PALBA.CZ

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1128 #aktuvalka

Analýza 1128. dne ruské invaze na Ukrajinu 27.03.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 7-03-2025/

(1 595 slov, doba čtení 9 minut)
V noci na 27. března podnikly ruské síly další letecký útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 86 dronů různých typů a jednu balistickou raketu Iskander. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny se většinu bezpilotních prostředků podařilo zneškodnit – ve středních, jižních a severních oblastech bylo sestřeleno 42 dronů Šahed a dalších UAV, dalších 26 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.

Útok zasáhl mimo jiné Charkovskou oblast, konkrétně město Charkov a obec Zoločiv, kde bylo podle Státní záchranné služby zraněno 12 lidí, včetně dětí. V Dnipru způsobily ruské drony několik požárů, které se podařilo do rána uhasit; tři lidé utrpěli zranění.

Neplecha v Rusku:

Směr Belgorod: Ukrajinské letectvo podle dostupných záběrů zasáhlo mostní infrastrukturu v obcích Grafovka a Annovka v Krasnojaruzském okrese. Údery měly být provedeny pomocí naváděných západních bomb, patrně svržených z modernizovaných letounů MiG-29. Obě lokality se nacházejí jižně od Demidovky, kde v posledních dnech probíhají intenzivní boje. Cílením na mosty zřejmě Ukrajina usiluje o narušení ruské logistiky a zpomalení přísunu posil do této části fronty.

Ruský propagandistický kanál ArchandělSpetsnaza, napojený na prapor Rusič, informoval o útoku jako o činu „zahraničně řízeného terorismu“, přičemž se nijak nezmínil o vojenském významu zasažené infrastruktury.

Podle dalšího ruského zdroje, DnevnikDesantnika, se ruské jednotky – konkrétně příslušníci 83. výsadkového pluku – snaží postupovat směrem k Demidovce. Postup je však podle jeho slov velmi pomalý a komplikovaný kvůli silné ukrajinské dělostřelecké a dronové aktivitě. Ukrajinské oficiální ani neoficiální zdroje situaci v tomto sektoru zatím nekomentovaly.

Směr Kursk: Podle ukrajinského milblogera Petrenka obsadily ruské jednotky kontrolní stanoviště Sudža na hranici se Sumskou oblastí.

Charkovská situace je dnes bez nových informací.

Severovýchodní fronta: Ruské jednotky podle všeho ovládly celou vesnici Dvoričná. Ukrajinské dronové údery mířené na západní okraj obce naznačují, že se zde obrana stáhla a nyní probíhá snaha zastavit ruský postup dál směrem na Kutkivku. Ve směru na Kreminnu ruské síly postupují severovýchodně od Ivanivky s cílem dosáhnout vesnice Katerynivka. Z oblasti Bilohorivky dnes bohužel nejsou k dispozici žádné nové informace.

Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru a jeho okolí nadále nemáme žádné novinky.

Doněcká fronta: V Torecku se ukrajinským jednotkám podařilo zastavit ruský pěší útok na severu města a nadále drží důležitý komplex dolu Toreckaja. V centrálních částech města pokračují boje severně a severozápadně od stadionu Avangard. Střety byly zaznamenány také na jihu, konkrétně na sídlišti Zabalka, kde se okupanti snaží tlačit na ukrajinskou obranu.

Ve směru na Pokrovsk ukrajinské drony útočily na ruské pozice v Lysivce, zatímco další boje probíhají v Piščaném a jižně od Kotlyne. Okupanti se pokusili o útok směrem na Novoserhijivku jihozápadně od Udačného, přičemž útočili přes oblast s rybníkem. Z jižního směru k Pokrovsku dnes nejsou hlášeny žádné významnější změny.

U Veliké Novosilky nově zveřejněné záběry potvrzují přítomnost ruských jednotek v prvních domech vesnice Vilné Pole, ležící západně od Pryvilne. V ostatních částech tohoto úseku fronty zůstává situace beze změn.

Jižní a Chersonská fronta je beze změn.

Diplomatické a politické události:

Na jednáních v saúdskoarabském Rijádu odmítlo Rusko diskutovat o zastavení útoků na civilní cíle. V rozhovoru pro agenturu Ukrinform to uvedl zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Ihor Žovkva. Podle něj Ukrajina během jednání důrazně požadovala zastavení úderů na civilní objekty, konkrétně na školy, nemocnice, obytné domy a mateřské školky. Při jednání mezi ruskou a americkou delegací však zástupci Kremlu prohlásili, že „nemají mandát“ k projednávání zastavení útoků na civilní cíle. „Co se týče energetické infrastruktury, 25. března Rusové zveřejnili svůj vlastní seznam – jejich představu o tom, jaké objekty do této kategorie spadají. Ten seznam je ale výrazně kratší a užší než ten náš. Americká strana s ním nesouhlasila, stejně jako s dřívějším prohlášením o údajné dohodě ohledně příměří v oblasti Černého moře — i to totiž bylo zveřejněno výhradně v ruštině,“ uvedl Žovkva.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě dvou miliard eur. Učinil tak 26. března při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži. Zdůraznil, že Francie musí i nadále pomáhat Ukrajině, aby zůstala stabilní. „Oznamuji dodatečnou vojenskou podporu Ukrajině ve výši dvou miliard eur. Jak víte, Francie od prvních dnů [plnohodnotné invaze] poskytuje pomoc odpovídající potřebám ukrajinských ozbrojených sil. Dodáváme protivzdušnou obranu a rakety, aby Ukrajina udržela frontu,“ uvedl Macron. Později večer, v 21:50, upřesnil, že součástí nového balíku jsou protitankové rakety, systémy protivzdušné obrany, střely pro stíhačky Mirage, protiletadlové komplety Mistral, obrněná vozidla VAB a AMX-10 RX a munice.

Severní Korea pravděpodobně vyslala do Ruska dalších 3 000 vojáků. S tímto předpokladem přišel jihokorejský generální štáb, jak informuje agentura Yonhap. Podle jihokorejské armády byli noví severokorejští vojáci odesláni do Ruska v lednu až únoru letošního roku. KLDR navíc pokračuje v dodávkách zbraní Ruské federaci, přičemž nejde jen o munici, ale i o značný počet krátkodosahových balistických raket, přibližně 220 kusů 170mm samohybných houfnic a raketomety ráže 240 mm. Jihokorejský generální štáb rovněž potvrdil, že ze zhruba 11 000 severokorejských vojáků, které Pchjongjang do Ruska vyslal, jich už 4 000 bylo zabito nebo zraněno. Soul navíc tvrdí, že Severní Korea pravděpodobně pracuje na technologických úpravách s cílem vypustit další vojenský špionážní satelit, přestože zatím nebyly zaznamenány žádné konkrétní přípravy k takovému startu.

Svéráz ®uské ekonomiky:

život běžných rusů, a konkrétně se zaměříme na situaci ohledně zásobování máslem. Připomeňme, že v průběhu roku 2024 cena másla na ruském trhu dramaticky vzrostla a jak jsme informovali 16.2., převyšuje jeho současná cena v Rusku v přepočtu cenu v ČR.

Již ke konci minulého roku Rusko přikročilo k importu másla ze zahraničí, například ve druhé polovině října dovezlo 90 tun ze Spojených Arabských Emirátů (přičemž i naši redakci překvapilo, že právě tento stát je takovou zemědělskou velmocí), v tomto roce jsou pak realizovány dovozy z Argentiny a Uruguaye, tyto dva státy jsou nyní podle agentury Rosselchoznadzor jedněmi z největších dodavatelů másla do Ruska.

Argentina do 21.3. tohoto roku dodala do Ruska již přibližně 2000 tun másla, tedy šestkrát více než ve stejném období minulého roku, kdy bylo z Argentiny do Ruska importováno 371 tun másla. Uruguay export másla do Ruska za stejné období ve srovnání s předchozím rokem zdvojnásobila, a v tomto roce vyvezla do Ruska okolo 1000 tun másla. Dalším velkým exportérem másla do Ruska je Írán, který letos do této země také vyvezl přibližně 2000 tun. Rusko jako jeden z kroků pro stabilizaci trhu zavedlo v prosinci minulého roku kvótu pro bezcelní import másla do Ruska, a to v celkovém objemu 25 000 tun, s platností do 15.6. tohoto roku, a tak jeho export zahájil například již zmíněný Írán, který máslo do Ruska v předchozím roce neexportoval.

Podle Dmitrije Leonova, náměstka ředitele organizace Rusprodsojuz, byly hlavními příčinami krize, tedy nedostatku másla na ruském trhu, růst cen importovaných tuků, obtíže při servisu zahraničního zařízení, nedostatek vstupních surovin, nedostatek personálu a také růst základní úrokové sazby stanovené centrální bankou Ruska. Tedy typické objektivní obtíže, se kterými se nyní potýká většina sektorů ruské ekonomiky. Každopádně by bylo obtížné nalézt jednoznačnější důkaz nízké efektivity ruského zemědělství, pokud se více vyplatí dovážet máslo z Argentiny, než ho produkovat lokálně.

Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.

Děkujeme za každou podporu!

Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.

Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1129 #aktuvalka

Analýza 1129. dne ruské invaze na Ukrajinu 28.03.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 8-03-2025/

(2 622 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 28. března podnikly ruské síly dosud jeden z nejrozsáhlejších vzdušných útoků proti Ukrajině, při kterém použily celkem 163 dronů různých typů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny bylo v jižních, severních a centrálních oblastech země sestřeleno 89 útočných dronů typu Šahed a dalších UAV, zatímco dalších 51 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. V několika regionech došlo k poškození infrastruktury, avšak ukrajinské úřady zatím rozsah škod neupřesnily.

Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny odmítl obvinění ruského ministerstva obrany ohledně údajných ukrajinských útoků na energetická zařízení v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích. Uvedl to ve svém oficiálním prohlášení. Podle ukrajinské strany ruské ministerstvo nadále „vyrábí dezinformace“. Generální štáb zdůraznil, že obranné síly Ukrajiny přísně dodržují dohody s partnery o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Údery jsou podle prohlášení vedeny výhradně proti vojenským cílům ruské okupační armády. Zároveň Ukrajina upozorňuje na konkrétní porušení těchto dohod ze strany Ruska. Jen za posledních 24 hodin došlo podle ní k ostřelování energetických objektů v Chersonské a Poltavské oblasti. Ukrajina proto očekává odpovídající reakci svých partnerů. „Každodenní úniky informací a šíření dezinformací ze strany ruského vojenského aparátu mají za cíl diskreditovat Ukrajinu a diplomatické úsilí Ukrajiny i jejích spojenců. Ruská taktika prodlužování války zůstává neměnná,“ uzavírá Generální štáb.

Podle ruského vojenského blogu „Vault 8“ získala Ukrajina ze Sýrie značné množství dělostřelecké a raketové munice sovětského původu, pravděpodobně ze skladů bývalé syrské arabské armády. Munice mohla být přepravena přes Turecko, které jakožto klíčový partner Ukrajiny ve zbrojních dodávkách mohlo sehrát zprostředkovatelskou roli, pravděpodobně se souhlasem tureckých úřadů. Ruský zdroj uvádí, že díky těmto dodávkám Ukrajina obnovila schopnost intenzivního nasazení sovětských systémů, jako je raketomet BM-21 Grad, a disponuje i dostatečnými zásobami 155mm munice.

Neplecha v Rusku: Dnes z této části nemáme žádné relevantní zprávy.

Charkovská situace je dnes bez nových informací.

Severovýchodní fronta: Ruské síly zaznamenaly mírný postup ve směru na Lyman, konkrétně západně od Ivanivky směrem na Katerynivku a Nove. Boje zde nadále pokračují s rostoucím tlakem na ukrajinské obranné linie. U Bilohorivky se okupanti snaží tlačit na západ, ale podle dostupných informací za cenu těžkých ztrát. Linie fronty se zde významně neposunula.

Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru a jeho okolí nadále nemáme žádné novinky.

Doněcká fronta: V Torecku se bojuje převážně na stejných místech jako v předchozích dnech. Nejtěžší střety probíhají u stadionu Avangard a na sídlišti Zabalka. Jihozápadně od města okupanti postoupili ve východní části Pantelejmovky, kde se jim podařilo udržet několik opěrných bodů. Pokračují v postupu západním směrem a také na jih, ve směru na Oleksandropil.

Ve směru na Pokrovsk pokračují boje v severní části Lysivky, kde se ruské síly snaží prorazit. V Piščané okupanti nyní kontrolují většinu obce, zatímco u Kotlyné a Udačného byly jejich útoky odraženy. Jižněji, v oblasti Konstantinopilu, je situace nadále nejistá – ačkoliv ruské jednotky tlačí tímto směrem, tak vesnice zůstává neutrálním pásmem bez jasné kontroly. Výrazné změny frontové linie v tomto úseku jsme nezaznamenali.

Jižní fronta: Ruské jednotky zahájily útok na vesnici Ščerbaky, kde se jim podle dostupných videí podařilo proniknout do východní části obce a obsadit minimálně jednu budovu. Útočná skupina ze 503. pluku 19. motostřelecké divize postupovala v koloně BTR-82. Ukrajinské síly, zejména z 128. horské útočné brigády, zde nyní vedou protiútoky a boje stále probíhají. Výsledek ruského útoku není zcela jasný, ale zdá se, že ruské jednotky – konkrétně 7. divize VDV a 19. motostřelecká divize – v posledních dnech obnovily útočné akce v pásu mezi Lobkovem a Ščerbakami.

Ruské síly postupují pomalu, ale zaznamenávají dílčí úspěchy a tlačí na obranu ukrajinského uskupení, které kromě 128. brigády tvoří i prapory ze 144. pěší a 28. střelecké brigády. Tyto jednotky byly vytvořeny teprve v loňském roce, často postrádají zkušené velení, těžkou techniku a bezpilotní prostředky.

Chersonská fronta je beze změn.

Diplomatické a politické události:

Mluvčí ruského diktátora Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko si vyhrazuje právo nedodržovat třicetidenní příměří týkající se energetické infrastruktury. Uvedl to během každodenního brífinku pro novináře, jak informovala ruská státní propagandistická agentura TASS. Podle Peskova Ukrajina údajně opakovaně porušuje moratorium na ostřelování energetického sektoru, protože ukrajinská armáda prý „neposlouchá rozkazy svého vedení“, které tyto útoky zakazuje. Z tohoto důvodu si podle něj Moskva „vyhrazuje právo“ příměří jednostranně neplnit. Peskovova slova zazněla krátce poté, co ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu z „faktického zničení“ plynoměrné stanice Sudža v Kurské oblasti. Ukrajina však odpovědnost za tento útok odmítla.

Ukrajina uskutečnila další repatriační akci, během níž byly navráceny ostatky 909 padlých obránců. Informovalo o tom Koordinační velitelství pro zacházení s válečnými zajatci. Mezi těmi, jejichž těla se podařilo přivézt zpět, jsou vojáci, kteří padli v bojích u Kurachového, Pokrovska, Bachmutu, Vuhledaru, v Luhanské a Záporožské oblasti, ale také ti, jejichž ostatky byly vyzvednuty z márnic na území Ruska. Těla nyní musí co nejdříve identifikovat vyšetřovatelé ve spolupráci s odborníky Ministerstva vnitra. Podle dřívějších údajů uskutečnilo Koordinační velitelství od začátku plnohodnotné války již 75 repatriačních operací, během nichž bylo do Ukrajiny navráceno celkem 7 017 těl padlých vojáků.

Švédská vláda oznámila plán výrazného navýšení obranného rozpočtu s cílem dosáhnout výdajů na úrovni 3–4 % HDP, přičemž do roku 2030 má být na oblast bezpečnosti vyčleněno přibližně 3 300 miliard švédských korun (cca 30 miliard USD). Na této strategii panuje shoda napříč politickým spektrem, včetně vládní koalice a Švédských demokratů, kteří se dohodli na modelu financování založeném zpočátku na úvěrovém krytí s plánovaným vyrovnáním rozpočtu od roku 2035. Zvýšené prostředky mají kromě posílení domácích ozbrojených sil sloužit také k rozšíření podpory Ukrajině, zejména ve formě větších balíčků vojenské pomoci.

Polské ministerstvo obrany uzavřelo dlouho očekávanou realizační smlouvu na dodávku 111 bojových vozidel pěchoty Borsuk v celkové hodnotě 6,5 miliardy PLN, čímž formálně zahájilo sériovou výrobu tohoto klíčového domácího typu obrněné techniky. Vozidla ve své základní konfiguraci s tříčlennou posádkou a prostorem pro šest výsadkářů budou vybavena bezosádkovým věžovým systémem ZSSW-30, který již slouží na vozidlech Rosomak, a jejich nasazení umožní částečné přezbrojení dvou mechanizovaných praporů. I když jde o relativně omezený počet kusů, znamená kontrakt zásadní posun v modernizaci polských pozemních sil a potvrzuje pokračující snahu o soběstačnost v obranném průmyslu. Cena projektu byla předmětem vleklých debat, neboť vývojově nové vozidlo bez předchozí sériové výroby přináší zvýšené náklady, nicméně první dodávky jsou plánovány již na rok 2025 a budou pokračovat do roku 2029.

Společnost Lockheed Martin oznámila rekordní nárůst produkce střel PAC-3 MSE pro systémy protivzdušné obrany Patriot, kdy v roce 2024 poprvé překročila hranici 500 vyrobených kusů, což představuje meziroční růst o více než 30 %. Vzhledem k rostoucí globální poptávce firma plánuje další navýšení, přičemž v roce 2025 by měla výroba překročit 600 kusů a do roku 2027 dosáhnout minimálně 650 raket ročně, což znamená více než dvojnásobek oproti roku 2022. Paralelně probíhá i výroba střel PAC-2 GEM-T, jež nadále slouží především exportním potřebám a jejichž produkce má vzrůst z 20 na přibližně 35 kusů měsíčně do roku 2027. Kromě amerických kapacit vzniká v Německu nová továrna zaměřená na produkci střel PAC-2 GEM-T a jejich komponentů, s cílem dodat přibližně 1 000 kusů evropským členům NATO.

Estonsko představilo obranný investiční plán na období 2025–2029 v celkové hodnotě přibližně 7,9 miliardy eur, který zahrnuje sedm hlavních kategorií výdajů a klade důraz na rozvoj schopností, navýšení objemu akvizic a prohloubení mezinárodní spolupráce. Podle Estonského centra pro obranné investice (RKIK) bude v roce 2025 poprvé objem zahraničního financování – především z fondů EU a partnerských programů NATO – převyšovat národní rozpočet na obranu, což signalizuje rostoucí provázanost estonské obranné politiky s mezinárodními strukturami. Finanční prostředky budou rozděleny mezi víceleté veřejné zakázky v oblasti výzbroje, infrastruktury, logistiky, IT systémů a dalších klíčových oblastí.

