Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1108 #aktuvalka
Analýza 1108. dne ruské invaze na Ukrajinu 07.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 7-03-2025/
(2 944 slov, doba čtení 16 minut)
V noci podnikly ruské síly masivní letecký útok na ukrajinskou kritickou infrastrukturu, přičemž hlavním cílem byly objekty plynárenského průmyslu. Podle údajů ukrajinského letectva bylo zaznamenáno 261 vzdušných cílů, včetně 67 řízených a balistických raket a 194 dronů Šahed a různé typy klamných cílů. Rusové vypustili 35 řízených střel Ch-101/Ch-55SM, osm střel Kalibr, tři balistické rakety Iskander-M/KN-23, čtyři upravené protiletadlové střely S-300 a osm řízených střel Ch-59/69.
Ukrajinská protivzdušná obrana pak sestřelila celkem 134 cílů, z toho 25 řízených střel Ch-101/Ch-55SM, osm střel Kalibr, jednu řízenou leteckou střelu Ch-59/69 a 100 dronů Šahed. Dalších deset ruských raket nedosáhlo svých cílů a 86 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Do obrany se také poprvé zapojily i francouzské stíhačky Mirage-2000, které dorazily na Ukrajinu před měsícem, spolu se stíhačkami F-16.
Neplecha v Rusku: Situace v Kurské oblasti zůstává napjatá, zejména v Sudžanské oblasti, kde pokračují těžké boje. Ruské jednotky postoupily až 4 km do hloubky ukrajinského území v okolí obce Kurilovka a podél úžlabiny Cholodnyj Jar, kde se snaží postupovat západním a severním směrem. V oblasti obce Sverdlikovo pokračují útoky ruských manévrových skupin směrem k jihu podél hranice.
Na severu Sumské oblasti dochází k bojům v pohraničních oblastech, kde se ruské síly pokoušejí postupovat podél lesních pásů směrem k Basovce. Kanál Slivočnyj Kapríz uvádí, že ruské jednotky rozšířily své kontrolované území v okolí Sudži až o 1 km na ukrajinském území, celkový postup v oblasti údajně dosahuje více než 5 km.
Podle ruských zdrojů (včetně propagandisty Radova) ruské jednotky obsadily vesnice Stará Soročina, Nikolajevka a Viktorovka, následně měly vytlačit ukrajinské síly ze severního výběžku Malé Lokni. Probíhají boje v lesních pásech u železnice, kde se ruské síly snaží proniknout do samotné Malé Lokni. Obsazení vesnice Stará Soročina potvrdil i ruský milbloger Majakovsk.
Naopak ukrajinské speciální jednotky 6. pluku Rangers provedly v Kurské oblasti úspěšný nájezd na ruské pozice.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ruské síly mírně rozšířily své předmostí na západním břehu řeky Oskil a postoupily severovýchodně od Fyholivky. Boje pokračují i u Zahryzového, kde se ukrajinské síly úspěšně brání a způsobují okupantům ztráty. Situace v Bilohorivce se komplikuje – nové záběry z ukrajinských dronů naznačují, že ukrajinská kontrola nad vesnicí je minimální a většina území spadá do šedé zóny. Ruští vojáci se na motorkách snaží postupovat západním směrem po silnici do Hryhorivky. Ukrajinská obrana se nadále soustředí na křídový lom a jeho terikon, kde pokračují boje.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru okupanti podnikli velký mechanizovaný útok s nasazením 25 kusů obrněné techniky. Útok postupoval ze sídliště Desjata Čechovou ulicí směrem na jih, kde byl tvrdě odražen obránci z 24. brigády Ozbrojených sil Ukrajiny. Ukrajinské síly zničily nebo vyřadily 16 kusů ruské techniky a způsobily okupantům těžké ztráty. Není zatím jasné, zda se ruské jednotky udržely v některých pozicích. Kromě tohoto útoku se situace v Časiv Jaru dočasně stabilizovala, hlavní hrozbou pro obránce však nadále zůstávají drony naváděné po optickém vlákně, které ruské síly stále častěji nasazují.
Doněcká fronta: V Torecku probíhají boje na severu, jihu i v centru města, ale detailní informace zůstávají omezené.
Na směru Pokrovsk se situace výrazně nezměnila. Okupanti po několikadenní pauze znovu zesílili tlak v této části fronty a bojuje se u Baranivky, Lysivky, Dačenského, Ševčenka, Piščaného a Kotlyného. Změny v linii fronty jsou minimální. Jižně od Pokrovsku se objevují zprávy, že Andrijivka je téměř celá pod kontrolou ruských sil, ale chybí vizuální potvrzení.
V Konstantynopilu se podle míst ostřelovaných ruským dělostřelectvem zdá, že vesnice je nyní plně pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil. Rusové zde, podobně jako v Časiv Jaru, nasadili větší množství sebevražedných dronů vedených po optickém vlákně, což zvyšuje tlak na obránce.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Rozhořčení amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusku údajně sílí kvůli ruskému chování a neustálému ostřelování Ukrajiny. O vývoji situace informuje Axios, který se odvolává na zdroje z Bílého domu. Podle publikace ruské útoky na Ukrajinu eskalují, a to navzdory Trumpovým výzvám k příměří. Prezident Spojených států navíc pohrozil Rusku rozsáhlými sankcemi v bankovním sektoru a zavedením nových cel, dokud nebude dosaženo příměří a konečné dohody o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. „Rusko dnes Ukrajinu na bojišti drtí,“ uvedl Trump a vyzval obě strany k okamžitému zahájení mírových jednání. Axios podotýká, že je to poprvé od nástupu do úřadu, kdy šéf Bílého domu veřejně pohrozil Moskvě.
Americká letecká společnost Maxar Technologies odpojila Ukrajinu od svých satelitních snímků. O rozhodnutí informoval portál Militarniy, který se odvolává na vlastní zdroje. Uživatelé satelitních služeb obdrželi zprávu, že přístup ke snímkům byl pozastaven „na základě administrativního požadavku“. Podle portálu se však skutečný důvod skrývá v americkém zákazu poskytování zpravodajských informací Ukrajině, a to i prostřednictvím komerčních služeb. Maxar byl údajně hlavním dodavatelem komerčních satelitních snímků pro Ukrajinu, které pomáhaly sledovat pohyb ruských jednotek. Díky těmto snímkům bylo možné potvrdit zničení klíčových cílů na okupovaných územích i přímo v Rusku. Vojenský telegramový kanál „CyberBoroshno“ uvedl, že ukrajinská armáda měla přístup k satelitním snímkům na všech úrovních, což umožnilo sledovat nejen taktické přesuny nepřítele, ale i aktivity na operačně-strategických objektech.
Nicméně Spojené království bude i nadále poskytovat Ukrajině zpravodajské informace, i když v menším rozsahu než Spojené státy. O této skutečnosti informoval The Guardian s odvoláním na své zdroje. Podle britského tisku bude Londýn nadále analyzovat získaná data a poskytovat Ukrajině varování před útoky či příležitosti k úderům hluboko na ruském území. Spojené království ovšem přestane Ukrajině předávat informace, které samo získalo na základě dohod o sdílení dat se Spojenými státy. „Britská zpravodajská síť není tak rozsáhlá jako ta americká a nemůže ji plně nahradit,“ přiznal bývalý vládní insider. Ukrajina však i nadále získává data ze satelitů, pozemních stanic, průzkumných letounů, jako je Rivet Joint, a dokonce i od tajně nasazených pozemních jednotek. Kromě toho využívá i informace z otevřených zdrojů. Dříve nabídla Ukrajině vlastní zpravodajské údaje také Francie, reagující na omezení ze strany USA.
Italská premiérka Giorgia Meloni navrhla, aby se na Ukrajinu vztahoval článek 5 Severoatlantické smlouvy, přestože není členem NATO. O jejím návrhu informoval Financial Times. „Myslím, že by to byla stabilní, dlouhodobá a účinná bezpečnostní záruka, lepší než některé jiné návrhy, které jsem viděla,“ prohlásila Meloniová. Článek 5 NATO stanovuje, že útok na kteréhokoli člena Aliance je považován za útok na všechny členské státy. Současně však italská premiérka vyloučila účast italských vojáků v případné mírové misi a zdůraznila, že nasazení evropských jednotek na Ukrajině by bylo „nejkomplikovanějším rozhodnutím“.
Polsko zvažuje vystoupení z Dublinské a Ottawské úmluvy, které zakazují používání kazetové munice a protipěchotních min. Tuto možnost zmínil polský premiér Donald Tusk během svého projevu v Sejmu 7. března, jak cituje RMF24. „Nastal čas, aby se Polsko, využívajíc své vlastní zkušenosti i zkušenosti Ukrajiny z bojiště, odvážněji podívalo na své schopnosti v oblasti nejmodernějších zbraní,“ zdůraznil Tusk. Připomeňme, že Litva 6. března již vystoupila z mezinárodní Úmluvy o kazetové munici. Rozhodnutí padlo v červenci 2024, avšak faktické odstoupení proběhlo až nyní.
Ve Spojeném království porota shledala tři bulharské občany vinnými ze špionáže pro Rusko. O verdiktu informoval The Guardian. Obvinění čelí Katrin Ivanova, Vanja Gaberova a Tichomir Ivančev, kterým hrozí až 14 let vězení. Soud má konečný rozsudek vynést na začátku května. Z trojice obžalovaných byl při líčení fyzicky přítomen pouze Ivančev, zatímco Ivanova a Gaberova se připojily k jednání prostřednictvím videokonference z věznice HMP Bronzefield. Frank Ferguson, šéf protiteroristického oddělení britské prokuratury, uvedl, že šlo o „vysoce organizovanou špionážní operaci“. Skupina pracovala pod vedením Orlina Ruseva, dalšího bulharského občana, který se již přiznal ke špionáži stejně jako jeho zástupce Biser Džambazov.
Ukrajina obdržela 752 milionů liber (přibližně 971,2 milionu dolarů) od Spojeného království. Peníze pocházejí z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. O přijaté finanční podpoře informoval premiér Ukrajiny Denys Šmyhal. Částka byla poskytnuta v rámci iniciativy G7 ERA, která počítá s úvěrem pro Ukrajinu, krytým výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Peníze budou využity na posílení obranných schopností země. „Očekáváme, že všechna suverénní aktiva Ruské federace budou v budoucnu konfiskována a převedena ve prospěch našeho státu,“ uvedl Šmyhal.
Spojené království uzavřelo dohodu se společností Anduril UK o dodávce pokročilých útočných dronů ukrajinským ozbrojeným silám, které mají posílit jejich schopnosti v Černém moři a pomoci čelit ruské agresi. Dodávky zahrnou nejen samotné bezpilotní letouny, ale i odpalovací zařízení a náhradní díly, přičemž jejich realizace je plánována v nadcházejících měsících. Program je řízen agenturou Defence Equipment and Support (DE&S) v rámci Mezinárodního fondu pro Ukrajinu (IFU), který dosahuje více než 1,3 miliardy GBP a zahrnuje příspěvky několika spojeneckých zemí, přičemž samotné Spojené království přispělo částkou 500 milionů GBP. Kromě této dohody Londýn nadále poskytuje Ukrajině rozsáhlou vojenskou a finanční podporu, která za poslední rok přesáhla 5,26 miliardy GBP, včetně 3 miliard GBP ročně na vojenskou pomoc a 2,26 miliardy GBP v půjčkách určených na vojenské výdaje.
Polsko vyjádřilo ochotu diskutovat o francouzském „jaderném deštníku“ jako součásti evropské bezpečnostní architektury, což naznačil polský premiér Donald Tusk během jednání v Bruselu 6. března. Francouzský prezident Emmanuel Macron tento koncept poprvé navrhl v roce 2020, avšak tehdy se setkal s nedůvěrou v zemích bývalého východního bloku. Situace se však změnila s rostoucí nejistotou ohledně budoucího zapojení USA do NATO, což vyvolalo obavy i v Německu, kde budoucí kancléř Friedrich Merz zdůraznil potřebu evropského řešení jaderného odstrašení. Macron nyní opět otevírá otázku francouzské jaderné ochrany pro evropské spojence, přičemž Varšava tento návrh považuje za „velmi slibný“. Tusk zdůraznil, že detaily budou klíčové, ale francouzská iniciativa může poskytnout strategickou výhodu vůči Rusku.
Litva formálně odstoupila od Úmluvy o zákazu použití kazetové munice, přičemž její rozhodnutí vstoupilo v platnost 6. března po šestiměsíční lhůtě od podání příslušných dokumentů OSN. Tento krok, schválený litevským parlamentem v červenci loňského roku, je odůvodněn rozsáhlým nasazením této munice Ruskem během války na Ukrajině. Úmluva, přijatá v roce 2008 a platná od roku 2010, má aktuálně 111 signatářů, mezi něž nepatří mimo jiné Spojené státy, Rusko, Ukrajina ani Polsko. Vilnius současně zvažuje i odstoupení od Ottawské úmluvy zakazující používání protipěchotních min, přičemž rozhodnutí v této věci by mělo padnout v následujících měsících.
Italská společnost Leonardo a turecký Baykar podepsaly 6. března 2025 v Římě memorandum o porozumění o vytvoření společného podniku zaměřeného na vývoj a dodávky bezpilotních leteckých systémů (UAS) pro evropské armády. Nový subjekt se sídlem v Itálii spojí odborné znalosti Baykaru v oblasti dronových platforem s technologiemi Leonarda v oblastech senzorových systémů, certifikace a užitečného zatížení. Spolupráce je součástí širšího evropského úsilí o posílení bezpilotních schopností, přičemž italská armáda zvažuje akvizici až 1300 dronů, potenciálně i prostřednictvím této aliance. Neoficiální informace naznačují, že každá hlavní jednotka italské armády by mohla obdržet přibližně 100 dronů, což podporuje spekulace o rozsahu budoucího kontraktu. Partnerství se zaměřuje na zajištění interoperability s NATO a evropskými obrannými strategiemi a očekává se, že bude mít širší dopad na italsko-tureckou obrannou spolupráci i mimo oblast bezpilotních systémů.
Dánsko v rámci rozsáhlé modernizace obrany uzavřelo dohodu o nákupu moderních protilodních raket od norské společnosti Kongsberg, čímž se odklání od dosavadních dodávek z USA. Tento krok je součástí širšího strategického rozhodnutí posílit dánské ozbrojené síly v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska a napětí kolem Grónska. Rozhodnutí o výrazném navýšení obranných výdajů bylo přijato v únoru a zahrnuje investici ve výši 50 miliard DKK (přibližně 6,7 miliardy EUR).
Francie zrychluje výrobu stíhaček Rafale, přičemž Dassault Aviation plánuje zvýšit produkční kapacity až na pět letounů měsíčně. Generální ředitel Éric Trappier oznámil, že tempo výroby vzrostlo z méně než jednoho kusu měsíčně v roce 2020 na současné dva kusy, přičemž cílem pro nadcházející měsíce je dosažení tří letounů měsíčně. V roce 2024 bylo dodáno 21 stíhaček a v roce 2025 se očekává 25 kusů. Navzdory rostoucímu tempu se Dassault Aviation nadále potýká s problémy v dodavatelském řetězci, což ovlivňuje rychlost implementace nových výrobních plánů. Společnost zároveň s napětím očekává podpis indické objednávky na 26 námořních Rafale a potenciální výhru v tendru MRFA na 114 letounů, což by vedlo k otevření nové montážní linky v Indii. Každé zvýšení produkční kapacity je dlouhodobým procesem, přičemž Trappier upozornil, že zvýšení výroby o jeden letoun měsíčně trvá minimálně dva roky.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na pokračující problémy ruského zemědělství, přičemž ty již dosáhly takové úrovně, že je ruská vláda nemohla již dále ignorovat a byly předloženy k vyřešení samotnému ruskému vůdci Vladimíru Putinovi. Ministerstvo informací ho informovalo o vysokém riziku vzrůstu ceny pšenice určené pro výrobu mouky, které je důsledkem klesajících objemů její sklizně v Rusku.
Podle únorových odhadů ministerstva může růst cen překročit maximální strop, který byl stanoven na úrovni 15 600 rublů za tunu pšenice třetí třídy a 15 100 rublů za tunu pšenice čtvrté třídy, což přinutí ruskou vládu k zahájení intervencí majících za cíl stabilizaci trhu. Aktuální cena pšenice je 16 000 rublů za tunu pšenice třetí třídy a 15 500 rublů za tunu u pšenice čtvrté třídy, což odpovídá ročnímu růstu cen u třetí třídy o 24% a u čtvrté třídy o 48%.
Experti vysvětlují takto vysoký vzrůst cen poklesem objemu sklizně, která v roce 2024 dosáhla 82 milionů tun brutto podle údajů Rosstatu, mnoho údajů však nasvědčuje tomu, že je toto oficiální číslo vyšší než skutečná úroveň sklizně. I při oficiálních údajích se také jedná o pokles objemu sklizně o přibližně 11% méně než v předchozím roce.
Výhled na rok 2025 předpokládá další pokles o nejméně 5%, příčinou má být menší rozloha oseté plochy, nižší hektarový výnos (způsobený přechodem na lokální odrůdy, jak jsme informovali dříve) a výkyvy počasí. Další příčinou nižšího výnosu má být klesající ziskovost zemědělské produkce. Vidíme tak že výkon ruského zemědělství klesá obdobně jako je tomu u ostatních sektorů ruské civilní ekonomiky, a výhled na rok 2025 předpovídá pokračování tohoto trendu.
Dnešní Třešnička™ bude o oslíkovi, co měl k snídani vtipnou kaši. Muž, který byl americkým prezidentem Trumpem vyslán na Ukrajinu a prvních několik týdnů zde říkal přesný opak toho, co znělo z Washingtonu byl zřejmě uveden do továrního nastavení a byl mu vložen mozek servilního budižkničemi. Ano, řeč je o Keithu Kellogovi, o kterém jsme spekulovali, že se vracel z Ukrajiny stopem, protože se až podezřele dlouho nehlásil. Tento “speciální” vyslanec pro záležitosti Ukrajiny nyní přišel s několika, přinejmenším zajímavými, tvrzeními, které nás upřímně velice rmoutí. Tak například někdejší lednový jestřáb, který chápal, kdo je v této válce agresor si nyní pochvaluje zastavení pomoci Ukrajině. Tuto taktiku popisuje jako “trefit osla po čumáku prknem”, protože Ukrajinci měli v Bílém domě prý řešit ekonomické aspekty dohody o nerostech a místo toho podle něj tlačili na Trumpa a požadovali bezpečnostní záruky. Tak to si tu estrádu raději pustíme ještě jednou, protože jsme měli dojem, že Trump a JD mleli takový pytloviny, že Zelenskému měla z medicínského hlediska z uší valit pára. Ve svém projevu během setkání Council of Foreign Relations pak hovořil o tom, jak je velice důležité dostat obě znesvářené strany k jednacímu stolu. A celé to z našeho pohledu zabil “vtípkem”, doslova “táta džoukem”. Posuďte sami: “Pamatujete, jak prezident říkal, že válku ukončí do 24 hodin? Neřekli jsme, ale který den”…ha ha ha hi hi, Keithe. Za to ty jsi si dal za cíl najít řešení do 100 dní od inaugurace. Tak to se ti čas krátí, vtipálku!
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Moderátor: jarl
Pravidla fóra
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.
Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".
Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.
Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.
Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".
Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.
Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1109 #aktuvalka
Analýza 1109. dne ruské invaze na Ukrajinu 08.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 8-03-2025/
(2 051 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 8. března zaútočily ruské síly na Ukrajinu dvěma balistickými raketami Iskander-M, jednou řízenou střelou Iskander-K a 145 útočnými drony Šahed, spolu s dalšími typy bezpilotních prostředků. Protivzdušná obrana zneškodnila 80 nepřátelských cílů. V důsledku bojových operací byla zničena jedna řízená střela Iskander-K a 79 útočných dronů a jejich simulátorů v Charkovské, Poltavské, Sumské, Černihivské, Čerkaské, Kyjevské, Kirovohradské, Dněpropetrovské, Záporožské, Doněcké, Mykolajivské a Oděské oblasti. Dalších 54 nepřátelských simulátorů dronů bylo ztraceno v terénu.
Počet obětí ruského ostřelování města Dobropillja v Doněcké oblasti vzrostl na 11, počet zraněných na 47. O aktuální bilanci informovala Státní služba pro mimořádné situace. Vedoucí doněcké oblastní vojenské správy Vadym Filaškin oznámil, že mezi 47 zraněnými je sedm dětí. Sedm osob bylo hospitalizováno v Dobropillji, tři další ve vážném stavu byly evakuovány do Dnipra. Ruské síly při útoku zničily a poškodily nákupní centrum a obchodní pavilony. Některé budovy shořely téměř do základů. Podle Státní služby pro mimořádné situace bylo ruským ostřelováním poškozeno osm pětipatrových domů, administrativní budova a 30 vozidel. Útok způsobil rozsáhlé požáry. Během hašení požárů Rusové místo útoku znovu zasáhli, pravděpodobně pomocí Šahedu, čímž poškodili hasičský vůz.
V noci na 8. března zaútočily ukrajinské drony na ropný závod Kiryšnefteorgsintez v Kirišském okrese Leningradské oblasti v Rusku. Jednalo se o operaci Hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny. O útoku informoval server Hromadske s odvoláním na důvěryhodný zdroj. Podle informací ze sociálních sítí došlo k explozím v areálu závodu kolem šesté hodiny ráno. Útok poškodil minimálně jeden ze zásobníků společnosti. Útok potvrdil i regionální guvernér Alexandr Drozděnko. Zdroj dále uvedl, že Kyryšnefteorgsintez je klíčovým podnikem ruského ropného průmyslu a podílí se na zásobování okupační armády. „Navzdory všemu Hlavní zpravodajské ředitelství pokračuje v demontáži ruského energetického sektoru a připravuje vojenskou mašinerii agresora o její ‚krevní oběh‘,“ zdůraznil zdroj.
Neplecha v Rusku: Velké množství ruských zdrojů dnes oznámilo, že se okupantům podařilo osvobodit Sudžu podobným manévrem, který zapříčinil pád Avdijivky. Ruská útočná skupina měla využít plynového potrubí k infiltraci města. Zdá se však, že realita je trošku jinde. V průběhu dne se od Rusů začaly ozývat podstatně střízlivější ohlasy, které sice přiznávají, že podobná akce v Sudži opravdu proběhla, výsledkem jsou však těžké ztráty a obklíčený zbytek ruské útočné skupiny. Ukrajinské zdroje potvrzují, že o infiltraci potrubí věděly a podařilo se jim zničit přibližně 80% útočníků.
TG kanál ArchandělSpetsnaza, napojený na ruský neonacistický prapor Rusíč píše, že se ukrajinské síly dnes začaly stahovat z vesnice Kazašská Lokňa. Přesuny jednotek se mají rovněž týkat ukrajinských jednotek v osadách Južnyj a Bogdanovka.
Propagandista DnevnikDesantnika píše, že ruské jednotky pokračují v bojích s Ukrajinci u vesnice Malaja Lokňa. Ruské jednotky podle něj vyvíjejí nejsilnější tlak podél železnice na zalesněné oblasti severně. Další postup má být od vesnic Nikolajevka a Viktorovka. Velice složitou situaci mají ukrajinské jednotky podle něj u vesnice Kurilovka, kde Rusové ostřelují hlavní silnici. Ta tvoří důležitou logistickou tepnu pro jednotky ve vesnici a jejím okolí. Boje i nadále probíhají u vesnice Basovka v Sumské oblasti.
Ukrajinské zdroje píší, že silnice Junakivka – Sudža je pod plnou kontrolou nepřítele. Dělostřelectvo, zásobování a FPV pracují na 20 %. Není možné přivést drony a některé další zasoby. V oblasti hlásí mimořádně vysokou aktivitu nepřátelských dronů a letectva.
Milbloger Petrenko píše, že v Kurské oblasti nepřítel pokračuje v tlaku v oblasti úžlabiny Cholodnyj Jar a ve směru na osady Malaja Lokňa a Basovka (Sumská oblast). Severně a západně od Malaja Lokňa ruské jednotky obsadily řadu lesních pásem a roklí. Situace zůstává velmi obtížná.
Podle ukrajinského projektu DeepStateUA mají být v Sudžanské oblasti opět aktivní v bojích severokorejští vojáci. Tuto informaci potvrzuje i ukrajinský generální štáb.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty jsme nezaznamenali žádný nový vývoj, boje pokračují na stejných místech, jako v předchozích dnech.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru se okupantům podařilo postoupit západně od areálu továrny na výrobu žáruvzdorných cihel a ukrajinský DeepstateUA toto území označil jako zemi nikoho. Boje zde nadále probíhají a obránci se snaží okupanty zatlačit zpět. Situaci budeme monitorovat.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje na severu a v centru města. Na jihu města ukazují útoky ruských dronů poměrně velký postup ukrajinských sil v severní části sídliště Zabalka.
Ve směru Pokrovsk pokračují velice těžké boje v Piščaném, kde obránci drží přibližně polovinu vesnice. Bojuje se i v Kotlyném a v Udačném. Jižně od Pokrovsku okupanti útočí na východní část Uspenivky a nadále se snaží prorazit mezi Naděždinkou a Preobraženkou, ale postup jsme zde nezaznamenali. Zdá se, že v tomto směru “háží” okupanti proti obráncům vše co mají k dispozici a to včetně jednotek, které normálně nejsou určené pro přímý boj. Z ruských zdrojů, které se zabývají pátráním po pohřešovaných vojácích vyplývá, že u Naděždinky použila 10. ledna 2025 ruská 90. tanková divize při útocích na vesnici vojenskou policii, konkrétně 152. velitelskou rotu 159. velitelství, MUN 35822, která v průběhu útoku utrpěla velice těžké ztráty. Jižněji útočí ruské drony na ukrajinské pozice v Zaporžiji a ukrajinští vojáci odrazili ruský mechanizovaný útok vedoucí jižně od této vesnice.
V okolí Veliké Novosilky hlásí ukrajinské zdroje pokles útočných akcí, poziční boje zde však stále pokračují.
Ostatní části bojiště beze změn.
Diplomatické a politické události:
USA nadále sdílejí s Ukrajinou zpravodajské informace potřebné k obraně, avšak pozastavily výměnu dat využitelných pro útočné operace. O této změně informovala CNN s odvoláním na nejmenované americké představitele. Podle úředníků Spojené státy neposkytují Ukrajině informace, které by mohla využít k úderům na ruské území. Současně však zůstává v provozu satelitní spojení Starlink, uvedly zdroje.
Francie a Německo se neshodly na využití nové iniciativy Evropské komise na financování obranného průmyslu ve výši 150 miliard eur. O sporu informoval Financial Times. Obě země mají rozdílné názory na to, zda by tyto prostředky měly být určeny výhradně na nákup zbraní vyráběných v zemích EU, nebo zda by mohly být použity i na produkty partnerů mimo blok. Současný německý kancléř Olaf Scholz během summitu EU ve čtvrtek 6. března zdůraznil, že financování by mělo být dostupné také pro partnery, kteří nejsou členy Evropské unie, ale s ní úzce spolupracují. Mezi ně podle něj patří Spojené království, Norsko, Švýcarsko a Turecko. Francouzský prezident Emmanuel Macron však namítl, že prostředky by neměly být využívány na nákup „hotových balíčků“, které nebudou evropského původu. Podle Macrona je k pokrytí mezer v obranném sektoru — včetně protivzdušné obrany, dlouhodosahových zbraní a zpravodajských schopností — nutné identifikovat evropské společnosti schopné tyto potřeby naplnit.
Americký prezident Donald Trump zvažuje přesun 35 000 amerických vojáků z Německa do Maďarska. O této možnosti informoval The Telegraph s odvoláním na své zdroje. Trump dlouhodobě vyzývá evropské země ke zvýšení výdajů na obranu, zároveň ho však stále více frustruje, že Evropa se podle něj chová „pro-válečně“. V současnosti je mimo území USA rozmístěno přibližně 160 000 amerických vojáků, z nichž většina působí v Německu. Podle informací The Telegraph Trump zvažuje soustředit své jednotky v těch členských státech NATO, které splňují stanovené cíle výdajů na obranu v poměru k HDP. „Ačkoli se neočekávají žádná konkrétní oznámení, americká armáda vždy zvažuje možnost přesunu vojsk po celém světě, aby co nejlépe čelila aktuálním hrozbám vůči našim zájmům,“ uvedl Brian Hughes, mluvčí Rady národní bezpečnosti USA. The Telegraph připomíná, že během svého prvního prezidentského mandátu Trump nařídil stažení téměř 12 000 amerických vojáků z Německa. Po nástupu Joea Bidena byl však tento proces zastaven.
Americký prezident Donald Trump věří, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem na ukončení války, a to navzdory nedávným ruským útokům na Ukrajinu. Tento názor vyjádřil během tiskové konference v Bílém domě, jak informuje YouTube. Na dotaz novináře, zda Putin využívá současné přerušení americké vojenské a zpravodajské pomoci k intenzivnějším útokům na Ukrajinu, Trump odpověděl, že „dělá to, co by v takové situaci udělal každý jiný“. „Myslím, že to chce ukončit a vyřešit. A myslím, že na ně teď útočí tvrději než dříve. A v takové situaci by to udělal kdokoli,“ uvedl Trump. Podle něj chce Putin válku ukončit a bude „štědřejší, než by měl být“. Trump také vysvětlil pozastavení pomoci Ukrajině tím, že chce mít jistotu, že Kyjev je připraven k mírovým jednáním. „Pokud nebudou chtít uzavřít dohodu, odejdeme,“ zdůraznil americký prezident.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obvinil Polsko z „pošlapávání právního státu“ kvůli tomu, že nepodporuje snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. O svém stanovisku informoval na Facebooku. Ve svém prohlášení kritizoval polské vedení za údajnou podporu pokračování bojů na Ukrajině a zdůraznil, že právě Donald Trump je tím, kdo může konflikt ukončit. „Oni (Poláci – pozn. red.) si myslí, že jde o zabíjení a ničení, my si myslíme, že jde o nastolení míru. A teď je tu reálná šance na mír: mírové úsilí Donalda Trumpa by mohlo uspět. Je ostuda, že polská vláda spolu s Bruselem blokuje mírová jednání,“ prohlásil Szijjártó. Dále obvinil země Evropské unie z podpory rozhodnutí o pokračování války, zatímco většina světa podle něj usiluje o mír. „Drtivá většina světa, v čele se Spojenými státy a Maďarskem, chce mír, ale 26 členských států EU, včetně Polska, ve čtvrtek hlasovalo pro pokračování války. Je to ostuda…“ uvedl maďarský ministr. Již 4. března Szijjártó prohlásil, že v Evropě podle něho probíhá „organizovaný odpor“ proti Trumpovu mírovému plánu.
Dnešní Třešnička™ se neurodila.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1109 #aktuvalka
Analýza 1109. dne ruské invaze na Ukrajinu 08.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 8-03-2025/
(2 051 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 8. března zaútočily ruské síly na Ukrajinu dvěma balistickými raketami Iskander-M, jednou řízenou střelou Iskander-K a 145 útočnými drony Šahed, spolu s dalšími typy bezpilotních prostředků. Protivzdušná obrana zneškodnila 80 nepřátelských cílů. V důsledku bojových operací byla zničena jedna řízená střela Iskander-K a 79 útočných dronů a jejich simulátorů v Charkovské, Poltavské, Sumské, Černihivské, Čerkaské, Kyjevské, Kirovohradské, Dněpropetrovské, Záporožské, Doněcké, Mykolajivské a Oděské oblasti. Dalších 54 nepřátelských simulátorů dronů bylo ztraceno v terénu.
Počet obětí ruského ostřelování města Dobropillja v Doněcké oblasti vzrostl na 11, počet zraněných na 47. O aktuální bilanci informovala Státní služba pro mimořádné situace. Vedoucí doněcké oblastní vojenské správy Vadym Filaškin oznámil, že mezi 47 zraněnými je sedm dětí. Sedm osob bylo hospitalizováno v Dobropillji, tři další ve vážném stavu byly evakuovány do Dnipra. Ruské síly při útoku zničily a poškodily nákupní centrum a obchodní pavilony. Některé budovy shořely téměř do základů. Podle Státní služby pro mimořádné situace bylo ruským ostřelováním poškozeno osm pětipatrových domů, administrativní budova a 30 vozidel. Útok způsobil rozsáhlé požáry. Během hašení požárů Rusové místo útoku znovu zasáhli, pravděpodobně pomocí Šahedu, čímž poškodili hasičský vůz.
V noci na 8. března zaútočily ukrajinské drony na ropný závod Kiryšnefteorgsintez v Kirišském okrese Leningradské oblasti v Rusku. Jednalo se o operaci Hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny. O útoku informoval server Hromadske s odvoláním na důvěryhodný zdroj. Podle informací ze sociálních sítí došlo k explozím v areálu závodu kolem šesté hodiny ráno. Útok poškodil minimálně jeden ze zásobníků společnosti. Útok potvrdil i regionální guvernér Alexandr Drozděnko. Zdroj dále uvedl, že Kyryšnefteorgsintez je klíčovým podnikem ruského ropného průmyslu a podílí se na zásobování okupační armády. „Navzdory všemu Hlavní zpravodajské ředitelství pokračuje v demontáži ruského energetického sektoru a připravuje vojenskou mašinerii agresora o její ‚krevní oběh‘,“ zdůraznil zdroj.
Neplecha v Rusku: Velké množství ruských zdrojů dnes oznámilo, že se okupantům podařilo osvobodit Sudžu podobným manévrem, který zapříčinil pád Avdijivky. Ruská útočná skupina měla využít plynového potrubí k infiltraci města. Zdá se však, že realita je trošku jinde. V průběhu dne se od Rusů začaly ozývat podstatně střízlivější ohlasy, které sice přiznávají, že podobná akce v Sudži opravdu proběhla, výsledkem jsou však těžké ztráty a obklíčený zbytek ruské útočné skupiny. Ukrajinské zdroje potvrzují, že o infiltraci potrubí věděly a podařilo se jim zničit přibližně 80% útočníků.
TG kanál ArchandělSpetsnaza, napojený na ruský neonacistický prapor Rusíč píše, že se ukrajinské síly dnes začaly stahovat z vesnice Kazašská Lokňa. Přesuny jednotek se mají rovněž týkat ukrajinských jednotek v osadách Južnyj a Bogdanovka.
Propagandista DnevnikDesantnika píše, že ruské jednotky pokračují v bojích s Ukrajinci u vesnice Malaja Lokňa. Ruské jednotky podle něj vyvíjejí nejsilnější tlak podél železnice na zalesněné oblasti severně. Další postup má být od vesnic Nikolajevka a Viktorovka. Velice složitou situaci mají ukrajinské jednotky podle něj u vesnice Kurilovka, kde Rusové ostřelují hlavní silnici. Ta tvoří důležitou logistickou tepnu pro jednotky ve vesnici a jejím okolí. Boje i nadále probíhají u vesnice Basovka v Sumské oblasti.
Ukrajinské zdroje píší, že silnice Junakivka – Sudža je pod plnou kontrolou nepřítele. Dělostřelectvo, zásobování a FPV pracují na 20 %. Není možné přivést drony a některé další zasoby. V oblasti hlásí mimořádně vysokou aktivitu nepřátelských dronů a letectva.
Milbloger Petrenko píše, že v Kurské oblasti nepřítel pokračuje v tlaku v oblasti úžlabiny Cholodnyj Jar a ve směru na osady Malaja Lokňa a Basovka (Sumská oblast). Severně a západně od Malaja Lokňa ruské jednotky obsadily řadu lesních pásem a roklí. Situace zůstává velmi obtížná.
Podle ukrajinského projektu DeepStateUA mají být v Sudžanské oblasti opět aktivní v bojích severokorejští vojáci. Tuto informaci potvrzuje i ukrajinský generální štáb.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty jsme nezaznamenali žádný nový vývoj, boje pokračují na stejných místech, jako v předchozích dnech.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru se okupantům podařilo postoupit západně od areálu továrny na výrobu žáruvzdorných cihel a ukrajinský DeepstateUA toto území označil jako zemi nikoho. Boje zde nadále probíhají a obránci se snaží okupanty zatlačit zpět. Situaci budeme monitorovat.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje na severu a v centru města. Na jihu města ukazují útoky ruských dronů poměrně velký postup ukrajinských sil v severní části sídliště Zabalka.
Ve směru Pokrovsk pokračují velice těžké boje v Piščaném, kde obránci drží přibližně polovinu vesnice. Bojuje se i v Kotlyném a v Udačném. Jižně od Pokrovsku okupanti útočí na východní část Uspenivky a nadále se snaží prorazit mezi Naděždinkou a Preobraženkou, ale postup jsme zde nezaznamenali. Zdá se, že v tomto směru “háží” okupanti proti obráncům vše co mají k dispozici a to včetně jednotek, které normálně nejsou určené pro přímý boj. Z ruských zdrojů, které se zabývají pátráním po pohřešovaných vojácích vyplývá, že u Naděždinky použila 10. ledna 2025 ruská 90. tanková divize při útocích na vesnici vojenskou policii, konkrétně 152. velitelskou rotu 159. velitelství, MUN 35822, která v průběhu útoku utrpěla velice těžké ztráty. Jižněji útočí ruské drony na ukrajinské pozice v Zaporžiji a ukrajinští vojáci odrazili ruský mechanizovaný útok vedoucí jižně od této vesnice.
V okolí Veliké Novosilky hlásí ukrajinské zdroje pokles útočných akcí, poziční boje zde však stále pokračují.
Ostatní části bojiště beze změn.
Diplomatické a politické události:
USA nadále sdílejí s Ukrajinou zpravodajské informace potřebné k obraně, avšak pozastavily výměnu dat využitelných pro útočné operace. O této změně informovala CNN s odvoláním na nejmenované americké představitele. Podle úředníků Spojené státy neposkytují Ukrajině informace, které by mohla využít k úderům na ruské území. Současně však zůstává v provozu satelitní spojení Starlink, uvedly zdroje.
Francie a Německo se neshodly na využití nové iniciativy Evropské komise na financování obranného průmyslu ve výši 150 miliard eur. O sporu informoval Financial Times. Obě země mají rozdílné názory na to, zda by tyto prostředky měly být určeny výhradně na nákup zbraní vyráběných v zemích EU, nebo zda by mohly být použity i na produkty partnerů mimo blok. Současný německý kancléř Olaf Scholz během summitu EU ve čtvrtek 6. března zdůraznil, že financování by mělo být dostupné také pro partnery, kteří nejsou členy Evropské unie, ale s ní úzce spolupracují. Mezi ně podle něj patří Spojené království, Norsko, Švýcarsko a Turecko. Francouzský prezident Emmanuel Macron však namítl, že prostředky by neměly být využívány na nákup „hotových balíčků“, které nebudou evropského původu. Podle Macrona je k pokrytí mezer v obranném sektoru — včetně protivzdušné obrany, dlouhodosahových zbraní a zpravodajských schopností — nutné identifikovat evropské společnosti schopné tyto potřeby naplnit.
Americký prezident Donald Trump zvažuje přesun 35 000 amerických vojáků z Německa do Maďarska. O této možnosti informoval The Telegraph s odvoláním na své zdroje. Trump dlouhodobě vyzývá evropské země ke zvýšení výdajů na obranu, zároveň ho však stále více frustruje, že Evropa se podle něj chová „pro-válečně“. V současnosti je mimo území USA rozmístěno přibližně 160 000 amerických vojáků, z nichž většina působí v Německu. Podle informací The Telegraph Trump zvažuje soustředit své jednotky v těch členských státech NATO, které splňují stanovené cíle výdajů na obranu v poměru k HDP. „Ačkoli se neočekávají žádná konkrétní oznámení, americká armáda vždy zvažuje možnost přesunu vojsk po celém světě, aby co nejlépe čelila aktuálním hrozbám vůči našim zájmům,“ uvedl Brian Hughes, mluvčí Rady národní bezpečnosti USA. The Telegraph připomíná, že během svého prvního prezidentského mandátu Trump nařídil stažení téměř 12 000 amerických vojáků z Německa. Po nástupu Joea Bidena byl však tento proces zastaven.
Americký prezident Donald Trump věří, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem na ukončení války, a to navzdory nedávným ruským útokům na Ukrajinu. Tento názor vyjádřil během tiskové konference v Bílém domě, jak informuje YouTube. Na dotaz novináře, zda Putin využívá současné přerušení americké vojenské a zpravodajské pomoci k intenzivnějším útokům na Ukrajinu, Trump odpověděl, že „dělá to, co by v takové situaci udělal každý jiný“. „Myslím, že to chce ukončit a vyřešit. A myslím, že na ně teď útočí tvrději než dříve. A v takové situaci by to udělal kdokoli,“ uvedl Trump. Podle něj chce Putin válku ukončit a bude „štědřejší, než by měl být“. Trump také vysvětlil pozastavení pomoci Ukrajině tím, že chce mít jistotu, že Kyjev je připraven k mírovým jednáním. „Pokud nebudou chtít uzavřít dohodu, odejdeme,“ zdůraznil americký prezident.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obvinil Polsko z „pošlapávání právního státu“ kvůli tomu, že nepodporuje snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. O svém stanovisku informoval na Facebooku. Ve svém prohlášení kritizoval polské vedení za údajnou podporu pokračování bojů na Ukrajině a zdůraznil, že právě Donald Trump je tím, kdo může konflikt ukončit. „Oni (Poláci – pozn. red.) si myslí, že jde o zabíjení a ničení, my si myslíme, že jde o nastolení míru. A teď je tu reálná šance na mír: mírové úsilí Donalda Trumpa by mohlo uspět. Je ostuda, že polská vláda spolu s Bruselem blokuje mírová jednání,“ prohlásil Szijjártó. Dále obvinil země Evropské unie z podpory rozhodnutí o pokračování války, zatímco většina světa podle něj usiluje o mír. „Drtivá většina světa, v čele se Spojenými státy a Maďarskem, chce mír, ale 26 členských států EU, včetně Polska, ve čtvrtek hlasovalo pro pokračování války. Je to ostuda…“ uvedl maďarský ministr. Již 4. března Szijjártó prohlásil, že v Evropě podle něho probíhá „organizovaný odpor“ proti Trumpovu mírovému plánu.
Dnešní Třešnička™ se neurodila.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1110 #aktuvalka
Analýza 1110. dne ruské invaze na Ukrajinu 09.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 9-03-2025/
(2 570 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 9. března podnikly ruské jednotky masivní útok na Ukrajinu, při kterém vypustily celkem 119 dronů různých typů. Útok způsobil škody v několika regionech. O incidentu informovalo ukrajinské letectvo. Podle jeho vyjádření se ukrajinské síly – včetně letectva, jednotek protivzdušné obrany, prostředků elektronického boje a mobilních palebných skupin – podařilo zneškodnit celkem 110 dronů. Z toho 73 bylo sestřeleno nad Charkivskou, Poltavskou, Sumskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kyjevskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Chmelnyckou, Dněpropetrovskou, Záporožskou a Mykolajivskou oblastí. Dalších 37 ruských dronů se „ztratilo z radaru“ – tedy zmizelo z elektronického sledování, aniž by způsobily jakékoli škody.
Neplecha v Rusku: Ruské síly postoupily a vztyčily vlajky v Lebedevce, Čerkasské Porečné a na předměstí Sudži. Zároveň se objevily zprávy o možném postupu směrem k Martynovce. Zatím se však nepotvrdilo, že by ukrajinské síly utrpěly výrazné ztráty nebo byly obklíčeny.
Ranní ruské zprávy pak tvrdily, že se jejich jednotky z této oblasti stáhly, avšak později byly tyto informace samotnými ruskými zdroji popřeny. Je pravděpodobné, že ukrajinské síly zvažují stažení z oblasti Malé Lokni, která je v současné situaci obtížně hájitelná, což by mohlo být součástí plánovaného zkrácení fronty.
Ruský pokus o průnik skrze plynovodní potrubí, o kterém se dříve hovořilo, skončil opravdu neúspěchem. Podle dostupných informací ruská jednotka ztratila orientaci, postoupila výrazně severněji a následně byla zlikvidována. Ruští propagandisté se nyní snaží samozřejmě tento debakl prezentovat jako úspěšnou operaci.
K nedávnému ruskému leteckému úderu na most v Sudži se ukázalo, že cílem byl konvoj opuštěných civilních automobilů a nikoliv strategicky významná infrastruktura – most byl již dříve zničen a pravděpodobně sloužil pouze jako přechodový bod pro pěší.
Na sumské frontě se ruským silám zatím nepodařilo výrazněji prorazit ani konsolidovat pozice v oblastech, kde se pokusily o infiltraci.
Zdá se, že během posledních 24 hodin ukrajinské ozbrojené složky přišli téměř o polovinu území kurského výběžku. Předpokládáme, že ukrajinské síly zvažují ústup k lépe hájitelným pozicím západně od řeky Psel a jižně od řeky Lokňa, přičemž případné stažení by mohlo zahrnovat oblast Martynovky. Podle polského analytika Wolského existuje reálná možnost, že se ukrajinské síly stáhnou z celé kurské oblasti, pokud se ruský tlak ještě zvýší. Situace je nicméně velmi nepřehledná a doporučujeme k dostupným informacím přistupovat s rezervou.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují boje západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Ukrajinské zdroje přiznávají zhoršení situace, zatím však není možné z kusých informací říci více.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v severní části města, v centru i na jihu na sídlišti Zabalka. Situace je zde nepřehledná, ale ukrajinské ozbrojené složky zde nyní mají navrch.
Ve směru na Pokrovsk pokračují těžké boje u Lysivky a Ševčenka. Na zbytku míst na této části fronty pokračuje vzájemné ostřelování a útoky sebevražedných dronů. Jižně od Pokrvsku je situace podobná. Vzájemné dělostřelecké ostřelování pokračuje na většině fronty, ale žádné větší akce jsme zde nezaznamenali. Ještě více na jih není pro obránce situace v Andrijivce vůbec dobrá a Konstantynopil nejspíše kompletně ovládli okupanti.
U Veliké Novosilky Rusové pomalu postupují k vesnici Dniproenergia, kterou zároveň bombardují pomocí dronů.
Ostatní části bojiště bez nových informací.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Ukrajina možná nepřežije bez ohledu na to, zda dostane americkou podporu či nikoli. V rozhovoru pro Fox News zároveň zpochybnil vděčnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za americkou pomoc. Opět uvedl lež, že celková výše podpory činila 350 miliard dolarů, a kritizoval svého předchůdce Joea Bidena za to, že tuto částku Ukrajině poskytl. Podle Trumpa měl spíše tlačit na evropské země, aby se na pomoci více podílely. Na otázku novináře, zda mu nevadí, že jeho politika může vést k zániku Ukrajiny, Trump odpověděl: „Možná stejně nepřežije. Ale víte, s Ruskem máme určité slabiny. K válce nemuselo dojít, ale nakonec k ní došlo. A teď jsme v tom namočeni.“ Novinář poté připomněl, že Ukrajina, podobně jako Izrael, byla napadena agresorem, a zeptal se, zda by k oběma zemím měly USA přistupovat stejně. Trump reagoval slovy: „To jsou úplně jiná místa. Mluvíte o odlišných úrovních síly. Mluvíte o různých částech světa.“ Na dotaz, zda byl vůči Rusku stejně tvrdý jako vůči palestinskému hnutí Hamás, Trump odpověděl: „Myslím, že jsem byl na Rusko velmi tvrdý. Tvrdší než kdokoli jiný předtím.“
Americký Donald Trump v soukromí sdělil svým poradcům, že neobnoví vojenskou ani zpravodajskou podporu Ukrajině, a to ani v případě, že Kyjev a Washington uzavřou dohodu o nerostných surovinách. Místo toho chce, aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj projevil “ochotu ke kompromisům”. S odvoláním na nejmenované představitele to uvedla televize NBC News. Podle těchto informací Trump očekává změnu Zelenského postoje k mírovým jednáním s Ruskem, zejména jeho ochotu k ústupkům, včetně případného postoupení části ukrajinského území Ruské federaci. Kromě toho by podle Trumpa měl ukrajinský prezident podniknout „určité kroky“ směrem k uspořádání voleb a možná i k vlastní rezignaci.
Elon Musk pohrozil vypnutím systému Starlink na Ukrajině, což vyvolalo okamžitou reakci polského ministra zahraničí Radosława Sikorského. Ten připomněl, že Starlink není pro Ukrajinu poskytován zdarma, ale je financován Polskem, konkrétně polským ministerstvem pro digitalizaci, které za tuto službu platí přibližně 50 milionů dolarů ročně. Sikorski zároveň kritizoval Muskovu hrozbu jako neetickou vůči zemi, která čelí ruské agresi, a varoval, že pokud se SpaceX ukáže jako nespolehlivý partner, Polsko bude nuceno hledat alternativní poskytovatele satelitní komunikace. „Starlinky pro Ukrajinu platí polské ministerstvo pro digitalizaci s náklady kolem 50 milionů dolarů ročně. Pomineme-li etiku vyhrožování oběti agrese, pokud se SpaceX ukáže jako nespolehlivý dodavatel, budeme nuceni hledat jiné dodavatele“ doslova řekl.
Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl varoval, že načasování ruského útoku na Evropu závisí na průběhu války na Ukrajině. Pokud konflikt skončí dříve, může ruská agrese proti Evropě přijít také dříve, uvedl v rozhovoru pro Deutsche Welle, na který se odkazuje magazín Stern. Dříve Kahl předpověděl, že Rusko by mohlo zaútočit na NATO do konce tohoto desetiletí. Nyní však naznačil, že pokud válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí před rokem 2029 nebo 2030, Moskva bude schopna využít své technické, materiální a lidské zdroje k ohrožení Evropy mnohem dříve. „Rychlé ukončení války na Ukrajině by Rusům umožnilo soustředit svou energii tam, kde ji skutečně chtějí využít – proti Evropě,“ prohlásil šéf německé rozvědky. Podle Kahla se Rusko snaží obnovit světový pořádek, jaký panoval v Evropě na konci 90. let – tedy bez přítomnosti amerických vojsk a s rozšířením ruské sféry vlivu směrem na západ.
Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit podporu rušících zařízení na ukrajinských stíhačkách F-16 představuje vážný zásah do schopnosti ukrajinského letectva čelit ruským vzdušným hrozbám. Elektronická protiopatření, která byla klíčovým obranným prvkem těchto letounů, bude nutné vyměnit, což si vyžádá značné časové i materiální investice. V reakci na tuto situaci experti, včetně analytika Davida Axe, doporučují Ukrajině zaměřit se na francouzské stíhačky Dassault Mirage 2000, které by mohly posílit její protivzdušnou obranu. Francouzské ministerstvo obrany přislíbilo instalaci moderních elektronických protiopatření na Mirage 2000 před jejich dodáním Ukrajině, přičemž se předpokládá nasazení pokročilých systémů Integrated Countermeasures Suite Mark 2 nebo Mark 3. Tyto systémy by mohly představovat účinnou alternativu k americkému systému AN/ALQ-131. Francouzská ochota v případě potřeby přeprogramovat tyto systémy dále podtrhuje její roli jako spolehlivého spojence Kyjeva. Zároveň existuje možnost, že v budoucnu Ukrajina přizpůsobí své F-16 pro neamerická elektronická protiopatření, což by mohlo částečně kompenzovat důsledky současného rozhodnutí Washingtonu.
Francie poskytne Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 195 milionů eur, kterou financuje z úroků z ruských zmrazených aktiv. Oznámil to francouzský ministr ozbrojených sil Sébastien Lecornu v rozhovoru pro La Tribune Dimanche, na který se odkazují Suspilne a Interfax-Ukrajina. Balík pomoci zahrnuje 155mm dělostřelecké granáty a řízené pumy AASM, které jsou kompatibilní s francouzskými stíhačkami Mirage 2000. Ukrajinské letectvo je přitom nedávno poprvé nasadilo v boji. Součástí dodávky budou také lehké kolové tanky AMX-10RC a obrněné transportéry VAB, které dříve používala francouzská armáda.
Francie, Velká Británie a Itálie uzavřely dohodu se společností Eurosam o dodávce více než 200 střel země-vzduch Aster pro doplnění svých vojenských zásob. Eurosam, konsorcium tvořené společnostmi MBDA France, MBDA Italy a Thales, plánuje zvýšit produkci těchto raket o 50 % do roku 2026 a zkrátit dobu výroby z původních 42 na méně než 18 měsíců. Pro podporu tohoto růstu se rozšiřují výrobní kapacity v závodě v Seine-Saint-Denis ve Francii. Rakety Aster jsou jediným evropským systémem schopným účinně čelit balistickým střelám.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na potíže ruských rozpočtů, na místo celostátní úrovně, ale sejdeme níže a přiblížíme si, jak se projevuje špatná ekonomická situace ruských regionů. Na úvod zmíníme injekci ze státního rozpočtu – ruská vláda byla nucena odepsat regionům půjčky v celkové výši jeden bilion rublů, což odpovídá necelým 3% státního rozpočtu. To je přitom jen přibližně pětina celkového zadlužení ruských regionů, ty jsou tak nuceny silně omezovat výdaje i v oblastech dříve považovaných za prioritní.
Například Samarská oblast, tedy jeden z bohatších ruských regionů, byla nucena snížit náborový příspěvek pro vstup do armády na 1,5 milionu rublů. Ty přitom ve druhé polovině minulého roku v mnoha regionech překračovaly úroveň 2,5 milionů rublů (například i v nepříliš bohaté Belgorodské oblasti, jak jsme informovali 11.10.) a v Moskvě dosahoval tento příspěvek i tří milionů rublů.
Přičemž celkové zpomalování ekonomiky, které se projevuje téměř ve všech civilních sektorech (meziroční pokles prodeje automobilů o 25%, zemědělské techniky o 33%, meziroční pokles vytížení Ruské železnice dané menším obratem zboží o 9,3%), nasvědčuje tomu, že bude i přes zvýšení sazby daně z příjmu z 20 na 25% odvedeno do rozpočtů včetně regionálních méně peněz, což dále prohloubí jejich potíže.
Z regionálních rozpočtů jsou přitom v Rusku placeny mnohé služby, například základní školství nebo základní zdravotní péče, a tak lze očekávat, že výdaje na tyto oblasti budou v moha regionech dále kráceny. Podobně tomu bude například u komunálních služeb, kde lze očekávat například redukce u svozu odpadů, což bude mít přímý vliv na zhoršení hygienické situace v těchto regionech, a zhoršení životní úrovně ruských obyvatel lze očekávat i v dalších oblastech.
Dnešní Třešnička™ je hořká jak ruská vodka po 12. mobilizaci. Svět se pomalu propadá do bezpečnostní krize tak hutné, že kdybychom dostali korunu pokaždé, když to někdo napíše, už bychom si mohli koupit vlastní Starlink. Satelit. A propos – Elon Musk, vrchní geopolitický stratég Twitteru (pardon, sítě X), o víkendu stihl vyhrožovat vypnutím Starlinku na Ukrajině, což by prý poslalo ukrajinskou frontu ke dnu. Na to mu polský ministr Sikorski pohrozil, že Polsko najde jiného poskytovatele. Na to zas Musk hrdinně odpověděl, že by měl “skrček” Siky znát svoje místo a následně otočil a slíbil, že Ukrajinu ve tmě nenechá, a v podstatě tak předvedl ukázkovou verzi geopolitického parkouru. A protože Elmo rád plácá ve velkém, stihl ještě navrhnout, aby USA vystoupily z NATO, protože proč by měly bránit Evropu, když se Evropa může bránit sama. Pakt nepakt.
A teď to vezmeme z ostra, protože na to není tolik prostoru; Kanada údajně řídí drogové kartely a provozuje fentanylové plantáže, zatímco Čína se rozhodla Kanaďany za trest umlít do řepkového oleje a sóji. Aby toho nebylo málo, Kongres USA si vzpomněl, že Turecko je prý spíš Blízký východ než Evropa a taky američtí vojáci Li Tian, Ruoyu Duan a Jian Zhao byli obviněni z prodeje tajemství Číně. Kdo by to byl řekl?
A máme i Blízkovýchodní Fík™! Zapomeňte na Iron Dome, nejnovější izraelská obranná technologie se jmenuje Talmud Shield 3000. Bývalý vrchní rabín totiž prohlásil, že počet obětí raketových útoků by byl mnohem vyšší, kdyby ultraortodoxní židé neseděli v ješivách. Postihnout-hříšné-vysvětlující-brožurkou! Zatímco protivzdušná obrana dělá, co umí, zásadní roli podle rabína sehrává modlitba v kombinaci s intenzivním studiem svitků. Pokud by tahle teorie obstála, izraelské ministerstvo obrany by mělo okamžitě nafasovat každému vojákovi místo helmy kippu a posádky tanků by místo granátů odpalovaly verše z Tóry… Zdrť-nevěřící-mazanými-argumenty!
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1110 #aktuvalka
Analýza 1110. dne ruské invaze na Ukrajinu 09.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 9-03-2025/
(2 570 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 9. března podnikly ruské jednotky masivní útok na Ukrajinu, při kterém vypustily celkem 119 dronů různých typů. Útok způsobil škody v několika regionech. O incidentu informovalo ukrajinské letectvo. Podle jeho vyjádření se ukrajinské síly – včetně letectva, jednotek protivzdušné obrany, prostředků elektronického boje a mobilních palebných skupin – podařilo zneškodnit celkem 110 dronů. Z toho 73 bylo sestřeleno nad Charkivskou, Poltavskou, Sumskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kyjevskou, Kirovohradskou, Žytomyrskou, Chmelnyckou, Dněpropetrovskou, Záporožskou a Mykolajivskou oblastí. Dalších 37 ruských dronů se „ztratilo z radaru“ – tedy zmizelo z elektronického sledování, aniž by způsobily jakékoli škody.
Neplecha v Rusku: Ruské síly postoupily a vztyčily vlajky v Lebedevce, Čerkasské Porečné a na předměstí Sudži. Zároveň se objevily zprávy o možném postupu směrem k Martynovce. Zatím se však nepotvrdilo, že by ukrajinské síly utrpěly výrazné ztráty nebo byly obklíčeny.
Ranní ruské zprávy pak tvrdily, že se jejich jednotky z této oblasti stáhly, avšak později byly tyto informace samotnými ruskými zdroji popřeny. Je pravděpodobné, že ukrajinské síly zvažují stažení z oblasti Malé Lokni, která je v současné situaci obtížně hájitelná, což by mohlo být součástí plánovaného zkrácení fronty.
Ruský pokus o průnik skrze plynovodní potrubí, o kterém se dříve hovořilo, skončil opravdu neúspěchem. Podle dostupných informací ruská jednotka ztratila orientaci, postoupila výrazně severněji a následně byla zlikvidována. Ruští propagandisté se nyní snaží samozřejmě tento debakl prezentovat jako úspěšnou operaci.
K nedávnému ruskému leteckému úderu na most v Sudži se ukázalo, že cílem byl konvoj opuštěných civilních automobilů a nikoliv strategicky významná infrastruktura – most byl již dříve zničen a pravděpodobně sloužil pouze jako přechodový bod pro pěší.
Na sumské frontě se ruským silám zatím nepodařilo výrazněji prorazit ani konsolidovat pozice v oblastech, kde se pokusily o infiltraci.
Zdá se, že během posledních 24 hodin ukrajinské ozbrojené složky přišli téměř o polovinu území kurského výběžku. Předpokládáme, že ukrajinské síly zvažují ústup k lépe hájitelným pozicím západně od řeky Psel a jižně od řeky Lokňa, přičemž případné stažení by mohlo zahrnovat oblast Martynovky. Podle polského analytika Wolského existuje reálná možnost, že se ukrajinské síly stáhnou z celé kurské oblasti, pokud se ruský tlak ještě zvýší. Situace je nicméně velmi nepřehledná a doporučujeme k dostupným informacím přistupovat s rezervou.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují boje západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Ukrajinské zdroje přiznávají zhoršení situace, zatím však není možné z kusých informací říci více.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v severní části města, v centru i na jihu na sídlišti Zabalka. Situace je zde nepřehledná, ale ukrajinské ozbrojené složky zde nyní mají navrch.
Ve směru na Pokrovsk pokračují těžké boje u Lysivky a Ševčenka. Na zbytku míst na této části fronty pokračuje vzájemné ostřelování a útoky sebevražedných dronů. Jižně od Pokrvsku je situace podobná. Vzájemné dělostřelecké ostřelování pokračuje na většině fronty, ale žádné větší akce jsme zde nezaznamenali. Ještě více na jih není pro obránce situace v Andrijivce vůbec dobrá a Konstantynopil nejspíše kompletně ovládli okupanti.
U Veliké Novosilky Rusové pomalu postupují k vesnici Dniproenergia, kterou zároveň bombardují pomocí dronů.
Ostatní části bojiště bez nových informací.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Ukrajina možná nepřežije bez ohledu na to, zda dostane americkou podporu či nikoli. V rozhovoru pro Fox News zároveň zpochybnil vděčnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za americkou pomoc. Opět uvedl lež, že celková výše podpory činila 350 miliard dolarů, a kritizoval svého předchůdce Joea Bidena za to, že tuto částku Ukrajině poskytl. Podle Trumpa měl spíše tlačit na evropské země, aby se na pomoci více podílely. Na otázku novináře, zda mu nevadí, že jeho politika může vést k zániku Ukrajiny, Trump odpověděl: „Možná stejně nepřežije. Ale víte, s Ruskem máme určité slabiny. K válce nemuselo dojít, ale nakonec k ní došlo. A teď jsme v tom namočeni.“ Novinář poté připomněl, že Ukrajina, podobně jako Izrael, byla napadena agresorem, a zeptal se, zda by k oběma zemím měly USA přistupovat stejně. Trump reagoval slovy: „To jsou úplně jiná místa. Mluvíte o odlišných úrovních síly. Mluvíte o různých částech světa.“ Na dotaz, zda byl vůči Rusku stejně tvrdý jako vůči palestinskému hnutí Hamás, Trump odpověděl: „Myslím, že jsem byl na Rusko velmi tvrdý. Tvrdší než kdokoli jiný předtím.“
Americký Donald Trump v soukromí sdělil svým poradcům, že neobnoví vojenskou ani zpravodajskou podporu Ukrajině, a to ani v případě, že Kyjev a Washington uzavřou dohodu o nerostných surovinách. Místo toho chce, aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj projevil “ochotu ke kompromisům”. S odvoláním na nejmenované představitele to uvedla televize NBC News. Podle těchto informací Trump očekává změnu Zelenského postoje k mírovým jednáním s Ruskem, zejména jeho ochotu k ústupkům, včetně případného postoupení části ukrajinského území Ruské federaci. Kromě toho by podle Trumpa měl ukrajinský prezident podniknout „určité kroky“ směrem k uspořádání voleb a možná i k vlastní rezignaci.
Elon Musk pohrozil vypnutím systému Starlink na Ukrajině, což vyvolalo okamžitou reakci polského ministra zahraničí Radosława Sikorského. Ten připomněl, že Starlink není pro Ukrajinu poskytován zdarma, ale je financován Polskem, konkrétně polským ministerstvem pro digitalizaci, které za tuto službu platí přibližně 50 milionů dolarů ročně. Sikorski zároveň kritizoval Muskovu hrozbu jako neetickou vůči zemi, která čelí ruské agresi, a varoval, že pokud se SpaceX ukáže jako nespolehlivý partner, Polsko bude nuceno hledat alternativní poskytovatele satelitní komunikace. „Starlinky pro Ukrajinu platí polské ministerstvo pro digitalizaci s náklady kolem 50 milionů dolarů ročně. Pomineme-li etiku vyhrožování oběti agrese, pokud se SpaceX ukáže jako nespolehlivý dodavatel, budeme nuceni hledat jiné dodavatele“ doslova řekl.
Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl varoval, že načasování ruského útoku na Evropu závisí na průběhu války na Ukrajině. Pokud konflikt skončí dříve, může ruská agrese proti Evropě přijít také dříve, uvedl v rozhovoru pro Deutsche Welle, na který se odkazuje magazín Stern. Dříve Kahl předpověděl, že Rusko by mohlo zaútočit na NATO do konce tohoto desetiletí. Nyní však naznačil, že pokud válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí před rokem 2029 nebo 2030, Moskva bude schopna využít své technické, materiální a lidské zdroje k ohrožení Evropy mnohem dříve. „Rychlé ukončení války na Ukrajině by Rusům umožnilo soustředit svou energii tam, kde ji skutečně chtějí využít – proti Evropě,“ prohlásil šéf německé rozvědky. Podle Kahla se Rusko snaží obnovit světový pořádek, jaký panoval v Evropě na konci 90. let – tedy bez přítomnosti amerických vojsk a s rozšířením ruské sféry vlivu směrem na západ.
Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit podporu rušících zařízení na ukrajinských stíhačkách F-16 představuje vážný zásah do schopnosti ukrajinského letectva čelit ruským vzdušným hrozbám. Elektronická protiopatření, která byla klíčovým obranným prvkem těchto letounů, bude nutné vyměnit, což si vyžádá značné časové i materiální investice. V reakci na tuto situaci experti, včetně analytika Davida Axe, doporučují Ukrajině zaměřit se na francouzské stíhačky Dassault Mirage 2000, které by mohly posílit její protivzdušnou obranu. Francouzské ministerstvo obrany přislíbilo instalaci moderních elektronických protiopatření na Mirage 2000 před jejich dodáním Ukrajině, přičemž se předpokládá nasazení pokročilých systémů Integrated Countermeasures Suite Mark 2 nebo Mark 3. Tyto systémy by mohly představovat účinnou alternativu k americkému systému AN/ALQ-131. Francouzská ochota v případě potřeby přeprogramovat tyto systémy dále podtrhuje její roli jako spolehlivého spojence Kyjeva. Zároveň existuje možnost, že v budoucnu Ukrajina přizpůsobí své F-16 pro neamerická elektronická protiopatření, což by mohlo částečně kompenzovat důsledky současného rozhodnutí Washingtonu.
Francie poskytne Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 195 milionů eur, kterou financuje z úroků z ruských zmrazených aktiv. Oznámil to francouzský ministr ozbrojených sil Sébastien Lecornu v rozhovoru pro La Tribune Dimanche, na který se odkazují Suspilne a Interfax-Ukrajina. Balík pomoci zahrnuje 155mm dělostřelecké granáty a řízené pumy AASM, které jsou kompatibilní s francouzskými stíhačkami Mirage 2000. Ukrajinské letectvo je přitom nedávno poprvé nasadilo v boji. Součástí dodávky budou také lehké kolové tanky AMX-10RC a obrněné transportéry VAB, které dříve používala francouzská armáda.
Francie, Velká Británie a Itálie uzavřely dohodu se společností Eurosam o dodávce více než 200 střel země-vzduch Aster pro doplnění svých vojenských zásob. Eurosam, konsorcium tvořené společnostmi MBDA France, MBDA Italy a Thales, plánuje zvýšit produkci těchto raket o 50 % do roku 2026 a zkrátit dobu výroby z původních 42 na méně než 18 měsíců. Pro podporu tohoto růstu se rozšiřují výrobní kapacity v závodě v Seine-Saint-Denis ve Francii. Rakety Aster jsou jediným evropským systémem schopným účinně čelit balistickým střelám.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na potíže ruských rozpočtů, na místo celostátní úrovně, ale sejdeme níže a přiblížíme si, jak se projevuje špatná ekonomická situace ruských regionů. Na úvod zmíníme injekci ze státního rozpočtu – ruská vláda byla nucena odepsat regionům půjčky v celkové výši jeden bilion rublů, což odpovídá necelým 3% státního rozpočtu. To je přitom jen přibližně pětina celkového zadlužení ruských regionů, ty jsou tak nuceny silně omezovat výdaje i v oblastech dříve považovaných za prioritní.
Například Samarská oblast, tedy jeden z bohatších ruských regionů, byla nucena snížit náborový příspěvek pro vstup do armády na 1,5 milionu rublů. Ty přitom ve druhé polovině minulého roku v mnoha regionech překračovaly úroveň 2,5 milionů rublů (například i v nepříliš bohaté Belgorodské oblasti, jak jsme informovali 11.10.) a v Moskvě dosahoval tento příspěvek i tří milionů rublů.
Přičemž celkové zpomalování ekonomiky, které se projevuje téměř ve všech civilních sektorech (meziroční pokles prodeje automobilů o 25%, zemědělské techniky o 33%, meziroční pokles vytížení Ruské železnice dané menším obratem zboží o 9,3%), nasvědčuje tomu, že bude i přes zvýšení sazby daně z příjmu z 20 na 25% odvedeno do rozpočtů včetně regionálních méně peněz, což dále prohloubí jejich potíže.
Z regionálních rozpočtů jsou přitom v Rusku placeny mnohé služby, například základní školství nebo základní zdravotní péče, a tak lze očekávat, že výdaje na tyto oblasti budou v moha regionech dále kráceny. Podobně tomu bude například u komunálních služeb, kde lze očekávat například redukce u svozu odpadů, což bude mít přímý vliv na zhoršení hygienické situace v těchto regionech, a zhoršení životní úrovně ruských obyvatel lze očekávat i v dalších oblastech.
Dnešní Třešnička™ je hořká jak ruská vodka po 12. mobilizaci. Svět se pomalu propadá do bezpečnostní krize tak hutné, že kdybychom dostali korunu pokaždé, když to někdo napíše, už bychom si mohli koupit vlastní Starlink. Satelit. A propos – Elon Musk, vrchní geopolitický stratég Twitteru (pardon, sítě X), o víkendu stihl vyhrožovat vypnutím Starlinku na Ukrajině, což by prý poslalo ukrajinskou frontu ke dnu. Na to mu polský ministr Sikorski pohrozil, že Polsko najde jiného poskytovatele. Na to zas Musk hrdinně odpověděl, že by měl “skrček” Siky znát svoje místo a následně otočil a slíbil, že Ukrajinu ve tmě nenechá, a v podstatě tak předvedl ukázkovou verzi geopolitického parkouru. A protože Elmo rád plácá ve velkém, stihl ještě navrhnout, aby USA vystoupily z NATO, protože proč by měly bránit Evropu, když se Evropa může bránit sama. Pakt nepakt.
A teď to vezmeme z ostra, protože na to není tolik prostoru; Kanada údajně řídí drogové kartely a provozuje fentanylové plantáže, zatímco Čína se rozhodla Kanaďany za trest umlít do řepkového oleje a sóji. Aby toho nebylo málo, Kongres USA si vzpomněl, že Turecko je prý spíš Blízký východ než Evropa a taky američtí vojáci Li Tian, Ruoyu Duan a Jian Zhao byli obviněni z prodeje tajemství Číně. Kdo by to byl řekl?
A máme i Blízkovýchodní Fík™! Zapomeňte na Iron Dome, nejnovější izraelská obranná technologie se jmenuje Talmud Shield 3000. Bývalý vrchní rabín totiž prohlásil, že počet obětí raketových útoků by byl mnohem vyšší, kdyby ultraortodoxní židé neseděli v ješivách. Postihnout-hříšné-vysvětlující-brožurkou! Zatímco protivzdušná obrana dělá, co umí, zásadní roli podle rabína sehrává modlitba v kombinaci s intenzivním studiem svitků. Pokud by tahle teorie obstála, izraelské ministerstvo obrany by mělo okamžitě nafasovat každému vojákovi místo helmy kippu a posádky tanků by místo granátů odpalovaly verše z Tóry… Zdrť-nevěřící-mazanými-argumenty!
