PALBA.CZ

Väčšinou s u každej novej generácie sľubuje aj nižší počet človekohodin na hodinu letu a nižšie náklady na prevádzku, čím by sa mala vykompenzovať vyššia nadobúdacia hodnota novej zbrane. Realita s tým akosi nesedí.

bude to kombinace víc faktorů. Hlavně bych viděl problém v tom, že ještě není pořádně zajetý systém dodávek náhradních dílů a hlavně se různé série od sebe liší a některé díly nejsou kompatibilní. Diagnostický systém patrně taky uzemní stroje, které by jinak mohly normálně létat (chyby, které nemají na funkci vliv), ale takhle se musí vyřešit.

Raytheon v spolupráci s agenturou DARPA https://defence-blog.com/news/raytheon- ... eapon.html - v diskuzi na jednom vojenském fóru , jeden diskutujicí oznámil informaci ,že američani vyvinuly proudový motor pro střely Tomahawk o velkém výkonu. Tento motor umožní střelám nadzvukovou rychlost-to mi připomíná projekt z roku 2005 , o nástupci Tomahawku z hyperzvukovou rychlostí.

Bohužel "Page not found" tak alespoň obecně.
Nejsem si vůbec jistý, že výkonnější motor udělá ze subsonické střely transonickou nebo dokonce supersonickou. Ale i kdyby, tak na hypersonickou by musela letět 7x rychleji, což je při její současné aerodynamice zcela nemožné.
Nebude ta "informace" tak trochu nesmysl?

Ostatně výkonnějším motorem z L-39 taky neuděláš dvoumachovou stíhačku.

No mirné úpravy by udělaly své....hlavně ta křídla by musela být šípová, hyperzvuk to určitě ne ....ale M2/3 ? Marně hledám ten projekt hyperzvukového nástupce střel Tomahawk z let 2005/10 ? Ten projekt byl popsán v Plastic kit Revue ...

Není to jen o motoru a křídlech, ale o celé aerodynamice, vstupu vzduchu, vnitřní aerodynamice atd.
Zvláště má-li to jít nad M2 ...

Tak prý blbě pochopil , střela Tomahawk i nadále podzvukovou rychlost , ale krátkodobě k překonání PVO apd. rychlost vysoce nadzvuková. Tomahawk bude mít podobnou možnost jako ruská střela 3M54E Kalibr. Tady starý Tomahwk , podle rychlosti a výšky letu je velký rozdíl v maximálním dosahu.

Jenže to je proti lodní střela, která je tvořena hlavním nosným tělem a místo hlavice má pak menší hlavici s raketovým urychlovačem. Jakmile odhodí část s nádrží a proudovým motorem, je dolet bojové části omezen na cca 4 - 10 km (podle útočného profilu). To je účinné leda proti krátkodosahové obraně přímo u cíle, pokud bude tato předsunutá, tak je to k ničemu.

Jo, to by bylo teoreticky možné, ale znamenalo by to kompletní přestavbu Tomahawku.

Stejně jako u 3М-54К/Э by se musel přidat raketový urychlovač pro terminální fázi letu (útok), což by ale znamenalo nutnost snížení doletu - ten urychlovač něco váží a zabírá prostor, a tak by střela musela nést méně paliva pro proudový motor.

Stejně tak by se musela předělat křídla a vstup vzduchu, které by se musely v terminální fázi útoku buď zatáhnout nebo odhodit, jak to dělá 3М-54К/Э - všimni si, že je to vlastně dvoustupňová střela - část s křídly a proudovým motorem se před finálním útokem odhazuje a útočí jen raketová střela v "supersonickém sprintu" (ten výraz se mi líbí )

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Jinak ano, výška a rychlost letu má zásadní dopad na dolet … tak jako u kteréhokoli letadla.

Ještě dodatek k tomu meziročnímu navýšení bojeschopnosti F-22A o 2,73%
Například tento F-22A, který byl letos prezentován na EAA Airventure Air Show in Oshkosh provozuschopný, a snad i bojeschopný byl ... jen nevypadal až moc dobře

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Zaujímavé - to by sa asi podpísalo na jeho RCS, či?

Skeptiku, tan musel potkat ptala ve vzduchu. A nafocene to bylo při přelet do servisu. Tomu, že se s ním předváděli na přehlídce odmítám uvěřit.

Julesak: dyt mu chybí i panely z RCS Matrose co normálně kryjí ty šrouby / nýty. Tohle nebude schopné ani nadzvukoveho letu. Nějaké snížené stealth bude ten nejmenší problém.

To mě napadlo jako první, ale podívej se, jak to vypadá za kabinou.
Tady je originál článku s dalšími fotkami.
https://www.thedrive.com/the-war-zone/2 ... ascinating

cernakus píše:.. dyt mu chybí i panely z RCS Matrose co normálně kryjí ty šrouby / nýty. Tohle nebude schopné ani nadzvukoveho letu. Nějaké snížené stealth bude ten nejmenší problém.