Finská společnost Patria oznámila investici ve výši 40 milionů eur do rozšíření svého závodu na výrobu obrněných vozidel v Hämeenlinně, přičemž cílem je téměř zdvojnásobit jeho výrobní kapacitu do roku 2027. Investice zahrnuje výstavbu nové výrobní haly, zřízení specializovaného prostoru pro povrchové úpravy a modernizaci stávající infrastruktury. Tato expanze je součástí širší rozvojové strategie společnosti zaměřené na zvýšení produkční flexibility a posílení exportních schopností. Patria zároveň pokračuje v montáži vozidel 6×6 ve svém závodě v lotyšské Valmieře, kde od května 2024 probíhá výroba prvních kusů určených pro Ukrajinu.

Dánsko se podle doporučení ministra obrany plánuje připojit k evropskému programu Multinational Multi Role Tanker Transport Fleet (MMF), čímž by se flotila tankovacích letounů Airbus A330 MRTT rozšířila ze současných deseti na dvanáct kusů. Program MMF sdružuje státy s omezenými národními kapacitami pro provoz samostatných flotil tankovacích letadel, včetně Belgie, Česka, Lucemburska, Nizozemska, Norska a Německa. Dánská investice, odhadovaná na zhruba 1 miliardu USD v období 2025–2033, má zahrnovat nákup letových hodin pro potřeby dánských leteckých sil, přičemž samotná účast v MMF posílí interoperabilitu v rámci NATO a umožní efektivnější sdílení strategických vzdušných prostředků.

Společnost KNDS, německo-francouzský obranný koncern, zaznamenala v roce 2024 meziroční nárůst příchozích objednávek o více než 40 %, čímž dosáhla rekordní výše 11,2 miliardy eur. Hlavními zdroji tohoto růstu byly zakázky na tanky Leopard 2A8, obrněná vozidla Serval a SCORPION pro Francii, houfnice RCH 155 určené pro Ukrajinu, export samohybných děl CAESAR, bojová vozidla Boxer pro Litvu a výrazný nárůst poptávky po munici a souvisejících podpůrných službách. Objem nevyřízených zakázek ke konci roku 2024 činil 23,5 miliardy eur, což představuje nárůst o 15 % oproti roku 2023. Obrat společnosti dosáhl 3,8 miliardy eur a počet zaměstnanců se v důsledku expanze zvýšil o téměř 1 000 na více než 10 000, přičemž letos má vzrůst na 11 000.

Francie dne 25. března 2025 provedla pravidelné cvičení svých strategických leteckých sil v rámci operace Poker, tentokrát však nezvykle v denních hodinách, čímž se stala více viditelnou pro veřejnost i potenciální protivníky. Tyto čtvrtletní simulované jaderné nálety, obvykle probíhající v noci, představují klíčový prvek francouzské jaderné doktríny a mohou sloužit jako prostředek strategické signalizace. Francouzské jaderné odstrašování je založeno na dvou hlavních složkách – strategickém letectvu (FAS) a ponorkové síle (FOST), přičemž trvale na moři operuje alespoň jedna SSBN třídy Le Triomphant. Doplnit je může i třetí komponenta v podobě letadlové lodi Charles de Gaulle vyzbrojené střelami ASMP-A, ta však není v permanentní pohotovosti. Operace Poker tak nejen ověřuje operační připravenost sil, ale zároveň podtrhuje kontinuitu a odolnost francouzského jaderného odstrašení vůči možnému překvapivému útoku, například na základnu Saint-Dizier, kde sídlí nosiče Rafale B.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Dnes se zaměříme na rostoucí zadlužení ruské populace, a zejména na stále větší potíže ruských obyvatel splácet své půjčky. Spolu s tím, že kvůli restriktivním opatřením centrální banky klesá množství osob, které mají možnost získat v bankách půjčku (ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 bylo bankami uděleno pouze 17% půjček, o které bylo požádáno), to zvyšuje podíl nesplácených půjček, a to již na úroveň, která začíná být komplikací i pro banky samotné. Konkrétně se objem nesplácených spotřebitelských úvěrů zvětšil jen v průběhu února 2025 o 200 miliard rublů a celkový objem problematických úvěrů se již blíží částce 2 biliony rublů.

Většina těchto spotřebitelských úvěrů udělovaných v rámci úvěrového boomu v letech 2023 až 2024 byla udělována s odkladem splatnosti v délce přibližně půl roku, a tak se teprve nyní začíná projevovat reálné zadlužení ruské populace a také omezené možnosti splácet získané půjčky. Roste tak počet Rusů, kteří žádají o restrukturalizaci dluhu, ten se v průběhu roku 2§024 zdvojnásobil a v současné době bylo požádáno o restrukturalizaci u 4,1 milion úvěrů.

To ve spojení s informací centrální banky, která předpokládá, že v budoucnu dojde v Rusku k poklesu reálných mezd, nedává předpoklad, že by se finanční situace ruských obyvatel měla v budoucnu zlepšit. Donedávna přitom pokles reálných mezd ve většině sektorů ekonomiky vyrovnával v celkové statistice růst mezd ve zbrojním sektoru, i zde se však tento růst v posledních měsících zastavil a tak je výhled situace ruských obyvatel značně pochmurný.

Dnešní Třešnička™ má olověnou příchuť. Rusko totiž nabídlo Elonu Muskovi, že mu na cestu na Mars přibalí jadernou elektrárnu. Nejspíš podle osvědčeného modelu: obsadit, ukrást, rozebrat a pak nabízet jako high-tech export. Ideálně rovnou tu záporožskou – s bonusovým příslušenstvím v podobě ruských okupantů, minového pole a pravidelného ostřelování. Kirill Dmitriev, kremelský exportér snů a šéf fondů s penězi, co tak nějak vždycky zmizí, přirovnal Muska k „velkému vizionáři“. Což dává smysl – vizionář je přece každý, kdo si myslí, že moderní ruská technologie přežije startovací sekvenci. A hlavně; až se to na Marsu porouchá, servisní tým z Rosatomu dorazí nejpozději do 15–20 let. Po „přeskupení“.

A navrch přihodíme Americký páj™ o záchodových válkách. Ve světě, kde je toaletní papír měřítkem civilizace, přichází Donald Trump s plánem, který by mohl otřást samotnými základy americké hygieny. Prezident, známý svým „jemným“ přístupem k mezinárodnímu obchodu, se rozhodl, že je načase přitlačit na Kanadu další celní pákou. Tentokrát půjde o cla a další poplatky za dovoz kanadského dřeva, které by mohly přesáhnout sazbu i 50 %. Zatímco Trump ujišťuje, že tímto krokem chrání domácí dřevozpracující průmysl, analytici varují: pokud se plán dotkne dovozu měkké kraftové buničiny, hrozí, že Američané budou muset v blízké budoucnosti přehodnotit své vztahy s toaletním papírem o více než dvou vrstvách. Volební heslo pro rok 2028 tak nejspíš bude Make America A**Wipe Again.

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.

Děkujeme za každou podporu!

Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.

Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1130 #aktuvalka

Analýza 1130. dne ruské invaze na Ukrajinu 29.03.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 9-03-2025/

(1 682 slov, doba čtení 8 minut)
V noci na 29. března podnikly ruské síly rozsáhlý útok na Ukrajinu s nasazením 172 útočných dronů typu Šahed a dalších bezpilotních prostředků. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny se protivzdušné obraně podařilo zneškodnit 94 cílů nad severními, východními a centrálními oblastmi země. Dalších 69 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.

Neplecha v Rusku:

Směr Belgorod: V oblasti obcí Popovka a Demidovka pokračují ukrajinské útočné operace, a to navzdory ruským tvrzením o značných ztrátách útočníků. Podle několika ruských zdrojů, včetně kanálu DnevnikDesantnika, se ruské síly stáhly do východní části Demidovky, kde se brání před ukrajinskými jednotkami, které údajně operují v malých skupinách a pronikají i do okolních lesů. Ruské komentáře obsahují jistou dávku nelogičnosti – ačkoli tvrdí, že ukrajinské skupiny „ničí“, následně přiznávají ústup z pozic. Nejnovější informace ukrajinské strany uvádějí, že Demidovka a Popovka byly opětovně získány a ruské síly se stáhly západně od Ševčenka směrem na Pokrovskoje. Boje byly hlášeny také v oblasti Krasnaja Jaruga, kde podle dostupných zpráv pokračují střety v přímém kontaktu.

Směr Kursk: V prostoru kolem města Sudža pokračují poziční boje. Ruský kanál Slivočnyj Kapríz tvrdí, že severní část obce Guevo byla obsazena ruskými jednotkami a boje nyní probíhají v jižní části obce. Tyto informace zatím nejsou potvrzeny z ukrajinských zdrojů. V Gogolevce probíhají střety mezi výsadkáři 106. pluku a ukrajinskými jednotkami – ruští propagandisté tvrdí, že obec byla „vyčištěna“, ale chybí jakékoli vizuální nebo nezávislé důkazy. Podle stejných zdrojů mají probíhat boje i na předměstí Olešného.

Směr Sumy: Ruské zdroje tvrdí, že dobyli obec Veselovka, přičemž jako jediný důkaz předkládají záběr vyvěšeného praporu. Chybí jakékoli další potvrzení nebo vizuální materiály, a proto je třeba k tomuto tvrzení přistupovat s rezervou.

Charkovská situace je dnes bez nových informací.

Severovýchodní fronta: Tato část fronty dnes beze změn. Jedinou aktivitou bylo intenzivní dělostřelecké ostřelování ukrajinských pozic v oblasti Serebrjanského lesa, kde však nedošlo k žádnému potvrzenému postupu ruských sil.

