PALBA.CZ

Lord píše:Na západě by to možná nenazvali jako prototyp, ale jako technologický či letový demonstrátor, ale ty občas nebývají v měřítku 1:1.

Když se podíváš na to 10-ti minutové propagační video, kterým projekt představili, tak se tam několikrát na pozadí mihne něco, co vypadá jako zmenšený model letadla se stejnou konfigurací. Odhadem tak v měřítku 1:3 (dle lidí). S velkou pravděpodobností tedy dálkově řízený model pro ověření koncepce existuje.

heder2 píše:Vidím to tiež tak. Sklon smeroviek do horizontálnej roviny je malý aby dostatočne nahrádzali výškovky ako je tomu u návrhov Northropu.

Nezdá se mi. Obě motýlkové plochy jsou plovoucí a mají poměrně slušnou plochu. Pro běžné ovládání to stačit bude, pro supermanévrovatelnost to bez vektorované trysky nepůjde ... ale to platí pro jakékoli letadlo.
Stabilizační fci VOP pak nahrazuje plochá konstrukce konce trupu (po obou stranách od trysky).

Boha, on tu poznámku s Northropem vzal někdo vážně?! To byl pochopitelně jen vtípek. Sry, příště to tam explicitně napíšu

od tebe ne

Tak jako vývojáři se do určité míry možná můžou inspirovat, i když nakonec si musí odzkoušet svoje postupy, vznikne víceméně osobitý stroj.
ČÍNA byl vůbec plagiátor par excellence, ale historie je jeden velkej vtip Ale když už jsme se k tomu dostali ...

kenavf píše:Je ale otázne koľko stupňov výchylky je potrebných v tej horizontálnej rovine a či ten smer vychylovania je až tak dôležitý pretože ním vlastne len skrížíš lietadlo do sklzu ale to nie je bežný spôsob manévru=Yaw (môže pomôct pri mierení kanonom keď je ciel trocha vlavo alebo vpravo?) A ako piloti znášajú takéto bočné G-ečka?

Dneska asi manévrový boj nebude to hlavní, ale už jen vyhnout se na poslední chvíli raketě se může hodit. Přetížení jistě na pilota působí, ale když omdlí, tak převezme řízení autopilot.


A Su-57 přetížení nevadí ?!

Komparace řešení zádí letounů USA x Rusko



Nicméně ovládání trysky v jedné rovině může být řešeno jinak "a spolehlivěji", viz ten Northrop či Raptor, kde jsou vlastně aerodynamické brzdy součástí trysky. Su-75 to má samostatně.



Šikmé stabilizátory nejsou tolik sklopené jako u Northrop MRF-54E, zajišťující primární řízení náklonu, měl ale vertikální trysku.

Skeptik píše:Obě motýlkové plochy jsou plovoucí a mají poměrně slušnou plochu. Pro běžné ovládání to stačit bude, pro supermanévrovatelnost to bez vektorované trysky nepůjde ...

Snad pro každý pohyb se přeci nebude natáčet tryska, ale bude to vyžadovat sofistikované počítačové řízení letu pomocí křidélek. Hlavní výhoda je asi v tom sníženém radarovém odrazu.


Jak vidíte, je tam plno hejblátek, které se můžou ... poku*vit.

Skeptik píše:Když se podíváš na to 10-ti minutové propagační video, kterým projekt představili, tak se tam několikrát na pozadí mihne něco, co vypadá jako zmenšený model letadla se stejnou konfigurací.

Myslel jsem, že to je počítačová animace, i když nějaký modýlek tam asi taky je. Hmm, 10 minut trvala, nikde jsem jí nenašel celou, éro tam dělá rychlé přemety.




Pro zajímavost ještě k MiG LMFS

Vývoj víceúčelového stíhacího letounu MiG LMFS byl zahájen v roce 2015. Mělo jít o stíhací letoun páté generace, který bude plnit funkce letounů MiG-29 a MiG-35. Letoun vycházel z technologie použité při vývoji sovětského letounu MiG-1.44, který daleko předběhl svou dobu, bla, bla, bla ... dneska už to zase takový zázrak není! Jak se předpokládá, letoun by měl mít trojúhelníkové křídlo a V-ocas. Při vzletové hmotnosti kolem 15 tun bude schopen unést až 5 tun užitečného nákladu, například rakety středního doletu K-77M.



