PALBA.CZ

Julesak píše:Ktorú môže prasknúť pár metrov pod hladinou, čo je pre boj proti ponorkám akosi nevhodné...

400m - pokud se ponorky běžně pohybují pod touto hladinou, tak je to proti nim samozřejmě takříkajíc na prd...

Ještě jednou opakuji - podle představy nasazení dochází k odpalu, Škval stoupá k hladině kde v nízké hloubce podnikne cestu k cíli a v předem určeném bodě (daném naprogramováním před startem dle polohy cíle) to prudce zalomí do hloubky, kde dojde k iniciaci hlavice.

Julesak píše:Aj podľa teba je limitovaný na hĺbku odpalu 30 m, podľa toho čo ja viem je hĺbka chodu (a teda zásahu) 6-7m, zdroj od zdroja. Druhú časť vety teraz ignoruj a zamysli sa - aký význam má zavádzať pre ponorku protiponorkovú zbraň, s hĺbkou odpálenia max. 30 metrov? Veď to extrémne limituje jej použiteľnosť.

Technické zadání ke Škvalu hovořilo o hloubce 30m, testy se uskutečňovaly z 30ti metrů, exportní Škval operuje z hloubky 30m, co bylo mezi tím u operačního Škvalu, se mě neptej (protože explicitně uvedeno jsem to pak již nikde neviděl, takže za to 100% neručím). Podbízí se stejných 30m, ale sovětská verze mohla mít trochu jiné parametry.

A ano, máš pravdu, je to omezení. Což by opět mělo trochu brzdit některé zdejší horké hlavy.

Julesak píše:Takáto idea mohla byť na začiatku vývoja, ale reálny sériový VA-111 Škval M-5 je pre protiponorkový boj použiteľný len veľmi obmedzene - aj ak beriem do úvahy len "tvoj" limitujúci parameter max. hĺbky odpalu, nie aj "môj" o max. cestrovnej hĺbke.

To jdi vysvětlit Rusům, ne mě. Očividně to pro ně i přes omezení význam mělo.

Julesak píše:No ešte že ty si sa zapotil...

Nemám problém s lidmi, co nevědí, ale stávám se velice rychle velice útočným vůči lidem, co mají možnost vědět, ale nechtějí. Ber to jako mou špatnou charakterovou vlastnost, jestli chceš.

Julesak píše:Stiahnutie minimálne jadrovej verzie je prakticky isté - ak si dobre pamätám, stiahnutie taktických jadrových zbraní v námorníctve (neviem či len z ponoriek) bolo dokonca súčasťou nejakej dohody ešte za Gorbačova.

Viz. Starlight. A dohody nedohody - skončila Studená válka, geopolitická a strategická situace se rychle měnila a kvanta těchto zbraní prostě zmizela z arzenálů zcela samovolně (tj. nebyly třeba a nebo nebyla vůle/prostředky je držet).

Julesak píše:Stiahnutie konvenčnej verzie je možné - neviem kedy skončila výroba, ale veľmi pravdepodobne budú už na hranici životnosti.

Je vysoká pravděpodobnost, že žádná následná pokročilá konvenční varianta nikdy nebyla. Dle řady informací byl vývoj modernizovaných variant (hovoří se o prodloužení dosahu na 15km, dále nic konkrétního) zasažen rozpadem SSSR. Škval-E měl být mimo jiné uvolněn právě pro to, aby poskytnul prostředky na dokončení/vedení vývoje modernějších verzí. Tedy je vysoká pravděpodobnost, že k dokončení vývoje nedošlo a vše přešlo přímo k vývoji nástupce Škvalu, jež byl avizován na začátku tohoto desetiletí. Takže pokud byla původní verze v 90tých letech vyřazena, tak lze patrně do ruských torpédometů cpát eventuálně pouze exportní verzi, což mi není úplně jasné, k čemu by to Rusům bylo.

Musíš si uvědomit, že pojem "následná konvenční varianta" se s pravděpodobností 90% váže k exportní verzi. Většina běžných pramenů má chronologii, verze a parametry zcela slité dohromady. A to jak reálné, tak i ty dohadové, což to celé dále graduje.