Bachmutská fronta: V Časiv Jaru se linie fronty výrazně neposunula. Ruské dronové údery mířily na jižní část města, konkrétně na okolí nemocnice, což svědčí o pokračující ukrajinské přítomnosti v této oblasti. Ukrajinské jednotky s největší pravděpodobností nadále kontrolují i území západně od areálu továrny na výrobu žáruvzdorných cihel.

Doněcká fronta: V Torecku pokračují intenzivní pouliční boje. Ukrajinské jednotky dosáhly dílčích úspěchů při likvidaci ruských pozic v panelových domech na západě a v centrální části města.

Ve směru na Pokrovsk panuje relativní klid. Ukrajinské drony však efektivně ničí ruské pozice, zejména v jižní části Tarasivky a v průmyslové zóně východně od Kotlyne.

Na jih od Pokrovska, směrem na Novopavlivku, se ruské jednotky pokusily o průnik podél lesních pásů západně a jihozápadně od Naděždinky směrem na Kotljarivku. Další útok mířil z vesnice Zaporži do Bohdanivky, kde se okupanti dostali do jihovýchodní části obce, ale následně byli zlikvidováni. Podle serveru DeepstateUA ruské jednotky postoupily v Rozlivu, kde obsadily budovu školy a pošty – čekáme však na vizuální potvrzení.

Jižní fronta: Na záporožské části fronty zůstává situace víceméně stabilní. Ruské dronové údery na severním okraji vesnice Malé Ščerbaky zpochybňují předchozí ruské tvrzení o obsazení této lokality. K dalším významným událostem zde nedošlo.

Chersonská fronta je nadále beze změn.

Diplomatické a politické události:

Americký viceprezident J.D. Vance a šéfka kanceláře Bílého domu Susie Wiles údajně v soukromí naléhali na prezidenta Donalda Trumpa, aby propustil svého poradce pro národní bezpečnost Mika Waltze kvůli úniku utajovaných informací přes aplikaci Signal. Podle deníku Politico Trump uznal, že Waltz „udělal chybu“, ale rozhodl se ho neodvolat, aby „nedal vítězství liberálním médiím a demokratům“. To však neznamená, že má Waltz jistou pozici – podle Politico jen čekají na vhodný moment k jeho výměně. Bílý dům byl údajně jeho přístupem k aféře rozhořčený – nejenže nepřiznal chybu, ale ani sám nenabídl rezignaci.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj oznámil, že od začátku roku 2025 ruská armáda ztratila téměř 10 000 kusů automobilní a speciální techniky. Podle něj obránci denně neutralizují přes tisíc okupantů a ničí stovky kusů nepřátelské techniky. „Přesnými zásahy ničíme nepřátelskou logistiku. Děkuji našim obráncům za profesionalitu, odvahu a efektivitu,“ napsal Syrskyj na sociálních sítích.

Pouze 19 % Američanů by podpořilo připojení Grónska k USA, ukázal průzkum Yahoo News, na který odkazuje Fox News. Proti bylo 49 % dotázaných. V samotném Grónsku se 85 % obyvatel vyslovilo proti vstupu do USA. Viceprezident J.D. Vance během návštěvy amerických jednotek rozmístěných v Grónsku veřejně kritizoval Dánsko: „Dánsko pro Gróňany nic dobrého neudělalo. Pod americkým bezpečnostním deštníkem je Grónsku lépe než pod Dánskem,“ prohlásil.

Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, které počítá s výrazným snížením počtu civilních zaměstnanců Pentagonu – propouštění se může dotknout až 76 000 lidí. Jak uvádí Bloomberg, Pentagon již v únoru oznámil plán na snížení civilního personálu o 5 až 8 %. Hegseth tím podporuje iniciativu prezidenta Trumpa na zmenšení federální správy. V současnosti pracuje v Pentagonu přibližně 950 000 civilistů. Memorandum nedefinuje přesné procento škrtů, ale vyzývá k využití programů předčasného a odloženého odchodu do důchodu a k předložení nových organizačních struktur do 11. dubna.

Bývalý ukrajinský ministr pro strategický průmysl Oleksandr Kamyšyn, který nyní působí jako poradce prezidenta, v rozhovoru pro Rádio Charter uvedl, že Ukrajina je v současnosti schopná vyrábět až 5 milionů FPV dronů ročně. Podle něj už dnes v zemi fungují výrobci, kteří jsou schopni produkovat přes 100 tisíc kamikadze dronů měsíčně. Jeden z domácích podniků zvládne vyrobit až 4 000 těchto dronů. Celkově je v zemi více než 150 takových výrobců. Kamyšyn zároveň upozornil, že kvůli nedostatku financí bylo v loňském roce vyrobeno přes 2 miliony dronů. Ministerstvo obrany Ukrajiny již dříve představilo plány na nákup bezpilotních prostředků pro rok 2025. Jen na FPV drony bude letos vyčleněno více než 44 miliard hřiven.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Dnes s přiblížíme jednu s taktik, o jaké se v Rusku uvažuje v rámci státního převzetí peněz uložených na soukromých účtech v ruských bankách. Připomeňme, že Rusové mají na bankovních účtech uloženo přibližně 55 bilionů rublů (tedy celkově vyšší částku, než kolik činí roční rozpočet Ruské federace), a tak se již přibližně rok objevují v ruském mediálním prostoru nejrůznější úvahy, jak alespoň část tohoto objemu financí převzít pro potřeby státu.

S poslední takovou úvahou přišel Alexandr Šochin, předseda ruského svazu průmyslníků a podnikatelů (RSPP, zkratka odpovídá zkratce názvu organizace v ruštině), na výročním zasedání této organizace. Navrhl, aby rusové investovali přebytečné finanční prostředky do druhé vlny privatizace, která je nyní v Rusku připravována.

Pro vyjasnění, ve snaze o zajištění finančních prostředků na další financování zbrojní výroby jsou nyní v Rusku vedeny diskuze o částečné privatizaci ruských státních společností, tedy například Ruské pošty nebo Ruské železnice, a to prodejem akcií, které jsou v současnosti uloženy v Národním rezervním fondu. Dříve jsme se této iniciativě v naší ekonomické rubrice nevěnovali, neboť ani mezi ruskými investory nevzbudila možnost zakoupit si akcie státních prodělečných společností přílišné nadšení, dobrovolně povinný odkup akcií na základě administrativního nařízení je ale způsobem, jak finanční prostředky na nákup těchto akcií zajistit.

Šochin svou úvahu rozvinul v tom smyslu, že by bylo možné zvýšit částku na bankovních účtech, která je ze zákona pojištěna v případě krachu nebo jiných potíží banky, a to z 1,4 na 2,8 milionu rublů (tedy na přibližně 750 000 Kč), větší objem finančních prostředků ale není ruským obyvatelům potřebný a může být převeden na výše zmíněné akcie. Lze oprávněně očekávat, že v brzké době nastoupí v Rusku nákupní horečka, ne nepodobná té, jakou zažilo Československo v roce 1953 po ohlášení měnové reformy. Stát se hrdým vlastníkem akcií Ruské pošty není totiž snem příliš velké skupiny ruských obyvatel.

Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.

Děkujeme za každou podporu!

Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.

Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1131 #aktuvalka

Analýza 1131. dne ruské invaze na Ukrajinu 30.03.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 0-03-2025/

(2 098 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 30. března podnikly ruské síly další vzdušný útok na Ukrajinu, při kterém nasadily jednu balistickou raketu a celkem 111 bezpilotních letounů různých typů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny se protivzdušné obraně podařilo zneškodnit 65 dronů typu Šahed a dalších UAV nad severními, jižními, východními a centrálními oblastmi země. Dalších 35 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. O případném sestřelení balistické rakety armáda ve své zprávě neinformovala.

Neplecha v Rusku:

Směr Kursk: Podle ruského milblogera Majakovského měly dnes ruské jednotky zcela vytlačit ukrajinské síly z vesnice Gogolevka a převzít nad ní kontrolu. Tuto informaci zatím nepotvrdily nezávislé zdroje.

Ukrajinský analytik Petrenko uvádí, že boje v Kurské oblasti pokračují především v okolí vesnic Guevo a Olešňa, přičemž v ostatních úsecích fronty zůstává situace beze změn.

Ruský propagandista vystupující pod přezdívkou DnevnikDesantnika tvrdí, že ukrajinské velení soustřeďuje veškeré dostupné síly právě u Gueva, kde údajně probíhají intenzivní obranné boje. Stejný zdroj dále uvádí, že ruské jednotky měly zničit „brigádu prezidenta“ u Gueva, Olešni a Gornalu – tyto informace však nelze ověřit a měly by být brány s rezervou. Ukrajinská strana k této situaci zatím neposkytla žádné vyjádření.

Charkovská situace je nadále bez nových informací.

Severovýchodní fronta: Intenzivní boje probíhají západně od Orljanky, kde se nachází tři dlouhodobě neobydlené vesnice, přesto oblast zůstává předmětem tvrdých střetů. Podle analytiků z DeepstateUA došlo k dalšímu postupu ruských jednotek západně od Ivanivky směrem na Katerynivku a Nové. Na jihu fronty pokračují poziční boje v Serebrjanském lese. Jižně od Bilohorivky ukrajinské síly úspěšně odrazily ruský útok, kterého se účastnilo i 31 motocyklů – jejich nasazení v lesnatém a členitém terénu vzbuzuje otázky o efektivitě tohoto přístupu.

Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru a jeho okolí nemáme dnes žádné novinky.