Stíhačka má být vybavena dvěma proudovými jednotkami VK-10M s celkovým tahem 20 tun (pozn. motor vyvinutý s RD-33 s tryskou ovladatelnou ve dvou rovinách). V budoucnu může být použit i jeden motor Product-30 (Izdelije 30) s přídavným spalováním o výkonu 18 tun. MiG-LMFS bude schopen překonat až 4000 kilometrů při rychlosti 2500 km/h.



S tím je asi konec! Stačí pár let počkat a všechno je (bude?) zase jinak. Když se něco nepohasí, tak Su-75 by snad už mohli dodělat

Modulové řešení Su-57 a Su-75.


Asi stejný není, ale podobný.

Ideální pokud by některé části, překryt kabiny, a zbraňové systémy vzájemně pasovaly.



Někteří si možná všimli postranních pumovnic vpředu, a že je obtéká vzduch z nasávacích otvorů, tím pádem se chladí.



Nebo nýtovaného detailu křídla a trupu.

Vždycky jsem myslel, že lehký jednomotorový stíhač vyvine MiG - zájemců by bylo dost i v generaci 4 nebo 4+. Zdá se, že výrobce MiG jako složku holdingu obětovali. Pětatřicítka je přece pořád MiG-29, možná s lepší avionikou, ale pořád s těmi žíznivými motory s krátkou životností. Izd. 30 je možná příliš dobrý motor, aby ho dávali do stroje 4+, nebo 4++. A pětimachový MiG-41???

Ruský server Vzgljad nazval SU-75 stíhačkou pro chudé a systém konstrukce Lego, čímž má na mysli použití vyzkoušených prefabrikovaných dílů z jiné konstrukce.
Nic proti tomu - díly a systémy dědily vzájemné i jiné konstrukce.

Mám stejný dojem co se Migu týká. Předvedené projekty jsou naprosto bez fantazie. Staří konstruktéři jsou již pryč a noví jsou jakoby bez nadhledu do budoucna. Hodně mi to připomíná konec Iljušinovych konstrukcí, když v tendru proti Suchoji na frontový bitevnik vyprodukovali IL 102.V podstatě jakoby ustrnuli v čase nebo se v něm dokonce vrátili a hledali shozené paroží místo jelena.
https://ruslet.webnode.cz/technika/rusk ... 102-ram-n/

Tak LTS naozaj je lietadlo pre chudobných - rozumej pre tých čo si nebudú môcť dovoliť Su-57.

Čo sa týka Migu, nevyzerá dobre.
Zachrániť ho môžu podľa mňa dve veci:
a) ak má nejaký podiel na tomto stroji,
b) ak je naozaj vyvíjaná náhrada za MiG-31.

Je to asi aj o tom že trh so "stíhačkami" je už relatívne úzky a počty lietadiel sa počítajú maximálne na stovky(až na nejaké výnimky napr USA/F35). Takže niektorí výrobcovia to neustoja.

HONZIK11 píše:Staří konstruktéři jsou již pryč a noví jsou jakoby bez nadhledu do budoucna.

Stará garda už je po smrti, Ivan Mikojan a další. U Suchoje měli schopnějšího hlavního konstruktéra Michaila Simonova, a nyní vládne Michail Strelec, který má zatím dobře našlápnuto. Noví konstruktéři umí tak leda s počítačem Vše je nyní otázka kapitálu, lidí a organizace. Rusům se tohle příliš nedostává, i když jsou stále na vysoké technologické úrovni.

Julesak píše:Čo sa týka Migu, nevyzerá dobre.
Zachrániť ho môžu podľa mňa dve veci: a) ak má nejaký podiel na tomto stroji, ...

