PALBA.CZ

cernakus píše:....Od výtahu po start.
https://www.youtube.com/watch?v=_2KYU97y2L8&
Akorát nevím co se tomu šamšulovi u katapultu nevedlo, že to trvalo tak dlouho. Věřím, že ve válce by to dali možná i za půlku,....

Tu sa im darí vypúšťať lietadlo každé dve minúty,z toho istého katapultu,4 lietadla za sebou(cca:3:50,5:50,7:50,9:50,plus mínus niekoľko sekund).
S tou dostupnosťou obdobných ruských záznamov je fakt problém.
Skutočné vlastnosťi bojového prostriedku ukáže až nasadenie v boji. Americké lietadlové lode sa po WWII zúčastnili len asymetrických konfliktov(našťastie),pokiaľ viem tak nikdy neboli vystavené nejakej hrozbe útoku,pretože nikdy nestáli proti rovnocennému protivníkovi.Ale ako bolo spomínané,lietadlová loď má na svoju ochranu hlavne svoju operačnú skupinu.
Sovietsky zväz po WWII nikdy neposlal svoje lietadlové lode niekam hájiť svoje záujmy alebo demonštrovať silu.To nasvedčuje ,že tie veľké LL až tak nutne nepotreboval.Nejaké skúsenosti mal zo svojích menších lodí,takže ako by prebiehalo nasadenie LL Uljanovsk si vedel nasimulovať pri "bojových" cvičeniach u stolu.Samozrejme že niečo iné je teória a niečo iné praktické nasadenie ale symuláciou sa dajú odhaliť operačné možnosti LL.Nedávno sme tu mali jedno "bojové" cvičenie-Nasadenie OMS,kde som s prekvapením zistil že boli určité reálne šance obsadiť západnú európu vojskami Varšavskej zmluvy.Podobné manévre "u stolu" určite robili aj rusi so svojími budúcimi LL a skonštatovali že na presadzovanie svojej doktríny ich nepotrebujú.

upravil Skelet

Budu se krotit, jinak mě Skelet zabije, ale nereagovat mi také nedá.

cernakus píše:Brzdi chlapče, brzdi. http://en.wikipedia.org/wiki/Military_p ... aval_ships kde jsou ty stovky velkých a tisícovky malých plavidel? A mimochodem tehdejší torpédoborec je malé plavidlo. Necky o výtlaku 1700 tun nepovažuje za velké plavidlo doufám nikdo. (o tom musím něco vědět, člověk dvakrát otočil torpédem, něž ho v SH3 "vyhodil" do Somerse:-)

Sám tam vidím cca 200 velkých, cca 1 000 menších (ala torpédoborce, fregaty, ponorky) a zbytek tam zanesen není. Takže co se ti nezdá?

cernakus píše:A produkce Liberty není k zahození? Chlape, ta Liberty se 2700 loďkami podílela na těch krásných 34 megatunách BRT v sloupečku "Merchant tonnage" 80%!!! Produkce komerčních lodí v USA = Liberty, zbytek byl jen do počtu. Výhodou bylo, že ten plovoucí šrot (ale plovoucí), šlo sešít horkou jehlou v podstatě i v rybářské kolonii.

Ano, není k zahození. Je to totiž krásný příklad toho, co se dá udělat když máš efektivní loděnice/kreativní přístup. Takže nevím jak rybářská kolonie, ale Sověti (a nejen oni) by na to mohli zírat leda tak s otevřenou papulou.

cernakus píše:Když odpářeme ale tuto unikátní loď, tak ten výkon válečných USA už není zase tak koulervoucí, že? Sověti měli tu diskutovanou dekádu ve vojenské tonáži ještě větší tempo (pravda, taky to je jiná doba).