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1111 #aktuvalka
Analýza 1111. dne ruské invaze na Ukrajinu 10.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 0-03-2025/
(2 221 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 10. března podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu s nasazením 176 úderných dronů Šahed a různých typů návnadových bezpilotních letounů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 8:00 ráno potvrzeno sestřelení 130 dronů Šahed a dalších UAV. Dalších 42 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Nejvíce zasaženými oblastmi byly Charkovský, Poltavský a Kyjevský region.
Ukrajinská rozvědka v noci zaútočila na ropnou rafinerii v Novokujbyševsku v ruské Samarské oblasti, která se již dříve stala terčem úderů. Podle zdroje z ukrajinských obranných sil, citovaného serverem Hromadske, drony Hlavního zpravodajského ředitelství zasáhly závod kolem druhé hodiny ranní. Místní obyvatelé v chatovacích skupinách na Telegramu hlásili sérii výbuchů a upozorňovali, že zařízení ještě nestihlo dokončit instalaci ochranných sítí proti dronovým útokům. Novokujbyševská rafinerie je nejvýkonnějším podnikem na zpracování ropy v rámci samarské skupiny Rosněfť s kapacitou přes 8,8 milionu tun ropy ročně. Patří také k hlavním producentům paliva pro ruské proudové letouny, například Su-27 a Tu-22M3, které Moskva využívá k útokům na Ukrajinu. Tato rafinerie se stala terčem útoku už minimálně dvakrát v březnu loňského roku.
Neplecha v Rusku: V kurském směru došlo k posílení ukrajinských jednotek na základě rozhodnutí vrchního velitele Oleksandra Syrského, který zdůraznil, že „neexistuje hrozba obklíčení ukrajinských jednotek“. Ukrajinské síly budou posíleny zejména prostředky elektronického boje a drony. Syrskyj rovněž uvedl, že některé osady v Sumské oblasti, které podle ruských zdrojů přešly pod jejich kontrolu, „fakticky již neexistují“, čímž naznačil jejich devastaci.
Na ruské straně propagandistické zdroje tvrdí, že ruské jednotky postupují směrem od Kazašské Lokny a kontrolují oblasti Čerkasské, Ruská Konopelka a Michajlovka, kde se přesouvají výsadkáři z 11. brigády do průmyslové zóny Sujanskaja. Podle těchto zdrojů ruské síly údajně dobyly vesnice Bondarevka, Agronom a Kolmakov a v Mirném se pokoušejí vytlačit ukrajinské obránce.
Podle ukrajinských zdrojů ruské síly postupují u obcí Čerkasskoje Porečnoje a Pravda a směřují na statek Ivaškovskij. Intenzita bojů v okolních oblastech zůstává vysoká. Ruské zdroje navíc uvádějí, že severně od Sudži údajně získaly kontrolu nad vesnicemi Ivaškovskij a Pravda, přičemž později bylo potvrzeno obsazení osad Zazulevka, Južnyj a Kubatkin.
Podle kanálu Karty a šipečky se ukrajinské síly v posledních dnech stáhly z celé severní a severovýchodní části předmostí, což představuje území o rozloze přibližně 50 km². Stahování z obcí Malá Lokňa, Čerkasskoje Porečnoje a Martynivka probíhalo téměř bez odporu, což naznačuje záměr ukrajinské armády konsolidovat obranu na výhodnějších pozicích. Logistické problémy na ukrajinské straně, včetně dělostřeleckého ostřelování klíčových spojovacích tras a intenzivní aktivity ruských dronů, situaci dále ztěžují.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Podle informací od DeepstateUA se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo konsolidovat území v okolí Synkivky, které na začátku měsíce úspěšně osvobodily od okupantů. Tato stabilizace obranných linií naznačuje zlepšení taktické situace v oblasti.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují ruské síly v ostřelování západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Z města jinak nejsou hlášeny žádné nové výraznější změny na bojišti.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje na západě, severu a na jihu jihu Zabalka. Situace se zde neustále mění, ale ukrajinské síly si zatím udržují iniciativu.
Ve směru na Pokrovsk ukrajinské síly vytlačily ruské jednotky z bývalého parku zemědělských strojů jižně od Lysivky. Ukrajinská armáda také odrazila ruský útok v Ševčenku, kde nadále drží přibližně polovinu vesnice. Na severozápadě této linie obránci i nadále kontrolují většinu Udačného, navzdory pokusu ruských dronů narušit jejich rotaci.
Na jih od Pokrovsku okupanti útočí v Naděždince. Záběry ukrajinského dělostřelectva ukazují, že ruské síly zde dosáhly mírného postupu v jižní části vesnice, avšak severní část zůstává pevně v rukou ukrajinských obránců.
V Konstantynopilu okupanti vyvěsili další ruské vlajky, avšak DeepstateUA zatím nehlásí, že by vesnice definitivně padla, což naznačuje pokračující ukrajinské protiútoky.
U Veliké Novosilky ukrajinské síly provedly protiútok, který vedl k vytlačení okupantů z přibližně poloviny Burlackého a přilehlých polí jižně od této vesnice.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Spojené státy chtějí využít nadcházející setkání s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii k posouzení, zda je Kyjev ochoten učinit ústupky vůči Rusku za účelem ukončení války. S odkazem na dva americké činitele o tom informuje agentura Reuters. Podle jednoho ze zdrojů bude americká delegace rovněž sledovat, zda Ukrajinci projevují snahu o zlepšení vztahů s administrativou Donalda Trumpa po předchozích neshodách v Bílém domě. „Nemůžete říkat ‚chci mír‘ a zároveň odmítat jakýkoli kompromis,“ uvedl jeden z amerických představitelů v souvislosti s nadcházejícími jednáními. Další zdroj dodal, že USA chtějí zjistit, zda Ukrajinci usilují „nejen o mír, ale o realistický mír.“ „Pokud je pro ně jedinou variantou návrat k hranicím z roku 2014 nebo 2022, i to o něčem vypovídá,“ poznamenal.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Washington chystá ukončit pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Jak informují agentury Reuters a Axios, Trump to uvedl 9. března během rozhovoru s novináři na palubě letadla Air Force One. Na otázku, zda zvažuje zrušení tohoto omezení, odpověděl: „Je to na spadnutí. Je to na spadnutí.“ Dříve ředitel CIA John Ratcliffe uvedl, že Spojené státy zastavily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, aby prezident Volodymyr Zelensky spolupracoval s Trumpem na pokroku v mírových jednáních s Ruskem. Americkou delegaci na jednání v Saúdské Arábii povedou ministr zahraničí Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Mike Walz a zvláštní zástupce prezidenta Steve Witkoff. Za ukrajinskou stranu se jednání zúčastní vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Jermak, ministr zahraničí Andrij Sybiga, ministr obrany Rustem Umerov a Jermakův zástupce Pavlo Palis, informuje Financial Times.
Polský premiér Donald Tusk reagoval na kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia a miliardáře Elona Muska vůči polskému ministru zahraničí Radosławu Sikorskému výzvou k respektu vůči menším partnerům. Tusk se k situaci vyjádřil v angličtině na platformě X: „Skutečné vůdcovství znamená respekt k partnerům a spojencům. I k těm menším a slabším. Nikdy by nemělo sklouznout k aroganci. Drazí přátelé, přemýšlejte,“ napsal polský premiér.
Ministerstvo obrany Ukrajiny bylo a zůstává po dobu tří let největším nákupcem dronů v zemi. Počet bezpilotních letounů dodávaných ukrajinským ozbrojeným silám výrazně vzrostl. Zatímco v roce 2023 ministerstvo nakupovalo tisíce dronů, v roce 2024 společně se Státní službou pro zvláštní komunikace a ochranu informací Ukrajiny pořídilo více než 1,5 milionu dronů, uvedl ředitel odboru politiky nákupu Ministerstva obrany Ukrajiny Hlib Kaněvskyj. Podle jeho slov bylo 96 % této částky zaplaceno ukrajinským výrobcům a dodavatelům, což mělo pozitivní dopad na rozvoj domácího průmyslu výroby bezpilotních letounů. Kaněvskyj dále uvedl, že v roce 2025 se předpokládá výroba přibližně 4,5 milionu FPV dronů, které ministerstvo plánuje plně odkoupit. Letos má Ministerstvo obrany Ukrajiny vynaložit na nákup dronů přes 110 miliard hřiven, z toho více než 102 miliard prostřednictvím Agentury obranných nákupů. Kaněvskyj zdůraznil, že všechny plány nákupů na rok 2025 již získaly rozpočtové prostředky, což umožní co nejrychlejší nasycení frontových jednotek bezpilotními systémy.
Ukrajinské ministerstvo obrany také podepsalo memorandum o porozumění s německou společností Diehl Defence, která vyrábí systémy protivzdušné obrany IRIS-T. O dohodě informoval ministr obrany Rustem Umerov. Podle ministra memorandum otevírá cestu k rozsáhlým průmyslovým projektům, které posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu. „Ochrana ukrajinského nebe a našich měst je prioritou,“ zdůraznil. Dohoda počítá se ztrojnásobením dodávek raket a systémů protivzdušné obrany. „Je klíčové, že přední světové obranné společnosti dělají krok směrem k Ukrajině. Svobodný svět stojí na naší straně a společně otevíráme nové možnosti pro posílení obrany,“ uvedl Umerov.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme prohlubující se finanční potíže ruských obyvatel, a to na příkladu zvětšujícího se podílu nesplácených hypoték, který je jedním z údajů publikovaných ruskou centrální bankou. Podle statistik za leden roku 2025 se objem dluhu vzniklého nesplácením hypoték zvětšil o další 5,7 miliardy rublů, a poprvé v historii Ruska přesáhl 100 miliard rublů (konkrétně k 1.2.2025 činila výše dluhu 102 miliard rublů). V průběhu roku 2024 vzrostl celkový objem nesplacených hypotečních splátek o 70%, v únoru 024 činila tato částka přibližně 60 miliard rublů.
Ruská centrální banka eviduje jen za poslední čtvrtletí dvacetiprocentní vzrůst žádostí o odklad splátek, změn podmínek smlouvy nebo restrukturalizaci zadlužení. Celková výše nespláceného zadlužení ruských obyvatel se v lednu roku 2025 zvýšila o 64 miliardy rublů a dosáhla k 1.2.2025 celkové výše 1,33 bilionu rublů.
Jedinou možností, jakou má ruská vláda k ulehčení ekonomické situace obyvatel, je nařídit centrální bance snížení úrokových sazeb, a zdá se stále pravděpodobnější, že k němu na zasedání centrální banky, které se bude konat 21.3., opravdu dojde. A to bez ohledu na to, že jiné makroekonomické trendy nenasvědčují tomu, že by již docházelo k poklesu inflace, ta se stále i podle oficiálních údajů udržuje na úrovni deseti procent a reálná výše inflace je značně vyšší.
Snížení úrokových sazeb centrální bankou v takové situaci tak nutně povede k růstu již tak vysoké inflace, ale zdá se že ze dvou zel, ze kterých si musí ruská vláda v současné době vybírat, je vysoká inflace menším z nich.
Dnešní Třešnička™ bude o “tvářičce pro kamery”. Americký ministr zahraničí si sice tuto urážku vysloužil od Elona Muska, nicméně amatérismus hlavy americké diplomacie to popisuje poměrně přesně. V předvečer jednání mezi Ukrajinou a USA v Saúdské Arábii totiž Rubio prohlásil, že USA chtějí zjistit, jaké ústupky je napadená země ochotná přijmout na cestě k ukončení války s Ruskem. Až bude Ukrajina podle něj připravena učinit těžká rozhodnutí, pak teprve bude k jednáním přizváno Rusko. Pokud není Rubio vyloženě ruský agent (nebo v jeho službách), tak evidentně nepochopil, jak se dělá diplomacie. Přirovnali-li bychom to k pokeru, tak zatímco v této hře je umění blafování a skrývání skutečných záměrů klíčem k vítězství, americký ministr zahraničí své karty vyložil na stůl ještě dřív, než krupiér vůbec stihl udělat flop. Díky tomu, že Rubio má v ruce pikovou dvojku a bůhvíproč kartu s pravidly karetní hry poker, ukrajinské delegaci nezbývá než sledovat, jak jde Washington all-in, zatímco se snaží vyjednávat s Moskvou tím, že po ní hází buráky zdarma a Ukrajině nenápadně krade chipy. Kreml si mezitím může v klidu spočítat pravděpodobnost výhry, aniž by musel investovat žetony do jakéhokoliv blafování, natož se snažit o pokerface. Uff… možná by si měl Rubio příště před vyjednáváním zahrát pár her v Las Vegas. Zdá se nám, že v této analogii má talent jen na bedny.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1111 #aktuvalka
Analýza 1111. dne ruské invaze na Ukrajinu 10.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 0-03-2025/
(2 221 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 10. března podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu s nasazením 176 úderných dronů Šahed a různých typů návnadových bezpilotních letounů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 8:00 ráno potvrzeno sestřelení 130 dronů Šahed a dalších UAV. Dalších 42 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Nejvíce zasaženými oblastmi byly Charkovský, Poltavský a Kyjevský region.
Ukrajinská rozvědka v noci zaútočila na ropnou rafinerii v Novokujbyševsku v ruské Samarské oblasti, která se již dříve stala terčem úderů. Podle zdroje z ukrajinských obranných sil, citovaného serverem Hromadske, drony Hlavního zpravodajského ředitelství zasáhly závod kolem druhé hodiny ranní. Místní obyvatelé v chatovacích skupinách na Telegramu hlásili sérii výbuchů a upozorňovali, že zařízení ještě nestihlo dokončit instalaci ochranných sítí proti dronovým útokům. Novokujbyševská rafinerie je nejvýkonnějším podnikem na zpracování ropy v rámci samarské skupiny Rosněfť s kapacitou přes 8,8 milionu tun ropy ročně. Patří také k hlavním producentům paliva pro ruské proudové letouny, například Su-27 a Tu-22M3, které Moskva využívá k útokům na Ukrajinu. Tato rafinerie se stala terčem útoku už minimálně dvakrát v březnu loňského roku.
Neplecha v Rusku: V kurském směru došlo k posílení ukrajinských jednotek na základě rozhodnutí vrchního velitele Oleksandra Syrského, který zdůraznil, že „neexistuje hrozba obklíčení ukrajinských jednotek“. Ukrajinské síly budou posíleny zejména prostředky elektronického boje a drony. Syrskyj rovněž uvedl, že některé osady v Sumské oblasti, které podle ruských zdrojů přešly pod jejich kontrolu, „fakticky již neexistují“, čímž naznačil jejich devastaci.
Na ruské straně propagandistické zdroje tvrdí, že ruské jednotky postupují směrem od Kazašské Lokny a kontrolují oblasti Čerkasské, Ruská Konopelka a Michajlovka, kde se přesouvají výsadkáři z 11. brigády do průmyslové zóny Sujanskaja. Podle těchto zdrojů ruské síly údajně dobyly vesnice Bondarevka, Agronom a Kolmakov a v Mirném se pokoušejí vytlačit ukrajinské obránce.
Podle ukrajinských zdrojů ruské síly postupují u obcí Čerkasskoje Porečnoje a Pravda a směřují na statek Ivaškovskij. Intenzita bojů v okolních oblastech zůstává vysoká. Ruské zdroje navíc uvádějí, že severně od Sudži údajně získaly kontrolu nad vesnicemi Ivaškovskij a Pravda, přičemž později bylo potvrzeno obsazení osad Zazulevka, Južnyj a Kubatkin.
Podle kanálu Karty a šipečky se ukrajinské síly v posledních dnech stáhly z celé severní a severovýchodní části předmostí, což představuje území o rozloze přibližně 50 km². Stahování z obcí Malá Lokňa, Čerkasskoje Porečnoje a Martynivka probíhalo téměř bez odporu, což naznačuje záměr ukrajinské armády konsolidovat obranu na výhodnějších pozicích. Logistické problémy na ukrajinské straně, včetně dělostřeleckého ostřelování klíčových spojovacích tras a intenzivní aktivity ruských dronů, situaci dále ztěžují.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Podle informací od DeepstateUA se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo konsolidovat území v okolí Synkivky, které na začátku měsíce úspěšně osvobodily od okupantů. Tato stabilizace obranných linií naznačuje zlepšení taktické situace v oblasti.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují ruské síly v ostřelování západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Z města jinak nejsou hlášeny žádné nové výraznější změny na bojišti.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje na západě, severu a na jihu jihu Zabalka. Situace se zde neustále mění, ale ukrajinské síly si zatím udržují iniciativu.
Ve směru na Pokrovsk ukrajinské síly vytlačily ruské jednotky z bývalého parku zemědělských strojů jižně od Lysivky. Ukrajinská armáda také odrazila ruský útok v Ševčenku, kde nadále drží přibližně polovinu vesnice. Na severozápadě této linie obránci i nadále kontrolují většinu Udačného, navzdory pokusu ruských dronů narušit jejich rotaci.
Na jih od Pokrovsku okupanti útočí v Naděždince. Záběry ukrajinského dělostřelectva ukazují, že ruské síly zde dosáhly mírného postupu v jižní části vesnice, avšak severní část zůstává pevně v rukou ukrajinských obránců.
V Konstantynopilu okupanti vyvěsili další ruské vlajky, avšak DeepstateUA zatím nehlásí, že by vesnice definitivně padla, což naznačuje pokračující ukrajinské protiútoky.
U Veliké Novosilky ukrajinské síly provedly protiútok, který vedl k vytlačení okupantů z přibližně poloviny Burlackého a přilehlých polí jižně od této vesnice.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Spojené státy chtějí využít nadcházející setkání s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii k posouzení, zda je Kyjev ochoten učinit ústupky vůči Rusku za účelem ukončení války. S odkazem na dva americké činitele o tom informuje agentura Reuters. Podle jednoho ze zdrojů bude americká delegace rovněž sledovat, zda Ukrajinci projevují snahu o zlepšení vztahů s administrativou Donalda Trumpa po předchozích neshodách v Bílém domě. „Nemůžete říkat ‚chci mír‘ a zároveň odmítat jakýkoli kompromis,“ uvedl jeden z amerických představitelů v souvislosti s nadcházejícími jednáními. Další zdroj dodal, že USA chtějí zjistit, zda Ukrajinci usilují „nejen o mír, ale o realistický mír.“ „Pokud je pro ně jedinou variantou návrat k hranicím z roku 2014 nebo 2022, i to o něčem vypovídá,“ poznamenal.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Washington chystá ukončit pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Jak informují agentury Reuters a Axios, Trump to uvedl 9. března během rozhovoru s novináři na palubě letadla Air Force One. Na otázku, zda zvažuje zrušení tohoto omezení, odpověděl: „Je to na spadnutí. Je to na spadnutí.“ Dříve ředitel CIA John Ratcliffe uvedl, že Spojené státy zastavily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, aby prezident Volodymyr Zelensky spolupracoval s Trumpem na pokroku v mírových jednáních s Ruskem. Americkou delegaci na jednání v Saúdské Arábii povedou ministr zahraničí Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Mike Walz a zvláštní zástupce prezidenta Steve Witkoff. Za ukrajinskou stranu se jednání zúčastní vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Jermak, ministr zahraničí Andrij Sybiga, ministr obrany Rustem Umerov a Jermakův zástupce Pavlo Palis, informuje Financial Times.
Polský premiér Donald Tusk reagoval na kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia a miliardáře Elona Muska vůči polskému ministru zahraničí Radosławu Sikorskému výzvou k respektu vůči menším partnerům. Tusk se k situaci vyjádřil v angličtině na platformě X: „Skutečné vůdcovství znamená respekt k partnerům a spojencům. I k těm menším a slabším. Nikdy by nemělo sklouznout k aroganci. Drazí přátelé, přemýšlejte,“ napsal polský premiér.
Ministerstvo obrany Ukrajiny bylo a zůstává po dobu tří let největším nákupcem dronů v zemi. Počet bezpilotních letounů dodávaných ukrajinským ozbrojeným silám výrazně vzrostl. Zatímco v roce 2023 ministerstvo nakupovalo tisíce dronů, v roce 2024 společně se Státní službou pro zvláštní komunikace a ochranu informací Ukrajiny pořídilo více než 1,5 milionu dronů, uvedl ředitel odboru politiky nákupu Ministerstva obrany Ukrajiny Hlib Kaněvskyj. Podle jeho slov bylo 96 % této částky zaplaceno ukrajinským výrobcům a dodavatelům, což mělo pozitivní dopad na rozvoj domácího průmyslu výroby bezpilotních letounů. Kaněvskyj dále uvedl, že v roce 2025 se předpokládá výroba přibližně 4,5 milionu FPV dronů, které ministerstvo plánuje plně odkoupit. Letos má Ministerstvo obrany Ukrajiny vynaložit na nákup dronů přes 110 miliard hřiven, z toho více než 102 miliard prostřednictvím Agentury obranných nákupů. Kaněvskyj zdůraznil, že všechny plány nákupů na rok 2025 již získaly rozpočtové prostředky, což umožní co nejrychlejší nasycení frontových jednotek bezpilotními systémy.
Ukrajinské ministerstvo obrany také podepsalo memorandum o porozumění s německou společností Diehl Defence, která vyrábí systémy protivzdušné obrany IRIS-T. O dohodě informoval ministr obrany Rustem Umerov. Podle ministra memorandum otevírá cestu k rozsáhlým průmyslovým projektům, které posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu. „Ochrana ukrajinského nebe a našich měst je prioritou,“ zdůraznil. Dohoda počítá se ztrojnásobením dodávek raket a systémů protivzdušné obrany. „Je klíčové, že přední světové obranné společnosti dělají krok směrem k Ukrajině. Svobodný svět stojí na naší straně a společně otevíráme nové možnosti pro posílení obrany,“ uvedl Umerov.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme prohlubující se finanční potíže ruských obyvatel, a to na příkladu zvětšujícího se podílu nesplácených hypoték, který je jedním z údajů publikovaných ruskou centrální bankou. Podle statistik za leden roku 2025 se objem dluhu vzniklého nesplácením hypoték zvětšil o další 5,7 miliardy rublů, a poprvé v historii Ruska přesáhl 100 miliard rublů (konkrétně k 1.2.2025 činila výše dluhu 102 miliard rublů). V průběhu roku 2024 vzrostl celkový objem nesplacených hypotečních splátek o 70%, v únoru 024 činila tato částka přibližně 60 miliard rublů.
Ruská centrální banka eviduje jen za poslední čtvrtletí dvacetiprocentní vzrůst žádostí o odklad splátek, změn podmínek smlouvy nebo restrukturalizaci zadlužení. Celková výše nespláceného zadlužení ruských obyvatel se v lednu roku 2025 zvýšila o 64 miliardy rublů a dosáhla k 1.2.2025 celkové výše 1,33 bilionu rublů.
Jedinou možností, jakou má ruská vláda k ulehčení ekonomické situace obyvatel, je nařídit centrální bance snížení úrokových sazeb, a zdá se stále pravděpodobnější, že k němu na zasedání centrální banky, které se bude konat 21.3., opravdu dojde. A to bez ohledu na to, že jiné makroekonomické trendy nenasvědčují tomu, že by již docházelo k poklesu inflace, ta se stále i podle oficiálních údajů udržuje na úrovni deseti procent a reálná výše inflace je značně vyšší.
Snížení úrokových sazeb centrální bankou v takové situaci tak nutně povede k růstu již tak vysoké inflace, ale zdá se že ze dvou zel, ze kterých si musí ruská vláda v současné době vybírat, je vysoká inflace menším z nich.
Dnešní Třešnička™ bude o “tvářičce pro kamery”. Americký ministr zahraničí si sice tuto urážku vysloužil od Elona Muska, nicméně amatérismus hlavy americké diplomacie to popisuje poměrně přesně. V předvečer jednání mezi Ukrajinou a USA v Saúdské Arábii totiž Rubio prohlásil, že USA chtějí zjistit, jaké ústupky je napadená země ochotná přijmout na cestě k ukončení války s Ruskem. Až bude Ukrajina podle něj připravena učinit těžká rozhodnutí, pak teprve bude k jednáním přizváno Rusko. Pokud není Rubio vyloženě ruský agent (nebo v jeho službách), tak evidentně nepochopil, jak se dělá diplomacie. Přirovnali-li bychom to k pokeru, tak zatímco v této hře je umění blafování a skrývání skutečných záměrů klíčem k vítězství, americký ministr zahraničí své karty vyložil na stůl ještě dřív, než krupiér vůbec stihl udělat flop. Díky tomu, že Rubio má v ruce pikovou dvojku a bůhvíproč kartu s pravidly karetní hry poker, ukrajinské delegaci nezbývá než sledovat, jak jde Washington all-in, zatímco se snaží vyjednávat s Moskvou tím, že po ní hází buráky zdarma a Ukrajině nenápadně krade chipy. Kreml si mezitím může v klidu spočítat pravděpodobnost výhry, aniž by musel investovat žetony do jakéhokoliv blafování, natož se snažit o pokerface. Uff… možná by si měl Rubio příště před vyjednáváním zahrát pár her v Las Vegas. Zdá se nám, že v této analogii má talent jen na bedny.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1112 #aktuvalka
Analýza 1112. dne ruské invaze na Ukrajinu 11.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 1-03-2025/
(2 116 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 11. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s využitím 126 dronů různých typů a balistické rakety Iskander-M. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny byla k 8:00 ráno potvrzena likvidace jedné rakety a 79 útočných dronů Šahed. Dalších 35 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Ve stejnou noc došlo také k rozsáhlému útoku dronů na Moskvu a Moskevskou oblast. Guvernér oblasti Andrej Vorobjov uvedl, že masivní útok začal ve 4 hodiny ráno a podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina bylo do 6 hodin sestřeleno 69 ukrajinských dronů. Útok si vyžádal jednoho mrtvého a tři zraněné v oblasti města Vidnoje a vesnice Jam u Domodědova. Trosky dronu dopadly také na obytný dům v Ramenskoje, kde poškodily nejméně sedm bytů mezi 19. a 22. patrem. Místní média informovala o poškození železniční tratě poblíž stanice Domodědovo a o požáru na parkovišti jednoho z místních podniků. Regionální letiště dočasně přerušila provoz.
Podle ruského ministerstva obrany bylo během noci zničeno údajně 337 ukrajinských dronů, z toho 91 nad Moskevskou oblastí a 126 nad Kurskou oblastí, přičemž sestřely byly hlášeny i nad Brjanskou, Bělgorodskou, Kalužskou, Lipeckou, Orelskou, Voroněžskou a Nižněnovgorodskou oblastí. Tato data však nelze nezávisle ověřit.
Neplecha v Rusku: Ruské síly pokračují v postupu v Sudžanské oblasti. Podle ukrajinského milblogera Petrenka ruské jednotky získaly kontrolu nad osadami Zamošč, Dmitriukov, Machnovka, Čerkasskaja Konopelka, Agronom, Kolmakov a Michajlovka, přičemž obsadily i vesnice Zazulevka a Kobatkin.
Ruské zdroje uvádějí, že vstoupili do Zamoš a Dmitriukova a získali pozice ve východní části Sudži, což potvrzují i ukrajinské zdroje jako DeepStateUA. Ukrajinské síly zde disponují dobře opevněnými pozicemi, ale stabilizace situace bude velmi obtížná.
V samotné Sudži mělo dojít k ruskému postupu směrem k náměstí Ščepkina, kde probíhají boje. Ruské kanály tvrdí, že město je na pokraji pádu, zatímco ukrajinské zdroje popírají zprávy o úplném stažení z města. Nad Sudžou je výrazně zvýšená aktivita dronů.
Na severu této oblasti se Ukrajincům podařilo na krátkou dobu zastavit postup severokorejských vojáků u Guevu, ovšem situace zde zůstává kritická. V Sumské oblasti pokračují ruské pokusy o průlom do obce Basivka za cenu značných ztrát, přičemž ukrajinské jednotky útočí na ruská shromaždiště a kolony přesouvající se do této oblasti.
Severovýchodní fronta: Na severu fronty nedošlo k žádným významným změnám. Západně od Rajhorodky pokračují ruské pokusy o postup podél remízků u vesnice Nadja, avšak severně od Ivanivky byla ruská šturmgrupa zničena při pokusu o postup na západ. Na jihu fronty přivedly ruské síly posily k Bilohorivce, kde v předchozích týdnech dosáhly menších úspěchů. Situace zde zůstává stabilní.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují intenzivní boje. Potvrzené vizuální záznamy ukazují ruské útoky drony jižně od sídliště Desjatá. Celkově zde situace zůstává beze změny.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují ukrajinské síly v postupu na severu města a podařilo se jim dosáhnout úspěchů v areálu centrálního toreckého dolu. Ukrajinci také rozšiřují své pozice na sídlišti Zabalka na jihu města, přičemž ruské síly musely povolat rezervy k obraně.
U Ňu Jorku se ukrajinské jednotky probily do Pantelejmonivky a vytlačily zde ruské jednotky. Ve směru na Pokrovsk okupanti útočili na jihu Tarasivky a dle dostupných záběrů zde zaznamenali úspěch. Na západě fronty ukazují ruské dronové útoky na postup ukrajinských sil ve vesnici Ševčenko. Boje pokračují také v Piščané, Kotlyne a Udačném.
Jižně od Pokrovsku ukrajinské síly odrazily ruský útok mezi vesnicemi Naděždinka a Stribne. Ukrajinci zde zničili tři ruské tanky, čtyři obrněné transportéry, jedno civilní vozidlo a způsobili přibližně 40 ztrát na životech nepřítele.
Boje pokračují ve směru na Novoenerhii. Podle DeepStateUA se ukrajinským jednotkám podařilo vytlačit ruské síly z vesnice Novosilka, což představuje významný úspěch v této oblasti.
Diplomatické a politické události:
Setkání zástupců Spojených států a Ukrajiny v saúdskoarabské Džiddě skončilo. Podle oznámení ukrajinské prezidentské kanceláře se USA v důsledku jednání zavázaly okamžitě obnovit vojenskou pomoc Ukrajině a poskytnout jí zpravodajské informace. Ukrajina na oplátku vyjádřila ochotu přijmout americký návrh na okamžité 30denní příměří. USA o této iniciativě informují Rusko. Obě strany se rovněž věnovaly humanitárním otázkám, včetně výměny válečných zajatců, propuštění zadržovaných civilistů a návratu násilně odvlečených ukrajinských dětí. Ukrajina a Spojené státy se také dohodly na sestavení vyjednávacích týmů, které neprodleně zahájí jednání o trvalém míru. Ukrajinská delegace zároveň zdůraznila, že do mírového procesu by se měli zapojit i evropští partneři.
V souvislosti s výsledky setkání v Saúdské Arábii plánuje Steve Witkoff, vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ, návštěvu Moskvy, kde se má setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Bloomberg. Podle dostupných informací měl Witkoff naplánovanou cestu na tento týden (10.–16. března), přičemž půjde o jeho druhou návštěvu Ruska jakožto zástupce Trumpovy administrativy.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington předá Rusku ukrajinský návrh na zavedení 30denního příměří. Uvedl to na společné tiskové konferenci s poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem po jednání s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii. „Jediný způsob, jak ukončit válku, je diplomacie. Nelze ji ukončit vojensky. Cílem je usednout k jednacímu stolu – ale jak to udělat, když na sebe stále střílíte?“ zdůraznil Rubio. Podle něj Ukrajina s příměřím na 30 dní souhlasila a nyní Spojené státy plánují o této iniciativě informovat ruskou stranu. Washington k tomu má „mnoho kanálů“, dodal Rubio. „Nejlepší, co mohou Rusové udělat, je jednoduše přijmout nabídku ukrajinské strany na zastavení palby a zasednout k jednacímu stolu. To by byl nejlepší ‚gesto dobré vůle‘, jaké bychom mohli očekávat,“ vysvětlil. Současně ale upozornil, že je stále potřeba vyřešit mnoho otázek, včetně návratu ukrajinských dětí a propuštění válečných zajatců. Mike Waltz k tomu dodal, že „nás čekají velmi odlišné diskuse o tom, jak ukončit boje“. „Posunuli jsme se od otázky, zda válku ukončit, k otázce, jak ji ukončit,“ zdůraznil.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu prohlásil, že Paříž podporuje příměří na Ukrajině, zároveň však zdůraznil, že Francie nepřijme „žádnou demilitarizaci ukrajinské armády.“ Tuto pozici vyjádřil při zahájení Pařížského fóra o obraně a strategii, informují deníky Le Parisien a Le Figaro. Podle Lecornua zůstává ukrajinská armáda „hlavní zárukou bezpečnosti“ Ukrajiny. Dodal také, že Evropa vstoupila do „nového období“ své historie, které se liší jak od studené války, tak od éry „mírových dividend,“ kdy světové mocnosti soupeřily o vliv. Připomeňme, že ruský prezident Vladimir Putin opakovaně prohlašoval, že jedním z cílů jeho invaze na Ukrajinu je údajná „demilitarizace a denacifikace.“ Na počátku rozsáhlé války Rusko požadovalo, aby Ukrajina snížila počet svých vojáků na 50 000.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se přiblížíme na způsob, jak se Rusko snaží řešit nedostatek lokální pracovní síly. Je jím import pracovníků ze vzdálenějšího zahraničí, kromě afrických států je zájmovou oblastí ruských náborářů i jihovýchodní Asie. Dnes se zaměříme na Myanmar (dříve nesoucí název Barma), se kterého jsou v posledních měsících verbování pracovníci ve zvýšené míře.
Myanmar je jednou z nejchudších zemí světa, a tak je i Rusko schopné nabídnout pracovníkům z této země finanční ohodnocení, které je pro ně zajímavé. Podle náborové společnosti Intrud již v Přímořském kraji na ruském Dálném východě pracuje 24 svářečů z Myanmaru, a dalších 30 se k nástupu chystá. Všichni podle společnosti ukončili kurzy ruštiny a získali příslušné certifikáty, aby mohli v této oblasti v Rusku pracovat. Dále byli pracovníci z Myanmaru zaměstnáváni ve stavebnictví v Amurském kraji.
V minulém týdnu uvedl na půdě ruského parlamentu ministr pro hospodářský rozvoj, Maxim Rešetnikov, že využití migrantů z Myanmaru přispěje k vyřešení nedostatku pracovních sil v Rusku, neboť v této zemi žije 55 milionů lidí, z čehož přibližně 6 milionů pracuje v zahraničí. Přičemž dodal, že rozhovory jsou vedeny na mezivládní úrovni, aby byly vyřešeny veškeré komplikace při této spolupráci.
Ta má několik úskalí. Kromě neznalosti lokálních poměrů a velkých kulturních odlišností u pracovníků z Myanmaru je jí i velký rozdíl mezi kurzem na volném trhu a při mezinárodním bankovním převodu, což činí práci v Rusku ve výsledku méně atraktivní. Další komplikací je i to, že v Myanmaru platí od roku 2024 všeobecná branná povinnost, a občané ve věku méně než 35 nemají dovoleno opouštět Myanmar. Dodejme také, že desítky nebo i v budoucnu tisíce pracovníků z Myanmaru jsou jen slabou náplastí na celkový nedostatek pracovní síly v Rusku, který v současnosti dosahuje již několika milionů. Je tak otázkou nakolik tyto snahy o přilákání pracovníků z pro Rusko exotických zemí pomohou ruské ekonomice.
Dnešní Třešnička™ by se mohla nést v duchu Čapkovy geniální ironie. Zdá se totiž, že pan Huba Peskov z Kremlu objevil cosi, co jiní dávno tušili – totiž že mír je pro Rusko stavem nezvyklým, ba snad až nepřirozeným. V jeho slovech o „přípravě na nejhorší“ se zrcadlí stará pravda: tam, kde jiné národy usilují o klid a budoucnost, tam si Rusko lebedí ve válce, jako by to byla jediná věc, kterou kdy doopravdy pochopilo. Mír by totiž znamenal otázky. Proč se v zemi, oplývající přírodním bohatstvím, lidem nežije dobře? Proč namísto nemocnic staví zbrojovky a místo škol kasárna? Ne, tohle se nesmí stát, a tak se ruská (ne)mocnost dál žene vpřed jako parní lokomotiva bez brzd, protože válka je pro ni nejen cílem, ale i výmluvou, ideologií i opiem pro zklamané duše. Peskov teď jen moudře varuje, aby si nikdo nenasazoval růžové brýle, jakoby chtěl říct: „Vězte, že válka je náš mír, bída naše stabilita a utrpení naším řádem.“
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1112 #aktuvalka
Analýza 1112. dne ruské invaze na Ukrajinu 11.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 1-03-2025/
(2 116 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 11. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s využitím 126 dronů různých typů a balistické rakety Iskander-M. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny byla k 8:00 ráno potvrzena likvidace jedné rakety a 79 útočných dronů Šahed. Dalších 35 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Ve stejnou noc došlo také k rozsáhlému útoku dronů na Moskvu a Moskevskou oblast. Guvernér oblasti Andrej Vorobjov uvedl, že masivní útok začal ve 4 hodiny ráno a podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina bylo do 6 hodin sestřeleno 69 ukrajinských dronů. Útok si vyžádal jednoho mrtvého a tři zraněné v oblasti města Vidnoje a vesnice Jam u Domodědova. Trosky dronu dopadly také na obytný dům v Ramenskoje, kde poškodily nejméně sedm bytů mezi 19. a 22. patrem. Místní média informovala o poškození železniční tratě poblíž stanice Domodědovo a o požáru na parkovišti jednoho z místních podniků. Regionální letiště dočasně přerušila provoz.
Podle ruského ministerstva obrany bylo během noci zničeno údajně 337 ukrajinských dronů, z toho 91 nad Moskevskou oblastí a 126 nad Kurskou oblastí, přičemž sestřely byly hlášeny i nad Brjanskou, Bělgorodskou, Kalužskou, Lipeckou, Orelskou, Voroněžskou a Nižněnovgorodskou oblastí. Tato data však nelze nezávisle ověřit.
Neplecha v Rusku: Ruské síly pokračují v postupu v Sudžanské oblasti. Podle ukrajinského milblogera Petrenka ruské jednotky získaly kontrolu nad osadami Zamošč, Dmitriukov, Machnovka, Čerkasskaja Konopelka, Agronom, Kolmakov a Michajlovka, přičemž obsadily i vesnice Zazulevka a Kobatkin.
Ruské zdroje uvádějí, že vstoupili do Zamoš a Dmitriukova a získali pozice ve východní části Sudži, což potvrzují i ukrajinské zdroje jako DeepStateUA. Ukrajinské síly zde disponují dobře opevněnými pozicemi, ale stabilizace situace bude velmi obtížná.
V samotné Sudži mělo dojít k ruskému postupu směrem k náměstí Ščepkina, kde probíhají boje. Ruské kanály tvrdí, že město je na pokraji pádu, zatímco ukrajinské zdroje popírají zprávy o úplném stažení z města. Nad Sudžou je výrazně zvýšená aktivita dronů.
Na severu této oblasti se Ukrajincům podařilo na krátkou dobu zastavit postup severokorejských vojáků u Guevu, ovšem situace zde zůstává kritická. V Sumské oblasti pokračují ruské pokusy o průlom do obce Basivka za cenu značných ztrát, přičemž ukrajinské jednotky útočí na ruská shromaždiště a kolony přesouvající se do této oblasti.
Severovýchodní fronta: Na severu fronty nedošlo k žádným významným změnám. Západně od Rajhorodky pokračují ruské pokusy o postup podél remízků u vesnice Nadja, avšak severně od Ivanivky byla ruská šturmgrupa zničena při pokusu o postup na západ. Na jihu fronty přivedly ruské síly posily k Bilohorivce, kde v předchozích týdnech dosáhly menších úspěchů. Situace zde zůstává stabilní.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují intenzivní boje. Potvrzené vizuální záznamy ukazují ruské útoky drony jižně od sídliště Desjatá. Celkově zde situace zůstává beze změny.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují ukrajinské síly v postupu na severu města a podařilo se jim dosáhnout úspěchů v areálu centrálního toreckého dolu. Ukrajinci také rozšiřují své pozice na sídlišti Zabalka na jihu města, přičemž ruské síly musely povolat rezervy k obraně.
U Ňu Jorku se ukrajinské jednotky probily do Pantelejmonivky a vytlačily zde ruské jednotky. Ve směru na Pokrovsk okupanti útočili na jihu Tarasivky a dle dostupných záběrů zde zaznamenali úspěch. Na západě fronty ukazují ruské dronové útoky na postup ukrajinských sil ve vesnici Ševčenko. Boje pokračují také v Piščané, Kotlyne a Udačném.
Jižně od Pokrovsku ukrajinské síly odrazily ruský útok mezi vesnicemi Naděždinka a Stribne. Ukrajinci zde zničili tři ruské tanky, čtyři obrněné transportéry, jedno civilní vozidlo a způsobili přibližně 40 ztrát na životech nepřítele.
Boje pokračují ve směru na Novoenerhii. Podle DeepStateUA se ukrajinským jednotkám podařilo vytlačit ruské síly z vesnice Novosilka, což představuje významný úspěch v této oblasti.
Diplomatické a politické události:
Setkání zástupců Spojených států a Ukrajiny v saúdskoarabské Džiddě skončilo. Podle oznámení ukrajinské prezidentské kanceláře se USA v důsledku jednání zavázaly okamžitě obnovit vojenskou pomoc Ukrajině a poskytnout jí zpravodajské informace. Ukrajina na oplátku vyjádřila ochotu přijmout americký návrh na okamžité 30denní příměří. USA o této iniciativě informují Rusko. Obě strany se rovněž věnovaly humanitárním otázkám, včetně výměny válečných zajatců, propuštění zadržovaných civilistů a návratu násilně odvlečených ukrajinských dětí. Ukrajina a Spojené státy se také dohodly na sestavení vyjednávacích týmů, které neprodleně zahájí jednání o trvalém míru. Ukrajinská delegace zároveň zdůraznila, že do mírového procesu by se měli zapojit i evropští partneři.
V souvislosti s výsledky setkání v Saúdské Arábii plánuje Steve Witkoff, vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ, návštěvu Moskvy, kde se má setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Bloomberg. Podle dostupných informací měl Witkoff naplánovanou cestu na tento týden (10.–16. března), přičemž půjde o jeho druhou návštěvu Ruska jakožto zástupce Trumpovy administrativy.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington předá Rusku ukrajinský návrh na zavedení 30denního příměří. Uvedl to na společné tiskové konferenci s poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem po jednání s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii. „Jediný způsob, jak ukončit válku, je diplomacie. Nelze ji ukončit vojensky. Cílem je usednout k jednacímu stolu – ale jak to udělat, když na sebe stále střílíte?“ zdůraznil Rubio. Podle něj Ukrajina s příměřím na 30 dní souhlasila a nyní Spojené státy plánují o této iniciativě informovat ruskou stranu. Washington k tomu má „mnoho kanálů“, dodal Rubio. „Nejlepší, co mohou Rusové udělat, je jednoduše přijmout nabídku ukrajinské strany na zastavení palby a zasednout k jednacímu stolu. To by byl nejlepší ‚gesto dobré vůle‘, jaké bychom mohli očekávat,“ vysvětlil. Současně ale upozornil, že je stále potřeba vyřešit mnoho otázek, včetně návratu ukrajinských dětí a propuštění válečných zajatců. Mike Waltz k tomu dodal, že „nás čekají velmi odlišné diskuse o tom, jak ukončit boje“. „Posunuli jsme se od otázky, zda válku ukončit, k otázce, jak ji ukončit,“ zdůraznil.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu prohlásil, že Paříž podporuje příměří na Ukrajině, zároveň však zdůraznil, že Francie nepřijme „žádnou demilitarizaci ukrajinské armády.“ Tuto pozici vyjádřil při zahájení Pařížského fóra o obraně a strategii, informují deníky Le Parisien a Le Figaro. Podle Lecornua zůstává ukrajinská armáda „hlavní zárukou bezpečnosti“ Ukrajiny. Dodal také, že Evropa vstoupila do „nového období“ své historie, které se liší jak od studené války, tak od éry „mírových dividend,“ kdy světové mocnosti soupeřily o vliv. Připomeňme, že ruský prezident Vladimir Putin opakovaně prohlašoval, že jedním z cílů jeho invaze na Ukrajinu je údajná „demilitarizace a denacifikace.“ Na počátku rozsáhlé války Rusko požadovalo, aby Ukrajina snížila počet svých vojáků na 50 000.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se přiblížíme na způsob, jak se Rusko snaží řešit nedostatek lokální pracovní síly. Je jím import pracovníků ze vzdálenějšího zahraničí, kromě afrických států je zájmovou oblastí ruských náborářů i jihovýchodní Asie. Dnes se zaměříme na Myanmar (dříve nesoucí název Barma), se kterého jsou v posledních měsících verbování pracovníci ve zvýšené míře.
Myanmar je jednou z nejchudších zemí světa, a tak je i Rusko schopné nabídnout pracovníkům z této země finanční ohodnocení, které je pro ně zajímavé. Podle náborové společnosti Intrud již v Přímořském kraji na ruském Dálném východě pracuje 24 svářečů z Myanmaru, a dalších 30 se k nástupu chystá. Všichni podle společnosti ukončili kurzy ruštiny a získali příslušné certifikáty, aby mohli v této oblasti v Rusku pracovat. Dále byli pracovníci z Myanmaru zaměstnáváni ve stavebnictví v Amurském kraji.
V minulém týdnu uvedl na půdě ruského parlamentu ministr pro hospodářský rozvoj, Maxim Rešetnikov, že využití migrantů z Myanmaru přispěje k vyřešení nedostatku pracovních sil v Rusku, neboť v této zemi žije 55 milionů lidí, z čehož přibližně 6 milionů pracuje v zahraničí. Přičemž dodal, že rozhovory jsou vedeny na mezivládní úrovni, aby byly vyřešeny veškeré komplikace při této spolupráci.
Ta má několik úskalí. Kromě neznalosti lokálních poměrů a velkých kulturních odlišností u pracovníků z Myanmaru je jí i velký rozdíl mezi kurzem na volném trhu a při mezinárodním bankovním převodu, což činí práci v Rusku ve výsledku méně atraktivní. Další komplikací je i to, že v Myanmaru platí od roku 2024 všeobecná branná povinnost, a občané ve věku méně než 35 nemají dovoleno opouštět Myanmar. Dodejme také, že desítky nebo i v budoucnu tisíce pracovníků z Myanmaru jsou jen slabou náplastí na celkový nedostatek pracovní síly v Rusku, který v současnosti dosahuje již několika milionů. Je tak otázkou nakolik tyto snahy o přilákání pracovníků z pro Rusko exotických zemí pomohou ruské ekonomice.
Dnešní Třešnička™ by se mohla nést v duchu Čapkovy geniální ironie. Zdá se totiž, že pan Huba Peskov z Kremlu objevil cosi, co jiní dávno tušili – totiž že mír je pro Rusko stavem nezvyklým, ba snad až nepřirozeným. V jeho slovech o „přípravě na nejhorší“ se zrcadlí stará pravda: tam, kde jiné národy usilují o klid a budoucnost, tam si Rusko lebedí ve válce, jako by to byla jediná věc, kterou kdy doopravdy pochopilo. Mír by totiž znamenal otázky. Proč se v zemi, oplývající přírodním bohatstvím, lidem nežije dobře? Proč namísto nemocnic staví zbrojovky a místo škol kasárna? Ne, tohle se nesmí stát, a tak se ruská (ne)mocnost dál žene vpřed jako parní lokomotiva bez brzd, protože válka je pro ni nejen cílem, ale i výmluvou, ideologií i opiem pro zklamané duše. Peskov teď jen moudře varuje, aby si nikdo nenasazoval růžové brýle, jakoby chtěl říct: „Vězte, že válka je náš mír, bída naše stabilita a utrpení naším řádem.“
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1113 #aktuvalka
Analýza 1113. dne ruské invaze na Ukrajinu 12.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 2-03-2025/
(2 320 slov, doba čtení 12 minut)
Dne 12. března 1999 se Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem oficiálně stala členem Severoatlantické aliance (NATO), což představovalo první rozšíření této organizace po skončení studené války. Tento krok symbolizoval zásadní geopolitický posun, kdy bývalé země východního bloku vstoupily do struktury kolektivní obrany Západu. Prezident Václav Havel tehdy v rámci slavnostního aktu podepsání přístupového protokolu pronesl projev, v němž zdůraznil historický význam tohoto momentu a jeho důsledky pro bezpečnost a stabilitu střední Evropy. Havel ve svém projevu vyzdvihl přijetí společných demokratických hodnot, odpovědnost za obranu svobody a míru a zdůraznil, že vstup do NATO je nejen vojenským, ale především morálním závazkem vůči budoucím generacím. Kdyby jen tušil.
V noci z 12. na 13. března podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu, při kterém použily tři balistické rakety Iskander a 133 dronů různých typů. Podle ukrajinského letectva se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 98 dronů, zatímco dalších 20 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Jedna z balistických raket zasáhla civilní loď MJ PINA plující pod vlajkou Barbadosu, která v Oděském přístavu nakládala pšenici určenou pro export do Alžírska. Útok si vyžádal životy čtyř syrských námořníků, další dva lidé – Syřan a Ukrajinec – utrpěli zranění, uved šéf Oděské oblastní správy Oleh Kiper. Poškození utrpěly také další lodě, přístavní mola a obilné sklady.
Neplecha v Rusku: Boje na předměstí města Sudža nadále pokračují. Ruské síly vyvíjejí tlak na ukrajinské linie ze severu a východu, přičemž do útoku nasazují většinu posil přesunutých do této oblasti. Ruské propagandistické kanály tvrdí, že Sudža byla zcela obsazena, což ukrajinské zdroje popírají.
Podle ruského propagandistického kanálu DnevnikDesantnika ruské jednotky pronikly do centra Sudži, kde vyvěsily ruské vlajky. Ukrajinské zdroje tuto skutečnost označují za demonstrativní akt, který neodráží skutečný stav bojiště. Kanál Slivočnyj Kapríz potvrdil vyvěšení ruské vlajky v centru Sudži a informoval o ruském postupu o 1,5 km v rámci městské zástavby. Zatím však není potvrzeno, že by ruské síly získaly úplnou kontrolu nad městem. Boje pokračují také u vesnic Gončarovka a Zaolešné.
Kanál Mapy a šipečky uvádí, že se ukrajinské síly stáhly z Kurské oblasti, čímž prý byla završena třídenní potlačovací operace. Ukrajinci se dle něj organizovaným ústupem vyhnuli těžkým ztrátám na elitních jednotkách a technice. Stažení ukrajinských sil je pak přirovnáváno k ruskému ústupu z Chersonu v roce 2022, což bereme jako minimálně sporné.
Ruské jednotky se po ovládnutí Sudži pokoušejí překročit hranici v Sumské oblasti, zřejmě s cílem obklíčit ukrajinské síly nebo narušit jejich logistické trasy. Podle mluvčího ukrajinské pohraniční služby Andrije Demčenka se tyto snahy o infiltraci odehrávají prostřednictvím malých útočných skupin o 2–5 vojácích. Ruským jednotkám se však nedaří dosáhnout úspěchu a podle potvrzených údajů bylo jen za posledních 24 hodin zabito přibližně 20 ruských vojáků a dalších 15 bylo zraněno a donuceno ustoupit.
Severovýchodní fronta: Na jihu pokračují poziční boje v oblasti Serebrjanského lesa. Aktivní bojové střety probíhají také v Bilohorivce a severně i jižně od Verchnokamjanského. U Verchnokamjanského se ukrajinským obráncům podařilo úspěšně odrazit ruské mechanizované útoky, čímž stabilizovali situaci v této oblasti.
Bachmutská fronta je dnes beze změn.
Doněcká fronta: V Torecku ukrajinské síly pokračují v útočných operacích. Situace zůstává nepřehledná a dostupných informací je málo.
Ve směru na Pokrovsk probíhají boje u vesnic Lysivka, Ševčenko a Piščane. Jižně od Pokrovsku ukrajinské drony aktivně útočí na ruské pozice východně od Uspenivky, zatímco ruské síly se pokoušejí prorazit mezi vesnicemi Naděždinka a Stribne. V této oblasti jsme nezaznamenali žádné zásadní posuny na frontě.
Dále na jih ukrajinské zdroje uvádějí, že obránci nadále drží vesnici Konstantynopil. To potvrzuje i ruské ostřelování východní části vesnice termobarickými salvovými raketomety. Přestože před několika dny ruské jednotky vyvěsily v Konstantynopilu své vlajky, ukrajinské síly je následně vytlačily zpět.
U Veliké Novosilky ruské síly nadále postupují směrem k vesničce Dniproenerhija. Některé ukrajinské zdroje tvrdí, že okupanti tuto vesnici již ovládli, což potvrzuje i vyvěšená ruská vlajka na místě.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze větších změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump se pochválil, že ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl „polopříměří“. Nyní je podle něj klíčové, aby s tím souhlasila i Moskva. Trump to uvedl na setkání s irským premiérem Micheálem Martinem. Podle něj obdržel „několik pozitivních signálů“ ohledně možného příměří na Ukrajině. Zároveň dodal, že jeho američtí zástupci právě cestují do Ruska. Také naznačil, že existují finanční opatření, která by mohla být pro Rusko velmi nepříjemná.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov opět uvedl, že Rusko analyzuje prohlášení po jednáních mezi ukrajinskou a americkou delegací v Saúdské Arábii. Zároveň však Moskva zatím nechce „předbíhat“ ohledně příměří, na které Ukrajina přistoupila. Podle něj Rusko čeká na podrobnosti z jednání od amerického ministra zahraničí Marka Rubia a poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze. V následujících dnech jsou proto naplánovány kontakty s americkou stranou. Agentura Reuters s odkazem na ruské zdroje uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně nepřijme návrh na příměří. Důvodem je “postup” ruských sil na bojišti na Ukrajině a skutečnost, že bez konkrétních závazků či slibů vůči Moskvě vypadá příměří jako „past“.
Ruský diktátor Vladimir Putin by mohl jako podmínku dočasného příměří požadovat zastavení dodávek zbraní Ukrajině. S odkazem na zdroje blízké Kremlu o tom informuje agentura Bloomberg. Podle těchto informací se ruský vůdce pravděpodobně pokusí jednání o příměří protahovat, aby si zajistil výhodnější podmínky. Putin navíc nemusí dát jednoznačný souhlas nebo odmítnutí ukončení bojů, ale místo toho se může snažit vnutit přísnější podmínky – například právě zastavení dodávek západních zbraní. Ruští představitelé považují navrhované podmínky za nepřijatelné, protože Ukrajina a USA se na nich dohodly bez předchozí konzultace s Moskvou. Kreml by tak mohl trvat i na dlouhodobých zárukách, včetně ukrajinské neutrality a snížení početního stavu její armády a podobně.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že během jednání s Ukrajinou v Saúdské Arábii se kromě jiných témat diskutovalo i o možných územních ústupcích v rámci budoucí mírové dohody. Cituje ho Sky News s odkazem na jeho vyjádření na letišti Shannon. Rubio rovněž uvedl, že Spojené státy očekávají pozitivní reakci Ruska na měsíční příměří, se kterým již Ukrajina souhlasila. „Pokud Rusko řekne ‚ne‘, hodně nám to napoví,“ dodal. Podle něj neexistuje vojenská cesta k ukončení války na Ukrajině, zároveň ale uznal, že Kyjev potřebuje bezpečnostní záruky, které označil za „dostatečný odstrašující prvek proti budoucím útokům.“ Navíc Rubio nepovažuje dohodu mezi Ukrajinou a USA o těžbě nerostných surovin za bezpečnostní záruku.
Dodávky americké vojenské pomoci z polského logistického uzlu v Jasionce na Ukrajinu byly obnoveny. Znovu byla také navázána výměna zpravodajských informací mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Oznámil to polský náměstek ministra obrany Pawel Zalewski. Dodávky zbraní přes Jasionku byly pozastaveny po ostrém sporu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tehdy mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wroński uvedl, že rozhodnutí Washingtonu bylo učiněno bez konzultace či informování spojenců. Situace se změnila po jednáních mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Džiddě v Saúdské Arábii. Washington se po nich zavázal okamžitě obnovit vojenskou pomoc i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Ředitelka amerických zpravodajských služeb Tulsi Gabbard později oznámila, že na pokyn prezidenta Trumpa bylo ukončeno pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Mezitím server Militarnyj informoval, že americká letecká a kosmická společnost Maxar obnovuje přístup ukrajinským uživatelům k programu Global Enhanced GEOINT Delivery, který umožňuje využívat komerční satelitní snímky shromažďované vládou USA.
Ukrajinský ministr národní jednoty Oleksij Černyšov věří, že v prvním roce po skončení války by se do Ukrajiny mohlo vrátit až 30 % lidí, kteří odešli od roku 2022. Uvedl to během setkání s novináři, informuje server Suspilne. Podle odhadů ministerstva zůstane v Evropě přibližně 30 % uprchlíků, zatímco dalších 40 % stále zvažuje své plány po skončení války. „Těchto 40 % (Ukrajinců, kteří odešli – pozn. red.) je pro nás polem působnosti, kde se o ně mohou ucházet pracovní trhy Ukrajiny i Evropy,“ uvedl Černyšov. Podle něj návrat obyvatel závisí na tom, zda Ukrajina vytvoří podmínky pro ekonomický rozvoj, reformy a celkový pokrok. Pokud by však země zůstala v podobném stavu jako před ruskou invazí, masový návrat se očekávat nedá. Současně ministr zdůraznil, že vláda nerozděluje politiku vůči Ukrajincům v zahraničí a těm, kteří zůstali doma. Zatím podle něj nejsou zavedeny žádné speciální ekonomické programy nebo pobídky pro návrat uprchlíků. Černyšov rovněž uvedl, že v současnosti je v Evropě pod dočasnou ochranou přibližně 4,9 milionu Ukrajinců. Skutečný počet občanů však může být vyšší, jelikož někteří opustili zemi ještě před začátkem ruské invaze.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme vývoj stavu ruského rozpočtu. Po lednovém schodku ve výši 4,4 biliony rublů, který již sám o sobě překročil plánovaný celoroční plánovaný schodek rozpočtu pro rok 2025, se ruská vláda zavázala, že do konce prvního čtvrtletí přivede rozpočtové výdaje do normy. Výdaje za únor tohoto roku ukazují, že se podařilo výdaje snížit, ale pouze v malé míře, únorový schodek rozpočtu dosáhl 3,7 bilionu rublů a opět se přiblížil celoročnímu plánovanému schodku.
Rozpočtové výdaje za první dva měsíce tohoto roku tak byly o 30% vyšší než výdaje za tyto dva měsíce předchozího roku, a již počátek minulého roku byl rekordní z pohledu rozpočtových výdajů. Nominální příjmy do rozpočtu se přitom udržují na stabilní úrovni, a to přes zavedení daňové progrese u fyzických osob a zvýšení daně ze zisku právnických osob v lednu tohoto roku.
Přičemž původní plán rozpočtu, schválený minulý rok, předpokládal zakončení rozpočtu v přebytku, aktuální dynamika výdajové stránky rozpočtu ale nedává k takovému výsledku příliš vysoké naděje. K potížím ruského rozpočtu je přitom potřeba počítat nejen vysoké výdaje při stabilních daňových příjmech, ale i klesající cenu ropy na světových trzích v kombinaci s vysokým aktuálním kurzem rublu. Spotové ceny ropy URALS se dnes na moskevské burze pohybovaly pod hranicí 65 USD za barel, což při aktuálním kurzu rublu na úrovni přibližně 85 rublů za USD výrazně snížilo rublové příjmy exportérů ropy – proti období před dvěma měsíci na přibližně 76% původní hodnoty.
Nic tak nenaznačuje že by se měly ruské výdaje v dohledné době stabilizovat, i když musíme uznat, že jakékoli predikce se po nástupu nové americké administrativy vytvářejí se značnými obtížemi, neboť její předvídatelnost je, řekněme, omezená. Rozpočtové potíže Ruska jsou ale dlouhodobého a systémového charakteru, a tak by bylo potřeba opravdu radikální změny v mezinárodní politice, aby to mělo na ruský rozpočet výraznější vliv.
Dnešní Třešnička™ bude teatrální. Mírová jednání o Ukrajině se v rukou Trumpovy administrativy začínají podobat divadelní hře, v níž se herci neustále přetlačují o hlavní roli. Keith Kellogg, kdysi prezentovaný jako ústřední postava diplomatického snažení, se nyní ocitl v pozici muže, jehož jméno je sice stále na plakátu, ale kterému už nikdo nepřiděluje repliky. Jeho místo zaujala nová trojice – Rubio, Walz a Witkoff – která teď v bílých rukavičkách předstírá, že mír je otázkou pár šikovných schůzek a chytře napsané tiskové zprávy. Kelloggovi stoupenci tvrdí, že jeho role je stále klíčová, že má přístup k Trumpovi a že zůstává nepostradatelným článkem řetězu. Ale v realitě washingtonských intrik to zní spíš jako zdvořilé poděkování před odchodem do politického zapomnění. Mír totiž není otázkou toho, kdo se na tiskové konferenci postaví před mikrofon, ale kdo si sedne ke stolu s pokorou a ochotou slyšet i nepohodlné pravdy. Válka na Ukrajině si mezitím nepočká na žádného z těchto samozvaných hrdinů – krev na frontě teče bez ohledu na to, kdo ve Washingtonu právě pokládá ruku na srdce a slibuje, že právě on přinese světu mír.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1113 #aktuvalka
Analýza 1113. dne ruské invaze na Ukrajinu 12.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 2-03-2025/
(2 320 slov, doba čtení 12 minut)
Dne 12. března 1999 se Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem oficiálně stala členem Severoatlantické aliance (NATO), což představovalo první rozšíření této organizace po skončení studené války. Tento krok symbolizoval zásadní geopolitický posun, kdy bývalé země východního bloku vstoupily do struktury kolektivní obrany Západu. Prezident Václav Havel tehdy v rámci slavnostního aktu podepsání přístupového protokolu pronesl projev, v němž zdůraznil historický význam tohoto momentu a jeho důsledky pro bezpečnost a stabilitu střední Evropy. Havel ve svém projevu vyzdvihl přijetí společných demokratických hodnot, odpovědnost za obranu svobody a míru a zdůraznil, že vstup do NATO je nejen vojenským, ale především morálním závazkem vůči budoucím generacím. Kdyby jen tušil.
V noci z 12. na 13. března podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu, při kterém použily tři balistické rakety Iskander a 133 dronů různých typů. Podle ukrajinského letectva se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 98 dronů, zatímco dalších 20 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Jedna z balistických raket zasáhla civilní loď MJ PINA plující pod vlajkou Barbadosu, která v Oděském přístavu nakládala pšenici určenou pro export do Alžírska. Útok si vyžádal životy čtyř syrských námořníků, další dva lidé – Syřan a Ukrajinec – utrpěli zranění, uved šéf Oděské oblastní správy Oleh Kiper. Poškození utrpěly také další lodě, přístavní mola a obilné sklady.
Neplecha v Rusku: Boje na předměstí města Sudža nadále pokračují. Ruské síly vyvíjejí tlak na ukrajinské linie ze severu a východu, přičemž do útoku nasazují většinu posil přesunutých do této oblasti. Ruské propagandistické kanály tvrdí, že Sudža byla zcela obsazena, což ukrajinské zdroje popírají.
Podle ruského propagandistického kanálu DnevnikDesantnika ruské jednotky pronikly do centra Sudži, kde vyvěsily ruské vlajky. Ukrajinské zdroje tuto skutečnost označují za demonstrativní akt, který neodráží skutečný stav bojiště. Kanál Slivočnyj Kapríz potvrdil vyvěšení ruské vlajky v centru Sudži a informoval o ruském postupu o 1,5 km v rámci městské zástavby. Zatím však není potvrzeno, že by ruské síly získaly úplnou kontrolu nad městem. Boje pokračují také u vesnic Gončarovka a Zaolešné.
Kanál Mapy a šipečky uvádí, že se ukrajinské síly stáhly z Kurské oblasti, čímž prý byla završena třídenní potlačovací operace. Ukrajinci se dle něj organizovaným ústupem vyhnuli těžkým ztrátám na elitních jednotkách a technice. Stažení ukrajinských sil je pak přirovnáváno k ruskému ústupu z Chersonu v roce 2022, což bereme jako minimálně sporné.
Ruské jednotky se po ovládnutí Sudži pokoušejí překročit hranici v Sumské oblasti, zřejmě s cílem obklíčit ukrajinské síly nebo narušit jejich logistické trasy. Podle mluvčího ukrajinské pohraniční služby Andrije Demčenka se tyto snahy o infiltraci odehrávají prostřednictvím malých útočných skupin o 2–5 vojácích. Ruským jednotkám se však nedaří dosáhnout úspěchu a podle potvrzených údajů bylo jen za posledních 24 hodin zabito přibližně 20 ruských vojáků a dalších 15 bylo zraněno a donuceno ustoupit.
Severovýchodní fronta: Na jihu pokračují poziční boje v oblasti Serebrjanského lesa. Aktivní bojové střety probíhají také v Bilohorivce a severně i jižně od Verchnokamjanského. U Verchnokamjanského se ukrajinským obráncům podařilo úspěšně odrazit ruské mechanizované útoky, čímž stabilizovali situaci v této oblasti.
Bachmutská fronta je dnes beze změn.
Doněcká fronta: V Torecku ukrajinské síly pokračují v útočných operacích. Situace zůstává nepřehledná a dostupných informací je málo.
Ve směru na Pokrovsk probíhají boje u vesnic Lysivka, Ševčenko a Piščane. Jižně od Pokrovsku ukrajinské drony aktivně útočí na ruské pozice východně od Uspenivky, zatímco ruské síly se pokoušejí prorazit mezi vesnicemi Naděždinka a Stribne. V této oblasti jsme nezaznamenali žádné zásadní posuny na frontě.
Dále na jih ukrajinské zdroje uvádějí, že obránci nadále drží vesnici Konstantynopil. To potvrzuje i ruské ostřelování východní části vesnice termobarickými salvovými raketomety. Přestože před několika dny ruské jednotky vyvěsily v Konstantynopilu své vlajky, ukrajinské síly je následně vytlačily zpět.
U Veliké Novosilky ruské síly nadále postupují směrem k vesničce Dniproenerhija. Některé ukrajinské zdroje tvrdí, že okupanti tuto vesnici již ovládli, což potvrzuje i vyvěšená ruská vlajka na místě.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze větších změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump se pochválil, že ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl „polopříměří“. Nyní je podle něj klíčové, aby s tím souhlasila i Moskva. Trump to uvedl na setkání s irským premiérem Micheálem Martinem. Podle něj obdržel „několik pozitivních signálů“ ohledně možného příměří na Ukrajině. Zároveň dodal, že jeho američtí zástupci právě cestují do Ruska. Také naznačil, že existují finanční opatření, která by mohla být pro Rusko velmi nepříjemná.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov opět uvedl, že Rusko analyzuje prohlášení po jednáních mezi ukrajinskou a americkou delegací v Saúdské Arábii. Zároveň však Moskva zatím nechce „předbíhat“ ohledně příměří, na které Ukrajina přistoupila. Podle něj Rusko čeká na podrobnosti z jednání od amerického ministra zahraničí Marka Rubia a poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze. V následujících dnech jsou proto naplánovány kontakty s americkou stranou. Agentura Reuters s odkazem na ruské zdroje uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně nepřijme návrh na příměří. Důvodem je “postup” ruských sil na bojišti na Ukrajině a skutečnost, že bez konkrétních závazků či slibů vůči Moskvě vypadá příměří jako „past“.
Ruský diktátor Vladimir Putin by mohl jako podmínku dočasného příměří požadovat zastavení dodávek zbraní Ukrajině. S odkazem na zdroje blízké Kremlu o tom informuje agentura Bloomberg. Podle těchto informací se ruský vůdce pravděpodobně pokusí jednání o příměří protahovat, aby si zajistil výhodnější podmínky. Putin navíc nemusí dát jednoznačný souhlas nebo odmítnutí ukončení bojů, ale místo toho se může snažit vnutit přísnější podmínky – například právě zastavení dodávek západních zbraní. Ruští představitelé považují navrhované podmínky za nepřijatelné, protože Ukrajina a USA se na nich dohodly bez předchozí konzultace s Moskvou. Kreml by tak mohl trvat i na dlouhodobých zárukách, včetně ukrajinské neutrality a snížení početního stavu její armády a podobně.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že během jednání s Ukrajinou v Saúdské Arábii se kromě jiných témat diskutovalo i o možných územních ústupcích v rámci budoucí mírové dohody. Cituje ho Sky News s odkazem na jeho vyjádření na letišti Shannon. Rubio rovněž uvedl, že Spojené státy očekávají pozitivní reakci Ruska na měsíční příměří, se kterým již Ukrajina souhlasila. „Pokud Rusko řekne ‚ne‘, hodně nám to napoví,“ dodal. Podle něj neexistuje vojenská cesta k ukončení války na Ukrajině, zároveň ale uznal, že Kyjev potřebuje bezpečnostní záruky, které označil za „dostatečný odstrašující prvek proti budoucím útokům.“ Navíc Rubio nepovažuje dohodu mezi Ukrajinou a USA o těžbě nerostných surovin za bezpečnostní záruku.
Dodávky americké vojenské pomoci z polského logistického uzlu v Jasionce na Ukrajinu byly obnoveny. Znovu byla také navázána výměna zpravodajských informací mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Oznámil to polský náměstek ministra obrany Pawel Zalewski. Dodávky zbraní přes Jasionku byly pozastaveny po ostrém sporu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tehdy mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wroński uvedl, že rozhodnutí Washingtonu bylo učiněno bez konzultace či informování spojenců. Situace se změnila po jednáních mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Džiddě v Saúdské Arábii. Washington se po nich zavázal okamžitě obnovit vojenskou pomoc i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Ředitelka amerických zpravodajských služeb Tulsi Gabbard později oznámila, že na pokyn prezidenta Trumpa bylo ukončeno pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Mezitím server Militarnyj informoval, že americká letecká a kosmická společnost Maxar obnovuje přístup ukrajinským uživatelům k programu Global Enhanced GEOINT Delivery, který umožňuje využívat komerční satelitní snímky shromažďované vládou USA.
Ukrajinský ministr národní jednoty Oleksij Černyšov věří, že v prvním roce po skončení války by se do Ukrajiny mohlo vrátit až 30 % lidí, kteří odešli od roku 2022. Uvedl to během setkání s novináři, informuje server Suspilne. Podle odhadů ministerstva zůstane v Evropě přibližně 30 % uprchlíků, zatímco dalších 40 % stále zvažuje své plány po skončení války. „Těchto 40 % (Ukrajinců, kteří odešli – pozn. red.) je pro nás polem působnosti, kde se o ně mohou ucházet pracovní trhy Ukrajiny i Evropy,“ uvedl Černyšov. Podle něj návrat obyvatel závisí na tom, zda Ukrajina vytvoří podmínky pro ekonomický rozvoj, reformy a celkový pokrok. Pokud by však země zůstala v podobném stavu jako před ruskou invazí, masový návrat se očekávat nedá. Současně ministr zdůraznil, že vláda nerozděluje politiku vůči Ukrajincům v zahraničí a těm, kteří zůstali doma. Zatím podle něj nejsou zavedeny žádné speciální ekonomické programy nebo pobídky pro návrat uprchlíků. Černyšov rovněž uvedl, že v současnosti je v Evropě pod dočasnou ochranou přibližně 4,9 milionu Ukrajinců. Skutečný počet občanů však může být vyšší, jelikož někteří opustili zemi ještě před začátkem ruské invaze.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme vývoj stavu ruského rozpočtu. Po lednovém schodku ve výši 4,4 biliony rublů, který již sám o sobě překročil plánovaný celoroční plánovaný schodek rozpočtu pro rok 2025, se ruská vláda zavázala, že do konce prvního čtvrtletí přivede rozpočtové výdaje do normy. Výdaje za únor tohoto roku ukazují, že se podařilo výdaje snížit, ale pouze v malé míře, únorový schodek rozpočtu dosáhl 3,7 bilionu rublů a opět se přiblížil celoročnímu plánovanému schodku.
