Re: WW2 z hlediska financniho
Napsal: 19/5/2015, 19:41
1stCLJan
Právě bitevní lodě dělali Spojencům (včetně SSSR) velké problémy. Stačí si jen připomenout, že tragédie konvoje PQ-17 byla přímo odvislá od toho, že admiralita měla hlášení o možném vyplutí Tirpitze a díky tomu rozpustila konvoj a odvolala eskortu. Do té doby odolával všem německým útokům docela úspěšně. A tak bychmom mohli pokračovat.
Je otázka jak moc výroba v Německu stoupala. Pokud budeme brát červen 1943 za výchozí stav, potom do ledna 1945 produkce pěchotních zbraní vzrostla o +19 procent, obrněné techniky o +64 procent a letadla o +61 procent, ale naopak byl zaznamenán pokles u produkce vozidel o -63 procent, lodí (ponorek) o -21 procent, veškeré munice o -2 procenta, střelivin o -19 procent a výbušnin o -36 procent. Nemám po ruce další čísla, ale třeba pokles produkce PHM je poměrně známí. Takže jak je vidět, některé strategické výroby sice rostli, ale jiné a neméně důležité zase klesaly. Proto není úplně přesné mluvit o růstu vojenské výroby Německa jako celku, spíše je třeba se zaměřit na jednotlivé odvětví. Navíc zde stále působí faktor, který zmínil Farky, Německo na válečnou ekonomiku přešlo až v roce 1943.
Navíc se stále pomíjí, že Sověti dokázali způsobovat ony ztráty také díky ekonomické podpoře západních Spojenců.
Jinak tvrzení ohledně Bismarcka je nesmyslné. Úplně stejnou logikou ti dokáži, že zničení všech bomabrdérů Němců je tedy pro ně přínos, protože prostě nemusí financovat a mohli se vrhnout na stíhačky, protože ty přece byly pro ně důležitější pro boj s převahou nepřátelských letadel. Stejně bychom mohli pokračovat s tanky, protože pro Němce bylo přeci lepší později vyrábět útočná děla, která byla levnější a lépe se hodila pro obranu před masou sovětské obrněné techniky. A tak dále...
SSSR k 12.3. 1944 měl na frontě 6 394 500 vojáků, zatímco Němci měli k 1.6. 1944 na frontě 2 460 000 vojáků plus dalších 550 000 jejich spojenci, celkem tedy 3 010 000 vojáků.
Co se týká tanků, SSSR měl k 1.6.44 na frontě 7 753 tanků a samohybných děl, zatímco Němci ke stejnému datumu 2 608 tanků a útočných děl. A poměr dělostřelectva ke stejnému datumu byl 100 tisíc v řadách RA proti 7 tisícům u Wehrmachtu.
Používáš staré sovětské údaje, které sice poměrně přesně udávají sovětské počty, ale zásadně nadhodnocují počty Němců a jejich spojenců.
Podobně i další dodávky, v roce 1942 tvořili potravinové dodávky značnou část výroby SSSR. Díky nim tedy nevyhladověl, ale naopak, přijem kalorií pro jeho občany mohli zvýšit o padesát procent. Takže tvrzení, že dodávky PaP se projevili až po Kursku a do té doby byly bezýznamné je naprosto chybný výklad a nepostihuje důležitost dodávek pro ekonomiku Sovětského svazu.
Právě bitevní lodě dělali Spojencům (včetně SSSR) velké problémy. Stačí si jen připomenout, že tragédie konvoje PQ-17 byla přímo odvislá od toho, že admiralita měla hlášení o možném vyplutí Tirpitze a díky tomu rozpustila konvoj a odvolala eskortu. Do té doby odolával všem německým útokům docela úspěšně. A tak bychmom mohli pokračovat.
Je otázka jak moc výroba v Německu stoupala. Pokud budeme brát červen 1943 za výchozí stav, potom do ledna 1945 produkce pěchotních zbraní vzrostla o +19 procent, obrněné techniky o +64 procent a letadla o +61 procent, ale naopak byl zaznamenán pokles u produkce vozidel o -63 procent, lodí (ponorek) o -21 procent, veškeré munice o -2 procenta, střelivin o -19 procent a výbušnin o -36 procent. Nemám po ruce další čísla, ale třeba pokles produkce PHM je poměrně známí. Takže jak je vidět, některé strategické výroby sice rostli, ale jiné a neméně důležité zase klesaly. Proto není úplně přesné mluvit o růstu vojenské výroby Německa jako celku, spíše je třeba se zaměřit na jednotlivé odvětví. Navíc zde stále působí faktor, který zmínil Farky, Německo na válečnou ekonomiku přešlo až v roce 1943.