Ejdou Rotacak píše:Nepřijde mi Polare, že by tu někdo tuto zcela zřejmou a zásadní koncepci nasazení námořních, hladinových sil rozporoval. Kenavf pouze upozornil, že není úplně košér "paušalizování", což je opodstatněné.

A tohle je co?

Skeptik píše:Navíc s objevením se letectva velmi významně klesá význam hladinového loďstva (zvláště velkých jednotek) ...

Skeptik píše:Válečné námořnictvo se stále vic stává anachronismem (Pozor, neříkám, že je k ničemu, jen že jeho význam upadá).Důležité zůstává na rozsáhlých oceánech, tedy všude tam, kde NENÍ jiná volba.

Ejdou Rotacak píše:Z historického hlediska totiž musíš sám připustit, že Sověti/Rusové (ať už kvůli prachům, tak kvůli HIV a vodce ;) neměli nikdy potřebu kolonizovat cizí území po moři. Tudíž byla a je koncepce nasazení hladinových sil skutečně hlavně TERITORIÁLNÍ/obranná. Pak má nasazení letectva a taktických, i obranných stacionárních prostředků pro kontrolu vlastního pobřeží smysl. Srovnávat to s taktikou nasazení Task Force a vyvozovat z toho závěry při hypotetickém konfliktu vysoké intenzity - mě přijde slušně řečeno nesportovní

Ano, sovětská/ruská koncepce je defenzivní. Ostatně i nárůst hladinových sil konce sovětské éry se stále nesl v defenzivním duchu. Pouze se hranice kontrolovaného prostoru měla posunout výrazně dále na moře (právě pomocí takových jednotek jako Uljanovsk atp.) a ulehčit tak situaci vlastních jednotek. Takže nejsme ve sporu.

A i kdyby Rusko chtělo z nějakého důvodu mít námořní koncepci ofenzivní, tak musí počítat s brutálním nárůstem nákladů, což je jaksi mimo jeho ligu. Tudíž je do obranné koncepce limitováno jak jeho geografickými/geopolitickými specifiky, tak i silou vlastní ekonomiky (především) a technologické základny (v menší míře, protože jedno podjímá druhé).

Mimochodem vztahovat to k samotné kolonizaci je blbost.

Ejdou Rotacak píše:Pak má nasazení letectva a taktických, i obranných stacionárních prostředků pro kontrolu vlastního pobřeží smysl.

Ano, dává. Opět nejsme nijak ve sporu.

Ejdou Rotacak píše:Srovnávat to s taktikou nasazení Task Force a vyvozovat z toho závěry při hypotetickém konfliktu vysoké intenzity - mě přijde slušně řečeno nesportovní

Co srovnávám a vyvozuji? Já reagoval na prohlášení o úpadku hladinového loďstva, jehož potřebu prý ve většině případů levou zadní nahradí spousty letadel a pobřežních instalací. To se na mě nezlob, ale to je trochu zhůvěřilost

Extrémní přehuštění obrany pobřeží levnými (relativně) a jednoduchými prostředky ala letouny, pobřežní baterie atp. je pouze odrazem vysoce defenzivní pozice díky nevyrovnanému poměru sil/prostředků a ne znakem univerzální vhodnosti takového konceptu pro různé situace. Je to příznak nutnosti vytržený z celkového kontextu.

Aneb co je "odjakživa" úhelným kamenem pobřežní obrany malých a slabých států? Pobřežní baterie, miny, torpédový a později raketový člun, ponorky a letouny. Čistě defenzivní koncept, na kterém není nic blbého a stejně se nic moc jiného s omezenými prostředky vymyslet nedá. Ale o globálu to bude vyprávět pramálo.

Zemakt píše:Chápu to dobře, že v případě jaderné verze, nemusí Škval nutně docílit zásahu cíle? Tjs., že jej stačí navést do jeho blízkosti (do jaké vzdálenosti?) a pak iniciovat výbuch, přičemž tlaková vlna výbuchu již udělá vše potřebné?

Ano.

Skeptik píše:Polare, sorry, ale zjišťuji, že v některých případech je s Tebou zbytečné diskutovat add velké lodě. ... např. u Jutska měla GB 37 válečných lodí s výtlakem > 20.000 BRT a Německo 27 takových lidí. Kolik bojových lodí s výtlakem > 20.000 BRT mají dnes???