Rozpočtové výdaje za první dva měsíce tohoto roku tak byly o 30% vyšší než výdaje za tyto dva měsíce předchozího roku, a již počátek minulého roku byl rekordní z pohledu rozpočtových výdajů. Nominální příjmy do rozpočtu se přitom udržují na stabilní úrovni, a to přes zavedení daňové progrese u fyzických osob a zvýšení daně ze zisku právnických osob v lednu tohoto roku.
Přičemž původní plán rozpočtu, schválený minulý rok, předpokládal zakončení rozpočtu v přebytku, aktuální dynamika výdajové stránky rozpočtu ale nedává k takovému výsledku příliš vysoké naděje. K potížím ruského rozpočtu je přitom potřeba počítat nejen vysoké výdaje při stabilních daňových příjmech, ale i klesající cenu ropy na světových trzích v kombinaci s vysokým aktuálním kurzem rublu. Spotové ceny ropy URALS se dnes na moskevské burze pohybovaly pod hranicí 65 USD za barel, což při aktuálním kurzu rublu na úrovni přibližně 85 rublů za USD výrazně snížilo rublové příjmy exportérů ropy – proti období před dvěma měsíci na přibližně 76% původní hodnoty.
Nic tak nenaznačuje že by se měly ruské výdaje v dohledné době stabilizovat, i když musíme uznat, že jakékoli predikce se po nástupu nové americké administrativy vytvářejí se značnými obtížemi, neboť její předvídatelnost je, řekněme, omezená. Rozpočtové potíže Ruska jsou ale dlouhodobého a systémového charakteru, a tak by bylo potřeba opravdu radikální změny v mezinárodní politice, aby to mělo na ruský rozpočet výraznější vliv.
Dnešní Třešnička™ bude teatrální. Mírová jednání o Ukrajině se v rukou Trumpovy administrativy začínají podobat divadelní hře, v níž se herci neustále přetlačují o hlavní roli. Keith Kellogg, kdysi prezentovaný jako ústřední postava diplomatického snažení, se nyní ocitl v pozici muže, jehož jméno je sice stále na plakátu, ale kterému už nikdo nepřiděluje repliky. Jeho místo zaujala nová trojice – Rubio, Walz a Witkoff – která teď v bílých rukavičkách předstírá, že mír je otázkou pár šikovných schůzek a chytře napsané tiskové zprávy. Kelloggovi stoupenci tvrdí, že jeho role je stále klíčová, že má přístup k Trumpovi a že zůstává nepostradatelným článkem řetězu. Ale v realitě washingtonských intrik to zní spíš jako zdvořilé poděkování před odchodem do politického zapomnění. Mír totiž není otázkou toho, kdo se na tiskové konferenci postaví před mikrofon, ale kdo si sedne ke stolu s pokorou a ochotou slyšet i nepohodlné pravdy. Válka na Ukrajině si mezitím nepočká na žádného z těchto samozvaných hrdinů – krev na frontě teče bez ohledu na to, kdo ve Washingtonu právě pokládá ruku na srdce a slibuje, že právě on přinese světu mír.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1114 #aktuvalka
Analýza 1114. dne ruské invaze na Ukrajinu 13.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 3-03-2025/
(2 581 slov, doba čtení 13 minut)
Ruský diktátor Vladimir Putin prohlásil, že Moskva souhlasí s návrhy na zastavení bojů, ale stále existují otázky, které je třeba projednat. Oznámily to propagandistické agentury TASS a RIA Novosti. Podle Putina je Rusko otevřené 30dennímu příměří s Ukrajinou, avšak s určitými „nuancemi“. Zmínil zejména situaci v Kurské oblasti Ruské federace. Zároveň tvrdí, že Ukrajina by mohla příměří využít k získání zbraní nebo provedení mobilizace. Dále uvedl, že zatím není jasné, jak by bylo možné příměří monitorovat a ověřovat. Celkově označil myšlenku příměří za „správnou“, avšak s tím, že je nutné ji dále projednat, včetně jednání se Spojenými státy. Dodal, že by mohl telefonovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle mnoha expertů je to naopak Rusko, které využije tento čas k přeskupení a doplnění zbraní.
Americký prezident Donald Trump reagoval na údajnou ochotu ruského prezidenta Vladimira Putina uzavřít příměří s tím, že jeho prohlášení bylo „neúplné“. Uvedl to během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Trump vyjádřil naději, že Rusko učiní správné kroky, a označil Putinovo vyjádření za „velmi slibné, ale neúplné“. Zároveň uvedl, že v Moskvě jsou lidé, kteří „mluví s Ruskem“, čímž narážel na svého zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa. Ten dnes dorazil do Moskvy k jednáním s Kremlem o válce na Ukrajině. Trump také zdůraznil, že jednání „se podařilo posunout z mrtvého bodu“ a že ukrajinská a americká strana údajně diskutovaly o tom, které území zůstane pod kontrolou Kyjeva a které si ponechá Ruská federace. Podle něj se hovořilo zejména o otázce kontroly nad Záporožskou jadernou elektrárnou.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je údajná ochota ruského diktátora Vladimira Putina uzavřít příměří manipulativní. Uvedl to ve svém večerním videoprojevu. Podle Zelenského byly Putinovy výroky „zcela předvídatelné“ a ve skutečnosti naznačují, že ruský vůdce se chystá odmítnout i dočasné příměří. „Putin se samozřejmě bojí říct prezidentu Trumpovi přímo, že chce pokračovat ve válce, že chce dál zabíjet Ukrajince. A proto v Moskvě kladou takové podmínky pro ‚klid zbraní‘, aby se nakonec nic neuskutečnilo, nebo aby příměří trvalo co nejkratší dobu,“ prohlásil Zelenskyj. Ukrajinský prezident také zdůraznil, že Kyjev nestanovuje žádné podmínky, které by komplikovaly mírová jednání – na rozdíl od Ruska. Podle něj je proto nyní důležité vyvíjet na Putina tlak, zejména prostřednictvím sankcí.
V noci na 13. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu, při kterém použily balistickou raketu Iskander-M a 117 úderných dronů Šahed spolu s různými typy návnadových dronů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 9:00 ráno potvrzeno sestřelení 74 dronů. Dalších 38 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Ruské údery zasáhly infrastrukturní objekty v Dněpropetrovské, Záporožské a Chersonské oblasti. Ukrajinské dráhy varovaly před zpožděním několika vlaků kvůli poškození železničních energetických zařízení v Dněpropetrovské oblasti.
Neplecha v Rusku: Situace v Kurské oblasti se vyvíjí ve prospěch ruských sil, přestože postup je pomalý a spojený s těžkými ztrátami. Podle ruského milblogera Majakovského ukrajinské jednotky stále drží pohraniční vesnice jihozápadně od Sudže, avšak ruské útoky na Baskivku a Lonyu skončily neúspěšně. Ukrajinská armáda aktivně brání tyto pozice, přičemž ruské síly nasazují pěchotu a v posledních dnech se pokoušejí útočit také pomocí čtyřkolek k rychlému vytvoření opěrných bodů. Tento přístup zřejmě způsobil Rusům velké ztráty, ale umožnil jim pomalu postupovat do hloubky ukrajinských obranných linií.
Podle ruského kanálu Slivočnyj Kapríz probíhají boje i v okolí Sudži a potvrzuje ruské útoky u vesnice Basovka v Sumské oblasti. Ukrajinské zdroje situaci hodnotí jako složitou, zejména kvůli intenzivní ruské letecké, dělostřelecké a dronové aktivitě. Ukrajinská logistika v oblasti je rovněž pod značným tlakem. Znepokojivým faktorem je i nasazení severokorejských vojáků, kteří se podle dostupných informací účastní bojů ve velkém množství.
Ruský propagandista Radov tvrdí, že ukrajinské jednotky opouštějí Kurskou oblast a že ruské síly vytlačily ukrajinské obránce ze Sudži a obsadily vesnici Rubaščina. Další boje probíhají v okolí Gončarovky, kde je ruský postup zpomalen silným ukrajinským dělostřeleckým ostřelováním.
Zdá se, že operace Kursk, vedená ukrajinskou armádou na ruském pohraničním území, se blíží ke konci. Přestože Ukrajina stále drží malé předmostí u Gujeva, jde spíše o logistickou zálohu pro ústup a ukrajinské jednotky se nyní soustředí na bránění ruskému postupu. Ukrajinským silám se během operace podařilo dosáhnout několika významných taktických úspěchů – včetně ohrožení Kurčatovské jaderné elektrárny, průniku 30 km na ruské území a dočasné kontroly nad Sudžou a několika dalšími vesnicemi. Největším strategickým ziskem bylo vynucení přesunu ruských rezerv z ukrajinských bojišť zpět na ruské území.
Operace však nenaplnila svůj hlavní politický cíl. Ukrajinská armáda sice ukázala schopnost provést složitou a riskantní ofenzivní operaci přímo na ruské půdě, avšak její provedení zřejmě přišlo příliš pozdě. Nutno podotknout, že Kyjev v posledních týdnech zjevně dává přednost ústupu před hrozbou obklíčení, což lze považovat za poučení z chyb v Avdijivce.
Severovýchodní fronta: Na severu této části fronty dnes nedošlo k žádným změnám. U Kruhljakivky se ruským silám podařilo obejít Zahryzové a proniknout do Bohuslavky. Zatím není jasné, zda se jednalo pouze o průzkumnou jednotku, nebo zda se okupanti pokusí v Bohuslavce udržet. Podle dostupných informací se ruské jednotky v oblasti staly cílem ukrajinských dronových útoků. Na jihu této fronty pokračují poziční boje v Serebrjanském lese a u Bilohorivky bez výraznějších změn.
Bachmutská fronta: Ukrajinské síly na severu úspěšně odrazily ruský útok zaměřený na zákopový systém severozápadně od vesnice Sakko i Vantsetti. Dále na jih, v oblasti Časiv Jaru, ruské drony útočí západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel, což potvrzuje, že toto území stále drží ukrajinské síly. Jinak zde nebyly zaznamenány žádné významné změny.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují intenzivní boje na několika místech — na severu města, v centru v ulicích západně od stadionu Avangard, a na jihu na sídlišti Zabalka. Zde se ukrajinským silám podařilo vytlačit okupanty z budovy mateřské školy číslo 7 „Mir“ na ulici 8. března. Situace je zde nadále dynamická s častými změnami pozic.
Ve směru na Pokrovsk se bojuje v Lysivce, Dačenském, Ševčenku, Piščane a u Kotlyne. Okupanti se zde snaží znovu získat pozice, které dříve ztratili v Udačném. Boje jsou intenzivní, avšak frontová linie zde zůstává stabilní. Jižně od Pokrovsku, západně od Kurachového a v oblasti Veliké Novosilky dnes nedošlo k žádným změnám.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze větších změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump pochválil generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za „skvělou práci“ a zdůraznil, že Aliance se „znovu aktivizuje“. O tom informují Sky News a The Telegraph. Trump uvedl, že když se poprvé stal prezidentem, „velmi málo zemí platilo“ svůj spravedlivý podíl na obraně, a pokud ano, neodpovídalo to závazkům. Nyní podle něj NATO „přidalo na síle“. „Díky mým krokům je NATO mnohem silnější,“ prohlásil Trump. Připomeňme, že Trump v minulosti opakovaně kritizoval členské státy NATO za to, že neplní závazek vydávat na obranu alespoň 2 % svého HDP. Podle NBC News, která se odvolává na své zdroje, Trump dokonce zvažuje změny v americké politice vůči NATO. Konkrétně by mohl oslabit bezpečnostní záruky pro země, které nevydávají dostatečné prostředky na obranu. Kromě toho americký prezident vyzval členské státy NATO, aby zvýšily své výdaje na obranu až na 5 % HDP.
Polský prezident Andrzej Duda navrhl, aby Spojené státy přesunuly jaderné zbraně do Polska jako prostředek odstrašení budoucí ruské agrese. Uvedl to v rozhovoru pro Financial Times. Podle Dudy by mohl prezident Donald Trump rozhodnout o přemístění amerických jaderných hlavic, které jsou nyní skladovány v západní Evropě nebo přímo v USA. Tento návrh polský lídr nedávno projednal se zvláštním americkým zástupcem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem. „Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, takže o 26 let později by se měla posunout i jaderná infrastruktura NATO. To je pro mě samozřejmé,“ prohlásil Duda. Polský prezident se snaží oživit projekt sdílení jaderných zbraní, který neúspěšně předložil administrativě Joea Bidena v roce 2022. Připomněl také loňské vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, že Rusko rozmístí taktické jaderné zbraně v Bělorusku: „O povolení se nikoho neptali.“
Ukrajina obdržela 2,5 miliardy kanadských dolarů (přibližně 1,7 miliardy amerických dolarů) v rámci iniciativy G7 ERA. Oznámil to ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Tyto prostředky pocházejí z výnosů ze zmrazených ruských aktiv a budou použity na klíčové potřeby státního rozpočtu. Šmyhal zdůraznil, že jde o první takovou tranši z Kanady. Celkem země vyčlenila na program Extraordinary Revenue Acceleration (ERA) 5 miliard kanadských dolarů. Tento úvěrový mechanismus pod vedením zemí G7 umožňuje Ukrajině získat finanční prostředky z výnosů zmrazených ruských aktiv. Partneři G7 celkově slíbili Ukrajině přibližně 50 miliard dolarů. Splácení těchto prostředků bude zajištěno budoucími zisky z ruských státních aktiv, která jsou zmrazena v Evropské unii a dalších jurisdikcích.Podle ministerstva financí je v zemích G7 zablokováno přibližně 280 miliard dolarů ruských státních aktiv. Lídři těchto států se zavázali, že aktiva zůstanou zmrazená, dokud Rusko nezaplatí za své válečné zločiny proti Ukrajině.
Maďarsko pohrozilo zablokováním prodloužení sankcí Evropské unie proti přibližně dvěma tisícům Rusů, pokud nebude oligarcha Michail Fridman odstraněn ze sankčního seznamu. S odkazem na své zdroje o tom informoval deník Financial Times. Pokud se všech 27 členských států EU neshodne na prodloužení sankcí o dalších šest měsíců, cestovní omezení a zmrazení majetku politiků a podnikatelů spojených s válkou proti Ukrajině vyprší 15. března. EU velvyslanci dnes, 13. března, o této otázce jednají v Bruselu. Podle FT maďarský velvyslanec při EU požaduje, aby Fridman byl ze seznamu vyškrtnut. Budapešť si tímto krokem vynucuje pokračování jiných sankcí. Proti jakémukoliv zmírnění opatření vůči Moskvě však ostře vystupují pobaltské státy, a to zejména před možnými mírovými jednáními zprostředkovanými Spojenými státy. Podle tří nejmenovaných úředníků má ale Maďarsko v této snaze spojence v Lucembursku. Fridman loni zažaloval právě tuto zemi, kde má podíl ve své londýnské investiční firmě LetterOne, a požaduje odškodnění ve výši 15,8 miliardy dolarů za ztráty způsobené sankcemi. Budapešť původně požadovala odstranění osmi jmen, včetně dalších ruských miliardářů, jako jsou Ališer Usmanov a Fridmanův dlouholetý obchodní partner Petr Aven. Podle zdrojů FT však Maďarsko od některých těchto požadavků ustoupilo.
Samozvaný diktátor Běloruska Alexandr Lukašenko a ruský vůdce Vladimir Putin podepsali dokument, který občanům obou zemí přiznává stejná volební práva. Oznámila to propagandistická agentura BELTA. Podle dokumentu budou běloruští a ruští občané s trvalým pobytem na území druhého státu moci hlasovat v místních volbách a kandidovat do místních samospráv. Lukašenko a Putin rovněž podepsali dohodu o „vzájemné ochraně občanů“, která se týká jak současných, tak bývalých státních činitelů. Dokument má údajně chránit před „neopodstatněným stíháním“ ze strany zahraničních států a mezinárodních soudních institucí. Během tiskové konference ruský diktátor také zdůraznil, že při mírových jednáních o ukončení války proti Ukrajině budou “určitě zodhledněny” i běloruské zájmy.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na to, za jakých podmínek mohou ruští obyvatelé v současné době získat hypotéku. V současné situaci totiž pořízení bytu na hypotéku v novém domě ve velkém městě, a to i s dispozicí 1+1, vyžaduje značně nadprůměrný příjem. Podle konkrétní oblasti musí žadatel o hypotéku prokázat příjem v rozmezí 109 až 341 tisíc rublů, tedy přibližně 28 až 88 tisíc korun. Reálné mzdy jsou však v jednotlivých regionech 1,6–3,2krát nižší, a pokud tedy chce ruský občan na hypotéku dosáhnout, často mu nezbývá než pracovat na více úvazků.
Nejvyšší příjem je vyžadován v Moskvě, kde je celkově nejvyšší cenová úroveň bydlení v Rusku – oněch 341 tisíc rublů. Průměrná mzda v Moskvě přitom dosahuje jen 141 tisíc rublů, tedy zhruba 36 tisíc korun, a je zároveň potřeba mít na paměti, že jde přibližně o dvojnásobek průměru oproti většině Ruska a že na tento průměrný plat nedosáhne ani 20 % tamních obyvatel.
V Petrohradu je pak zapotřebí měsíčně splácet 263 tisíc rublů (zhruba 68 tisíc korun), přičemž průměrná mzda zde dosahuje pouze 98 tisíc rublů (asi 25 tisíc korun). V Kazani vychází výše měsíční splátky na 207 tisíc rublů, zatímco průměrný plat činí 64 tisíc rublů. Není tedy divu, že je ruský developerský sektor v těžké krizi – za takových podmínek je pořízení vlastního bydlení pro naprostou většinu ruských obyvatel jen stěží představitelné.
Dnešní Třešnička™ bude unavená. Je zvláštní, jaké podivné podmínky klade Putin na věc tak prostou, jakou je mír. Člověk by si mohl myslet, že když někdo rozdmýchal požár, bude první, kdo přispěchá s vědry vody. Leč Putin, ten si nejprve žádá záruky, že po uhašení ohně nebude hasičská stříkačka příliš výkonná, že voda nebude moc mokrá a že se na spáleništi náhodou nenajde důkaz, kdo vlastně škrtal sirkou. Prý se bojí, že by Ukrajina během příměří „přezbrojila“. Zvláštní strach. Vždyť příměří má sloužit k oddechu, a ne k tomu, aby se agresor třásl, že po třiceti dnech bude jeho vlastní vojsko ještě bídnější než dosud. Inu, strach z příměří je zajímavou fobií. Trump pak zas budí dojem, že celá věc je jen otázka gentlemanské dohody – sednou si s Putinem k čaji, řeknou si pár silných slov, přikývnou a svět se zklidní. Jistě, tak nějak se řeší války; bohužel ale jen v románech pro dospívající.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1114 #aktuvalka
Analýza 1114. dne ruské invaze na Ukrajinu 13.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 3-03-2025/
(2 581 slov, doba čtení 13 minut)
Ruský diktátor Vladimir Putin prohlásil, že Moskva souhlasí s návrhy na zastavení bojů, ale stále existují otázky, které je třeba projednat. Oznámily to propagandistické agentury TASS a RIA Novosti. Podle Putina je Rusko otevřené 30dennímu příměří s Ukrajinou, avšak s určitými „nuancemi“. Zmínil zejména situaci v Kurské oblasti Ruské federace. Zároveň tvrdí, že Ukrajina by mohla příměří využít k získání zbraní nebo provedení mobilizace. Dále uvedl, že zatím není jasné, jak by bylo možné příměří monitorovat a ověřovat. Celkově označil myšlenku příměří za „správnou“, avšak s tím, že je nutné ji dále projednat, včetně jednání se Spojenými státy. Dodal, že by mohl telefonovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle mnoha expertů je to naopak Rusko, které využije tento čas k přeskupení a doplnění zbraní.
Americký prezident Donald Trump reagoval na údajnou ochotu ruského prezidenta Vladimira Putina uzavřít příměří s tím, že jeho prohlášení bylo „neúplné“. Uvedl to během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Trump vyjádřil naději, že Rusko učiní správné kroky, a označil Putinovo vyjádření za „velmi slibné, ale neúplné“. Zároveň uvedl, že v Moskvě jsou lidé, kteří „mluví s Ruskem“, čímž narážel na svého zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa. Ten dnes dorazil do Moskvy k jednáním s Kremlem o válce na Ukrajině. Trump také zdůraznil, že jednání „se podařilo posunout z mrtvého bodu“ a že ukrajinská a americká strana údajně diskutovaly o tom, které území zůstane pod kontrolou Kyjeva a které si ponechá Ruská federace. Podle něj se hovořilo zejména o otázce kontroly nad Záporožskou jadernou elektrárnou.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je údajná ochota ruského diktátora Vladimira Putina uzavřít příměří manipulativní. Uvedl to ve svém večerním videoprojevu. Podle Zelenského byly Putinovy výroky „zcela předvídatelné“ a ve skutečnosti naznačují, že ruský vůdce se chystá odmítnout i dočasné příměří. „Putin se samozřejmě bojí říct prezidentu Trumpovi přímo, že chce pokračovat ve válce, že chce dál zabíjet Ukrajince. A proto v Moskvě kladou takové podmínky pro ‚klid zbraní‘, aby se nakonec nic neuskutečnilo, nebo aby příměří trvalo co nejkratší dobu,“ prohlásil Zelenskyj. Ukrajinský prezident také zdůraznil, že Kyjev nestanovuje žádné podmínky, které by komplikovaly mírová jednání – na rozdíl od Ruska. Podle něj je proto nyní důležité vyvíjet na Putina tlak, zejména prostřednictvím sankcí.
V noci na 13. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu, při kterém použily balistickou raketu Iskander-M a 117 úderných dronů Šahed spolu s různými typy návnadových dronů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 9:00 ráno potvrzeno sestřelení 74 dronů. Dalších 38 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Ruské údery zasáhly infrastrukturní objekty v Dněpropetrovské, Záporožské a Chersonské oblasti. Ukrajinské dráhy varovaly před zpožděním několika vlaků kvůli poškození železničních energetických zařízení v Dněpropetrovské oblasti.
Neplecha v Rusku: Situace v Kurské oblasti se vyvíjí ve prospěch ruských sil, přestože postup je pomalý a spojený s těžkými ztrátami. Podle ruského milblogera Majakovského ukrajinské jednotky stále drží pohraniční vesnice jihozápadně od Sudže, avšak ruské útoky na Baskivku a Lonyu skončily neúspěšně. Ukrajinská armáda aktivně brání tyto pozice, přičemž ruské síly nasazují pěchotu a v posledních dnech se pokoušejí útočit také pomocí čtyřkolek k rychlému vytvoření opěrných bodů. Tento přístup zřejmě způsobil Rusům velké ztráty, ale umožnil jim pomalu postupovat do hloubky ukrajinských obranných linií.
Podle ruského kanálu Slivočnyj Kapríz probíhají boje i v okolí Sudži a potvrzuje ruské útoky u vesnice Basovka v Sumské oblasti. Ukrajinské zdroje situaci hodnotí jako složitou, zejména kvůli intenzivní ruské letecké, dělostřelecké a dronové aktivitě. Ukrajinská logistika v oblasti je rovněž pod značným tlakem. Znepokojivým faktorem je i nasazení severokorejských vojáků, kteří se podle dostupných informací účastní bojů ve velkém množství.
Ruský propagandista Radov tvrdí, že ukrajinské jednotky opouštějí Kurskou oblast a že ruské síly vytlačily ukrajinské obránce ze Sudži a obsadily vesnici Rubaščina. Další boje probíhají v okolí Gončarovky, kde je ruský postup zpomalen silným ukrajinským dělostřeleckým ostřelováním.
Zdá se, že operace Kursk, vedená ukrajinskou armádou na ruském pohraničním území, se blíží ke konci. Přestože Ukrajina stále drží malé předmostí u Gujeva, jde spíše o logistickou zálohu pro ústup a ukrajinské jednotky se nyní soustředí na bránění ruskému postupu. Ukrajinským silám se během operace podařilo dosáhnout několika významných taktických úspěchů – včetně ohrožení Kurčatovské jaderné elektrárny, průniku 30 km na ruské území a dočasné kontroly nad Sudžou a několika dalšími vesnicemi. Největším strategickým ziskem bylo vynucení přesunu ruských rezerv z ukrajinských bojišť zpět na ruské území.
Operace však nenaplnila svůj hlavní politický cíl. Ukrajinská armáda sice ukázala schopnost provést složitou a riskantní ofenzivní operaci přímo na ruské půdě, avšak její provedení zřejmě přišlo příliš pozdě. Nutno podotknout, že Kyjev v posledních týdnech zjevně dává přednost ústupu před hrozbou obklíčení, což lze považovat za poučení z chyb v Avdijivce.
Severovýchodní fronta: Na severu této části fronty dnes nedošlo k žádným změnám. U Kruhljakivky se ruským silám podařilo obejít Zahryzové a proniknout do Bohuslavky. Zatím není jasné, zda se jednalo pouze o průzkumnou jednotku, nebo zda se okupanti pokusí v Bohuslavce udržet. Podle dostupných informací se ruské jednotky v oblasti staly cílem ukrajinských dronových útoků. Na jihu této fronty pokračují poziční boje v Serebrjanském lese a u Bilohorivky bez výraznějších změn.
Bachmutská fronta: Ukrajinské síly na severu úspěšně odrazily ruský útok zaměřený na zákopový systém severozápadně od vesnice Sakko i Vantsetti. Dále na jih, v oblasti Časiv Jaru, ruské drony útočí západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel, což potvrzuje, že toto území stále drží ukrajinské síly. Jinak zde nebyly zaznamenány žádné významné změny.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují intenzivní boje na několika místech — na severu města, v centru v ulicích západně od stadionu Avangard, a na jihu na sídlišti Zabalka. Zde se ukrajinským silám podařilo vytlačit okupanty z budovy mateřské školy číslo 7 „Mir“ na ulici 8. března. Situace je zde nadále dynamická s častými změnami pozic.
Ve směru na Pokrovsk se bojuje v Lysivce, Dačenském, Ševčenku, Piščane a u Kotlyne. Okupanti se zde snaží znovu získat pozice, které dříve ztratili v Udačném. Boje jsou intenzivní, avšak frontová linie zde zůstává stabilní. Jižně od Pokrovsku, západně od Kurachového a v oblasti Veliké Novosilky dnes nedošlo k žádným změnám.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze větších změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump pochválil generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za „skvělou práci“ a zdůraznil, že Aliance se „znovu aktivizuje“. O tom informují Sky News a The Telegraph. Trump uvedl, že když se poprvé stal prezidentem, „velmi málo zemí platilo“ svůj spravedlivý podíl na obraně, a pokud ano, neodpovídalo to závazkům. Nyní podle něj NATO „přidalo na síle“. „Díky mým krokům je NATO mnohem silnější,“ prohlásil Trump. Připomeňme, že Trump v minulosti opakovaně kritizoval členské státy NATO za to, že neplní závazek vydávat na obranu alespoň 2 % svého HDP. Podle NBC News, která se odvolává na své zdroje, Trump dokonce zvažuje změny v americké politice vůči NATO. Konkrétně by mohl oslabit bezpečnostní záruky pro země, které nevydávají dostatečné prostředky na obranu. Kromě toho americký prezident vyzval členské státy NATO, aby zvýšily své výdaje na obranu až na 5 % HDP.
Polský prezident Andrzej Duda navrhl, aby Spojené státy přesunuly jaderné zbraně do Polska jako prostředek odstrašení budoucí ruské agrese. Uvedl to v rozhovoru pro Financial Times. Podle Dudy by mohl prezident Donald Trump rozhodnout o přemístění amerických jaderných hlavic, které jsou nyní skladovány v západní Evropě nebo přímo v USA. Tento návrh polský lídr nedávno projednal se zvláštním americkým zástupcem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem. „Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, takže o 26 let později by se měla posunout i jaderná infrastruktura NATO. To je pro mě samozřejmé,“ prohlásil Duda. Polský prezident se snaží oživit projekt sdílení jaderných zbraní, který neúspěšně předložil administrativě Joea Bidena v roce 2022. Připomněl také loňské vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, že Rusko rozmístí taktické jaderné zbraně v Bělorusku: „O povolení se nikoho neptali.“
Ukrajina obdržela 2,5 miliardy kanadských dolarů (přibližně 1,7 miliardy amerických dolarů) v rámci iniciativy G7 ERA. Oznámil to ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Tyto prostředky pocházejí z výnosů ze zmrazených ruských aktiv a budou použity na klíčové potřeby státního rozpočtu. Šmyhal zdůraznil, že jde o první takovou tranši z Kanady. Celkem země vyčlenila na program Extraordinary Revenue Acceleration (ERA) 5 miliard kanadských dolarů. Tento úvěrový mechanismus pod vedením zemí G7 umožňuje Ukrajině získat finanční prostředky z výnosů zmrazených ruských aktiv. Partneři G7 celkově slíbili Ukrajině přibližně 50 miliard dolarů. Splácení těchto prostředků bude zajištěno budoucími zisky z ruských státních aktiv, která jsou zmrazena v Evropské unii a dalších jurisdikcích.Podle ministerstva financí je v zemích G7 zablokováno přibližně 280 miliard dolarů ruských státních aktiv. Lídři těchto států se zavázali, že aktiva zůstanou zmrazená, dokud Rusko nezaplatí za své válečné zločiny proti Ukrajině.
Maďarsko pohrozilo zablokováním prodloužení sankcí Evropské unie proti přibližně dvěma tisícům Rusů, pokud nebude oligarcha Michail Fridman odstraněn ze sankčního seznamu. S odkazem na své zdroje o tom informoval deník Financial Times. Pokud se všech 27 členských států EU neshodne na prodloužení sankcí o dalších šest měsíců, cestovní omezení a zmrazení majetku politiků a podnikatelů spojených s válkou proti Ukrajině vyprší 15. března. EU velvyslanci dnes, 13. března, o této otázce jednají v Bruselu. Podle FT maďarský velvyslanec při EU požaduje, aby Fridman byl ze seznamu vyškrtnut. Budapešť si tímto krokem vynucuje pokračování jiných sankcí. Proti jakémukoliv zmírnění opatření vůči Moskvě však ostře vystupují pobaltské státy, a to zejména před možnými mírovými jednáními zprostředkovanými Spojenými státy. Podle tří nejmenovaných úředníků má ale Maďarsko v této snaze spojence v Lucembursku. Fridman loni zažaloval právě tuto zemi, kde má podíl ve své londýnské investiční firmě LetterOne, a požaduje odškodnění ve výši 15,8 miliardy dolarů za ztráty způsobené sankcemi. Budapešť původně požadovala odstranění osmi jmen, včetně dalších ruských miliardářů, jako jsou Ališer Usmanov a Fridmanův dlouholetý obchodní partner Petr Aven. Podle zdrojů FT však Maďarsko od některých těchto požadavků ustoupilo.
Samozvaný diktátor Běloruska Alexandr Lukašenko a ruský vůdce Vladimir Putin podepsali dokument, který občanům obou zemí přiznává stejná volební práva. Oznámila to propagandistická agentura BELTA. Podle dokumentu budou běloruští a ruští občané s trvalým pobytem na území druhého státu moci hlasovat v místních volbách a kandidovat do místních samospráv. Lukašenko a Putin rovněž podepsali dohodu o „vzájemné ochraně občanů“, která se týká jak současných, tak bývalých státních činitelů. Dokument má údajně chránit před „neopodstatněným stíháním“ ze strany zahraničních států a mezinárodních soudních institucí. Během tiskové konference ruský diktátor také zdůraznil, že při mírových jednáních o ukončení války proti Ukrajině budou “určitě zodhledněny” i běloruské zájmy.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na to, za jakých podmínek mohou ruští obyvatelé v současné době získat hypotéku. V současné situaci totiž pořízení bytu na hypotéku v novém domě ve velkém městě, a to i s dispozicí 1+1, vyžaduje značně nadprůměrný příjem. Podle konkrétní oblasti musí žadatel o hypotéku prokázat příjem v rozmezí 109 až 341 tisíc rublů, tedy přibližně 28 až 88 tisíc korun. Reálné mzdy jsou však v jednotlivých regionech 1,6–3,2krát nižší, a pokud tedy chce ruský občan na hypotéku dosáhnout, často mu nezbývá než pracovat na více úvazků.
Nejvyšší příjem je vyžadován v Moskvě, kde je celkově nejvyšší cenová úroveň bydlení v Rusku – oněch 341 tisíc rublů. Průměrná mzda v Moskvě přitom dosahuje jen 141 tisíc rublů, tedy zhruba 36 tisíc korun, a je zároveň potřeba mít na paměti, že jde přibližně o dvojnásobek průměru oproti většině Ruska a že na tento průměrný plat nedosáhne ani 20 % tamních obyvatel.
V Petrohradu je pak zapotřebí měsíčně splácet 263 tisíc rublů (zhruba 68 tisíc korun), přičemž průměrná mzda zde dosahuje pouze 98 tisíc rublů (asi 25 tisíc korun). V Kazani vychází výše měsíční splátky na 207 tisíc rublů, zatímco průměrný plat činí 64 tisíc rublů. Není tedy divu, že je ruský developerský sektor v těžké krizi – za takových podmínek je pořízení vlastního bydlení pro naprostou většinu ruských obyvatel jen stěží představitelné.
Dnešní Třešnička™ bude unavená. Je zvláštní, jaké podivné podmínky klade Putin na věc tak prostou, jakou je mír. Člověk by si mohl myslet, že když někdo rozdmýchal požár, bude první, kdo přispěchá s vědry vody. Leč Putin, ten si nejprve žádá záruky, že po uhašení ohně nebude hasičská stříkačka příliš výkonná, že voda nebude moc mokrá a že se na spáleništi náhodou nenajde důkaz, kdo vlastně škrtal sirkou. Prý se bojí, že by Ukrajina během příměří „přezbrojila“. Zvláštní strach. Vždyť příměří má sloužit k oddechu, a ne k tomu, aby se agresor třásl, že po třiceti dnech bude jeho vlastní vojsko ještě bídnější než dosud. Inu, strach z příměří je zajímavou fobií. Trump pak zas budí dojem, že celá věc je jen otázka gentlemanské dohody – sednou si s Putinem k čaji, řeknou si pár silných slov, přikývnou a svět se zklidní. Jistě, tak nějak se řeší války; bohužel ale jen v románech pro dospívající.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1115 #aktuvalka
Analýza 1115. dne ruské invaze na Ukrajinu 14.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 4-03-2025/
(2 911 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 14. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 27 úderných dronů Šahed a různých typů návnadových dronů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny bylo k 9:00 ráno potvrzeno sestřelení 16 dronů nad Dněpropetrovskou, Záporožskou, Doněckou a Charkivskou oblastí, dalších devět dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Ruské síly také zaútočily dronem na civilní nemocnici v obci Zoločiv v Charkovské oblasti. Během zásahu záchranných složek následoval druhý útok, při kterém byl zraněn 33letý pracovník záchranné služby a jedna žena utrpěla akutní stresovou reakci.
Ve stejnou noc čelilo Rusko rozsáhlému dronovému útoku, přičemž exploze byly hlášeny v Moskvě a v Tuapse v Krasnodarském kraji vypukl požár v ropné rafinerii. Podle gubernátora Krasnodarského kraje Venjamina Kondratěva zasáhl útok benzinový zásobník, přičemž požár se rozšířil na plochu přes 1 000 m². Podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina sestřelila ruská protivzdušná obrana čtyři drony směřující k hlavnímu městu, přičemž v Moskvě byl poškozen obytný dům a v Moskevské oblasti trosky dronu dopadly na staveniště a neobydlený výškový dům. Lety na letištích Vnukovo, Soči a Kaluze byly dočasně pozastaveny.
Drony s dlouhým dosahem ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) zasáhly také dvě plynové kompresorové stanice a sklad raket pro systémy S-300/S-400 na ruském území. Údery mířily na stanice Davydovskaja v Tambovské oblasti a Novopetrovskaja v Saratovské oblasti. Drony SBU rovněž zasáhly polní sklad raket u obce Radkivka v Bělgorodské oblasti, kde po zásahu následovaly sekundární detonace munice.
Rusko vytvořilo útočné jednotky složené z vojáků původně sloužících ve Strategických raketových silách (RVSN), které spravují pozemní mezikontinentální balistické rakety. Podle zpráv analytika OSINT Unit Observer byly tyto jednotky již nasazeny ruským velením na frontu u města Toreck v Doněcké oblasti na Ukrajině. Vzhledem k vysokým ztrátám ve válce proti Ukrajině se Rusko snaží získat další vojáky z různých vojenských struktur. Již v září 2024 se objevily zprávy o vytvoření mechanizovaného praporu „Frigate“, složeného z členů posádky letadlové lodi Admiral Kuzněcov, který byl původně umístěn v Charkovské oblasti a později přesunut na frontu u města Pokrovsk. Pohyb personálu z 12. Hlavní správy Strategických raketových sil, která se primárně stará o sklady jaderných zbraní a arzenály RVSN, byl poprvé zaznamenán v listopadu 2024 na hranici mezi Ruskem a dočasně okupovanou Doněckou oblastí. V prosinci se objevily zprávy o neznámém 20. pluku operujícím u Torecku, který byl později identifikován jako součást vojenské jednotky č. 43879 podřízené 132. motostřelecké brigádě. Tato brigáda je dále spojena s jednotkami č. 25625 („Objekt 1200“ – „Chabarovsk-47“), č. 73752 (základna pro opravy a technickou podporu) a č. 39995 („Objekt 644“ – „Irkutsk-45“), které poskytují bezpečnostní a technické zázemí. První zmínka o motostřeleckém pluku Strategických raketových sil pochází z července 2024, což naznačuje, že jeho formování začalo v polovině téhož roku, přičemž v říjnu 2024 byly již potvrzeny informace o vzniku pěchotních jednotek v rámci RVSN.
Žádné nové zprávy z Kurské oblasti, nebo z příhraničí.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty pokračují poziční boje v oblasti Kruhljakivky. Na jihu u Bilohorivky hlásí DeepstateUA postup ruských okupantů, kterým se podařilo vytlačit ukrajinské obránce z areálu čističky odpadních vod jihovýchodně od vesnice. Pravděpodobně se okupantům podařilo postoupit až ke křídovému dolu jižně pod vesnicí, což znamená mírný úspěch ruských sil v této oblasti.
Bachmutská fronta: Jihozápadně od Sakko i Vansetti podnikly ruské síly silný mechanizovaný útok na vesnici Vasjutivku. Útok byl doprovázen těžkými ztrátami na ruské straně, přesto se okupantům podařilo proniknout do okrajových částí vesnice. Jejich schopnost udržet tyto pozice bude záviset na ukrajinské reakci v následujících dnech.
Severně od Hryhorivky okupanti obsadili místní les. V Časiv Jaru zůstává situace stabilní, s výjimkou ruských dronových útoků západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v okolí stadionu Avangard, kde zůstává situace velmi dynamická a bez jasného posunu na žádnou ze stran.
Na směru k Pokrovsku ukazují ruské dronové útoky na jižní část Tarasivky, že ruský útok z 10. března na tuto vesnici byl neúspěšný a ukrajinské síly zde nadále drží své pozice. V jihozápadní části Ševčenka probíhají ruské protiútoky, přičemž ukrajinské síly neovládají celou vesnici. V oblasti Kotlyna ruské protiútoky zatím nevykazují výraznější úspěch. Jižně od Pokrovska zůstává situace stabilní.
U Veliké Novosilky ruské síly podle DeepstateUA postoupily mezi Rozdolným a Skudným. Dronové útoky v Dniproenerhiji naznačují, že v této oblasti proběhl úspěšný ukrajinský protiútok, který vedl k osvobození alespoň části vesnice.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze větších změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump uvedl, že ve čtvrtek 13. března hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informoval o tom na své stránce na Truth Social. Podle něj existuje „velká šance, že tato krvavá válka konečně skončí.“ Trump zároveň prohlásil, že tisíce ukrajinských vojáků jsou údajně „zcela obklíčeny“ a v kritické situaci. Právě proto prý Putina požádal, aby „se nad nimi slitoval.“ Zdá se, že měl na mysli situaci v Kursku. „Žádám prezidenta Putina, aby ušetřil jejich životy. Bylo by to strašné krveprolití, jaké svět neviděl od druhé světové války. Bůh jim žehnej!“ napsal Trump. Ukrajinský generální štáb nicméně popřel, že by v Kurské oblasti byly ukrajinské jednotky obklíčeny. I když Ukrajinci opustili větší část držených pozic, stále v Rusku vedou operace a podobné zvěsti považují za ruskou propagandu, která se snaží tlačit na Ukrajinu a její spojence. A také Bílý dům popřel, že by k rozhovoru mezi Trumpem a Putinem došlo. Podle oficiálního vyjádření, které cituje The Guardian, hovořil ruský prezident nikoli s Trumpem, ale s americkým zvláštním zmocněncem Stevem Witkoffem, jenž den předtím navštívil Rusko. Spekulace o údajném rozhovoru mezi Trumpem a Putinem se rozšířily poté, co Trump na sociálních sítích napsal, že měl „velmi dobrá a produktivní jednání s ruským prezidentem.“
Evropská unie prodloužila sankce proti 2 400 ruským jednotlivcům a subjektům kvůli ruské agresi na Ukrajině až do 15. září. Maďarsko však souhlasilo s jejich schválením výměnou za vyškrtnutí několika osob ze sankčního seznamu. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a agentura Reuters. Maďarsko pohrozilo, že prodloužení sankcí zablokuje, pokud nebudou některé osoby ze seznamu odstraněny. Podle dvou nejmenovaných diplomatů citovaných Reuters Budapešť původně požadovala zrušení sankcí pro devět osob, včetně oligarchy Michaila Fridmana. Nakonec však Maďarsko dosáhlo vyškrtnutí pouze tří jmen: Gulbahor Ismailovové, sestry podnikatele Ališera Usmanova, podnikatele Vjačeslava Kantora a ruského ministra sportu Michaila Děgťarjova. Sankce nebyly prodlouženy ani podnikateli a bývalému šéfovi společnosti Eurochem Volodymyru Raševskému, avšak nikoli kvůli tlaku Maďarska, ale kvůli slabým právním důvodům. Další tři osoby budou ze sankčního seznamu vyřazeny kvůli úmrtí.
Polovina Ukrajinců se domnívá, žeby se Ukrajina za žádných okolností neměla vzdávat vlastních území, i kdyby to znamenalo prodloužení války. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Podle výsledků průzkumu je 50 % Ukrajinců proti jakémukoli územnímu ústupku. Naopak 39 % respondentů si myslí, že pro dosažení rychlého míru a zachování nezávislosti by Ukrajina mohla na část území rezignovat. Dalších 11 % nebylo schopno se rozhodnout. Výsledky se oproti prosinci 2024 téměř nezměnily – tehdy bylo proti územním ústupkům 51 % dotázaných, zatímco 38 % je podporovalo. Z regionálního hlediska je odpor vůči vzdání se území nejvyšší na západě a jihu Ukrajiny, kde s tímto krokem nesouhlasí shodně 51 % obyvatel. Ve středu země je to 50 %, na východě 42 %. Naopak podpora myšlenky územních ústupků ve prospěch míru a nezávislosti je nejvyšší na východě (42 %) a ve středu země (40 %). Na jihu s tím souhlasí 39 % dotázaných a na západě 36 %.
Ukrajina a Spojené státy dokončily jednání o dohodě týkající se vzácných zemin. Nyní obě strany čekají na stanovení termínu podpisu dokumentu. Oznámila to ministryně spravedlnosti Olha Stefanišyna, kterou cituje Interfax-Ukrajina. Podle ní je Ukrajina připravena dohodu podepsat kdykoli. Americká strana však dosud nestanovila datum ani konkrétní podmínky podpisu. Samotný text dokumentu je již hotový.
Nejmodernější evropský systém protivzdušné obrany SAMP/T, který byla na Ukrajinu vyslán italskou armádou, údajně sestřelil ruský bojový letoun, což představuje významný průlom. Dosud byl tento systém znám především svou specializací na neutralizaci ruských balistických střel Iskander, avšak podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ignata se SAMP/T osvědčil i při boji s jinými typy cílů, včetně řízených střel a možná i dalších vzdušných hrozeb. Tato zpráva přichází v době dočasného pozastavení amerických dodávek zbraní na Ukrajinu, což vyvolalo diskuzi o schopnosti evropských zbraňových systémů, jako je SAMP/T, kompenzovat případné omezení americké podpory. Ukrajina doposud obdržela pět baterií systému Patriot a jednu baterii systému SAMP/T, která vstoupila do služby na Ukrajině v srpnu 2023. Zatímco systém Patriot si v posledních dvou letech vybudoval pověst účinné obrany proti ruským letounům, úspěchy systému SAMP/T nebyly dosud tolik medializovány.
Ukrajinská 3. útočná brigáda vytvořila dva mezinárodní prapory s cílem zlepšit integraci zahraničních dobrovolníků do svých řad. Tento krok navazuje na nedávné aktivity dalších ukrajinských jednotek, které zavádějí specializované mezinárodní prapory jako součást oficiální struktury pro cizince. Již dříve, 12. brigáda speciálního určení „Azov“ Ukrajinské národní gardy reorganizovala svůj 3. prapor zvláštního určení a začala do něj začleňovat zahraniční dobrovolníky, čímž vznikl 3. mezinárodní prapor. Podle informací z 6. ledna 2025 zveřejněných na Telegramu organizací spojených s Mezinárodní legií začala 3. útočná brigáda nově přijímat dobrovolníky hovořící pouze portugalsky, přičemž angličtina či španělština již není podmínkou.
Společnost Rheinmetall oznámila plán dodat Ukrajině od příštího roku systém protivzdušné obrany Skyranger 35, který je aktuálně ve vývoji a bude umístěn na podvozku tanku Leopard 1. Podle generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera je Skyranger 35 považován za „změnu hry“ v obraně proti bezpilotním vzdušným prostředkům (UAV) díky schopnosti pokrýt koridor o délce přibližně osmi kilometrů. Dále společnost plánuje v roce 2026 dodat na Ukrajinu i další systémy protivzdušné obrany Skynex.
Švédsko oznámilo nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě přibližně 300 milionů dolarů, který zahrnuje dodávku 18 dalších dělostřeleckých systémů Archer, čímž se celkový počet těchto houfnic v ukrajinských ozbrojených silách zvýší na 26, a rovněž 5 dělostřeleckých radarových systémů ARTHUR. Tento krok je zaměřen na posílení palebné síly Ukrajiny a zlepšení její interoperability se standardy NATO. Systémy Archer a ARTHUR jsou moderní technologie schopné efektivně posilovat schopnosti dělostřeleckých jednotek, zejména při přesném zaměřování a rychlém přesunu na bojišti.
Turecký výrobce Otokar oznámil založení dceřiné společnosti Otokar Land Systems SRL v Rumunsku poté, co získal významnou zakázku od rumunského ministerstva obrany na dodávku 1 059 lehkých taktických obrněných vozidel COBRA II 4×4 v hodnotě přibližně 857 milionů EUR. Kontrakt, uzavřený ve spolupráci s rumunskou společností Romtehnica, je součástí širšího úsilí Rumunska o modernizaci ozbrojených sil. Prvních 278 vozidel bude vyrobeno v Turecku pro zajištění rychlého zahájení dodávek, zatímco zbývajících 781 kusů bude smontováno v Rumunsku, což podpoří přenos technologických znalostí a posílení místních obranných výrobních kapacit. Program je rozložen na pět let, přičemž první dodávky se očekávají ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025.
Společnost Volkswagen zvažuje vstup do výroby vojenské techniky pro německou armádu v rámci širšího evropského úsilí o posílení obranných kapacit. Generální ředitel Oliver Blume uvedl, že firma je otevřená zkoumání nových konceptů, ale dosud neobdržela konkrétní návrhy od potenciálních partnerů. Tento krok přichází v době, kdy německé automobilky čelí poklesu vývozu vozidel, jenž se od předpandemických úrovní snížil na polovinu, což přimělo výrobce hledat nové segmenty trhu. Německý export vozidel klesl z 2,4 milionu na přibližně 1,2 milionu kusů ročně, což zvyšuje tlak na automobilový průmysl. Současně se Evropa snaží posílit své obranné schopnosti kvůli obavám z možného oslabení bezpečnostních závazků Spojených států. V reakci na rostoucí poptávku již někteří výrobci, včetně společností Rheinmetall a KNDS Group, zahájili přeměnu výrobních kapacit z automobilových součástek na výrobu vojenského vybavení.
Itálie navrhla vytvoření Evropského záručního fondu zaměřeného na stimulaci soukromých investic do obranného a leteckého sektoru v rámci Evropské unie. Návrh, který představil italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti během setkání ministrů financí EU v Bruselu, počítá se zřízením fondu ve výši 17 miliard EUR, který by mohl vygenerovat investice až do výše 200 miliard EUR. Tento mechanismus je navržen tak, aby posílil evropské obranné schopnosti bez výrazného zvýšení státního dluhu. Návrh vychází z podobných finančních nástrojů, jako je InvestEU a Evropský fond pro strategické investice, a klade důraz na optimalizaci využití národních i evropských zdrojů. Giorgetti zdůraznil, že podle účetních pravidel EU přispívají veřejné záruky ke státnímu dluhu pouze tehdy, pokud jsou skutečně čerpány příjemci, což minimalizuje okamžitý fiskální dopad.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes vám přinášíme další z hlášení naší požární hlídky. Musíme se přiznat, že několik hlášení jsme v naší ekonomické rubrice vynechali, neboť útoky ukrajinských dronů na ruské rafinérie se od počátku roku odehrávají s daleko větší pravidelností, než jak tomu bylo ještě v minulém roce. Trosky ukrajinských dronů tentokrát zaútočily na rafinérii v Tuapse, přičemž se jedná o druhý útok v několika posledních týdnech. Ještě dříve došlo v této rafinérii k dronem vyvolanému požáru například 22.7.2024.
Při tomto útoku došlo podle svědků k několika explozím, vizuálně ověřebný je však pouze požár jednoho velkého zásobníku na ropné produkty. V předchozím útoku, ke kterému došlo 26.2. tohoto roku, pak k poškození infrastruktury sloužící pro dopravu ropy do blízkého námořního terminálu, a také k poškození technologické linky ELOU-AVT-12, která je schopná zpracovat až 12 milionů tun ropy ročně, ovšem v nepoškozeném stavu.
Během včerejší noci došlo také k několika útokům na různé průmyslové objekty v pěti jiných ruských regionech. V Kalužské oblasti byl zasažen objekt betonárky (v tomto objektu byly podle ukrajinských zdrojů vyráběny drony), v Saratovské oblasti byla cílem útoku rozvodná stanice ve vsi Prigorodnyje, k dalším útokům pak došlo v Rostovské, Tambovské a Voroněžské oblasti.
Ukrajinské útoky tak i v průběhu března udržují stejné tempo, jaké získaly na počátku roku, což přinutilo ruskou vládu k prodloužení zákazu exportu na benzín a jiná ropná paliva, a to až do počátku září tohoto roku. Export hotových paliv byl pro ruské ropné společnosti výrazně více ziskový než export surové ropy, omezení jejich exportu spolu s poklesem zisků z prodeje ropy (jak jsme informovali 12.3., za současných podmínek je utrží Rusové v rublech za každý exportovaný barel zhruba tři čtvrtiny sumy z počátku tohoto roku) způsobuje ruským ropným společnostem nemalé finanční potíže.
Dnešní Třešnička™ bude bombastická. Od nástupu Donalda Trumpa do druhého funkčního období v lednu 2025 americká ekonomika čelí řadě výzev, které vedly k jejímu oslabení. Jde zejména o zavedení nových cel na obchodní partnery, jako jsou Mexiko, Kanada, Čína či EU nebo nepředvídatelné politické a diplomatické chování nového prezidenta, což zvýšilo inflaci a snížilo spotřebitelskou důvěru. Akciové trhy, které čekali s nadějí na slíbený “zlatý věk” nakonec reagovaly značně negativně. Přesto nebo právě proto Donald Trump na své síti oznámil, že ekonomika EXPLODUJE jako nikdy předtím. Kolik megatun TNT pod americké akciové trhy chlapci z DOGE přiložili nevíme, a zda to vyřeší starosti běžného Američana rovněž netušíme /‾‾\ (oslí můstek), protože průměrný Američan má totiž mnohem přízemnější problémy – například s vejci. Ne, nechceme se probírat jejich poklopci. USA řeší akutní nedostatek drůbežích ovulací v důsledku epidemie ptačí chřipky. Ta sune cenu vajec k v přepočtu deseti korunám za kus, navzdory tomu, že Trump slíbil, že jejich zdražování zatrhne. Americká administrativa však zvolila celkem své®ázný pokus o vyřešení situace – požádala o pomoc nejen země, kterým vyhrožuje obchodní válkou, ale klidně i Dánsko, proti kterému chce, nebo se to alespoň zdá, zakročit vojensky. Z Evropy se mezitím ozvalo, že nejsme charita a sami máme málo. **Mind Blown Explosion GIF**
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1115 #aktuvalka
Analýza 1115. dne ruské invaze na Ukrajinu 14.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 4-03-2025/
(2 911 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 14. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 27 úderných dronů Šahed a různých typů návnadových dronů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny bylo k 9:00 ráno potvrzeno sestřelení 16 dronů nad Dněpropetrovskou, Záporožskou, Doněckou a Charkivskou oblastí, dalších devět dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Ruské síly také zaútočily dronem na civilní nemocnici v obci Zoločiv v Charkovské oblasti. Během zásahu záchranných složek následoval druhý útok, při kterém byl zraněn 33letý pracovník záchranné služby a jedna žena utrpěla akutní stresovou reakci.
Ve stejnou noc čelilo Rusko rozsáhlému dronovému útoku, přičemž exploze byly hlášeny v Moskvě a v Tuapse v Krasnodarském kraji vypukl požár v ropné rafinerii. Podle gubernátora Krasnodarského kraje Venjamina Kondratěva zasáhl útok benzinový zásobník, přičemž požár se rozšířil na plochu přes 1 000 m². Podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina sestřelila ruská protivzdušná obrana čtyři drony směřující k hlavnímu městu, přičemž v Moskvě byl poškozen obytný dům a v Moskevské oblasti trosky dronu dopadly na staveniště a neobydlený výškový dům. Lety na letištích Vnukovo, Soči a Kaluze byly dočasně pozastaveny.
Drony s dlouhým dosahem ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) zasáhly také dvě plynové kompresorové stanice a sklad raket pro systémy S-300/S-400 na ruském území. Údery mířily na stanice Davydovskaja v Tambovské oblasti a Novopetrovskaja v Saratovské oblasti. Drony SBU rovněž zasáhly polní sklad raket u obce Radkivka v Bělgorodské oblasti, kde po zásahu následovaly sekundární detonace munice.
Rusko vytvořilo útočné jednotky složené z vojáků původně sloužících ve Strategických raketových silách (RVSN), které spravují pozemní mezikontinentální balistické rakety. Podle zpráv analytika OSINT Unit Observer byly tyto jednotky již nasazeny ruským velením na frontu u města Toreck v Doněcké oblasti na Ukrajině. Vzhledem k vysokým ztrátám ve válce proti Ukrajině se Rusko snaží získat další vojáky z různých vojenských struktur. Již v září 2024 se objevily zprávy o vytvoření mechanizovaného praporu „Frigate“, složeného z členů posádky letadlové lodi Admiral Kuzněcov, který byl původně umístěn v Charkovské oblasti a později přesunut na frontu u města Pokrovsk. Pohyb personálu z 12. Hlavní správy Strategických raketových sil, která se primárně stará o sklady jaderných zbraní a arzenály RVSN, byl poprvé zaznamenán v listopadu 2024 na hranici mezi Ruskem a dočasně okupovanou Doněckou oblastí. V prosinci se objevily zprávy o neznámém 20. pluku operujícím u Torecku, který byl později identifikován jako součást vojenské jednotky č. 43879 podřízené 132. motostřelecké brigádě. Tato brigáda je dále spojena s jednotkami č. 25625 („Objekt 1200“ – „Chabarovsk-47“), č. 73752 (základna pro opravy a technickou podporu) a č. 39995 („Objekt 644“ – „Irkutsk-45“), které poskytují bezpečnostní a technické zázemí. První zmínka o motostřeleckém pluku Strategických raketových sil pochází z července 2024, což naznačuje, že jeho formování začalo v polovině téhož roku, přičemž v říjnu 2024 byly již potvrzeny informace o vzniku pěchotních jednotek v rámci RVSN.
Žádné nové zprávy z Kurské oblasti, nebo z příhraničí.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty pokračují poziční boje v oblasti Kruhljakivky. Na jihu u Bilohorivky hlásí DeepstateUA postup ruských okupantů, kterým se podařilo vytlačit ukrajinské obránce z areálu čističky odpadních vod jihovýchodně od vesnice. Pravděpodobně se okupantům podařilo postoupit až ke křídovému dolu jižně pod vesnicí, což znamená mírný úspěch ruských sil v této oblasti.
Bachmutská fronta: Jihozápadně od Sakko i Vansetti podnikly ruské síly silný mechanizovaný útok na vesnici Vasjutivku. Útok byl doprovázen těžkými ztrátami na ruské straně, přesto se okupantům podařilo proniknout do okrajových částí vesnice. Jejich schopnost udržet tyto pozice bude záviset na ukrajinské reakci v následujících dnech.
Severně od Hryhorivky okupanti obsadili místní les. V Časiv Jaru zůstává situace stabilní, s výjimkou ruských dronových útoků západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v okolí stadionu Avangard, kde zůstává situace velmi dynamická a bez jasného posunu na žádnou ze stran.
Na směru k Pokrovsku ukazují ruské dronové útoky na jižní část Tarasivky, že ruský útok z 10. března na tuto vesnici byl neúspěšný a ukrajinské síly zde nadále drží své pozice. V jihozápadní části Ševčenka probíhají ruské protiútoky, přičemž ukrajinské síly neovládají celou vesnici. V oblasti Kotlyna ruské protiútoky zatím nevykazují výraznější úspěch. Jižně od Pokrovska zůstává situace stabilní.
U Veliké Novosilky ruské síly podle DeepstateUA postoupily mezi Rozdolným a Skudným. Dronové útoky v Dniproenerhiji naznačují, že v této oblasti proběhl úspěšný ukrajinský protiútok, který vedl k osvobození alespoň části vesnice.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze větších změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump uvedl, že ve čtvrtek 13. března hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informoval o tom na své stránce na Truth Social. Podle něj existuje „velká šance, že tato krvavá válka konečně skončí.“ Trump zároveň prohlásil, že tisíce ukrajinských vojáků jsou údajně „zcela obklíčeny“ a v kritické situaci. Právě proto prý Putina požádal, aby „se nad nimi slitoval.“ Zdá se, že měl na mysli situaci v Kursku. „Žádám prezidenta Putina, aby ušetřil jejich životy. Bylo by to strašné krveprolití, jaké svět neviděl od druhé světové války. Bůh jim žehnej!“ napsal Trump. Ukrajinský generální štáb nicméně popřel, že by v Kurské oblasti byly ukrajinské jednotky obklíčeny. I když Ukrajinci opustili větší část držených pozic, stále v Rusku vedou operace a podobné zvěsti považují za ruskou propagandu, která se snaží tlačit na Ukrajinu a její spojence. A také Bílý dům popřel, že by k rozhovoru mezi Trumpem a Putinem došlo. Podle oficiálního vyjádření, které cituje The Guardian, hovořil ruský prezident nikoli s Trumpem, ale s americkým zvláštním zmocněncem Stevem Witkoffem, jenž den předtím navštívil Rusko. Spekulace o údajném rozhovoru mezi Trumpem a Putinem se rozšířily poté, co Trump na sociálních sítích napsal, že měl „velmi dobrá a produktivní jednání s ruským prezidentem.“
Evropská unie prodloužila sankce proti 2 400 ruským jednotlivcům a subjektům kvůli ruské agresi na Ukrajině až do 15. září. Maďarsko však souhlasilo s jejich schválením výměnou za vyškrtnutí několika osob ze sankčního seznamu. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a agentura Reuters. Maďarsko pohrozilo, že prodloužení sankcí zablokuje, pokud nebudou některé osoby ze seznamu odstraněny. Podle dvou nejmenovaných diplomatů citovaných Reuters Budapešť původně požadovala zrušení sankcí pro devět osob, včetně oligarchy Michaila Fridmana. Nakonec však Maďarsko dosáhlo vyškrtnutí pouze tří jmen: Gulbahor Ismailovové, sestry podnikatele Ališera Usmanova, podnikatele Vjačeslava Kantora a ruského ministra sportu Michaila Děgťarjova. Sankce nebyly prodlouženy ani podnikateli a bývalému šéfovi společnosti Eurochem Volodymyru Raševskému, avšak nikoli kvůli tlaku Maďarska, ale kvůli slabým právním důvodům. Další tři osoby budou ze sankčního seznamu vyřazeny kvůli úmrtí.
Polovina Ukrajinců se domnívá, žeby se Ukrajina za žádných okolností neměla vzdávat vlastních území, i kdyby to znamenalo prodloužení války. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Podle výsledků průzkumu je 50 % Ukrajinců proti jakémukoli územnímu ústupku. Naopak 39 % respondentů si myslí, že pro dosažení rychlého míru a zachování nezávislosti by Ukrajina mohla na část území rezignovat. Dalších 11 % nebylo schopno se rozhodnout. Výsledky se oproti prosinci 2024 téměř nezměnily – tehdy bylo proti územním ústupkům 51 % dotázaných, zatímco 38 % je podporovalo. Z regionálního hlediska je odpor vůči vzdání se území nejvyšší na západě a jihu Ukrajiny, kde s tímto krokem nesouhlasí shodně 51 % obyvatel. Ve středu země je to 50 %, na východě 42 %. Naopak podpora myšlenky územních ústupků ve prospěch míru a nezávislosti je nejvyšší na východě (42 %) a ve středu země (40 %). Na jihu s tím souhlasí 39 % dotázaných a na západě 36 %.
Ukrajina a Spojené státy dokončily jednání o dohodě týkající se vzácných zemin. Nyní obě strany čekají na stanovení termínu podpisu dokumentu. Oznámila to ministryně spravedlnosti Olha Stefanišyna, kterou cituje Interfax-Ukrajina. Podle ní je Ukrajina připravena dohodu podepsat kdykoli. Americká strana však dosud nestanovila datum ani konkrétní podmínky podpisu. Samotný text dokumentu je již hotový.
Nejmodernější evropský systém protivzdušné obrany SAMP/T, který byla na Ukrajinu vyslán italskou armádou, údajně sestřelil ruský bojový letoun, což představuje významný průlom. Dosud byl tento systém znám především svou specializací na neutralizaci ruských balistických střel Iskander, avšak podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ignata se SAMP/T osvědčil i při boji s jinými typy cílů, včetně řízených střel a možná i dalších vzdušných hrozeb. Tato zpráva přichází v době dočasného pozastavení amerických dodávek zbraní na Ukrajinu, což vyvolalo diskuzi o schopnosti evropských zbraňových systémů, jako je SAMP/T, kompenzovat případné omezení americké podpory. Ukrajina doposud obdržela pět baterií systému Patriot a jednu baterii systému SAMP/T, která vstoupila do služby na Ukrajině v srpnu 2023. Zatímco systém Patriot si v posledních dvou letech vybudoval pověst účinné obrany proti ruským letounům, úspěchy systému SAMP/T nebyly dosud tolik medializovány.
Ukrajinská 3. útočná brigáda vytvořila dva mezinárodní prapory s cílem zlepšit integraci zahraničních dobrovolníků do svých řad. Tento krok navazuje na nedávné aktivity dalších ukrajinských jednotek, které zavádějí specializované mezinárodní prapory jako součást oficiální struktury pro cizince. Již dříve, 12. brigáda speciálního určení „Azov“ Ukrajinské národní gardy reorganizovala svůj 3. prapor zvláštního určení a začala do něj začleňovat zahraniční dobrovolníky, čímž vznikl 3. mezinárodní prapor. Podle informací z 6. ledna 2025 zveřejněných na Telegramu organizací spojených s Mezinárodní legií začala 3. útočná brigáda nově přijímat dobrovolníky hovořící pouze portugalsky, přičemž angličtina či španělština již není podmínkou.
Společnost Rheinmetall oznámila plán dodat Ukrajině od příštího roku systém protivzdušné obrany Skyranger 35, který je aktuálně ve vývoji a bude umístěn na podvozku tanku Leopard 1. Podle generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera je Skyranger 35 považován za „změnu hry“ v obraně proti bezpilotním vzdušným prostředkům (UAV) díky schopnosti pokrýt koridor o délce přibližně osmi kilometrů. Dále společnost plánuje v roce 2026 dodat na Ukrajinu i další systémy protivzdušné obrany Skynex.
Švédsko oznámilo nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě přibližně 300 milionů dolarů, který zahrnuje dodávku 18 dalších dělostřeleckých systémů Archer, čímž se celkový počet těchto houfnic v ukrajinských ozbrojených silách zvýší na 26, a rovněž 5 dělostřeleckých radarových systémů ARTHUR. Tento krok je zaměřen na posílení palebné síly Ukrajiny a zlepšení její interoperability se standardy NATO. Systémy Archer a ARTHUR jsou moderní technologie schopné efektivně posilovat schopnosti dělostřeleckých jednotek, zejména při přesném zaměřování a rychlém přesunu na bojišti.
Turecký výrobce Otokar oznámil založení dceřiné společnosti Otokar Land Systems SRL v Rumunsku poté, co získal významnou zakázku od rumunského ministerstva obrany na dodávku 1 059 lehkých taktických obrněných vozidel COBRA II 4×4 v hodnotě přibližně 857 milionů EUR. Kontrakt, uzavřený ve spolupráci s rumunskou společností Romtehnica, je součástí širšího úsilí Rumunska o modernizaci ozbrojených sil. Prvních 278 vozidel bude vyrobeno v Turecku pro zajištění rychlého zahájení dodávek, zatímco zbývajících 781 kusů bude smontováno v Rumunsku, což podpoří přenos technologických znalostí a posílení místních obranných výrobních kapacit. Program je rozložen na pět let, přičemž první dodávky se očekávají ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025.
Společnost Volkswagen zvažuje vstup do výroby vojenské techniky pro německou armádu v rámci širšího evropského úsilí o posílení obranných kapacit. Generální ředitel Oliver Blume uvedl, že firma je otevřená zkoumání nových konceptů, ale dosud neobdržela konkrétní návrhy od potenciálních partnerů. Tento krok přichází v době, kdy německé automobilky čelí poklesu vývozu vozidel, jenž se od předpandemických úrovní snížil na polovinu, což přimělo výrobce hledat nové segmenty trhu. Německý export vozidel klesl z 2,4 milionu na přibližně 1,2 milionu kusů ročně, což zvyšuje tlak na automobilový průmysl. Současně se Evropa snaží posílit své obranné schopnosti kvůli obavám z možného oslabení bezpečnostních závazků Spojených států. V reakci na rostoucí poptávku již někteří výrobci, včetně společností Rheinmetall a KNDS Group, zahájili přeměnu výrobních kapacit z automobilových součástek na výrobu vojenského vybavení.
Itálie navrhla vytvoření Evropského záručního fondu zaměřeného na stimulaci soukromých investic do obranného a leteckého sektoru v rámci Evropské unie. Návrh, který představil italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti během setkání ministrů financí EU v Bruselu, počítá se zřízením fondu ve výši 17 miliard EUR, který by mohl vygenerovat investice až do výše 200 miliard EUR. Tento mechanismus je navržen tak, aby posílil evropské obranné schopnosti bez výrazného zvýšení státního dluhu. Návrh vychází z podobných finančních nástrojů, jako je InvestEU a Evropský fond pro strategické investice, a klade důraz na optimalizaci využití národních i evropských zdrojů. Giorgetti zdůraznil, že podle účetních pravidel EU přispívají veřejné záruky ke státnímu dluhu pouze tehdy, pokud jsou skutečně čerpány příjemci, což minimalizuje okamžitý fiskální dopad.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes vám přinášíme další z hlášení naší požární hlídky. Musíme se přiznat, že několik hlášení jsme v naší ekonomické rubrice vynechali, neboť útoky ukrajinských dronů na ruské rafinérie se od počátku roku odehrávají s daleko větší pravidelností, než jak tomu bylo ještě v minulém roce. Trosky ukrajinských dronů tentokrát zaútočily na rafinérii v Tuapse, přičemž se jedná o druhý útok v několika posledních týdnech. Ještě dříve došlo v této rafinérii k dronem vyvolanému požáru například 22.7.2024.
Při tomto útoku došlo podle svědků k několika explozím, vizuálně ověřebný je však pouze požár jednoho velkého zásobníku na ropné produkty. V předchozím útoku, ke kterému došlo 26.2. tohoto roku, pak k poškození infrastruktury sloužící pro dopravu ropy do blízkého námořního terminálu, a také k poškození technologické linky ELOU-AVT-12, která je schopná zpracovat až 12 milionů tun ropy ročně, ovšem v nepoškozeném stavu.
Během včerejší noci došlo také k několika útokům na různé průmyslové objekty v pěti jiných ruských regionech. V Kalužské oblasti byl zasažen objekt betonárky (v tomto objektu byly podle ukrajinských zdrojů vyráběny drony), v Saratovské oblasti byla cílem útoku rozvodná stanice ve vsi Prigorodnyje, k dalším útokům pak došlo v Rostovské, Tambovské a Voroněžské oblasti.
Ukrajinské útoky tak i v průběhu března udržují stejné tempo, jaké získaly na počátku roku, což přinutilo ruskou vládu k prodloužení zákazu exportu na benzín a jiná ropná paliva, a to až do počátku září tohoto roku. Export hotových paliv byl pro ruské ropné společnosti výrazně více ziskový než export surové ropy, omezení jejich exportu spolu s poklesem zisků z prodeje ropy (jak jsme informovali 12.3., za současných podmínek je utrží Rusové v rublech za každý exportovaný barel zhruba tři čtvrtiny sumy z počátku tohoto roku) způsobuje ruským ropným společnostem nemalé finanční potíže.