Jasně, není kulervoucí...máme tu tisícovky lodí, včetně spousty velkých a složitých, další kvanta rozestavěny a nedostavěny jen kvůli ukončení války. A když se to navíc srovná s produkcí ostatních států, tak je to víceméně zanedbatelné..souhlasím.

cernakus píše:Neozbrojené BFS začali dělat JEN američané a JEN po válce. Ovšem aby tomu nebylo málo, Gerald Ford zdaleka není jen BFS. Radar z Zumwaltu, střednědosahová hustá (relativně) PVO, ještě větší podpora pro výsadkové operace... jediné co jí oproti "Sovětské škole" chybí jsou, zdá se mi, výkonné protilodní střely a ty jí chybí ne ani tak proto, že by je tam Navy nechtěla, ale proto, že je Američané nemají (a VLS s harpunami či tomahavky, když tyto nesou její letadla, opravdu postrádají smysl).

Koukám, že se vždy přiučím něčemu novému. Já měl vždy za to, že tyto tvé "neozbrojené" "BFS" tvoří asi tak 99% napříč historií. Dokonce by se dalo říci, že silně ozbrojené hybridy stavěli JEN Sověti a JEN po válce. Ale tohle budeš určitě schopen nějak rozporovat, že?

Upřímně stále nechápu, co je stále tak nepatřičného na tom, že LL má vlastní slušný radar a základní PVO pro svoji ochranu.

cernakus píše:Když to rozpočítáš, máš to 10 vzletů za hodinu. Pochybuji, že tohle by Uljanovsk nezvládl. Tohle by měl zvládnout i Kuzněcov (akorát, že ten v původním složení leteckého křídla pošle právě jen těhc 10-12 letadel).

Jasně, katapulty jsou schopny to vypouštět tempem jedno letadlo za 20s, ale ono se to bude plížit tempem 10 za hodinu. Takže v momentě, kdy budeš potřebovat vyslat k úderu 20 strojů, tak si počkáš dvě hodiny a pokud nedejbože Alpha strike, tak si rovnou můžeš vzít týdenní dovolenou a mezitím ti polovina letadel popadá do moře na nedostatek paliva...

cernakus píše:Tohle bych rád viděl na schématu (viz. arten), jinak to považuji za humornou příhodu z "nebylo nikdy nikde". Pokud máš alespoň základní geometrický odhad a viděl jsi letovou Nimitze z půdorysu, tak by jsi měl mít hlodání v podvěsku mozkovém, že to asi nepůjde ani vyskládat (tak aby se dalo vzlétnout a přistát). Ovšem s procenty je obtíž, bůh ví jaký vzorek letadel, jako kapacitu, ta studie myslela.

Ta studie myslela standardní vzorek s koeficientem obsazení paluby 1, tj. F/A-18. A 80% maximální kapacity = prý 64 ks. A geometrický odhad je fajn, ale pokud třeba Američané tahají v hangáru cca 1/3 letadel, tak ten zbytek někde být musí..za lodí na laně ho počítám netáhnou.

Tady je třeba jedna z těch studií:
http://www.cna.org/sites/default/files/ ... 011110.pdf

cernakus píše:A Kuzněcov je "prověřen" v boji. Ve skutečnosti nevím o tom, že by kdy libovolný Nimitz bojoval. Jak tvrdí Polarfox, je to jen letiště. Boje by se zúčastnil jedině tehdy, kdyby byl napaden což nebyl. Cvičení alá USN dělali Sověti a dnes už i Rusové taky. A Kuzněcov ve šrotu neskončil. Kdyby se neosvědčil, tak tam skončí a Číňané by si nedali práci ze šrotu svého Kuzníka obnovit a dostavět.

Ano, provoz desítek těžkých nosičů za těch cca 80 let od 20tých let 20. století až do dneška, kdy zažily řadu válek a reálného operačního nasazení, zase neexistuje. Každý stát hodný svého jména přeci tohle mávnutím kouzelného proutku přes noc nastuduje a realizuje, jako by se nechumelilo.

Sám tam vidím cca 200 velkých, cca 1 000 menších (ala torpédoborce, fregaty, ponorky) a zbytek tam zanesen není. Takže co se ti nezdá?