Doněcká fronta: V Torecku probíhají boje jak na severním okraji města, tak na jižním sídlišti Zabalka. Dále na jihozápad od města došlo k ruskému postupu mezi Pantelejmonivkou a Olexandropilem. Ze směru na Pokrovsk přichází málo ověřených zpráv, avšak v Ševčenku útoky ruských dronů potvrzují, že ukrajinské jednotky stále drží severozápadní část obce.

Jižně od Pokrovsku okupanti zaútočili na jižní část Uspenivky a pokračují v tlaku směrem na Novoalexandrivku. Rusové zároveň pomalu postupují i ve směru na Kotljarivku a mezi Naděždinkou a Preobraženkou, přičemž dostupné videozáznamy ukazují velmi těžké ztráty na jejich straně.

Tvrdé střety probíhají i o vesnici Konstantynopil, kde záběry z dronů potvrzují přítomnost jednotek obou stran. Objevilo se rovněž video dokazující ruskou přítomnost v Rozlivu, kde se okupantům podařilo obsadit několik obytných domů.

Jižní a Chersonská fronta jsou dnes beze změny.

Diplomatické a politické události:

Americký prezident Donald Trump se podle novinářky NBC News Christine Walker v telefonickém rozhovoru ostře vyjádřil na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten totiž zpochybnil legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, což Trump označil za nepřijatelné a pohrozil Moskvě novými sankcemi. Trump uvedl, že pokud se Spojeným státům a Rusku nepodaří dosáhnout dohody o zastavení krveprolití na Ukrajině, a pokud bude mít za to, že za pokračováním války nese vinu Rusko – „což se ale ještě může ukázat jinak“ – uvalí na ruskou ropu tzv. sekundární clo ve výši 25 procent. „Jestli se s Ruskem nedohodneme na ukončení války na Ukrajině a pokud dospěji k závěru, že za to může Moskva, zavedu clo na veškerou ruskou ropu,“ uvedl Trump během telefonátu. Zároveň dodal, že chce tento týden (31. března až 6. dubna) osobně hovořit s Putinem. Připomeňme, že ruský prezident Vladimir Putin nedávno navrhl zavedení přechodné správy na Ukrajině pod záštitou OSN, během níž by se konaly prezidentské volby – a teprve poté by mohlo dojít k uzavření mírové dohody. Trump již dříve nevyloučil, že Rusko může cíleně protahovat jednání o příměří.

Podle investigace deníku The New York Times došlo v roce 2024 k dosud nezveřejněnému třetímu útoku na Krymský most. Byl součástí rozsáhlé ukrajinské ofenzivy na Krymu, známé jako Operation Moon Hail. Most tehdy zničen nebyl. Podle zdrojů NYT měl Bílý dům v plánu kombinovaný útok: nejprve zasáhnout zranitelná místa mostu raketami ATACMS a poté jej dorazit námořními drony, které by zničily pilíře. Jenže Rusové do té doby zesílili obranu mostních opěr, což donutilo Ukrajinu navrhnout útok pouze pomocí ATACMS. Američtí představitelé s tím nesouhlasili – tvrdili, že samotné rakety nezpůsobí dostatečné škody a bude lepší buď počkat, nebo útok zcela zrušit. Nakonec ale Američané ustoupili a v polovině srpna 2024 ukrajinská armáda most skutečně raketami ATACMS zasáhla. Výsledkem byly díry v konstrukci, které však Rusové později opravili. Jeden z amerických úředníků později s jistou hořkostí poznamenal: „Někdy si prostě musejí (Ukrajinci) vyzkoušet neúspěch, aby pochopili, že máme pravdu.“ Přesto byla Operace Měsíční krupobití celkově úspěšná – vedle útoku na most zahrnovala i údery na ruské válečné lodě, letadla, velitelská stanoviště, sklady zbraní a technická zařízení. Tato zařízení byla buď zničena, nebo přemístěna na ruskou pevninu.

Ministři obrany Estonska, Lotyšska a Litvy varují, že případné příměří na Ukrajině by mohlo zhoršit bezpečnostní situaci v jejich regionu. Podle jejich slov by tak Rusko získalo čas na přezbrojení a přesun vojska k severovýchodní hranici NATO. Informoval o tom deník Financial Times. „Všichni si uvědomujeme, že jakmile válka na Ukrajině skončí, Rusko velmi rychle přeskupí své síly. To znamená, že úroveň hrozby pro nás prudce vzroste,“ uvedl estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Jeho litevská kolegyně Dovilė Šakalienė dodala: „Neměli bychom mít iluze, že Rusko se po Ukrajině zastaví. Moskva využije příměří k posílení svého vojenského potenciálu. Už teď má obrovskou a bojem prověřenou armádu, která se ještě rozroste.“ Ministři rovněž varovali, že jakékoli oslabování přítomnosti NATO na východním křídle by bylo chybou. Zdůraznili, že přesun aliančních jednotek z Pobaltí za účelem vytvoření evropských „odstrašovacích sil“ na Ukrajině po ukončení války by znamenal výrazné oslabení obrany jejich regionu. Znepokojení rovněž vyvolávají plánované ruské a běloruské manévry „Západ“, které se mají konat na podzim. Cvičení probíhá každé čtyři roky a simuluje ozbrojený konflikt s NATO. Účastní se ho desítky tisíc vojáků, tanky, letadla i dělostřelectvo.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Nedávno jsme se v naší ekonomické rubrice věnovali Kuzbasu, který se kvůli celoruské krizi těžby černého uhlí dostal do značných finančních potíží (největších v celoruském srovnání), dnes se budeme věnovat dalším ruským regionům, kde potíže tohoto sektoru ruské ekonomiky také způsobily značné výpadky v příjmech do regionálních rozpočtů. Tedy Tuvě, Chakasku a Burjatsku.

Začneme u Tuvy. To je dlouhodobě nejchudší ruský region, který dlouhodobě zaujímá poslední pozici na škále srovnání kvality života v jednotlivých ruských regionech (na stobodové škále měla v roce 2024 první Moskva 84,085 bodu, poslední Tuva 30,123 bodu). Za minulý rok se v Tuvě o 8,5% snížila již tak nevelká průmyslová výroba. Připomeňme, že do tohoto ruského regionu nebyla i přes několikrát ohlašované velkolepé plány doposud přivedena železnice, a tak jsou možnosti rozvoje místního průmyslu značně omezené.

Zadlužení Tuvinců dosahuje v současné době v celoruském srovnání nejvyšší úrovně, podle zprávy RIA Novosti dosáhla úroveň zadlužení 150% průměrné roční mzdy v regionu (v přepočtu tak v průměru každý obyvatel Tuvy dluží bankám přibližně jeden milion rublů). A vzhledem k tomu, že jediný těžební kombinát v oblasti Ulug-Chem se potýká s krizí poptávky a uvažuje se o jeho uzavření, je pravděpodobné, že se situace místních obyvatel v budoucnu dále zhorší.

S Tuvou sousedící Chakasko se potýká s podobnými obtížemi jako Tuva, i když je mnohem více industrializovaný a má relativně hustou železniční síť (vzhledem k poloze regionu). V Chakasku je v tomto roce předpokládán pokles příjmů z daní, které odvádí průmyslové podniky, o 25%, přičemž export uhlí z regionu klesl ve srovnání s předchozím rokem o 50%, přičemž již v roce 2024 klesl objem exportu uhlí o 18% ve srovnání s rokem 2023.Potíže regionálního rozpočtu dosáhly již takového stupně, že učitelům nebo lékařskému personálu v tomto regionu začaly být zadržovány mzdy.

V posledním z regionů této části Ruska, na který se dnes zaměříme, tedy Burjatsku, kde v tomto roce poklesla nejen těžba uhlí, ale i průmyslová výroba. V průběhu roku 2024 zde poklesla těžba uhlí o 18,1%, objem průmyslové výroby ale poklesla o téměř 40%. Pokles výkonu místního průmyslu pak přinesl i méně vybraných daní, což způsobilo, že Burjatsko v roce 2025 plánuje rozpočet se schodkem ve výši 5 miliard rublů (přičemž obdobná situace je i v obou dřive zmíněných regionech). Přičemž jak už jsme dříve uvedli, i schodek federálního rozpočtu se nachází v deficitu značně překračujícím plánovaný, a tak bude velmi obtížné nalézt v něm dodatečné prostředky pro dotování ztrátových regionů.

Zmínili jsme zde pouze některé ruské některé regiony, které mají značné finanční potíže, ty se ale v současné době netýkají pouze regionů v asijské části Ruska, obdobné potíže má i například Novgorodská oblast, kde se do potíží dostal místní chemický kombinát Akron. Ten představuje přibližně 40% celkového objemu průmyslové produkce, a tak se jeho potíže přímo odrazí na finanční situaci regionu. A takto by bylo možné pokračovat i dále, jako ukázka toho, v jak špatné situaci se v současné době nacházejí ruské regiony, to však postačuje.

Dnešní Třešnička™ bude o tom, že včera znamená zítra. Ruský fotbalový svaz s totiž hrdostí oznamuje, že do roku 2032 vyvine domácí fotbalový simulátor, který nahradí západní tituly. Vzhledem k tomu, že ruský herní průmysl po roce 2022 zaznamenal exodus talentů, můžeme se těšit na mistrovské dílo od zbylých loajálních vývojářů. S takovými úspěchy je jasné, že ruský fotbalový simulátor bude stát za to. Nebo se vezme starší titul, a prostě se to pajcne a trochu poruští. Možná se dočkáme i realistického režimu, kde hráči a majitelé klubů budou muset čelit sankcím a vyloučením z mezinárodních soutěží. Koneckonců, ona FIFA 1998 byla stejně ta nejlepší, tak proč to komplikovat – s trochou štěstí jsou nyní Rusové na podobné technické základně.