Dnešní Třešnička™ bude bombastická. Od nástupu Donalda Trumpa do druhého funkčního období v lednu 2025 americká ekonomika čelí řadě výzev, které vedly k jejímu oslabení. Jde zejména o zavedení nových cel na obchodní partnery, jako jsou Mexiko, Kanada, Čína či EU nebo nepředvídatelné politické a diplomatické chování nového prezidenta, což zvýšilo inflaci a snížilo spotřebitelskou důvěru. Akciové trhy, které čekali s nadějí na slíbený “zlatý věk” nakonec reagovaly značně negativně. Přesto nebo právě proto Donald Trump na své síti oznámil, že ekonomika EXPLODUJE jako nikdy předtím. Kolik megatun TNT pod americké akciové trhy chlapci z DOGE přiložili nevíme, a zda to vyřeší starosti běžného Američana rovněž netušíme /‾‾\ (oslí můstek), protože průměrný Američan má totiž mnohem přízemnější problémy – například s vejci. Ne, nechceme se probírat jejich poklopci. USA řeší akutní nedostatek drůbežích ovulací v důsledku epidemie ptačí chřipky. Ta sune cenu vajec k v přepočtu deseti korunám za kus, navzdory tomu, že Trump slíbil, že jejich zdražování zatrhne. Americká administrativa však zvolila celkem své®ázný pokus o vyřešení situace – požádala o pomoc nejen země, kterým vyhrožuje obchodní válkou, ale klidně i Dánsko, proti kterému chce, nebo se to alespoň zdá, zakročit vojensky. Z Evropy se mezitím ozvalo, že nejsme charita a sami máme málo. **Mind Blown Explosion GIF**
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1116 #aktuvalka
Analýza 1116. dne ruské invaze na Ukrajinu 15.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 5-03-2025/
(2 173 slov, doba čtení 11 minut)
Dne 15. března 1939 obsadila německá vojska zbytek Čech a Moravy, čímž završila zánik Československa zahájený Mnichovskou dohodou. Pro mnoho Čechů znamenal tento den definitivní ztrátu svobody a hořké procitnutí ze snu o „zachráněném míru“. Navzdory několika lokálním hrdinným pokusům zastavení německého postupu okupace proběhla bez prakticky bez odporu – nejen proto, že republika byla vojensky oslabena, ale také kvůli cynické realitě tehdejší diplomacie, kdy západní mocnosti nechtěly kvůli Československu riskovat válku.
Každý z nás si musel všimnout podobnosti s osudem Ukrajiny. I ona čelí agresi silnějšího souseda, jenže na rozdíl od Československa v roce 1939 se rozhodla bojovat. Zatímco Praha byla obsazena během jednoho dne bez jediného výstřelu, Kyjev se v roce 2022 ubránil a dodnes vzdoruje. Západní mocnosti, které kdysi obětovaly Československo ve jménu falešné stability, nyní Ukrajinu podporují – snad proto, že si uvědomily, jak vysokou cenu měly tehdejší ústupky agresorům.
Přesto i dnes zaznívají hlasy volající po „míru – za každou cenu“, po „diplomatickém řešení“, které by Ukrajinu donutilo přenechat část svého území v naději na konec války. Vždyť tam stejně žijou jen samí Rusové, říká ruská propaganda. “Hitlerovi stačí jen ty německy mluvící Sudety a tím jeho požadavky skončí”, mysleli si tehdy politici. Dnes už víme, jak to dopadlo. 15. březen tak zůstává mementem. Připomíná, co se stane, když se agresi nečelí dostatečně rázně. Ukrajina dnes bojuje nejen za sebe, ale i za to, aby se historie neopakovala. A Evropa by měla dobře poslouchat její varování.
V noci na 15. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu za použití dvou balistických raket Iskander a 178 dronů různých typů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 130 dronů nad oblastmi Charkova, Poltavy, Sum, Černihova, Čerkas, Kyjeva, Žytomyru, Chmelnyckého, Kirovohradu, Dněpropetrovska, Doněcka, Záporoží, Oděsy a Mykolajivu. Dalších 38 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
V ruském městě Tuapse v Krasnodarském kraji stále hoří rafinerie, kterou den předtím zasáhly ukrajinské drony. Podle agentury Interfax se na hašení požáru podílí více než 190 specialistů a přes 55 kusů záchranné techniky. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace uvedlo, že hasiči pokračují v ochlazování stěn hořící nádrže a přilehlých objektů, aby zabránili dalšímu šíření požáru.
Neplecha v Rusku: Ruské síly podle milblogera Majakovského údajně dobyly vesnice Zaolešenka a Gončarovka a v současnosti zde konsolidují své pozice před dalším postupem. Jižněji u Gueva pokračují tuhé poziční boje, přičemž ruské síly měly postoupit na okraj vesnice a vstoupit do ní. Také popírá tvrzení, že by se zde mělo schylovat k obklíčení ukrajinských jednotek.
Celkově neexistuje žádný důkaz o obklíčení ukrajinských jednotek v Kurské oblasti.
Ukrajinské síly v oblasti nadále čelí intenzivní aktivitě ruských dronů, které díky absenci dostatečné protivzdušné obrany operují s téměř neomezenou volností a útočí na ukrajinské pozice i techniku.
Podle propagandisty Radova podnikly ruské síly 186. pluku útok na vesnice Ruská Konopelka a Agronom. O výsledku těchto bojů Radov mlčí, což naznačuje, že útoky byly pravděpodobně odraženy. Pokud by ruské jednotky vesnice obsadily, jejich propaganda by se tím již chlubila. Radov rovněž tvrdí, že ruské jednotky skupiny „sever“ pokračují v tlaku na ukrajinské pozice.
V Kurské oblasti je podle dostupných informací stále aktivní 6. pluk speciálních jednotek Ranger.
Podle ukrajinského milblogera Petrenka pokračují boje o vesnici Basovka v Sumské oblasti. Ruské síly útočí na severní a centrální část obce ve snaze se zde uchytit a vybudovat opěrný bod.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ruské útoky dronů v Bohuslavce jižně od Zahryzového naznačují, že ruský průnik do této vesnice před dvěma dny byl pouze dočasný. Okupanti se buď stáhli, nebo byli zničeni. Severně od Makjivky se ruské síly pokusily postoupit v zemi nikoho, ale byly odhaleny ukrajinskými drony a zničeny.
Více na jih se ruské jednotky aktivně pohybují v malých pěchotních skupinách po celé linii od Hrekivky po Novoljubivku ve snaze prolomit ukrajinskou obranu. I když zde neprobíhají přímé útoky, situace zůstává napjatá. Další pokus o postup proběhl jihozápadně od Ivanivky směrem na Kolodjazi, ale i zde ukrajinské drony útočící skupinu zničily.
Bachmutská fronta: Ve Vasjukivce pokračuje odklízení následků včerejšího silného ruského mechanizovaného útoku. Situace je zde pod kontrolou a ukrajinské drony nyní likvidují zbytky ruských jednotek.
V Časiv Jaru ukrajinské drony zaútočily na ruské pozice na sídlišti Novopivničnyj, což naznačuje, že okupanti v této oblasti opět obnovili útočné aktivity. Z ostatních částí Časiv Jaru nejsou nové informace.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují nejtěžší boje v centru města v okolí stadionu Avangard a na jihu v oblasti sídliště Zabalka. Rozsah území kontrolovaného jednotlivými stranami zůstává nejasný.
Ve směru na Pokrovsk probíhají boje v oblastech Tarasivky, Lysivky, Ševčenka, Piščaného, Kotlyne a Udačného. Jižněji se ruské síly pokoušejí o protiútok na Uspenivku a vedou intenzivní boje v oblasti Naděždinky a Preobraženky.
Obránci úspěšně odrazili ruský mechanizovaný útok severně od vesnice Stribne, přičemž okupanti utrpěli těžké ztráty.
U Veliké Novosilky pokračují boje v okolí vesnic Skudné a Dniproenerhija, kde se nadále vedou aktivní střety.
Jižní fronta je nadále beze změn.
Chersonská fronta: Ukrajinské ozbrojené síly dnes podle informací z kanálu TG uživatele Vavovna vyhodily do povětří most přes řeku Konku u města Olešky v Chersonské oblasti. Tento krok výrazně zkomplikuje ruským jednotkám logistiku v oblasti, neboť budou muset více spoléhat na čluny k přepravě materiálu a posil do oblasti Dači u Antonivského mostu.
Diplomatické a politické události:
Britský premiér Keir Starmer uspořádal virtuální setkání se světovými lídry v rámci iniciativy „koalice ochotných“ na podporu míru na Ukrajině. Oznámil, že skupina přechází do „operační fáze“. Podle britské vlády se účastníci shodli na zvýšení tlaku na Rusko s cílem přivést ho k jednacímu stolu a zároveň přislíbili pokračování vojenské pomoci Ukrajině. Starmer zdůraznil, že koalice nyní pracuje na „robustních a důvěryhodných“ plánech na podporu mírové dohody a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. V rámci této iniciativy se 20. března ve Velké Británii sejdou zástupci armád zúčastněných států. „Skupina, kterou jsem dnes (15. března) svolal, je důležitější než kdy dříve. Sdružuje partnery z celé Evropy, ale také Kanadu, Austrálii a Nový Zéland, přičemž podporu vyjadřují i další státy, včetně Japonska,“ uvedl britský premiér. Na tiskové konferenci po summitu Starmer ocenil postoj ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který podle něj opět dokázal, že Ukrajina usiluje o mír, když přistoupila na 30denní příměří. Naproti tomu ruský prezident Vladimir Putin se podle něj snaží proces oddalovat. „Můj vzkaz je jasný: dříve nebo později bude muset Putin usednout k jednacímu stolu. Nastal čas, aby zbraně utichly a barbarské útoky proti Ukrajině skončily jednou provždy,“ zdůraznil Starmer.
Evropská unie plánuje pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině i v případě dosažení třicetidenního příměří ve válce s Ruskem. Informuje o tom Deutsche Welle. Cílem těchto dodávek je posílit ukrajinskou vyjednávací pozici a zajistit, aby byla schopna odrazit případný další útok Ruska. „Evropská unie usiluje o to, aby Ukrajina vstoupila do mírových jednání v co nejsilnější pozici. Zároveň musí mít možnost odmítnout nevýhodnou dohodu a vybrat si nejvhodnější okamžik pro jednání. Nemyslím si, že EU a její členské státy přestanou dodávat zbraně Kyjevu jen proto, že by to agresor požadoval jako podmínku příměří,“ citovala DW jednoho z evropských poslanců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že v souvislosti s příměřím je klíčové, aby Spojené státy ani žádná jiná země nepřistoupily na dodatečné požadavky Ruska. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci. „Nejdůležitější je, aby ani Amerika, ani kdokoli jiný nepřistoupil na ruské ‚ale‘. Příměří musí být bez podmínek. Jde o 30 dní klidu zbraní, ne o věčnost. Je to čas, který všem stranám dává možnost prokázat, jak vážně to myslí s ukončením války. Nebo naopak,“ zdůraznil Zelenskyj.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na to, odkud Rusko v současné době čerpá inspiraci pro své ekonomické reformy. V oddělení Východu a Eurasie Čeljabinské státní univerzity proběhlo 17.2. pravidelné setkání Klubu přátel Korejské lidově demokratické republiky. Po přednášce na téma biografie Velkého vůdce a severokorejské hudební produkci byla hlavní část programu věnovaná tomu, že severokorejští vůdci, tedy Kim Čong Il a Kim Čong Un jsou kromě jiného také velkými ekonomy.
Konkrétně bylo řečeno, že korejský vůdce projevuje velkou starost o svůj lid, neboť v rámci oslav svátku zrození Drahého vůdce Kim Čong Ila, ke kterému podle severokorejské legendy došlo v roce 1942 v partyzánském táboře na hoře Pektu v severní části KLDR, jsou helikoptérami dopravovány dary dětem na osmi nejodlehlejších severokorejských ostrovech ve Žlutém moři.
Vůdcem skupiny pro přátelství s KLDR je Alexandr Mostov, který je kromě aktivního podporovatele ruské invaze na Ukrajinu také ředitelem Výboru pro hospodářské změny, který byl ustaven společně Čeljabinskou a Pchjongjangskou univerzitou. Jedním z jeho úkolů je tak (podle statutu výboru) tvůrčím způsobem přenášet zkušenosti v oblasti hospodářského rozvoje KLDR do Ruska.
Některé zkušenosti z KLDR byly již do Čeljabinsku aktivně přeneseny, například co se týká deklarování stavu životního prostředí. 4.3., kdy místní odbor ministerstva životního prostředí publikovala snímek čistě modrého nebe nad univerzitou, a deklaroval, že od roku 2017 klesla koncentrace škodlivých látek v ovzduší o 48%. Realita je ale taková, že v Čeljabinsku byla toho dne deklarována silná smogová situace (označovaná jako černé nebe), a v ovzduší byly kromě obvyklých nečistot naměřeny i nebezpečné koncentrace například arsenu.
A obdobné deklarativní úspěchy lze očekávat i v jiných odvětvích, tak jak budou postupně přejímány severokorejské zkušenosti i do jiných oborů ruského hospodářství. Při tomto tempu přejímání zkušeností lze očekávat, že zanedlouho bude ruský mediální prostor plný obrazů zářících, usměvavých a spokojených Rusů, neboť jak řekli v jedné ze svých her Voskovec s Werichem, „To nic nestojí, namalovat na obraze, že obyvatelstvo má všeho dost“.
Dnešní Třešnička™ je… hele my se fakt snažíme, ale ono to prostě nejde jinak. Nebo snad chcete nějakou ze Slovenska? Nicméně!
Donald „Exceptional gifted dealbreaker – only individual on entire universe„ Trump si opět připsal nečekaný úspěch. Tentokrát jeho neodolatelná kombinace obchodního génia a geopolitického vhledu dokázala to, co se roky nedařilo ani ruské propagandě – zpochybnit spolehlivost amerických F-35. Po Portugalsku teď začala váhat s pořízením i Kanada, což musí Kateřinu Konečnou naplňovat orgasmickým blahem. Po letech varování, že „imperialistické bombardéry“ brázdící české nebe a ohrožují naši suverenitu, konečně přišla spása (tentokrát ne z Moskvy, ale přímo z Mar-a-Lago). Samozřejmě, že problém není v samotných stíhačkách. F-35 je technologický klenot, který se na bojišti pohybuje jako Messi s míčem. Naprosto neviditelný, smrtící a vždy krok před protivníkem. Potíž je v tom, že klíče od tohoto drahokamu svírá v ruce Trump. Nevyzpytatelný kapitán, který točí kormidlem jako Béda Trávníček. Strach z toho, že se F-35 promění v sekačku z Mountfieldu (kterou kvůli neexistenci náhradních dílů necháte rezivět v kůlně), jen kvůli Trumpovu tweetu nebo rozhodnutí „vypnout“ spojence, je tak zcela oprávněný.
A tak se KáKo (Kateřina Konečná) může konečně přestat třást, protože pro tentokrát ji zachránila ne rudá hvězda, ale oranžová kštice.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1116 #aktuvalka
Analýza 1116. dne ruské invaze na Ukrajinu 15.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 5-03-2025/
(2 173 slov, doba čtení 11 minut)
Dne 15. března 1939 obsadila německá vojska zbytek Čech a Moravy, čímž završila zánik Československa zahájený Mnichovskou dohodou. Pro mnoho Čechů znamenal tento den definitivní ztrátu svobody a hořké procitnutí ze snu o „zachráněném míru“. Navzdory několika lokálním hrdinným pokusům zastavení německého postupu okupace proběhla bez prakticky bez odporu – nejen proto, že republika byla vojensky oslabena, ale také kvůli cynické realitě tehdejší diplomacie, kdy západní mocnosti nechtěly kvůli Československu riskovat válku.
Každý z nás si musel všimnout podobnosti s osudem Ukrajiny. I ona čelí agresi silnějšího souseda, jenže na rozdíl od Československa v roce 1939 se rozhodla bojovat. Zatímco Praha byla obsazena během jednoho dne bez jediného výstřelu, Kyjev se v roce 2022 ubránil a dodnes vzdoruje. Západní mocnosti, které kdysi obětovaly Československo ve jménu falešné stability, nyní Ukrajinu podporují – snad proto, že si uvědomily, jak vysokou cenu měly tehdejší ústupky agresorům.
Přesto i dnes zaznívají hlasy volající po „míru – za každou cenu“, po „diplomatickém řešení“, které by Ukrajinu donutilo přenechat část svého území v naději na konec války. Vždyť tam stejně žijou jen samí Rusové, říká ruská propaganda. “Hitlerovi stačí jen ty německy mluvící Sudety a tím jeho požadavky skončí”, mysleli si tehdy politici. Dnes už víme, jak to dopadlo. 15. březen tak zůstává mementem. Připomíná, co se stane, když se agresi nečelí dostatečně rázně. Ukrajina dnes bojuje nejen za sebe, ale i za to, aby se historie neopakovala. A Evropa by měla dobře poslouchat její varování.
V noci na 15. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu za použití dvou balistických raket Iskander a 178 dronů různých typů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 130 dronů nad oblastmi Charkova, Poltavy, Sum, Černihova, Čerkas, Kyjeva, Žytomyru, Chmelnyckého, Kirovohradu, Dněpropetrovska, Doněcka, Záporoží, Oděsy a Mykolajivu. Dalších 38 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
V ruském městě Tuapse v Krasnodarském kraji stále hoří rafinerie, kterou den předtím zasáhly ukrajinské drony. Podle agentury Interfax se na hašení požáru podílí více než 190 specialistů a přes 55 kusů záchranné techniky. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace uvedlo, že hasiči pokračují v ochlazování stěn hořící nádrže a přilehlých objektů, aby zabránili dalšímu šíření požáru.
Neplecha v Rusku: Ruské síly podle milblogera Majakovského údajně dobyly vesnice Zaolešenka a Gončarovka a v současnosti zde konsolidují své pozice před dalším postupem. Jižněji u Gueva pokračují tuhé poziční boje, přičemž ruské síly měly postoupit na okraj vesnice a vstoupit do ní. Také popírá tvrzení, že by se zde mělo schylovat k obklíčení ukrajinských jednotek.
Celkově neexistuje žádný důkaz o obklíčení ukrajinských jednotek v Kurské oblasti.
Ukrajinské síly v oblasti nadále čelí intenzivní aktivitě ruských dronů, které díky absenci dostatečné protivzdušné obrany operují s téměř neomezenou volností a útočí na ukrajinské pozice i techniku.
Podle propagandisty Radova podnikly ruské síly 186. pluku útok na vesnice Ruská Konopelka a Agronom. O výsledku těchto bojů Radov mlčí, což naznačuje, že útoky byly pravděpodobně odraženy. Pokud by ruské jednotky vesnice obsadily, jejich propaganda by se tím již chlubila. Radov rovněž tvrdí, že ruské jednotky skupiny „sever“ pokračují v tlaku na ukrajinské pozice.
V Kurské oblasti je podle dostupných informací stále aktivní 6. pluk speciálních jednotek Ranger.
Podle ukrajinského milblogera Petrenka pokračují boje o vesnici Basovka v Sumské oblasti. Ruské síly útočí na severní a centrální část obce ve snaze se zde uchytit a vybudovat opěrný bod.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ruské útoky dronů v Bohuslavce jižně od Zahryzového naznačují, že ruský průnik do této vesnice před dvěma dny byl pouze dočasný. Okupanti se buď stáhli, nebo byli zničeni. Severně od Makjivky se ruské síly pokusily postoupit v zemi nikoho, ale byly odhaleny ukrajinskými drony a zničeny.
Více na jih se ruské jednotky aktivně pohybují v malých pěchotních skupinách po celé linii od Hrekivky po Novoljubivku ve snaze prolomit ukrajinskou obranu. I když zde neprobíhají přímé útoky, situace zůstává napjatá. Další pokus o postup proběhl jihozápadně od Ivanivky směrem na Kolodjazi, ale i zde ukrajinské drony útočící skupinu zničily.
Bachmutská fronta: Ve Vasjukivce pokračuje odklízení následků včerejšího silného ruského mechanizovaného útoku. Situace je zde pod kontrolou a ukrajinské drony nyní likvidují zbytky ruských jednotek.
V Časiv Jaru ukrajinské drony zaútočily na ruské pozice na sídlišti Novopivničnyj, což naznačuje, že okupanti v této oblasti opět obnovili útočné aktivity. Z ostatních částí Časiv Jaru nejsou nové informace.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují nejtěžší boje v centru města v okolí stadionu Avangard a na jihu v oblasti sídliště Zabalka. Rozsah území kontrolovaného jednotlivými stranami zůstává nejasný.
Ve směru na Pokrovsk probíhají boje v oblastech Tarasivky, Lysivky, Ševčenka, Piščaného, Kotlyne a Udačného. Jižněji se ruské síly pokoušejí o protiútok na Uspenivku a vedou intenzivní boje v oblasti Naděždinky a Preobraženky.
Obránci úspěšně odrazili ruský mechanizovaný útok severně od vesnice Stribne, přičemž okupanti utrpěli těžké ztráty.
U Veliké Novosilky pokračují boje v okolí vesnic Skudné a Dniproenerhija, kde se nadále vedou aktivní střety.
Jižní fronta je nadále beze změn.
Chersonská fronta: Ukrajinské ozbrojené síly dnes podle informací z kanálu TG uživatele Vavovna vyhodily do povětří most přes řeku Konku u města Olešky v Chersonské oblasti. Tento krok výrazně zkomplikuje ruským jednotkám logistiku v oblasti, neboť budou muset více spoléhat na čluny k přepravě materiálu a posil do oblasti Dači u Antonivského mostu.
Diplomatické a politické události:
Britský premiér Keir Starmer uspořádal virtuální setkání se světovými lídry v rámci iniciativy „koalice ochotných“ na podporu míru na Ukrajině. Oznámil, že skupina přechází do „operační fáze“. Podle britské vlády se účastníci shodli na zvýšení tlaku na Rusko s cílem přivést ho k jednacímu stolu a zároveň přislíbili pokračování vojenské pomoci Ukrajině. Starmer zdůraznil, že koalice nyní pracuje na „robustních a důvěryhodných“ plánech na podporu mírové dohody a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. V rámci této iniciativy se 20. března ve Velké Británii sejdou zástupci armád zúčastněných států. „Skupina, kterou jsem dnes (15. března) svolal, je důležitější než kdy dříve. Sdružuje partnery z celé Evropy, ale také Kanadu, Austrálii a Nový Zéland, přičemž podporu vyjadřují i další státy, včetně Japonska,“ uvedl britský premiér. Na tiskové konferenci po summitu Starmer ocenil postoj ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který podle něj opět dokázal, že Ukrajina usiluje o mír, když přistoupila na 30denní příměří. Naproti tomu ruský prezident Vladimir Putin se podle něj snaží proces oddalovat. „Můj vzkaz je jasný: dříve nebo později bude muset Putin usednout k jednacímu stolu. Nastal čas, aby zbraně utichly a barbarské útoky proti Ukrajině skončily jednou provždy,“ zdůraznil Starmer.
Evropská unie plánuje pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině i v případě dosažení třicetidenního příměří ve válce s Ruskem. Informuje o tom Deutsche Welle. Cílem těchto dodávek je posílit ukrajinskou vyjednávací pozici a zajistit, aby byla schopna odrazit případný další útok Ruska. „Evropská unie usiluje o to, aby Ukrajina vstoupila do mírových jednání v co nejsilnější pozici. Zároveň musí mít možnost odmítnout nevýhodnou dohodu a vybrat si nejvhodnější okamžik pro jednání. Nemyslím si, že EU a její členské státy přestanou dodávat zbraně Kyjevu jen proto, že by to agresor požadoval jako podmínku příměří,“ citovala DW jednoho z evropských poslanců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že v souvislosti s příměřím je klíčové, aby Spojené státy ani žádná jiná země nepřistoupily na dodatečné požadavky Ruska. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci. „Nejdůležitější je, aby ani Amerika, ani kdokoli jiný nepřistoupil na ruské ‚ale‘. Příměří musí být bez podmínek. Jde o 30 dní klidu zbraní, ne o věčnost. Je to čas, který všem stranám dává možnost prokázat, jak vážně to myslí s ukončením války. Nebo naopak,“ zdůraznil Zelenskyj.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na to, odkud Rusko v současné době čerpá inspiraci pro své ekonomické reformy. V oddělení Východu a Eurasie Čeljabinské státní univerzity proběhlo 17.2. pravidelné setkání Klubu přátel Korejské lidově demokratické republiky. Po přednášce na téma biografie Velkého vůdce a severokorejské hudební produkci byla hlavní část programu věnovaná tomu, že severokorejští vůdci, tedy Kim Čong Il a Kim Čong Un jsou kromě jiného také velkými ekonomy.
Konkrétně bylo řečeno, že korejský vůdce projevuje velkou starost o svůj lid, neboť v rámci oslav svátku zrození Drahého vůdce Kim Čong Ila, ke kterému podle severokorejské legendy došlo v roce 1942 v partyzánském táboře na hoře Pektu v severní části KLDR, jsou helikoptérami dopravovány dary dětem na osmi nejodlehlejších severokorejských ostrovech ve Žlutém moři.
Vůdcem skupiny pro přátelství s KLDR je Alexandr Mostov, který je kromě aktivního podporovatele ruské invaze na Ukrajinu také ředitelem Výboru pro hospodářské změny, který byl ustaven společně Čeljabinskou a Pchjongjangskou univerzitou. Jedním z jeho úkolů je tak (podle statutu výboru) tvůrčím způsobem přenášet zkušenosti v oblasti hospodářského rozvoje KLDR do Ruska.
Některé zkušenosti z KLDR byly již do Čeljabinsku aktivně přeneseny, například co se týká deklarování stavu životního prostředí. 4.3., kdy místní odbor ministerstva životního prostředí publikovala snímek čistě modrého nebe nad univerzitou, a deklaroval, že od roku 2017 klesla koncentrace škodlivých látek v ovzduší o 48%. Realita je ale taková, že v Čeljabinsku byla toho dne deklarována silná smogová situace (označovaná jako černé nebe), a v ovzduší byly kromě obvyklých nečistot naměřeny i nebezpečné koncentrace například arsenu.
A obdobné deklarativní úspěchy lze očekávat i v jiných odvětvích, tak jak budou postupně přejímány severokorejské zkušenosti i do jiných oborů ruského hospodářství. Při tomto tempu přejímání zkušeností lze očekávat, že zanedlouho bude ruský mediální prostor plný obrazů zářících, usměvavých a spokojených Rusů, neboť jak řekli v jedné ze svých her Voskovec s Werichem, „To nic nestojí, namalovat na obraze, že obyvatelstvo má všeho dost“.
Dnešní Třešnička™ je… hele my se fakt snažíme, ale ono to prostě nejde jinak. Nebo snad chcete nějakou ze Slovenska? Nicméně!
Donald „Exceptional gifted dealbreaker – only individual on entire universe„ Trump si opět připsal nečekaný úspěch. Tentokrát jeho neodolatelná kombinace obchodního génia a geopolitického vhledu dokázala to, co se roky nedařilo ani ruské propagandě – zpochybnit spolehlivost amerických F-35. Po Portugalsku teď začala váhat s pořízením i Kanada, což musí Kateřinu Konečnou naplňovat orgasmickým blahem. Po letech varování, že „imperialistické bombardéry“ brázdící české nebe a ohrožují naši suverenitu, konečně přišla spása (tentokrát ne z Moskvy, ale přímo z Mar-a-Lago). Samozřejmě, že problém není v samotných stíhačkách. F-35 je technologický klenot, který se na bojišti pohybuje jako Messi s míčem. Naprosto neviditelný, smrtící a vždy krok před protivníkem. Potíž je v tom, že klíče od tohoto drahokamu svírá v ruce Trump. Nevyzpytatelný kapitán, který točí kormidlem jako Béda Trávníček. Strach z toho, že se F-35 promění v sekačku z Mountfieldu (kterou kvůli neexistenci náhradních dílů necháte rezivět v kůlně), jen kvůli Trumpovu tweetu nebo rozhodnutí „vypnout“ spojence, je tak zcela oprávněný.
A tak se KáKo (Kateřina Konečná) může konečně přestat třást, protože pro tentokrát ji zachránila ne rudá hvězda, ale oranžová kštice.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
Analýza 1117. dne ruské invaze na Ukrajinu 16.03.2025
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1117 #aktuvalka
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 6-03-2025/
(2 098 slov, doba čtení 11 minut.)
V noci na 16. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 90 úderných dronů Šahed a různých typů klamných cílů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 47 dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Čerkaskou, Kyjevskou, Žytomyrskou, Dněpropetrovskou, Doněckou a Oděskou oblastí. Dalších 33 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Neplecha v Rusku: Podle nejnovější mapy zveřejněné ukrajinským generálním štábem se ukrajinské jednotky stáhly ze Sudži v Kurské oblasti, což potvrzuje předchozí oznámení ruského ministerstva obrany o dobytí této osady, stejně jako Milového a Podilu. I přes tyto ztráty ukrajinské zdroje hlásí, že v Kurské oblasti nadále probíhají intenzivní poziční boje.
Ruským jednotkám se podařilo postoupit v okolí osad Gončarovka, Gogolevka a v oblastech Kriničnyj a Sokolný Jar, kde situace zůstává pro obránce složitá. Ruské síly také pokračují ve snaze obsadit vesnici Basovka.
Ruské zdroje přinášejí rozporuplné informace. Kanál Slivočnyj Kapríz tvrdí, že ruské jednotky dosáhly centrální části Gončarovky, kde nyní upevňují své pozice. Naproti tomu kanál ArchandělSpetsnaza, spojený s neonacistickým praporem Rusič, uvádí, že v Gogolevce probíhají těžké boje mezi ruskými výsadkáři a ukrajinskými obránci.
Propagandista DnevnikDesantnika pak přiznává, že postup ruských jednotek u Gueva je pomalý kvůli tuhému odporu ukrajinských sil, které účinně brání jednotlivé obranné body.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty nejsou hlášeny žádné zásadní změny. Ukrajinské síly provedly mechanizovaný útok u Nadiji, který okupanti pravděpodobně odrazili. Na stejném videu je však vidět i druhý útok směrem na Novojehorivku, který měl být úspěšnější. Oba střety probíhají v oblasti „země nikoho“. Na jihu této části fronty pokračují poziční boje v Serebrjanském lese.
Bachmutská fronta: Intenzivní boje pokračují severně od Verchnokamjanského, kde se ruské jednotky snaží ohrozit Bilohorivku z jihu, Verchnokamjanské ze severu a přiblížit se k Siversku. V Časiv Jaru ruské síly dosáhly dalších úspěchů jak na severních sídlištích, tak západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Ukrajinské síly zde budou pravděpodobně muset nasadit zálohy, aby zvrátily nepříznivý vývoj situace.
Doněcká fronta: V Torecku nejsou hlášeny nové změny. Ruské dělostřelectvo nadále ostřeluje ukrajinské pozice v okolí stadionu Avangard a boje pokračují na stejných místech jako v předchozích dnech.
Ve směru na Pokrovsk a jižněji pokračují ruské dělostřelecké útoky na jižní část Ševčenka, což naznačuje, že ukrajinské síly ovládají většinu vesnice. Ukrajinské zdroje zmiňují blíže nespecifikované úspěchy v Udačne. Jižně od Pokrovsku Rusové pokračují v tlaku mezi Naděždinkou a Stribnem, přičemž ruské dělostřelectvo ostřeluje ukrajinské pozice v Konstantynopilu.
V oblasti Veliké Novosilky nejsou žádné nové informace.Jižní fronta: Podle ukrajinského milblogera Petrenka pokračují ruské jednotky v útocích pěchotou u obce Pjatičatky a podél lesních pásů ve směru na Malé Ščerbaki a Ščerbaki. Tyto útoky na Malé Ščerbaki potvrdil také propagandista Radov, který situaci stručně komentoval slovy „Práce pokračuje“ bez bližších podrobností o síle útočících jednotek.
Chersonská fronta je beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajina stanovila několik „červených linií“, ze kterých nehodlá ustoupit v mírových jednáních. O těchto podmínkách informoval deník The Independent s odkazem na vysoké ukrajinské představitele.
Hlavní „červené linie“ Ukrajiny:
Žádné územní ústupky – Ukrajina nehodlá postoupit žádnou část svého území, a to i přesto, že ruský prezident Vladimir Putin požaduje kontrolu nad čtyřmi částečně okupovanými regiony.
Povinný návrat tisíců ukrajinských dětí násilně deportovaných do Ruska.
Propuštění tisíců nezákonně zadržovaných civilistů, kteří nejsou válečnými zajatci a nemohou být zahrnuti do výměnných dohod.
Mezinárodní bezpečnostní záruky pro případ, že by Rusko porušilo podmínky příměří.
Rusko naopak požaduje, aby Ukrajina postoupila celé území Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti, kde po invazi v roce 2022 zorganizovalo pseudo-referenda, která byla mezinárodním společenstvím odmítnuta jako nelegální a zmanipulovaná. Podle vysokých ukrajinských představitelů Kyjev souhlasí s dočasným zmrazením frontové linie jako podmínkou pro dosažení příměří. Další ústupky však Ukrajina odmítá. „Uděláme vše pro to, abychom tato území získali zpět diplomatickou cestou,“ uvedli ukrajinští činitelé.
Podle Evropské pravdy, která se odvolává na zdroje z jednání v Saúdské Arábii, Ukrajina své „červené linie“ jasně sdělila i americké delegaci.
Ukrajina také:
Neodstoupí od svého cíle vstoupit do NATO.
Nepřijme žádná omezení týkající se velikosti své armády.
Odmítá jakékoli zákazy účasti v mezinárodních organizacích, zejména v EU a NATO.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak zdůraznil, že Rusko nesmí mít právo veta v otázce členství Ukrajiny v těchto organizacích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že vyslání mírového kontingentu na Ukrajinu by mohlo proběhnout i bez souhlasu Ruska. Toto prohlášení zaznělo v rozhovoru pro Le Parisien. Podle Macrona je francouzsko-britský plán, který se v současnosti finalizuje, už nyní předmětem zájmu „několika zemí“. Zdůraznil, že cílem není vyslat „masu“ vojáků, protože největší evropskou armádou je samotná ukrajinská. Místo toho jde o rozmístění „několika tisíc vojáků z každé země na klíčových místech za účelem výcviku“ a zároveň o „projev dlouhodobé podpory“. Mezi zvažovanými lokalitami jsou Kyjev, Oděsa a Lvov. Macron také podtrhl, že rozhodnutí o nasazení mírových sil si nevyžaduje souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina. „Ukrajina je svrchovaná země – pokud požádá o přítomnost spojeneckých sil na svém území, pak to není záležitost Ruska,“ prohlásil.
Britský premiér Keir Starmer jednal o plánech nasazení mírových sil na Ukrajině s více než 10 000 vojáky během online setkání tzv. koalice ochotných. O jednání informoval deník The Times s odkazem na své zdroje. Podle jednoho z účastníků získal Starmer pro svůj plán „výrazně širší podporu“, než původně očekával, přičemž zpočátku byly ochotny vyčlenit své jednotky pouze tři země. Podle dostupných informací bude konečný počet západních vojáků „přes 10 000“, přičemž hlavní část tohoto kontingentu by měla tvořit britské a francouzské jednotky. Zdroj publikace uvedl, že „věc už pokročila dostatečně daleko“, ale odmítl sdělit podrobnosti o tom, které země se na misi budou konkrétně podílet, aby tím neposkytl výhodu Rusku. Zpráva také uvádí, že asi 35 států se zavázalo poskytnout zbraně, logistickou a zpravodajskou podporu této misi. Cílem je odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od další invaze v případě příměří.
Finský prezident Alexander Stubb uvedl, že Rusko se snaží hrát o čas, tedy záměrně protahuje válku na Ukrajině a nemá zájem ani o příměří, ani o mír. Toto prohlášení učinil po jednání koalice ochotných, kterou svolala Velká Británie, informuje Yle. „Ruský vůdce Vladimir Putin neusiluje o příměří, zastavení palby ani o mír. Jeho hlavní cíl – zničení ukrajinské nezávislosti, suverenity a územní celistvosti – se vůbec nezměnil,“ prohlásil Stubb. Podle něj se nyní formuje koalice států, které jsou odhodlány Ukrajinu podporovat. Skupinu tvoří asi 30 podobně smýšlejících zemí z Evropy i dalších regionů. „Velká Británie a Francie zde hrají vedoucí roli a všem je jasné, jaká je situace: Ukrajina chce mír a příměří, Rusko ne,“ dodal. Stubb doufá, že evropské státy budou schopny udržet tlak na Rusko tak, aby jej donutily ukončit palbu.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se blíže zaměříme na potíže, jaké ruské ekonomice působí současná krize v ruském stavebním sektoru. Vzhledem k tomu, že je na tento sektor navázáno mnoho dalších sektorů ekonomiky, a to jak co se týká výroby, tak i služeb, projevují se jeho potíže napříč celou ekonomikou.
Vidíme tak například, že výroba oceli v Rusku meziročně klesla o 3,2%, což je i zásluhou menší poptávky po armovacím železe a jiných konstrukčních prvcích. Poptávka po nákladních automobilech klesla v Rusku ještě výrazněji, než jak tomu bylo u osobních, u těch byl zaznamenán meziroční pokles objemů prodejů 25%, přičemž v pro nákladní automobily klesl meziročně objem prodejů o 50%.
Pokles zájmu o nákladní automobily je spojený s tím, že se o 15 až 17% snížil celkový objem silniční přepravy, na čemž měly stavební materiály opět významný podíl. Celkově se meziroční pokles objemu stavebních prací odhaduje na 23%, a lze očekávat, že v budoucnu dojde k ještě větším poklesům, neboť u developerů zůstává stále neprodaných přibližně 80 milionů čtverečních metrů bytové plochy.
Ruská vláda v současné době uvažuje o rozšíření programu preferenčních hypoték pro mladé rodiny, což by sice pomohlo stavebnímu sektoru, znamenalo by to ale další náklady pro již tak schodkový státní rozpočet. Připomeňme, že výdaje státního rozpočtu činily za první dva měsíce roku 2025 8 bilionů rublů, proti 6,2 bilionům ve stejném období roku 2024 a pokud srovnáme výdaje s předválečným rokem 2021, vidíme, že tehdy dosahovaly výdaje pouze 3,3 bilionu rublů.
Pro ruský rozpočet je tak stále obtížnější nalézt dostatek finančních prostředků, neboť stále nové a nové sektory ekonomiky přicházejí s žádostmi o dotace nebo jinou vládní podporu, aby nedošlo k jejich zhroucení, národní rezervní fond byl ale téměř vyčerpán a příjmy z výběru daní vzhledem k celkovému zpomalování ekonomiky také stagnují.
Řešení, které se nabízí, tedy omezení výdajů na zbrojení, pro ruskou vládu stále není na pořadu dne, a tak můžeme očekávat, že se ruští ekonomové budou snažit řešit tuto kvadraturu kruhu stále kreativnějšími způsoby maskování růstu vnitřního zadlužení.
Dnešní Třešnička™ je návratem do budoucnosti. Kdysi se říkalo, že historie se opakuje – jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. Dnes už se historie ani nestihne zopakovat, protože se mezitím stane pravdou něco jiného. Před týdnem byl Keith Kellogg odepsán, politicky mrtvý, zapomenutý kdesi ve sklepě washingtonské diplomacie. Jeho jméno zmizelo ze seznamů, jeho vliv byl pohřben pod vrstvou oficiálních tiskových zpráv a zdvořilého mlčení. A dnes? „To jste zapomněli, že se minulý týden nestal?“ V Trumpově světě se totiž politika řídí zásadou, kterou Orwell popsal s krutou přesností: Dnes bojujeme s Euroasií, zítra s Eastasií a kdo si pamatuje včerejšek, ten se dopouští myšlenkového zločinu. Kellogg není diplomat – je pragmatik. Když se nedávno klaněl Kyjevu, říkal, že Ukrajina je hrdinný národ bojující za svobodu. Dnes hlásá, že Ukrajina je mula, která si zaslouží ránu prknem po hlavě aby pochopila. Tohle není jen hra o moc. Je to chaos zabalený do dekorací diplomatických sálů.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
Analýza 1117. dne ruské invaze na Ukrajinu 16.03.2025
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1117 #aktuvalka
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 6-03-2025/
(2 098 slov, doba čtení 11 minut.)
V noci na 16. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 90 úderných dronů Šahed a různých typů klamných cílů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 47 dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Čerkaskou, Kyjevskou, Žytomyrskou, Dněpropetrovskou, Doněckou a Oděskou oblastí. Dalších 33 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Neplecha v Rusku: Podle nejnovější mapy zveřejněné ukrajinským generálním štábem se ukrajinské jednotky stáhly ze Sudži v Kurské oblasti, což potvrzuje předchozí oznámení ruského ministerstva obrany o dobytí této osady, stejně jako Milového a Podilu. I přes tyto ztráty ukrajinské zdroje hlásí, že v Kurské oblasti nadále probíhají intenzivní poziční boje.
Ruským jednotkám se podařilo postoupit v okolí osad Gončarovka, Gogolevka a v oblastech Kriničnyj a Sokolný Jar, kde situace zůstává pro obránce složitá. Ruské síly také pokračují ve snaze obsadit vesnici Basovka.
Ruské zdroje přinášejí rozporuplné informace. Kanál Slivočnyj Kapríz tvrdí, že ruské jednotky dosáhly centrální části Gončarovky, kde nyní upevňují své pozice. Naproti tomu kanál ArchandělSpetsnaza, spojený s neonacistickým praporem Rusič, uvádí, že v Gogolevce probíhají těžké boje mezi ruskými výsadkáři a ukrajinskými obránci.
Propagandista DnevnikDesantnika pak přiznává, že postup ruských jednotek u Gueva je pomalý kvůli tuhému odporu ukrajinských sil, které účinně brání jednotlivé obranné body.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty nejsou hlášeny žádné zásadní změny. Ukrajinské síly provedly mechanizovaný útok u Nadiji, který okupanti pravděpodobně odrazili. Na stejném videu je však vidět i druhý útok směrem na Novojehorivku, který měl být úspěšnější. Oba střety probíhají v oblasti „země nikoho“. Na jihu této části fronty pokračují poziční boje v Serebrjanském lese.
Bachmutská fronta: Intenzivní boje pokračují severně od Verchnokamjanského, kde se ruské jednotky snaží ohrozit Bilohorivku z jihu, Verchnokamjanské ze severu a přiblížit se k Siversku. V Časiv Jaru ruské síly dosáhly dalších úspěchů jak na severních sídlištích, tak západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Ukrajinské síly zde budou pravděpodobně muset nasadit zálohy, aby zvrátily nepříznivý vývoj situace.
Doněcká fronta: V Torecku nejsou hlášeny nové změny. Ruské dělostřelectvo nadále ostřeluje ukrajinské pozice v okolí stadionu Avangard a boje pokračují na stejných místech jako v předchozích dnech.
Ve směru na Pokrovsk a jižněji pokračují ruské dělostřelecké útoky na jižní část Ševčenka, což naznačuje, že ukrajinské síly ovládají většinu vesnice. Ukrajinské zdroje zmiňují blíže nespecifikované úspěchy v Udačne. Jižně od Pokrovsku Rusové pokračují v tlaku mezi Naděždinkou a Stribnem, přičemž ruské dělostřelectvo ostřeluje ukrajinské pozice v Konstantynopilu.
V oblasti Veliké Novosilky nejsou žádné nové informace.Jižní fronta: Podle ukrajinského milblogera Petrenka pokračují ruské jednotky v útocích pěchotou u obce Pjatičatky a podél lesních pásů ve směru na Malé Ščerbaki a Ščerbaki. Tyto útoky na Malé Ščerbaki potvrdil také propagandista Radov, který situaci stručně komentoval slovy „Práce pokračuje“ bez bližších podrobností o síle útočících jednotek.
Chersonská fronta je beze změn.
Diplomatické a politické události:
Ukrajina stanovila několik „červených linií“, ze kterých nehodlá ustoupit v mírových jednáních. O těchto podmínkách informoval deník The Independent s odkazem na vysoké ukrajinské představitele.
Hlavní „červené linie“ Ukrajiny:
Žádné územní ústupky – Ukrajina nehodlá postoupit žádnou část svého území, a to i přesto, že ruský prezident Vladimir Putin požaduje kontrolu nad čtyřmi částečně okupovanými regiony.
Povinný návrat tisíců ukrajinských dětí násilně deportovaných do Ruska.
Propuštění tisíců nezákonně zadržovaných civilistů, kteří nejsou válečnými zajatci a nemohou být zahrnuti do výměnných dohod.
Mezinárodní bezpečnostní záruky pro případ, že by Rusko porušilo podmínky příměří.
Rusko naopak požaduje, aby Ukrajina postoupila celé území Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti, kde po invazi v roce 2022 zorganizovalo pseudo-referenda, která byla mezinárodním společenstvím odmítnuta jako nelegální a zmanipulovaná. Podle vysokých ukrajinských představitelů Kyjev souhlasí s dočasným zmrazením frontové linie jako podmínkou pro dosažení příměří. Další ústupky však Ukrajina odmítá. „Uděláme vše pro to, abychom tato území získali zpět diplomatickou cestou,“ uvedli ukrajinští činitelé.
Podle Evropské pravdy, která se odvolává na zdroje z jednání v Saúdské Arábii, Ukrajina své „červené linie“ jasně sdělila i americké delegaci.
Ukrajina také:
Neodstoupí od svého cíle vstoupit do NATO.
Nepřijme žádná omezení týkající se velikosti své armády.
Odmítá jakékoli zákazy účasti v mezinárodních organizacích, zejména v EU a NATO.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak zdůraznil, že Rusko nesmí mít právo veta v otázce členství Ukrajiny v těchto organizacích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že vyslání mírového kontingentu na Ukrajinu by mohlo proběhnout i bez souhlasu Ruska. Toto prohlášení zaznělo v rozhovoru pro Le Parisien. Podle Macrona je francouzsko-britský plán, který se v současnosti finalizuje, už nyní předmětem zájmu „několika zemí“. Zdůraznil, že cílem není vyslat „masu“ vojáků, protože největší evropskou armádou je samotná ukrajinská. Místo toho jde o rozmístění „několika tisíc vojáků z každé země na klíčových místech za účelem výcviku“ a zároveň o „projev dlouhodobé podpory“. Mezi zvažovanými lokalitami jsou Kyjev, Oděsa a Lvov. Macron také podtrhl, že rozhodnutí o nasazení mírových sil si nevyžaduje souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina. „Ukrajina je svrchovaná země – pokud požádá o přítomnost spojeneckých sil na svém území, pak to není záležitost Ruska,“ prohlásil.
Britský premiér Keir Starmer jednal o plánech nasazení mírových sil na Ukrajině s více než 10 000 vojáky během online setkání tzv. koalice ochotných. O jednání informoval deník The Times s odkazem na své zdroje. Podle jednoho z účastníků získal Starmer pro svůj plán „výrazně širší podporu“, než původně očekával, přičemž zpočátku byly ochotny vyčlenit své jednotky pouze tři země. Podle dostupných informací bude konečný počet západních vojáků „přes 10 000“, přičemž hlavní část tohoto kontingentu by měla tvořit britské a francouzské jednotky. Zdroj publikace uvedl, že „věc už pokročila dostatečně daleko“, ale odmítl sdělit podrobnosti o tom, které země se na misi budou konkrétně podílet, aby tím neposkytl výhodu Rusku. Zpráva také uvádí, že asi 35 států se zavázalo poskytnout zbraně, logistickou a zpravodajskou podporu této misi. Cílem je odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od další invaze v případě příměří.
Finský prezident Alexander Stubb uvedl, že Rusko se snaží hrát o čas, tedy záměrně protahuje válku na Ukrajině a nemá zájem ani o příměří, ani o mír. Toto prohlášení učinil po jednání koalice ochotných, kterou svolala Velká Británie, informuje Yle. „Ruský vůdce Vladimir Putin neusiluje o příměří, zastavení palby ani o mír. Jeho hlavní cíl – zničení ukrajinské nezávislosti, suverenity a územní celistvosti – se vůbec nezměnil,“ prohlásil Stubb. Podle něj se nyní formuje koalice států, které jsou odhodlány Ukrajinu podporovat. Skupinu tvoří asi 30 podobně smýšlejících zemí z Evropy i dalších regionů. „Velká Británie a Francie zde hrají vedoucí roli a všem je jasné, jaká je situace: Ukrajina chce mír a příměří, Rusko ne,“ dodal. Stubb doufá, že evropské státy budou schopny udržet tlak na Rusko tak, aby jej donutily ukončit palbu.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se blíže zaměříme na potíže, jaké ruské ekonomice působí současná krize v ruském stavebním sektoru. Vzhledem k tomu, že je na tento sektor navázáno mnoho dalších sektorů ekonomiky, a to jak co se týká výroby, tak i služeb, projevují se jeho potíže napříč celou ekonomikou.
Vidíme tak například, že výroba oceli v Rusku meziročně klesla o 3,2%, což je i zásluhou menší poptávky po armovacím železe a jiných konstrukčních prvcích. Poptávka po nákladních automobilech klesla v Rusku ještě výrazněji, než jak tomu bylo u osobních, u těch byl zaznamenán meziroční pokles objemů prodejů 25%, přičemž v pro nákladní automobily klesl meziročně objem prodejů o 50%.
Pokles zájmu o nákladní automobily je spojený s tím, že se o 15 až 17% snížil celkový objem silniční přepravy, na čemž měly stavební materiály opět významný podíl. Celkově se meziroční pokles objemu stavebních prací odhaduje na 23%, a lze očekávat, že v budoucnu dojde k ještě větším poklesům, neboť u developerů zůstává stále neprodaných přibližně 80 milionů čtverečních metrů bytové plochy.
Ruská vláda v současné době uvažuje o rozšíření programu preferenčních hypoték pro mladé rodiny, což by sice pomohlo stavebnímu sektoru, znamenalo by to ale další náklady pro již tak schodkový státní rozpočet. Připomeňme, že výdaje státního rozpočtu činily za první dva měsíce roku 2025 8 bilionů rublů, proti 6,2 bilionům ve stejném období roku 2024 a pokud srovnáme výdaje s předválečným rokem 2021, vidíme, že tehdy dosahovaly výdaje pouze 3,3 bilionu rublů.
Pro ruský rozpočet je tak stále obtížnější nalézt dostatek finančních prostředků, neboť stále nové a nové sektory ekonomiky přicházejí s žádostmi o dotace nebo jinou vládní podporu, aby nedošlo k jejich zhroucení, národní rezervní fond byl ale téměř vyčerpán a příjmy z výběru daní vzhledem k celkovému zpomalování ekonomiky také stagnují.
Řešení, které se nabízí, tedy omezení výdajů na zbrojení, pro ruskou vládu stále není na pořadu dne, a tak můžeme očekávat, že se ruští ekonomové budou snažit řešit tuto kvadraturu kruhu stále kreativnějšími způsoby maskování růstu vnitřního zadlužení.
Dnešní Třešnička™ je návratem do budoucnosti. Kdysi se říkalo, že historie se opakuje – jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. Dnes už se historie ani nestihne zopakovat, protože se mezitím stane pravdou něco jiného. Před týdnem byl Keith Kellogg odepsán, politicky mrtvý, zapomenutý kdesi ve sklepě washingtonské diplomacie. Jeho jméno zmizelo ze seznamů, jeho vliv byl pohřben pod vrstvou oficiálních tiskových zpráv a zdvořilého mlčení. A dnes? „To jste zapomněli, že se minulý týden nestal?“ V Trumpově světě se totiž politika řídí zásadou, kterou Orwell popsal s krutou přesností: Dnes bojujeme s Euroasií, zítra s Eastasií a kdo si pamatuje včerejšek, ten se dopouští myšlenkového zločinu. Kellogg není diplomat – je pragmatik. Když se nedávno klaněl Kyjevu, říkal, že Ukrajina je hrdinný národ bojující za svobodu. Dnes hlásá, že Ukrajina je mula, která si zaslouží ránu prknem po hlavě aby pochopila. Tohle není jen hra o moc. Je to chaos zabalený do dekorací diplomatických sálů.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1118 #aktuvalka
Analýza 1118. dne ruské invaze na Ukrajinu 17.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 7-03-2025/
(2 560 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 17. března zaútočili ruští okupanti na Ukrajinu 174 útočnými drony typu Šahed a různými druhy klamných cílů. O útoku informovalo velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. K 9:00 bylo potvrzeno sestřelení 90 Šahedů a dalších typů dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kyjevskou, Kirovohradskou, Dněpropetrovskou, Záporožskou a Oděskou oblastí. Dalších 70 klamných cílů bylo ztraceno v terénu bez jakýchkoli negativních důsledků.
V noci také naopak došlo k útoku dronů na Astrachaňskou oblast Ruské federace, přičemž terčem byl palivový a energetický komplex. O úderu informoval místní gubernátor Igor Babuškin. Podle ruských úřadů způsobil “pád trosek” jednoho z dronů požár v areálu. Oheň se podařilo lokalizovat a na místě zasahují ruské záchranné složky. Hlášeno je také jedno zranění, přičemž postižená osoba byla hospitalizována. Gubernátor tvrdí, že úder na objekt provedly ukrajinské drony. Ukrajina se zatím k incidentu nevyjádřila.
Neplecha v Rusku: Podle ruských zdrojů jejich jednotky pokračují v postupu a zatlačují ukrajinské síly, i když ukrajinské pozice ve vesnicích Gujevo a v oblasti Olešňa zatím drží. Tato tvrzení zatím nejsou potvrzena nezávislými zdroji a mohou být součástí informační války.
Ve zbytku Kurské oblasti, kde stále probíhají poziční boje, se situace příliš nemění. K dnešnímu dni vychází jen minimum zpráv, což naznačuje, že žádná strana nezískala zásadní výhodu.
Ukrajinské kanály informují o ostřelování ruských pozic v Koreněvské oblasti, včetně vesnice, pomocí raketometů HIMARS.
Ruské síly pokračují v útocích na vesnici Basovka, kde se snaží vytvořit zachytný bod pro další postup. Situace zůstává dynamická, ale zatím nejsou žádné důkazy o zásadním ruském průlomu. Ukrajinské jednotky se zde pravděpodobně drží a pokoušejí se útoky odrazit.
Severovýchodní fronta: Ruské síly obnovily pokusy o ovládnutí Bohuslavky, kde jim v postupu brání ukrajinská obrana. Intenzivní poziční boje a vzájemné ostřelování pokračují jak severně, tak jižně od Teren, přičemž obdobná situace se odehrává i v Serebrjanském lese. Na jihu fronty okupanti tlačí z jihu na Bilohorivku – ačkoliv zde utrpěli značné ztráty, postupně se jim daří rozšiřovat tzv. zemi nikoho, což naznačuje jejich úsilí o obchvat obránců.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru je v současnosti relativní klid. Okupanti hledají slabá místa v ukrajinské obraně, zatímco bojiště dominuje vzájemné dělostřelecké ostřelování a útoky dronů.
Doněcká fronta: V Torecku nadále probíhají těžké boje na severu i jihu města. Situace zde zůstává nepřehledná, protože pozice často mění své držitele.
Ve směru na Pokrovsk pokračují intenzivní střety v jižní části Tarasivky a Lysivky, stejně jako ve vesnicích Ševčenko, Piščané, Kotlyné a Udačné. Přesto zde nedošlo k výrazným změnám. Jižně od Pokrovsku ukrajinské zdroje tvrdí, že okupanti obsadili Uspenivku a pokouší se postoupit na Novovasylivku, nicméně chybí vizuální důkazy k potvrzení či vyvrácení těchto zpráv.
Severovýchodně od Burlackého ruské jednotky postoupily směrem k Veselému, což potvrzuje ukrajinské dělostřelecké ostřelování této oblasti. Celkově se ukrajinským silám stále nedaří plně stabilizovat situaci kolem Veliké Novosilky, kde ruské útoky pokračují.
Jižní fronta: Ruské jednotky se dostaly do jižní části Malé Ščerbaky. Kromě toho se objevují tvrzení o jejich postupu na Stepové a Ščerbaky, ale chybí nezávislé důkazy k jejich potvrzení. Úspěchy ruských sil v této oblasti mohou souviset s nasazením méně zkušených ukrajinských jednotek, protože kvalitnější jednotky byly přesunuty na západní část fronty, kde byl dosud vývoj považován za stagnující.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump oznámil, že 18. března plánuje kontaktovat ruského vůdce Vladimira Putina, aby projednal možnost ukončení války na Ukrajině. O Trumpově záměru informují Reuters a The New York Times. Podle prezidenta se o víkendu „odvedlo hodně práce“ a nyní chce zjistit, zda je možné konflikt ukončit. „Možná ano, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci,“ prohlásil. Trump se snaží získat Putinovu podporu pro návrh 30denního příměří. Na otázku, jaké ústupky jsou při jednáních o příměří zvažovány, uvedl, že se diskutuje o „rozdělení určitých aktiv“. „Myslím, že budeme mluvit o území, je to hodně území. […] Budeme mluvit o elektrárnách, což je velké téma. Ale už jsme o tom hodně diskutovali, obě strany – Ukrajina i Rusko,“ řekl Trump. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro propagandistickou agenturu TASS potvrdil, že rozhovor mezi Putinem a Trumpem je naplánován na 18. března.
Podle průzkumu NBC News 61 % Američanů podporuje Ukrajinu, zatímco pouze 2 % stojí na straně Ruska. Třetina respondentů nepodporuje ani jednu stranu. Nejvíce sympatií k Ukrajině projevují demokraté (88 %), nezávislí voliči (59 %) a lidé s vyšším vzděláním a příjmem. Podpora Ukrajiny převažuje napříč demografickými skupinami – bez ohledu na pohlaví, věk či rasu. Výjimkou jsou hispánští voliči, kteří jsou v názorech téměř rovnoměrně rozděleni mezi Ukrajinu a „žádnou stranu“. Republikáni a konzervativci častěji volí možnost „ani jedna strana“ – v této skupině se tak vyjádřilo 57 % dotázaných. Mezi republikány s vyšším vzděláním však Ukrajinu podporuje 53 %, zatímco 62 % těch bez vysokoškolského titulu uvádí, že jejich sympatie nepatří žádné zemi. Polovina Američanů (49 %) se domnívá, že Donald Trump je spíše nakloněn Rusku, zatímco 40 % si myslí, že nemá jasné preference. Mezi těmi, kdo jej považují za proruského, jsou převážně demokraté, nezávislí voliči, ženy z předměstí, nebělošští voliči a lidé všech věkových kategorií kromě skupiny 50–64 let. Mezi republikány 70 % věří, že Trump je neutrální, 14 % ho považuje za proruského a 13 % za spíše proukrajinského.
Rada Evropské unie schválila poskytnutí 3,5 miliardy eur v rámci programu Ukraine Facility. Oznámila to samotná Rada EU. Podle závěrů EU splnila Ukrajina všechny podmínky pro získání třetí platby z programu, což zahrnovalo přijetí 13 různých opatření. Mezi nimi například reformy na podporu obnovitelných zdrojů energie, posílení nezávislosti energetického regulátora, zjednodušení hraničních kontrol v souladu s unijními standardy, schválení strategie pro rozvoj zemědělství a venkova či pokračování práce na seznamu strategických a kritických surovin. Ukrajinský premiér Šmyhal uvedl, že přislíbené finanční prostředky pomohou posílit odolnost státu a budou směřovat na klíčové rozpočtové výdaje důležité pro občany. Celkově by měl Kyjev v roce 2025 obdržet z programu Ukraine Facility 12,5 miliardy eur, zatímco v loňském roce činila podpora 16,2 miliardy eur.
Ministerstvo spravedlnosti USA informovalo evropské partnery o odstoupení Spojených států z Mezinárodního centra pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA). O rozhodnutí píše The New York Times s odvoláním na své zdroje. Předchozí administrativa vedená Joem Bidenem se ke skupině připojila v roce 2023. Centrum bylo vytvořeno s cílem pohnat ruské vedení a jeho spojence v Bělorusku, Severní Koreji a Íránu k odpovědnosti za válku proti Ukrajině. Podle zdrojů NYT se očekává, že rozhodnutí bude oficiálně oznámeno dnes, 17. března, v e-mailu zaměstnancům a členům Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), na jejímž základě ICPA vzniklo. USA byly jedinou zemí mimo Evropu, která s centrem spolupracovala, a do Haagu vyslaly vysokého žalobce ministerstva spravedlnosti, aby koordinoval práci s vyšetřovateli z Ukrajiny, Pobaltí a Rumunska. Administrativa Donalda Trumpa zároveň ruší i Skupinu pro analýzu válečných zločinů, složenou ze zkušených žalobců. Ta byla vytvořena v roce 2022 tehdejším ministrem spravedlnosti Merrickem Garlandem s cílem koordinovat úsilí ministerstva spravedlnosti o pohnání Rusů k odpovědnosti za zvěrstva spáchaná na Ukrajině. Podle zdrojů listu Washington své rozhodnutí nijak nezdůvodnil, kromě obvyklého vysvětlení, že jde o „přerozdělení zdrojů“. Již dříve The Telegraph informoval, že Spojené státy daly jasně najevo, že by mohly ukončit mezinárodní snahy o stíhání Ruska za válečné zločiny na Ukrajině – mimo jiné i tím, že se stáhnou z procesu vytvoření zvláštního tribunálu proti Ruské federaci.
Německo předalo Ukrajině nový balík vojenské pomoci, který zahrnuje mimo jiné protiletadlovou munici, tankové střelivo a samohybná protiletadlová děla. Informace pochází z aktualizovaného seznamu vojenské pomoci zveřejněného na webu německé vlády.
Nový balík obsahuje:
24 obrněných vozidel MRAP s ochranou proti minám a přepadům,
munici pro tanky Leopard 1,
munici pro bojová vozidla pěchoty Marder,
tři samohybné protiletadlové kanóny Gepard včetně náhradních dílů,
10 000 kusů munice pro Gepard,
rakety pro systémy protivzdušné obrany IRIS-T SLM,
5 000 kusů dělostřelecké munice ráže 155 mm,
2 000 kusů munice ráže 122 mm,
50 průzkumných dronů Vector s náhradními díly,
30 pozemních bezosádkových platforem Gereon RCS,
30 systémů pro detekci dronů,
dvě odminovací vozidla WISENT 1 s náhradními díly,
100 přenosných systémů pro odstraňování min H-PEMBS,
dva odminovací pluhy,
556 laserových dálkoměrů,
255 infračervených dalekohledů,
dvě vozidla pro pohraniční stráž,
8 000 kusů munice pro minomety ráže 120 mm.
Kromě toho Německo dodá 95 útočných pušek MK 556, 1 340 útočných pušek HK 416 a 765 000 kusů lékárniček první pomoci. Podle německé vlády Berlín poskytl nebo přislíbil vojenskou pomoc v hodnotě přibližně 28 miliard eur v nadcházejících letech.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme vyčerpávání poslední z větších finančních rezerv, které má Rusko k dispozici. V důsledku nízkých cen ropy, rostoucího deficitu a vyčerpání národního rezervního fondu ruský vláda uvolnila rezervy, uložené na hotovostních účtech v ruských bankách. Tyto rezervy, které ruské ministerstvo financí drží na účtech komerčních bank, a které ještě na počátku roku tvořily téměř 10 bilionů rublů, se nyní začaly rychle zmenšovat.
Na konci února tohoto roku byl objem finančních prostředků již jen 6,75 bilionu rublů, a za první dva březnové týdny klesla na 5,8 bilionu rublů, došlo tedy ke zmenšení těchto rezerv o 35% od počátku tohoto roku. Tyto finanční prostředky jsou využívány zejména k pokrytí schodku ruského státního rozpočtu, který má negativní bilanci již pět měsíců nepřetržitě, v prvních dvou měsících byl ale schodek vlivem zálohových plateb zbrojnímu průmyslu mnohem vyšší.
Jak jsme již několikrát uvedli, jednou z hlavních příčin potíží ruského rozpočtu jsou klesající zisky z prodeje ropy. Na počátku tohoto roku bylo možné prodat barel ruské ropy za přibližně 70 USD, na počátku února klesla její cena na průměrných 62 USD za barel, a na počátku března se její cena pohybovala okolo hranice 54 USD za barel, což je čtrnáctiměsíční minimum.. Pokud k tomu připočteme pokles rublových příjmů způsobených posílením kurzu rublu vůči USD, lze odhadovat, že příjmy ruských ropných společností klesly na přibližně 65% úrovně na počátku tohoto roku.
Analytici předpokládají, že Rusko bude nuceno zahájit drastické škrty výdajů, tedy mechanismus známý jako sekvestr. Lze tedy předpokládat další krácení výdajů v oblastech jako jsou administrativa, školství, zdravotní péče, přičemž tyto výdaje byly již v návrhu rozpočtu na rok 2025 silně redukovány, například zdravotní péče o 15% oproti již sníženým výdajům roku 2024. tyto sektory se tak dostanou do ještě hlubší krize, než v jaké se nacházely v předchozích letech, s přímým dopadem na kvalitu života ruských obyvatel.
Dnešní Třešnička™ utekla z vypolštářované cimřičky. Když se nedávno objevily zprávy, že Francie bude chtít po USA splatit dluh za financování války za nezávislost ve výši několikanásobně převyšující HDP planety, jen málokdo tomu uvěřil. Jenže je rok 2025, kamarádi, a blázni ovládli blázinec. Skupina republikánských senátorů v Minnesotě bůhvíproč přeložila zákon, který by klasifikoval “přehnanou kritiku Donalda Trumpa nebo jeho podporovatelů” jako duševní nemoc. Jestli to bude nazýváno “libtarstvím” je nejisté stejně jako to, že ti, co toto slovo nadužívají ví, co znamená. Ale popojeďme. O slovo se totiž, tentokrát doopravdy, přihlásila i země kohouta, baget a dávné nenávisti ke všemu anglosaskému. Francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann navrhl, aby si Francie vzala zpět Sochu Svobody, protože Spojené státy už prý nezastávají hodnoty, které vedly k jejímu darování. Možná se nám tu rýsuje deal století. Francouzi si odvezou těch pár set tun mědi a oceli, aby nemuseli přihlížet, jak země, která teprve nedávno přestala považovat za nemoc homosexualitu obratem prohlásí za šílenství svobodu slova. Trumpova Amerika by naopak mohla do Evropy začít vyvážet něco, co skutečně reprezentuje její současné hodnoty. Jediné, co nás zatím napadá jsou repliky pozlacených hajzlíků Donalda Trumpa z Oválné pracovny!
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1118 #aktuvalka
Analýza 1118. dne ruské invaze na Ukrajinu 17.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 7-03-2025/
(2 560 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 17. března zaútočili ruští okupanti na Ukrajinu 174 útočnými drony typu Šahed a různými druhy klamných cílů. O útoku informovalo velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. K 9:00 bylo potvrzeno sestřelení 90 Šahedů a dalších typů dronů nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Černihivskou, Čerkaskou, Kyjevskou, Kirovohradskou, Dněpropetrovskou, Záporožskou a Oděskou oblastí. Dalších 70 klamných cílů bylo ztraceno v terénu bez jakýchkoli negativních důsledků.
V noci také naopak došlo k útoku dronů na Astrachaňskou oblast Ruské federace, přičemž terčem byl palivový a energetický komplex. O úderu informoval místní gubernátor Igor Babuškin. Podle ruských úřadů způsobil “pád trosek” jednoho z dronů požár v areálu. Oheň se podařilo lokalizovat a na místě zasahují ruské záchranné složky. Hlášeno je také jedno zranění, přičemž postižená osoba byla hospitalizována. Gubernátor tvrdí, že úder na objekt provedly ukrajinské drony. Ukrajina se zatím k incidentu nevyjádřila.
Neplecha v Rusku: Podle ruských zdrojů jejich jednotky pokračují v postupu a zatlačují ukrajinské síly, i když ukrajinské pozice ve vesnicích Gujevo a v oblasti Olešňa zatím drží. Tato tvrzení zatím nejsou potvrzena nezávislými zdroji a mohou být součástí informační války.
Ve zbytku Kurské oblasti, kde stále probíhají poziční boje, se situace příliš nemění. K dnešnímu dni vychází jen minimum zpráv, což naznačuje, že žádná strana nezískala zásadní výhodu.
Ukrajinské kanály informují o ostřelování ruských pozic v Koreněvské oblasti, včetně vesnice, pomocí raketometů HIMARS.
Ruské síly pokračují v útocích na vesnici Basovka, kde se snaží vytvořit zachytný bod pro další postup. Situace zůstává dynamická, ale zatím nejsou žádné důkazy o zásadním ruském průlomu. Ukrajinské jednotky se zde pravděpodobně drží a pokoušejí se útoky odrazit.
Severovýchodní fronta: Ruské síly obnovily pokusy o ovládnutí Bohuslavky, kde jim v postupu brání ukrajinská obrana. Intenzivní poziční boje a vzájemné ostřelování pokračují jak severně, tak jižně od Teren, přičemž obdobná situace se odehrává i v Serebrjanském lese. Na jihu fronty okupanti tlačí z jihu na Bilohorivku – ačkoliv zde utrpěli značné ztráty, postupně se jim daří rozšiřovat tzv. zemi nikoho, což naznačuje jejich úsilí o obchvat obránců.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru je v současnosti relativní klid. Okupanti hledají slabá místa v ukrajinské obraně, zatímco bojiště dominuje vzájemné dělostřelecké ostřelování a útoky dronů.
Doněcká fronta: V Torecku nadále probíhají těžké boje na severu i jihu města. Situace zde zůstává nepřehledná, protože pozice často mění své držitele.
Ve směru na Pokrovsk pokračují intenzivní střety v jižní části Tarasivky a Lysivky, stejně jako ve vesnicích Ševčenko, Piščané, Kotlyné a Udačné. Přesto zde nedošlo k výrazným změnám. Jižně od Pokrovsku ukrajinské zdroje tvrdí, že okupanti obsadili Uspenivku a pokouší se postoupit na Novovasylivku, nicméně chybí vizuální důkazy k potvrzení či vyvrácení těchto zpráv.
Severovýchodně od Burlackého ruské jednotky postoupily směrem k Veselému, což potvrzuje ukrajinské dělostřelecké ostřelování této oblasti. Celkově se ukrajinským silám stále nedaří plně stabilizovat situaci kolem Veliké Novosilky, kde ruské útoky pokračují.
Jižní fronta: Ruské jednotky se dostaly do jižní části Malé Ščerbaky. Kromě toho se objevují tvrzení o jejich postupu na Stepové a Ščerbaky, ale chybí nezávislé důkazy k jejich potvrzení. Úspěchy ruských sil v této oblasti mohou souviset s nasazením méně zkušených ukrajinských jednotek, protože kvalitnější jednotky byly přesunuty na západní část fronty, kde byl dosud vývoj považován za stagnující.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump oznámil, že 18. března plánuje kontaktovat ruského vůdce Vladimira Putina, aby projednal možnost ukončení války na Ukrajině. O Trumpově záměru informují Reuters a The New York Times. Podle prezidenta se o víkendu „odvedlo hodně práce“ a nyní chce zjistit, zda je možné konflikt ukončit. „Možná ano, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci,“ prohlásil. Trump se snaží získat Putinovu podporu pro návrh 30denního příměří. Na otázku, jaké ústupky jsou při jednáních o příměří zvažovány, uvedl, že se diskutuje o „rozdělení určitých aktiv“. „Myslím, že budeme mluvit o území, je to hodně území. […] Budeme mluvit o elektrárnách, což je velké téma. Ale už jsme o tom hodně diskutovali, obě strany – Ukrajina i Rusko,“ řekl Trump. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro propagandistickou agenturu TASS potvrdil, že rozhovor mezi Putinem a Trumpem je naplánován na 18. března.
Podle průzkumu NBC News 61 % Američanů podporuje Ukrajinu, zatímco pouze 2 % stojí na straně Ruska. Třetina respondentů nepodporuje ani jednu stranu. Nejvíce sympatií k Ukrajině projevují demokraté (88 %), nezávislí voliči (59 %) a lidé s vyšším vzděláním a příjmem. Podpora Ukrajiny převažuje napříč demografickými skupinami – bez ohledu na pohlaví, věk či rasu. Výjimkou jsou hispánští voliči, kteří jsou v názorech téměř rovnoměrně rozděleni mezi Ukrajinu a „žádnou stranu“. Republikáni a konzervativci častěji volí možnost „ani jedna strana“ – v této skupině se tak vyjádřilo 57 % dotázaných. Mezi republikány s vyšším vzděláním však Ukrajinu podporuje 53 %, zatímco 62 % těch bez vysokoškolského titulu uvádí, že jejich sympatie nepatří žádné zemi. Polovina Američanů (49 %) se domnívá, že Donald Trump je spíše nakloněn Rusku, zatímco 40 % si myslí, že nemá jasné preference. Mezi těmi, kdo jej považují za proruského, jsou převážně demokraté, nezávislí voliči, ženy z předměstí, nebělošští voliči a lidé všech věkových kategorií kromě skupiny 50–64 let. Mezi republikány 70 % věří, že Trump je neutrální, 14 % ho považuje za proruského a 13 % za spíše proukrajinského.