To, že Escort carriery nevyráběli. Byly to modifikace zabavených obchodních lodí. Přirovnal bych ti to asi k tomuto - je to, jako by do sovětské produkce 1976-1986 se počítal nákup tisícovek nákladních a dopravních plavidel, které nakoupili. Tohle je srovnání produkce, escort carriery tam tedy nepatří (proto jsou taky v závorce). Velkých lodí vyrobili za těch 6 let cirka 80. Malých lodí méně než 800. To prostě nejsou stovky ani tisícovky. A to jsem na USA ještě hodnej, protože eskortní korvety byly modifikované "trawlery" :-) Prostě produkce lodí USA je sice za WW2 zajímavá, ale s polovičním obyvatelstvem a o dekády zaostalejší technikou, než měl SSSR kolem roku 1980 k dispozici to není žádný zázrak.

Jasně, není kulervoucí...

A taky máš klid a mír na práci, že jo. Srovnej si to s produkcí UK, která byla ve válce od 1939-1945 a mezi léty 1940-1942 dostávala takový čmoud, jaký Američan zažil naposledy ve válce o nezávislost. A taky při polovičním obyvatelstvu, mizivých domácích zdrojích a samozřejmě menší pobřežní ploše. Jediné, kde Albion opravdu znatelně zaostával byly nákladní loďky, na to už prostředky opravdu neměl. Takže fakt to není něco, z čeho bych vibroval brvou. Prostě jsem měl jen tu drzost srovnat (s přihmouřenýma očima, protože jeho tehdejší torpédoborce vážily nejméně čtyřnásobek druhoválečných a složitěšjší jsou než křižníky WW2) Sovětskou produkci 1976-1986 s produkcí USA za WW2. A to IMHO sedí. Sedí to i v tom pohledu, že nikdo jiný v jejich době neměl takovou produkci. Stejně jako USA měla nejvyšší produkci loděk za WW2.

Koukám, že se vždy přiučím něčemu novému....

Ukáži to to jen na amerických lodích, aby jsi to pochopil.
Yorktown = 8×127mm+4×4×28mm+24×20mm
Essex= 12×127mm+18×4×40mm+76×20mm, 7 radarů
Midway=18×127mm+21×4×40mm+28×20mm. 9 radarů
Forrestal = 8×127mm (a určitě i menší, ale mám to z wiki, takže tam je prd) - následně předěláno na 3×8 Sea sparrow a 3×Phalanx, 3 radary
Kitty Hawk = 24 Sea Spa. + 4× Phal
Nimitz = 16-24 Sea Spa a 4-3 Phalanx, 6 radarů (jen jeden na povrchové cíle) (nejméně vyzbrojená LL)
Gerald Ford=2×RIM-162 (64 raket) + 2×RIM-116 (44 raket) + 2×Phala+ 4×12,7mm, 9 radarů (nicméně společné antény).
Už chápeš co se snažím říci? Víš čím se Uljanovsk liší od Forda? Vyjma počtu raket a hlavňových zbraní? 12ti raketami Granit. Nic více, nic méně. A ty Ford OPRAVDU NEMÁ PROTO, ŽE JE AMERIČANI NEUMÍ STAVĚT. Američan NEMÁ žádnou ŘSPDL, která není upravená pro nesení letadlem. Nebo mně žádná teď nedokáže přijít na mysl. Proto Gerald Ford žádnou takovou obdobnou raketu, jako má Kuznič či měl mít Uljanovsk nemá. (Dobře tohle tvrzení stojí na vodě, ale méně než tvoje tvrzení, že Nimitz je prakticky neozbrojen proto, že to odporuje americké definici LL).

Studie

Neuhýbej polare, prostě si vezmi půdorys Nimitze (těch je na netu plno) a půdorys F/A-18 (taky najdeš plno) hoď je do poměru a v Malování sázej na palubu. Pak se pochlub. Nezapomeň, že musíš nechat volný nejméně jeden katapult a jednu přistávací dráhu, jinak z toho máš jen drahou dopravní loď. Nebo to zkus najít na internetu, pokud se tam dá operovat se 64 Hornety na palubě, jistě to už někdo za tebe nakreslil.