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.

Děkujeme za každou podporu!

Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.

Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1132 #aktuvalka

Analýza 1132. dne ruské invaze na Ukrajinu 31.03.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 1-03-2025/

(2 311 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 31. března 2025 podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu, při kterém použily 131 dronů typu Šahed a dalších typů, stejně jako dvě balistické střely Iskander-M vypálené z Kurské oblasti. Ukrajinské vzdušné síly ve spolupráci s jednotkami elektronického boje a mobilními palebnými skupinami sestřelily 57 dronů v severních, východních a centrálních oblastech země. Dalších 45 nepřátelských dronů zmizelo z radarů, pravděpodobně v důsledku elektronických protiopatření, aniž by způsobily škody.

Podle analýzy Britského mezinárodního institutu pro strategická studia a dostupných OSINT dat je schopnost Ruska nahrazovat ztráty tankové techniky vážně omezená. V letech 2022–2024 bylo sice vyrobeno 164 nových tanků T-90M, což odpovídá přibližně 80 kusům ročně, ale většina tanků nasazených na frontu pochází z renovací starších modelů ze skladů bývalého SSSR. Od začátku války bylo vyskladněno přes 4000 tanků, přičemž nejkvalitnější zásoby z uzavřených skladů byly pravděpodobně vyčerpány jako první. V roce 2024 však tempo zprovozňování tanků výrazně kleslo a za období únor 2024 – únor 2025 bylo z otevřených skladů odebráno pouze 342 kusů. Prognózy hovoří o poklesu schopnosti renovovat více než 400 tanků ročně, což je méně než aktuální ztráty. Ačkoli Moskva formálně rozšířila počet tankových jednotek o 11 nových divizí, reálný počet nasazených tanků se odhaduje na přibližně 2200 kusů, což naznačuje strukturální poddimenzovanost a nedostatek techniky. Trendy na bojišti tomu odpovídají – klesá nasazení tanků a roste použití civilních vozidel k útokům, zatímco ztráty obrněnců klesají spíše kvůli jejich nižší přítomnosti než vyšší přežitnosti.

Neplecha v Rusku:

Směr Belgorod: Podle ukrajinského analytika Petrenka se ukrajinským jednotkám podařilo postoupit v centrální části vesnice Demidovka a také v oblasti farmy na jejím východním okraji. Tato územní zisk potvrzuje pokračující tlak na obranné linie nepřítele v pohraničních oblastech. Směrem k vesnici Popovka nadále probíhají poziční boje bez potvrzeného posunu fronty.

Směr Kursk: V oblasti pokračují poziční střety bez výrazných změn linie kontaktu. Významnější incident se odehrál při speciální operaci operátorů 6. pluku Sil speciálních operací Ukrajiny, kterým se podařilo obklíčit skupinu ruských vojáků. Během akce došlo ke zneškodnění několika nepřátelských příslušníků v zákopu a k zajetí dvou dalších, kteří se vzdali po palebném kontaktu. Podle výpovědi zajatců se ruské jednotky nacházely velmi blízko ukrajinských pozic, což svědčí o pokračujícím ruském tlaku v této oblasti.

Směr Sumy: Ruské pěší jednotky útočí na východní část Basovky a střední část obce Žuravka. V oblasti Žuravky byly tyto útoky odraženy díky zásahu ukrajinských dronů FPV, které sehrály klíčovou roli při obraně pozic. V Basovce boje stále probíhají, a zatím není potvrzen jasný výsledek těchto střetů.

Charkovská situace je nadále bez nových informací.

Severovýchodní fronta: Jižně od Zapadneho ukazují záběry z ukrajinských dronů, že se ruské jednotky dostaly až k vesnici Kindrašivka. Ačkoli platforma DeepstateUA tento prostor již delší dobu označuje jako zónu nikoho, jedná se o první vizuální potvrzení přítomnosti okupantů v této oblasti. V jižní části fronty pokračují poziční boje v Serebrjanském lese a u Bilohorivky, kde nadále dochází k intenzivnímu ostřelování.

Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru a jeho okolí nemáme ani dnes žádné novinky.

Doněcká fronta: V Torecku nebyly zaznamenány žádné významné změny na bojišti.

Ve směru na Pokrovsk pokračují těžké boje v Ševčenku. Podle posledních vizuálních záběrů se ruským jednotkám podařilo proniknout do severovýchodní části vesnice, není však jasné, zda zde dokážou udržet své pozice. Intenzivní střety probíhají také v Piščane, které zůstává zónou nikoho, zatímco ruské jednotky se odtud pokoušejí proniknout do Zvirového. Boje u Kotlyne se přesunuly převážně jižně od vesnice a do východní průmyslové zóny. V Udačném nenastaly žádné změny. Jižně od Pokrovsku se okupanti stále snaží udržet pozice v jihovýchodní části Uspenivky a bojuje se také ve vesnici Záporoží a směrem na Bohdanivku.

Ve vesnici Rozliv se ruské jednotky opevnily v budovách ve východní, střední i západní části. Situace zde zůstává nestabilní – vesnice je de facto zónou nikoho, což potvrzuje pokračující údery ruských dronů a dělostřelectva.

Jižní fronta je dnes beze změny.

Chersonská fronta: V oblasti dočasně okupovaného Oleška byl zaznamenán úder ukrajinského MiGu-29, který pomocí dvou přesně navedených pum GBU-62 zasáhl velitelské stanoviště ruských jednotek. Útok byl přesný a podle dostupných údajů způsobil značné škody nepříteli.

Diplomatické a politické události:

Nový německý kancléř Friedrich Merz připravuje ve spolupráci s Křesťanskými demokraty (CDU/CSU) a Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) návrh koaliční dohody, která by umožnila pozastavení financování a odebrání hlasovacích práv členským státům Evropské unie, jež porušují demokratické zásady. Ačkoli dokument konkrétní zemi nejmenuje, předpokládá se, že opatření míří především na Maďarsko, které je dlouhodobě kritizováno za omezování svobody tisku a zásahy do nezávislosti soudnictví. Finální verze dohody by mohla být podepsána již v polovině dubna 2025.

Ruský diktátor Vladimir Putin podepsal dekret o jarním odvodu, na jehož základě bude od 1. dubna do 15. července 2025 povoláno k vojenské službě 160 000 ruských občanů ve věku 18 až 30 let. Tento počet představuje nárůst oproti předchozím letům; v roce 2024 bylo povoláno 150 000 branců, v roce 2023 pak 147 000. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tito branci nebudou nasazeni ve válce proti Ukrajině ani v okupovaných oblastech Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti.

Italská premiérka Giorgia Meloni a její tým vyjádřili hluboké znepokojení nad chováním amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle anonymních italských úředníků se Meloni vyhýbá veřejné kritice Trumpa a pečlivě formuluje své výroky týkající se obchodu či mírových iniciativ na Ukrajině, aby nevyvolala negativní reakci Bílého domu. Nicméně americká cla ovlivňují italské automobilky jako Stellantis a výrobce luxusních vozů Ferrari již oznámil zvýšení cen některých modelů na americkém trhu.

Švédsko oznámilo dosud největší balíček vojenské podpory Ukrajině v celkové hodnotě přibližně 1,6 miliardy dolarů, který zahrnuje široké spektrum výzbroje a technologií včetně prostředků protivzdušné obrany, dělostřeleckých systémů, satelitní komunikace a podpory námořních kapacit. Balík zahrnuje nejen nové vybavení, ale také materiál ze zásob švédských ozbrojených sil a příspěvky do vícestranných mezinárodních iniciativ zaměřených na podporu Ukrajiny.

Dánsko oznámilo zásadní reformu svého obranného systému, která zahrnuje prodloužení základní vojenské služby ze čtyř na jedenáct měsíců od srpna 2026 a rozšíření branné povinnosti i na ženy, čímž se po Švédsku stane druhou členskou zemí EU s povinnou vojenskou službou pro obě pohlaví. V kontextu zvyšujících se bezpečnostních hrozeb současně Dánsko výrazně navyšuje obranný rozpočet – v letech 2025 a 2026 o 50 miliard DKK a následně o 10 miliard DKK ročně až do roku 2033. V rámci tohoto plánu probíhá urychlené budování těžké pěchotní brigády a modernizace mechanizovaných jednotek, zatímco letectvo rozšiřuje své schopnosti prostřednictvím nově zřízené protiletadlové letky a plánovaného pořízení systémů PVO krátkého a dlouhého dosahu, přičemž favorizovány jsou systémy NASAMS a SAMP/T NG. Dánsko rovněž investuje do strategické letecké mobility prostřednictvím účasti v programu MRTT a plánuje pořízení dvou letounů Airbus A330. Námořnictvo rozšiřuje svůj potenciál zakoupením čtyř nových protiletadlových fregat a přestavbou tří lodí třídy Iver Huitfeldt na víceúčelové jednotky, čímž by mohlo disponovat až devíti fregatami; současně zvažuje pořízení ponorek, čímž by významně rozšířilo své schopnosti v oblasti podmořských operací.

Litva, Lotyšsko a Estonsko zásadně zvyšují své obranné výdaje v reakci na rostoucí bezpečnostní hrozby ze strany Ruska, přičemž Litva plánuje v roce 2026 vynaložit 5,25 % HDP na obranu a Estonsko od příštího roku stanoví výdaje ve výši 5 % HDP, zatímco Lotyšsko usiluje o dosažení této úrovně do roku 2028. Tyto investice mají pokrýt rozvoj protivzdušné obrany, nákup munice, modernizaci techniky a posílení pobřežní obrany. Litva se zároveň snaží reformovat systém povinné vojenské služby a financovat rozvoj armády prostřednictvím dlouhodobých infrastrukturních investic. Estonsko kromě budování muniční továrny zvažuje rozšíření domácí výroby obranných systémů, ale čelí problémům s náborem personálu kvůli demografickému úbytku. Lotyšsko zvažuje různá fiskální opatření pro navýšení obranného rozpočtu, včetně zvýšení deficitu či daní, přičemž cílem je vyvážit bezpečnostní potřeby s udržením ekonomické stability.