A po tomto tě jako mám brát ještě vážně? Opravdu?

Skeptik píše:add potopená LL versus rozbombardované letiště ... co dáš dřív do provozu??? ... (za předpokladu, že nebylo použito JZ)

Vždy záleží na situaci. Bez konkrétního scénáře je to bezpředmětné. Letiště může a nemusí být obnoveno, může to být brzy a nebo za 2 roky či po skončení války. Vzápětí po obnovení může být sejmuto znovu. Nemusíš mít vůbec co na to letiště poslat. Atd. atd. Co z toho chceš hned dalekosáhle vyvozovat?

Skeptik píše:add námořní versus kontinentální velmoc ... 90% obchodu Ruska a 80% obchodu Německa je realizováno v rámci Euroasie. V případě USA 30% obchodu v rámci Severní Ameriky (necelých 40, přihodíme-li i Střední a Jižní), vše ostatní za oceánem.Co dodat?

V rámci Eurasie, takže tam jde vše vlakem, případně letecky, předpokládám? A pokud se některé trhy v Eurasii stanou nedostupnými, tak se to patrně velice snadno nahradí jinde, že? Samozřejmě v rámci Eurasie.

V roce 1914 šlo 45% exportu carského Ruska (a např. 87% exportu pšenice, přičemž Rusko bylo největší světový exportér) přes černomořské úžiny. A také to směřovalo do Eurasie.

Skeptik píše:To asi nemusí, ale pak nedává smysl ta rychlost "letu" Škvalu, jeho "neřiditelnost" a vlastně i krátký dosah.Naváděným torpédem s delším dosahem, i když nižší rychlostí, lze dosáhnout téhož resp. ještě víc.

Rychlost. Sověti chtěli něco, co je schopno 3-4x rychlejší odezvy na hrozbu než klasické torpédo, kdy už by také posádka sovětské ponorky mohla zpívat s andělíčkama.

Tj. rychlost dává smysl a je základním požadavkem.
Dosah půjde na vrub technologii (a zadání).
Neřiditelnost kompenzuje silná jaderná hlavice.

kastellan píše:Ohledně toho škvalu, na youtube je pěkné video o vývoji tohoto druhu zbraně:

Co se tam říká?

Polarfox píše:..

kastellan píše:Ohledně toho škvalu, na youtube je pěkné video o vývoji tohoto druhu zbraně:

Co se tam říká?

Z bodov o ktorých tu diskutujeme sa tam skonštatovalo:
-škval sa nedá riadiť a pohybuje sa po priamke
-pohybuje sa rýchlosťou 100m/s
-údaje o cieli sa vložia do torpáda pred odpalom
-dosah 10km
-za 100 sekund nedokážu veľké lode(krupnie sudy) zmeniť kurz aby sa vyhli torpédu

Polarfox píše: To jdi vysvětlit Rusům, ne mě. Očividně to pro ně i přes omezení význam mělo.

Proti hladinovým lodiam, nie proti ponorkám.

Polarfox píše: 400m - pokud se ponorky běžně pohybují pod touto hladinou, tak je to proti nim samozřejmě takříkajíc na prd...

Nikde som nevidel uvádzanú hĺbku zásahu cieľa 400 m.
Len v rozmedzí 7-10 m, +/- .

kenavf píše:

Polarfox píše:..

kastellan píše:Ohledně toho škvalu, na youtube je pěkné video o vývoji tohoto druhu zbraně:

Co se tam říká?

....
-za 100 sekund nedokážu veľké lode(krupnie sudy) zmeniť kurz aby sa vyhli torpédu

Bylo by jistě zajímavé, které velké lodě měli na mysli. Toto je aktuální snímek nizozemské fregaty HNLMS Evertsen (F805) o plném výtlaku cca 6000 tun během protiponorkových manévrů NATO:

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Zdroj: http://www.natoaktual.cz/nato-trenuje-l ... zpravy_m00

kenavf píše:Z bodov o ktorých tu diskutujeme sa tam skonštatovalo:-škval sa nedá riadiť a pohybuje sa po priamke-pohybuje sa rýchlosťou 100m/s-údaje o cieli sa vložia do torpáda pred odpalom-dosah 10km-za 100 sekund nedokážu veľké lode(krupnie sudy) zmeniť kurz aby sa vyhli torpédu

Takže nic nového. A za takřka dvě minuty loď kurz změnit stačí. Přinejmenším torpédoborec levou zadní.