Co bude dělat v budoucnosti MiG je velká otázka! Už nebude možné vyrábět tolik různých ruských letadel. Z ekonomického hlediska to nevyjde, k tomu zahraniční konkurence, atd. Pravděpodobně tak Suchoj pohltí Mig, pokud nepřijde válka.

Konstrukční kancelář Suchoj poskytla informace o řadě vlastností prototypu Su-75:

- maximální vzletová hmotnost dosahuje 18 tun;
- maximální užitečné zatížení - 7,4 tuny;
- maximální rychlost je 1,8 Machu;
- maximální dostup - 16,5 km;
- dolet - 2 800 km;
- bojový rádius - 1 400 km.

Motor s řízeným vektorem o tahu 16 tun dokáže zajistit poměrně krátký vzlet na dráze dlouhé až 400 metrů. Všechny tyto údaje vycházejí z předběžných výpočtů. V praxi se zatím nepotvrdily, protože letoun nemá motor. Na přání zákazníka lze letadlo například přeměnit na bezpilotní letoun nebo dvoumístné letadlo.

Letoun uvnitř draku integruje tři zbraňové prostory, do kterých lze umístit pět raket vzduch-vzduch (tři středního a dvě kratšího doletu). Hlavní pumovnice letounu může nést různé druhy munice, včetně vysoce přesné munice, a navíc bude mít letoun závěsy na křídlech pro vnější výzbroj.

Pokud jde o avioniku, letoun bude vybaven aktivním radarem s fázovanou anténní soustavou, palubním optoelektronickým systémem detekce, směrovým infračerveným zařízením 101KS, a integrovaným systémem elektronického boje.

Bezdeflektorové nasávání vzduchu (DSI, Diverterless Supersonic Inlet) a směrové a výškové kormidlo skloněné podobně jako u F-35 naznačují malou radarovou viditelnost.

Větší křídlo zvyšuje vertikální tah a umožňuje letadlu stoupat výše než podobná konstrukce s menším křídlem - spekulace zda není podobné Su-57. Nevýhodou je, že větší křídlo poněkud zpomaluje letadlo a snižuje maximální rychlost.

Zdroj: topwar.ru

Moderní DSI, Diverterless Supersonic Inlet



Rychlosti blížící se či vyšší než Mach 2 vyžadují mnohem složitější konstrukci sání, pak už pevné sání nemůže konkurovat sání s proměnnou geometrií. Případně je možné ladit "podbradek".
Čínský stíhač Chengdu J-20 s DSI může těžko konkurovat Su-35 či Su-57, pokud jde o nadzvukové zrychlení. Vtip je však v optimalizaci a nižší váze. U zaváděného letounu J-10B bylo sání DSI upraveno.



U Su-75 jsou rohy inletu ostřejší a postrádají důmyslné hrany jako u demonstrátoru F-16C od Lockheed-Martin, ale to už je vyšší dívčí

Zdroj: ausairpower.net



Video zobrazuje různě řešená sání ...

seabee píše: Pětatřicítka je přece pořád MiG-29, možná s lepší avionikou, ale pořád s těmi žíznivými motory s krátkou životností.

???
Tieto tvrdenia opieraš o ...?

To myslí asi vůči západním motorům, které jsou zase včetně servisu dražší, ale uvidíme.

Jinak zdroj k RD-33
Extrémním příkladem krátké životnosti a nízké spolehlivosti je provoz motorů RD-33 u Indického letectva. 74% (139 ze 189) všech motorů selhalo během prvních pěti let, z toho 62 kusů dokonce nedosáhlo ani poloviny 350 hodinového meziopravového resursu. Nejčastějšími závady souvisely s mazacím systémem, s prasklinami v oblasti trysky a s nasátím cizích objektů a to i přes to, že MiG-29 je známý svým systémem zabraňujícím nasátí nečistot při pohybu po zemi.

Průměrná životnost motorů u Indického letectva byla 400 hodin nebo 4 roky provozu, doba mezi generálními opravami byla snížena na 200 hodin. Papírově byla pro dodané motory stanovena dvojnásobná životnost - 800 hodin nebo 8 let. Opravárenské závody na to nebyly připraveny a nestačily opravovat vadné motory. Situace s motory vedla u Indického letectva k výrazným omezením ve výcviku na MiGu-29.
http://www.leteckemotory.cz/motory/rd-33/rd-33.php

Tím se myslí zřejmě starý motory. Indové však dostali nové RD-33M - Životnost motoru je stanovena na 4000 hodin, použití se předpokládá na MiG-29K, MiG-29KUB a MiG-35.
Indové taky v licenci vyrábějí nějaký své motory.

Áno, staré RD-33 boli v životnosti biedne a moc dymili aj na ruské pomery
Žeby však boli nehospodárne v spotrebe paliva? O tomto neduhu neviem nič.

RD-33MK na MiG-35 sú už ale iné stroje.

heder, to je spíš dotaz na mořskou včelu, modernizované motory RD-33 jsou také 2x výkonnější než původní motory, atd.
Takže určitě progres je. MiG-35 prostě jen už nevypadá cool, a není stealth, morálně zastaral.

Lord píše:MiG-35 prostě jen už nevypadá cool, a není stealth, morálně zastaral.

A nedá se totéž říci o F-16V ??? A vida jak se má k světu.

Ostatně i ti Indové již oficiálně požádali o nákup dalších 21 kusů MiG-29K/KUB a současně i vybudování servisního centra v Indii ... navzdory všem těm "zaručeným" zprávám o nespokojenosti s nimi v některých indických MMMs.
Výhodou F-16V a MiG-29M/MiG-35 je, že jsou k dispozici tady a teď ... a za ceny nižší než jejich nástupci. Tak uvidíme.
Mimochodem i na MiG-35 prý existují dvě seriózní poptávky.

"Su-75", ale i ostatní letouny 5G, před sebou mají ještě hezkých pár let vývoje, s ne zcela 100% budoucností. A i pak budou pro některá letectva prostě "zbytečně moc moderní".
Jak už jsem psal, na "Su-75" je třeba zajímavý ten jednoznačně "plechový" spodek trupu. Nedokonalost prototypu (kompozitní konstrukce ještě není), a nebo záměr? ... chudší letectvo určitě lépe opraví klasickou "plechařinu" než konstrukci ze sofistikovaného kompozitu.

A nebo neumětel modelář Skeptiku. Většina záhad má kolikrát jednoduchá vysvětlení.

Skeptik píše:"Su-75", ale i ostatní letouny 5G, před sebou mají ještě hezkých pár let vývoje, s ne zcela 100% budoucností. A i pak budou pro některá letectva prostě "zbytečně moc moderní".

Hmm, jako Su-75 souhlas, já uvažoval co bude tak za 10 let??! Ještě bude Mig stále "moderní" ? Myslím, že už ne. Můžou tam dávat poslední elektroniku, ale aby si chudé státy nekoupily spíš čínský stíhač.

Skeptik píše:Jak už jsem psal, na "Su-75" je třeba zajímavý ten jednoznačně "plechový" spodek trupu. Nedokonalost prototypu (kompozitní konstrukce ještě není), a nebo záměr? ... chudší letectvo určitě lépe opraví klasickou "plechařinu" než konstrukci ze sofistikovaného kompozitu.

Zajímavý vysvětlení Přikládal jsem to prototypu, či maketě, a Ty to vidíš až takhle, že snadno ohnou kus plechu na ohýbačce, dobrý to by mně nenapadlo.

To Lord:
S tým "jednoduchým" materiálom, ...napríklad teraz je riešený v Rusku nástupca An-2 kde priamo v požiadavkách je aby neboli použité sofistikované materiály ktoré by sa nedali na "sibirskom polnom letisku opraviť kladivom". Taký kompromis sa môže týkať aj stíhačiek a krajín tretieho sveta. Nazbierajú síce peniaze na stíhačku ale údržba sa potom začne šidiť. Príkladom by mohlo byť Polsko s ich F-16kami a ich malou letuschopnosťou, náhradné diely drahé a dlhé dodacie doby.