Tajemství překvapivě odolného ukrajinského trhu práce
Sarah O'Connor se ve svém článku pro Financial Times zaobírá schopnostmi ukrajinské pracovní síly a začíná osobní poznámkou – před pěti lety by předpokládala, že ztráta čtvrtiny pracovní síly by znamenala ekonomickou katastrofu, a navíc by si myslela, že v takovém scénáři by nikdo ani nesbíral statistiky trhu práce. Válka na Ukrajině ji přesvědčila o opaku v obou ohledech. Přestože vládní průzkum trhu práce byl po invazi v roce 2022 pozastaven, moderní digitální infrastruktura země umožňuje ekonomům rekonstruovat obraz situace prostřednictvím online pracovních platforem a administrativních zdrojů. Tito Boeri, profesor ekonomie na univerzitě Bocconi v Miláně, označil kvalitu ukrajinských dat za "bezprecedentní" pro válečnou ekonomiku. Podle něj jde vůbec poprvé v historii o případ, kdy lze skutečně pozorovat, jak trh práce funguje během války.
Článek podrobně popisuje trojí ránu, kterou ukrajinský trh práce utrpěl:
1) Ztráta pracovní síly - Kvůli mobilizaci, uprchlické vlně a válečným obětem došlo ke "kontrakci zhruba čtvrtiny původní pracovní síly na územích stále pod kontrolou vlády", cituje autorka novou studii Boeriho pro Rockwool Foundation Berlin. Jde o obrovský výpadek, který by za normálních okolností paralyzoval jakoukoli ekonomiku.
2) Propad poptávky - Počet nově zveřejněných online pracovních nabídek se v prvním roce po plnohodnotné invazi snížil na polovinu. Zaměstnavatelé buď přestali najímat, nebo zcela omezili svou činnost v důsledku nejistoty, přesunů výroby a přímých válečných škod.
3) Nesoulad dovedností - Miliony lidí opustily zemi, přičemž většinu dospělých uprchlíků tvořily ženy, z nichž mnohé měly vysokoškolské vzdělání. Vnitřně vysídlení lidé se navíc často museli přestěhovat do regionů s zcela odlišnou ekonomickou strukturou. Iryna Ippolitova, senior výzkumnice ukrajinského think-tanku Centre for Economic Strategy (CES), to popsala takto: tradiční průmyslový východ Ukrajiny versus zemědělský a na služby orientovaný západ, kam většina uprchlíků mířila. Kromě toho se celkový tvar ekonomiky rychle proměnil – obranný průmysl enormně expandoval, zatímco odvětví jako cestovní ruch prakticky zaniklo.
Navzdory těmto otřesům by člověk očekával vysokou nezaměstnanost i akutní nedostatek pracovníků zároveň – tedy situaci, kdy zaměstnavatelé i pracovníci obtížně "nachází jeden druhého". Studie Rockwool Foundation však zjistila, že tzv. "efektivita párování" mezi pracovníky a pracovními místy se ukázala být "překvapivě odolná navzdory bezprecedentnímu narušení", zejména v západních regionech méně zasažených přímými boji. Čím to je?
Autorka identifikuje několik klíčových faktorů: Finanční podpora Západu. Průběžná finanční pomoc západních zemí pomohla udržet ukrajinská ekonomická kola v pohybu a zabránila úplnému kolapsu poptávky po pracovní síle. Flexibilita zaměstnavatelů i zaměstnanců. Boeri zdůrazňuje, že obě strany trhu práce prokázaly pozoruhodnou přizpůsobivost – pokud jde o mzdy, o ženy zastávající tradičně mužské profese, o práci ve vyšším věku i o integraci většího počtu lidí se zdravotním postižením. Ippolitova je v tomto ohledu opatrnější – upozorňuje, že ukrajinská vláda teprve pracuje na novém zákoníku práce a dalších opatřeních ke zvýšení flexibility a inkluze, takže před sebou má ještě dlouhou cestu. Oba odborníci se shodují, že klíčovým faktorem odolnosti trhu práce byla práce na dálku. Umožnila zaměstnavatelům udržet si "bílolímečkové" zaměstnance, kteří opustili zemi nebo byli vnitřně vysídleni. Jde o zásadní rozdíl oproti válkám minulosti, kdy vzdálená práce prostě nebyla technicky možná. Pravidelné průzkumy CES naznačují, že přibližně 16 % dospělých uprchlíků, kteří dříve pracovali na Ukrajině, stále pracuje pro ukrajinské firmy. Tím, že si udržují vazby se svými zaměstnavateli a širší ekonomikou, mohou být tito lidé také ochotnější vrátit se domů po skončení války. Autorka zároveň zdůrazňuje, jak ekonomicky důležité bylo pro Ukrajinu udržet funkční internet – bez něj by všechny výše zmíněné mechanismy selhaly.
Navzdory dosavadní odolnosti čeká Ukrajinu celá řada závažných problémů: Akutní nedostatek pracovní síly. Nedostatek pracovníků je dnes rostoucím problémem jak na frontě, tak v civilní ekonomice. Mobilizační tlaky se stupňují a ekonomika trpí nedostatkem kvalifikovaných lidí v klíčových odvětvích. Uprchlíci se nevrátí. I kdyby válka skončila, je zřejmé, že mnozí uprchlíci již plánují zůstat ve svých nových domovských zemích. Nejnovější průzkum CES ukazuje, že přibližně 43 % uprchlíků hodlá se vrátit, zatímco 36 % nikoli. Zbývající část je nerozhodnutá. Pro demograficky již tak napjatou situaci v zemi je alarmující zjištění, že návratu jsou nakloněni spíše starší lidé, zatímco mladší generace má tendenci zůstávat v zahraničí.
Článek uzavírá myšlenkou, která přesahuje čistě ekonomickou analýzu: schopnost Ukrajiny udržet fungující trh práce během let aktivního konfliktu je pozoruhodný výkon sám o sobě. A zároveň je to připomínka, že vedení války závisí na ekonomické odolnosti stejně jako na vojenské síle – možná více, než si většina lidí uvědomuje.
https://www.ft.com/content/b7e6996b-f89 ... 25a6b1a6=1
https://ces.org.ua/en/ukrainian-refugees-fifth-wave/
https://www.rfberlin.com/network-paper/ ... or-market/