Julesak píše:Proti hladinovým lodiam, nie proti ponorkám.

A třeba na Tajfuny to cpali proč? Aby šel lovit hladinová uskupení protivníka? Původní Škval je ponorková protiponorková zbraň a budu to opakovat třeba miliónkrát, dokud to bude potřeba.

Mimochodem fakt ti nepřijde idea Škvalu jako prostředku proti hladinovým lodím poněkud vadná? Ty máš pokročilé ponorky s pokročilými zbraňovými systémy na boj na velkou vzdálenost, tj. těžká torpéda a protilodní střely, ale dovybavíš je Škvalem, se kterým, aby ho užily, by se musely přiblížit na zcela minimální vzdálenost a pak se pokusit vypařit protivníka hlavicí o ne zcela extrémní ráži pro tyto účely? Tohle ti dává smysl a s tímhle jsi spokojený, na rozdíl od protiponorkové linie, jež ti přijde mimózní?

Julesak píše:Nikde som nevidel uvádzanú hĺbku zásahu cieľa 400 m. Len v rozmedzí 7-10 m, +/- .

Samozřejmě, protože to se týká exportního Škvalu. Ten z podstaty věci musí být takřka čistě protilodní, protože co asi trefíš jiného neřízenou střelou s konvenční hlavicí? A internet prakticky nic jiného než exportní Škval a různé kočkopsy nezná.

Např. japonské letecké torpédo Type 91 ráže 450mm mělo rychlost 42 uzlů při dosahu 2000 metrů. Takže při rychlosti 21.607 metrů za sekundu měla loď maximálně 92.5 sekundy na úhybnou reakci. Je to sice příklad z WW2, ale ukazuje to, že podobné časy neznamenají pro velké lodě nic zjevně fatálního.

Starlight píše:.
Bylo by jistě zajímavé, které velké lodě měli na mysli. Toto je aktuální snímek nizozemské fregaty HNLMS Evertsen (F805) o plném výtlaku cca 6000 tun během protiponorkových manévrů NATO:
..

Všetko je relatívne,považuješ loď s výtlakom 6000 ton za veľkú?
Keď už tak by si sem mal dať tieto zábery CVN75(rýchlosť 30uzlov,náklon paluby 15°)

Keď už vystrelom prezradí ponorka svoju pozíciu,strielali by na takto významný ciel jedným torpédom alebo vejárom aspoň troch torpéd?

no a jak je to teda Polare s tou hydrodynamickou superkavitací ve velkých hloubkách podle tebe? ptal jsem se na to asi stránku zpět. Vím o tom asi tolik jako většina ostatních tady - články z netu, ty sou zadarmo, člověka to nic nestojí že - a pak mají někteří pocit že sežrali hovno od zadku samotnýmu Šalamounovi) proč se tedy ve všech zdrojích udává hloubka do 30m. Tak jsem si říkal, že je to kvůli tomu tlaku, který se s narůstající hloubkou zvětšuje určitě ne lineárně, ale sakra progresivně - tudíž hydrodynamická superkavitace přestává v hloubkách s velkým tlakem fungovat. Nevím, ptám se - jsem línej 3 hodiny něco hledat, tak třeba dostanu odpověď od místních ponorkářů, pilotů, kosmonautů a kapitánů torpedoborců ))

Jak daleko nebo hluboko mohla jaderná hlavice Škvalu zničit cil? Podle mě se možna nemusel potopit až na uroveň nepřatelské ponorky. Stačilo explodovat několik set metru od ni (nad ni)?

to určitě ano, ale myslím si (a doufám, že se teď neuplatní "myslet znamená kulový vědět") že rázová vlna se pod vodou nebude šířit stejně ve vertikálním i horizontálním směru. Tedy ponorka v hloubce 400m bude v menším nebezpečí, než kdyby byla sice 2km od výbuchu, ale v hloubce jen 100m

No já bych funkci škvalu jako čistě protiponorkového torpeda neviděl tak jednoznačně. Stačí aby explodoval pod kýlem a konec - viz video:
https://www.liveleak.com/view?i=d22_1340921896
Je to sice torpedo made in USA ale i pro názornost to stačí.