Většina snadno dostupných videí z operací Nimitze mají na palubě 10-20 letadel v daný moment a motá se tam několik desítek lidí. Přesto budeš stále skálopevně mrskat o 60+ letadlech? Přiznat si - to jsem přehnal - dělá chlapa, ne zapírat, zapírat a zapírat. Rozhodně bych si tě alespoň já vážil více.

Ano, provoz desítek těžkých nosičů za těch cca 80 let od 20tých let 20. století až do dneška, kdy zažily řadu válek a reálného operačního nasazení, zase neexistuje. Každý stát hodný svého jména přeci tohle mávnutím kouzelného proutku přes noc nastuduje a realizuje, jako by se nechumelilo.

Proto jsem to dal do uvozovek. Cvičení je sice simulace, ale stále simulace. Je pravda, že novodobé válečné zkušenosti s LL mají jen Američané, Britové a Indové. Ale vyloženě do bitvy, jaké probíhaly za WW2 se Američané nedostali. Částečně HMS Hermes a Invicible museli svými letadly držet Argentince od sebe a lze tedy prohlásit, že tyto lodě se do bitvy dostaly (byť reálně ohroženy nebyly). Velké americké LL byly i za Vietnamské války zakázané cíle. Prostě zkušenost s protilodním bojem nemá dnes žádná LL. Nebo mně teď žádná nenapadá - když tak mně oprav.

kenafv:

Hezké, víceméně to potrvrzuje moje tvrzení - katapult je v celém procesu vypuštění zdržení. Na umisťování do katapultu (a to ještě milosrdně nepočítám fakt, že najíždí hodně zvolna, aby přední noha byla co nejméně mimo osu katapultu) potřebují minutu. To je něco, co skokánek nepotřebuje.

https://www.youtube.com/watch?v=OHi2-0_zYWo
Serou mně Rusáci, nevýslovně serou. Hned na začátku je úsek, který bychom mohli pro naše studijní účely srovnávat (od zvednutí deflektoru až start) a oni to sestřihnou. Vybít ty mongoly

Chcel by som sa spýtať na tie vojnové skúsenosti Indov. A prečo boli vo Vietname LL zakáznaím cielom? Prípadne čím by tak Vietnam mohol skupinu LL napadnúť.

cernakus píše:Většina snadno dostupných videí z operací Nimitze mají na palubě 10-20 letadel v daný moment a motá se tam několik desítek lidí. Přesto budeš stále skálopevně mrskat o 60+ letadlech? Přiznat si - to jsem přehnal - dělá chlapa, ne zapírat, zapírat a zapírat. Rozhodně bych si tě alespoň já vážil více.

Podľa toho odkazu na analýzu čo sem dal Polafox http://www.cna.org/sites/default/files/ ... 011110.pdf na strane 10 sa nachádza toto zistenie:

Under the Surge operating tempo, flight-deck crews found they
could routinely manage 27 to 29 aircraft on the flight deck.
When the number climbed to over 32, conducting turnaround
tasks became more challenging. Operators recommended that
in future high-intensity operations the number of aircraft on
the flight deck be held to under 30.

Ak som to správne preložil tak by to asi znamenalo že:
Množstvo lietadiel na palube 27 až 29 zvládajú normálne,pri prekročení množstva 32 už sa stáva viac namáhavé.Operátory doporučujú udržovať množstvo lietadiel na palube pod 30ks.

Hektor:
Ve Vietnamu se "nejvyšší kluci co spolu mluví" mezi sebou tak nějak domluvili, že přes všelijaká veřejná prohlášení konflikt zůstane lokálním.
Tedy se jelo na oplátku.
Američani nejprve vynechávali Haiphong, letiště a raketové základny Vietnamu a Vietnam zas na na druhé straně se tvářil, že LL nevidí.
Jakmile byla letadly napadena raketová základna u Hanoje ( let. nekázen), byla napadena i letadlovka ( jedny základna, jedna LL)
Ami začali bombardovat Haiphong, začaly útoky na letiště v Thajsku.