Rada Evropské unie schválila poskytnutí 3,5 miliardy eur v rámci programu Ukraine Facility. Oznámila to samotná Rada EU. Podle závěrů EU splnila Ukrajina všechny podmínky pro získání třetí platby z programu, což zahrnovalo přijetí 13 různých opatření. Mezi nimi například reformy na podporu obnovitelných zdrojů energie, posílení nezávislosti energetického regulátora, zjednodušení hraničních kontrol v souladu s unijními standardy, schválení strategie pro rozvoj zemědělství a venkova či pokračování práce na seznamu strategických a kritických surovin. Ukrajinský premiér Šmyhal uvedl, že přislíbené finanční prostředky pomohou posílit odolnost státu a budou směřovat na klíčové rozpočtové výdaje důležité pro občany. Celkově by měl Kyjev v roce 2025 obdržet z programu Ukraine Facility 12,5 miliardy eur, zatímco v loňském roce činila podpora 16,2 miliardy eur.
Ministerstvo spravedlnosti USA informovalo evropské partnery o odstoupení Spojených států z Mezinárodního centra pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA). O rozhodnutí píše The New York Times s odvoláním na své zdroje. Předchozí administrativa vedená Joem Bidenem se ke skupině připojila v roce 2023. Centrum bylo vytvořeno s cílem pohnat ruské vedení a jeho spojence v Bělorusku, Severní Koreji a Íránu k odpovědnosti za válku proti Ukrajině. Podle zdrojů NYT se očekává, že rozhodnutí bude oficiálně oznámeno dnes, 17. března, v e-mailu zaměstnancům a členům Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), na jejímž základě ICPA vzniklo. USA byly jedinou zemí mimo Evropu, která s centrem spolupracovala, a do Haagu vyslaly vysokého žalobce ministerstva spravedlnosti, aby koordinoval práci s vyšetřovateli z Ukrajiny, Pobaltí a Rumunska. Administrativa Donalda Trumpa zároveň ruší i Skupinu pro analýzu válečných zločinů, složenou ze zkušených žalobců. Ta byla vytvořena v roce 2022 tehdejším ministrem spravedlnosti Merrickem Garlandem s cílem koordinovat úsilí ministerstva spravedlnosti o pohnání Rusů k odpovědnosti za zvěrstva spáchaná na Ukrajině. Podle zdrojů listu Washington své rozhodnutí nijak nezdůvodnil, kromě obvyklého vysvětlení, že jde o „přerozdělení zdrojů“. Již dříve The Telegraph informoval, že Spojené státy daly jasně najevo, že by mohly ukončit mezinárodní snahy o stíhání Ruska za válečné zločiny na Ukrajině – mimo jiné i tím, že se stáhnou z procesu vytvoření zvláštního tribunálu proti Ruské federaci.
Německo předalo Ukrajině nový balík vojenské pomoci, který zahrnuje mimo jiné protiletadlovou munici, tankové střelivo a samohybná protiletadlová děla. Informace pochází z aktualizovaného seznamu vojenské pomoci zveřejněného na webu německé vlády.
Nový balík obsahuje:
24 obrněných vozidel MRAP s ochranou proti minám a přepadům,
munici pro tanky Leopard 1,
munici pro bojová vozidla pěchoty Marder,
tři samohybné protiletadlové kanóny Gepard včetně náhradních dílů,
10 000 kusů munice pro Gepard,
rakety pro systémy protivzdušné obrany IRIS-T SLM,
5 000 kusů dělostřelecké munice ráže 155 mm,
2 000 kusů munice ráže 122 mm,
50 průzkumných dronů Vector s náhradními díly,
30 pozemních bezosádkových platforem Gereon RCS,
30 systémů pro detekci dronů,
dvě odminovací vozidla WISENT 1 s náhradními díly,
100 přenosných systémů pro odstraňování min H-PEMBS,
dva odminovací pluhy,
556 laserových dálkoměrů,
255 infračervených dalekohledů,
dvě vozidla pro pohraniční stráž,
8 000 kusů munice pro minomety ráže 120 mm.
Kromě toho Německo dodá 95 útočných pušek MK 556, 1 340 útočných pušek HK 416 a 765 000 kusů lékárniček první pomoci. Podle německé vlády Berlín poskytl nebo přislíbil vojenskou pomoc v hodnotě přibližně 28 miliard eur v nadcházejících letech.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme vyčerpávání poslední z větších finančních rezerv, které má Rusko k dispozici. V důsledku nízkých cen ropy, rostoucího deficitu a vyčerpání národního rezervního fondu ruský vláda uvolnila rezervy, uložené na hotovostních účtech v ruských bankách. Tyto rezervy, které ruské ministerstvo financí drží na účtech komerčních bank, a které ještě na počátku roku tvořily téměř 10 bilionů rublů, se nyní začaly rychle zmenšovat.
Na konci února tohoto roku byl objem finančních prostředků již jen 6,75 bilionu rublů, a za první dva březnové týdny klesla na 5,8 bilionu rublů, došlo tedy ke zmenšení těchto rezerv o 35% od počátku tohoto roku. Tyto finanční prostředky jsou využívány zejména k pokrytí schodku ruského státního rozpočtu, který má negativní bilanci již pět měsíců nepřetržitě, v prvních dvou měsících byl ale schodek vlivem zálohových plateb zbrojnímu průmyslu mnohem vyšší.
Jak jsme již několikrát uvedli, jednou z hlavních příčin potíží ruského rozpočtu jsou klesající zisky z prodeje ropy. Na počátku tohoto roku bylo možné prodat barel ruské ropy za přibližně 70 USD, na počátku února klesla její cena na průměrných 62 USD za barel, a na počátku března se její cena pohybovala okolo hranice 54 USD za barel, což je čtrnáctiměsíční minimum.. Pokud k tomu připočteme pokles rublových příjmů způsobených posílením kurzu rublu vůči USD, lze odhadovat, že příjmy ruských ropných společností klesly na přibližně 65% úrovně na počátku tohoto roku.
Analytici předpokládají, že Rusko bude nuceno zahájit drastické škrty výdajů, tedy mechanismus známý jako sekvestr. Lze tedy předpokládat další krácení výdajů v oblastech jako jsou administrativa, školství, zdravotní péče, přičemž tyto výdaje byly již v návrhu rozpočtu na rok 2025 silně redukovány, například zdravotní péče o 15% oproti již sníženým výdajům roku 2024. tyto sektory se tak dostanou do ještě hlubší krize, než v jaké se nacházely v předchozích letech, s přímým dopadem na kvalitu života ruských obyvatel.
Dnešní Třešnička™ utekla z vypolštářované cimřičky. Když se nedávno objevily zprávy, že Francie bude chtít po USA splatit dluh za financování války za nezávislost ve výši několikanásobně převyšující HDP planety, jen málokdo tomu uvěřil. Jenže je rok 2025, kamarádi, a blázni ovládli blázinec. Skupina republikánských senátorů v Minnesotě bůhvíproč přeložila zákon, který by klasifikoval “přehnanou kritiku Donalda Trumpa nebo jeho podporovatelů” jako duševní nemoc. Jestli to bude nazýváno “libtarstvím” je nejisté stejně jako to, že ti, co toto slovo nadužívají ví, co znamená. Ale popojeďme. O slovo se totiž, tentokrát doopravdy, přihlásila i země kohouta, baget a dávné nenávisti ke všemu anglosaskému. Francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann navrhl, aby si Francie vzala zpět Sochu Svobody, protože Spojené státy už prý nezastávají hodnoty, které vedly k jejímu darování. Možná se nám tu rýsuje deal století. Francouzi si odvezou těch pár set tun mědi a oceli, aby nemuseli přihlížet, jak země, která teprve nedávno přestala považovat za nemoc homosexualitu obratem prohlásí za šílenství svobodu slova. Trumpova Amerika by naopak mohla do Evropy začít vyvážet něco, co skutečně reprezentuje její současné hodnoty. Jediné, co nás zatím napadá jsou repliky pozlacených hajzlíků Donalda Trumpa z Oválné pracovny!
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1119 #aktuvalka
Analýza 1119. dne ruské invaze na Ukrajinu 18.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 8-03-2025/
(1 910 slov, doba čtení 10 minut)
Americký prezident Donald Trump a ruský diktátor Vladimir Putin se dle vyjádření Bílého domu dnes telefonicky dohodli, že by měla na Blízkém východě ihned začít jednání o zastavení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle dostupných informací pak prý uzavřeli dohodu o částečném příměří. Během “velmi dobrého” telefonátu, jehož obsah zatím nebyl Američany zveřejněn, se údajně shodli, že prvním krokem bude zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu. Kreml mezitím oznámil, že Putin vydal rozkaz k zastavení útoků na ukrajinská energetická zařízení. Putin také na naléhání Trumpa přislíbil, že nezmasakruje “obklíčené Ukrajince” v Kurské oblasti. Rusko si podle Kremlu nicméně stále stojí za svými požadavky. Mezi ně patří:
Důsledná kontrola zastavení palby na celé frontové linii.
Ukončení mobilizace na Ukrajině a zastavení procesu povolávání nových vojáků.
Zastavení dodávek západních zbraní a vojenské pomoci Ukrajině (včetně zpravodajských informací).
Zajištění, aby Kyjev dodržoval dohody, protože podle Moskvy Ukrajina dříve dohody sabotovala.
Omezení ukrajinských “barbarských teroristických operací”, údajně zaměřených proti ruskému civilnímu obyvatelstvu v příhraničních oblastech (např. Kurská oblast).
Podle Bílého domu se Trump a Putin dohodli také na zahájení jednání o námořním příměří v Černém moři s výhledem na celkové ukončení bojů. Kreml také oznámil, že se Trumpovi líbil Putinův nápad o společném hokejovém utkání mezi hráči NHL a KHL. Americká strana tuto důležitou informaci nekomentovala. Zdá se tedy, že dealmaker nevyjednal vůbec nic. Kyjev se zatím nevyjádřil.
V noci na 18. března podnikly ruské síly masivní vzdušný útok na Ukrajinu, během kterého nasadily celkem 137 útočných dronů Šahed a různých typů simulátorů. Podle dostupných informací bylo do 9:00 ráno potvrzeno sestřelení 63 dronů v oblastech Charkova, Poltavy, Sumy, Černihova, Čerkas, Kyjeva, Vinnycje, Kirovohradu, Dnipropetrovsku, Záporoží, Mykolajivu a Chersonu. Kromě toho bylo ztraceno 64 dronových simulátorů, avšak bez jakýchkoli negativních následků.
Neplecha v Rusku: Ruský milbloger Majakovsk píše, že dnes ukrajinské jednotky zahájily bojové operace v Bělgorodské oblasti. Boje údajně mají v současné době probíhat mezi vesnicemi Demidovka a Prilese. Tyto informace zatím nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Proto doporučujeme k nim přistupovat s obezřetností.
Kanál Slivočnyj Kapríz píše, že boje v Bělgorodské oblasti probíhají také u vesnice Krasnaja Jaruga, přibližně 600 metrů od mezinárodní hranice. Záběry ruských dronů ukazují ukrajinská vozidla, která na sobě nesou charakteristické znamení trojúhelníku, které používají v Kurské oblasti.
V Sumské oblasti pokračují ruské útoky na vesnici Basovka. Boje se nyní přesunuly na na jižní část.
Kanál ArchandělSpetsnaza napojený na ruský neonacistický prapor Rusíč píše, že v Sudžanském okrese v Kurské oblasti stále pokračují poziční boje. Aktivní je zejména obranná linie u vesnice Gogolevka. Píše, že ukrajinské síly se v této oblasti nesnaží o protiútoky, ale namísto toho podnikají na ruske jednotky dělostřelecké přepady. Ty působí Rusům těžké ztráty a zpomalují postup jednotek. U vesnic Gujevo a Gornal sice boje probíhají, ale prý ne s takovou intenzitou. Klíčový je podle něj úsek u vesnice Gluboká, kde se menší počet ukrajinských jednotek zuřivě brání. Pokud by se jí Rusové zmocnili, znamenalo by to přetnutí silnice spojující Sudžu a Gujevo. Závěrem píše, že pro změnu je zde nyní zase vysoká aktivita ukrajinských dronů, díky čemuž linie drží.
Severovýchodní fronta: Na severu této části fronty probíhá vzájemné ostřelování u Západného. Ruské dělostřelectvo ostřeluje i Kolisnykivku, což potvrzuje přítomnost ukrajinských sil na jihu vesnice. Bojuje se i v okolí Teren a poziční bitvy zuří v Serebrjanském lese. Na jihu této fronty se podle ukrajinských zdrojů situace zkomplikovala. Rusové dobyli kopce v oblasti Bilohorivky, což jim dává větší možnosti při napadání ukrajinské logistiky jak v samotné Bilohorivce, tak Serebrjanském lese.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné změny. Okupanti se snaží postoupit západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel a na severu města. Boje pokračují.
Doněcká fronta: Ve směru na Pokrovsk je situace více méně stabilní ukrajinské jednotky bojují v Lysivce, Ševčenku, Piščaném, Kotlyném a v Udačném. Jižně od Pokrovsku pokračují boje na stejných místech, jako v předchozích dnech a ani zde jsme nezaznamenali žádné výrazné změny.
Ve směru na Burlacké postupovali okupanti v severovýchodní části této vesnice a ovládají z ní přibližně polovinu.
Ve směru na Záporoží probíhají bitvy o západní část vesnice Pjatichatky, na jižním okraji vesnice Malé Ščerbaky a ve směru na vesnici Ščerbaky. Prozatím není úplně jasné jak velké síly zde okupanti mají k dispozici.
Jižní fronta: Ruské zdroje píší, že se Rusům podařilo vstoupit do východní části vesnice Stepové. Chybí ovšem informace o síle průniku a konsolidaci pozic. Ukrajinský milbloger Petrenko potvrzuje ruský průnik do východní části vesnice a dodává, že se ruským jednotkám podařilo také dostat do střední části. Útočné skupiny ruské pěchoty se ale v těchto částech dostávají pod silné útoky ukrajinských dronařů.
Diplomatické a politické události:
Nejvyšší kontrolní úřad Ukrajiny provedl audit přímé rozpočtové podpory ze Spojených států v hodnotě 30 miliard dolarů. Výsledky kontroly neodhalily žádná porušení pravidel. O závěrech auditu informoval samotný úřad. Celkem proběhly čtyři audity finančních prostředků poskytnutých Ukrajině v rámci několika programů:
Projekt „Podpora veřejných výdajů pro zajištění udržitelné správy veřejných financí na Ukrajině“ – 27,05 miliardy dolarů, z toho 12,7 miliardy putovalo do důchodového fondu.
Dodatečná dohoda k úmluvě o realizaci rozvojového úkolu – 1,7 miliardy dolarů.
Grant z Fondu mnohostranné donátorské spolupráce – 1,1 miliardy dolarů.
Podle výsledků auditu byly americké finanční prostředky využity efektivně a v souladu s jejich stanoveným účelem. „Díky těmto prostředkům se podařilo předejít krizi v oblasti sociálních plateb, zajistit včasnou výplatu důchodů a mezd, podpořit zdravotnický systém a pokrýt základní humanitární potřeby obyvatel,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Zároveň auditoři identifikovali několik oblastí, jejichž zlepšení by mohlo přispět k ještě efektivnějšímu využívání finanční pomoci v budoucnu. Mezi ně patří posílení vnitřní kontroly odpovědných institucí, zvýšení transparentnosti finančních procesů, zavedení moderních mechanismů pro ověřování sociálních plateb a zlepšení evidence příjemců podpory.
Německý Bundestag schválil ústavní změny, které umožní výrazné navýšení výdajů na obranu mimo rámec tzv. dluhové brzdy (Schuldenbremse), která standardně omezuje roční rozpočtový deficit na 0,35 % HDP. Tato legislativní úprava umožní Berlínu vyčlenit na obranu částky přesahující 1 % HDP, což má zásadní význam pro modernizaci Bundeswehru. Změna byla přijata 513 hlasy poslanců stran CDU/CSU, SPD a Zelených, zatímco zástupci AfD, FDP a Die Linke hlasovali proti. Tento krok je považován za politický úspěch vůdce CDU Friedricha Merze, který se podle některých komentátorů stává klíčovou postavou v budoucí německé vládě. Dalším krokem bude schválení návrhu ve Spolkové radě, horní komoře parlamentu, kde se očekává hlasování 21. března.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme situaci u jedné z profesí, kterým se v Rusku v poslední době nebývale daří, tedy kurýrů. Zejména ti pracující v Moskvě mají na ruské poměry neobvykle vysoké výdělky, které průměrně o 19% převyšují výdělky specialistů s vyšším vzděláním pracujících v Moskvě. Podle údajů z portálu pro nabídky zaměstnání Superjob je medián platu kurýra dosahuje v březnu tohoto roku částky 130 000 rublů, přičemž medián platů specialistů s vyšším vzděláním dosahuje pouze 105 000 rublů. Medián platu specialistů bez vyššího vzdělání je pak pouze 80 000 rublů.
Vysoké platy jsou pak kurýrům nabízeny nejen v Moskvě, ale i například v Petrohradu, kde medián jejich platu dosahuje 105 000 rublů, v Jekatěrinburgu pak dosahuje 90 000 rublů a například v Novosibirsku 80 000 rublů. K práci kurýra tak přecházejí i vysoce kvalifikovaní pracovníci, neboť jejich ohodnocení například ve výzkumných ústavech není konkurenceschopné s platy kurýrů.
Tyto odchody pak způsobují problémy na místech původního zaměstnání těchto specialistů, neboť jak jsme již několikrát uvedli, míra nezaměstnanosti je dnes v Rusku velmi nízká a v Moskvě nedosahuje ani 2% – a jakýkoli odchod je tak pro zaměstnavatele velmi obtížné nahradit. Nerovnováha, jakou způsobila na pracovním trhu mobilizace, tak nepřímo komplikuje činnost mnoha ruských podniků, i když je přímo nezasáhla.
Dnešní Třešnička™ opět patří Trumpově administrativě, která si nově s grácií pouťového podvodníka opět přivlastnila heslo „Mír skrze sílu„. Tento starý koncept, sahající od Hadrianova valu přes Washingtona až po Reagana, kdysi vyjadřoval myšlenku, že skutečný klid zbraní zajišťuje jejich připravenost, že síla je štítem, nikoli kladivem.
Pod tímto heslem se ale dnešní svět dočkal spíš chaosu skrze egomanii, kde má své místo destabilizace spojenců a poklonkování autoritářům. A pokud tenhle kolotoč bude pokračovat, můžeme se těšit na další Trumpovo „mír“, tentokrát třeba na Tchaj-wanu, nebo na Balkáně. A když pak washingtonští PR kouzelníci zase slavnostně rozvinou bannery, můžou k tomu svým typickým úsměvem přidat ještě větu: „Nebýt nás, mohlo to být horší!“
Inu, zapálit dům a pak se chlubit, že jste přinesli kbelík s vodou, to chce pořádnou dávku drzosti. A už jste vlastně poděkovali?
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1119 #aktuvalka
Analýza 1119. dne ruské invaze na Ukrajinu 18.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 8-03-2025/
(1 910 slov, doba čtení 10 minut)
Americký prezident Donald Trump a ruský diktátor Vladimir Putin se dle vyjádření Bílého domu dnes telefonicky dohodli, že by měla na Blízkém východě ihned začít jednání o zastavení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle dostupných informací pak prý uzavřeli dohodu o částečném příměří. Během “velmi dobrého” telefonátu, jehož obsah zatím nebyl Američany zveřejněn, se údajně shodli, že prvním krokem bude zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu. Kreml mezitím oznámil, že Putin vydal rozkaz k zastavení útoků na ukrajinská energetická zařízení. Putin také na naléhání Trumpa přislíbil, že nezmasakruje “obklíčené Ukrajince” v Kurské oblasti. Rusko si podle Kremlu nicméně stále stojí za svými požadavky. Mezi ně patří:
Důsledná kontrola zastavení palby na celé frontové linii.
Ukončení mobilizace na Ukrajině a zastavení procesu povolávání nových vojáků.
Zastavení dodávek západních zbraní a vojenské pomoci Ukrajině (včetně zpravodajských informací).
Zajištění, aby Kyjev dodržoval dohody, protože podle Moskvy Ukrajina dříve dohody sabotovala.
Omezení ukrajinských “barbarských teroristických operací”, údajně zaměřených proti ruskému civilnímu obyvatelstvu v příhraničních oblastech (např. Kurská oblast).
Podle Bílého domu se Trump a Putin dohodli také na zahájení jednání o námořním příměří v Černém moři s výhledem na celkové ukončení bojů. Kreml také oznámil, že se Trumpovi líbil Putinův nápad o společném hokejovém utkání mezi hráči NHL a KHL. Americká strana tuto důležitou informaci nekomentovala. Zdá se tedy, že dealmaker nevyjednal vůbec nic. Kyjev se zatím nevyjádřil.
V noci na 18. března podnikly ruské síly masivní vzdušný útok na Ukrajinu, během kterého nasadily celkem 137 útočných dronů Šahed a různých typů simulátorů. Podle dostupných informací bylo do 9:00 ráno potvrzeno sestřelení 63 dronů v oblastech Charkova, Poltavy, Sumy, Černihova, Čerkas, Kyjeva, Vinnycje, Kirovohradu, Dnipropetrovsku, Záporoží, Mykolajivu a Chersonu. Kromě toho bylo ztraceno 64 dronových simulátorů, avšak bez jakýchkoli negativních následků.
Neplecha v Rusku: Ruský milbloger Majakovsk píše, že dnes ukrajinské jednotky zahájily bojové operace v Bělgorodské oblasti. Boje údajně mají v současné době probíhat mezi vesnicemi Demidovka a Prilese. Tyto informace zatím nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Proto doporučujeme k nim přistupovat s obezřetností.
Kanál Slivočnyj Kapríz píše, že boje v Bělgorodské oblasti probíhají také u vesnice Krasnaja Jaruga, přibližně 600 metrů od mezinárodní hranice. Záběry ruských dronů ukazují ukrajinská vozidla, která na sobě nesou charakteristické znamení trojúhelníku, které používají v Kurské oblasti.
V Sumské oblasti pokračují ruské útoky na vesnici Basovka. Boje se nyní přesunuly na na jižní část.
Kanál ArchandělSpetsnaza napojený na ruský neonacistický prapor Rusíč píše, že v Sudžanském okrese v Kurské oblasti stále pokračují poziční boje. Aktivní je zejména obranná linie u vesnice Gogolevka. Píše, že ukrajinské síly se v této oblasti nesnaží o protiútoky, ale namísto toho podnikají na ruske jednotky dělostřelecké přepady. Ty působí Rusům těžké ztráty a zpomalují postup jednotek. U vesnic Gujevo a Gornal sice boje probíhají, ale prý ne s takovou intenzitou. Klíčový je podle něj úsek u vesnice Gluboká, kde se menší počet ukrajinských jednotek zuřivě brání. Pokud by se jí Rusové zmocnili, znamenalo by to přetnutí silnice spojující Sudžu a Gujevo. Závěrem píše, že pro změnu je zde nyní zase vysoká aktivita ukrajinských dronů, díky čemuž linie drží.
Severovýchodní fronta: Na severu této části fronty probíhá vzájemné ostřelování u Západného. Ruské dělostřelectvo ostřeluje i Kolisnykivku, což potvrzuje přítomnost ukrajinských sil na jihu vesnice. Bojuje se i v okolí Teren a poziční bitvy zuří v Serebrjanském lese. Na jihu této fronty se podle ukrajinských zdrojů situace zkomplikovala. Rusové dobyli kopce v oblasti Bilohorivky, což jim dává větší možnosti při napadání ukrajinské logistiky jak v samotné Bilohorivce, tak Serebrjanském lese.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné změny. Okupanti se snaží postoupit západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel a na severu města. Boje pokračují.
Doněcká fronta: Ve směru na Pokrovsk je situace více méně stabilní ukrajinské jednotky bojují v Lysivce, Ševčenku, Piščaném, Kotlyném a v Udačném. Jižně od Pokrovsku pokračují boje na stejných místech, jako v předchozích dnech a ani zde jsme nezaznamenali žádné výrazné změny.
Ve směru na Burlacké postupovali okupanti v severovýchodní části této vesnice a ovládají z ní přibližně polovinu.
Ve směru na Záporoží probíhají bitvy o západní část vesnice Pjatichatky, na jižním okraji vesnice Malé Ščerbaky a ve směru na vesnici Ščerbaky. Prozatím není úplně jasné jak velké síly zde okupanti mají k dispozici.
Jižní fronta: Ruské zdroje píší, že se Rusům podařilo vstoupit do východní části vesnice Stepové. Chybí ovšem informace o síle průniku a konsolidaci pozic. Ukrajinský milbloger Petrenko potvrzuje ruský průnik do východní části vesnice a dodává, že se ruským jednotkám podařilo také dostat do střední části. Útočné skupiny ruské pěchoty se ale v těchto částech dostávají pod silné útoky ukrajinských dronařů.
Diplomatické a politické události:
Nejvyšší kontrolní úřad Ukrajiny provedl audit přímé rozpočtové podpory ze Spojených států v hodnotě 30 miliard dolarů. Výsledky kontroly neodhalily žádná porušení pravidel. O závěrech auditu informoval samotný úřad. Celkem proběhly čtyři audity finančních prostředků poskytnutých Ukrajině v rámci několika programů:
Projekt „Podpora veřejných výdajů pro zajištění udržitelné správy veřejných financí na Ukrajině“ – 27,05 miliardy dolarů, z toho 12,7 miliardy putovalo do důchodového fondu.
Dodatečná dohoda k úmluvě o realizaci rozvojového úkolu – 1,7 miliardy dolarů.
Grant z Fondu mnohostranné donátorské spolupráce – 1,1 miliardy dolarů.
Podle výsledků auditu byly americké finanční prostředky využity efektivně a v souladu s jejich stanoveným účelem. „Díky těmto prostředkům se podařilo předejít krizi v oblasti sociálních plateb, zajistit včasnou výplatu důchodů a mezd, podpořit zdravotnický systém a pokrýt základní humanitární potřeby obyvatel,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Zároveň auditoři identifikovali několik oblastí, jejichž zlepšení by mohlo přispět k ještě efektivnějšímu využívání finanční pomoci v budoucnu. Mezi ně patří posílení vnitřní kontroly odpovědných institucí, zvýšení transparentnosti finančních procesů, zavedení moderních mechanismů pro ověřování sociálních plateb a zlepšení evidence příjemců podpory.
Německý Bundestag schválil ústavní změny, které umožní výrazné navýšení výdajů na obranu mimo rámec tzv. dluhové brzdy (Schuldenbremse), která standardně omezuje roční rozpočtový deficit na 0,35 % HDP. Tato legislativní úprava umožní Berlínu vyčlenit na obranu částky přesahující 1 % HDP, což má zásadní význam pro modernizaci Bundeswehru. Změna byla přijata 513 hlasy poslanců stran CDU/CSU, SPD a Zelených, zatímco zástupci AfD, FDP a Die Linke hlasovali proti. Tento krok je považován za politický úspěch vůdce CDU Friedricha Merze, který se podle některých komentátorů stává klíčovou postavou v budoucí německé vládě. Dalším krokem bude schválení návrhu ve Spolkové radě, horní komoře parlamentu, kde se očekává hlasování 21. března.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme situaci u jedné z profesí, kterým se v Rusku v poslední době nebývale daří, tedy kurýrů. Zejména ti pracující v Moskvě mají na ruské poměry neobvykle vysoké výdělky, které průměrně o 19% převyšují výdělky specialistů s vyšším vzděláním pracujících v Moskvě. Podle údajů z portálu pro nabídky zaměstnání Superjob je medián platu kurýra dosahuje v březnu tohoto roku částky 130 000 rublů, přičemž medián platů specialistů s vyšším vzděláním dosahuje pouze 105 000 rublů. Medián platu specialistů bez vyššího vzdělání je pak pouze 80 000 rublů.
Vysoké platy jsou pak kurýrům nabízeny nejen v Moskvě, ale i například v Petrohradu, kde medián jejich platu dosahuje 105 000 rublů, v Jekatěrinburgu pak dosahuje 90 000 rublů a například v Novosibirsku 80 000 rublů. K práci kurýra tak přecházejí i vysoce kvalifikovaní pracovníci, neboť jejich ohodnocení například ve výzkumných ústavech není konkurenceschopné s platy kurýrů.
Tyto odchody pak způsobují problémy na místech původního zaměstnání těchto specialistů, neboť jak jsme již několikrát uvedli, míra nezaměstnanosti je dnes v Rusku velmi nízká a v Moskvě nedosahuje ani 2% – a jakýkoli odchod je tak pro zaměstnavatele velmi obtížné nahradit. Nerovnováha, jakou způsobila na pracovním trhu mobilizace, tak nepřímo komplikuje činnost mnoha ruských podniků, i když je přímo nezasáhla.
Dnešní Třešnička™ opět patří Trumpově administrativě, která si nově s grácií pouťového podvodníka opět přivlastnila heslo „Mír skrze sílu„. Tento starý koncept, sahající od Hadrianova valu přes Washingtona až po Reagana, kdysi vyjadřoval myšlenku, že skutečný klid zbraní zajišťuje jejich připravenost, že síla je štítem, nikoli kladivem.
Pod tímto heslem se ale dnešní svět dočkal spíš chaosu skrze egomanii, kde má své místo destabilizace spojenců a poklonkování autoritářům. A pokud tenhle kolotoč bude pokračovat, můžeme se těšit na další Trumpovo „mír“, tentokrát třeba na Tchaj-wanu, nebo na Balkáně. A když pak washingtonští PR kouzelníci zase slavnostně rozvinou bannery, můžou k tomu svým typickým úsměvem přidat ještě větu: „Nebýt nás, mohlo to být horší!“
Inu, zapálit dům a pak se chlubit, že jste přinesli kbelík s vodou, to chce pořádnou dávku drzosti. A už jste vlastně poděkovali?
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1120 #aktuvalka
Analýza 1120. dne ruské invaze na Ukrajinu 19.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 9-03-2025/
(2 511 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 19. března ruské síly podnikly rozsáhlý útok na Ukrajinu, při kterém použily dvě balistické rakety Iskander-M, čtyři střely S-300 a celkem 145 dronů Šahed a jejich simulátorů. Ukrajinská obrana dokázala sestřelit 72 dronů nad oblastmi Charkov, Poltava, Sumy, Černihiv, Čerkasy, Kyjev, Žytomyr, Vinnycja, Kirovohrad, Dněpropetrovsk, Záporoží a Oděsa. Dalších 56 ruských dronů-simulátorů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody.
Sumská oblast: Jeden z ruských dronů dopadl na střechu regionální klinické nemocnice a další zasáhl zdravotnické zařízení v obci Krasnopilja. Požár, který následně vypukl, byl uhašen. Obě budovy byly zničeny, ale nikdo nebyl zraněn.
Kyjevská oblast: Noční útok poškodil a částečně zničil několik soukromých domů v Bučanském okrese, kde rovněž vypukl požár. V Boryspilském okrese byl zasažen jeden rodinný dům. Oheň zasáhl také vegetaci v okresech Obuchiv a Fastiv. Zraněn byl 60letý muž, který utrpěl poranění obou dolních končetin.
Poltavská oblast: V okrese Myrhorod trosky sestřeleného dronu poškodily sklad místního podniku, kde následně začalo hořet uskladněné seno.
Dněpropetrovská oblast: Požár způsobený útokem ruského dronu zasáhl strategickou infrastrukturu v okresech Dnipro a Pavlohrad.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská armáda sestřelila své vlastní bezpilotní letouny, které byly včera na cestě k útoku na Ukrajinu. Stalo se tak poté, co Vladimir Putin nařídil dočasné zastavení úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu po rozhovoru s Donaldem Trumpem. Podle ruského ministerstva bylo v té době ve vzduchu sedm dronů určených k útoku na energetická zařízení v Mykolajivské oblasti spojená s ukrajinským obranným průmyslem. Ruská protivzdušná obrana dostala rozkaz je zničit – šest jich bylo sestřeleno systémem Pancir, jeden zlikvidovala stíhačka. Věřte nebo ne, je z toho třešnička.
Neplecha v Rusku; Bělgorodské boogaloo: Ukrajinské jednotky pokračují v bojových operacích na ruském území, konkrétně ve směru na vesnici Demidovka. Podle ruského kanálu Vojennyj Osvedomitěl se ukrajinské síly snaží proniknout do jižní části vesnice, zatímco ruské drony a dělostřelectvo aktivně útočí na jejich obrněnou techniku – dosud bylo zaznamenáno 9 až 10 zasažených a poškozených vozidel. Ukrajinské pěchotě se podařilo obsadit jižní okraj vesnice, ale průlom do obydlené části zatím neproběhl.
Ruský milbloger Majakovsk potvrdil vstup ukrajinských jednotek do Demidovky a informoval o intenzivních bojích, přičemž situace pro ukrajinské síly zde zřejmě není příznivá. O rozsahu a cílech této operace se stále vedou spekulace – ruské zdroje se podivují nad výběrem Demidovky, která podle nich není strategicky významná. Terén v oblasti tvoří směs lesů a polí, bez výrazných dominantních bodů. Nejbližší větší správní centrum, Krasnaja Jaruga, leží 25 km jihovýchodně. Pokud by Ukrajinci chtěli zaútočit na tuto oblast, mohli by překročit hranici mnohem blíže k cíli, což činí celkový záměr této ofenzivy nejasným.
Sudžanská oblast: V oblasti Sudži pokračují poziční boje. Ruské zdroje hlásí, že jejich jednotky severně od Gujeva, ve směru na Olešnou, byly vystaveny silné ukrajinské dělostřelecké palbě, což je donutilo dočasně ustoupit. Přestože ukrajinské ostřelování zpomalilo ruské akce, okupantům se v některých sektorech podařilo postoupit – jejich síly rozšířily kontrolované území na západním břehu řeky Psyol a přiblížily se o 1,5 km k demarkační linii.
Západně od Sudži ruské jednotky podnikly útok na jeden z ukrajinských opěrných bodů, ale vzhledem k absenci konkrétních výsledků lze předpokládat, že neuspěly.
Severovýchodní fronta: Ruské síly zvýšily aktivitu ve směru na Lyman, kde postoupily severně od Novoljubivky a útočí u Nadiji, Makijivky a Novoljubivky. Tento vývoj naznačuje obnovenou snahu dostat se k řece Oskil. Okupanti ve velkém nasazují letectvo, zejména v okolí Jampolivky a Toreského. Na jižním úseku této fronty pokračují boje o Bilohorivku.
Bachmutská fronta: Situace v Časiv Jaru se pro obránce komplikuje. Rusům se podařilo opět proniknout na sídliště Západní a pokračují v útocích západně od areálu továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Ukrajinská obrana zde čelí velkému tlaku.
Doněcká fronta: V Torecku se bojuje na severu města a na jihu v oblasti sídliště Zabalka. Ve směru na Toreck pokračují střety o Dačenské a Ševčenko.
Na západě 425. útočný pluk „Skála“ odrazil ruský pěchotní útok na Piščané. Intenzivní boje probíhají v Kotlyném, kde okupanti stále drží areál rozestavěné šachty PPS-3 dolu Pokrovsk. Jižně od Pokrovsku se těžce bojuje v Andrijivce, kde ukrajinské síly zahájily protiútoky na západě vesnice. V Konstantynopilu ruské drony cílí na ukrajinské pozice, což naznačuje, že se Ukrajincům podařilo většinu vesnice znovu ovládnout.
U Veliké Novosilky ukrajinské jednotky drží pozice v lese severně od Dniproenerhiji. Samotná vesnice je nejspíš v pásmu nikoho a na této části fronty nejsou hlášeny výraznější změny.
Jižní fronta: Bez hlášených změn.
Chersonská fronta: Bez hlášených změn.
Krym: Ukrajinská rozvědka zveřejnila video dokumentující úspěšné útoky na ruské systémy protivzdušné obrany, vrtulníky a lodě na Krymu. Počet těchto zásahů naznačuje, že podobné operace probíhají už delší dobu a dostupné záběry se hromadí.
Jednání USA-Ukrajina-Rusko:
Americký prezident Donald Trump popřel včerejší tvrzení Kremlu, že by s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jednal o zastavení vojenské pomoci Ukrajině. V rozhovoru pro Fox News uvedl, že tato otázka vůbec nebyla na stole: „Mluvili jsme o mnoha věcech, ale vojenská pomoc nebyla tématem.“ Trump také zmínil, že během rozhovoru mu Putin údajně sdělil, že ho nevnímá jako „nepřítele“. Dále naznačil možnost zlepšení obchodních vztahů mezi USA a Ruskem a zdůraznil, že Moskva disponuje strategickými surovinami, včetně rozsáhlých ložisek vzácných nerostů. Jak jsme psali včera ruská státní média po telefonátu Trumpa s Putinem uvedla, že ruský prezident požadoval úplné zastavení zahraniční pomoci Ukrajině a ukončení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem.
Podle agentury Bloomberg se ukrajinský prezident během rozhovoru se svým americkým protějškem zavázal dočasně pozastavit útoky na ruskou energetickou infrastrukturu. Trump telefonát označil za „velmi dobrý“ a upřesnil, že trval přibližně hodinu. Velká část debaty se prý týkala Trumpova předchozího hovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, v němž se snažil sladit požadavky obou stran.
Mluvčí Bílého domu Karoline Levitt pak okomentovala telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským jako „fantastickou“ konverzaci. Na tiskové konferenci, uvedla, že Trump se Zelenským probírali možnosti, jak Ukrajinu a Rusko přivést k „společnému jmenovateli“. Zdůraznila také, že americký prezident chce „jednou provždy“ ukončit válku. Levitt zároveň prozradila některé detaily hovoru. Trump měl Zelenskému nabídnout pomoc se správou ukrajinských jaderných a energetických zařízení a zdůraznit, že dohled USA nad nimi by byl „nejlepší zárukou bezpečnosti“. Zelenskyj na oplátku požádal o další systémy protivzdušné obrany Patriot. Trump prý odpověděl, že tuto žádost zváží. Mluvčí Bílého domu také potvrdila, že USA budou i nadále s Ukrajinou sdílet zpravodajské informace.
Ukrajina a Rusko provedly další výměnu válečných zajatců, při níž si obě strany vyměnily 175 zajatců. Oznámil to prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj jde o jednu z největších výměn vůbec. Mezi navrácenými Ukrajinci jsou vojáci ozbrojených sil, námořnictva, Národní gardy, územní obrany a pohraniční stráže. Mnozí z nich sloužili na klíčových bojištích – v Mariupolu, v Azovstalu, v Doněcké, Luhanské a Chersonské oblasti. Další pocházejí z Charkovské, Mykolajivské, Záporožské, Sumské a Kurské oblasti. Podle Koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci se mezi navrácenými Ukrajinci nachází 166 vojáků nižších hodností a devět důstojníků. Výměna se uskutečnila s podporou Spojených arabských emirátů. Ukrajině se rovněž podařilo navrátit 22 těžce raněných vojáků a bojovníky, kteří byli nezákonně odsouzeni v Rusku za vykonstruované zločiny. Ti byli repatriováni mimo rámec běžné výměny zajatců.
Mluvčí ruského diktátora Dmitrij Peskov uvedl, že „pauza“ v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu nadále trvá. Zároveň ale obvinil Ukrajinu z nedostatku reciprocity a pokračujících úderů na ruské energetické objekty. O situaci informovala ruská agentura RBC. Podle Peskova ruská armáda dodržuje příkaz Vladimira Putina a nadále neútočí na ukrajinskou energetiku. „Žádné jiné rozkazy od prezidenta nepadly,“ zdůraznil. Současně však Kreml kritizoval Ukrajinu za to, že údajně nereaguje stejnou vstřícností. Ruská strana tvrdí, že ukrajinské ozbrojené síly zaútočily na energetické zařízení v Krasnodarském kraji, a to navzdory tomu, že Putinova „pauza“ byla široce medializována.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Alexanderem Stubbem varoval, že bez amerických zpravodajských dat Ukrajina ztrácí schopnost sledovat přesnost ruských balistických útoků. „Proč by Putin chtěl, abychom tato data neměli? Pokud nás nechce zabíjet, proč se snaží o to, aby nám prezident Trump zastavil přísun těchto informací? Znamená to, že chce, aby naše civilní obyvatelstvo nevědělo o hrozících raketových útocích a nešlo do krytů. To vše jen ukazuje, že válka bude pokračovat,“ prohlásil Zelenskyj.
Evropská unie představila nový obranný plán, jehož cílem je posílit vojenskou podporu Ukrajině. V Bruselu ho 19. března představila vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Kaia Kallas. Podle dokumentu tzv. Bílé knihy bude Ukrajina dostávat minimálně 2 miliony dělostřeleckých granátů ročně, spolu s dalšími vojenskými prostředky jako jsou systémy protivzdušné obrany, bojové drony nebo výcvik a vybavení pro ukrajinské brigády Plán zahrnuje i přímou podporu ukrajinského obranného průmyslu a zabezpečení přístupu ke kosmickým službám. Kaia Kallas zdůraznila, že i přes probíhající jednání o příměří EU zvažuje dlouhodobé investice do obrany, protože očekává, že ruská agrese bude pokračovat. „Ukrajina se musí vyzbrojit, aby předešla budoucím útokům. Potřebujeme dlouhodobý plán, který zajistí její bezpečnost,“ uvedla Kallas. Dodala, že Evropa svou obranu neposiluje proto, aby vedla válku, ale aby byla připravena na nejhorší scénáře.
Polsko plánuje v rámci programu Východní štít rozmístit protipěchotní miny na svých hranicích s Ruskem a Běloruskem. Oznámil to náměstek ministra obrany Paweł Bejda v rozhovoru pro RMF 24. Bejda zdůraznil, že situace na východních hranicích je natolik vážná, že Polsko „nemá jinou možnost“. Dodal, že Polsko momentálně nemá protipěchotní miny ve výzbroji, ale je schopné je vyrábět. Podle něj by Varšava mohla vyprodukovat několik set tisíc, nebo dokonce až milion min. Tento krok přichází poté, co Polsko vystoupilo z Úmluvy o zákazu protipěchotních min (Ottawská úmluva), která jejich výrobu a použití zakazuje.
Spojené království nemá v úmyslu ukončit výcvik ukrajinských vojáků ani dodávky zbraní, přestože Kreml požaduje zrušení zahraniční vojenské pomoci Ukrajině jako podmínku mírových jednání. Oznámil to britský deník The Guardian, který se odvolává na zdroje z obranného sektoru Spojeného království. Po telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem Londýn zdůraznil, že jeho postoj se nemění. Britská vojenská pomoc Ukrajině proto bude pokračovat i v roce 2025, přičemž plánovaný objem činí 4,5 miliardy liber (přes 5 miliard dolarů). Moskva tak se svými požadavky neuspěla.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes vám přinášíme oficiální prohlášení ministra Antona Siluanova na žádost, kterou na průmyslovém kongresu přednesl představitel unie průmyslníků a podnikatelů, Alexandr Šokin. Ten uvedl, že aktuální úroveň úrokových sazeb nelze přijmout a že zisky firem klesají, kvůli čemuž ty omezují investice a klesá také objem získaných půjček. Načež požádal Siluanova, aby ruským podnikatelům pomohl.
Ten však odmítl kritiku monetární politiky ruské vlády, a vyzval podnikatele, aby přistoupili k současné situaci s pochopením a zahájili ozdravnou kampaň v souvislosti se stavem hospodaření svých společností. Následně podal příklad toho, jak se v tomto roce zachovalo jeho ministerstvo, když uvedl, že v něm byla vykonána důkladná inventarizace výdajů, a byly vybrány prioritní oblasti, přičemž projekty v ostatních oblastech byly odloženy na pozdější dobu.
Dodal, že se ministerstvo tímto způsobem optimalizovalo svůj rozpočet, a navrhl podnikatelům, aby provedli totéž, tedy aby snížili náklady a zbavili se všeho zbytečného, neboť je podle něj potřeba utáhnout si opasky. Konstatoval, že chápe, že podnikatelé procházejí v současné době složitým obdobím, a zdůraznil, že jím musí podnikatelská sféra projít společně s ruskou vládou.
Pokud se však zaměříme na to, v jakých oblastech vykázal úspory Anton Siluanov, uvidíme, že nejvíce byly kráceny sociální výdaje, a to o plných 16%, konkrétně z 7,7 do 6,2 bilionu rublů. Přičemž se jedná o nominální výdaje, při započtení inflace došlo k reálnému poklesu těchto výdajů na přibližně 70% úrovně z roku 2024.
Na výdajích na bezpečnost (tedy nejen na armádu, ale i policii a další bezpečnostní složky) byly však naplánovány dvojnásobné výdaje oproti roku 2023, a veřejná složka této rozpočtové kapitoly tak dosáhla 40% celkových rozpočtových výdajů. Při započtení tajné složky, a také toho, že jsou některé zbrojní programy financovány transfery z mimorozpočtových kapitol, lze odhadovat, že se celkové výdaje na bezpečnost a zbrojní výrobu blíží dvěma třetinám celkových rozpočtových výdajů. Je tak evidentní, kde leží priority ruské vlády.
Dnešní Třešnička™ není pravda, ale mohla by bejt! Kreml (starej dobrej “Je to jeho práce” Pesky) tvrdí, že po telefonátu Putina s Trumpem sedm vlastních dronů sestřelil, protože příměří. No jasně, dědo, věříme ti. Jen si pojď lehnout, už bylo dost pohádek. Ruská armáda nejspíš v rámci „dodržování míru“ bude brzy sestřelovat i vlastní letadla a tanky, aby ukázala světu, jak je svědomitá. Trump, který si mezitím otevřel v Bílém domě bazar ojetých Tesel a zlatých hajzlíků, sedí (možná bez obleku?) v Oválné pracovně a pravděpodobně si myslí, že „Mykolajivská oblast“ je nějaká luxusní vodka. Pokud to takhle půjde dál, tak ze samých telefonátů, se možná dočkáme i ruského náletu na samotný Kreml – samozřejmě čistě z respektu k příměří. Pamatujete ještě doby, kdy největší skandál Bílého domu byla Lewinská? Oh, we ‘member.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1120 #aktuvalka
Analýza 1120. dne ruské invaze na Ukrajinu 19.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 9-03-2025/
(2 511 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 19. března ruské síly podnikly rozsáhlý útok na Ukrajinu, při kterém použily dvě balistické rakety Iskander-M, čtyři střely S-300 a celkem 145 dronů Šahed a jejich simulátorů. Ukrajinská obrana dokázala sestřelit 72 dronů nad oblastmi Charkov, Poltava, Sumy, Černihiv, Čerkasy, Kyjev, Žytomyr, Vinnycja, Kirovohrad, Dněpropetrovsk, Záporoží a Oděsa. Dalších 56 ruských dronů-simulátorů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody.
Sumská oblast: Jeden z ruských dronů dopadl na střechu regionální klinické nemocnice a další zasáhl zdravotnické zařízení v obci Krasnopilja. Požár, který následně vypukl, byl uhašen. Obě budovy byly zničeny, ale nikdo nebyl zraněn.
Kyjevská oblast: Noční útok poškodil a částečně zničil několik soukromých domů v Bučanském okrese, kde rovněž vypukl požár. V Boryspilském okrese byl zasažen jeden rodinný dům. Oheň zasáhl také vegetaci v okresech Obuchiv a Fastiv. Zraněn byl 60letý muž, který utrpěl poranění obou dolních končetin.
Poltavská oblast: V okrese Myrhorod trosky sestřeleného dronu poškodily sklad místního podniku, kde následně začalo hořet uskladněné seno.
Dněpropetrovská oblast: Požár způsobený útokem ruského dronu zasáhl strategickou infrastrukturu v okresech Dnipro a Pavlohrad.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská armáda sestřelila své vlastní bezpilotní letouny, které byly včera na cestě k útoku na Ukrajinu. Stalo se tak poté, co Vladimir Putin nařídil dočasné zastavení úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu po rozhovoru s Donaldem Trumpem. Podle ruského ministerstva bylo v té době ve vzduchu sedm dronů určených k útoku na energetická zařízení v Mykolajivské oblasti spojená s ukrajinským obranným průmyslem. Ruská protivzdušná obrana dostala rozkaz je zničit – šest jich bylo sestřeleno systémem Pancir, jeden zlikvidovala stíhačka. Věřte nebo ne, je z toho třešnička.
Neplecha v Rusku; Bělgorodské boogaloo: Ukrajinské jednotky pokračují v bojových operacích na ruském území, konkrétně ve směru na vesnici Demidovka. Podle ruského kanálu Vojennyj Osvedomitěl se ukrajinské síly snaží proniknout do jižní části vesnice, zatímco ruské drony a dělostřelectvo aktivně útočí na jejich obrněnou techniku – dosud bylo zaznamenáno 9 až 10 zasažených a poškozených vozidel. Ukrajinské pěchotě se podařilo obsadit jižní okraj vesnice, ale průlom do obydlené části zatím neproběhl.
Ruský milbloger Majakovsk potvrdil vstup ukrajinských jednotek do Demidovky a informoval o intenzivních bojích, přičemž situace pro ukrajinské síly zde zřejmě není příznivá. O rozsahu a cílech této operace se stále vedou spekulace – ruské zdroje se podivují nad výběrem Demidovky, která podle nich není strategicky významná. Terén v oblasti tvoří směs lesů a polí, bez výrazných dominantních bodů. Nejbližší větší správní centrum, Krasnaja Jaruga, leží 25 km jihovýchodně. Pokud by Ukrajinci chtěli zaútočit na tuto oblast, mohli by překročit hranici mnohem blíže k cíli, což činí celkový záměr této ofenzivy nejasným.
Sudžanská oblast: V oblasti Sudži pokračují poziční boje. Ruské zdroje hlásí, že jejich jednotky severně od Gujeva, ve směru na Olešnou, byly vystaveny silné ukrajinské dělostřelecké palbě, což je donutilo dočasně ustoupit. Přestože ukrajinské ostřelování zpomalilo ruské akce, okupantům se v některých sektorech podařilo postoupit – jejich síly rozšířily kontrolované území na západním břehu řeky Psyol a přiblížily se o 1,5 km k demarkační linii.
Západně od Sudži ruské jednotky podnikly útok na jeden z ukrajinských opěrných bodů, ale vzhledem k absenci konkrétních výsledků lze předpokládat, že neuspěly.
Severovýchodní fronta: Ruské síly zvýšily aktivitu ve směru na Lyman, kde postoupily severně od Novoljubivky a útočí u Nadiji, Makijivky a Novoljubivky. Tento vývoj naznačuje obnovenou snahu dostat se k řece Oskil. Okupanti ve velkém nasazují letectvo, zejména v okolí Jampolivky a Toreského. Na jižním úseku této fronty pokračují boje o Bilohorivku.
Bachmutská fronta: Situace v Časiv Jaru se pro obránce komplikuje. Rusům se podařilo opět proniknout na sídliště Západní a pokračují v útocích západně od areálu továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Ukrajinská obrana zde čelí velkému tlaku.
Doněcká fronta: V Torecku se bojuje na severu města a na jihu v oblasti sídliště Zabalka. Ve směru na Toreck pokračují střety o Dačenské a Ševčenko.
Na západě 425. útočný pluk „Skála“ odrazil ruský pěchotní útok na Piščané. Intenzivní boje probíhají v Kotlyném, kde okupanti stále drží areál rozestavěné šachty PPS-3 dolu Pokrovsk. Jižně od Pokrovsku se těžce bojuje v Andrijivce, kde ukrajinské síly zahájily protiútoky na západě vesnice. V Konstantynopilu ruské drony cílí na ukrajinské pozice, což naznačuje, že se Ukrajincům podařilo většinu vesnice znovu ovládnout.
U Veliké Novosilky ukrajinské jednotky drží pozice v lese severně od Dniproenerhiji. Samotná vesnice je nejspíš v pásmu nikoho a na této části fronty nejsou hlášeny výraznější změny.
Jižní fronta: Bez hlášených změn.
Chersonská fronta: Bez hlášených změn.
Krym: Ukrajinská rozvědka zveřejnila video dokumentující úspěšné útoky na ruské systémy protivzdušné obrany, vrtulníky a lodě na Krymu. Počet těchto zásahů naznačuje, že podobné operace probíhají už delší dobu a dostupné záběry se hromadí.
Jednání USA-Ukrajina-Rusko:
Americký prezident Donald Trump popřel včerejší tvrzení Kremlu, že by s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jednal o zastavení vojenské pomoci Ukrajině. V rozhovoru pro Fox News uvedl, že tato otázka vůbec nebyla na stole: „Mluvili jsme o mnoha věcech, ale vojenská pomoc nebyla tématem.“ Trump také zmínil, že během rozhovoru mu Putin údajně sdělil, že ho nevnímá jako „nepřítele“. Dále naznačil možnost zlepšení obchodních vztahů mezi USA a Ruskem a zdůraznil, že Moskva disponuje strategickými surovinami, včetně rozsáhlých ložisek vzácných nerostů. Jak jsme psali včera ruská státní média po telefonátu Trumpa s Putinem uvedla, že ruský prezident požadoval úplné zastavení zahraniční pomoci Ukrajině a ukončení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem.
Podle agentury Bloomberg se ukrajinský prezident během rozhovoru se svým americkým protějškem zavázal dočasně pozastavit útoky na ruskou energetickou infrastrukturu. Trump telefonát označil za „velmi dobrý“ a upřesnil, že trval přibližně hodinu. Velká část debaty se prý týkala Trumpova předchozího hovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, v němž se snažil sladit požadavky obou stran.
Mluvčí Bílého domu Karoline Levitt pak okomentovala telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským jako „fantastickou“ konverzaci. Na tiskové konferenci, uvedla, že Trump se Zelenským probírali možnosti, jak Ukrajinu a Rusko přivést k „společnému jmenovateli“. Zdůraznila také, že americký prezident chce „jednou provždy“ ukončit válku. Levitt zároveň prozradila některé detaily hovoru. Trump měl Zelenskému nabídnout pomoc se správou ukrajinských jaderných a energetických zařízení a zdůraznit, že dohled USA nad nimi by byl „nejlepší zárukou bezpečnosti“. Zelenskyj na oplátku požádal o další systémy protivzdušné obrany Patriot. Trump prý odpověděl, že tuto žádost zváží. Mluvčí Bílého domu také potvrdila, že USA budou i nadále s Ukrajinou sdílet zpravodajské informace.
Ukrajina a Rusko provedly další výměnu válečných zajatců, při níž si obě strany vyměnily 175 zajatců. Oznámil to prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj jde o jednu z největších výměn vůbec. Mezi navrácenými Ukrajinci jsou vojáci ozbrojených sil, námořnictva, Národní gardy, územní obrany a pohraniční stráže. Mnozí z nich sloužili na klíčových bojištích – v Mariupolu, v Azovstalu, v Doněcké, Luhanské a Chersonské oblasti. Další pocházejí z Charkovské, Mykolajivské, Záporožské, Sumské a Kurské oblasti. Podle Koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci se mezi navrácenými Ukrajinci nachází 166 vojáků nižších hodností a devět důstojníků. Výměna se uskutečnila s podporou Spojených arabských emirátů. Ukrajině se rovněž podařilo navrátit 22 těžce raněných vojáků a bojovníky, kteří byli nezákonně odsouzeni v Rusku za vykonstruované zločiny. Ti byli repatriováni mimo rámec běžné výměny zajatců.
Mluvčí ruského diktátora Dmitrij Peskov uvedl, že „pauza“ v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu nadále trvá. Zároveň ale obvinil Ukrajinu z nedostatku reciprocity a pokračujících úderů na ruské energetické objekty. O situaci informovala ruská agentura RBC. Podle Peskova ruská armáda dodržuje příkaz Vladimira Putina a nadále neútočí na ukrajinskou energetiku. „Žádné jiné rozkazy od prezidenta nepadly,“ zdůraznil. Současně však Kreml kritizoval Ukrajinu za to, že údajně nereaguje stejnou vstřícností. Ruská strana tvrdí, že ukrajinské ozbrojené síly zaútočily na energetické zařízení v Krasnodarském kraji, a to navzdory tomu, že Putinova „pauza“ byla široce medializována.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Alexanderem Stubbem varoval, že bez amerických zpravodajských dat Ukrajina ztrácí schopnost sledovat přesnost ruských balistických útoků. „Proč by Putin chtěl, abychom tato data neměli? Pokud nás nechce zabíjet, proč se snaží o to, aby nám prezident Trump zastavil přísun těchto informací? Znamená to, že chce, aby naše civilní obyvatelstvo nevědělo o hrozících raketových útocích a nešlo do krytů. To vše jen ukazuje, že válka bude pokračovat,“ prohlásil Zelenskyj.
Evropská unie představila nový obranný plán, jehož cílem je posílit vojenskou podporu Ukrajině. V Bruselu ho 19. března představila vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Kaia Kallas. Podle dokumentu tzv. Bílé knihy bude Ukrajina dostávat minimálně 2 miliony dělostřeleckých granátů ročně, spolu s dalšími vojenskými prostředky jako jsou systémy protivzdušné obrany, bojové drony nebo výcvik a vybavení pro ukrajinské brigády Plán zahrnuje i přímou podporu ukrajinského obranného průmyslu a zabezpečení přístupu ke kosmickým službám. Kaia Kallas zdůraznila, že i přes probíhající jednání o příměří EU zvažuje dlouhodobé investice do obrany, protože očekává, že ruská agrese bude pokračovat. „Ukrajina se musí vyzbrojit, aby předešla budoucím útokům. Potřebujeme dlouhodobý plán, který zajistí její bezpečnost,“ uvedla Kallas. Dodala, že Evropa svou obranu neposiluje proto, aby vedla válku, ale aby byla připravena na nejhorší scénáře.
Polsko plánuje v rámci programu Východní štít rozmístit protipěchotní miny na svých hranicích s Ruskem a Běloruskem. Oznámil to náměstek ministra obrany Paweł Bejda v rozhovoru pro RMF 24. Bejda zdůraznil, že situace na východních hranicích je natolik vážná, že Polsko „nemá jinou možnost“. Dodal, že Polsko momentálně nemá protipěchotní miny ve výzbroji, ale je schopné je vyrábět. Podle něj by Varšava mohla vyprodukovat několik set tisíc, nebo dokonce až milion min. Tento krok přichází poté, co Polsko vystoupilo z Úmluvy o zákazu protipěchotních min (Ottawská úmluva), která jejich výrobu a použití zakazuje.
Spojené království nemá v úmyslu ukončit výcvik ukrajinských vojáků ani dodávky zbraní, přestože Kreml požaduje zrušení zahraniční vojenské pomoci Ukrajině jako podmínku mírových jednání. Oznámil to britský deník The Guardian, který se odvolává na zdroje z obranného sektoru Spojeného království. Po telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem Londýn zdůraznil, že jeho postoj se nemění. Britská vojenská pomoc Ukrajině proto bude pokračovat i v roce 2025, přičemž plánovaný objem činí 4,5 miliardy liber (přes 5 miliard dolarů). Moskva tak se svými požadavky neuspěla.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes vám přinášíme oficiální prohlášení ministra Antona Siluanova na žádost, kterou na průmyslovém kongresu přednesl představitel unie průmyslníků a podnikatelů, Alexandr Šokin. Ten uvedl, že aktuální úroveň úrokových sazeb nelze přijmout a že zisky firem klesají, kvůli čemuž ty omezují investice a klesá také objem získaných půjček. Načež požádal Siluanova, aby ruským podnikatelům pomohl.
Ten však odmítl kritiku monetární politiky ruské vlády, a vyzval podnikatele, aby přistoupili k současné situaci s pochopením a zahájili ozdravnou kampaň v souvislosti se stavem hospodaření svých společností. Následně podal příklad toho, jak se v tomto roce zachovalo jeho ministerstvo, když uvedl, že v něm byla vykonána důkladná inventarizace výdajů, a byly vybrány prioritní oblasti, přičemž projekty v ostatních oblastech byly odloženy na pozdější dobu.
Dodal, že se ministerstvo tímto způsobem optimalizovalo svůj rozpočet, a navrhl podnikatelům, aby provedli totéž, tedy aby snížili náklady a zbavili se všeho zbytečného, neboť je podle něj potřeba utáhnout si opasky. Konstatoval, že chápe, že podnikatelé procházejí v současné době složitým obdobím, a zdůraznil, že jím musí podnikatelská sféra projít společně s ruskou vládou.
Pokud se však zaměříme na to, v jakých oblastech vykázal úspory Anton Siluanov, uvidíme, že nejvíce byly kráceny sociální výdaje, a to o plných 16%, konkrétně z 7,7 do 6,2 bilionu rublů. Přičemž se jedná o nominální výdaje, při započtení inflace došlo k reálnému poklesu těchto výdajů na přibližně 70% úrovně z roku 2024.
Na výdajích na bezpečnost (tedy nejen na armádu, ale i policii a další bezpečnostní složky) byly však naplánovány dvojnásobné výdaje oproti roku 2023, a veřejná složka této rozpočtové kapitoly tak dosáhla 40% celkových rozpočtových výdajů. Při započtení tajné složky, a také toho, že jsou některé zbrojní programy financovány transfery z mimorozpočtových kapitol, lze odhadovat, že se celkové výdaje na bezpečnost a zbrojní výrobu blíží dvěma třetinám celkových rozpočtových výdajů. Je tak evidentní, kde leží priority ruské vlády.
Dnešní Třešnička™ není pravda, ale mohla by bejt! Kreml (starej dobrej “Je to jeho práce” Pesky) tvrdí, že po telefonátu Putina s Trumpem sedm vlastních dronů sestřelil, protože příměří. No jasně, dědo, věříme ti. Jen si pojď lehnout, už bylo dost pohádek. Ruská armáda nejspíš v rámci „dodržování míru“ bude brzy sestřelovat i vlastní letadla a tanky, aby ukázala světu, jak je svědomitá. Trump, který si mezitím otevřel v Bílém domě bazar ojetých Tesel a zlatých hajzlíků, sedí (možná bez obleku?) v Oválné pracovně a pravděpodobně si myslí, že „Mykolajivská oblast“ je nějaká luxusní vodka. Pokud to takhle půjde dál, tak ze samých telefonátů, se možná dočkáme i ruského náletu na samotný Kreml – samozřejmě čistě z respektu k příměří. Pamatujete ještě doby, kdy největší skandál Bílého domu byla Lewinská? Oh, we ‘member.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1121 #aktuvalka
Analýza 1121. dne ruské invaze na Ukrajinu 20.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 0-03-2025/
(3 075 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 20. března podnikly ruské síly rozsáhlý útok na Ukrajinu s využitím 171 dronů různých typů. Většinu z nich se podařilo neutralizovat, informovalo Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Nejtěžší útok od začátku války zasáhl regionální centrum Kropyvnyckyj v Kirovohradské oblasti, kde byly poškozeny civilní objekty a zraněno 10 lidí, z toho čtyři děti. Dronové údery poškodily také infrastrukturu v Sumách, jak potvrdila městská vojenská správa. V Záporoží byli při útoku dronů zraněni dva muži.
Ukrajinské speciální jednotky provedly dronový útok na ruské letiště Engels. Útok na ruskou vojenskou leteckou základnu Engels provedly drony Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) a Sil speciálních operací (SSO), informovaly zdroje v SBU pro server Hromadske. Později tuto informaci oficiálně potvrdil také Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Podle zdroje letiště Engels, které se nachází v Saratovské oblasti, slouží jako klíčová základna ruského strategického letectva. Jsou zde dislokovány bombardéry Tu-95MS, Tu-22M3 a Tu-160, které podnikají raketové údery proti Ukrajině. Na místě se rovněž nacházely sklady s leteckými bombami FAB a KAB a střelami s plochou dráhou letu. Po útoku vypukl požár a ozvaly se exploze včetně sekundární detonace munice. Podle zdroje byla ruská protivzdušná obrana neúčinná a místo likvidace dronů zasahovala civilní budovy a infrastrukturu ve městech Engels a Saratov. Ruský gubernátor Saratovské oblasti označil noční úder za „nejmasivnější útok dronů v historii“. Přiznal poškození obytných domů a nemocnice a nakonec i požár na letecké základně, který vedl k evakuaci části obyvatel Engelsu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že za noc sestřelilo 132 ukrajinských dronů nad Ruskem, přičemž 54 UAV mělo být zničeno nad Saratovskou oblastí. Tuto informaci jako obvykle nelze ověřit.
Neplecha v Rusku:
Bělgorodské bogaloo: Propagandista DnevnikDesantnika píše že u vesnice Demidovka stále dochází k těžkým bojům a podle některých zdrojů ji ovládli. Ukrajinci se v malých skupinkách snaží prorazit do obydlených oblasti vesnice, ale situaci jim komplikují ruští dronaři. Dále píše, že Ukrajinci do oblasti stahují těžkou techniku a zbraně. Nově zde začali Ukrajinci používat raketové dělostřelectvo a stoupá přítomnost ukrajinských dronů. Závěrem píše, že situace je sice těžká, ale už prý “není kritická”. Narozdíl od Kurské oblasti se ruská armáda “poučila” ze situace a údajně koordinovaně spolupracuje na odražení ukrajinského útoku.
Ukrajinské letectvo zásahlo velitelské stanoviště ruské armády v oblasti Demidivka v Bělgorodské oblasti Ruské federace. Podle Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny se podařilo úspěšně zasáhnout objekt jedné z jednotek 3. motostřelecké divize 20. armády Ruské federace. Úder vedl k úplnému zničení velitelského stanoviště, které Rusové využívali k plánování a vedení bojových operací proti obranným silám Ukrajiny v Sumské oblasti. Likvidace tohoto stanoviště podle ukrajinského velení výrazně omezí schopnost jednotek 3. motostřelecké divize efektivně operovat na bojišti. „Piloti ukrajinského letectva budou i nadále zasahovat prvky nepřátelské vojenské infrastruktury, dokud Rusko neukončí svou ozbrojenou agresi proti ukrajinskému lidu,“ uvedl Generální štáb.
Situace na hranicích Bělgorodské oblasti se podle ruského telegramového kanálu napojeného na neonacistickou jednotku Rusíč komplikuje. Ukrajinci po celý dnešní den pokračovali ve vrhání pěších skupin do výsadků od Marjina směrem na Děmidovku. Ruské jednotky na ně vedly palbu, ale bez většího efektu.
Kursk: Kanál Slivočnyj Kapríz píše, že v Sudžanské oblasti pokračují poziční boje. V Sumské oblasti dnes ukrajinské dělostřelectvo ostřelovalo ruské přesunuté pozice ve vesnici Žuravka. I přes ukrajinské ostřelování a silnou dronovou aktivitu se zde ale údajně podařilo ruským silám postoupit. V současné době je hloubka průniku do Sumské oblasti ruskými silami 2km od státní hranice.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty podle DeepstateUA okupanti obsadili část území na západním břehu řeky Oskil severně od vesnice Krasné Perše a více na jih pokračují boje jižně od Zapadného. Na jihu této fronty se odehrávají poziční boje v Serebrjanském lese a bojuje se i u Bilohorivky. Více informací z této fronty bohužel nemáme.
Bachmutská fronta: Jižně od Verchnokamjanského se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo odrazit další ruský útok a v Časiv Jaru ukazují poslední záběry útoků ruských dronů, že se obránci nadále drží západně od areálu továrny na výrobu žáruvzdorných cihel.
Doněcká fronta: V Torecku se okupantům podle ukrajinských zdrojů podařilo stabilizovat situaci na severu města. Tomu by odpovídaly i útoky ukrajinských dronů v této části města. Boje pokračují i na jihu města na sídlišti Zabalka.
Ve směru na Pokrovsk pokračují boje o Tarasivku. Dále se bojuje v Dačenském a více na západ okupanti provedli protiútok na severozápadě Ševčenka, který donutil obránce ke stažení do východní části vesnice. Ukrajinské drony útočily na ruské pozice jižně od vesnice Kotlyné a v Udačném okupanti útočí na východní část vesnice. Fronta se zde i přes těžké boje prakticky nehýbe. Jižně od Pokrovsku jsme nezaznamenali žádné změny, ale video z Konstantynopilu naznačuje, že se okupanti opět dostali do severní části vesnice.
U Velike Novosilky se bojuje ve vesnici Dniproenerhija a okupanti vytlačili ukrajinské obránce z vesnice Skudné. Jižně od Pryvilného okupanti obsadili remízky mezi poli a zarovnali tak frontu mezi touto vesnicí a Novosilkou.
Diplomatické a politické události:
Evropská komise schválila další tranši ve výši 1 miliardy eur pro Ukrajinu v rámci makrofinanční pomoci. Tyto prostředky mají být splaceny z ruských aktiv zmrazených v EU, uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Finance jsou poskytnuty prostřednictvím iniciativy G7 Extraordinary Revenue Acceleration (ERA). S tímto nejnovějším převodem dosáhla celková částka půjček poskytnutých Ukrajině v rámci této iniciativy od začátku roku 4 miliard eur. Aktuálně probíhají jednání o harmonogramu dalších výplat. Poskytnuté prostředky budou použity k udržení ekonomické stability Ukrajiny a obnově klíčové infrastruktury. „Dnešní platbou ve výši 1 miliardy eur potvrzujeme naši neochvějnou podporu Ukrajině. Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude nutné,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
78 % Ukrajinců odmítá stažení armády z území, které Rusko anektovalo, ale defakto stále nekontroluje. Podle průzkumu sociologické služby Centra Razumkova, který probíhal od 28. února do 6. března, většina Ukrajinců nesouhlasí s úplným stažením Ozbrojených sil z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, jak požaduje ruský vůdce Vladimir Putin. Respondenti odpovídali na otázku, zda by Ukrajina měla přistoupit na určité podmínky výměnou za ukončení války ze strany Ruska. Pouze 8 % dotázaných (6 % v západních a centrálních oblastech, 10 % na východě a 14 % na jihu) by souhlasilo s úplným stažením ukrajinských vojsk z výše zmíněných území v jejich administrativních hranicích. Naopak 78 % je proti tomuto kroku. Návrh, aby mezinárodní dohody formálně uznaly Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, Krym a Sevastopol jako součást Ruska, podporuje jen 5 % dotázaných (2 % na západě, 3 % ve středu, 6 % na východě a 15 % na jihu). Proti této možnosti se vyslovilo 82 % respondentů. S návrhem na zrušení všech západních sankcí proti Rusku by souhlasilo 7 % respondentů (2 % na západě, 8 % ve středu a 11 % na východě i jihu), zatímco 78 % je proti. Největší podporu má myšlenka zakotvení neutrálního, neblokového a nejaderného statusu Ukrajiny do ústavy – přijmout ji je ochotno 22 % respondentů (8 % na západě, 26 % ve středu, 24,5 % na východě a 33,5 % na jihu). Přesto i tento návrh většina (56 %) odmítá. Sociologové upozorňují, že ochota Ukrajinců k těmto ústupkům zůstává od června 2024 prakticky nezměněná.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil během online projevu k novinářům 19. března, že do země dorazily další letouny F-16. „Rusové lhali, když tvrdili, že sestřelili F-16. Lež. Nikdo žádný F-16 nesestřelil. Ale několik letadel přiletělo na Ukrajinu,“ uvedl Zelenskyj. Dříve některé ruské telegramové kanály šířily zprávy, že systém protivzdušné obrany S-400 údajně sestřelil stíhačku F-16 nad Sumskou oblastí. Tvrdilo se také, že raketový systém spolupracoval s ruským stíhacím letounem Su-35. Toto tvrzení však popřel vedoucí oddělení komunikace Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Francie oznámila dodání prvního z plánovaných 26 letounů Mirage 2000-5F Ukrajině a prezident Emmanuel Macron navrhl vytvoření „Koalice dodavatelů letounů Mirage“, která by zahrnovala i další státy ochotné poskytnout tyto víceúčelové stíhačky. Původně bylo plánováno poskytnout šest letounů s následnou dodávkou přibližně tuctu dalších, avšak Macron nyní slíbil rozšíření dodávek. Plán zahrnuje možnost, že Francie odkoupí zpět Mirage 2000 z třetích zemí, přizpůsobí je ukrajinským potřebám a sjednotí na jednotný standard, přičemž některé stroje by mohly být použity jako zdroj náhradních dílů. Upravené Mirage 2000 budou schopné provádět údery na pozemní cíle pomocí přesných klouzavých bomb a raketové munice, bránit ukrajinské vzdušné území proti řízeným střelám a potenciálně se zapojit i do vzdušných bojů s ruskými letouny. V budoucnu by se k této iniciativě mohly připojit i letouny JAS-39 Gripen, čímž by se zvýšila diverzifikace ukrajinských leteckých sil a omezila jejich závislost na americké vojenské pomoci.