Polská státní zbrojovka PGZ po několikaměsíčním zpoždění konečně předložila žádost o financování ve výši 2,5 miliardy PLN z Fondu kapitálových investic, jehož cílem je rozšíření kapacit pro výrobu dělostřelecké munice, zejména kalibru 155 mm. Fond disponuje celkovou alokací 3 miliard PLN a jeho správa spadá pod ministra státních aktiv, přičemž vznikl na základě zákona zaměřeného především na podporu státního zbrojního sektoru. Přes zjevnou naléhavost danou válkou na Ukrajině a chronicky nedostatečnými zásobami munice v rámci NATO se realizace projektu výrazně opožďuje, mimo jiné kvůli byrokratickým průtahům a váhání PGZ ohledně výběru zahraničního partnera, který má být zvolen až v dubnu. Spolupráce může proběhnout formou licenční dohody nebo společného podniku, u nějž však Polsko trvá na většinovém vlastnictví, což komplikuje jednání. Navzdory plánům zůstává reálný termín dosažení kapacity výroby přes 100 tisíc granátů ročně posunut až k roku 2029, zatímco současná produkce nepřekračuje 50 tisíc kusů.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Dnes si přiblížíme plán ruského ministerstva dopravy, který má zajistit finanční prostředky nezbytné pro údržbu letišť a další s nimi spojené infrastruktury. Vzhledem ke stavu ruského rozpočtu na to ale nebudou vyčleněny státní peníze, byl připraven návrh na zvláštní poplatek, který bude připočten k ceně každé letenky (tedy jak vnitrostátní, tak i zahraniční, a to i pro zahraniční dopravce), z nějž bude hrazena údržba letišť. Samozřejmě ne přímo, peníze získané tímto způsobem budou převáděny do zvláštního fondu pod státní kontrolou, z nějž budou následně přerozdělovány pro jednotlivá letiště.

Podle zveřejněného návrhu má být cena každé letenky navýšena o nejméně 150 rublů, přičemž je předpokládáno, že na údržbu letišť přispějí i samotné aerolinky. Podle vyjádření asociace letišť by ani poplatek ve výši 300 rublů nepostačoval k pokrytí nákladů na údržbu, neboť při stávajícím provozu by vybraná částka odpovídala přibližně 30 miliardám rublů ročně, a aby bylo možné pokrýt veškeré náklady spojené s údržbou letišť, bylo by potřeba navýšit tento poplatek na 500 až 1000 rublů.

Takto vysoký dodatečný poplatek však může omezit celkový počet pasažérů, to ale údajně přinese pozitiva ve formě menšího opotřebení letadel i infrastruktury, neboť bude potřeba méně letů. Evidentně se ale nikdo nezabývá finanční situací aerolinek, která je již nyní komplikovaná a další pokles počtu pasažérů ji rozhodně nezlepší.

Dnešní Třešnička™ bude diplomatická lahůdka z dob, kdy jsme se za Prezidenta styděli – tedy za toho druhého. Na Hradě se totiž léta lila vlastní verze „diplomatického protokolu“ a to přímo z demižonů. Miloš Zeman, vrchní degustátor všeho tekutého nad 35 %, zřejmě usoudil, že nejlepší dar pro státníky světa je přelitý kořalečný anonym bez kolku, původu a známého složení. Králové, prezidenti i emírové odjížděli s tekutým Kinder překvapením, které by neprošlo ani na jarmarku v Dolní Lhotě. A když se policie konečně zeptala, co to vlastně světu vyvážíme, Zeman jen suše odvětil, že šlo o dary od návštěv – což v překladu zemanštiny znamená, že se na Hradě slévalo i rozlévalo to, co donesl Pepa z hospody na rohu. Ale nebojte, i kdyby se něco stalo, odpovědnost si nevezme nikdo. Mimochodem, jak že se jmenoval za Zemanovo panování ten ministr vnitra, který chtěl využít bezprecedentního teroristického útoku Ruské federace na naší zemi, aby vyhandloval nějakou nefunkční vakcínu?

Blízkovýchodní fík™ dnes voní po zatuchlině starého režimu, lehce přepálené kadidlem pokrytectví. V rámci oslav Íd al-Fitr se syrský režim rozhodl „velkoryse“ propustit ze slavné věznice Adra ty, kteří kdysi sloužili 4. divizi Republikánské gardy – tedy elitní bijce Bašárova režimu (zbytek po převratu raději zdrhli do Iráku). A teď se chtějí vrátit. Jakože zpátky do klubu. Vrcholem vtipu je, že jejich velitel je stále někde na svobodě. V balíčku milosti jsou i policajti starého režimu – ti, co uměli a věděli přesně, kdy přitvrdit a kdy se dívat jinam. Někde v kopcích Latákie si teď Mikdád Fátiha nejspíš stříhá nehty a směje se jako Assad při ruském vetu v OSN. Protože jak známo – revoluce žije, ale starý režim má pořád klíče od všech cel.

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.

Děkujeme za každou podporu!

Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1133 #aktuvalka

Analýza 1133. dne ruské invaze na Ukrajinu 01.04.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 1-04-2025/

(1 593 slov, doba čtení 8 minut)
V noci na 1. dubna zaútočila ruská armáda na Ukrajinu dvěma řízenými leteckými střelami typu Ch-59/69. O útoku informovalo velení ukrajinského letectva. Střely byly odpáleny z taktických letounů ve směru na Záporoží. Obě byly úspěšně sestřeleny ukrajinskou protivzdušnou obranou. Zároveň letectvo nehlásilo žádné útoky drony typu Šahed ani použití klamných cílů. Ruská armáda přitom obvykle v noci vypouští nad Ukrajinu desítky bezpilotních prostředků. Nepřítomnost útočných dronů potvrdil také Andrij Kovalenko, šéf Centra pro boj s dezinformacemi při Radě národní bezpečnosti a obrany. „Sledujme to dál – zatím to nic neznamená,“ dodal.

Neplecha v Rusku:

Směr Belgorod: V Belgorodské oblasti zahájily ruské jednotky řadu útoků u Děmidovky. Ke konci dne se stále svádějí poziční boje.

Směr Kursk: Útoky ukrajinských dronů ukazují, že jsou Rusové v severní části vesnice Basivka.

Kanál Slivočnyj Kapríz píše, že poziční boje v Kurské oblasti pokračují. Během nich ruským jednotkám mělo podařit postoupit přibližně o kilometr od vesnice Melovoje a zaujmout nové pozice ve směru na Olešné. Po celou dobu na ruské jednotky pálí ukrajinské dělostřelectvo.

Ukrajinské zdroje potvrzují boje severně a východně od Olešné a na severním okraji Gujeva.

Směr Sumy: Pokračující boje v okolí vesnic Basovka a Žuravka. Jinak je situace beze změn.

Severovýchodní fronta: Jižně od Západného pokračují těžké boje na severních přístupech do Kindrašivky i na severu samotné vesnice. Kindrašivka je velmi důležitá pro obranu Kupjansku, protože přes ní prochází cesta ze severu do města. Poziční boje probíhaly v Serebrjanském lese a okupanti ostřelovali ukrajinské pozice ve Verchnokamjanském.

Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru nadále přichází velice málo zpráv a to jak od obránců, tak od okupantů. Nejnovější videa z místa ukazují útoky ruských dronů na přístupových cestách do města a nenaznačují další postup okupantů.

Doněcká fronta: Z Torecku nemáme žádné nové zprávy. Útoky ruských dronů na obrněný transportér ozbrojených sil Ukrajiny jedoucí podél ulice Istoryčná ukazují na to, že obránci nadále drží pozice v centru města. Na jihozápad od Torecku hlásí DeepstateUA další postup okupantů ve vesnici Pantelejmonivka, Olexandropil však po ukrajinském protiútoku zůstává zemí nikoho.

Ve směru na Pokrovsk se bojuje v Dačenském, u Ševčenka a v Kotlyném, kde okupanti podnikli další útok. Jižně od Pokrovsku ukazují útoky ukrajinských dronů v Avdijivce, že se zde situace prakticky nezměnila. Ukrajinské ozbrojené složky se však stáhly z Rozlivu a okupanti nyní ovládají celou vesnici s výjimkou zemědělského areálu na jejím západě. O Rozliv se bojuje už několik dní a ač se do této vesnice původně dostaly jen malé skupiny ruských průzkumníků, dnes jsou zde pravidelné jednotky ze 36. samostatné gardové mechanizované brigády. Celá situace může nakonec vést ke stažení ukrajinského taktického úkolového uskupení, které má za úkol obranu této části fronty do oblasti Bahatyr – Odradne, kde je další obranná linie.

Jižní fronta: Rusové začali tlačit jižně od Kamjanského, na což obránci odpovídají pomocí dronů. Situace se zde příliš nezměnila, čekáme však, že tu uvidíme aktivní bojové operace i v dalších dnech.