Ejdou Rotacak píše:no a jak je to teda Polare s tou hydrodynamickou superkavitací ve velkých hloubkách podle tebe? ptal jsem se na to asi stránku zpět. Vím o tom asi tolik jako většina ostatních tady - články z netu, ty sou zadarmo, člověka to nic nestojí že - a pak mají někteří pocit že sežrali hovno od zadku samotnýmu Šalamounovi) proč se tedy ve všech zdrojích udává hloubka do 30m. Tak jsem si říkal, že je to kvůli tomu tlaku, který se s narůstající hloubkou zvětšuje určitě ne lineárně, ale sakra progresivně - tudíž hydrodynamická superkavitace přestává v hloubkách s velkým tlakem fungovat. Nevím, ptám se - jsem línej 3 hodiny něco hledat, tak třeba dostanu odpověď od místních ponorkářů, pilotů, kosmonautů a kapitánů torpedoborců ))

Nejsem fyzik, o hydrodynamice toho vím jako každý druhý, takže si budeš asi muset najít nějakého toho tvého kapitána a nebo velitele vesmíru, od kterých jsi zvyklý čerpat informace A nebo nebuď líný hledat a ověř si, zdali ty tvé "všechny" zdroje jsou opravdu všechny. Už nějakou dobu se tu snažím naznačit, že většina z těch "všech zdrojů" je zmatená jak lesní včela a nemá hodnotu ani těch písmenek, kterými se tam všechny ty tisíckrát opsané a pomotané věci popisují. Zatím je to víceméně 1 vs většina, ale co když má eventuálně Polar pravdu? Co to bude svědčit o těchto zdrojích a schopnosti lidí zdroje správně filtrovat?

A teď když opustíme tvé oblíbené Šalamounovy exkrementy a budeme se bavit trochu rozumně, tak:
1) Prodávám tak, jak jsem koupil. Dle svého nejlepšího svědomí, ale to neznamená, že mám v ruce manuál...
2) Hloubkový dosah 400m - jestli to znamená, že se ta věc ponoří až na tuto úroveň a nebo tam dosáhne účinek hlavice, se mě neptej. Viz. bod 1. Jsem rád, že jsem v tom bordelu vydoloval vůbec něco, co mi dávalo smysl a popisovalo dle mého blíže realitu.
3) Pro ponoření musí nutně fungovat superkavitace? Raketový pohon a setrvačnost nejsou schopny tu střelu dostat do hloubky? Nejsem fyzik, ale předpokládám, že když vyšší rozhodovací orgán nastartuje projekt s tímto zadáním, tak to asi půjde, ne? Zvláště při všech sovětských zkušenostech s podvodními raketovými zbraněmi.

kastellan píše:No já bych funkci škvalu jako čistě protiponorkového torpeda neviděl tak jednoznačně. Stačí aby explodoval pod kýlem a konec - viz video:https://www.liveleak.com/view?i=d22_1340921896Je to sice torpedo made in USA ale i pro názornost to stačí.

Exportní verze je proti hladinovým cílům, takže takto bude fungovat (tj. kontaktní při přímém nárazu a nebo právě bezkontaktní odpal). Ale to není jádro zdejšího sporu.

Jo Polare, tohle tak nějak beru vcelku bez připomínek - to proto, že si najednou zase začal psát bez svého typického, lehce provokateréského stylu :-) ani já nejsem fyzik - jen mě to napadlo jako majoritní důvod, když se ve zdrojích až příliš často udává srovnatelné TTD (o opisování jeden od druhého mi nemusíš říkat - samotnýho mě to štve a dávám ti v tomhle bodě plně za pravdu, občas si člověk připadá jak ko**t, když hledáš informace na zahraničních i tuzemských webech a po desáté čteš totožné souvětí, protože se nějakej Lojza ani neobtěžoval změnit sloveso, podstatný jméno ve větě, který překopíroval od jinud)