Německá armáda formálně zřídila novou „Divizi vnitřní bezpečnosti“ (Heimatschutzdivision, HSchDiv), která se stala čtvrtou divizí Bundeswehru a je pod velením generálmajora Andrease Henne. Tato nová jednotka převzala odpovědnost za vnitřní bezpečnostní síly, dosud podřízené Územnímu velitelství, a jejím hlavním úkolem je ochrana německého území, podpora civilních orgánů a zajištění kritické infrastruktury. Vznik HSchDiv je součástí širší reformy Bundeswehru zaměřené na zlepšení operačních schopností a efektivnější řízení bezpečnostních sil. Nová struktura umožňuje jednotné velení, optimalizaci výcviku a rychlejší reakci na krizové situace. Divize vnitřní bezpečnosti zůstává výhradně na německém území a její úkoly zahrnují monitorování dopravních cest, pomoc při přírodních katastrofách a spolupráci s policií a civilní ochranou. Divize má v současnosti pět poboček rozmístěných po celém Německu v Rothu, Münsteru, Nienburgu, Alt Duvenstedtu a Gotha/Ohrdrufu, přičemž na 1. dubna 2025 je plánováno zřízení další pobočky v Möckern/Altengrabow.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil modernizaci letecké základny Luxeuil-Saint-Sauveur s cílem znovu obnovit její roli v jaderném odstrašení. Tato základna, nacházející se méně než 200 kilometrů od německých hranic, bude hostit dvě letky stíhaček Rafale schopných nést jaderné zbraně a nové hypersonické jaderné střely ASN4G. Modernizace si vyžádá investici ve výši 1,5 miliardy eur a do roku 2035 by měla základna disponovat 2 000 personálem, což představuje zdvojnásobení její současné kapacity. Základna Luxeuil dříve sloužila k umístění jaderných zbraní, avšak od přesunu stíhaček Rafale v roce 2011 tuto funkci ztratila. Macronovo oznámení lze vnímat jako součást širší strategie posilování francouzského obranného potenciálu v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě a obavy z možné redukce americké vojenské přítomnosti na kontinentu. Francie zároveň plánuje objednat další stíhačky Rafale od Dassault Aviation, přičemž detaily o počtech nebyly zveřejněny. Macron zdůraznil, že investice do obrany a jaderného odstrašení jsou klíčové pro zajištění evropské bezpečnosti a stabilizaci geopolitické situace.
Emmanuel Macron také vyzval domácí zbrojní výrobce ke zvýšení objemu produkce v reakci na rostoucí bezpečnostní hrozby a posilování evropské obrany. Francie, která se od roku 2023 řadí mezi deset největších světových výdajců na obranu a patří k pěti nejvýznamnějším exportérům zbraní, nabízí evropským zemím zbrojní kontrakty s cílem posílit svou pozici v obranném průmyslu. Francouzský vojensko-průmyslový komplex představuje více než čtvrtinu celkové evropské vojenské kapacity a po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 výrazně rozšířil své výrobní schopnosti. Macron v lednovém rozhovoru pro Le Figaro oznámil záměr navýšit výdaje na obranu na 3–3,5 % HDP z dosavadních 2,1 %. Francie je jednou z mála evropských zemí schopných vyvíjet a vyrábět kompletní zbraňové systémy bez závislosti na Spojených státech. Mezi klíčové společnosti francouzského vojensko-průmyslového komplexu patří Airbus Defence and Space, Ariane Group, Arquus, Dassault Aviation, MBDA, Naval Group, KNDS France, Safran a Thales.
Evropský výrobce řízených střel MBDA Group plánuje do roku 2025 zdvojnásobit produkci raket v reakci na rostoucí poptávku a zajištění obranných kapacit. Generální ředitel společnosti Eric Beranger oznámil, že firma v roce 2024 zvýšila výrobu raket o 33 % oproti roku 2023 a letos dále rozšiřuje výrobní kapacity. MBDA dosáhla v roce 2024 obratu přibližně 4,9 miliardy eur, s příchozími objednávkami ve výši 13,8 miliardy eur a nevyřízenými zakázkami v hodnotě zhruba 37 miliard eur. Společnost se zaměřuje na rozvoj nových systémů, včetně raket Taurus New Generation, FC/ASW jako nástupce Storm Shadow/SCALP a hypersonické střely Aquila. Beranger zdůraznil nutnost vytvoření evropské Design Authority, která by umožnila nezávislý vývoj a úpravy zbraňových systémů bez závislosti na externích subjektech. Společnost plánuje do konce roku přijmout přibližně 2 600 nových zaměstnanců, čímž by celkový počet pracovníků dosáhl 19 000. Rozšiřování personálu je však omezeno kapacitními možnostmi firmy, zejména v oblasti školení nových zaměstnanců. MBDA hodlá během pěti let investovat přibližně 2,4 miliardy eur a zároveň rozvíjí spolupráci s automobilovým průmyslem, což zřejmě souvisí s případným dalším navýšením produkčních kapacit.
Svéráz severokorejské ekonomiky:
Dnes si odskočíme do Nejlepší Koreje, tento stát se totiž v únoru tohoto roku stal majitelem třetího největšího objemu bitcoinů v celosvětovém měřítku, přičemž tento objem převyšuje její celkové roční výdaje na zbrojení. Stalo se tak díky hackerské skupině Lazarus, která útokem na burzu kryptoměn Buybit získala celkem 13 580 bitcoinů v hodnotě 1,15 miliardy dolarů. Podle The Times vlastní v současnosti více bitcoinů pouze Velká Británie (ta disponuje bitcoiny o hodnotě 5,1 miliardy USD) a Spojené Státy (nejméně 16,5 miliardy USD) The Times dodávají, že se pravděpodobně jedná o největší krádež nejen kryptoměn, ale v celkovém měřítku.
Na rozdíl od zmíněných dvou států, které získaly bitcoiny soudní konfiskací majetku zločinců, získala Severní Korea bitcoiny hackerským útokem. Podle FBI skupina Lazarus ukradla kryptoměny o celkové hodnotě 1,6 miliard dolarů, a to pravděpodobně pomocí podvodných emailů, díky kterým získali hackeři přístup ke kontům uživatelů. Následně pomocí zfalšovaných webových stránek burzy přesvědčili její klienty, že provádí standardní transakce, kryptoměny však při nich byly vyváděny hackerské skupině. Ta získané kryptoměny, tedy zejména ethereum, okamžitě vyměnila na decentralizovaných burzách, a to jak za bitcoiny, tak je použila i k nákupu valut.
Podle společnosti TRM labs, která se zaměřuje na finanční bezpečnost v oblasti kryptoměn, byla Severní Korea v roce 2024 zodpovědná za přibližně 35% celosvětových krádeží kryptoměn, a celkový objem těchto krádeží činí nejméně 2,2 miliardy USD. Nezbývá než čekat, zda Rusko i v této oblasti převezme severokorejské zkušenosti, vzhledem k ziskovosti těchto severokorejských aktivit to ale lze předpokládat.
Dnešní Třešnička™ bude po delší době z Čabajklobáslandu. Podle maďarského ministra pro zájmy Ruska v Evropské unii Jánose Bóky by se totiž Ukrajina měla stát „nárazníkovou zónou“ mezi Velkoruskem a Evropou. Bóka tvrdí, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu by měl vést k ukončení vojenské a finanční podpory Kyjeva ze strany EU. „Evropskou bezpečnost nevidíme v integraci Ukrajiny do obranných struktur, ale v nutnosti vytvořit nárazníkovou zónu mezi Megaruskem a evropskými obrannými systémy, což odpovídá zájmům jak Gosudara všech Slovanů, tak Evropy,“ uvedl maďarský ministr. Podle něj však Ukrajina může plnit tuto roli pouze v případě, že se „globální hráči“ – především USA a Slovanistán – shodnou na tom, „co je a co není na ukrajinském území možné“. „Jinak to nebude nárazníková zóna, ale zóna konfliktu,“ dodal moudrý Bóka. Ministr rovněž prohlásil, že jakýkoli krok USA nebo EU na Ukrajině bez souhlasu megaprezidenta východní Evropy Vladimira Putina je podle něj „sám o sobě zdrojem konfliktu“. Maďarská loutková vláda podle něj navíc ještě více zpřísnila svoji servilitu k nejvelkolepější říši v dějinách vesmíru, protože cokoliv jiného ohrožuje mírové řešení války. Připomeňme, že zmocněnec ruské Dumy pro středoevropské záležitosti Viktor Orbán nedávno zdůraznil, že vstup Ukrajiny do Unie závisí na postoji Budapešti a že Kyjev se nemůže stát členem EU proti vůli Maďarské gubernie.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1121 #aktuvalka
Analýza 1121. dne ruské invaze na Ukrajinu 20.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 0-03-2025/
(3 075 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 20. března podnikly ruské síly rozsáhlý útok na Ukrajinu s využitím 171 dronů různých typů. Většinu z nich se podařilo neutralizovat, informovalo Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Nejtěžší útok od začátku války zasáhl regionální centrum Kropyvnyckyj v Kirovohradské oblasti, kde byly poškozeny civilní objekty a zraněno 10 lidí, z toho čtyři děti. Dronové údery poškodily také infrastrukturu v Sumách, jak potvrdila městská vojenská správa. V Záporoží byli při útoku dronů zraněni dva muži.
Ukrajinské speciální jednotky provedly dronový útok na ruské letiště Engels. Útok na ruskou vojenskou leteckou základnu Engels provedly drony Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) a Sil speciálních operací (SSO), informovaly zdroje v SBU pro server Hromadske. Později tuto informaci oficiálně potvrdil také Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Podle zdroje letiště Engels, které se nachází v Saratovské oblasti, slouží jako klíčová základna ruského strategického letectva. Jsou zde dislokovány bombardéry Tu-95MS, Tu-22M3 a Tu-160, které podnikají raketové údery proti Ukrajině. Na místě se rovněž nacházely sklady s leteckými bombami FAB a KAB a střelami s plochou dráhou letu. Po útoku vypukl požár a ozvaly se exploze včetně sekundární detonace munice. Podle zdroje byla ruská protivzdušná obrana neúčinná a místo likvidace dronů zasahovala civilní budovy a infrastrukturu ve městech Engels a Saratov. Ruský gubernátor Saratovské oblasti označil noční úder za „nejmasivnější útok dronů v historii“. Přiznal poškození obytných domů a nemocnice a nakonec i požár na letecké základně, který vedl k evakuaci části obyvatel Engelsu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že za noc sestřelilo 132 ukrajinských dronů nad Ruskem, přičemž 54 UAV mělo být zničeno nad Saratovskou oblastí. Tuto informaci jako obvykle nelze ověřit.
Neplecha v Rusku:
Bělgorodské bogaloo: Propagandista DnevnikDesantnika píše že u vesnice Demidovka stále dochází k těžkým bojům a podle některých zdrojů ji ovládli. Ukrajinci se v malých skupinkách snaží prorazit do obydlených oblasti vesnice, ale situaci jim komplikují ruští dronaři. Dále píše, že Ukrajinci do oblasti stahují těžkou techniku a zbraně. Nově zde začali Ukrajinci používat raketové dělostřelectvo a stoupá přítomnost ukrajinských dronů. Závěrem píše, že situace je sice těžká, ale už prý “není kritická”. Narozdíl od Kurské oblasti se ruská armáda “poučila” ze situace a údajně koordinovaně spolupracuje na odražení ukrajinského útoku.
Ukrajinské letectvo zásahlo velitelské stanoviště ruské armády v oblasti Demidivka v Bělgorodské oblasti Ruské federace. Podle Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny se podařilo úspěšně zasáhnout objekt jedné z jednotek 3. motostřelecké divize 20. armády Ruské federace. Úder vedl k úplnému zničení velitelského stanoviště, které Rusové využívali k plánování a vedení bojových operací proti obranným silám Ukrajiny v Sumské oblasti. Likvidace tohoto stanoviště podle ukrajinského velení výrazně omezí schopnost jednotek 3. motostřelecké divize efektivně operovat na bojišti. „Piloti ukrajinského letectva budou i nadále zasahovat prvky nepřátelské vojenské infrastruktury, dokud Rusko neukončí svou ozbrojenou agresi proti ukrajinskému lidu,“ uvedl Generální štáb.
Situace na hranicích Bělgorodské oblasti se podle ruského telegramového kanálu napojeného na neonacistickou jednotku Rusíč komplikuje. Ukrajinci po celý dnešní den pokračovali ve vrhání pěších skupin do výsadků od Marjina směrem na Děmidovku. Ruské jednotky na ně vedly palbu, ale bez většího efektu.
Kursk: Kanál Slivočnyj Kapríz píše, že v Sudžanské oblasti pokračují poziční boje. V Sumské oblasti dnes ukrajinské dělostřelectvo ostřelovalo ruské přesunuté pozice ve vesnici Žuravka. I přes ukrajinské ostřelování a silnou dronovou aktivitu se zde ale údajně podařilo ruským silám postoupit. V současné době je hloubka průniku do Sumské oblasti ruskými silami 2km od státní hranice.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty podle DeepstateUA okupanti obsadili část území na západním břehu řeky Oskil severně od vesnice Krasné Perše a více na jih pokračují boje jižně od Zapadného. Na jihu této fronty se odehrávají poziční boje v Serebrjanském lese a bojuje se i u Bilohorivky. Více informací z této fronty bohužel nemáme.
Bachmutská fronta: Jižně od Verchnokamjanského se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo odrazit další ruský útok a v Časiv Jaru ukazují poslední záběry útoků ruských dronů, že se obránci nadále drží západně od areálu továrny na výrobu žáruvzdorných cihel.
Doněcká fronta: V Torecku se okupantům podle ukrajinských zdrojů podařilo stabilizovat situaci na severu města. Tomu by odpovídaly i útoky ukrajinských dronů v této části města. Boje pokračují i na jihu města na sídlišti Zabalka.
Ve směru na Pokrovsk pokračují boje o Tarasivku. Dále se bojuje v Dačenském a více na západ okupanti provedli protiútok na severozápadě Ševčenka, který donutil obránce ke stažení do východní části vesnice. Ukrajinské drony útočily na ruské pozice jižně od vesnice Kotlyné a v Udačném okupanti útočí na východní část vesnice. Fronta se zde i přes těžké boje prakticky nehýbe. Jižně od Pokrovsku jsme nezaznamenali žádné změny, ale video z Konstantynopilu naznačuje, že se okupanti opět dostali do severní části vesnice.
U Velike Novosilky se bojuje ve vesnici Dniproenerhija a okupanti vytlačili ukrajinské obránce z vesnice Skudné. Jižně od Pryvilného okupanti obsadili remízky mezi poli a zarovnali tak frontu mezi touto vesnicí a Novosilkou.
Diplomatické a politické události:
Evropská komise schválila další tranši ve výši 1 miliardy eur pro Ukrajinu v rámci makrofinanční pomoci. Tyto prostředky mají být splaceny z ruských aktiv zmrazených v EU, uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Finance jsou poskytnuty prostřednictvím iniciativy G7 Extraordinary Revenue Acceleration (ERA). S tímto nejnovějším převodem dosáhla celková částka půjček poskytnutých Ukrajině v rámci této iniciativy od začátku roku 4 miliard eur. Aktuálně probíhají jednání o harmonogramu dalších výplat. Poskytnuté prostředky budou použity k udržení ekonomické stability Ukrajiny a obnově klíčové infrastruktury. „Dnešní platbou ve výši 1 miliardy eur potvrzujeme naši neochvějnou podporu Ukrajině. Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude nutné,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
78 % Ukrajinců odmítá stažení armády z území, které Rusko anektovalo, ale defakto stále nekontroluje. Podle průzkumu sociologické služby Centra Razumkova, který probíhal od 28. února do 6. března, většina Ukrajinců nesouhlasí s úplným stažením Ozbrojených sil z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, jak požaduje ruský vůdce Vladimir Putin. Respondenti odpovídali na otázku, zda by Ukrajina měla přistoupit na určité podmínky výměnou za ukončení války ze strany Ruska. Pouze 8 % dotázaných (6 % v západních a centrálních oblastech, 10 % na východě a 14 % na jihu) by souhlasilo s úplným stažením ukrajinských vojsk z výše zmíněných území v jejich administrativních hranicích. Naopak 78 % je proti tomuto kroku. Návrh, aby mezinárodní dohody formálně uznaly Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, Krym a Sevastopol jako součást Ruska, podporuje jen 5 % dotázaných (2 % na západě, 3 % ve středu, 6 % na východě a 15 % na jihu). Proti této možnosti se vyslovilo 82 % respondentů. S návrhem na zrušení všech západních sankcí proti Rusku by souhlasilo 7 % respondentů (2 % na západě, 8 % ve středu a 11 % na východě i jihu), zatímco 78 % je proti. Největší podporu má myšlenka zakotvení neutrálního, neblokového a nejaderného statusu Ukrajiny do ústavy – přijmout ji je ochotno 22 % respondentů (8 % na západě, 26 % ve středu, 24,5 % na východě a 33,5 % na jihu). Přesto i tento návrh většina (56 %) odmítá. Sociologové upozorňují, že ochota Ukrajinců k těmto ústupkům zůstává od června 2024 prakticky nezměněná.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil během online projevu k novinářům 19. března, že do země dorazily další letouny F-16. „Rusové lhali, když tvrdili, že sestřelili F-16. Lež. Nikdo žádný F-16 nesestřelil. Ale několik letadel přiletělo na Ukrajinu,“ uvedl Zelenskyj. Dříve některé ruské telegramové kanály šířily zprávy, že systém protivzdušné obrany S-400 údajně sestřelil stíhačku F-16 nad Sumskou oblastí. Tvrdilo se také, že raketový systém spolupracoval s ruským stíhacím letounem Su-35. Toto tvrzení však popřel vedoucí oddělení komunikace Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny.
Francie oznámila dodání prvního z plánovaných 26 letounů Mirage 2000-5F Ukrajině a prezident Emmanuel Macron navrhl vytvoření „Koalice dodavatelů letounů Mirage“, která by zahrnovala i další státy ochotné poskytnout tyto víceúčelové stíhačky. Původně bylo plánováno poskytnout šest letounů s následnou dodávkou přibližně tuctu dalších, avšak Macron nyní slíbil rozšíření dodávek. Plán zahrnuje možnost, že Francie odkoupí zpět Mirage 2000 z třetích zemí, přizpůsobí je ukrajinským potřebám a sjednotí na jednotný standard, přičemž některé stroje by mohly být použity jako zdroj náhradních dílů. Upravené Mirage 2000 budou schopné provádět údery na pozemní cíle pomocí přesných klouzavých bomb a raketové munice, bránit ukrajinské vzdušné území proti řízeným střelám a potenciálně se zapojit i do vzdušných bojů s ruskými letouny. V budoucnu by se k této iniciativě mohly připojit i letouny JAS-39 Gripen, čímž by se zvýšila diverzifikace ukrajinských leteckých sil a omezila jejich závislost na americké vojenské pomoci.
Německá armáda formálně zřídila novou „Divizi vnitřní bezpečnosti“ (Heimatschutzdivision, HSchDiv), která se stala čtvrtou divizí Bundeswehru a je pod velením generálmajora Andrease Henne. Tato nová jednotka převzala odpovědnost za vnitřní bezpečnostní síly, dosud podřízené Územnímu velitelství, a jejím hlavním úkolem je ochrana německého území, podpora civilních orgánů a zajištění kritické infrastruktury. Vznik HSchDiv je součástí širší reformy Bundeswehru zaměřené na zlepšení operačních schopností a efektivnější řízení bezpečnostních sil. Nová struktura umožňuje jednotné velení, optimalizaci výcviku a rychlejší reakci na krizové situace. Divize vnitřní bezpečnosti zůstává výhradně na německém území a její úkoly zahrnují monitorování dopravních cest, pomoc při přírodních katastrofách a spolupráci s policií a civilní ochranou. Divize má v současnosti pět poboček rozmístěných po celém Německu v Rothu, Münsteru, Nienburgu, Alt Duvenstedtu a Gotha/Ohrdrufu, přičemž na 1. dubna 2025 je plánováno zřízení další pobočky v Möckern/Altengrabow.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil modernizaci letecké základny Luxeuil-Saint-Sauveur s cílem znovu obnovit její roli v jaderném odstrašení. Tato základna, nacházející se méně než 200 kilometrů od německých hranic, bude hostit dvě letky stíhaček Rafale schopných nést jaderné zbraně a nové hypersonické jaderné střely ASN4G. Modernizace si vyžádá investici ve výši 1,5 miliardy eur a do roku 2035 by měla základna disponovat 2 000 personálem, což představuje zdvojnásobení její současné kapacity. Základna Luxeuil dříve sloužila k umístění jaderných zbraní, avšak od přesunu stíhaček Rafale v roce 2011 tuto funkci ztratila. Macronovo oznámení lze vnímat jako součást širší strategie posilování francouzského obranného potenciálu v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě a obavy z možné redukce americké vojenské přítomnosti na kontinentu. Francie zároveň plánuje objednat další stíhačky Rafale od Dassault Aviation, přičemž detaily o počtech nebyly zveřejněny. Macron zdůraznil, že investice do obrany a jaderného odstrašení jsou klíčové pro zajištění evropské bezpečnosti a stabilizaci geopolitické situace.
Emmanuel Macron také vyzval domácí zbrojní výrobce ke zvýšení objemu produkce v reakci na rostoucí bezpečnostní hrozby a posilování evropské obrany. Francie, která se od roku 2023 řadí mezi deset největších světových výdajců na obranu a patří k pěti nejvýznamnějším exportérům zbraní, nabízí evropským zemím zbrojní kontrakty s cílem posílit svou pozici v obranném průmyslu. Francouzský vojensko-průmyslový komplex představuje více než čtvrtinu celkové evropské vojenské kapacity a po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 výrazně rozšířil své výrobní schopnosti. Macron v lednovém rozhovoru pro Le Figaro oznámil záměr navýšit výdaje na obranu na 3–3,5 % HDP z dosavadních 2,1 %. Francie je jednou z mála evropských zemí schopných vyvíjet a vyrábět kompletní zbraňové systémy bez závislosti na Spojených státech. Mezi klíčové společnosti francouzského vojensko-průmyslového komplexu patří Airbus Defence and Space, Ariane Group, Arquus, Dassault Aviation, MBDA, Naval Group, KNDS France, Safran a Thales.
Evropský výrobce řízených střel MBDA Group plánuje do roku 2025 zdvojnásobit produkci raket v reakci na rostoucí poptávku a zajištění obranných kapacit. Generální ředitel společnosti Eric Beranger oznámil, že firma v roce 2024 zvýšila výrobu raket o 33 % oproti roku 2023 a letos dále rozšiřuje výrobní kapacity. MBDA dosáhla v roce 2024 obratu přibližně 4,9 miliardy eur, s příchozími objednávkami ve výši 13,8 miliardy eur a nevyřízenými zakázkami v hodnotě zhruba 37 miliard eur. Společnost se zaměřuje na rozvoj nových systémů, včetně raket Taurus New Generation, FC/ASW jako nástupce Storm Shadow/SCALP a hypersonické střely Aquila. Beranger zdůraznil nutnost vytvoření evropské Design Authority, která by umožnila nezávislý vývoj a úpravy zbraňových systémů bez závislosti na externích subjektech. Společnost plánuje do konce roku přijmout přibližně 2 600 nových zaměstnanců, čímž by celkový počet pracovníků dosáhl 19 000. Rozšiřování personálu je však omezeno kapacitními možnostmi firmy, zejména v oblasti školení nových zaměstnanců. MBDA hodlá během pěti let investovat přibližně 2,4 miliardy eur a zároveň rozvíjí spolupráci s automobilovým průmyslem, což zřejmě souvisí s případným dalším navýšením produkčních kapacit.
Svéráz severokorejské ekonomiky:
Dnes si odskočíme do Nejlepší Koreje, tento stát se totiž v únoru tohoto roku stal majitelem třetího největšího objemu bitcoinů v celosvětovém měřítku, přičemž tento objem převyšuje její celkové roční výdaje na zbrojení. Stalo se tak díky hackerské skupině Lazarus, která útokem na burzu kryptoměn Buybit získala celkem 13 580 bitcoinů v hodnotě 1,15 miliardy dolarů. Podle The Times vlastní v současnosti více bitcoinů pouze Velká Británie (ta disponuje bitcoiny o hodnotě 5,1 miliardy USD) a Spojené Státy (nejméně 16,5 miliardy USD) The Times dodávají, že se pravděpodobně jedná o největší krádež nejen kryptoměn, ale v celkovém měřítku.
Na rozdíl od zmíněných dvou států, které získaly bitcoiny soudní konfiskací majetku zločinců, získala Severní Korea bitcoiny hackerským útokem. Podle FBI skupina Lazarus ukradla kryptoměny o celkové hodnotě 1,6 miliard dolarů, a to pravděpodobně pomocí podvodných emailů, díky kterým získali hackeři přístup ke kontům uživatelů. Následně pomocí zfalšovaných webových stránek burzy přesvědčili její klienty, že provádí standardní transakce, kryptoměny však při nich byly vyváděny hackerské skupině. Ta získané kryptoměny, tedy zejména ethereum, okamžitě vyměnila na decentralizovaných burzách, a to jak za bitcoiny, tak je použila i k nákupu valut.
Podle společnosti TRM labs, která se zaměřuje na finanční bezpečnost v oblasti kryptoměn, byla Severní Korea v roce 2024 zodpovědná za přibližně 35% celosvětových krádeží kryptoměn, a celkový objem těchto krádeží činí nejméně 2,2 miliardy USD. Nezbývá než čekat, zda Rusko i v této oblasti převezme severokorejské zkušenosti, vzhledem k ziskovosti těchto severokorejských aktivit to ale lze předpokládat.
Dnešní Třešnička™ bude po delší době z Čabajklobáslandu. Podle maďarského ministra pro zájmy Ruska v Evropské unii Jánose Bóky by se totiž Ukrajina měla stát „nárazníkovou zónou“ mezi Velkoruskem a Evropou. Bóka tvrdí, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu by měl vést k ukončení vojenské a finanční podpory Kyjeva ze strany EU. „Evropskou bezpečnost nevidíme v integraci Ukrajiny do obranných struktur, ale v nutnosti vytvořit nárazníkovou zónu mezi Megaruskem a evropskými obrannými systémy, což odpovídá zájmům jak Gosudara všech Slovanů, tak Evropy,“ uvedl maďarský ministr. Podle něj však Ukrajina může plnit tuto roli pouze v případě, že se „globální hráči“ – především USA a Slovanistán – shodnou na tom, „co je a co není na ukrajinském území možné“. „Jinak to nebude nárazníková zóna, ale zóna konfliktu,“ dodal moudrý Bóka. Ministr rovněž prohlásil, že jakýkoli krok USA nebo EU na Ukrajině bez souhlasu megaprezidenta východní Evropy Vladimira Putina je podle něj „sám o sobě zdrojem konfliktu“. Maďarská loutková vláda podle něj navíc ještě více zpřísnila svoji servilitu k nejvelkolepější říši v dějinách vesmíru, protože cokoliv jiného ohrožuje mírové řešení války. Připomeňme, že zmocněnec ruské Dumy pro středoevropské záležitosti Viktor Orbán nedávno zdůraznil, že vstup Ukrajiny do Unie závisí na postoji Budapešti a že Kyjev se nemůže stát členem EU proti vůli Maďarské gubernie.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1122 #aktuvalka
Analýza 1122. dne ruské invaze na Ukrajinu 21.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 1-03-2025/
(2 376 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 21. března zaútočily ruské síly na Ukrajinu pomocí 214 dronů typu Šahed a dalších bezpilotních prostředků. Poškození bylo hlášeno v několika regionech. Podle ukrajinského letectva útok odrážely stíhací letouny, jednotky protivzdušné obrany, elektronického boje a mobilní palebné skupiny. Celkem bylo sestřeleno 114 dronů nad jižní, severní a centrální Ukrajinou. Dalších 81 ruských dronů-simulátorů zmizelo z radarů, aniž by způsobily jakékoliv škody.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny odmítl ruská obvinění, že ukrajinská armáda zaútočila na plynovou měřicí stanici Sudža, přes kterou proudí plyn do Evropy. Ve svém oficiálním prohlášení uvedl, že tato obvinění jsou nepodložená a představují součást diskreditační kampaně Ruské federace. Den předtím ruské telegramové kanály zveřejnily video požáru na stanici v Sudži s tvrzením, že záře z požáru byla viditelná na desítky kilometrů. Ukrajinský Generální štáb připomněl, že Ruská armáda opakovaně ostřelovala tuto stanici sama – například v létě 2023 na ni shodila řízené bomby a před třemi dny útok zopakovala. Dne 21. března pak na Sudžu zaútočila dělostřelectvem. „Rusové pokračují ve výrobě četných dezinformací a snaží se uvést mezinárodní společenství v omyl,“ uvedl Generální štáb a vyzval veřejnost, aby těmto manipulacím nepodléhala.
Neplecha v Rusku:
Bělgorodské bogaloo: Podle dosavadních informací boje v Bělgorodské oblasti pokračují. Na ruských kanálech si stěžují na aktivitu ukrajinských dronů, které podnikají útoky na techniku hluboko v týlu.
Kanál ArchandělSpetsnaza napojený na ruský neonacistický prapor Rusíč píše, že v Bělgorodské oblasti se ukrajinské ozbrojené síly nevzdávají svých záměrů a snaží se získat oporu v pohraniční oblasti. V současné době však využívá buď pěší skupiny, nebo mobilní oddíly na čtyřkolkách. V lesních pásech jižně od Děmidovky je stále přítomno několik ukrajinských skupin. Zatím se je prý nepodařilo vytlačit. Dělostřelectvo a bezpilotní prostředky na ně pak vydatně útočí a ukrajinské ozbrojené síly mají velký počet zraněných. Tyto informace je velice těžké ověřit, protože Ukrajinci poměrně pečlivě dodržují operační ticho.
Kursk: Ukrajinský milbloger Petrenko píše, že dnes v brzkých ranních hodinách byl zasažen plynovod Sudža v Kurské oblasti. Plynoměrná stanice Sudža je jedinou stanicí, přes kterou Gazprom přečerpával plyn pro tranzit do Evropy v množství 42 milionů metrů krychlových denně. Informace čím byl plynovod zasažen nebyla zatím uvedena.
V Kurské oblasti dále ruské jednotky postoupily v oblasti osady Melova a pokračují v útocích v oblasti Gogolevka a ve směru na Gujevo. V Sumské oblasti Rusové pokračují v útocích ve směru vesnice Basovka.
Charkovská situace: TG kanál Oficer_Alex píše, že situace severně od Kupjansku se nezlepšuje, nepřítel zde postupuje směrem ke Kindrašivce v malých skupinách o 1-3 lidech a vyvíjí velkou diverzní činnost. Osady na severu Kupjansku jsou v současné době pod kontrolou Ukrajinců, ale Rusko pokračuje v náporu, protože potřebuje dobýt Malou Šapkivku a Kindrašivku, aby zkomplikoval situaci v Kupjansku.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty probíhají poziční boje jižně od Západného, u Teren se bojuje v Jampolivce a od Bilohorivky bohužel nemáme žádné nové zprávy.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v centrální a severní části města, situace se příliš nemění.
Ve směru Pokrovsk pokračují ruské jednotky v útocích na jižní okraj Tarasivky, dále okupanti útočili v Lysivce, Zeleném, v Ševčenku a v Kotlyném. Útoky se podařilo rozeznat za pomoci ukrajinských dronařů. Zdá se, že se zde v posledních dnech okupantům podařilo stabilizovat frontu a ta se téměř nehýbe. Jižně od Pokrovsku hlásí DeepstateUA ruský postup ve vesnici Záporžija.
Příslušník ukrajinských výsadkových jednotek, který vystupuje na svém TG kanále pod jménem Mučnoj píše, že ukrajinským jednotkám se zatím podařilo prozatím zastavit ruské útoky u vesnice Udačné. Je ale jen otázkou času než Rusové obnoví tlak v této oblasti.
U Veliké Novosilky se bojuje ve vesnici Dniproenerhija, jinak jsme zde nezaregistrovali žádné změny.
Jižní fronta: Ruský propagandista DnevnikDesantnika píše, že v záporožském směru Rusové útočí ve směru na vesnice Bogdanivka a Preobraženka. Tyto informace se nám nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů.
Chersonská fronta: Kanál UkrBavovna píše že ve Skadovsku v Chersonské oblasti došlo v nedávné době k výbuchu osobního automobilu se dvěma ruskými důstojníky. Informaci potvrdila ukrajinská rozvědka, ale kdo se v autě z něhož zbyla “hromada pokrouceného železa” nacházel není známo.
Diplomatické a politické události:
Český prezident Petr Pavel během své návštěvy Ukrajiny jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, premiérem Denysem Šmyhalem i dalšími představiteli. Zdůraznil pevnou podporu Ukrajině, její evropské a alianční perspektivě a nutnost, aby případné příměří vedlo k udržitelnému míru přijatelnému i pro samotné Ukrajince. Navštívil také výrobní závody, kde se kompletují české zbraně BREN 2 a řízené střely, a ocenil schopnost Ukrajiny decentralizovat výrobu kvůli ochraně před útoky. Uvedl, že Ukrajina se během války významně posílila, našla v sobě odhodlání a vynalézavost, což by z ní činilo přínosného člena EU i NATO. Při návštěvě Kyjeva a Oděsy Pavel mimo jiné uctil památku padlých a předal dar – vrtulník Black Hawk pořízený díky české a slovenské veřejné sbírce.
Válka Ruska proti Ukrajině vyčerpala zásoby zbraní a munice v evropských státech, což donutilo vlády masivně navýšit výrobu dělostřeleckých granátů, raket a střeliva. Tento úsilí však brzdí akutní nedostatek klíčových komponent – zejména střelného prachu, TNT a raketového paliva. Informuje o tom agentura Bloomberg. Evropské země v posledních dvou letech masivně čerpaly své vojenské rezervy ve prospěch Ukrajiny a nyní se je snaží doplnit a zároveň navýšit výrobní kapacity. Jenže poptávka po základních komponentech převyšuje nabídku – a to v kritických oblastech, jako je výroba střelného prachu, trhavin a paliva pro rakety. Například německý obranný gigant Rheinmetall plánuje do roku 2028 zvýšit výrobu střelného prachu o více než 50 %, ale ani to podle vedení firmy nebude stačit. „Možná budeme muset produkci téměř zdvojnásobit – přes 20 tisíc tun ročně – abychom pokryli poptávku,“ uvedl generální ředitel Armin Papperger. Dceřiná společnost Nitrochemie Aschau zvýšila výrobní kapacity už po ruské invazi v roce 2022 o 60 % a do poloviny roku 2025 plánuje další 40% navýšení. EU si ještě před inaugurací Donalda Trumpa stanovila cíl: do roku 2025 vyrobit 2 miliony dělostřeleckých granátů (v roce 2024 to bylo 1,4 milionu). Na jaře 2023 Evropská komise spustila iniciativu ASAP (Act in Support of Ammunition Production), která poskytuje 500 milionů eur na rozšíření výroby munice v EU. Ale i přes tyto investice zůstává klíčový problém: Evropa nedokáže sama pokrýt poptávku po střelném prachu a výbušninách. Výroba munice závisí na dvou základních složkách:
Střelný prach (k výstřelu projektilu)
Výbušniny (k detonaci hlavice)
Tyto látky jsou nestabilní, nebezpečné na převoz a jejich výroba vyžaduje přísně regulované provozy. Výrobci výbušnin dnes čelí komplikovaným dodavatelským řetězcům, přičemž mnoho základních chemikálií stále dovážejí z Číny. Bloomberg uvádí, že vlády a průmysl musí motivovat civilní chemické podniky k přechodu na vojenskou výrobu, zjednodušit legislativu pro stavbu nových továren a povolit převoz nebezpečných látek napříč EU. S tím, jak Trumpova administrativa pozastavila vojenskou pomoc Ukrajině a zpochybnila americké bezpečnostní záruky v Evropě, Bloomberg varuje, že evropská poptávka po munici poroste ještě rychleji. Evropa se tak dostává do závodu s časem – nejen kvůli pokračující válce na Ukrajině, ale i kvůli nejasné budoucnosti transatlantického partnerství.
Premiér Belgie Bart De Wever varoval, že zkonfiskování téměř 200 miliard eur zmrazených ruských aktiv v Evropě by mohlo být vnímáno jako “válečný akt”. Podle portálu Politico to řekl po uzavřeném summitu lídrů EU, který se konal 20. března. De Wever upozornil, že takový krok by mohl ohrozit stabilitu globálního finančního systému a zároveň vyvolat ostrou reakci Moskvy. „Nežijeme ve světě fantazií, ale v reálném světě – a když někomu vezmete 200 miliard eur, bude to mít následky,“ uvedl belgický premiér. Zatímco Francie, Spojené království a Španělsko jsou stále více nakloněny zabavení těchto prostředků na podporu ukrajinské obrany a při vyjednávání o míru, Belgie k tomu přistupuje opatrněji. Důvodem je mimo jiné to, že sídlo společnosti Euroclear, která drží značnou část těchto zmrazených aktiv, se nachází právě v Bruselu. Bruselské úřady se podle Politico obávají, že by převedení prostředků na Ukrajinu mohlo vést k právním sporům – a některé žaloby ze strany majitelů aktiv již probíhají u ruských soudů.
Evropská unie poskytne další balík pomoci ve výši 10 milionů eur na podporu nezávislých ukrajinských médií. Oznámila to velvyslankyně EU na Ukrajině, Katarina Mathernová, během setkání s novináři, informuje Ukrinform. Podle ní probíhá příprava na alokaci 7 milionů eur, z čehož: 2 miliony dostane organizace Reportéři bez hranic – ty půjdou na subvence pro malá média a podporu výroby obsahu pro novináře v ohrožení; 3 miliony eur poputují organizaci Internews v rámci Media Development Fund na poskytování subgrantů; Po 1 milionu eur získá Institut masových informací na podporu malých a středních médií, a dále menší projekty. Zároveň v květnu plánuje EU vyhlásit soutěž o další 3 miliony eur, určené regionálním médiím a nezávislým novinářům. Mathernová připomněla, že od února 2022 EU poskytla ukrajinským nezávislým médiím celkem 37 milionů eur. Od roku 2017 to pak dělá již přes 100 milionů eur.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se podíváme na to, jak se po posledních vládních škrtech daří ruské rychlé záchranné službě. Nedostatečné financování, spolu s nedostatkem pracovníků této služby, způsobily, že se rychlá záchranná služba nachází již téměř ve všech regionech Ruska na hranici kolapsu, tedy nejen vzdálenějších oblastech Ruska, kde byly s přivoláním záchranné služby potíže již dříve, ale i ve městech majících přes jeden milion obyvatel.
Potvrdili to pracovníci stanic rychlé záchranné služby z deseti ruských regionů. Například v Nižním Novgorodu pracovníci sedmi z devíti stanic rychlé první pomoci nedokázali v předepsaném čase dorazit k přibližně polovině případů, tato situace je ale podle představitelů odborové organizace záchranářů typická pro celé Rusko, a jako výjimečné jsou jmenovány pouze případy mnohonásobně překračující normu.
Jeden z pracovníků z Brjansku uvedl, že doba čekání na rychlou záchrannou službu může v tomto městě dosáhnout i deseti hodin. Například požadavek pacienta, jehož vstupní diagnóza byla srdeční nedostatečnost s možností jeho poškození, byl zaznamenán 13:44 a předáno jednotce rychlé záchranné služby v čase 21:55, tedy po přibližně osmi hodinách, a to i přesto, že byl požadavek označen jako urgentní.
V Nižním Novgorodu trvalo předání požadavku na rychlou záchrannou službu osádce u osoby s projevy psychózy a známkami agrese přes šest hodin. Jiný místní pacient, u kterého byla oznámena ostrá bolest a otoky končetin, čekal na záchrannou službu přes osm hodin, a bylo by možné jmenovat ještě mnoho dalších podobných případů.
Jeden ze záchranářů ze Stavropolu informoval o tom, že v jedné ze stanic v tomto regionu je ve službě pouze jeden vůz záchranné služby namísto požadovaných čtyř. Z tohoto důvodu může v čase jarních a podzimních epidemií trvat čekání na sanitku rychlé záchranné služby tři hodiny i více. Tento stav je dán jak nedostatkem lékařského personálu, tak i řidičů, v již zmíněném Nižním Novgorodu je rychlé záchranná služba obsazena pouze z 58%.
Připomeňme, že již před zahájením invaze na Ukrajinu zaujímalo Rusko 141. místo na světě v žebříčku financování rychlé záchranné služby, a s pokračujícími škrty ruské vlády se situace v téro službě dále dramaticky zhoršila. Zde je vidět jedna z příčin výrazně nižší průměrné délky života Rusů oproti evropským státům, a vzhledem ke chronickému podfinancování tohoto odvětví není příliš vysoká šance, že by se stav ruské rychlé záchranné služby zlepšil i po ukončení konfliktu.
Dnešní Třešnička™ bude otázkou na idENTity: je to ag-ENT nebo dem-ENT? Americký prezident Donald Trump se během tiskové konference v Bílém domě totiž vyjádřil k ruským útokům na Ukrajinu, které pokračují navzdory tomu, že ruský diktátor Vladimir Putin slíbil jejich zastavení. Na otázku novináře, zda Spojené státy plánují nové sankce vůči Rusku kvůli dalšímu ostřelování, Trump odpověděl: „Oni jsou ve válce mezi sebou. V mnoha oblastech máme příměří, momentálně všechno probíhá velmi dobře.“ Trump dále řekl, že „někteří vojáci byli obklíčeni jinými vojáky“, a vyjádřil přesvědčení, že brzy dojde k úplnému příměří, po kterém bude následovat mírová dohoda. Také prohlásil, že se již rozběhla jednání o „územním rozdělení“, která probíhají právě teď. Tolik tedy Donald “Jájin” Trump, the dealmaker, best president in the universe. Pokud je tohle hlava nej(ne)mocnějšího národa na světě, tak Putinovi asi už jen kafíčko.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1122 #aktuvalka
Analýza 1122. dne ruské invaze na Ukrajinu 21.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 1-03-2025/
(2 376 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 21. března zaútočily ruské síly na Ukrajinu pomocí 214 dronů typu Šahed a dalších bezpilotních prostředků. Poškození bylo hlášeno v několika regionech. Podle ukrajinského letectva útok odrážely stíhací letouny, jednotky protivzdušné obrany, elektronického boje a mobilní palebné skupiny. Celkem bylo sestřeleno 114 dronů nad jižní, severní a centrální Ukrajinou. Dalších 81 ruských dronů-simulátorů zmizelo z radarů, aniž by způsobily jakékoliv škody.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny odmítl ruská obvinění, že ukrajinská armáda zaútočila na plynovou měřicí stanici Sudža, přes kterou proudí plyn do Evropy. Ve svém oficiálním prohlášení uvedl, že tato obvinění jsou nepodložená a představují součást diskreditační kampaně Ruské federace. Den předtím ruské telegramové kanály zveřejnily video požáru na stanici v Sudži s tvrzením, že záře z požáru byla viditelná na desítky kilometrů. Ukrajinský Generální štáb připomněl, že Ruská armáda opakovaně ostřelovala tuto stanici sama – například v létě 2023 na ni shodila řízené bomby a před třemi dny útok zopakovala. Dne 21. března pak na Sudžu zaútočila dělostřelectvem. „Rusové pokračují ve výrobě četných dezinformací a snaží se uvést mezinárodní společenství v omyl,“ uvedl Generální štáb a vyzval veřejnost, aby těmto manipulacím nepodléhala.
Neplecha v Rusku:
Bělgorodské bogaloo: Podle dosavadních informací boje v Bělgorodské oblasti pokračují. Na ruských kanálech si stěžují na aktivitu ukrajinských dronů, které podnikají útoky na techniku hluboko v týlu.
Kanál ArchandělSpetsnaza napojený na ruský neonacistický prapor Rusíč píše, že v Bělgorodské oblasti se ukrajinské ozbrojené síly nevzdávají svých záměrů a snaží se získat oporu v pohraniční oblasti. V současné době však využívá buď pěší skupiny, nebo mobilní oddíly na čtyřkolkách. V lesních pásech jižně od Děmidovky je stále přítomno několik ukrajinských skupin. Zatím se je prý nepodařilo vytlačit. Dělostřelectvo a bezpilotní prostředky na ně pak vydatně útočí a ukrajinské ozbrojené síly mají velký počet zraněných. Tyto informace je velice těžké ověřit, protože Ukrajinci poměrně pečlivě dodržují operační ticho.
Kursk: Ukrajinský milbloger Petrenko píše, že dnes v brzkých ranních hodinách byl zasažen plynovod Sudža v Kurské oblasti. Plynoměrná stanice Sudža je jedinou stanicí, přes kterou Gazprom přečerpával plyn pro tranzit do Evropy v množství 42 milionů metrů krychlových denně. Informace čím byl plynovod zasažen nebyla zatím uvedena.
V Kurské oblasti dále ruské jednotky postoupily v oblasti osady Melova a pokračují v útocích v oblasti Gogolevka a ve směru na Gujevo. V Sumské oblasti Rusové pokračují v útocích ve směru vesnice Basovka.
Charkovská situace: TG kanál Oficer_Alex píše, že situace severně od Kupjansku se nezlepšuje, nepřítel zde postupuje směrem ke Kindrašivce v malých skupinách o 1-3 lidech a vyvíjí velkou diverzní činnost. Osady na severu Kupjansku jsou v současné době pod kontrolou Ukrajinců, ale Rusko pokračuje v náporu, protože potřebuje dobýt Malou Šapkivku a Kindrašivku, aby zkomplikoval situaci v Kupjansku.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty probíhají poziční boje jižně od Západného, u Teren se bojuje v Jampolivce a od Bilohorivky bohužel nemáme žádné nové zprávy.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v centrální a severní části města, situace se příliš nemění.
Ve směru Pokrovsk pokračují ruské jednotky v útocích na jižní okraj Tarasivky, dále okupanti útočili v Lysivce, Zeleném, v Ševčenku a v Kotlyném. Útoky se podařilo rozeznat za pomoci ukrajinských dronařů. Zdá se, že se zde v posledních dnech okupantům podařilo stabilizovat frontu a ta se téměř nehýbe. Jižně od Pokrovsku hlásí DeepstateUA ruský postup ve vesnici Záporžija.
Příslušník ukrajinských výsadkových jednotek, který vystupuje na svém TG kanále pod jménem Mučnoj píše, že ukrajinským jednotkám se zatím podařilo prozatím zastavit ruské útoky u vesnice Udačné. Je ale jen otázkou času než Rusové obnoví tlak v této oblasti.
U Veliké Novosilky se bojuje ve vesnici Dniproenerhija, jinak jsme zde nezaregistrovali žádné změny.
Jižní fronta: Ruský propagandista DnevnikDesantnika píše, že v záporožském směru Rusové útočí ve směru na vesnice Bogdanivka a Preobraženka. Tyto informace se nám nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů.
Chersonská fronta: Kanál UkrBavovna píše že ve Skadovsku v Chersonské oblasti došlo v nedávné době k výbuchu osobního automobilu se dvěma ruskými důstojníky. Informaci potvrdila ukrajinská rozvědka, ale kdo se v autě z něhož zbyla “hromada pokrouceného železa” nacházel není známo.
Diplomatické a politické události:
Český prezident Petr Pavel během své návštěvy Ukrajiny jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, premiérem Denysem Šmyhalem i dalšími představiteli. Zdůraznil pevnou podporu Ukrajině, její evropské a alianční perspektivě a nutnost, aby případné příměří vedlo k udržitelnému míru přijatelnému i pro samotné Ukrajince. Navštívil také výrobní závody, kde se kompletují české zbraně BREN 2 a řízené střely, a ocenil schopnost Ukrajiny decentralizovat výrobu kvůli ochraně před útoky. Uvedl, že Ukrajina se během války významně posílila, našla v sobě odhodlání a vynalézavost, což by z ní činilo přínosného člena EU i NATO. Při návštěvě Kyjeva a Oděsy Pavel mimo jiné uctil památku padlých a předal dar – vrtulník Black Hawk pořízený díky české a slovenské veřejné sbírce.
Válka Ruska proti Ukrajině vyčerpala zásoby zbraní a munice v evropských státech, což donutilo vlády masivně navýšit výrobu dělostřeleckých granátů, raket a střeliva. Tento úsilí však brzdí akutní nedostatek klíčových komponent – zejména střelného prachu, TNT a raketového paliva. Informuje o tom agentura Bloomberg. Evropské země v posledních dvou letech masivně čerpaly své vojenské rezervy ve prospěch Ukrajiny a nyní se je snaží doplnit a zároveň navýšit výrobní kapacity. Jenže poptávka po základních komponentech převyšuje nabídku – a to v kritických oblastech, jako je výroba střelného prachu, trhavin a paliva pro rakety. Například německý obranný gigant Rheinmetall plánuje do roku 2028 zvýšit výrobu střelného prachu o více než 50 %, ale ani to podle vedení firmy nebude stačit. „Možná budeme muset produkci téměř zdvojnásobit – přes 20 tisíc tun ročně – abychom pokryli poptávku,“ uvedl generální ředitel Armin Papperger. Dceřiná společnost Nitrochemie Aschau zvýšila výrobní kapacity už po ruské invazi v roce 2022 o 60 % a do poloviny roku 2025 plánuje další 40% navýšení. EU si ještě před inaugurací Donalda Trumpa stanovila cíl: do roku 2025 vyrobit 2 miliony dělostřeleckých granátů (v roce 2024 to bylo 1,4 milionu). Na jaře 2023 Evropská komise spustila iniciativu ASAP (Act in Support of Ammunition Production), která poskytuje 500 milionů eur na rozšíření výroby munice v EU. Ale i přes tyto investice zůstává klíčový problém: Evropa nedokáže sama pokrýt poptávku po střelném prachu a výbušninách. Výroba munice závisí na dvou základních složkách:
Střelný prach (k výstřelu projektilu)
Výbušniny (k detonaci hlavice)
Tyto látky jsou nestabilní, nebezpečné na převoz a jejich výroba vyžaduje přísně regulované provozy. Výrobci výbušnin dnes čelí komplikovaným dodavatelským řetězcům, přičemž mnoho základních chemikálií stále dovážejí z Číny. Bloomberg uvádí, že vlády a průmysl musí motivovat civilní chemické podniky k přechodu na vojenskou výrobu, zjednodušit legislativu pro stavbu nových továren a povolit převoz nebezpečných látek napříč EU. S tím, jak Trumpova administrativa pozastavila vojenskou pomoc Ukrajině a zpochybnila americké bezpečnostní záruky v Evropě, Bloomberg varuje, že evropská poptávka po munici poroste ještě rychleji. Evropa se tak dostává do závodu s časem – nejen kvůli pokračující válce na Ukrajině, ale i kvůli nejasné budoucnosti transatlantického partnerství.
Premiér Belgie Bart De Wever varoval, že zkonfiskování téměř 200 miliard eur zmrazených ruských aktiv v Evropě by mohlo být vnímáno jako “válečný akt”. Podle portálu Politico to řekl po uzavřeném summitu lídrů EU, který se konal 20. března. De Wever upozornil, že takový krok by mohl ohrozit stabilitu globálního finančního systému a zároveň vyvolat ostrou reakci Moskvy. „Nežijeme ve světě fantazií, ale v reálném světě – a když někomu vezmete 200 miliard eur, bude to mít následky,“ uvedl belgický premiér. Zatímco Francie, Spojené království a Španělsko jsou stále více nakloněny zabavení těchto prostředků na podporu ukrajinské obrany a při vyjednávání o míru, Belgie k tomu přistupuje opatrněji. Důvodem je mimo jiné to, že sídlo společnosti Euroclear, která drží značnou část těchto zmrazených aktiv, se nachází právě v Bruselu. Bruselské úřady se podle Politico obávají, že by převedení prostředků na Ukrajinu mohlo vést k právním sporům – a některé žaloby ze strany majitelů aktiv již probíhají u ruských soudů.
Evropská unie poskytne další balík pomoci ve výši 10 milionů eur na podporu nezávislých ukrajinských médií. Oznámila to velvyslankyně EU na Ukrajině, Katarina Mathernová, během setkání s novináři, informuje Ukrinform. Podle ní probíhá příprava na alokaci 7 milionů eur, z čehož: 2 miliony dostane organizace Reportéři bez hranic – ty půjdou na subvence pro malá média a podporu výroby obsahu pro novináře v ohrožení; 3 miliony eur poputují organizaci Internews v rámci Media Development Fund na poskytování subgrantů; Po 1 milionu eur získá Institut masových informací na podporu malých a středních médií, a dále menší projekty. Zároveň v květnu plánuje EU vyhlásit soutěž o další 3 miliony eur, určené regionálním médiím a nezávislým novinářům. Mathernová připomněla, že od února 2022 EU poskytla ukrajinským nezávislým médiím celkem 37 milionů eur. Od roku 2017 to pak dělá již přes 100 milionů eur.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se podíváme na to, jak se po posledních vládních škrtech daří ruské rychlé záchranné službě. Nedostatečné financování, spolu s nedostatkem pracovníků této služby, způsobily, že se rychlá záchranná služba nachází již téměř ve všech regionech Ruska na hranici kolapsu, tedy nejen vzdálenějších oblastech Ruska, kde byly s přivoláním záchranné služby potíže již dříve, ale i ve městech majících přes jeden milion obyvatel.
Potvrdili to pracovníci stanic rychlé záchranné služby z deseti ruských regionů. Například v Nižním Novgorodu pracovníci sedmi z devíti stanic rychlé první pomoci nedokázali v předepsaném čase dorazit k přibližně polovině případů, tato situace je ale podle představitelů odborové organizace záchranářů typická pro celé Rusko, a jako výjimečné jsou jmenovány pouze případy mnohonásobně překračující normu.
Jeden z pracovníků z Brjansku uvedl, že doba čekání na rychlou záchrannou službu může v tomto městě dosáhnout i deseti hodin. Například požadavek pacienta, jehož vstupní diagnóza byla srdeční nedostatečnost s možností jeho poškození, byl zaznamenán 13:44 a předáno jednotce rychlé záchranné služby v čase 21:55, tedy po přibližně osmi hodinách, a to i přesto, že byl požadavek označen jako urgentní.
V Nižním Novgorodu trvalo předání požadavku na rychlou záchrannou službu osádce u osoby s projevy psychózy a známkami agrese přes šest hodin. Jiný místní pacient, u kterého byla oznámena ostrá bolest a otoky končetin, čekal na záchrannou službu přes osm hodin, a bylo by možné jmenovat ještě mnoho dalších podobných případů.
Jeden ze záchranářů ze Stavropolu informoval o tom, že v jedné ze stanic v tomto regionu je ve službě pouze jeden vůz záchranné služby namísto požadovaných čtyř. Z tohoto důvodu může v čase jarních a podzimních epidemií trvat čekání na sanitku rychlé záchranné služby tři hodiny i více. Tento stav je dán jak nedostatkem lékařského personálu, tak i řidičů, v již zmíněném Nižním Novgorodu je rychlé záchranná služba obsazena pouze z 58%.
Připomeňme, že již před zahájením invaze na Ukrajinu zaujímalo Rusko 141. místo na světě v žebříčku financování rychlé záchranné služby, a s pokračujícími škrty ruské vlády se situace v téro službě dále dramaticky zhoršila. Zde je vidět jedna z příčin výrazně nižší průměrné délky života Rusů oproti evropským státům, a vzhledem ke chronickému podfinancování tohoto odvětví není příliš vysoká šance, že by se stav ruské rychlé záchranné služby zlepšil i po ukončení konfliktu.
Dnešní Třešnička™ bude otázkou na idENTity: je to ag-ENT nebo dem-ENT? Americký prezident Donald Trump se během tiskové konference v Bílém domě totiž vyjádřil k ruským útokům na Ukrajinu, které pokračují navzdory tomu, že ruský diktátor Vladimir Putin slíbil jejich zastavení. Na otázku novináře, zda Spojené státy plánují nové sankce vůči Rusku kvůli dalšímu ostřelování, Trump odpověděl: „Oni jsou ve válce mezi sebou. V mnoha oblastech máme příměří, momentálně všechno probíhá velmi dobře.“ Trump dále řekl, že „někteří vojáci byli obklíčeni jinými vojáky“, a vyjádřil přesvědčení, že brzy dojde k úplnému příměří, po kterém bude následovat mírová dohoda. Také prohlásil, že se již rozběhla jednání o „územním rozdělení“, která probíhají právě teď. Tolik tedy Donald “Jájin” Trump, the dealmaker, best president in the universe. Pokud je tohle hlava nej(ne)mocnějšího národa na světě, tak Putinovi asi už jen kafíčko.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1123 #aktuvalka
Analýza 1123. dne ruské invaze na Ukrajinu 22.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 2-03-2025/
(2 776 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 22. března podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu s nasazením 179 úderných dronů Šahed a dalších typů bezpilotních prostředků. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny byly drony vypuštěny z oblastí Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z mysu Čaud na okupovaném Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zneškodnit 100 nepřátelských cílů nad jižními, severními a centrálními oblastmi země. Nálet odrážely letecké síly, jednotky protivzdušné obrany, systémy elektronického boje a mobilní palebné skupiny ukrajinských ozbrojených sil a obranných složek.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že nad sedmi regiony Ruské federace bylo sestřeleno 47 ukrajinských dronů. Podle dostupných informací bylo šest dronů zničeno nad Rostovskou oblastí, přičemž ruské telegramové kanály uvedly, že v Rostově na Donu jeden z dronů údajně zasáhl obytný dům, což vedlo ke zranění dvou osob. Exploze byly hlášeny také v oblasti Salsk v Rostovské oblasti, kde se nachází ropný terminál; místní obyvatelé zaznamenali nejméně pět výbuchů. Další exploze byly hlášeny v Samaře, kde podle tamního gubernátora Vjačeslava Fjodorščeva ruská PVO sestřelila dron, jenž se údajně pokusil zaútočit na průmyslový podnik v oblasti Čapajevsk. Pravděpodobně se jednalo o závod Promsintez, jeden z klíčových ruských podniků na výrobu výbušnin. Ukrajinská strana, která je z těchto útoků obviňována, se k incidentu dosud nevyjádřila.
Neplecha v Rusku:
Bělgorodské bogaloo: Podle ruského kanálu ArchandělSpetsnaza, napojeného na neonacistický prapor Rusíč, pokračují v Bělgorodské oblasti intenzivní boje. Zmíněný zdroj tvrdí, že ruské síly údajně způsobují ukrajinským jednotkám ztráty, avšak dodává, že Ukrajinci ve svém tlaku v okolí Děmidovky nepolevují. Ukrajinské zdroje k této situaci prozatím neposkytly žádné informace, proto je třeba k tvrzením ArchandělSpetsnaza přistupovat s rezervou.
Kursk: V Kurské oblasti pokračují poziční boje. Během dnešního dne však nebyly hlášeny žádné významné změny. Tato část fronty dnes beze změn.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty pokračují boje v okolí Dvoričné. Podle ukrajinského zdroje DeepstateUA došlo k ruskému postupu západně od Ivanivky na západním břehu řeky Žerebec a také východně od Jampolivky. Na jihu této fronty nadále probíhají poziční boje v Serebrjanském lese. V Bilohorivce se ukrajinští obránci snaží odrazit další pokusy ruských sil o postup směrem na západ.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru dnes nepřišly žádné nové zprávy. Tato část fronty beze změn.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné nové změny.
Boje pokračují ve směru na Pokrovsk v oblastech Lysivku, Ševčenko, Piščané a Kotlyného. Ruským silám se zde nadále nedaří získat zpět iniciativu. Jižně od Pokrovsku byly zaznamenány útoky ruských dronů na ukrajinské pozice v Naděždince, což naznačuje, že západní část této vesnice je stále pod kontrolou ukrajinských obránců.
Jižní fronta i Chersonská je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Speciální vyslanec amerického prezidenta pro Blízký východ Steve Witkoff uvedl, že hlavním problémem při řešení rusko-ukrajinské války je otázka Krymu a “čtyř regionů” (kde Rusko uspořádalo nelegální referenda o připojení k Ruské federaci). Uvedl to v podcastu Tuckera Carlsona Witkoff. Podle jeho tvrzení je většina obyvatel těchto regionů údajně ruskojazyčná a chtěla se připojit k Rusku. Witkoff dále uvedl, že připojení okupovaných území k Rusku bylo „vždy problémem“, o kterém se nikdo nechtěl otevřeně bavit, a označil ho za „slona v porcelánu“. Dalším klíčovým problémem je podle něj ústavní otázka na Ukrajině, která se týká toho, zda a do jaké míry může Kyjev ustoupit v otázce ztráty území. Witkoff rovněž vyjádřil názor, že Rusko pravděpodobně neusiluje o obsazení celé Ukrajiny, neboť podle něj „dostalo, co chtělo“. Tato vyjádření naznačují snahu části amerických politických kruhů o diskusi nad územními ústupky jako možným klíčem k ukončení konfliktu, což je však v rozporu s dosavadním postojem Kyjeva, který trvá na obnově územní celistvosti v mezinárodně uznávaných hranicích.
Podle informací deníku Welt am Sonntag zvažuje Čína možnost zapojení do mírové mise na Ukrajině v rámci tzv. „koalice ochotných“, o níž se hovoří v diplomatických kruzích EU. Čínští diplomaté v Bruselu údajně konzultovali s evropskými představiteli, jak je tento krok vnímán a zda je považován za vhodný. Evropské politické kruhy uvedly, že účast Číny na případné mírové misi by mohla ovlivnit postoj Moskvy k přijetí takových sil, přičemž situaci označily za „choulostivou“. Dosud však neexistují oficiální informace o tom, že by Čína skutečně měla do mise vstoupit. Připomeňme, že 2. března svolal britský premiér Keir Rodney Starmer do Londýna summit s účastí 18 lídrů z Evropy, Kanady a Turecka, kde se jednalo o ruské válce proti Ukrajině a širších otázkách evropské bezpečnosti. Starmer tehdy oznámil vznik „koalice ochotných“ zaměřené na ochranu Ukrajiny a zajištění míru, přičemž každá země má individuálně rozhodnout o své formě příspěvku.
Estonsko oznámilo poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 100 milionů eur, což zahrnuje dodávky bezpilotních letounů, pozemních vozidel, plavidel, zdravotnického vybavení a dalšího materiálu, přičemž detaily o počtu a termínech dodávek nejsou z bezpečnostních důvodů zveřejněny. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur připomněl, že jeho země se zavázala poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 0,25 % HDP ročně, a vyzdvihl zapojení estonských výrobců obranného průmyslu. Katri Raudsepp, zástupkyně ředitele Estonského centra pro obranné investice, uvedla, že vláda brzy podepíše smlouvy s výrobci, aby mohla pomoc dodat co nejdříve. Estonské ministerstvo obrany zároveň oznámilo, že letos svůj příspěvek Ukrajině ještě navýší o další čtvrtinu. Kromě vojenských dodávek Estonsko přispívá k výcviku ukrajinských vojáků a spolupracuje s Lucemburskem na IT iniciativě zaměřené na podporu Ukrajiny.
Německo definitivně schválilo zrušení rozpočtových limitů na výdaje na obranu, což umožní výrazné navýšení financí určených na modernizaci ozbrojených sil a související oblasti. Bundesrat podpořil zákon, který uvolňuje tzv. dluhovou brzdu zakotvenou v německé ústavě pro výdaje na obranu, civilní ochranu, zpravodajské služby a kybernetickou bezpečnost. Na všechny tyto výdaje přesahující 1 % HDP si bude Německo moci v budoucnu brát úvěr. Rozpočtová opatření, která ústavní změna umožnila, by podle odhadů mohla dosáhnout více než 1 bilionu eur, z čehož se očekává, že 400 miliard eur bude vynaloženo na obranu, dalších 400 miliard eur na infrastrukturu a 100 miliard eur na ochranu klimatu, což prosadila strana Zelených. Orgány jednotlivých spolkových zemí rovněž získají větší pravomoci v oblasti finanční politiky. Zákon nyní čeká na podpis spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, přičemž Spolkový ústavní soud již dříve potvrdil jeho zákonnost, což podpis pravděpodobně urychlí.
Spojené království již proškolilo 24 ukrajinských adeptů na piloty v rámci programu Interstorm, jehož cílem je připravit ukrajinské piloty na ovládání stíhacích letounů F-16. Ročně plánuje RAF vycvičit dalších 20 pilotů. Po úvodní šestiměsíční fázi výcviku ve Spojeném království, zahrnující základy navigace, letecké taktiky a intenzivní kurzy angličtiny, budou kadeti pokračovat ve Francii na letounech Alphajet a následně v Rumunsku, kde se zaměří na praktický výcvik na letounech F-16. Tito aspirující piloti již absolvovali čtyři roky výcviku na ukrajinské letecké škole a mají zkušenosti s pilotováním sovětských letounů L-39. Zkrácený výcvikový program, trvající 18 měsíců místo obvyklých dvou a půl až tří let, je navržen s cílem co nejrychleji začlenit nové piloty do bojových operací. Ukrajina očekává dodávku téměř 70 letounů F-16, poskytnutých Dánskem, Nizozemskem a Řeckem, které mají zlepšit schopnost země chránit kritickou infrastrukturu před raketovými a dronovými útoky. Výcvik je veden dobrovolnými rezervisty a instruktory RAF, přičemž každý let ukrajinských kadetů nahrazuje letový čas britských studentů. Program Interstorm, jehož součástí jsou i instruktoři z Belgie, Dánska, Rumunska, USA, Francie a Portugalska, je považován za klíčovou součást úsilí o modernizaci ukrajinského letectva na standardy NATO a jeho pokračování se očekává i po případném příměří.
Francouzský ministr hospodářství Eric Lombard oznámil, že obranné společnosti budou potřebovat přibližně 5 miliard eur na urychlení výroby v rámci posilování obranných kapacit země. Tento krok je součástí snahy zvýšit výdaje na obranu z 2,1 % na 3,5 % HDP, přestože Francie již nyní čelí vysokému rozpočtovému deficitu a veřejnému dluhu. Lombard uvedl, že veřejná banka Bpifrance spustí nový fond na financování obranných projektů v hodnotě 450 milionů eur, do kterého budou moci občané investovat minimálně 500 eur s dlouhodobým závazkem. Tato iniciativa byla oznámena před setkáním na ministerstvu financí za účasti soukromých investorů a zbrojního průmyslu, jehož cílem je nalézt prostředky na rozvoj obranného sektoru. Guvernér francouzské centrální banky Francois Villeroy de Galhau současně varoval před nadměrným utrácením a zdůraznil nutnost, aby byly náklady na obranu kryty z účelově vázaných fondů.
Francie tiše spustila novou výrobní linku na výrobu střelného prachu pro dělostřelecké granáty, kterou provozuje společnost Eurenco ve městě Bergerac. Tato linka, která zahájí provoz v lednu 2025, bude prioritně dodávat produkty pro Ukrajinu. Výstavba nových výrobních zařízení začala v dubnu 2024 a zahrnovala vznik 15 nových budov na 15hektarovém pozemku. Projekt, známý jako „PURPLE“, má za cíl zavést plně automatizovanou linku s moderními technologiemi pro zvýšení spolehlivosti a efektivity výroby. Po dosažení plné kapacity v roce 2027 má závod produkovat 1 200 tun střelného prachu ročně, což odpovídá přibližně 500 000 modulárních náloží pro 155mm granáty. Společnost Eurenco investovala do této expanze přibližně 100 milionů eur, z toho 90 % směřovalo přímo do Bergeracu, přičemž další finanční podporu ve výši 10 milionů eur poskytl francouzský stát a 47 milionů eur pocházelo z evropského fondu ASAP. Výkonný ředitel Eurenco Thierry Franco uvedl, že společnost má pevné objednávky až do roku 2032, přičemž poptávka výrazně převyšuje současné výrobní kapacity. Společnost plánuje investovat dalších 500 milionů eur do rozšíření výroby v závodech ve Švédsku (Karlskoga) a Belgii (Clermont) s cílem reagovat na rostoucí poptávku po munici v souvislosti s pokračujícími vojenskými konflikty a zvýšenými obrannými potřebami evropských států.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se po delší době vrátíme ke stavu ruské železnice, ta v současné době prožívá řekněme nikoli nejlepší období. Na úvod zmíníme to, že železniční dopravci Pobaltských států (tedy Litvy, Lotyšska a Estonska) zahájili registraci vagónů v jednotném evropském systému EVR, a současně vystupují ze systému GTT, který sdružoval železniční dopravce ze zemí bývalého Sovětského Svazu. Ten má sídlo v Moskvě, což pro Pobaltí představuje bezpečnostní riziko, neboť pomocí něj mohou Rusové snadno sledovat železniční přepravu v Pobaltí. Po odpojení Pobaltí z jednotného energetického systému postsovětského provozu a synchronizace s jednotnou evropskou energetickou sítí tak postupné vystoupení z ruského systému GTT představuje další krok Pobaltí k integraci do evropských struktur.
Vrátíme se ale k tomu, jak v současné době vypadá přeprava na ruské železnici, a jako příklad použijeme jednu zásilku uhlí, která byla přepravována z Kuzbasu jednomu ze zákazníků na Blízkém východě. Potíže na železnici způsobily, že namísto Novorosijska byla nakonec zásilka dopravena do Usť-Lugy, což si vynutilo následnou přeprava lodí okolo celé Evropy na Blízký východ. Ziskovost takto zorganizované přepravy byla nutně přinejmenším sporná.
Potíže ruského přepravce, který má podobnou přepravu realizovat, začínají tím, že RŽD (ruská železnice) v současnosti vzhledem k vytížení odmítá přepravovat prázdné vagony. Jeho prvním úskalím je tak zajistit vagóny pro samotnou realizaci zakázky. Jakmile se mu to podaří a vagóny naloží, musí nyní čekat, až je RŽD zařadí do grafikonu a zahájí přepravu. To opět vzhledem k jejímu přetížení není tak snadné, neboť přibližně 40% nákladů není vůbec přebíráno RŽD k přepravě, a mohou čekat měsíc i déle, než je vůbec jejich přeprava zahájena. Přičemž producent často nemá dostatečné skladové kapacity, a musí tak až do okamžiku převzetí nákladu například utlumit výrobu.