Polarfox píše:Jasně, katapulty jsou schopny to vypouštět tempem jedno letadlo za 20s, ale ono se to bude plížit tempem 10 za hodinu. Takže v momentě, kdy budeš potřebovat vyslat k úderu 20 strojů, tak si počkáš dvě hodiny a pokud nedejbože Alpha strike, tak si rovnou můžeš vzít týdenní dovolenou a mezitím ti polovina letadel popadá do moře na nedostatek paliva...

Ehm, 20 sekund? Stále nechápeš, že není vzlet a vzlet. Jasně, z kenafv příspěvku jde vidět, že jeden katapult obslouží 1 letadlo za 2 minuty (cca). Mámli 4 katapulty dostanu se na 30 sekund. Ano, když je mají už nakastlíkované za sebou, a jde pouze o vzlet (neprovádí se přistání ani rotace), tak to jde fofrem. Ovšem Kuznič se skokánkem pro dva nepotřebuje v operaci minutové umisťování do katapultu. Takže když mu je tam nakastlíkuješ jako u nimitze, přepočtený výkon vychází na 30 sekund/letadlo. Tedy v ohledu nasázet rychle letadla do vzduchu je Kuznič plně rovnocený Nimitzovi. Uljanovsk by pak v této zcela simulační hře hravě překonal obě LL, protože vyjma stejně výkonného skokánku, jako má Kuznič (30sec/letadlo) má ještě navíc dva katapulty ( i kdyby v tomto byli Rusové dvakrát pomalejší než Američan, stále je to něco navíc).

Hketor:
Pokud mně paměť neklame INS Vikrant (ex. HMS Hermes) se zúčastnil válek s Pákistánem v 65 a 71 roce (tady dokonce velmi aktivně).
Vietnamští piloti severního Vietnamu měli zákaz útočit na letadlové lodě US Navy. Komunističtí spojenci se oprávněně obávali, že byť jen poškození letadlové lodi US Navy by vedlo k plnému zapojení válečného úsilí Ameriky (i američtí piloti měli zakázané oblasti v Severním Vietnamu, aby se Čína a SSSR příliš nenaštvaly). Jediný útok na "letadlovou loď" ve Vietnamské váce byl útok na USNS Card, jednalo se o diverzní akci Severovietnamských speciálů a relativně úspěšnou. Bylo to ale defacto před válkou. Tonkinský incident, který znamenal plné zapojení amerických sil do občanské války byl až 4 měsíce po této diverzi.

Mirek58:
Kterou LL Vietnamci recipročně napadli?

vzhledem k tomu, že Su-33 a ani MiG-29K nemá přípravu pro katapult, tak ty katapulty do svých časů počítat nemůžeš.

To si ted nepamatuju, ale mám takový pocit, že hlavní roli v tom incidentu hrála "Mig 17", který se všichni vysmívali.
Byl z toho docela velký "přesun" na vel postech u nám letectva.
Bylo názorně prokázáno, že nepř.letoun se relativně v pohodě dostane pár metrů nad hladinou až na dostřel leteckých kanonů k L. lodi svaz nesvaz.

skelet píše:vzhledem k tomu, že Su-33 a ani MiG-29K nemá přípravu pro katapult, tak ty katapulty do svých časů počítat nemůžeš.

To je irelevantní. Můžou vypouštět Jaky, zatímco E-2 blokuje jeden katapult na Nimitzu. Tedy stále Uljanovsk vítězí. A mimochodem, Kuzněcov i Uljanovsk má na skokánku 3 dráhy. Třetí se částečně kryje s druhou, takže nelze počítat jako plnohodnotná, ale s ohledem na to, že ve vypouštěcím procesu vlastní vzlet trvá 4 sekundy, je i tato dráha při tlaku na maximální rychlost vypouštění letadel bez ostatních funkcí LL započitatelná (ve finále tedy teoreticky i Kuzněcov Nimitze v tomto oboru překoná).