Když se odprostíme od mých oblíbených Šalamounových ....., tak moc nerozumím tvé výčitce viz. "A teď když opustíme tvé oblíbené Šalamounovy exkrementy a budeme se bavit trochu rozumně, tak:"
Přemejšlel si když si to psal? nepřemejšlel viď že ne :-) jinak by si nemohl napsat bod 1 až 3 s argumentací, kterou si použil - vrátil ses totiž zpátky k těm Šalamounovým....., který si mi chtěl tak vyvrátit


EDIT: nejsem s tebou ani tak ve sporu, co se týče tebou uvedených vlastností torpéda Shkval - jako vždy, když sem na tebe zareagoval, vadí mi jen tvůj teenagerský přístup, ke kterýmu zbytečně zklouzneš, když tě oponent namíchne, nebo vidí věci jinak

Ejdou Rotacak píše:EDIT: nejsem s tebou ani tak ve sporu, co se týče tebou uvedených vlastností torpéda Shkval - jako vždy, když sem na tebe zareagoval, vadí mi jen tvůj teenagerský přístup, ke kterýmu zbytečně zklouzneš, když tě oponent namíchne, nebo vidí věci jinak

A podíval jsi se někdy, co píšeš, když tu probíráme nějaké ty teenagerské výstupy? Nechci od tebe odpověď, protože to tu nechci plevelit, jen se nad tím zamysli.

Ejdou Rotacak píše:občas si člověk připadá jak ko**t, když hledáš informace na zahraničních i tuzemských webech a po desáté čteš totožné souvětí, protože se nějakej Lojza ani neobtěžoval změnit sloveso, podstatný jméno ve větě, který překopíroval od jinud)

Výborně. A proč je tedy lidé zpravidla berou za bernou minci, když o tom vědí? V první řadě by to v člověku mělo vzbuzovat pochybnosti a ne ho to naopak utvrdit v názoru, protože "je to všude stejně" (blbě). Z toho bývám tak trochu říčnej a nepříjemnej, protože to nedokážu pochopit.

Starlight , tak som prečital ten manual americkeho namorníctva hlavne čast 6-9 ktora opisuje opatrenia na lietadlovych lodiach. Ano lietadlo je možne vypustit, ale treba ratat s tym, že nebudu fungovat vytahy, dopredu mat všetko na palube, a hlavne znižit pocty liedadiel na palube aby bolo viac priestoru, treba ratat s tym, že odstranenie namrazy a zaladnenia paluby a lietadiel može trvat niekolko hodín. použitie štandartych rozmrazovacich kvapalin zvyši šmyklavosť paluby. špecialne treba riešit samotne lietadla, hlavne ohrev hydrauliky, odstranenie ľadu na povrchu lietadiel a čelnych skiel.
Je tam tolko "Jobovych zvesti" že viest plnohodnotnu vojensku operaciu by zvladol, len Holywood.
Na druhej strane je tam pekna mapa, kde je zobrazena hranica od ktorej smerom k severu dochadza k vyznamnej tvorbe namrazy a ľadu.

Polarfox píše: A třeba na Tajfuny to cpali proč? Aby šel lovit hladinová uskupení protivníka? Původní Škval je ponorková protiponorková zbraň a budu to opakovat třeba miliónkrát, dokud to bude potřeba.

Ak pod "Tajfuny" myslíš raketové ponorky Projektu 941 Akula, tak naozaj neviem, a ani neviem či ich nosili. Teoreticky toho iste schopné boli, ako každá sovietska/ruská ponorka so štandardným 533,4 mm torpédometom. Koniec koncov, aj námorné Jaky-38 boli nasadené aj v Afganistane, tažke dokázovať sa tým dá hocičo, ak je jedinec dosť kreatívny...

Som ochotný zopakovať (Polarfox+1) krát, že pôvodný Škval je zbraň primárne proti lietadlovým lodiam, pokiaľ neuvidím niekde zdôvodnený opak - napr. že je schopný pôsobiť proti cieľom v hĺbke väčšej ako cestovnej (7-10m).
Jadrová hlavica 150 kt pochopiteľne má dosah aj do väčšej hĺbky, ale určite sa Škval nedá použiť tebou popísaným spôsobom (americká ponorka odpáli torpédo na sovietsku, tá odpáli Škval, americká musí spraviť úhybný manéver a prerušiť navádzacie káble), už preto že aj sám uznávaš že max. hĺbka odpalu Škvalu je 30 m.