Okamžikem zahájení přepravy však potíže přepravce stále ještě nekončí. V předchozích letech běžně užívaný elektronický systém sledování nákladů není nyní dostupný ani pro přepravce, ani například pro přístavy, a tak není možné vzdáleně sledovat pohyb nákladu. Někteří přepravci se tak vracejí k tradici z hluboké minulosti, kdy každý náklad doprovází personál přepravní společnosti, který dohlíží na jeho pohyb. Současně je mezi Kuzbasem a Usť-Lugou pět oblastních správ RŽD, a na jejich hranicích dochází vždy k přeřazování vlaků a výměně lokomotiv. Blíže jsme tento systém popisovali v naší ekonomické rubrice dne 7.9., zde jen dodejme, že na každém z přeřazovacích nádraží může náklad opět uvíznout na blíže nespecifikovanou dobu.
Vzhledem k přechodu zpět k dokumentaci v papírové formě, kterou má u sebe strojvůdce daného vlaku, se také i u nepřetížených přeřazovacích nádraží nutně prodlužuje čas od přijetí k opětovnému vypravení nákladu. Průměrná rychlost přepravy se započtením času potřebnému k přeřazování tak u RŽD v současnosti klesla ze 40 na 30 km/h,
Přičemž je potřeba mít na paměti, že se v Rusku vzhledem k velkým vzdálenostem a nevalnému stavu silniční sítě zejména ve vzdálenějších regionech transportuje po železnici přibližně 80% veškerého nákladu, a takovéto potíže nutně způsobí recesi v celých sektorech ruské ekonomiky. V Evropě by potíže železniční přepravy vyřešila alespoň částečně, silniční přeprava, v Rusku se ale nákladní přeprava po silnici nachází ve stejné krizi jako ta železniční, jak jsme informovali 28.1. Bez funkční logistiky si pak lze jen obtížně představit fungování celé ekonomiky.
Dnešní Třešnička™ je jak to lovestory ve Fantomovi Opery. Když Spojené státy v roce 1776 koply britskou korunu do zálivu a postavily svou republiku na principech svobody, věděly dobře, proč to dělají. Prvních deset dodatků k americké ústavě – slavná Listina práv – je de facto katalogem všeho, co Británie dělala špatně. Právo na svobodu slova? Aby Londýn už nikdy nemohl umlčet kolonie. Právo na držení zbraní? Aby se lid mohl bránit proti monarchii. Zákaz krutých trestů? Malá pojistka proti britským vězením, která měla blíž ke středověku než k civilizaci. A teď, po více než 200 letech, Donald Trump nadšeně hlásá: „Miluju krále Karla! Commonwealth? Jasně, zní to skvěle!“ To je asi jako kdyby si Izrael po 2000 letech pozval Římany zpátky, aby jim zkolaudovali další chrám. Jasně, Spojené státy a Británie za poslední století společně vyhrály dvě světové války, ale to neznamená, že se teď musí znovu shledat jako milenci po rozvodu. Návrat k monarchii by tedy byl asi tak logický, jako kdyby Polsko slavnostně pozvalo zpátky cara nebo Francouzi pozvali Brity, aby jim opět dohlédli na vinné sklepy. Pokud Trump opravdu věří, že Amerika v Commonwealthu je dobrý nápad, měl by si připomenout, že revoluce nebyla jen hlučnější čajový dýchánek. Ale kdo ví, možná se mu zalíbil titul Sir Donald of Mar-a-Lago.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1123 #aktuvalka
Analýza 1123. dne ruské invaze na Ukrajinu 22.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 2-03-2025/
(2 776 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 22. března podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu s nasazením 179 úderných dronů Šahed a dalších typů bezpilotních prostředků. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny byly drony vypuštěny z oblastí Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z mysu Čaud na okupovaném Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zneškodnit 100 nepřátelských cílů nad jižními, severními a centrálními oblastmi země. Nálet odrážely letecké síly, jednotky protivzdušné obrany, systémy elektronického boje a mobilní palebné skupiny ukrajinských ozbrojených sil a obranných složek.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že nad sedmi regiony Ruské federace bylo sestřeleno 47 ukrajinských dronů. Podle dostupných informací bylo šest dronů zničeno nad Rostovskou oblastí, přičemž ruské telegramové kanály uvedly, že v Rostově na Donu jeden z dronů údajně zasáhl obytný dům, což vedlo ke zranění dvou osob. Exploze byly hlášeny také v oblasti Salsk v Rostovské oblasti, kde se nachází ropný terminál; místní obyvatelé zaznamenali nejméně pět výbuchů. Další exploze byly hlášeny v Samaře, kde podle tamního gubernátora Vjačeslava Fjodorščeva ruská PVO sestřelila dron, jenž se údajně pokusil zaútočit na průmyslový podnik v oblasti Čapajevsk. Pravděpodobně se jednalo o závod Promsintez, jeden z klíčových ruských podniků na výrobu výbušnin. Ukrajinská strana, která je z těchto útoků obviňována, se k incidentu dosud nevyjádřila.
Neplecha v Rusku:
Bělgorodské bogaloo: Podle ruského kanálu ArchandělSpetsnaza, napojeného na neonacistický prapor Rusíč, pokračují v Bělgorodské oblasti intenzivní boje. Zmíněný zdroj tvrdí, že ruské síly údajně způsobují ukrajinským jednotkám ztráty, avšak dodává, že Ukrajinci ve svém tlaku v okolí Děmidovky nepolevují. Ukrajinské zdroje k této situaci prozatím neposkytly žádné informace, proto je třeba k tvrzením ArchandělSpetsnaza přistupovat s rezervou.
Kursk: V Kurské oblasti pokračují poziční boje. Během dnešního dne však nebyly hlášeny žádné významné změny. Tato část fronty dnes beze změn.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty pokračují boje v okolí Dvoričné. Podle ukrajinského zdroje DeepstateUA došlo k ruskému postupu západně od Ivanivky na západním břehu řeky Žerebec a také východně od Jampolivky. Na jihu této fronty nadále probíhají poziční boje v Serebrjanském lese. V Bilohorivce se ukrajinští obránci snaží odrazit další pokusy ruských sil o postup směrem na západ.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru dnes nepřišly žádné nové zprávy. Tato část fronty beze změn.
Doněcká fronta: V Torecku jsme nezaznamenali žádné nové změny.
Boje pokračují ve směru na Pokrovsk v oblastech Lysivku, Ševčenko, Piščané a Kotlyného. Ruským silám se zde nadále nedaří získat zpět iniciativu. Jižně od Pokrovsku byly zaznamenány útoky ruských dronů na ukrajinské pozice v Naděždince, což naznačuje, že západní část této vesnice je stále pod kontrolou ukrajinských obránců.
Jižní fronta i Chersonská je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Speciální vyslanec amerického prezidenta pro Blízký východ Steve Witkoff uvedl, že hlavním problémem při řešení rusko-ukrajinské války je otázka Krymu a “čtyř regionů” (kde Rusko uspořádalo nelegální referenda o připojení k Ruské federaci). Uvedl to v podcastu Tuckera Carlsona Witkoff. Podle jeho tvrzení je většina obyvatel těchto regionů údajně ruskojazyčná a chtěla se připojit k Rusku. Witkoff dále uvedl, že připojení okupovaných území k Rusku bylo „vždy problémem“, o kterém se nikdo nechtěl otevřeně bavit, a označil ho za „slona v porcelánu“. Dalším klíčovým problémem je podle něj ústavní otázka na Ukrajině, která se týká toho, zda a do jaké míry může Kyjev ustoupit v otázce ztráty území. Witkoff rovněž vyjádřil názor, že Rusko pravděpodobně neusiluje o obsazení celé Ukrajiny, neboť podle něj „dostalo, co chtělo“. Tato vyjádření naznačují snahu části amerických politických kruhů o diskusi nad územními ústupky jako možným klíčem k ukončení konfliktu, což je však v rozporu s dosavadním postojem Kyjeva, který trvá na obnově územní celistvosti v mezinárodně uznávaných hranicích.
Podle informací deníku Welt am Sonntag zvažuje Čína možnost zapojení do mírové mise na Ukrajině v rámci tzv. „koalice ochotných“, o níž se hovoří v diplomatických kruzích EU. Čínští diplomaté v Bruselu údajně konzultovali s evropskými představiteli, jak je tento krok vnímán a zda je považován za vhodný. Evropské politické kruhy uvedly, že účast Číny na případné mírové misi by mohla ovlivnit postoj Moskvy k přijetí takových sil, přičemž situaci označily za „choulostivou“. Dosud však neexistují oficiální informace o tom, že by Čína skutečně měla do mise vstoupit. Připomeňme, že 2. března svolal britský premiér Keir Rodney Starmer do Londýna summit s účastí 18 lídrů z Evropy, Kanady a Turecka, kde se jednalo o ruské válce proti Ukrajině a širších otázkách evropské bezpečnosti. Starmer tehdy oznámil vznik „koalice ochotných“ zaměřené na ochranu Ukrajiny a zajištění míru, přičemž každá země má individuálně rozhodnout o své formě příspěvku.
Estonsko oznámilo poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 100 milionů eur, což zahrnuje dodávky bezpilotních letounů, pozemních vozidel, plavidel, zdravotnického vybavení a dalšího materiálu, přičemž detaily o počtu a termínech dodávek nejsou z bezpečnostních důvodů zveřejněny. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur připomněl, že jeho země se zavázala poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 0,25 % HDP ročně, a vyzdvihl zapojení estonských výrobců obranného průmyslu. Katri Raudsepp, zástupkyně ředitele Estonského centra pro obranné investice, uvedla, že vláda brzy podepíše smlouvy s výrobci, aby mohla pomoc dodat co nejdříve. Estonské ministerstvo obrany zároveň oznámilo, že letos svůj příspěvek Ukrajině ještě navýší o další čtvrtinu. Kromě vojenských dodávek Estonsko přispívá k výcviku ukrajinských vojáků a spolupracuje s Lucemburskem na IT iniciativě zaměřené na podporu Ukrajiny.
Německo definitivně schválilo zrušení rozpočtových limitů na výdaje na obranu, což umožní výrazné navýšení financí určených na modernizaci ozbrojených sil a související oblasti. Bundesrat podpořil zákon, který uvolňuje tzv. dluhovou brzdu zakotvenou v německé ústavě pro výdaje na obranu, civilní ochranu, zpravodajské služby a kybernetickou bezpečnost. Na všechny tyto výdaje přesahující 1 % HDP si bude Německo moci v budoucnu brát úvěr. Rozpočtová opatření, která ústavní změna umožnila, by podle odhadů mohla dosáhnout více než 1 bilionu eur, z čehož se očekává, že 400 miliard eur bude vynaloženo na obranu, dalších 400 miliard eur na infrastrukturu a 100 miliard eur na ochranu klimatu, což prosadila strana Zelených. Orgány jednotlivých spolkových zemí rovněž získají větší pravomoci v oblasti finanční politiky. Zákon nyní čeká na podpis spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, přičemž Spolkový ústavní soud již dříve potvrdil jeho zákonnost, což podpis pravděpodobně urychlí.
Spojené království již proškolilo 24 ukrajinských adeptů na piloty v rámci programu Interstorm, jehož cílem je připravit ukrajinské piloty na ovládání stíhacích letounů F-16. Ročně plánuje RAF vycvičit dalších 20 pilotů. Po úvodní šestiměsíční fázi výcviku ve Spojeném království, zahrnující základy navigace, letecké taktiky a intenzivní kurzy angličtiny, budou kadeti pokračovat ve Francii na letounech Alphajet a následně v Rumunsku, kde se zaměří na praktický výcvik na letounech F-16. Tito aspirující piloti již absolvovali čtyři roky výcviku na ukrajinské letecké škole a mají zkušenosti s pilotováním sovětských letounů L-39. Zkrácený výcvikový program, trvající 18 měsíců místo obvyklých dvou a půl až tří let, je navržen s cílem co nejrychleji začlenit nové piloty do bojových operací. Ukrajina očekává dodávku téměř 70 letounů F-16, poskytnutých Dánskem, Nizozemskem a Řeckem, které mají zlepšit schopnost země chránit kritickou infrastrukturu před raketovými a dronovými útoky. Výcvik je veden dobrovolnými rezervisty a instruktory RAF, přičemž každý let ukrajinských kadetů nahrazuje letový čas britských studentů. Program Interstorm, jehož součástí jsou i instruktoři z Belgie, Dánska, Rumunska, USA, Francie a Portugalska, je považován za klíčovou součást úsilí o modernizaci ukrajinského letectva na standardy NATO a jeho pokračování se očekává i po případném příměří.
Francouzský ministr hospodářství Eric Lombard oznámil, že obranné společnosti budou potřebovat přibližně 5 miliard eur na urychlení výroby v rámci posilování obranných kapacit země. Tento krok je součástí snahy zvýšit výdaje na obranu z 2,1 % na 3,5 % HDP, přestože Francie již nyní čelí vysokému rozpočtovému deficitu a veřejnému dluhu. Lombard uvedl, že veřejná banka Bpifrance spustí nový fond na financování obranných projektů v hodnotě 450 milionů eur, do kterého budou moci občané investovat minimálně 500 eur s dlouhodobým závazkem. Tato iniciativa byla oznámena před setkáním na ministerstvu financí za účasti soukromých investorů a zbrojního průmyslu, jehož cílem je nalézt prostředky na rozvoj obranného sektoru. Guvernér francouzské centrální banky Francois Villeroy de Galhau současně varoval před nadměrným utrácením a zdůraznil nutnost, aby byly náklady na obranu kryty z účelově vázaných fondů.
Francie tiše spustila novou výrobní linku na výrobu střelného prachu pro dělostřelecké granáty, kterou provozuje společnost Eurenco ve městě Bergerac. Tato linka, která zahájí provoz v lednu 2025, bude prioritně dodávat produkty pro Ukrajinu. Výstavba nových výrobních zařízení začala v dubnu 2024 a zahrnovala vznik 15 nových budov na 15hektarovém pozemku. Projekt, známý jako „PURPLE“, má za cíl zavést plně automatizovanou linku s moderními technologiemi pro zvýšení spolehlivosti a efektivity výroby. Po dosažení plné kapacity v roce 2027 má závod produkovat 1 200 tun střelného prachu ročně, což odpovídá přibližně 500 000 modulárních náloží pro 155mm granáty. Společnost Eurenco investovala do této expanze přibližně 100 milionů eur, z toho 90 % směřovalo přímo do Bergeracu, přičemž další finanční podporu ve výši 10 milionů eur poskytl francouzský stát a 47 milionů eur pocházelo z evropského fondu ASAP. Výkonný ředitel Eurenco Thierry Franco uvedl, že společnost má pevné objednávky až do roku 2032, přičemž poptávka výrazně převyšuje současné výrobní kapacity. Společnost plánuje investovat dalších 500 milionů eur do rozšíření výroby v závodech ve Švédsku (Karlskoga) a Belgii (Clermont) s cílem reagovat na rostoucí poptávku po munici v souvislosti s pokračujícími vojenskými konflikty a zvýšenými obrannými potřebami evropských států.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se po delší době vrátíme ke stavu ruské železnice, ta v současné době prožívá řekněme nikoli nejlepší období. Na úvod zmíníme to, že železniční dopravci Pobaltských států (tedy Litvy, Lotyšska a Estonska) zahájili registraci vagónů v jednotném evropském systému EVR, a současně vystupují ze systému GTT, který sdružoval železniční dopravce ze zemí bývalého Sovětského Svazu. Ten má sídlo v Moskvě, což pro Pobaltí představuje bezpečnostní riziko, neboť pomocí něj mohou Rusové snadno sledovat železniční přepravu v Pobaltí. Po odpojení Pobaltí z jednotného energetického systému postsovětského provozu a synchronizace s jednotnou evropskou energetickou sítí tak postupné vystoupení z ruského systému GTT představuje další krok Pobaltí k integraci do evropských struktur.
Vrátíme se ale k tomu, jak v současné době vypadá přeprava na ruské železnici, a jako příklad použijeme jednu zásilku uhlí, která byla přepravována z Kuzbasu jednomu ze zákazníků na Blízkém východě. Potíže na železnici způsobily, že namísto Novorosijska byla nakonec zásilka dopravena do Usť-Lugy, což si vynutilo následnou přeprava lodí okolo celé Evropy na Blízký východ. Ziskovost takto zorganizované přepravy byla nutně přinejmenším sporná.
Potíže ruského přepravce, který má podobnou přepravu realizovat, začínají tím, že RŽD (ruská železnice) v současnosti vzhledem k vytížení odmítá přepravovat prázdné vagony. Jeho prvním úskalím je tak zajistit vagóny pro samotnou realizaci zakázky. Jakmile se mu to podaří a vagóny naloží, musí nyní čekat, až je RŽD zařadí do grafikonu a zahájí přepravu. To opět vzhledem k jejímu přetížení není tak snadné, neboť přibližně 40% nákladů není vůbec přebíráno RŽD k přepravě, a mohou čekat měsíc i déle, než je vůbec jejich přeprava zahájena. Přičemž producent často nemá dostatečné skladové kapacity, a musí tak až do okamžiku převzetí nákladu například utlumit výrobu.
Okamžikem zahájení přepravy však potíže přepravce stále ještě nekončí. V předchozích letech běžně užívaný elektronický systém sledování nákladů není nyní dostupný ani pro přepravce, ani například pro přístavy, a tak není možné vzdáleně sledovat pohyb nákladu. Někteří přepravci se tak vracejí k tradici z hluboké minulosti, kdy každý náklad doprovází personál přepravní společnosti, který dohlíží na jeho pohyb. Současně je mezi Kuzbasem a Usť-Lugou pět oblastních správ RŽD, a na jejich hranicích dochází vždy k přeřazování vlaků a výměně lokomotiv. Blíže jsme tento systém popisovali v naší ekonomické rubrice dne 7.9., zde jen dodejme, že na každém z přeřazovacích nádraží může náklad opět uvíznout na blíže nespecifikovanou dobu.
Vzhledem k přechodu zpět k dokumentaci v papírové formě, kterou má u sebe strojvůdce daného vlaku, se také i u nepřetížených přeřazovacích nádraží nutně prodlužuje čas od přijetí k opětovnému vypravení nákladu. Průměrná rychlost přepravy se započtením času potřebnému k přeřazování tak u RŽD v současnosti klesla ze 40 na 30 km/h,
Přičemž je potřeba mít na paměti, že se v Rusku vzhledem k velkým vzdálenostem a nevalnému stavu silniční sítě zejména ve vzdálenějších regionech transportuje po železnici přibližně 80% veškerého nákladu, a takovéto potíže nutně způsobí recesi v celých sektorech ruské ekonomiky. V Evropě by potíže železniční přepravy vyřešila alespoň částečně, silniční přeprava, v Rusku se ale nákladní přeprava po silnici nachází ve stejné krizi jako ta železniční, jak jsme informovali 28.1. Bez funkční logistiky si pak lze jen obtížně představit fungování celé ekonomiky.
Dnešní Třešnička™ je jak to lovestory ve Fantomovi Opery. Když Spojené státy v roce 1776 koply britskou korunu do zálivu a postavily svou republiku na principech svobody, věděly dobře, proč to dělají. Prvních deset dodatků k americké ústavě – slavná Listina práv – je de facto katalogem všeho, co Británie dělala špatně. Právo na svobodu slova? Aby Londýn už nikdy nemohl umlčet kolonie. Právo na držení zbraní? Aby se lid mohl bránit proti monarchii. Zákaz krutých trestů? Malá pojistka proti britským vězením, která měla blíž ke středověku než k civilizaci. A teď, po více než 200 letech, Donald Trump nadšeně hlásá: „Miluju krále Karla! Commonwealth? Jasně, zní to skvěle!“ To je asi jako kdyby si Izrael po 2000 letech pozval Římany zpátky, aby jim zkolaudovali další chrám. Jasně, Spojené státy a Británie za poslední století společně vyhrály dvě světové války, ale to neznamená, že se teď musí znovu shledat jako milenci po rozvodu. Návrat k monarchii by tedy byl asi tak logický, jako kdyby Polsko slavnostně pozvalo zpátky cara nebo Francouzi pozvali Brity, aby jim opět dohlédli na vinné sklepy. Pokud Trump opravdu věří, že Amerika v Commonwealthu je dobrý nápad, měl by si připomenout, že revoluce nebyla jen hlučnější čajový dýchánek. Ale kdo ví, možná se mu zalíbil titul Sir Donald of Mar-a-Lago.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Naposledy upravil(a) Shakal dne 2/4/2025, 14:01, celkem upraveno 1 x.
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1124 #aktuvalka
Analýza 1124. dne ruské invaze na Ukrajinu 23.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu:
https://valka.online/aktualni-konflikty ... 3-03-2025/
(2 001 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 23. března podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu za pomoci 147 bezpilotních letounů různých typů. Většina z nich byla útočná, zatímco počet klamných dronů byl tentokrát nižší než obvykle. Informovaly o tom ukrajinské vzdušné síly. Podařilo se sestřelit 97 útočných dronů nad jižní, severní, západní a centrální částí Ukrajiny. Dalších 25 ruských dronů-imitátorů zmizelo z radarů a nebyly zaznamenány žádné následky jejich činnosti.
Neplecha v Rusku:
Belgorodské bogaloo: V Bělgorodské oblasti pokračují intenzivní střety mezi ukrajinskými formacemi a ruskými jednotkami. Podle ruského kanálu ArchandělSpetsnaza, napojeného na neonacistický prapor Rusíč, se ukrajinským silám podařilo získat opěrné body v zalesněných oblastech, odkud podnikají útoky směrem na osadu Děmidovka. V jejím okolí probíhají těžké boje, přičemž ruské jednotky se snaží ukrajinské formace vytlačit. Obě strany aktivně využívají dělostřelectvo a drony k úderům na protivníkovy pozice a zásobovací trasy. Zdroje přirovnávají situaci k loňskému průniku do Kozinky, ovšem s tím rozdílem, že nyní bojují běžné jednotky bez zapojení elitních skupin. Ztráty na ukrajinské straně mají být podle ruských tvrzení značné, nicméně ukrajinské jednotky údajně pokračují v operaci. Ukrajinské zdroje se k situaci zatím nevyjadřují, a proto doporučujeme brát tvrzení ArchandělSpetsnaza s výraznou rezervou.
Kurská oblast: Tato část fronty dnes beze změn. Pokračují poziční boje bez významných posunů na linii kontaktu.
Sumská oblast: Podle ukrajinského milblogera Petrenka ruské síly mírně postoupily v oblasti Basovky, kde se ukrajinské jednotky dostaly pod tlak v jihozápadní části. Ruská pěchota má údajně volný pohyb v oblasti Novenkoje. Informace zatím nebyly potvrzeny z nezávislých zdrojů, a je proto vhodné k nim přistupovat
Severovýchodní fronta: Na severu fronty došlo k drobnému postupu ruských jednotek u vesnice Topoli a v okolí Kamjanky. Ukrajinské dělostřelectvo v reakci ostřelovalo ruské pozice jižně od Západného. Podle DeepstateUA dosáhli ukrajinští obránci významného úspěchu, když bojovníci 3. samostatné útočné brigády osvobodili vesnici Nadija a zatlačili ruské jednotky zpět k řece Žerebec. V jižní části fronty ruské dělostřelectvo ostřelovalo ukrajinské pozice v Serebrjanském lese. Jinak z této části fronty nejsou hlášeny další změny.
Bachmutská fronta: V oblasti Časiv Jaru pokračují těžké boje, přičemž ruské drony zasáhly cíle jižně od sídliště Desjatá. Záběry z útoků však ukazují, že ukrajinským obráncům se zatím daří udržet své pozice a bránit další ruský postup. Podobná situace panuje i západně od továrny na žáruvzdorné cihly, kde obránci rovněž drží své linie.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují městské boje, avšak útoky ruských dronů ani ukrajinské dělostřelecké údery v posledních hodinách nepřinesly nové zprávy o změně situace.
Ve směru na Pokrovsk nejsou hlášeny žádné zásadní změny. Ukrajinské drony útočily jižně od Kotlyného, zatímco ostřelování ruských pozic naznačuje, že většina vesnice Udačné je stále pod kontrolou obránců. Jižně od Pokrovsku hlásí ukrajinské zdroje stabilizaci situace v Andrijivce. U Veliké Novosilky nebyly zaznamenány žádné novinky.
Chersonská oblast: Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný úder na spojenou rotu ruské technické podpory v Dněprjanech. Podle dostupných informací byly zničeny přepravní plavidla, vojenská technika a technická místnost s důležitým vybavením, čímž došlo k zásadnímu narušení schopnosti ruských sil vést v této oblasti aktivní bojové operace.
Diplomatické a politické události:
Prezident České republiky Petr Pavel je přesvědčen, že ukrajinský plán protiofenzivy z roku 2023 neměl reálnou šanci na úspěch kvůli nedostatku sil. Uvedl to v rozhovoru pro Evropskou pravdu. Pavel, který je generál v záloze, připomněl, že podle vojenské teorie musí mít útočící strana převahu v poměru sil alespoň 3:1, ideálně 5:1, aby měla šanci na úspěšnou ofenzivu. „Ve skutečnosti však měla v roce 2023 převahu ruská strana, a proto bylo předem jasné, že protiofenziva nebude natolik úspěšná, aby došlo k osvobození všech okupovaných území,“ uvedl Pavel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve neúspěch ofenzivy vysvětloval tím, že plány operace údajně doputovaly ke Kremlu ještě před jejím zahájením. V rozhovoru Pavel také uvedl, že Česká republika by se měla po skončení války zapojit do mírové mise na Ukrajině. Prezident připomněl, že Česko je již nyní součástí tzv. „koalice ochotných“, a podle něj by čeští vojáci měli být součástí mezinárodního mírového kontingentu. Připustil však, že uvnitř země na tuto iniciativu existují rozdílné názory. „Pokud vznikne silná skupina evropských států ochotných poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, pak jsem hluboce přesvědčen, že Česko mezi nimi nesmí chybět,“ uvedl prezident. Zároveň nastínil svou představu dvou pilířů budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu – prvním by byl evropský mírový kontingent a druhým přítomnost amerických firem na ukrajinském území. Pavel se také vyjádřil k otázce členství Ukrajiny v NATO. Podle něj není realistické očekávat vstup Ukrajiny do Aliance v blízké době. „Viděli jsme, že americký prezident [Donald Trump] odmítl možnost rychlého přijetí Ukrajiny do NATO. Pokud by to mělo být překážkou při uzavírání mírové dohody, pak ať. Vstup do NATO stejně není otázkou několika měsíců,“ řekl. Prezident rovněž zopakoval, že Ukrajina zřejmě nebude schopna osvobodit všechna okupovaná území silou. „Ve světě existuje řada území, která jsou okupována jiným státem, ale jejich okupace není mezinárodně uznána. Tento stav může nějakou dobu trvat, ale je důležité trvat na principech,“ uzavřel.
V saúdskoarabském Rijádu začalo jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací. Informoval o tom ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. „Plníme úkoly, které nám uložil prezident – přiblížit naši zemi k dosažení spravedlivého míru a zajistit její bezpečnost,“ uvedl šéf resortu obrany. Podle něj se během jednání projednávají mimo jiné návrhy na posílení ochrany energetických a infrastrukturních objektů. Delegace se budou zabývat „řadou složitých technických otázek“. Součástí ukrajinského týmu jsou energetičtí experti i zástupci námořních a leteckých sil. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff dříve uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin chce válku na Ukrajině ukončit. Uvedl to v rozhovoru pro televizi Fox News, na který se odkazuje agentura Reuters. „Mám pocit, že chce mír,“ prohlásil Witkoff. Zároveň se neztotožnil s obavami některých spojenců z NATO, podle nichž by Moskva mohla po dosažení pro sebe výhodné dohody napadnout další sousední státy. „Nemyslím si, že chce ovládnout celou Evropu. Je to úplně jiná situace než za druhé světové války,“ dodal zvláštní vyslanec.
Polsko plánuje posílit ochranu hranic s Běloruskem – v ohrožených úsecích budou nasazeny nové hlídky pohraničníků. Oznámil to ministr vnitra a administrace Tomasz Siemoniak, jak uvedl server RMF24. V rámci nové iniciativy chce vláda přijmout 1500 nových příslušníků pohraniční stráže, kteří budou nasazeni právě v nejrizikovějších oblastech. Tento krok je součástí širší obranné strategie, která zahrnuje také modernizaci fyzických bariér a zefektivnění zásahů proti nelegální migraci. Hranice mezi Polskem a Běloruskem měří 418 kilometrů a zároveň tvoří východní hranici Evropské unie. Ministr upřesnil, že letos se k hlídkám připojí prvních 500 nových strážců, zbylá tisícovka je bude následovat později. „Bráníme polsko-běloruskou hranici! Po zahuštění fyzické bariéry, rozšíření elektronického zabezpečení (nové kamery, senzory, osvětlení), zavedení nárazníkové zóny a nekompromisním boji proti pašerákům, brzy začneme i se stavbou nové cesty podél hranice. Klíčové však je přijetí 1500 nových pohraničníků,“ uvedl Siemoniak. Dodal také, že bezpečnost na hranici dnes zajišťuje 11 tisíc osob v uniformě – pohraničníci, vojáci i policisté.
Ruské úřady výrazně zvýšily finanční odměny za první kontrakt pro dobrovolníky, kteří se chtějí zapojit do války proti Ukrajině. Nově jim nabízí až 4 miliony rublů, což odpovídá asi jednomu milionu korun. Informaci zveřejnila Hlavní správa rozvědky ukrajinského ministerstva obrany (HUR). Podle HUR tvoří hlavní skupinu těchto „dobrovolníků“ lidé v tíživé životní situaci a mladí, snadno ovlivnitelní propagandou. Zpravodajci uvádějí, že v některých regionech byla jednorázová náborová odměna od začátku roku navýšena na více než 2 miliony rublů (asi 500 tisíc Kč). V Samarské oblasti pak lákají rekruty na téměř 4 miliony rublů. Ukrajinská rozvědka míní, že Rusko má stále větší problém sehnat dostatek zájemců o službu i přes vysoké částky, které nabízí. „Opakované navyšování finančních bonusů je vynuceným krokem Kremlu, který poukazuje na potíže s doplňováním jednotek,“ uvádí se ve zprávě HUR.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na účetní uzávěrku jedné z nejdůležitějších ruských společností, tedy Gazpromu. Ta byla před zahájením ruské invaze velmi zisková, již v roce 2023 se ale propadla do výrazní ztráty, konkrétně 629 miliard rublů.
Nedávno zveřejněná uzávěrka za rok 2024 ukazuje, že ztráta Gazpromu v minulém roce se ještě zvětšila, a podle účetní uzávěrky vypracované podle ruských účetních standardů RAS činí 1,067 miliard rublů. Skupina nezávislých analytiků, která se situací Gazpromu zabývá, ale uvedla, že reálnější je účetní ztráta okolo 1,5 bilionu rublů.
Ztráta je spojena jednak se snížením objemu prodeje zemního plynu, i podle oficiálních údajů Gazpromu je využití jeho vrtů přibližně 70% (nezávislí analytici odhadují, že reálnější je úroveň okolo 60%), ale také poklesem hodnoty akcií dceřiné společnosti Gazprom Něft, která se zabývá těžbou ropy a která byla dříve jedinou částí Gazpromu, která ještě neměla finanční potíže.
Odhaduje se, že si Gazprom ze zisků v předchozích letech vytvořil podušku v celkovém objemu přibližně 2,2 bilionu rublů. Pokud jsou ale odhady reálné ztráty Gazpromu správné, je možné, že byla tato rezerva v současné době již zcela vyčerpána. Ruská vláda si ale nemůže dovolit kolaps tak velké společnosti, jako je Gazprom, a vynutilo by si to pomoc z ruského rozpočtu, namísto toho, aby byl Gazprom jedním z největších přispěvatelů, jak tomu bylo před invazí. Ruský rozpočet se však již nyní nachází ve výrazném schodku (jak jsme informovali naposledy 12.3.), a tak bude nalezení těchto prostředků velmi obtížné.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1124 #aktuvalka
Analýza 1124. dne ruské invaze na Ukrajinu 23.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu:
https://valka.online/aktualni-konflikty ... 3-03-2025/
(2 001 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 23. března podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu za pomoci 147 bezpilotních letounů různých typů. Většina z nich byla útočná, zatímco počet klamných dronů byl tentokrát nižší než obvykle. Informovaly o tom ukrajinské vzdušné síly. Podařilo se sestřelit 97 útočných dronů nad jižní, severní, západní a centrální částí Ukrajiny. Dalších 25 ruských dronů-imitátorů zmizelo z radarů a nebyly zaznamenány žádné následky jejich činnosti.
Neplecha v Rusku:
Belgorodské bogaloo: V Bělgorodské oblasti pokračují intenzivní střety mezi ukrajinskými formacemi a ruskými jednotkami. Podle ruského kanálu ArchandělSpetsnaza, napojeného na neonacistický prapor Rusíč, se ukrajinským silám podařilo získat opěrné body v zalesněných oblastech, odkud podnikají útoky směrem na osadu Děmidovka. V jejím okolí probíhají těžké boje, přičemž ruské jednotky se snaží ukrajinské formace vytlačit. Obě strany aktivně využívají dělostřelectvo a drony k úderům na protivníkovy pozice a zásobovací trasy. Zdroje přirovnávají situaci k loňskému průniku do Kozinky, ovšem s tím rozdílem, že nyní bojují běžné jednotky bez zapojení elitních skupin. Ztráty na ukrajinské straně mají být podle ruských tvrzení značné, nicméně ukrajinské jednotky údajně pokračují v operaci. Ukrajinské zdroje se k situaci zatím nevyjadřují, a proto doporučujeme brát tvrzení ArchandělSpetsnaza s výraznou rezervou.
Kurská oblast: Tato část fronty dnes beze změn. Pokračují poziční boje bez významných posunů na linii kontaktu.
Sumská oblast: Podle ukrajinského milblogera Petrenka ruské síly mírně postoupily v oblasti Basovky, kde se ukrajinské jednotky dostaly pod tlak v jihozápadní části. Ruská pěchota má údajně volný pohyb v oblasti Novenkoje. Informace zatím nebyly potvrzeny z nezávislých zdrojů, a je proto vhodné k nim přistupovat
Severovýchodní fronta: Na severu fronty došlo k drobnému postupu ruských jednotek u vesnice Topoli a v okolí Kamjanky. Ukrajinské dělostřelectvo v reakci ostřelovalo ruské pozice jižně od Západného. Podle DeepstateUA dosáhli ukrajinští obránci významného úspěchu, když bojovníci 3. samostatné útočné brigády osvobodili vesnici Nadija a zatlačili ruské jednotky zpět k řece Žerebec. V jižní části fronty ruské dělostřelectvo ostřelovalo ukrajinské pozice v Serebrjanském lese. Jinak z této části fronty nejsou hlášeny další změny.
Bachmutská fronta: V oblasti Časiv Jaru pokračují těžké boje, přičemž ruské drony zasáhly cíle jižně od sídliště Desjatá. Záběry z útoků však ukazují, že ukrajinským obráncům se zatím daří udržet své pozice a bránit další ruský postup. Podobná situace panuje i západně od továrny na žáruvzdorné cihly, kde obránci rovněž drží své linie.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují městské boje, avšak útoky ruských dronů ani ukrajinské dělostřelecké údery v posledních hodinách nepřinesly nové zprávy o změně situace.
Ve směru na Pokrovsk nejsou hlášeny žádné zásadní změny. Ukrajinské drony útočily jižně od Kotlyného, zatímco ostřelování ruských pozic naznačuje, že většina vesnice Udačné je stále pod kontrolou obránců. Jižně od Pokrovsku hlásí ukrajinské zdroje stabilizaci situace v Andrijivce. U Veliké Novosilky nebyly zaznamenány žádné novinky.
Chersonská oblast: Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný úder na spojenou rotu ruské technické podpory v Dněprjanech. Podle dostupných informací byly zničeny přepravní plavidla, vojenská technika a technická místnost s důležitým vybavením, čímž došlo k zásadnímu narušení schopnosti ruských sil vést v této oblasti aktivní bojové operace.
Diplomatické a politické události:
Prezident České republiky Petr Pavel je přesvědčen, že ukrajinský plán protiofenzivy z roku 2023 neměl reálnou šanci na úspěch kvůli nedostatku sil. Uvedl to v rozhovoru pro Evropskou pravdu. Pavel, který je generál v záloze, připomněl, že podle vojenské teorie musí mít útočící strana převahu v poměru sil alespoň 3:1, ideálně 5:1, aby měla šanci na úspěšnou ofenzivu. „Ve skutečnosti však měla v roce 2023 převahu ruská strana, a proto bylo předem jasné, že protiofenziva nebude natolik úspěšná, aby došlo k osvobození všech okupovaných území,“ uvedl Pavel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve neúspěch ofenzivy vysvětloval tím, že plány operace údajně doputovaly ke Kremlu ještě před jejím zahájením. V rozhovoru Pavel také uvedl, že Česká republika by se měla po skončení války zapojit do mírové mise na Ukrajině. Prezident připomněl, že Česko je již nyní součástí tzv. „koalice ochotných“, a podle něj by čeští vojáci měli být součástí mezinárodního mírového kontingentu. Připustil však, že uvnitř země na tuto iniciativu existují rozdílné názory. „Pokud vznikne silná skupina evropských států ochotných poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, pak jsem hluboce přesvědčen, že Česko mezi nimi nesmí chybět,“ uvedl prezident. Zároveň nastínil svou představu dvou pilířů budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu – prvním by byl evropský mírový kontingent a druhým přítomnost amerických firem na ukrajinském území. Pavel se také vyjádřil k otázce členství Ukrajiny v NATO. Podle něj není realistické očekávat vstup Ukrajiny do Aliance v blízké době. „Viděli jsme, že americký prezident [Donald Trump] odmítl možnost rychlého přijetí Ukrajiny do NATO. Pokud by to mělo být překážkou při uzavírání mírové dohody, pak ať. Vstup do NATO stejně není otázkou několika měsíců,“ řekl. Prezident rovněž zopakoval, že Ukrajina zřejmě nebude schopna osvobodit všechna okupovaná území silou. „Ve světě existuje řada území, která jsou okupována jiným státem, ale jejich okupace není mezinárodně uznána. Tento stav může nějakou dobu trvat, ale je důležité trvat na principech,“ uzavřel.
V saúdskoarabském Rijádu začalo jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací. Informoval o tom ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. „Plníme úkoly, které nám uložil prezident – přiblížit naši zemi k dosažení spravedlivého míru a zajistit její bezpečnost,“ uvedl šéf resortu obrany. Podle něj se během jednání projednávají mimo jiné návrhy na posílení ochrany energetických a infrastrukturních objektů. Delegace se budou zabývat „řadou složitých technických otázek“. Součástí ukrajinského týmu jsou energetičtí experti i zástupci námořních a leteckých sil. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff dříve uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin chce válku na Ukrajině ukončit. Uvedl to v rozhovoru pro televizi Fox News, na který se odkazuje agentura Reuters. „Mám pocit, že chce mír,“ prohlásil Witkoff. Zároveň se neztotožnil s obavami některých spojenců z NATO, podle nichž by Moskva mohla po dosažení pro sebe výhodné dohody napadnout další sousední státy. „Nemyslím si, že chce ovládnout celou Evropu. Je to úplně jiná situace než za druhé světové války,“ dodal zvláštní vyslanec.
Polsko plánuje posílit ochranu hranic s Běloruskem – v ohrožených úsecích budou nasazeny nové hlídky pohraničníků. Oznámil to ministr vnitra a administrace Tomasz Siemoniak, jak uvedl server RMF24. V rámci nové iniciativy chce vláda přijmout 1500 nových příslušníků pohraniční stráže, kteří budou nasazeni právě v nejrizikovějších oblastech. Tento krok je součástí širší obranné strategie, která zahrnuje také modernizaci fyzických bariér a zefektivnění zásahů proti nelegální migraci. Hranice mezi Polskem a Běloruskem měří 418 kilometrů a zároveň tvoří východní hranici Evropské unie. Ministr upřesnil, že letos se k hlídkám připojí prvních 500 nových strážců, zbylá tisícovka je bude následovat později. „Bráníme polsko-běloruskou hranici! Po zahuštění fyzické bariéry, rozšíření elektronického zabezpečení (nové kamery, senzory, osvětlení), zavedení nárazníkové zóny a nekompromisním boji proti pašerákům, brzy začneme i se stavbou nové cesty podél hranice. Klíčové však je přijetí 1500 nových pohraničníků,“ uvedl Siemoniak. Dodal také, že bezpečnost na hranici dnes zajišťuje 11 tisíc osob v uniformě – pohraničníci, vojáci i policisté.
Ruské úřady výrazně zvýšily finanční odměny za první kontrakt pro dobrovolníky, kteří se chtějí zapojit do války proti Ukrajině. Nově jim nabízí až 4 miliony rublů, což odpovídá asi jednomu milionu korun. Informaci zveřejnila Hlavní správa rozvědky ukrajinského ministerstva obrany (HUR). Podle HUR tvoří hlavní skupinu těchto „dobrovolníků“ lidé v tíživé životní situaci a mladí, snadno ovlivnitelní propagandou. Zpravodajci uvádějí, že v některých regionech byla jednorázová náborová odměna od začátku roku navýšena na více než 2 miliony rublů (asi 500 tisíc Kč). V Samarské oblasti pak lákají rekruty na téměř 4 miliony rublů. Ukrajinská rozvědka míní, že Rusko má stále větší problém sehnat dostatek zájemců o službu i přes vysoké částky, které nabízí. „Opakované navyšování finančních bonusů je vynuceným krokem Kremlu, který poukazuje na potíže s doplňováním jednotek,“ uvádí se ve zprávě HUR.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se zaměříme na účetní uzávěrku jedné z nejdůležitějších ruských společností, tedy Gazpromu. Ta byla před zahájením ruské invaze velmi zisková, již v roce 2023 se ale propadla do výrazní ztráty, konkrétně 629 miliard rublů.
Nedávno zveřejněná uzávěrka za rok 2024 ukazuje, že ztráta Gazpromu v minulém roce se ještě zvětšila, a podle účetní uzávěrky vypracované podle ruských účetních standardů RAS činí 1,067 miliard rublů. Skupina nezávislých analytiků, která se situací Gazpromu zabývá, ale uvedla, že reálnější je účetní ztráta okolo 1,5 bilionu rublů.
Ztráta je spojena jednak se snížením objemu prodeje zemního plynu, i podle oficiálních údajů Gazpromu je využití jeho vrtů přibližně 70% (nezávislí analytici odhadují, že reálnější je úroveň okolo 60%), ale také poklesem hodnoty akcií dceřiné společnosti Gazprom Něft, která se zabývá těžbou ropy a která byla dříve jedinou částí Gazpromu, která ještě neměla finanční potíže.
Odhaduje se, že si Gazprom ze zisků v předchozích letech vytvořil podušku v celkovém objemu přibližně 2,2 bilionu rublů. Pokud jsou ale odhady reálné ztráty Gazpromu správné, je možné, že byla tato rezerva v současné době již zcela vyčerpána. Ruská vláda si ale nemůže dovolit kolaps tak velké společnosti, jako je Gazprom, a vynutilo by si to pomoc z ruského rozpočtu, namísto toho, aby byl Gazprom jedním z největších přispěvatelů, jak tomu bylo před invazí. Ruský rozpočet se však již nyní nachází ve výrazném schodku (jak jsme informovali naposledy 12.3.), a tak bude nalezení těchto prostředků velmi obtížné.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1125 #aktuvalka
Analýza 1125. dne ruské invaze na Ukrajinu 24.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 4-03-2025/
(2 552 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 24. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 99 dronů různých typů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny se většinu z nich podařilo zneškodnit. Protivzdušná obrana sestřelila 57 útočných dronů nad jižními, severními, západními a centrálními oblastmi země. Dalších 36 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
V noci a ráno 24. března ostřelovaly ruské síly příhraniční oblasti Sumské oblasti celkem 11krát, přičemž bylo zaznamenáno 19 výbuchů. Podle oblastní vojenské správy (OVA) údery zasáhly komunity Chotyn, Bilopillja, Krasnopillja a Seredyno-Buda a okupanti při nich použili dělostřelectvo a minomety. Počet zraněných v důsledku raketového útoku na město Sumy vzrostl na 88 osob, včetně 17 dětí, uvedla sumská městská rada. Útok způsobil výpadky základních služeb – 8 obytných domů přišlo o dodávky plynu, 18 domů o teplou vodu a topení a 6 domů o přístup ke studené vodě. Podle ukrajinské Státní záchranné služby byla částečně zničena budova školy a v jednom z pětipatrových domů vypukl požár, který se hasičům podařilo uhasit. Výbuchy také poškodily okna a balkóny v okolních domech a zasaženo bylo i zdravotnické zařízení.
Ruské ropné překladiště Kavkazská v Krasnodarském kraji je nadále plamenech poté, co zde v noci na 18.–19. března došlo k útoku. Podle dostupných informací zařízení stále hoří a satelitní snímky z platformy NASA FIRMS potvrzují přetrvávající požár. Výbuchy na tomto klíčovém ropném skladu byly hlášeny i v noci na 24. března.
Neplecha v Rusku:
Belgorodské bogaloo: Ukrajinským silám se podařilo provést úspěšnou operaci hluboko v ruském týlu, během níž byly raketovými údery zničeny dva ruské vrtulníky Ka-52 a dva Mi-8 v Belgorodské oblasti. Akce byla provedena ve spolupráci sil speciálních operací, obranné rozvědky, raketových sil a dělostřelectva. Podle dostupných informací došlo k útoku na klíčové prvky ruské letecké podpory.
V oblasti Děmidovky se ukrajinským jednotkám podařilo upevnit získané pozice v jižní části vesnice poté, co se ruské jednotky stáhly. Intenzita bojů se nyní přesunula do severní části Děmidovky. V oblasti Krasnaja Jaruga pokračují poziční boje, přičemž ukrajinský postup byl zaznamenán v obytných čtvrtích Děmidovky, byť bez bližších podrobností. V celé oblasti přetrvává vysoká dělostřelecká a dronová aktivita obou stran.
Ruský propagandista DnevnikDesantnika popisuje situaci v Belgorodské oblasti jako „složitou“ s nedostatkem informací a vysokou přítomností ukrajinských dronů. Kanál ArchandělSpetsnaza tvrdí, že do oblasti dorazily jednotky 8. pluku speciálních sil, avšak kromě několika fotografií neuvádí bližší detaily.
Kursk: Podle ruského milblogera Petrenka došlo k přesunu části ruských sil z Kurské oblasti. Destinace těchto jednotek zůstává nejasná, ale oslabení ruské přítomnosti by mohlo zpomalit jejich ofenzivní aktivity v regionu a především jejich postup vůči zbývajícím ukrajinským jednotkám v Sumské oblasti.
V Sudžanské oblasti pokračují intenzivní boje. Ruské síly se pokusily zaútočit na shluk zemědělských objektů na okraji vesnice Žuravka a přes ukrajinské dělostřelecké ostřelování se jim prý podařilo postoupit do středu vesnice.
Mezitím plynovod Sudža stále hoří a dosud nebyly podniknuty žádné kroky k zastavení úniku plynu.
Sumy: V průběhu dne pokračovaly bojové operace v okolí Basovky.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Severně od Dvoričné se ruské síly pokoušejí postupovat po silnici ve směru na Kutkivku, avšak ukrajinské drony se jim v tom zatím úspěšně brání. Východně od Jampolivky pokračují těžké boje. Z oblasti Serebrjanského lesa a Bilohorivky nejsou dostupné žádné nové informace.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru dnes nejsou hlášeny žádné nové zprávy, ukrajinské zdroje uvádějí, že obránci zde nadále drží své pozice.
Doněcká fronta: V Torecku ukrajinské síly nadále drží pozice okolo stadionu Avangard. Boje pokračují na západě, v centru, na severu i na jihu ve čtvrti Zabalka, avšak bez zásadních změn.
Ve směru na Pokrovsk nedošlo k žádným změnám na frontové linii. Ruské síly zde ostřelují ukrajinské pozice v Lysivce pomocí salvových termobarických raketometů TOS. Východní část vesnice zůstává pod ruskou kontrolou. V Ševčenku se okupanti pokoušejí postoupit do severovýchodní části vesnice, zatím však neúspěšně. V Piščane obránci nadále drží pozice. V Kotlyne okupanti stále ovládají šachtu dolu Toreckaja.
Jižně od Pokrovsku situace zůstává stabilní. Ruské síly útočí u Uspenivky a Naděždinky, avšak zatím bez úspěchu. Ruské ostřelování severní části Konstantynopilu naznačuje, že ukrajinská posádka zde nadále drží své pozice.
U Veliké Novosilky jsme nezaznamenali žádné změny.
Jižní fronta: Rusové si nárokují postup v Záporožské oblasti, avšak podle polského analytika Artura Miceka se jedná spíše o obsazení „šedé zóny“, což znamená, že skutečná ukrajinská obranná linie nebyla narušena. Ukrajinské síly zde podle něj stabilizovaly situaci na čele své první obranné linie. Ruské síly v této oblasti uvízly v zóně mezi skutečnými obranými pozicemi a bývalými předsunutými ukrajinskými stanovišti. Od 19. března zde nebyly obnoveny velké útočné operace.
Diplomatické a politické události:
V Rijádu v Saúdské Arábii začala jednání mezi americkou a ruskou delegací – den poté, co se zástupci USA setkali s ukrajinskou stranou. Informují o tom Reuters, ukrajinská Suspilne a také několik ruských státních médií včetně propagandistické agentury TASS. Ruskou delegaci tvoří předseda výboru pro zahraniční věci Rady federace Grigorij Karasin a poradce ředitele FSB Sergej Beseda. Za americkou stranu se jednání účastní Andrew Peake, ředitel pro Rusko a střední Asii z Rady národní bezpečnosti Bílého domu, a vysoce postavený diplomat Michael Anton. Bílý dům uvedl, že cílem jednání je dosažení námořního příměří v Černém moři, které by umožnilo volnou plavbu. Podle stanice Suspilne probíhají jednání za zavřenými dveřmi – novináři byli požádáni, aby opustili prostory hotelu. Národní bezpečnostní poradce prezidenta USA Mike Walz uvedl, že v této fázi budou rozhovory s Ruskem i Ukrajinou zaměřeny především na námořní příměří, přičemž diskuse o frontové linii by měly následovat později. Zároveň sdělil, že Washington žádá Moskvu o navrácení deportovaných ukrajinských dětí jako jedno z tzv. opatření na budování důvěry.
Zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff kritizoval iniciativu britského premiéra Keira Starmera ohledně vyslání mezinárodního mírového kontingentu na Ukrajinu, označil ji za „ukázku síly“ a plán samotný za „nadmíru zjednodušený“. V rozhovoru pro podcast Tuckera Carlsona, na který se odkazuje deník The Times, Witkoff tvrdil, že evropští lídři prý nechápou skutečné úmysly Ruska. „Myslím, že [Britové] mají představu, že musíme být všichni jako Winston Churchill a že Rusové se chystají pochodovat Evropou. To je podle mě absurdní. Mimochodem, dnes máme NATO, což během druhé světové války neexistovalo,“ uvedl Witkoff. Plán Velké Británie a Francie, který počítá s možným nasazením až 10 000 mírových jednotek v případě příměří, tak označil za nerealistický. Zároveň zopakoval své kontroverzní tvrzení, že klíčovým problémem konfliktu jsou čtyři ukrajinské regiony – Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast – kde Rusko uspořádalo tzv. “referenda”. „Myslím, že největším problémem v tomto konfliktu jsou tyto čtyři takzvané regiony. Jsou ruskojazyčné. Proběhla tam referenda, kde většina lidí údajně vyjádřila přání být pod ruskou správou. To je podle mě klíčová otázka tohoto konfliktu,“ prohlásil Witkoff.
Jeho výroky vyvolaly ostrou kritiku z ukrajinské strany kvůli zpochybňování nedotknutelnosti ukrajinského území a šíření narativů blízkých ruské propagandě. Steve Witkoff by měl být podle předsedy zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandra Merežka vyloučen z jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Důvodem jsou jeho kontroverzní výroky o tom, že „největším problémem“ v řešení války jsou čtyři ukrajinské regiony, na které se vztahují takzvaná ruská „referenda“. Merežko v rozhovoru pro Rádio Svoboda označil Witkoffova slova za „ostudná“ a dodal, že zpochybňují jeho profesionalitu: „Nevím, jestli jde o neznalost, naivitu nebo naprostý diletantismus. Ale opakuje ruskou propagandu. A já se ptám: je to emisar Trumpa, nebo snad Putina?“ Zároveň upozornil, že nejnebezpečnější je, pokud Witkoff tvrdí, že vyjadřuje přímo názor prezidenta Spojených států. Přitom americká politika dosud důsledně neuznávala ruské nároky na okupovaná ukrajinská území. „Je jasné, že nemůžeme diktovat našim americkým přátelům, koho mají do vyjednávacího týmu vyslat. Ale tato osoba by měla být z delegace stažena. Neměla by zastupovat prezidenta, protože je buď naprosto nekompetentní, nebo šíří Putinovy narativy,“ uzavřel Merežko.
Viceprezident USA J.D. Vance se pak na svém profilu na síti X veřejně postavil na obranu zvláštního vyslance prezidenta Donalda Trumpa Stevea Witkoffa. Vance označil Witkoffovu práci za „neuvěřitelnou“ a uvedl, že kritici jsou jen „šílení z toho, že on má úspěch tam, kde oni selhávají už 40 let“. „Ukazuje se, že diplomacie často spočívá v jediné dovednosti: nebýt idiot,“ uzavřel americký viceprezident.
Koalice pro dodávky dronů vyčlenila 20 milionů eur ze společného fondu na nákup průzkumných dronů taktického stupně pro ukrajinské obranné síly. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo obrany. Podle náměstkyně ministra obrany Kateryny Černohorenko by měly být drony dodány během tří měsíců. Uvedla, že tyto bezpilotní prostředky umožní armádě efektivněji provádět průzkum a zlepší situační povědomí jednotek na bojišti, což je klíčové pro úspěšné vedení bojových operací.
Ukrajinské letectvo v posledním půlroce významně posílilo své kapacity, když obdrželo více než 30 z plánovaných 80 stíhaček F-16, přičemž zatím byla potvrzena ztráta jednoho stroje v důsledku tzv. „friendly fire“. Kromě F-16 bylo letectvo posíleno i prvními stroji Mirage 2000 a nadále využívá zbylé letouny Su-24, Su-27, MiG-29 a Su-25, což dohromady představuje pravděpodobně méně než 30 dalších strojů. Významnou posilou je rovněž dodaný švédský letoun včasné výstrahy (AWACS), který zvyšuje schopnost koordinace a sledování vzdušného prostoru. Modernizace ukrajinského letectva probíhá v míře, která překvapila i samotné ukrajinské piloty, zejména díky vybavení F-16 moderními systémy elektronického boje (EW). NATO navíc poskytuje k nově dodaným letounům moderní výzbroj, čímž zvyšuje jejich bojovou efektivitu.
Japonsko 24. března spustilo nový Společný operační velitelství Sil sebeobrany (SDF) s cílem lépe integrovat pozemní, námořní a leteckou obranu a posílit koordinaci s americkými silami. Informovala o tom agentura Kyodo News. Nové velitelství funguje pod ministerstvem obrany a má zhruba 240 zaměstnanců. Do čela byl jmenován generál Kenichiro Nagumo. Tento krok je součástí širšího úsilí Japonska výrazně posílit obranu v reakci na rostoucí hrozby ze strany Číny a Severní Koreje. „Naše země čelí nejtěžší a nejkomplexnější bezpečnostní situaci od konce války. Zřízení nového velitelství má proto mimořádný význam,“ prohlásil při slavnostním uvedení do provozu ministr obrany Gen Nakatani. Díky nové struktuře se náčelník generálního štábu bude moci soustředit na podporu ministra obrany, zatímco nové operační velitelství převezme přímé řízení jednotek po celém Japonsku. Předseda Společného operačního velitelství získává v krizových situacích rozsáhlé pravomoci – od rozmístění sil až po vedení operací, včetně těch, které mohou zasahovat do vesmírné a kybernetické sféry.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si do lidské řeči převedeme termín měkké přistání ruské ekonomiky, který použila guvernérka ruské centrální banky Elvíra Nabulina na tiskové konferenci po zasedání centrální banky, které proběhlo v pátek 21.3. Na úvod je potřeba zmínit, že centrální banka ani na tomto zasedání nesnížila základní úrokovou sazbu, a zachovala i ostatní regulační mechanismy zavedené v posledních letech, které jako likvidační popisuje značná část podnikatelského sektoru, a které otevřeně kritizují i nejvyšší představitelé ruského průmyslu, jako je například generální ředitel koncernu Rostech Sergej Čemezov.
Co si tedy představit pod termínem měkké přistání? Většina ekonomů pro jev, který ve svém projevu opsala Nabulina, používá jednoznačný termín – stagflace. Nabulina předpokládá snížení inflace na cílovou úroveň 4% až v průběhu roku 2026, a zachování všech regulačních opatření až do tohoto okamžiku. Přičemž očekává útlum ekonomiky, vzletně popsaný termínem měkké přistání. Tedy ne rychlý kolaps, ale postupný pokles podnikatelské aktivity v celých sektorech ruské ekonomiky.
Vzhledem k častým stížnostem podnikatelů iniciovali ruští poslanci prověrku kroků centrální banky u Ruské účetní komory. Tento orgán, kterému předsedá Boris Kovalčuk, syn jednoho z největších ruských oligarchů Jurije Kovalčuka, je však pověstný tím, že je schopen vytvořit kvanta dokumentace s nulovou vypovídací hodnotou a nejednoznačným záměrem, pokud se zabývá tématy, které jsou pro ruskou vládu příliš ožehavé. Tato komora tak představuje pro ruskou vládu možnost, jak ukázat, že se problémem zabývá (účetní komora přece provádí důkladné a hluboké šetření), ale bez nutnosti realizovat na základě výstupů z tohoto šetření jakékoli kroky.
Současně Nabulina ve svém projevu vysvětlila jevy, které stojí za současným posílením kurzu ruského rublu. Kromě spekulativních vlivů z způsobených tím, že část trhů věří tomu, že budou v dohledné době silně redukovány sankce proti ruské ekonomice, zmínila i jednu objektivní příčinu – pokles poptávky po rublu na zahraničních trzích, například import z Číny v prvních dvou měsících tohoto roku meziročně klesl o 10,9%. Tedy, i současný silný kurz rublu je indikátorem postupného zpomalování ruské ekonomiky, a kroky centrální banky neumožňují předpokládat, že by se na tomto trendu mělo v nejbližších měsících cokoli změnit.
Dnešní Třešnička™ bude nepoučitelná. V dutém srdci Evropy, kde se historie často opakuje jako špatně naučená lekce, se maďarský premiér Viktor Orbán a srbský prezident Aleksandar Vučić rozhodli posílit své „přátelství“ jednáním o vojenské alianci. Orby Dicktus, známý svými autoritářskými tendencemi a snahou podkopávat demokratické instituce, nyní nachází společnou řeč s Vučićem, bývalým ministrem ve vládě dobráka Slobodana Miloševiće, který se v devadesátkách proslavil etnickými čistkami a válečnými zločiny. Je ironií osudu, že tato zpráva přichází právě v době, kdy si připomínáme 26. výročí zahájení operace Spojenecká síla, kdy NATO 24. března 1999 zahájilo bombardování Jugoslávie s cílem zastavit násilí v Kosovu. Za tohle teda Havel neumíral.
A asi upečeme i Americký Páj™, protože v daleké Americe se superprezident Donald Trump rozhodl uvalit 25% clo na všechny země, které nakupují ropu či plyn z Venezuely. Ironií osudu je, že Spojené státy samy patří mezi významné odběratele venezuelské ropy, dovážejíce přibližně 230 000 barelů denně.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1125 #aktuvalka
Analýza 1125. dne ruské invaze na Ukrajinu 24.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 4-03-2025/
(2 552 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 24. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 99 dronů různých typů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny se většinu z nich podařilo zneškodnit. Protivzdušná obrana sestřelila 57 útočných dronů nad jižními, severními, západními a centrálními oblastmi země. Dalších 36 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
V noci a ráno 24. března ostřelovaly ruské síly příhraniční oblasti Sumské oblasti celkem 11krát, přičemž bylo zaznamenáno 19 výbuchů. Podle oblastní vojenské správy (OVA) údery zasáhly komunity Chotyn, Bilopillja, Krasnopillja a Seredyno-Buda a okupanti při nich použili dělostřelectvo a minomety. Počet zraněných v důsledku raketového útoku na město Sumy vzrostl na 88 osob, včetně 17 dětí, uvedla sumská městská rada. Útok způsobil výpadky základních služeb – 8 obytných domů přišlo o dodávky plynu, 18 domů o teplou vodu a topení a 6 domů o přístup ke studené vodě. Podle ukrajinské Státní záchranné služby byla částečně zničena budova školy a v jednom z pětipatrových domů vypukl požár, který se hasičům podařilo uhasit. Výbuchy také poškodily okna a balkóny v okolních domech a zasaženo bylo i zdravotnické zařízení.
Ruské ropné překladiště Kavkazská v Krasnodarském kraji je nadále plamenech poté, co zde v noci na 18.–19. března došlo k útoku. Podle dostupných informací zařízení stále hoří a satelitní snímky z platformy NASA FIRMS potvrzují přetrvávající požár. Výbuchy na tomto klíčovém ropném skladu byly hlášeny i v noci na 24. března.
Neplecha v Rusku:
Belgorodské bogaloo: Ukrajinským silám se podařilo provést úspěšnou operaci hluboko v ruském týlu, během níž byly raketovými údery zničeny dva ruské vrtulníky Ka-52 a dva Mi-8 v Belgorodské oblasti. Akce byla provedena ve spolupráci sil speciálních operací, obranné rozvědky, raketových sil a dělostřelectva. Podle dostupných informací došlo k útoku na klíčové prvky ruské letecké podpory.
V oblasti Děmidovky se ukrajinským jednotkám podařilo upevnit získané pozice v jižní části vesnice poté, co se ruské jednotky stáhly. Intenzita bojů se nyní přesunula do severní části Děmidovky. V oblasti Krasnaja Jaruga pokračují poziční boje, přičemž ukrajinský postup byl zaznamenán v obytných čtvrtích Děmidovky, byť bez bližších podrobností. V celé oblasti přetrvává vysoká dělostřelecká a dronová aktivita obou stran.
Ruský propagandista DnevnikDesantnika popisuje situaci v Belgorodské oblasti jako „složitou“ s nedostatkem informací a vysokou přítomností ukrajinských dronů. Kanál ArchandělSpetsnaza tvrdí, že do oblasti dorazily jednotky 8. pluku speciálních sil, avšak kromě několika fotografií neuvádí bližší detaily.
Kursk: Podle ruského milblogera Petrenka došlo k přesunu části ruských sil z Kurské oblasti. Destinace těchto jednotek zůstává nejasná, ale oslabení ruské přítomnosti by mohlo zpomalit jejich ofenzivní aktivity v regionu a především jejich postup vůči zbývajícím ukrajinským jednotkám v Sumské oblasti.
V Sudžanské oblasti pokračují intenzivní boje. Ruské síly se pokusily zaútočit na shluk zemědělských objektů na okraji vesnice Žuravka a přes ukrajinské dělostřelecké ostřelování se jim prý podařilo postoupit do středu vesnice.
Mezitím plynovod Sudža stále hoří a dosud nebyly podniknuty žádné kroky k zastavení úniku plynu.
Sumy: V průběhu dne pokračovaly bojové operace v okolí Basovky.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Severně od Dvoričné se ruské síly pokoušejí postupovat po silnici ve směru na Kutkivku, avšak ukrajinské drony se jim v tom zatím úspěšně brání. Východně od Jampolivky pokračují těžké boje. Z oblasti Serebrjanského lesa a Bilohorivky nejsou dostupné žádné nové informace.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru dnes nejsou hlášeny žádné nové zprávy, ukrajinské zdroje uvádějí, že obránci zde nadále drží své pozice.
Doněcká fronta: V Torecku ukrajinské síly nadále drží pozice okolo stadionu Avangard. Boje pokračují na západě, v centru, na severu i na jihu ve čtvrti Zabalka, avšak bez zásadních změn.
Ve směru na Pokrovsk nedošlo k žádným změnám na frontové linii. Ruské síly zde ostřelují ukrajinské pozice v Lysivce pomocí salvových termobarických raketometů TOS. Východní část vesnice zůstává pod ruskou kontrolou. V Ševčenku se okupanti pokoušejí postoupit do severovýchodní části vesnice, zatím však neúspěšně. V Piščane obránci nadále drží pozice. V Kotlyne okupanti stále ovládají šachtu dolu Toreckaja.
Jižně od Pokrovsku situace zůstává stabilní. Ruské síly útočí u Uspenivky a Naděždinky, avšak zatím bez úspěchu. Ruské ostřelování severní části Konstantynopilu naznačuje, že ukrajinská posádka zde nadále drží své pozice.
U Veliké Novosilky jsme nezaznamenali žádné změny.
Jižní fronta: Rusové si nárokují postup v Záporožské oblasti, avšak podle polského analytika Artura Miceka se jedná spíše o obsazení „šedé zóny“, což znamená, že skutečná ukrajinská obranná linie nebyla narušena. Ukrajinské síly zde podle něj stabilizovaly situaci na čele své první obranné linie. Ruské síly v této oblasti uvízly v zóně mezi skutečnými obranými pozicemi a bývalými předsunutými ukrajinskými stanovišti. Od 19. března zde nebyly obnoveny velké útočné operace.
Diplomatické a politické události:
V Rijádu v Saúdské Arábii začala jednání mezi americkou a ruskou delegací – den poté, co se zástupci USA setkali s ukrajinskou stranou. Informují o tom Reuters, ukrajinská Suspilne a také několik ruských státních médií včetně propagandistické agentury TASS. Ruskou delegaci tvoří předseda výboru pro zahraniční věci Rady federace Grigorij Karasin a poradce ředitele FSB Sergej Beseda. Za americkou stranu se jednání účastní Andrew Peake, ředitel pro Rusko a střední Asii z Rady národní bezpečnosti Bílého domu, a vysoce postavený diplomat Michael Anton. Bílý dům uvedl, že cílem jednání je dosažení námořního příměří v Černém moři, které by umožnilo volnou plavbu. Podle stanice Suspilne probíhají jednání za zavřenými dveřmi – novináři byli požádáni, aby opustili prostory hotelu. Národní bezpečnostní poradce prezidenta USA Mike Walz uvedl, že v této fázi budou rozhovory s Ruskem i Ukrajinou zaměřeny především na námořní příměří, přičemž diskuse o frontové linii by měly následovat později. Zároveň sdělil, že Washington žádá Moskvu o navrácení deportovaných ukrajinských dětí jako jedno z tzv. opatření na budování důvěry.
Zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff kritizoval iniciativu britského premiéra Keira Starmera ohledně vyslání mezinárodního mírového kontingentu na Ukrajinu, označil ji za „ukázku síly“ a plán samotný za „nadmíru zjednodušený“. V rozhovoru pro podcast Tuckera Carlsona, na který se odkazuje deník The Times, Witkoff tvrdil, že evropští lídři prý nechápou skutečné úmysly Ruska. „Myslím, že [Britové] mají představu, že musíme být všichni jako Winston Churchill a že Rusové se chystají pochodovat Evropou. To je podle mě absurdní. Mimochodem, dnes máme NATO, což během druhé světové války neexistovalo,“ uvedl Witkoff. Plán Velké Británie a Francie, který počítá s možným nasazením až 10 000 mírových jednotek v případě příměří, tak označil za nerealistický. Zároveň zopakoval své kontroverzní tvrzení, že klíčovým problémem konfliktu jsou čtyři ukrajinské regiony – Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast – kde Rusko uspořádalo tzv. “referenda”. „Myslím, že největším problémem v tomto konfliktu jsou tyto čtyři takzvané regiony. Jsou ruskojazyčné. Proběhla tam referenda, kde většina lidí údajně vyjádřila přání být pod ruskou správou. To je podle mě klíčová otázka tohoto konfliktu,“ prohlásil Witkoff.
Jeho výroky vyvolaly ostrou kritiku z ukrajinské strany kvůli zpochybňování nedotknutelnosti ukrajinského území a šíření narativů blízkých ruské propagandě. Steve Witkoff by měl být podle předsedy zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandra Merežka vyloučen z jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Důvodem jsou jeho kontroverzní výroky o tom, že „největším problémem“ v řešení války jsou čtyři ukrajinské regiony, na které se vztahují takzvaná ruská „referenda“. Merežko v rozhovoru pro Rádio Svoboda označil Witkoffova slova za „ostudná“ a dodal, že zpochybňují jeho profesionalitu: „Nevím, jestli jde o neznalost, naivitu nebo naprostý diletantismus. Ale opakuje ruskou propagandu. A já se ptám: je to emisar Trumpa, nebo snad Putina?“ Zároveň upozornil, že nejnebezpečnější je, pokud Witkoff tvrdí, že vyjadřuje přímo názor prezidenta Spojených států. Přitom americká politika dosud důsledně neuznávala ruské nároky na okupovaná ukrajinská území. „Je jasné, že nemůžeme diktovat našim americkým přátelům, koho mají do vyjednávacího týmu vyslat. Ale tato osoba by měla být z delegace stažena. Neměla by zastupovat prezidenta, protože je buď naprosto nekompetentní, nebo šíří Putinovy narativy,“ uzavřel Merežko.
Viceprezident USA J.D. Vance se pak na svém profilu na síti X veřejně postavil na obranu zvláštního vyslance prezidenta Donalda Trumpa Stevea Witkoffa. Vance označil Witkoffovu práci za „neuvěřitelnou“ a uvedl, že kritici jsou jen „šílení z toho, že on má úspěch tam, kde oni selhávají už 40 let“. „Ukazuje se, že diplomacie často spočívá v jediné dovednosti: nebýt idiot,“ uzavřel americký viceprezident.
Koalice pro dodávky dronů vyčlenila 20 milionů eur ze společného fondu na nákup průzkumných dronů taktického stupně pro ukrajinské obranné síly. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo obrany. Podle náměstkyně ministra obrany Kateryny Černohorenko by měly být drony dodány během tří měsíců. Uvedla, že tyto bezpilotní prostředky umožní armádě efektivněji provádět průzkum a zlepší situační povědomí jednotek na bojišti, což je klíčové pro úspěšné vedení bojových operací.
Ukrajinské letectvo v posledním půlroce významně posílilo své kapacity, když obdrželo více než 30 z plánovaných 80 stíhaček F-16, přičemž zatím byla potvrzena ztráta jednoho stroje v důsledku tzv. „friendly fire“. Kromě F-16 bylo letectvo posíleno i prvními stroji Mirage 2000 a nadále využívá zbylé letouny Su-24, Su-27, MiG-29 a Su-25, což dohromady představuje pravděpodobně méně než 30 dalších strojů. Významnou posilou je rovněž dodaný švédský letoun včasné výstrahy (AWACS), který zvyšuje schopnost koordinace a sledování vzdušného prostoru. Modernizace ukrajinského letectva probíhá v míře, která překvapila i samotné ukrajinské piloty, zejména díky vybavení F-16 moderními systémy elektronického boje (EW). NATO navíc poskytuje k nově dodaným letounům moderní výzbroj, čímž zvyšuje jejich bojovou efektivitu.