Páni, nerád ruším vašu ohnivú debatu, ale mám ešte otázku k

KATAPULT vs. SKOKANSKÝ MOSTÍK

O koľko menšiu nosnosť má lietadlo štartujúce z mostíka ako z katapultu? Existujú vôbec nejaké reálne porovanateľné čísla?

Špeciálne ma to potom zaujíma k tej Queen Elizabeth, čo som postol vyššie. Tam totiž tá F-35 má rozjazdovú dráhu cca 2,5x dlhšiu ako dráha katapultu, takmer tak dlhú ako je samotná loď, čo by malo byť 280m. To je celkom dosť, nie?

Su-33 má MTOW z hopsačky 30 tun z 105 metrové (to jsou ty první dvě) a 33+ tun z 180 metrové (to je ta třetí, co je společná s druhou). Při skoku z malého rozjezdu je běžný náklad do 4,5tuny (například jeden Moskit), z té delší 6,5 tuny. To vše při plných vnitřních palivových nádržích. Tedy bojový dosah ve standardním režimu (krátký rozjezd, 4,5 payload) byl (a je) cca 1400km v Hi-Lo-Hi režimu a 900km v lo-lo-hi režimu. Srovnat to s Hornetem by nám mohl Cover72, ale mám takové tušení, že tyhle parametry se vyrovnají i Superhornetu, natož Hornetu.

Maximální kapacita katapultu Nimitze je přes 33 tun. ELMAS na G. Ford by měl tu kapacitu mít dokonce ke 40 tunám (120MJ oproti 100MJ Nimitze).

Nějak se mi nezdá, že F-35 bude potřebovat 280 metrů na start z hopsačky. Na 280 metrech by se vznesl s brzděným startem IMHO kdekoliv (je třeba k dosažené rychlosti připočítat rychlost lodi).

Jen pro pochopení, co vlastně dělá můstek. Rusové tvrdí, že sklon, pod kterým je Su-33 vyhozen z lodi, snižuje pádovou rychlost Su-33 o 30%. Tato pádová rychlost je normálně 240km/h v nulové výšce. Tedy z cca 66m/s se snižuje potřebná vzletová rychlost na 46m/s. Jednoduchým přepočtem zjistíme, že aby letadlo dosáhlo na 105m 46m/s vyžadujeme poměr tah/hmotnost cca 1. Pokud připočteme rychlost lodi (cca 26 uzlů, tedy 13m/s), je nutné aby letadlo mělo poměr tahu ku hmotnosti pouhých 0,5. Su-33 má při 30 tunách poměr tah hmotnost cca 0,8, takže je tam bezpečnostní rezerva (i rezerva pro zanedbání odporu vzduchu).

Nicméně vyvstal tu nový poznatek, který jsem si neuvědomil. Pokud selže pohon Nimitzu, ale nikoliv generování páry, může stále vysílat letadla v nezmenšené síle. Kuzněcov by mohl vysílat jen lehce naložená letadla.

V článku od Visingra to je

„Můstek“ je proti katapultům jednodušší, na druhu stranu ovšem neumožňuje start těžších letadel.

(Sorry pane Visingr, že Vás nikdo nečetl)

Stuko, co nám přinesl tvůj poslední příspěvek?

A pan Visingr se samozřejmě, mýlí. Su-33 odstartuje v těžší konfiguraci než byli nejtěžší letadla startující pomocí katapultu. Správně to je, že můstek neumožňuje přirozený start (startovací rakety z LL zvednou i dopravní boeing) letadel s nízkám T/W poměrem (typicky to byly na amerických lodích E-2/C-2 a proudová letadla A-4 a A-6).

Pokud selže pohoný systém LL, v situaci ohrožení plavidla, nekouká se jak jsou letadla naložená, pokud je v dosahu jiné místo přistání, lifrují se kvapem.
Stejně před přistáním na třeba jiné LL by musely náklad vyházet.
Stuka:
Vše je o tahu motorů a schopnosti akcelerovat, tedy i hmotnosti.