Polarfox píše: Mimochodem fakt ti nepřijde idea Škvalu jako prostředku proti hladinovým lodím poněkud vadná? Ty máš pokročilé ponorky s pokročilými zbraňovými systémy na boj na velkou vzdálenost, tj. těžká torpéda a protilodní střely, ale dovybavíš je Škvalem, se kterým, aby ho užily, by se musely přiblížit na zcela minimální vzdálenost a pak se pokusit vypařit protivníka hlavicí o ne zcela extrémní ráži pro tyto účely? Tohle ti dává smysl a s tímhle jsi spokojený, na rozdíl od protiponorkové linie, jež ti přijde mimózní?

Čo sa týka mimóznosti, je možné že pôvodné očakávania pri začiatku vývoja boli iné, ale technologické schopnosti konečného produktu nepustia. Mne Škval príde vhodný na nasadenie v plytkých oblastiach s obmedzenou možnosťou manévru - pri prístupoch k námormým základniam, prieplavom či v prielivoch. Všade tam kde sa ponorka môže schovať na dno, a čakať na cieľ, ktorý nemá inú cestu.

Polarfox píše: Samozřejmě, protože to se týká exportního Škvalu. Ten z podstaty věci musí být takřka čistě protilodní, protože co asi trefíš jiného neřízenou střelou s konvenční hlavicí? A internet prakticky nic jiného než exportní Škval a různé kočkopsy nezná.

A tých 400 m teda pochádza odkiaľ, ak sa smiem opýtať. Pretože ja sa rád nechám poučiť, a viem si aj priznať omyl.

"Provozní hloubka " škvalu
Ejdou Rotáček má pravdu:

tak mě napadlo, možná je to pitomost.....není ta maximální hloubka ponoru (a účinného provozu) Shkvalu omezením na 30m kvůli takové teatrálnosti, že ve větších hloubkách extrémně vzrůstá tlak a tak nemůže z principu hydrodynamická superkavitace probíhat podle zamýšleného ideálu? Velikost podtlaku, který musí Shkval vyvinout se s narůstající hloubkou extrémně zvyšuje, proto mi přijde Julesakova dedukce oprávněná.......ale třeba jsem vedle jak ta jedle

Viz sifonová láhev. Je tlak, nejsou bublinky.
Co se týká použití proti ponorkám, zde je rozhodující, jak je odolný trup/konstrukce napadené ponorky, jak jsou citlivé její senzory na změnu tlaku.
To jsou rozhodující parametry.
Použití proti lodi.
Ukazovat zde jak "lodička" dělá kroužky je sice estetickým vylepšením debaty, ale rozhodující je něco jiného.
Zda dokáže uniknout z poloměru účinnosti jaderné hlavice 150kt( 800m pro totálku/ zničení trupu, 1400m pro zničení nástavby)
Tedy opět, odolnost trupu/konstrukce
A opět lodní průzkumné a zaměřovací senzory, ty vydrží co??
Jak jsou odolné PP prostředky( torpeda) již ve vodě??

Ještě si dovolím dodat k řiditelnosti/neřiditelnosti "škvalu" VA111.
Když se uvolíte podívat se na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0kval
uvidíte na fotografii jasně dvě stabilizační plochy.
Tedy má-li, nebo musí mít, "něco pohyblivého" stabilizační plochy, lze "to" nejen stabilizovat, ale logicky i řídit vektor pohybu.

Blbost Mirku, stabilizační stabilizují, řiditelné řídí. Jsou to dvě zcela odlišné věci.

A co je to stabilizace?
V principu řízení!
Jo a k vyřazení "škvalu" z výzbroje.
https://sputniknews.com/world/20120322172327934/
-RF se snaží dostat výrobní závod Dastan do svého vlastnictví - 2012!!!
(Proč se snaží o výrobní závod produkující vyřazenou zbraň?)