Japonsko 24. března spustilo nový Společný operační velitelství Sil sebeobrany (SDF) s cílem lépe integrovat pozemní, námořní a leteckou obranu a posílit koordinaci s americkými silami. Informovala o tom agentura Kyodo News. Nové velitelství funguje pod ministerstvem obrany a má zhruba 240 zaměstnanců. Do čela byl jmenován generál Kenichiro Nagumo. Tento krok je součástí širšího úsilí Japonska výrazně posílit obranu v reakci na rostoucí hrozby ze strany Číny a Severní Koreje. „Naše země čelí nejtěžší a nejkomplexnější bezpečnostní situaci od konce války. Zřízení nového velitelství má proto mimořádný význam,“ prohlásil při slavnostním uvedení do provozu ministr obrany Gen Nakatani. Díky nové struktuře se náčelník generálního štábu bude moci soustředit na podporu ministra obrany, zatímco nové operační velitelství převezme přímé řízení jednotek po celém Japonsku. Předseda Společného operačního velitelství získává v krizových situacích rozsáhlé pravomoci – od rozmístění sil až po vedení operací, včetně těch, které mohou zasahovat do vesmírné a kybernetické sféry.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si do lidské řeči převedeme termín měkké přistání ruské ekonomiky, který použila guvernérka ruské centrální banky Elvíra Nabulina na tiskové konferenci po zasedání centrální banky, které proběhlo v pátek 21.3. Na úvod je potřeba zmínit, že centrální banka ani na tomto zasedání nesnížila základní úrokovou sazbu, a zachovala i ostatní regulační mechanismy zavedené v posledních letech, které jako likvidační popisuje značná část podnikatelského sektoru, a které otevřeně kritizují i nejvyšší představitelé ruského průmyslu, jako je například generální ředitel koncernu Rostech Sergej Čemezov.
Co si tedy představit pod termínem měkké přistání? Většina ekonomů pro jev, který ve svém projevu opsala Nabulina, používá jednoznačný termín – stagflace. Nabulina předpokládá snížení inflace na cílovou úroveň 4% až v průběhu roku 2026, a zachování všech regulačních opatření až do tohoto okamžiku. Přičemž očekává útlum ekonomiky, vzletně popsaný termínem měkké přistání. Tedy ne rychlý kolaps, ale postupný pokles podnikatelské aktivity v celých sektorech ruské ekonomiky.
Vzhledem k častým stížnostem podnikatelů iniciovali ruští poslanci prověrku kroků centrální banky u Ruské účetní komory. Tento orgán, kterému předsedá Boris Kovalčuk, syn jednoho z největších ruských oligarchů Jurije Kovalčuka, je však pověstný tím, že je schopen vytvořit kvanta dokumentace s nulovou vypovídací hodnotou a nejednoznačným záměrem, pokud se zabývá tématy, které jsou pro ruskou vládu příliš ožehavé. Tato komora tak představuje pro ruskou vládu možnost, jak ukázat, že se problémem zabývá (účetní komora přece provádí důkladné a hluboké šetření), ale bez nutnosti realizovat na základě výstupů z tohoto šetření jakékoli kroky.
Současně Nabulina ve svém projevu vysvětlila jevy, které stojí za současným posílením kurzu ruského rublu. Kromě spekulativních vlivů z způsobených tím, že část trhů věří tomu, že budou v dohledné době silně redukovány sankce proti ruské ekonomice, zmínila i jednu objektivní příčinu – pokles poptávky po rublu na zahraničních trzích, například import z Číny v prvních dvou měsících tohoto roku meziročně klesl o 10,9%. Tedy, i současný silný kurz rublu je indikátorem postupného zpomalování ruské ekonomiky, a kroky centrální banky neumožňují předpokládat, že by se na tomto trendu mělo v nejbližších měsících cokoli změnit.
Dnešní Třešnička™ bude nepoučitelná. V dutém srdci Evropy, kde se historie často opakuje jako špatně naučená lekce, se maďarský premiér Viktor Orbán a srbský prezident Aleksandar Vučić rozhodli posílit své „přátelství“ jednáním o vojenské alianci. Orby Dicktus, známý svými autoritářskými tendencemi a snahou podkopávat demokratické instituce, nyní nachází společnou řeč s Vučićem, bývalým ministrem ve vládě dobráka Slobodana Miloševiće, který se v devadesátkách proslavil etnickými čistkami a válečnými zločiny. Je ironií osudu, že tato zpráva přichází právě v době, kdy si připomínáme 26. výročí zahájení operace Spojenecká síla, kdy NATO 24. března 1999 zahájilo bombardování Jugoslávie s cílem zastavit násilí v Kosovu. Za tohle teda Havel neumíral.
A asi upečeme i Americký Páj™, protože v daleké Americe se superprezident Donald Trump rozhodl uvalit 25% clo na všechny země, které nakupují ropu či plyn z Venezuely. Ironií osudu je, že Spojené státy samy patří mezi významné odběratele venezuelské ropy, dovážejíce přibližně 230 000 barelů denně.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1126 #aktuvalka
Analýza 1126. dne ruské invaze na Ukrajinu 25.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 5-03-2025/
(2 374 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 25. března podnikly ruské síly další masivní útok na Ukrajinu, při kterém nasadily balistickou raketu Iskander-M, 139 útočných dronů Šahed a několik typů dronových imitátorů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny byla raketa odpálena z dočasně okupovaného Krymu, zatímco drony startovaly z více směrů – Millerova, Kurska, Primorsko-Achtarska a mysu Čauda. Útok odrážely jednotky letectva, protivzdušné obrany, systémy radioelektronického boje a mobilní palebné skupiny. K 9:00 bylo potvrzeno sestřelení 78 útočných dronů Šahed a dalších UAV nad jižními, severními a centrálními oblastmi Ukrajiny. Dalších 34 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Podle zprávy britského ministerstva obrany provedly ukrajinské obranné síly v noci na 20. března jeden z dosud nejúspěšnějších útoků na ruský muniční sklad v roce 2025. Cílem se stal areál strategické letecké základny Engels-2, která se nachází přibližně 600 km od ukrajinské hranice a je klíčovým centrem ruského strategického letectva. Útok byl proveden drony ukrajinské Bezpečnostní služby (SBU) a Jednotkami speciálních operací. Podle dostupných informací byla zasažena oblast, kde jsou skladovány letecké pumy FAB, KAB a řízené střely, které Rusko využívá k útokům na ukrajinské území. Po úderu v okolí základny vypukl rozsáhlý požár, následovaný sérií výbuchů a sekundárních detonací munice. Britská strana uvádí, že ztráty jsou pravděpodobně značné a mohou v krátkodobém horizontu výrazně omezit schopnost Ruska provádět letecké údery z této základny. Engels-2 je domovem bombardérů Tu-95MS, Tu-22M3 a Tu-160, které pravidelně vzlétají k raketovým útokům na Ukrajinu. Úder podle britského ministerstva obrany navazuje na sérii pravidelných úderů ukrajinského letectva a rozvědky hluboko na ruském území.
Neplecha v Rusku:
Belgorodské bogaloo: Situace v oblasti zůstává dynamická, přičemž pokračují boje ve směru na vesnici Popovka a také v části obce Děmidovka. Podle ukrajinského milblogera Petrenka se ruské jednotky snaží udržet své pozice proti tlakům ukrajinských sil, které zde operují především v rámci menších diverzních skupin.
Kursk: Ukrajinské zdroje dnes informovaly o úderu ukrajinského letectva na shromaždiště ruských sil ve vesnici Kondrstovka. Podle předběžných údajů měl útok za následek přibližně 30 padlých ruských vojáků. Zasažené místo se údajně nacházelo v týlu nepřátelské linie a mělo sloužit k přípravě na další operace. Tyto informace zatím nebyly nezávisle ověřeny. V oblasti dále probíhají poziční střety u vesnic Gogolevka, Guevo a na dalších místech v rámci Sudžanského úseku.
Sumy: Ruské jednotky pokračují v menších útočných operacích v okolí Basovky, Žuravky a Veselovky. Útoky probíhají formou malých průzkumně-úderných skupin, které se snaží rychle proniknout do hloubky ukrajinských pozic a vytvořit zde opěrné body pro další postup. Zatím se však neobjevily důkazy o větším taktickém zisku a ukrajinská obrana se jeví jako nadále odolná.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Tato část fronty dnes beze změn. Okupanti nadále útočí směrem na západ od Bilohorivky po silnici vedoucí do Hryhorivky, ale jejich snahy jsou opakovaně mařeny ukrajinskými drony a dělostřeleckými údery. Nedochází k žádným potvrzeným posunům linie.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru ukrajinské zdroje potvrzují, že ruské jednotky pronikly do panelových domů západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Zároveň okupanti ostřelují oblast Ševčenko jižně od města. V okolí Bachmutu byla zaznamenána zvýšená aktivita ruských jednotek, což může naznačovat přípravy na širší ofenzivu směrem k Časiv Jaru. Situace v této oblasti se zhoršuje a intenzivní boje pokračují.
Doněcká fronta: V Torecku dochází k zesílení ruského tlaku v severní části města, především v okolí stadionu Avangard. Situace zde zůstává nepřehledná. Na sever od Ňu Jorku se ukrajinské jednotky z 12. brigády „Azov“ podle geolokalizovaných záběrů probojovaly zpět do severní části Leonidivky.
Jižně od Torecku pokračují ruské útoky směrem na Oleksandropil a Pantelejmivku, není však jasné, zda se okupantům podaří své pozice zde udržet. U Tarasivky zůstává situace beze změn, s pokračujícími útoky ruských dronů na jižní část vesnice. Boje ve směru na Toreck probíhají v Lysivce, Ševčenku, Piščane a v Kotlyne, ale bez významnějších změn linie.
Jižně od Pokrovsku ukazují záběry útoků ukrajinských dronů v jižní části Uspenivky, že zde znovu operují ruské jednotky. Centrální a severní část vesnice by však měla zůstat pod ukrajinskou kontrolou.
Jižní fronta: Zvýšená aktivita ruských sil byla zaznamenána v okolí Pjatichatek. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že dobylo vesnici Malé Ščerbaki, ale zatím chybějí jakékoliv důkazy. Naopak záběry zničené ruské techniky mezi Malými Ščerbaki a Stepovým naznačují neúspěšný pokus o průlom. K dalšímu ruskému útoku došlo jihozápadně od Lobkového, kde se okupanti krátce dostali do samotné vesnice, než byli zničeni ukrajinskými drony. Navzdory zvýšené aktivitě jde prozatím o střety v tzv. zemi nikoho a ruské síly zde patrně nemají dostatečnou kapacitu pro širší ofenzivu.
Chersonská fronta je beze změn.
Diplomatické a politické události:
Kreml zveřejnil seznam cílů, které nesmějí být ostřelovány během dohodnutého 30 denního příměří. Podle zveřejněného seznamu se jedná o následující objekty:
ropné rafinerie
ropovody, plynovody a skladovací zařízení, včetně čerpacích stanic
energetická infrastruktura, která vyrábí a přenáší elektřinu – tedy elektrárny, rozvodny, transformátory a přepínací stanice
jaderné elektrárny
přehrady vodních elektráren
Zatím není jasné, zda Ukrajina a USA tento seznam schvalují nebo jej považují za jednostranný ruský výstup. V době uzávěrky naší analýzy nebyla zveřejněna reakce Kyjeva ani Bílého domu.
Český premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Financial Times obvinil předsedu hnutí ANO a svého hlavního volebního rivala Andreje Babiše, že svým postojem pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Babiš je proti iniciativě na nákup munice, proti výdajům na obranu, mluví o míru bez jakýchkoli podmínek. Pomáhá Vladimiru Putinovi, je to naprosto jasné,“ řekl Fiala. Podle premiéra je česká munice pro Ukrajinu zásadní, ale iniciativa potřebuje dodatečné financování, které by mohlo být ohroženo, pokud vládní koalice prohraje říjnové parlamentní volby. Andrej Babiš odmítá, že by podporoval Putina, a tvrdí, že podporuje politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa v otázce jednání o míru. Podle Politico současná česká vláda složená ze čtyř stran vedených Fialou patří od začátku ruské invaze k nejbližším spojencům Ukrajiny v Evropě. Situace by se však mohla dramaticky změnit po podzimních volbách. Podle průzkumu agentury STEM má Babišovo hnutí ANO podporu 33 % voličů, zatímco Fialova koalice SPOLU jen 17 %. Americké médium si všímá, že Babiš v mnohém přebírá rétoriku premiérů Maďarska a Slovenska – Viktora Orbána a Roberta Fica – a tvrdí, že klíčem k ukončení války není posílání zbraní, ale diplomacie. Babiš navíc očekává, že Donald Trump válku ukončí ještě předtím, než by se jeho případná vláda vůbec ujala moci. Připomeňme, že poslanec ANO Karel Havlíček již dříve prohlásil, že by v případě vítězství zrušil českou iniciativu na dodávky dělostřelecké munice Ukrajině.
Dnes ráno 25. března došlo k výbuchu ve skladu munice v okrese Svitavy na východě České republiky, konkrétně v areálu Poličských strojíren, který patří do holdingu STV Group. Jedna osoba utrpěla vážná zranění. O události informovaly Radio Prague a ČTK. Poličské strojírny se specializují na výrobu velkorážové munice a opravy vojenské techniky. K výbuchu došlo krátce před devátou hodinou ranní, policie obdržela hlášení v 8:54. Na místo byly vyslány dvě záchranářské jednotky a vrtulník, uvedla stanice ČT24. Těžce zraněný muž byl letecky přepraven do Fakultní nemocnice v Olomouci, kde byl hospitalizován na urgentním příjmu. Lékaři zatím jeho stav blíže nekomentovali. Hasiči v Pardubickém kraji vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu ze čtyř možných. Záchranné složky uzavřely oblast v okruhu 1,5 kilometru kolem místa výbuchu a vyslaly na místo speciální techniku. Podle policie mohla být pravděpodobnou příčinou exploze porucha výrobní technologie v jedné z dílen. Všichni zaměstnanci byli evakuováni. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický ujistil veřejnost, že obyvatelstvu nehrozí žádné nebezpečí.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme další vývoj perspektiv ruské černouhelné těžby, přičemž hned na úvod uveďme, že úroveň optimismu v tomto odvětví dosáhla již takové úrovně, že pokud bychom ji vynesli do grafu, prorazila by jeho střelka podlahu nejnižšího patra ostravské štoly Hlubina.
Jak uvádí agentura Kepler, úroveň exportu ruského energetického uhlí do Číny v prvních dvou třetinách března 2025 poklesla o více než 50% ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. V konkrétních objemech týdenního exportu to znamená pokles z 534 000 tun v roce 2024 na necelých 251 000 tun v roce 2025. Lze tak jednoznačně říci, že Rusko ztratilo své pozice na pro něj klíčovém exportním trhu. Export uhlí do jiných asijských zemí se také snížil, i když ne v takové míře, zde došlo k poklesu o 6% a celkový objem exportu do těchto zemí dosáhl 614 000 tun týdně.
Čína začala v posledních letech více prosazovat protekcionismus lokálních těžařů, přičemž celkový objem těžby uhlí dosahuje nyní v Číně 5,5 miliardy tun ročně. Import ruského uhlí tak znamená pro Čínu pouze jednu z variant, která navíc v současné době není preferována, Čína v současné době preferuje projekty na kterých spolupracuje (například těžba uhlí v Mongolsku) nebo v rámci své zóny volného obchodu, do které patří například Indonésie nebo Austrálie, ale ne Rusko.
Výhledově má také Čína záměr utlumit produkci elektrické energie ve svých uhelných elektrárnách, přičemž ale nemá v plánu ve stejné míře utlumit i těžbu, a tak je možné, že se Čína v budoucnu změní z importéra uhlí v jeho exportéra. Rusko je již nyní nuceno omezovat svou těžbu, neboť jeho produkce není na světových trzích konkurenceschopná, a úplná ztráta čínského trhu bude znamenat další prohloubení jeho potíží.
Dnešní Třešnička™ budou další Diplomatické a politické události:
Prezident USA Donald Trump vyjádřil podporu svému poradci pro národní bezpečnost Michaelu Waltzovi v souvislosti s incidentem, kdy byl k důvěrnému chatu v aplikaci Signal (údajně omylem) přizván novinář z časopisu The Atlantic. Trump se k celé záležitosti vyjádřil v rozhovoru pro NBC News. „Michael Waltz se poučil a je to dobrý člověk,“ zdůraznil prezident. Jednalo se o jeho první výraznější komentář od vypuknutí aféry. Den předtím tvrdil, že o incidentu nic neví. Trump dále uvedl, že přítomnost novináře Jeffreyho Goldberga v chatu „neměla absolutně žádný dopad“ na probíhající vojenskou operaci. Na dotaz, jak mu byla situace vysvětlena, odpověděl: „Jeden z Michaelových lidí byl na telefonu. Ten zaměstnanec měl jeho (Goldbergovo) číslo.“ Trump zároveň vyjádřil důvěru ve svůj tým a dodal, že ho situace nezklamala: „Byla to jediná chybička za poslední dva měsíce – a nakonec velmi malá.“ Připomeňme, že Politico s odvoláním na své zdroje uvedlo, že prezident zvažuje Waltzovo odvolání kvůli tomu, že do citlivé konverzace přidal novináře. Podle novinářky Fox News Nany Sajaya však Waltz rezignaci neplánuje.
Ruský prezident Vladimir Putin věnoval americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi portrét jako dar během návštěvy Trumpova zvláštního vyslance Stevea Witkoffa v Moskvě. Informovala o tom britská stanice BBC. Obraz zatím nebyl veřejně představen. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil portrét za „osobní dar“ a dodal, že pouze Putin sám může sdělit další podrobnosti. Podle BBC Witkoff potvrdil převzetí portrétu a popsal jej jako „krásné dílo od předního ruského umělce“. Dodal, že Trump byl tímto darem „upřímně dojat“.
Prezident USA Donald Trump připustil, že někteří členové jeho týmu, kteří se účastní jednání s Ruskou federací, mohou být ovlivněni informacemi z Kremlu, jak uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump tak reagoval na pasáž z nedávného rozhovoru Zelenského pro Time, kde ukrajinský prezident tvrdil, že Rusku se podařilo ovlivnit část Trumpova týmu tím, že vytvořilo dojem, že Ukrajina nechce mír – a proto je třeba ji k míru „donutit“. Na přímý dotaz novinářů, zda to považuje za možné, Trump odpověděl: „Možná byli ovlivněni, aby se snažili tento problém vyřešit, protože Ukrajina to chce. Myslím, že ten konflikt se musí vyřešit – a Rusko to chce také.“ Zároveň pochválil své vyjednavače: „Marco [Rubio] odvádí skvělou práci a Steve Witkoff je naprosto vynikající. Máme skvělý tým, který na tom pracuje,“ dodal Trump.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1126 #aktuvalka
Analýza 1126. dne ruské invaze na Ukrajinu 25.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 5-03-2025/
(2 374 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 25. března podnikly ruské síly další masivní útok na Ukrajinu, při kterém nasadily balistickou raketu Iskander-M, 139 útočných dronů Šahed a několik typů dronových imitátorů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny byla raketa odpálena z dočasně okupovaného Krymu, zatímco drony startovaly z více směrů – Millerova, Kurska, Primorsko-Achtarska a mysu Čauda. Útok odrážely jednotky letectva, protivzdušné obrany, systémy radioelektronického boje a mobilní palebné skupiny. K 9:00 bylo potvrzeno sestřelení 78 útočných dronů Šahed a dalších UAV nad jižními, severními a centrálními oblastmi Ukrajiny. Dalších 34 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Podle zprávy britského ministerstva obrany provedly ukrajinské obranné síly v noci na 20. března jeden z dosud nejúspěšnějších útoků na ruský muniční sklad v roce 2025. Cílem se stal areál strategické letecké základny Engels-2, která se nachází přibližně 600 km od ukrajinské hranice a je klíčovým centrem ruského strategického letectva. Útok byl proveden drony ukrajinské Bezpečnostní služby (SBU) a Jednotkami speciálních operací. Podle dostupných informací byla zasažena oblast, kde jsou skladovány letecké pumy FAB, KAB a řízené střely, které Rusko využívá k útokům na ukrajinské území. Po úderu v okolí základny vypukl rozsáhlý požár, následovaný sérií výbuchů a sekundárních detonací munice. Britská strana uvádí, že ztráty jsou pravděpodobně značné a mohou v krátkodobém horizontu výrazně omezit schopnost Ruska provádět letecké údery z této základny. Engels-2 je domovem bombardérů Tu-95MS, Tu-22M3 a Tu-160, které pravidelně vzlétají k raketovým útokům na Ukrajinu. Úder podle britského ministerstva obrany navazuje na sérii pravidelných úderů ukrajinského letectva a rozvědky hluboko na ruském území.
Neplecha v Rusku:
Belgorodské bogaloo: Situace v oblasti zůstává dynamická, přičemž pokračují boje ve směru na vesnici Popovka a také v části obce Děmidovka. Podle ukrajinského milblogera Petrenka se ruské jednotky snaží udržet své pozice proti tlakům ukrajinských sil, které zde operují především v rámci menších diverzních skupin.
Kursk: Ukrajinské zdroje dnes informovaly o úderu ukrajinského letectva na shromaždiště ruských sil ve vesnici Kondrstovka. Podle předběžných údajů měl útok za následek přibližně 30 padlých ruských vojáků. Zasažené místo se údajně nacházelo v týlu nepřátelské linie a mělo sloužit k přípravě na další operace. Tyto informace zatím nebyly nezávisle ověřeny. V oblasti dále probíhají poziční střety u vesnic Gogolevka, Guevo a na dalších místech v rámci Sudžanského úseku.
Sumy: Ruské jednotky pokračují v menších útočných operacích v okolí Basovky, Žuravky a Veselovky. Útoky probíhají formou malých průzkumně-úderných skupin, které se snaží rychle proniknout do hloubky ukrajinských pozic a vytvořit zde opěrné body pro další postup. Zatím se však neobjevily důkazy o větším taktickém zisku a ukrajinská obrana se jeví jako nadále odolná.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Tato část fronty dnes beze změn. Okupanti nadále útočí směrem na západ od Bilohorivky po silnici vedoucí do Hryhorivky, ale jejich snahy jsou opakovaně mařeny ukrajinskými drony a dělostřeleckými údery. Nedochází k žádným potvrzeným posunům linie.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru ukrajinské zdroje potvrzují, že ruské jednotky pronikly do panelových domů západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Zároveň okupanti ostřelují oblast Ševčenko jižně od města. V okolí Bachmutu byla zaznamenána zvýšená aktivita ruských jednotek, což může naznačovat přípravy na širší ofenzivu směrem k Časiv Jaru. Situace v této oblasti se zhoršuje a intenzivní boje pokračují.
Doněcká fronta: V Torecku dochází k zesílení ruského tlaku v severní části města, především v okolí stadionu Avangard. Situace zde zůstává nepřehledná. Na sever od Ňu Jorku se ukrajinské jednotky z 12. brigády „Azov“ podle geolokalizovaných záběrů probojovaly zpět do severní části Leonidivky.
Jižně od Torecku pokračují ruské útoky směrem na Oleksandropil a Pantelejmivku, není však jasné, zda se okupantům podaří své pozice zde udržet. U Tarasivky zůstává situace beze změn, s pokračujícími útoky ruských dronů na jižní část vesnice. Boje ve směru na Toreck probíhají v Lysivce, Ševčenku, Piščane a v Kotlyne, ale bez významnějších změn linie.
Jižně od Pokrovsku ukazují záběry útoků ukrajinských dronů v jižní části Uspenivky, že zde znovu operují ruské jednotky. Centrální a severní část vesnice by však měla zůstat pod ukrajinskou kontrolou.
Jižní fronta: Zvýšená aktivita ruských sil byla zaznamenána v okolí Pjatichatek. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že dobylo vesnici Malé Ščerbaki, ale zatím chybějí jakékoliv důkazy. Naopak záběry zničené ruské techniky mezi Malými Ščerbaki a Stepovým naznačují neúspěšný pokus o průlom. K dalšímu ruskému útoku došlo jihozápadně od Lobkového, kde se okupanti krátce dostali do samotné vesnice, než byli zničeni ukrajinskými drony. Navzdory zvýšené aktivitě jde prozatím o střety v tzv. zemi nikoho a ruské síly zde patrně nemají dostatečnou kapacitu pro širší ofenzivu.
Chersonská fronta je beze změn.
Diplomatické a politické události:
Kreml zveřejnil seznam cílů, které nesmějí být ostřelovány během dohodnutého 30 denního příměří. Podle zveřejněného seznamu se jedná o následující objekty:
ropné rafinerie
ropovody, plynovody a skladovací zařízení, včetně čerpacích stanic
energetická infrastruktura, která vyrábí a přenáší elektřinu – tedy elektrárny, rozvodny, transformátory a přepínací stanice
jaderné elektrárny
přehrady vodních elektráren
Zatím není jasné, zda Ukrajina a USA tento seznam schvalují nebo jej považují za jednostranný ruský výstup. V době uzávěrky naší analýzy nebyla zveřejněna reakce Kyjeva ani Bílého domu.
Český premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Financial Times obvinil předsedu hnutí ANO a svého hlavního volebního rivala Andreje Babiše, že svým postojem pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Babiš je proti iniciativě na nákup munice, proti výdajům na obranu, mluví o míru bez jakýchkoli podmínek. Pomáhá Vladimiru Putinovi, je to naprosto jasné,“ řekl Fiala. Podle premiéra je česká munice pro Ukrajinu zásadní, ale iniciativa potřebuje dodatečné financování, které by mohlo být ohroženo, pokud vládní koalice prohraje říjnové parlamentní volby. Andrej Babiš odmítá, že by podporoval Putina, a tvrdí, že podporuje politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa v otázce jednání o míru. Podle Politico současná česká vláda složená ze čtyř stran vedených Fialou patří od začátku ruské invaze k nejbližším spojencům Ukrajiny v Evropě. Situace by se však mohla dramaticky změnit po podzimních volbách. Podle průzkumu agentury STEM má Babišovo hnutí ANO podporu 33 % voličů, zatímco Fialova koalice SPOLU jen 17 %. Americké médium si všímá, že Babiš v mnohém přebírá rétoriku premiérů Maďarska a Slovenska – Viktora Orbána a Roberta Fica – a tvrdí, že klíčem k ukončení války není posílání zbraní, ale diplomacie. Babiš navíc očekává, že Donald Trump válku ukončí ještě předtím, než by se jeho případná vláda vůbec ujala moci. Připomeňme, že poslanec ANO Karel Havlíček již dříve prohlásil, že by v případě vítězství zrušil českou iniciativu na dodávky dělostřelecké munice Ukrajině.
Dnes ráno 25. března došlo k výbuchu ve skladu munice v okrese Svitavy na východě České republiky, konkrétně v areálu Poličských strojíren, který patří do holdingu STV Group. Jedna osoba utrpěla vážná zranění. O události informovaly Radio Prague a ČTK. Poličské strojírny se specializují na výrobu velkorážové munice a opravy vojenské techniky. K výbuchu došlo krátce před devátou hodinou ranní, policie obdržela hlášení v 8:54. Na místo byly vyslány dvě záchranářské jednotky a vrtulník, uvedla stanice ČT24. Těžce zraněný muž byl letecky přepraven do Fakultní nemocnice v Olomouci, kde byl hospitalizován na urgentním příjmu. Lékaři zatím jeho stav blíže nekomentovali. Hasiči v Pardubickém kraji vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu ze čtyř možných. Záchranné složky uzavřely oblast v okruhu 1,5 kilometru kolem místa výbuchu a vyslaly na místo speciální techniku. Podle policie mohla být pravděpodobnou příčinou exploze porucha výrobní technologie v jedné z dílen. Všichni zaměstnanci byli evakuováni. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický ujistil veřejnost, že obyvatelstvu nehrozí žádné nebezpečí.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes si přiblížíme další vývoj perspektiv ruské černouhelné těžby, přičemž hned na úvod uveďme, že úroveň optimismu v tomto odvětví dosáhla již takové úrovně, že pokud bychom ji vynesli do grafu, prorazila by jeho střelka podlahu nejnižšího patra ostravské štoly Hlubina.
Jak uvádí agentura Kepler, úroveň exportu ruského energetického uhlí do Číny v prvních dvou třetinách března 2025 poklesla o více než 50% ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. V konkrétních objemech týdenního exportu to znamená pokles z 534 000 tun v roce 2024 na necelých 251 000 tun v roce 2025. Lze tak jednoznačně říci, že Rusko ztratilo své pozice na pro něj klíčovém exportním trhu. Export uhlí do jiných asijských zemí se také snížil, i když ne v takové míře, zde došlo k poklesu o 6% a celkový objem exportu do těchto zemí dosáhl 614 000 tun týdně.
Čína začala v posledních letech více prosazovat protekcionismus lokálních těžařů, přičemž celkový objem těžby uhlí dosahuje nyní v Číně 5,5 miliardy tun ročně. Import ruského uhlí tak znamená pro Čínu pouze jednu z variant, která navíc v současné době není preferována, Čína v současné době preferuje projekty na kterých spolupracuje (například těžba uhlí v Mongolsku) nebo v rámci své zóny volného obchodu, do které patří například Indonésie nebo Austrálie, ale ne Rusko.
Výhledově má také Čína záměr utlumit produkci elektrické energie ve svých uhelných elektrárnách, přičemž ale nemá v plánu ve stejné míře utlumit i těžbu, a tak je možné, že se Čína v budoucnu změní z importéra uhlí v jeho exportéra. Rusko je již nyní nuceno omezovat svou těžbu, neboť jeho produkce není na světových trzích konkurenceschopná, a úplná ztráta čínského trhu bude znamenat další prohloubení jeho potíží.
Dnešní Třešnička™ budou další Diplomatické a politické události:
Prezident USA Donald Trump vyjádřil podporu svému poradci pro národní bezpečnost Michaelu Waltzovi v souvislosti s incidentem, kdy byl k důvěrnému chatu v aplikaci Signal (údajně omylem) přizván novinář z časopisu The Atlantic. Trump se k celé záležitosti vyjádřil v rozhovoru pro NBC News. „Michael Waltz se poučil a je to dobrý člověk,“ zdůraznil prezident. Jednalo se o jeho první výraznější komentář od vypuknutí aféry. Den předtím tvrdil, že o incidentu nic neví. Trump dále uvedl, že přítomnost novináře Jeffreyho Goldberga v chatu „neměla absolutně žádný dopad“ na probíhající vojenskou operaci. Na dotaz, jak mu byla situace vysvětlena, odpověděl: „Jeden z Michaelových lidí byl na telefonu. Ten zaměstnanec měl jeho (Goldbergovo) číslo.“ Trump zároveň vyjádřil důvěru ve svůj tým a dodal, že ho situace nezklamala: „Byla to jediná chybička za poslední dva měsíce – a nakonec velmi malá.“ Připomeňme, že Politico s odvoláním na své zdroje uvedlo, že prezident zvažuje Waltzovo odvolání kvůli tomu, že do citlivé konverzace přidal novináře. Podle novinářky Fox News Nany Sajaya však Waltz rezignaci neplánuje.
Ruský prezident Vladimir Putin věnoval americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi portrét jako dar během návštěvy Trumpova zvláštního vyslance Stevea Witkoffa v Moskvě. Informovala o tom britská stanice BBC. Obraz zatím nebyl veřejně představen. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil portrét za „osobní dar“ a dodal, že pouze Putin sám může sdělit další podrobnosti. Podle BBC Witkoff potvrdil převzetí portrétu a popsal jej jako „krásné dílo od předního ruského umělce“. Dodal, že Trump byl tímto darem „upřímně dojat“.
Prezident USA Donald Trump připustil, že někteří členové jeho týmu, kteří se účastní jednání s Ruskou federací, mohou být ovlivněni informacemi z Kremlu, jak uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump tak reagoval na pasáž z nedávného rozhovoru Zelenského pro Time, kde ukrajinský prezident tvrdil, že Rusku se podařilo ovlivnit část Trumpova týmu tím, že vytvořilo dojem, že Ukrajina nechce mír – a proto je třeba ji k míru „donutit“. Na přímý dotaz novinářů, zda to považuje za možné, Trump odpověděl: „Možná byli ovlivněni, aby se snažili tento problém vyřešit, protože Ukrajina to chce. Myslím, že ten konflikt se musí vyřešit – a Rusko to chce také.“ Zároveň pochválil své vyjednavače: „Marco [Rubio] odvádí skvělou práci a Steve Witkoff je naprosto vynikající. Máme skvělý tým, který na tom pracuje,“ dodal Trump.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-
Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů
Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1127 #aktuvalka
Analýza 1127. dne ruské invaze na Ukrajinu 26.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 6-03-2025/
(2 984 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 26. března podnikly ruské síly další masivní útok na Ukrajinu, během něhož vypustily celkem 117 útočných dronů Šahed a dalších bezpilotních prostředků různých typů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny bylo k deváté hodině ranní potvrzeno sestřelení 56 dronů nad jižními, severními, východními a centrálními oblastmi země. Dalších 48 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu mezi 1. zářím 2024 a 12. únorem 2025 způsobily podle analýzy Rádia Svoboda, projektu Frontelligence Insight a skupiny dobrovolníků škody nejméně za 60 miliard rublů (přibližně 15,3 miliardy korun). Novináři vycházeli z více než stovky satelitních snímků a potvrdili, že minimálně 67 % ukrajinských úderů bylo úspěšných, zatímco u ostatních případů zůstává výsledek nejasný nebo chybí důkazy o přímé ukrajinské účasti. Kromě energetických objektů byly ve stejném období poškozeny nebo zcela zničeny desítky ruských vojenských zařízení. Nejčastěji ukrajinské drony a rakety zasahovaly cíle ve vzdálenosti 100–150 km, přičemž průměrná vzdálenost útoků nepřesahuje 650 km. Výjimečně se podařilo zasáhnout i cíle vzdálené přes 1 000 kilometrů – pouze čtyři údery spadají do pásma 850–900 km, z toho tři mířily na Čečensko a jeden na strategicky významný přístav Usť-Luga v Leningradské oblasti.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Ukrajinské síly pokračují v aktivitě u vesnic Popovka a Demidovka, přičemž hlavním směrem operace zůstává právě Demidovka. Podle ruského kanálu ArchandělSpetsnaza podnikli Ukrajinci dnes ráno útok směrem na Popovku s využitím mlhy jako krytí, ale údajně bez úspěchu. V oblasti Demidovky nadále probíhají intenzivní boje, i když i ruské zdroje přiznávají, že přesné informace chybí. Zároveň se zmiňuje přesun ukrajinských posil, což naznačuje, že Ukrajina zde s dalšími akcemi počítá.
Operace v oblasti Prilese byly dle dostupných informací ukončeny a soustředění sil se přesunulo výhradně k Demidovce. Boje se dnes odehrávaly zejména v kopcovitém terénu východně od vesnice. V prostoru operují ukrajinské jednotky 33. a 225. útočného pluku, 17. protitankové brigády a 8. pluku speciálního určení, podporované jednotkami Národní gardy. Na ruské straně jsou nasazeny prvky 234. pluku VDV, 155. brigády námořní pěchoty, 128. a 83. střelecké brigády.
Směr Kursk: Ruské jednotky zaznamenaly dílčí postup v okolí údajně opuštěné vesnice Melovoje směrem k Babakovu žlebu a Gogolevce. Boje se soustředí právě na oblast Babakova žlebu a Doubravského traktu. Ukrajinci zde naopak uspěli při odražení ruské útočné skupiny na východním okraji Babackého úvalu. Dále ruské zdroje uvádějí, že získali kontrolu nad pásmem jižně od silnice Sudža–Junakovka.
Západně od Melovoje proběhl ukrajinský útok pěší jednotky, nicméně bez dalších podrobností. Ruský kanál Dva Majora tvrdí, že ruské síly ovládly severní část vesnice Guevo a zde konsolidují své pozice. Tyto informace však nejsou potvrzeny z ukrajinských zdrojů. Jiný ruský kanál zároveň přiznává obtíže v postupu kvůli minovým polím a ukrajinské palbě při evakuaci raněných, čímž nepřímo zpochybňuje tvrzení o obsazení části Gueva.
Směr Sumy: V oblasti Basovky ruské jednotky pokračují ve snaze o průlom, avšak bez potvrzeného úspěchu. Celkově zde dnes nedošlo k významnějším změnám.
Za pozornost ale stojí nárůst ruských leteckých úderů a aktivity diverzních a průzkumných skupin na hranici Sumské oblasti. Podle mluvčího ukrajinské pohraniční služby Andrije Demčenka čelí Sumská oblast největšímu množství průniků těchto malých jednotek, především z jihu. Jejich cílem je vytvoření předmostí a rozšíření bojové zóny přímo na ukrajinském území. Ukrajinské síly na tyto hrozby reagují aktivním průzkumem a ničením průzkumných skupin.
Mapa DeepState nově zařadila části Veselivky, Volodymyrivky a okolí Žuravky do tzv. šedé zóny, změny byly zaznamenány k 24. březnu.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Tato část fronty byla dnes relativně klidná. Pokračují poziční boje a vzájemné ostřelování v oblasti Serebrjanského lesa. Na jiných místech nedošlo k výrazným změnám.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru a jeho okolí dnes nemáme žádné novinky.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují intenzivní boje, ale dnes nebyly zaznamenány žádné významné změny v rozložení pozic. Ve směru na Pokrovsk se boje odehrávají na známých úsecích. Jediným potvrzeným vývojem je aktivita ukrajinských dronů v průmyslové zóně východně od vesnice Kotlyné. Obránci si nadále udržují iniciativu.
Jižně od Pokrovsku došlo k úspěchu ukrajinských sil, kterým se podařilo vytlačit ruské jednotky ze západní části Andrijivky. Útoku předcházelo intenzivní ostřelování dělostřelectvem a drony. Západně od Kurachového se ruské síly pokusily proniknout do Rozlyvu, ale byly odraženy s těžkými ztrátami. Vesnici samotnou okupanti ostřelují salvovými termobarickými raketomety TOS, což poukazuje na jejich frustraci z neúspěchu pozemního útoku.
Jižní fronta: Podle DeepStateUA ruské síly postoupily západně od Malých Ščerbaků a útočí na Pjatichatky i Lobkové. Získaly také pozice podél remízků jižně od Stěpoveho a podnikají útoky na jeho východní i západní část. Přestože ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že Malé Ščerbaky byly obsazeny, záběry ruských dronů z této vesnice naznačují přítomnost ukrajinských obránců. Ve Stěpovém probíhá aktivní činnost ukrajinských dronových jednotek, které ničí zbytky ruských jednotek po neúspěšném pokusu o průnik. V Lobkovém se ukrajinské drony zaměřují na ruskou pěchotu ukrytou v zástavbě na jihu vesnice.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Krym: V severní části okupovaného Krymu byl zaznamenán převoz severokorejské vojenské techniky. Vlak přepravující 7–8 samohybných děl Koksan a vojenské nákladní automobily byl zachycen na videu. Jedná se o další doklad rostoucí závislosti Moskvy na zbrojní pomoci z KLDR.
Diplomatické a politické události:
Donald Trump v rozhovoru pro Newsmax připustil, že Rusko může záměrně „protahovat“ jednání o příměří s Ukrajinou. Na otázku moderátora, zda si myslí, že Rusko skutečně hraje o čas, zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj projevuje určitou otevřenost k dohodě, odpověděl: „Nevím. Jednou vám to řeknu. Myslím, že Rusko chce válku [s Ukrajinou] ukončit, ale možná to budou natahovat. Dělal jsem to sám celé roky, víte — nechci podepsat smlouvu, abych zůstal ve hře, ale možná to taky nechci úplně ukončit.“ Trump opět zopakoval své dřívější tvrzení, že ukrajinská armáda je obklíčená Ruskem, a pak odvedl pozornost směrem k velikosti příspěvků jednotlivých států na finanční pomoc Ukrajině.
Zvláštní zástupce prezidenta Donalda Trumpa pro speciální operace Richard Grenell se na sociální síti X vyjádřil, že jaderné zbraně, kterých se Ukrajina vzdala výměnou za bezpečnostní záruky, byly ruské. Podle jeho názoru tak Ukrajina při podpisu Budapešťského memoranda pouze „vrátila“ zbraně, které jí nepatřily, což je podle něj „nepříjemný fakt“. „Ujasněme si to ohledně Budapešťského memoranda: ty jaderné zbraně byly ruské a Ukrajina je zdědila,“ napsal Grenell. Na jeho slova reagoval bývalý americký velvyslanec na Ukrajině Steven Pifer, který prohlásil, že Grenell „se naprosto mýlí“. Jaderné zbraně podle něj byly sovětské, nikoliv ruské, a po rozpadu SSSR byly pod správou Kyjeva. Ukrajina se podle Pifera rozhodla jaderné hlavice předat k likvidaci právě Rusku především proto, že jí Moskva výslovně slíbila respektovat její suverenitu a územní celistvost a nezneužít proti ní sílu. Později Pifer dodal, že i další výzbroj, kterou Ukrajina po rozpadu SSSR zdědila — jako tanky, dělostřelectvo nebo letadla —, se považovala za její majetek. Totéž by tedy mělo platit i pro jaderné hlavice. Připomeňme, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno opět ostře kritizoval Budapešťské memorandum v podcastu amerického novináře Lexe Friedmana. Podle něj se Ukrajina vzdala jaderného arzenálu výměnou za příslib ochrany ze strany velmocí — USA, Velké Británie, Ruska, Francie a Číny. Na začátku invaze Ruska v roce 2022 podle něj měly tyto země na základě memoranda zahájit konzultace o porušení územní celistvosti Ukrajiny. „Proběhly nějaké konzultace? Ne. Proč? Nasr*t. To je přece srozumitelné i v ruštině, ne? Stejně jako Rusko to mělo na háku i všechny ostatní zaručující země — na háku tuhle zemi, tyhle lidi, tyhle bezpečnostní záruky,“ řekl Zelenskyj. Dodal, že by bylo potřeba „najít lidi, kteří to celé vymysleli, a zavřít je do vězení.“
Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Moskva nehodlá vrátit okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu Ukrajině ani ji předat pod společnou mezinárodní kontrolu. Vyplývá to ze stanoviska zveřejněného na oficiálních stránkách resortu. Podle ruského vyjádření je Záporožská JE nyní ruským jaderným zařízením, které přešlo pod jurisdikci Moskvy v říjnu 2022 — tedy po (nelegálním) referendu v Záporožské oblasti. Ministerstvo rovněž tvrdí, že všichni zaměstnanci elektrárny jsou občané Ruské federace. Rusko trvá na tom, že jakékoliv předání samotné elektrárny nebo její kontroly Ukrajině či jinému státu je „nemožné“. Stejně tak odmítá jakoukoliv formu společného provozu Záporožské elektrárny s jinou zemí. Účast mezinárodních organizací na provozu zařízení pak označuje za „absurdní“.
Rakouské bezpečnostní složky odhalily proruskou síť, která působila především v německy mluvících zemích a jejímž cílem byla destabilizace veřejného mínění skrze dezinformační kampaně týkající se Ukrajiny. K odhalení vedlo zatčení Bulharky podezřelé ze špionáže pro Ruskou federaci, přičemž analýza zajištěných elektronických zařízení umožnila identifikovat širší skupinu osob napojených na Kreml. Síť byla aktivní přibližně od března 2022, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a kromě online aktivit se podílela i na šíření nacionalistických a krajně pravicových sdělení prostřednictvím nálepek a graffiti, přičemž se snažila vyvolat dojem, že za nimi stojí ukrajinští aktivisté. Podle informací z únorové konference polské agentury NASK existují obavy, že podobné operace by mohly ovlivnit květnové prezidentské volby v Polsku, přičemž jako precedens byly zmíněny případy z Rumunska a Německa. Přiznání jednoho ze zadržených potvrzuje, že síť fungovala koordinovaně a dlouhodobě, což ukazuje na trvající hrozbu ruských vlivových operací v Evropě.
Chorvatsko oznámilo záměr zakoupit 30 samohybných houfnic CAESAR Mk 1 z Francie, čímž výrazně překonává dosavadní odhady a získává dostatek techniky pro vyzbrojení dvou dělostřeleckých praporů. Podle chorvatského ministra obrany Ivana Anušiće by měla být smlouva s francouzskou stranou podepsána do konce roku 2025. Záhřeb sází na rychlou dodávku díky navýšené kapacitě francouzské společnosti KNDS France, jejíž továrna v Roanne od roku 2023 navýšila produkci z dvou na šest houfnic měsíčně a je schopna ji dále navýšit až na 12 kusů. Tento nákup navazuje na předchozí akvizice francouzských stíhaček Rafale a je součástí širší modernizace chorvatské armády. Zároveň Chorvatsko zvažuje další nákupy z Francie, konkrétně prostředky protivzdušné obrany, přičemž zájem byl zopakován o systémy MISTRAL a SAMP/T. Zvyšující se intenzita spolupráce s Francií signalizuje rostoucí orientaci Záhřebu na francouzský obranný průmysl, což může mít dopad i na vnitroalianční rozložení obranných dodavatelů v rámci NATO.
Německá vláda zvažuje znovuzavedení branné povinnosti jako jednu z možností posílení personálních kapacit Bundeswehru, přičemž institut ifo vyčíslil potenciální náklady této varianty. Zavedení branné povinnosti by mohlo armádě přinést navýšení počtu vojáků o přibližně 195 000, avšak roční fiskální náklady by dosahovaly 3,2 miliardy eur a celkové ekonomické náklady by činily zhruba 17,1 miliardy eur ročně. Hlavním faktorem těchto nepřímých nákladů je opožděný vstup mladých lidí na trh práce, což negativně ovlivňuje tvorbu lidského kapitálu. Alternativní scénář založený na dobrovolném náboru prostřednictvím zvýšení platů by byl sice fiskálně náročnější (7,7 miliardy eur ročně), ale z hlediska celkových ekonomických dopadů výhodnější (9,4 miliardy eur). Studie thus upozorňuje, že ekonomicky efektivnější by bylo zlepšit podmínky služby namísto zavádění povinné vojenské služby. Debata se odehrává na pozadí širšího evropského úsilí o posílení obranných kapacit v kontextu rostoucí bezpečnostní hrozby ze strany Ruska.
Šéf polského Úřadu národní bezpečnosti, generál Dariusz Łukowski, uvedl, že v případě ruské agrese by polská armáda dokázala vzdorovat až dva týdny, než by dorazila pomoc od spojenců. Prohlásil to v rozhovoru pro Polsat News. V případě útoku z Kaliningradské oblasti nebo z Běloruska by podle něj obrana mohla vydržet jeden až dva týdny v závislosti na aktuálním stavu zásob. Łukowski zároveň hovořil o současné situaci s municí v polské armádě. Na otázku, zda zásoby skutečně vystačí jen na pět dní bojů, odpověděl, že to je možné u některých druhů munice, ale nelze to říct paušálně pro všechny typy výzbroje. Záleží prý na tom, o jaký typ zbraní se jedná, protože armáda stále používá i starší techniku, pro kterou se munice už nevyrábí. Generál vyjádřil naději, že během následujících dvou až tří let, které získali díky ukrajinskému odporu, obnoví Polsko svůj obranný potenciál natolik, aby bylo schopné čelit případné ruské agresi.
Dnes 26. března schválilo arménské Národní shromáždění jednomyslně zákon, kterým se zahajuje proces přistoupení země k Evropské unii. O zákonu informovaly arménská redakce Rádia Svoboda a server News.am. Pro návrh hlasovalo 64 poslanců, proti bylo sedm. Parlamentní opozice se hlasování zdržela a označila návrh za „výsměch“.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se vrátíme k postupu prací na nové, čistě ruské herní konzoli Mini-PK, o jejichž zahájení jsme vás informovali 8.8.2024. V průběhu vývoje se ukázalo, že mikroprocesor Elbrus-2S3 (500 MHz procesor s 90nm architekturou) není pro plánovanou konzoli dostatečně výkonný, a tak si konzole vyžádá vývoj nové čipové sady Elbrus Next, jehož sériová výroba je plánována v Číně. Zde je potřeba připomenout, že ruský producent má sám k dispozici pouze neúplnou linku na procesory s technologií 65 nm, plně sériovou výrobu je schopen pouze u technologie 90nm, která byla na vrcholu svého využití u světových výrobců mikroprocesorů okolo roku 2005.
Na vývoj nové čipové sady jsou samozřejmě potřeba finanční prostředky, a výrobce obdržel od ruské vlády štědrou dotaci ve výši 20 miliard rublů (tedy přibližně 5 miliard Kč). Ruský rozpočet je sice již značně napjatý, ale na úkol, který jako prioritní označil sám ruský vůdce Vladimír Putin, se peníze v rozpočtu evidentně vždy najdou. Přičemž se jedná pouze o vstupní náklady, vývojové práce mají probíhat až do roku 2026 a tak je pravděpodobné, že tento projekt narazí ještě na mnoho objektivních obtíží, které budou vyžadovat dodatečné finanční injekce.
Konzole má být podle plánu dostupná v prodeji přibližně do dvou let, poté, co bude otestována jak samotná konzole, tak i hry, ve státní sféře. Za naši redakci dodáme, že chválíme tento bohulibý počin, neboť investice do podobných projektů umožní umoření zbývajících ruských rezerv bez toho, aby za ně byly vyrobeny zbraně využívané nejen proti Ukrajině.
Dnešní Třešnička™ bude o 46 měsících, které nás ještě čekají. Celý svět se baví totálním diletantismem nové americké administrativy. Nebudeme zabíhat do zbytečných detailů uniklé konverzace Trumpových nepříliš ostrých špiček, ale shrneme si spíše jejich pokusy o “damage control”.
Ano, nepřekvapí, že se Bílý dům opět vytáhl a mistrovsky předvedl, jak v krizové situaci neudělat vlastně vůbec nic správně. Místo aby uznal chybu a vyhodil génia, co si řekl, že plánovat vojenské operace (a urážet evropské spojence) přes aplikaci Signal je dobrej nápad, rozhodl se raději lhát a mlít páté přes deváté. Napřed totiž zúčastněné osoby tvrdili, že se tam neřešilo nic tajného a ten kdo tvrdí něco jiného je prakticky jen zdiskreditovaný prolhanec a “takzvaný” novinář . Scénku jako ze špatné komedie připomíná mumlání školáckých výmluv “to né já, nepamatuju se, nevim, zapomněl jsem”, co by oficiální pozice na bibli přísahajících zástupců amerických tajných služeb. No a protože tam nebylo nic tajného, tak to přece můžou noviny zveřejnit celé, ne? A tak třeba teď víme, že se zde probíraly přesné časy odletů stíhaček nad Jemen a tak… V tu chvíli zavládl chaos a to, co platilo včera večer už bylo ráno odvoláno. Pak přišel opravdový majstrštyk. Jelikož se začalo spekulovat, že je Mike Waltz “krysa” bylo přispěcháno s originálním vysvětlením: Waltz nikdy s tímto novinářem nekomunikoval a za všechno může „sekretářka asistentky“, hlavně že jsou teroristi mrtví a to je nejdůležitější pro prezidenta! ‘MURICA FUCK YEAH!
Jenže tady příběh nekončí. Waltz ještě do celého tohoto zklidňujícího se chaosu hodil další vidle, když v rozhovoru pro Fox řekl, že chatovací skupinu skutečně vytvořil on, ale – v telefonu měl Goldbergovo číslo pod jiným kontaktem! Truhlík, ale co si budeme… Ono je to totiž úplně jedno, protože i kdyby tahle parta nýmandů “omylem” odpálila jadernou bombu v New Yorku, tak žalobce i soudce v této sféře je hlava komise pro národní bezpečnost – kámoš z mokré čtvrti – Trump. Budou padat hlavy? Bude impeachment? Bude hořet kapitol? Čeká nás ACW 2? Nejspíš ne. Jestli je to dobře nebo špatně nebudeme implikovat. A co na to Jan Tleskač?
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1127 #aktuvalka
Analýza 1127. dne ruské invaze na Ukrajinu 26.03.2025
Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 6-03-2025/
(2 984 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 26. března podnikly ruské síly další masivní útok na Ukrajinu, během něhož vypustily celkem 117 útočných dronů Šahed a dalších bezpilotních prostředků různých typů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny bylo k deváté hodině ranní potvrzeno sestřelení 56 dronů nad jižními, severními, východními a centrálními oblastmi země. Dalších 48 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu mezi 1. zářím 2024 a 12. únorem 2025 způsobily podle analýzy Rádia Svoboda, projektu Frontelligence Insight a skupiny dobrovolníků škody nejméně za 60 miliard rublů (přibližně 15,3 miliardy korun). Novináři vycházeli z více než stovky satelitních snímků a potvrdili, že minimálně 67 % ukrajinských úderů bylo úspěšných, zatímco u ostatních případů zůstává výsledek nejasný nebo chybí důkazy o přímé ukrajinské účasti. Kromě energetických objektů byly ve stejném období poškozeny nebo zcela zničeny desítky ruských vojenských zařízení. Nejčastěji ukrajinské drony a rakety zasahovaly cíle ve vzdálenosti 100–150 km, přičemž průměrná vzdálenost útoků nepřesahuje 650 km. Výjimečně se podařilo zasáhnout i cíle vzdálené přes 1 000 kilometrů – pouze čtyři údery spadají do pásma 850–900 km, z toho tři mířily na Čečensko a jeden na strategicky významný přístav Usť-Luga v Leningradské oblasti.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Ukrajinské síly pokračují v aktivitě u vesnic Popovka a Demidovka, přičemž hlavním směrem operace zůstává právě Demidovka. Podle ruského kanálu ArchandělSpetsnaza podnikli Ukrajinci dnes ráno útok směrem na Popovku s využitím mlhy jako krytí, ale údajně bez úspěchu. V oblasti Demidovky nadále probíhají intenzivní boje, i když i ruské zdroje přiznávají, že přesné informace chybí. Zároveň se zmiňuje přesun ukrajinských posil, což naznačuje, že Ukrajina zde s dalšími akcemi počítá.
Operace v oblasti Prilese byly dle dostupných informací ukončeny a soustředění sil se přesunulo výhradně k Demidovce. Boje se dnes odehrávaly zejména v kopcovitém terénu východně od vesnice. V prostoru operují ukrajinské jednotky 33. a 225. útočného pluku, 17. protitankové brigády a 8. pluku speciálního určení, podporované jednotkami Národní gardy. Na ruské straně jsou nasazeny prvky 234. pluku VDV, 155. brigády námořní pěchoty, 128. a 83. střelecké brigády.
Směr Kursk: Ruské jednotky zaznamenaly dílčí postup v okolí údajně opuštěné vesnice Melovoje směrem k Babakovu žlebu a Gogolevce. Boje se soustředí právě na oblast Babakova žlebu a Doubravského traktu. Ukrajinci zde naopak uspěli při odražení ruské útočné skupiny na východním okraji Babackého úvalu. Dále ruské zdroje uvádějí, že získali kontrolu nad pásmem jižně od silnice Sudža–Junakovka.
Západně od Melovoje proběhl ukrajinský útok pěší jednotky, nicméně bez dalších podrobností. Ruský kanál Dva Majora tvrdí, že ruské síly ovládly severní část vesnice Guevo a zde konsolidují své pozice. Tyto informace však nejsou potvrzeny z ukrajinských zdrojů. Jiný ruský kanál zároveň přiznává obtíže v postupu kvůli minovým polím a ukrajinské palbě při evakuaci raněných, čímž nepřímo zpochybňuje tvrzení o obsazení části Gueva.
Směr Sumy: V oblasti Basovky ruské jednotky pokračují ve snaze o průlom, avšak bez potvrzeného úspěchu. Celkově zde dnes nedošlo k významnějším změnám.
Za pozornost ale stojí nárůst ruských leteckých úderů a aktivity diverzních a průzkumných skupin na hranici Sumské oblasti. Podle mluvčího ukrajinské pohraniční služby Andrije Demčenka čelí Sumská oblast největšímu množství průniků těchto malých jednotek, především z jihu. Jejich cílem je vytvoření předmostí a rozšíření bojové zóny přímo na ukrajinském území. Ukrajinské síly na tyto hrozby reagují aktivním průzkumem a ničením průzkumných skupin.
Mapa DeepState nově zařadila části Veselivky, Volodymyrivky a okolí Žuravky do tzv. šedé zóny, změny byly zaznamenány k 24. březnu.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Tato část fronty byla dnes relativně klidná. Pokračují poziční boje a vzájemné ostřelování v oblasti Serebrjanského lesa. Na jiných místech nedošlo k výrazným změnám.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru a jeho okolí dnes nemáme žádné novinky.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují intenzivní boje, ale dnes nebyly zaznamenány žádné významné změny v rozložení pozic. Ve směru na Pokrovsk se boje odehrávají na známých úsecích. Jediným potvrzeným vývojem je aktivita ukrajinských dronů v průmyslové zóně východně od vesnice Kotlyné. Obránci si nadále udržují iniciativu.
Jižně od Pokrovsku došlo k úspěchu ukrajinských sil, kterým se podařilo vytlačit ruské jednotky ze západní části Andrijivky. Útoku předcházelo intenzivní ostřelování dělostřelectvem a drony. Západně od Kurachového se ruské síly pokusily proniknout do Rozlyvu, ale byly odraženy s těžkými ztrátami. Vesnici samotnou okupanti ostřelují salvovými termobarickými raketomety TOS, což poukazuje na jejich frustraci z neúspěchu pozemního útoku.
Jižní fronta: Podle DeepStateUA ruské síly postoupily západně od Malých Ščerbaků a útočí na Pjatichatky i Lobkové. Získaly také pozice podél remízků jižně od Stěpoveho a podnikají útoky na jeho východní i západní část. Přestože ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že Malé Ščerbaky byly obsazeny, záběry ruských dronů z této vesnice naznačují přítomnost ukrajinských obránců. Ve Stěpovém probíhá aktivní činnost ukrajinských dronových jednotek, které ničí zbytky ruských jednotek po neúspěšném pokusu o průnik. V Lobkovém se ukrajinské drony zaměřují na ruskou pěchotu ukrytou v zástavbě na jihu vesnice.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Krym: V severní části okupovaného Krymu byl zaznamenán převoz severokorejské vojenské techniky. Vlak přepravující 7–8 samohybných děl Koksan a vojenské nákladní automobily byl zachycen na videu. Jedná se o další doklad rostoucí závislosti Moskvy na zbrojní pomoci z KLDR.
Diplomatické a politické události:
Donald Trump v rozhovoru pro Newsmax připustil, že Rusko může záměrně „protahovat“ jednání o příměří s Ukrajinou. Na otázku moderátora, zda si myslí, že Rusko skutečně hraje o čas, zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj projevuje určitou otevřenost k dohodě, odpověděl: „Nevím. Jednou vám to řeknu. Myslím, že Rusko chce válku [s Ukrajinou] ukončit, ale možná to budou natahovat. Dělal jsem to sám celé roky, víte — nechci podepsat smlouvu, abych zůstal ve hře, ale možná to taky nechci úplně ukončit.“ Trump opět zopakoval své dřívější tvrzení, že ukrajinská armáda je obklíčená Ruskem, a pak odvedl pozornost směrem k velikosti příspěvků jednotlivých států na finanční pomoc Ukrajině.
Zvláštní zástupce prezidenta Donalda Trumpa pro speciální operace Richard Grenell se na sociální síti X vyjádřil, že jaderné zbraně, kterých se Ukrajina vzdala výměnou za bezpečnostní záruky, byly ruské. Podle jeho názoru tak Ukrajina při podpisu Budapešťského memoranda pouze „vrátila“ zbraně, které jí nepatřily, což je podle něj „nepříjemný fakt“. „Ujasněme si to ohledně Budapešťského memoranda: ty jaderné zbraně byly ruské a Ukrajina je zdědila,“ napsal Grenell. Na jeho slova reagoval bývalý americký velvyslanec na Ukrajině Steven Pifer, který prohlásil, že Grenell „se naprosto mýlí“. Jaderné zbraně podle něj byly sovětské, nikoliv ruské, a po rozpadu SSSR byly pod správou Kyjeva. Ukrajina se podle Pifera rozhodla jaderné hlavice předat k likvidaci právě Rusku především proto, že jí Moskva výslovně slíbila respektovat její suverenitu a územní celistvost a nezneužít proti ní sílu. Později Pifer dodal, že i další výzbroj, kterou Ukrajina po rozpadu SSSR zdědila — jako tanky, dělostřelectvo nebo letadla —, se považovala za její majetek. Totéž by tedy mělo platit i pro jaderné hlavice. Připomeňme, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno opět ostře kritizoval Budapešťské memorandum v podcastu amerického novináře Lexe Friedmana. Podle něj se Ukrajina vzdala jaderného arzenálu výměnou za příslib ochrany ze strany velmocí — USA, Velké Británie, Ruska, Francie a Číny. Na začátku invaze Ruska v roce 2022 podle něj měly tyto země na základě memoranda zahájit konzultace o porušení územní celistvosti Ukrajiny. „Proběhly nějaké konzultace? Ne. Proč? Nasr*t. To je přece srozumitelné i v ruštině, ne? Stejně jako Rusko to mělo na háku i všechny ostatní zaručující země — na háku tuhle zemi, tyhle lidi, tyhle bezpečnostní záruky,“ řekl Zelenskyj. Dodal, že by bylo potřeba „najít lidi, kteří to celé vymysleli, a zavřít je do vězení.“
Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Moskva nehodlá vrátit okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu Ukrajině ani ji předat pod společnou mezinárodní kontrolu. Vyplývá to ze stanoviska zveřejněného na oficiálních stránkách resortu. Podle ruského vyjádření je Záporožská JE nyní ruským jaderným zařízením, které přešlo pod jurisdikci Moskvy v říjnu 2022 — tedy po (nelegálním) referendu v Záporožské oblasti. Ministerstvo rovněž tvrdí, že všichni zaměstnanci elektrárny jsou občané Ruské federace. Rusko trvá na tom, že jakékoliv předání samotné elektrárny nebo její kontroly Ukrajině či jinému státu je „nemožné“. Stejně tak odmítá jakoukoliv formu společného provozu Záporožské elektrárny s jinou zemí. Účast mezinárodních organizací na provozu zařízení pak označuje za „absurdní“.
Rakouské bezpečnostní složky odhalily proruskou síť, která působila především v německy mluvících zemích a jejímž cílem byla destabilizace veřejného mínění skrze dezinformační kampaně týkající se Ukrajiny. K odhalení vedlo zatčení Bulharky podezřelé ze špionáže pro Ruskou federaci, přičemž analýza zajištěných elektronických zařízení umožnila identifikovat širší skupinu osob napojených na Kreml. Síť byla aktivní přibližně od března 2022, krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a kromě online aktivit se podílela i na šíření nacionalistických a krajně pravicových sdělení prostřednictvím nálepek a graffiti, přičemž se snažila vyvolat dojem, že za nimi stojí ukrajinští aktivisté. Podle informací z únorové konference polské agentury NASK existují obavy, že podobné operace by mohly ovlivnit květnové prezidentské volby v Polsku, přičemž jako precedens byly zmíněny případy z Rumunska a Německa. Přiznání jednoho ze zadržených potvrzuje, že síť fungovala koordinovaně a dlouhodobě, což ukazuje na trvající hrozbu ruských vlivových operací v Evropě.
Chorvatsko oznámilo záměr zakoupit 30 samohybných houfnic CAESAR Mk 1 z Francie, čímž výrazně překonává dosavadní odhady a získává dostatek techniky pro vyzbrojení dvou dělostřeleckých praporů. Podle chorvatského ministra obrany Ivana Anušiće by měla být smlouva s francouzskou stranou podepsána do konce roku 2025. Záhřeb sází na rychlou dodávku díky navýšené kapacitě francouzské společnosti KNDS France, jejíž továrna v Roanne od roku 2023 navýšila produkci z dvou na šest houfnic měsíčně a je schopna ji dále navýšit až na 12 kusů. Tento nákup navazuje na předchozí akvizice francouzských stíhaček Rafale a je součástí širší modernizace chorvatské armády. Zároveň Chorvatsko zvažuje další nákupy z Francie, konkrétně prostředky protivzdušné obrany, přičemž zájem byl zopakován o systémy MISTRAL a SAMP/T. Zvyšující se intenzita spolupráce s Francií signalizuje rostoucí orientaci Záhřebu na francouzský obranný průmysl, což může mít dopad i na vnitroalianční rozložení obranných dodavatelů v rámci NATO.
Německá vláda zvažuje znovuzavedení branné povinnosti jako jednu z možností posílení personálních kapacit Bundeswehru, přičemž institut ifo vyčíslil potenciální náklady této varianty. Zavedení branné povinnosti by mohlo armádě přinést navýšení počtu vojáků o přibližně 195 000, avšak roční fiskální náklady by dosahovaly 3,2 miliardy eur a celkové ekonomické náklady by činily zhruba 17,1 miliardy eur ročně. Hlavním faktorem těchto nepřímých nákladů je opožděný vstup mladých lidí na trh práce, což negativně ovlivňuje tvorbu lidského kapitálu. Alternativní scénář založený na dobrovolném náboru prostřednictvím zvýšení platů by byl sice fiskálně náročnější (7,7 miliardy eur ročně), ale z hlediska celkových ekonomických dopadů výhodnější (9,4 miliardy eur). Studie thus upozorňuje, že ekonomicky efektivnější by bylo zlepšit podmínky služby namísto zavádění povinné vojenské služby. Debata se odehrává na pozadí širšího evropského úsilí o posílení obranných kapacit v kontextu rostoucí bezpečnostní hrozby ze strany Ruska.
Šéf polského Úřadu národní bezpečnosti, generál Dariusz Łukowski, uvedl, že v případě ruské agrese by polská armáda dokázala vzdorovat až dva týdny, než by dorazila pomoc od spojenců. Prohlásil to v rozhovoru pro Polsat News. V případě útoku z Kaliningradské oblasti nebo z Běloruska by podle něj obrana mohla vydržet jeden až dva týdny v závislosti na aktuálním stavu zásob. Łukowski zároveň hovořil o současné situaci s municí v polské armádě. Na otázku, zda zásoby skutečně vystačí jen na pět dní bojů, odpověděl, že to je možné u některých druhů munice, ale nelze to říct paušálně pro všechny typy výzbroje. Záleží prý na tom, o jaký typ zbraní se jedná, protože armáda stále používá i starší techniku, pro kterou se munice už nevyrábí. Generál vyjádřil naději, že během následujících dvou až tří let, které získali díky ukrajinskému odporu, obnoví Polsko svůj obranný potenciál natolik, aby bylo schopné čelit případné ruské agresi.
Dnes 26. března schválilo arménské Národní shromáždění jednomyslně zákon, kterým se zahajuje proces přistoupení země k Evropské unii. O zákonu informovaly arménská redakce Rádia Svoboda a server News.am. Pro návrh hlasovalo 64 poslanců, proti bylo sedm. Parlamentní opozice se hlasování zdržela a označila návrh za „výsměch“.
Svéráz ®uské ekonomiky:
Dnes se vrátíme k postupu prací na nové, čistě ruské herní konzoli Mini-PK, o jejichž zahájení jsme vás informovali 8.8.2024. V průběhu vývoje se ukázalo, že mikroprocesor Elbrus-2S3 (500 MHz procesor s 90nm architekturou) není pro plánovanou konzoli dostatečně výkonný, a tak si konzole vyžádá vývoj nové čipové sady Elbrus Next, jehož sériová výroba je plánována v Číně. Zde je potřeba připomenout, že ruský producent má sám k dispozici pouze neúplnou linku na procesory s technologií 65 nm, plně sériovou výrobu je schopen pouze u technologie 90nm, která byla na vrcholu svého využití u světových výrobců mikroprocesorů okolo roku 2005.
Na vývoj nové čipové sady jsou samozřejmě potřeba finanční prostředky, a výrobce obdržel od ruské vlády štědrou dotaci ve výši 20 miliard rublů (tedy přibližně 5 miliard Kč). Ruský rozpočet je sice již značně napjatý, ale na úkol, který jako prioritní označil sám ruský vůdce Vladimír Putin, se peníze v rozpočtu evidentně vždy najdou. Přičemž se jedná pouze o vstupní náklady, vývojové práce mají probíhat až do roku 2026 a tak je pravděpodobné, že tento projekt narazí ještě na mnoho objektivních obtíží, které budou vyžadovat dodatečné finanční injekce.
Konzole má být podle plánu dostupná v prodeji přibližně do dvou let, poté, co bude otestována jak samotná konzole, tak i hry, ve státní sféře. Za naši redakci dodáme, že chválíme tento bohulibý počin, neboť investice do podobných projektů umožní umoření zbývajících ruských rezerv bez toho, aby za ně byly vyrobeny zbraně využívané nejen proti Ukrajině.
Dnešní Třešnička™ bude o 46 měsících, které nás ještě čekají. Celý svět se baví totálním diletantismem nové americké administrativy. Nebudeme zabíhat do zbytečných detailů uniklé konverzace Trumpových nepříliš ostrých špiček, ale shrneme si spíše jejich pokusy o “damage control”.
Ano, nepřekvapí, že se Bílý dům opět vytáhl a mistrovsky předvedl, jak v krizové situaci neudělat vlastně vůbec nic správně. Místo aby uznal chybu a vyhodil génia, co si řekl, že plánovat vojenské operace (a urážet evropské spojence) přes aplikaci Signal je dobrej nápad, rozhodl se raději lhát a mlít páté přes deváté. Napřed totiž zúčastněné osoby tvrdili, že se tam neřešilo nic tajného a ten kdo tvrdí něco jiného je prakticky jen zdiskreditovaný prolhanec a “takzvaný” novinář . Scénku jako ze špatné komedie připomíná mumlání školáckých výmluv “to né já, nepamatuju se, nevim, zapomněl jsem”, co by oficiální pozice na bibli přísahajících zástupců amerických tajných služeb. No a protože tam nebylo nic tajného, tak to přece můžou noviny zveřejnit celé, ne? A tak třeba teď víme, že se zde probíraly přesné časy odletů stíhaček nad Jemen a tak… V tu chvíli zavládl chaos a to, co platilo včera večer už bylo ráno odvoláno. Pak přišel opravdový majstrštyk. Jelikož se začalo spekulovat, že je Mike Waltz “krysa” bylo přispěcháno s originálním vysvětlením: Waltz nikdy s tímto novinářem nekomunikoval a za všechno může „sekretářka asistentky“, hlavně že jsou teroristi mrtví a to je nejdůležitější pro prezidenta! ‘MURICA FUCK YEAH!
Jenže tady příběh nekončí. Waltz ještě do celého tohoto zklidňujícího se chaosu hodil další vidle, když v rozhovoru pro Fox řekl, že chatovací skupinu skutečně vytvořil on, ale – v telefonu měl Goldbergovo číslo pod jiným kontaktem! Truhlík, ale co si budeme… Ono je to totiž úplně jedno, protože i kdyby tahle parta nýmandů “omylem” odpálila jadernou bombu v New Yorku, tak žalobce i soudce v této sféře je hlava komise pro národní bezpečnost – kámoš z mokré čtvrti – Trump. Budou padat hlavy? Bude impeachment? Bude hořet kapitol? Čeká nás ACW 2? Nejspíš ne. Jestli je to dobře nebo špatně nebudeme implikovat. A co na to Jan Tleskač?
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
- Přílohy
-