Navíc se stále pomíjí, že Sověti dokázali způsobovat ony ztráty také díky ekonomické podpoře západních Spojenců.
Jinak tvrzení ohledně Bismarcka je nesmyslné. Úplně stejnou logikou ti dokáži, že zničení všech bomabrdérů Němců je tedy pro ně přínos, protože prostě nemusí financovat a mohli se vrhnout na stíhačky, protože ty přece byly pro ně důležitější pro boj s převahou nepřátelských letadel. Stejně bychom mohli pokračovat s tanky, protože pro Němce bylo přeci lepší později vyrábět útočná děla, která byla levnější a lépe se hodila pro obranu před masou sovětské obrněné techniky. A tak dále...
Ani není, ztráty se musí nahrazovat a také udávají o kolik prostředků Německo přišlo. Díky tomu potom můžeme hodnotit nákladnost válčení pro Německo.Farky píše: Já bych si zrovna těmi letadly nebyl vůbec tak jistý. Ale to už jsme dost OT.
Promiň, ale to nemáš pravdu, podle Glantz, House Souboj titánů byl poměr následujícíLord píše: V polovině roku 1944 bylo na obrovské sovětsko-německé frontě v délce 4500 kilometrů nasazeno 461 divizí. Sovětská vojska čítala 6,6 miliónů mužů a byla vyzbrojena 98 100 děl a minometů, 7100 tanky a samohybnými děly, asi 12 900 bojovými letadly.
Proti nim stálo 228 divizí a 23 brigády Německa a jeho spojenců. Tyto síly čítaly 4,3 milióny mužů a měli k dispozici 59 000 děl a minometů, 7800 tanků a útočných děl, jakož i 3200 bojových letadel.
SSSR k 12.3. 1944 měl na frontě 6 394 500 vojáků, zatímco Němci měli k 1.6. 1944 na frontě 2 460 000 vojáků plus dalších 550 000 jejich spojenci, celkem tedy 3 010 000 vojáků.
Co se týká tanků, SSSR měl k 1.6.44 na frontě 7 753 tanků a samohybných děl, zatímco Němci ke stejnému datumu 2 608 tanků a útočných děl. A poměr dělostřelectva ke stejnému datumu byl 100 tisíc v řadách RA proti 7 tisícům u Wehrmachtu.
Používáš staré sovětské údaje, které sice poměrně přesně udávají sovětské počty, ale zásadně nadhodnocují počty Němců a jejich spojenců.
Ne jednalo se o tzv. lamače blokád, což byly obchodní lodě, které se snažili proniknout blokádou.Mirek58 píše:To jako chceš hlásat, že o rok dříve Němci propašovali ponorkami a JU 24 500 tun kaučuku?
To opět není přesné. Význam měli a to od samého začátku. Záleží zase na tom, jak se to hodnotí. Třeba v bojích u Moskvy. 1. 12 1941 měli Sověti zde v rámci svého protiútoku 550 tanků. Zhruba jednu třetinu byly tankdy střední a těžké a znich asi 90 byly tanky britské. Historik A. Hill právě upozorňuje, že sice se jednalo o relativně menší číslo, ale díky koncentraci a nasazení byly daleko důležitější. Jinak v té době měli Sověti celkem asi 1700 tanků z toho asi 500 středních a těžkých a z Británi došlo asi 450 tanků, všechny střední a těžké (podle sovětské terminologie). Celkem Sověti vyrobily za onen půlrok asi 1700 T-34, 900 KV a 1900 lehkých tanků, ale značnou část z nich ztratili v průběhu bojů. Těch 450 tanků z Británie tedy mělo význam. Bohužel nemám zrovna po ruce knihu, abych to mohl rozebrat eventuelně podrobněji. Ale samozřejmě nemůžeme tvrdit, že by vyhráli u Moskvy díky dodávkám, to rozhodně ne.kenavf píše: Rusi dokázali zastaviť nemecký postup(Moskva,Kursk,Stalingrad,..) v podstate v dobe keď LL bola ešte žiadna alebo bezvýznamná.Významnejší podiel ná zásobovaní SSSR vojenským materiálom nastal až v období keď wehrmacht bol už na ústupe.
Podobně i další dodávky, v roce 1942 tvořili potravinové dodávky značnou část výroby SSSR. Díky nim tedy nevyhladověl, ale naopak, přijem kalorií pro jeho občany mohli zvýšit o padesát procent. Takže tvrzení, že dodávky PaP se projevili až po Kursku a do té doby byly bezýznamné je naprosto chybný výklad a nepostihuje důležitost dodávek pro ekonomiku Sovětského svazu.