To chceš povedať že RAM náter sa "nenatiera" ale umiestňuje sa na lietadlo vo forme panelov? Veď to by muselo zásadne zmeniť obtekanie/aerodynamiku lietadla, keby chcel lietať bez "panelov".
Každopádne že je vidieť skrutky a spoje je veľmi divné.

Námorníctvo USA sa chystá na svojich torpédoborcoch nahradiť dotykové obrazovky mechanickým ovládaním. Ide o reakciu na kolíziu z roku 2017, ktorá si vyžiadala životy až 10 námorníkov, informuje Techcrunch.

https://fontech.startitup.sk/americke-n ... o-zivotov/?

Americká armáda testuje minomet NEMO

Americká armáda momentálně testovala ve Fort Benning finský minometný systém NEMO. Minomet NEMO je nabíjený poloautomaticky - mina je ze zásobníku obsluhou-nabíječem ručně vyjmuta a položena na žlab nabíjecího ústrojí, který minu zvedne za hlaveň v náměru (hlaveň v podélné ose vozidla), která se nachází tzv. nabíjecí poloze. Pak následovně zasouvač minu zasune do hlavně. Po nabití miny se závěr samočinně uzavře. Pokud se střílí v odměru (hlaveň natočená mimo podélnou osu vozidla), po výstřelu se věž s hlavní zpětně natočí do nabíjecí polohy, aby se hlaveň nastavila do nabíjecí polohy, tj. podélné polohy nulového odměru. Pouze v této poloze lze nabít hlaveň. Po nabití se věž s hlavní natočí do nastaveného odměru. Příprava k palbě trvá třicet sekund, maximální rychlost střelby 10 granátů za minutu, běžná šest granátů, přičemž první tři lze vypálil v za patnáct sekund. Deset sekund po výstřelu je možné pozici opustit a dostřel činí deset kilometrů. Věž se otáčí v plných 360 stupních, elevace hlavně činí -3 až 85 stupňů. Nutno podotknout, že americká armáda hledá nový věžový minomet v rámci programu FIFT (Mortar Future Indirect Fire Turret), který byl zahájen v polovině roku 2018 a bude trvat do roku 2021. Nové věžové minomety mají být osazeny na vozidla Stryker, AMPV nebo i na NGCV. Minometný systém NEMO splňuje požadavky americké armády na ráži 120 mm, vysokou úroveň automatizace a digitální systém řízení palby. Podmínky v podstatě splňuje i M120 Rak, AMOS (Advanced Mortar System) a v podstatě i Mjölner.

https://defence-blog.com/army/u-s-army- ... nning.html

US.navy testovala novou nebo upravenou verzi balistické rakety Trident-již se schopnostmi vyrovná nejnovějším raketám případných oponentů
https://www.thedrive.com/the-war-zone/3 ... ew-warhead

Autor článku poznamenává, že zde Trident procházel velmi nízkou trajektorií vzhledem k klasické balistice. Rovněž vedl rozhovory s odborníky, kteří s ním souhlasili, a navrhl, že se jedná o zvláštní způsob letu po omezené trase, Konkrétně, podle výpočtů, taková trajektorie zkrátí dobu letu z 12,5 (pro klasický balistický) na 7 minut při dosahu 1850 km, což ponechá velmi málo času na reakci nepřátelské strany. Nebo 3300 km za 10 minut..

odhady doletu http://www.scienceandglobalsecurity.org ... onlund.pdf

Tuto schopnost má každá balistická raketa bez rozdílu původu. Sníží se výrazně dolet a tím i čas potřebný k letu na cíl. Je to tzv "neoptimální" balistická křivka. Je náročnější na výpočet a jde spíš o degradaci ICBM na IRBM.
Ale obecně se neoptimální dráhy používají běžně z prostého důvodu. Vyrobí se raketa, v které je palivo pro optimální dráhu doletu např. 11.000km. Jenže v této vzdálenosti prakticky žádný cíl neleží. Takže se s palivem pevně stanoveným na maximum doletu musí provést úprava dráhy na "neoptimální" balistickou křivku aby zasáhla cíl např. ve vzdálenosti 9.742km, v které leží zvolený cíl od místa odpalu. Obvykle se to dělá změnou úhlu vypuštění. Ale je to mnohem složitější viz pro laiky kdysi vytvořený nástin:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=195&t=2197

To byl také jeden z důvodů, proč SSSR v mnoha případech zůstával u kapalného paliva. Jelikož platilo embargo na výkonnou výpočetní techniku a výpočet neoptimální dráhy je díky mnoha proměnným nesmírně složitý, řešil část problému prostým ubráním kapalného paliva. Tj když chci zasáhnout cíl v kratší vzdálenosti než je dolet na plnou nádrž, prostě uberu palivo. To u TPH nejde, tam je paliva stále na 100% a musí se to řešit výpočtem.

Video z přesunů 3. ABCT do Polska.

Některá jména jsou zjevně prokletá. Křest CVN-79 USS John F. Kennedy