Mirek58 píše:Hektor:
Ve Vietnamu se "nejvyšší kluci co spolu mluví" mezi sebou tak nějak domluvili, že přes všelijaká veřejná prohlášení konflikt zůstane lokálním.
Tedy se jelo na oplátku.
Američani nejprve vynechávali Haiphong, letiště a raketové základny Vietnamu a Vietnam zas na na druhé straně se tvářil, že LL nevidí.
Jakmile byla letadly napadena raketová základna u Hanoje ( let. nekázen), byla napadena i letadlovka ( jedny základna, jedna LL)
Ami začali bombardovat Haiphong, začaly útoky na letiště v Thajsku.

Ami ty nalety nedelali ze zacatku valky, na tech letistich a palpostech raket bylo hafo ruskych poradcu a tak byl strach ze by nejaky mohl zahynout a tak se nestalo o vetsi zapojeni rusu.

cernakus píše:Su-33 má MTOW z hopsačky 30 tun z 105 metrové (to jsou ty první dvě) a 33+ tun z 180 metrové (to je ta třetí, co je společná s druhou). Při skoku z malého rozjezdu je běžný náklad do 4,5tuny (například jeden Moskit), z té delší 6,5 tuny.

Veľmi slušné. Ten druhý údaj je v podstate bežná nosnosť pôvodnej Su-27.

cernakus píše:Nějak se mi nezdá, že F-35 bude potřebovat 280 metrů na start z hopsačky. Na 280 metrech by se vznesl s brzděným startem IMHO kdekoliv (je třeba k dosažené rychlosti připočítat rychlost lodi).

Tým pádom britom naozaj plne stačí STOVL konfigurácia...

cernakus píše:Jen pro pochopení, co vlastně dělá můstek. Rusové tvrdí, že sklon, pod kterým je Su-33 vyhozen z lodi, snižuje pádovou rychlost Su-33 o 30%. Tato pádová rychlost je normálně 240km/h v nulové výšce. Tedy z cca 66m/s se snižuje potřebná vzletová rychlost na 46m/s. Jednoduchým přepočtem zjistíme, že aby letadlo dosáhlo na 105m 46m/s vyžadujeme poměr tah/hmotnost cca 1. Pokud připočteme rychlost lodi (cca 26 uzlů, tedy 13m/s), je nutné aby letadlo mělo poměr tahu ku hmotnosti pouhých 0,5. Su-33 má při 30 tunách poměr tah hmotnost cca 0,8, takže je tam bezpečnostní rezerva (i rezerva pro zanedbání odporu vzduchu).

Tu som sa stratil. Čiže môže (mierne na úkor rezervy) štartovať aj s väčším zaťažením?
Teda štart z mostíka je čo sa týka nosnosti (viac menej) ekvivalent štartu z letiska?

Mimochodem stále je třeba si uvědomit, že operace na LL není jen vzlet bez ničeho. Jsou tam operace - příprava, údržba, kontrola, vyzbrojování, přesun, doplňování paliva, příprava na start, start, řízení vzdušného provozu, mise, návrat, řízení letového provozu, přistání, odvoz a buď uskladnění nebo rotace.
Proto se nimitzu počítá letů 120/den trvale a až 240/den v nouzové situaci krátkodobě. Mimochodem, od G. Forda optimističtí konstruktéři očekávají 160/den trvale a 260+ za den krizově. Přitom má o výtah méně. Ale prostě mnohem vyšší automatizace procesy zjevně urychlí.

Ostatně videa na Kuzněcovuv vypadají smutně, nudně a opuštěně, na letové je doslova pár lidí, oproti tomu na letové Nimitze to je někdy jak na Václaváku:-) Jenže to paradoxně není znak vyspělosti :-) Sám se těším na první videa z letové Forda, ale dosavadní milovníci amerických LL budou mít nejspíše pocit, že je něco špatně