Diplomatické a politické události:

Americký prezident Donald Trump odmítl návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na zavedení prozatímní správy na Ukrajině pod vedením OSN.Na brífinku to uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruce. Ministerstvo zdůraznilo, že Ukrajina je ústavní demokracií a způsob jejího řízení určují její občané a ústava. Bruce zároveň uvedla, že Spojené státy nadále podporují diplomatické řešení, které je podle ní nezbytné pro dosažení úplného příměří a nastolení trvalého a spravedlivého míru. „Prezident Trump dal jasně najevo, že Rusko a Ukrajina musí přistoupit k plnému příměří. Na tom se nic nemění,“ řekla. Doplnila také, že jakékoli jednání bude vyžadovat od obou stran – Ruska i Ukrajiny – „těžká rozhodnutí a kompromisy“.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že Evropská unie má vše, co potřebuje k tomu, aby se ubránila americkým celním opatřením. Uvedla to 1. dubna během projevu v Evropském parlamentu. „Mnoho Evropanů cítí velké zklamání z prohlášení Spojených států,“ poznamenala a dodala: „Řekněme si to na rovinu – tuto konfrontaci nezačala Evropa. Považujeme ji za chybnou. Ale máme veškeré prostředky, jak chránit naše občany i naši prosperitu. Máme největší jednotný trh na světě. Máme vyjednávací sílu. Máme schopnost se bránit. Vždy se postavíme na obranu Evropy.“ Von der Leyen zároveň zopakovala, že obchodní válku si nepřeje nikdo – ani ve Spojených státech, ani v Evropě. Evropská unie podle ní zůstává otevřená jednání. „Do vyjednávání půjdeme z pozice síly. Evropa má v ruce mnoho trumfů – od obchodu přes technologie až po velikost našeho trhu. Ale tato síla spočívá i v naší připravenosti přijmout tvrdá odvetná opatření. Všechny možnosti jsou na stole,“ zdůraznila. Podle ní už o dalším postupu mluvila s hlavami členských států a vlád EU. Hlavním cílem je „najít konstruktivní řešení“. Unie má však zároveň „silný plán pro případné protiopatření“. Ursula von der Leyen rovněž uvedla, že EU bude i nadále diverzifikovat své obchodní vztahy s dalšími partnery. Plánuje také „zdvojnásobit velikost jednotného trhu“ odstraněním zbývajících překážek.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock uvedla, že budoucí ukrajinsko-americká dohoda o nerostných surovinách musí být v souladu s evropskou legislativou. S odvoláním na její vyjádření o tom informuje stanice Sky News. Šéfka německé diplomacie připomněla, že Evropa se s Ukrajinou již dříve dohodla, že jakákoli nová dohoda musí být slučitelná s právem Evropské unie.

Finsko zahájí přípravy na vystoupení z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání, skladování, výrobu a převod protipěchotních min. Oznámil to finský premiér Petteri Orpo, jak informuje stanice Yle. Podle jeho slov návrh vychází z doporučení a hodnocení armády. Ministr obrany Antti Hakkänen uvedl, že myšlenku odstoupení od úmluvy jednomyslně podporuje celý obranný sektor. „Návrat protipěchotních min posílí obranyschopnost Finska. Jde o nákladově efektivní zbraň vhodnou proti nepříteli i pro finské podmínky. Naše odvedenecká armáda je dokáže snadno používat i udržovat a jsou spolehlivé,“ uvedl Hakkänen. Návrh podporuje i řada poslanců. Podle průzkumu, který provedla stanice Yle, se ze 117 oslovených poslanců 91 vyslovilo pro opuštění úmluvy, 12 proti a 14 se nedokázalo rozhodnout. Finsko zároveň plánuje do roku 2029 zvýšit obranné výdaje na tři procenta HDP. Jak uvedla ministryně financí Riikka Purra, půjde o navýšení zhruba o tři miliardy eur. Současně má být zahájena reforma pozemních sil. Premiér Orpo zdůraznil, že Rusko představuje dlouhodobou hrozbu pro bezpečnost Finska i celé Evropy, a proto je nutné převzít větší odpovědnost za vlastní obranu. Připomeňme, že už v březnu oznámily svůj odchod z Ottawské úmluvy také Litva, Polsko, Lotyšsko a Estonsko.

Polská prokuratura obvinila 43 ruských expertů, kteří se podíleli na pitvách obětí letecké katastrofy u Smolensku z roku 2010, při níž zahynula téměř celá tehdejší politická reprezentace Polska. S odvoláním na prokuraturu o tom informovala stanice TVN 24. Jak uvedl prokurátor Krzysztof Schwartz, vedoucí vyšetřovacího týmu, úřady chystají zatykač na více než 40 ruských soudních znalců, kteří vypracovávali závěry po provedení pitev obětí tragédie. Podle něj 43 ruských odborníků provedlo celkem 61 pitev. Jejich zprávy však podle vyšetřovatelů obsahují velké množství nepravdivých údajů. „Vyšetřování týkající se falešných výpovědí ruských genetiků a soudních lékařů je jedním z několika důležitých tzv. ‘smolenských řízení’. Zjistili jsme, že zprávy o pitvách obětí, které připravili ruští lékaři, obsahují značné množství nepravdivých informací,“ uvedl Schwartz. Polská strana v této věci požádala Rusko o právní pomoc, Moskva však podle prokuratury oznámila, že spolupracovat nebude.

Svéráz ®uské ekonomiky se dnes bohužel neurodil.

Dnešní Třešnička™ je pozvánkou do paralelního vesmíru. Navzdory aprílovému datu neztrácí tato výroční analýza nic na vážnosti – konflikt v alternativní realitě, kde se Česká republika stala obětí imperialistických choutek autoritářského Polvenska, zůstává krutě reálný.

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1134 #aktuvalka

Analýza 1134. dne ruské invaze na Ukrajinu 02.04.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 2-04-2025/

(2 317 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 2. dubna vypustily ruské síly do vzdušného prostoru Ukrajiny celkem 74 útočných a průzkumných dronů. Ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit 41 z nich. O události informovalo ukrajinské vojenské letectvo. Útok byl odražen pomocí letectva, jednotek elektronického boje a mobilních palebných týmů. Drony byly sestřeleny na severu, jihu a východě země. Dalších 20 nepřátelských dronů zmizelo z radarů a nedošlo k žádným škodám.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem nočních útoků se opět stala energetická infrastruktura. V Sumské oblasti zasáhl dron FPV trafostanici, v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti poškodila dělostřelecká palba elektrické vedení. Bez elektřiny zůstalo téměř 4 000 odběratelů. Podle prezidenta svědčí systematičnost útoků o tom, že Moskva „nerespektuje diplomatické úsilí partnerů“ a nemá zájem ani o částečné příměří. „Neměli bychom čekat až do 11. dubna, kdy uplyne měsíc od chvíle, kdy Rusko odmítlo americký návrh na zastavení palby. Musíme jednat co nejdříve,“ prohlásil Zelenskyj.

Podle informací jihokorejského sboru náčelníků štábů zveřejněných agenturou Yonhap pokračuje Severní Korea v rozsáhlé vojenské podpoře Ruska, když k březnu 2025 přepravila na jeho území již přibližně 11 000 vojáků, z toho 3 000 pouze v lednu a únoru. Zhruba 4 000 severokorejských vojáků mělo být doposud zabito v bojích. Kromě personálu Pchjongjang nadále dodává munici, vojenskou techniku a dělostřelectvo, přičemž jihokorejské zdroje uvádějí pravděpodobnou přítomnost samohybných děl Koksan a raketometů M-1991.

Neplecha v Rusku:

Směr Belgorod: Jsou hlášeny pokračující bojové operace v oblastech vesnic Demidovka a Popovka. Ruský kanál ArchandělSpetsnaza napojený na ruský neonacistický prapor Rusič sdílel na svém TG kanále záběry útocích dronů na ukrajinskou techniku v oblasti. Dodává, že se zde AFU jednotky snaží zakopat a vytvořit si lepší pozice.

Směr Kursk: Poziční boje v oblasti pokračují. Jinak je situace beze změn.

Směr Sumy: Propagandista DnevnikDesantnika píše že v Basovce ukrajinské jednotky znovu útočí a v důsledku dalšího útoku ruské jednotky údajně zničily neupřesněný počet obrněných vozidel. Dvě útočné skupiny měly být podle jeho tvrzení také eliminovány. V oblasti Žuravka byla při odrážení útoku údajně zlikvidována skupina příslušníků ukrajinské cizinecké legie z Kolumbie. Pabla Escobara po ruce zrovna nemáme. Proto není možné tuto informaci ověřit z nezávislého zdroje.

Severovýchodní fronta: Na severu této části fronty jsme nezaznamenali žádnou změnu. Na jihu pokračují poziční bitvy v tom co zbylo ze Serebrjanského lesa a ruské jednotky pokračují v útocích v okolí Bilohorivky a ve směru na Verchnokamjanské. Situace se více méně nezměnila.

Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru nemáme žádné novinky. Videa ukazující útoky ruských FPV dronů na ukrajinské drony naznačují, že ani zde se situace prakticky nezměnila, okupanti kontrolují západ, většinu severní části a část na jihu města.

Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v centrální části města a okupanti ostřelují západní přístupové části a sídliště Komsomol. Výrazné změny jsme zde nezaregistrovali.

Ve směru na Pokrovsk jsme nezaznamenali žádné výrazné změny. V Ševčenku, které okupanti drží prakticky celé je poslední dny relativní klid, což platí i pro Piščané. V Kotlyném okupanti nadále drží industriální areál šachty dolu Pokrovskaja východně od vesnice, ale zdá se, že jsou v areálu zablokovaní a závislí na zásobování drony. Vesnice samotná je z velké části pod kontrolou obránců, okupanti kontrolují jen jižní část ležící za silnicí. