Juraj Tichý píše: ↑23/1/2023, 14:48
Z níže uvedeného i laik pochopí, proč bylo toto vlákno založeno
(tak pravil jeho zakladatel, Zemakt, léta Páně 2023!)
Slovenský zbrojársky priemysel začali budovať najmä českí odborníci počas prvej republiky. Prevažne poľnohospodárska dedinka Považská Bystrica sa zmenila na priemyselné mesto po tom, ako tam prvé závody vybudovala Zbrojovka Brno. Rozmach Dubnice nad Váhom naštartovala Škoda Plzeň, ktorá v 30. rokoch potrebovala presunúť výrobu ďalej od hitlerovského Nemecka.
Prečo sa tieto bludy ešte stále šíria?
Závody síce budovala Zbrojovka Brno, ale len ako účelová spoločnosť založená ČS. vládou, reálne došlo k presunu kompletnej výroby z Patrónovej továrne z Bratislavy aj s výrobným programom. Zo Škody Plzeň neprešiel do Dubnice žiaden výrobný program.
Rozmach Dubnice ako výrobcu zbraní zabezpečili až keď sa volala Hermann Göring Werke pod kontrolou spoločnosti Herman Göring Waffenwerke c. o.
Ale tak čo čakať od Šnídla, snáď nie faktografickú presnosť.
Dobry den
nemate pravdu.Jako dukaz lze vzit ucetni knihy Skody Plzen jenž jsou dostupne v archivu
https://www.soaplzen.cz/nepomuk/odd3/hi ... hivu-skoda
za dalsim jsou prace o hospodarske cinnosti a pravniho stavu Skody Plzen
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y
a kde je u seznam pobocnych podniku
Ve sledovaném období tvořily koncern následující hlavní závody: v Plzni to byla
ocelárna, slévárna, kovárna, lisovna, lokomotivka, automobilka, strojírna, továrna na
ozubená kola, továrna na přesnou mechaniku, zbrojovka a další, v Plzni - Doudlevcích
elektrotechnická továrna, mostárna a plechárna, v Nýřanech se jednalo o dílny na plnění
střel a elektrárnu, v Plzni - Bolevci pracovala střelnice. V Praze na Smíchově fungovala
slévárna a strojírna, v Hradci Králové slévárna, strojírna, kotlárna, mědikovárna, v Mladé
Boleslavi automobilka, v Hrádku u Rokycan ocelárna, válcovna, v Brně pracovala
elektrotechnická továrna, v Komárně to byly loděnice, v Dubnici nad Váhom dělovka a
muniční továrna, v Letňanech u Prahy stavěla letadla a letecké motory továrna na letadla
AVIA, v Adamově železniční brzdy a továrna na munici. Dále vlastnily Škodovy závody
uhelné doly v Čepirozích a Záhořanech, vápenku a lomy ve Zdicích a řadu dalších
akciových společností jako Konstruktiva, Československá letecká společnost, Kablo
v Kladně, pozemky, obytné domy pro úředníky a dělníky v Plzni, Praze, Hradci Králové,
léčebné ústavy, ozdravovny pro mládež ve Střelských Hošticích a další domy a pozemky
v Praze.412
412 Historický vývoj právního základu Škodových závodů. II. vyd. Plzeň: Škoda o.p., 1989, s. 25-26.
413 Janáček, F. Čtení o Škodovce. 120 let. Plzeň: Škoda Plzeň, 1978, s. 58.
414 Klimek, A. Zbrojní obchody Škodových závodů s Jugoslávií od června 1935 do září 1938. Praha: Historie a
vojenství č. 5., 1997, s. 3-36.
Dale lze najit v teto praci i kolik lidi tam pracovalo a jake mely vyplaty a socialný zabezpeceni.¨
Jinak vystavba se datuje od 1929
V roce 1936 se zahájil provoz v nově vybudovaném zbrojním závodě v Dubnici nad
Váhem, jehož výstavba byla zahájena v roce 1929. 586
568 SOA Plzeň, ASŠ Plzeň. GŘ 5. Oběžník generálního ředitele č. 21 z 23.12.1936.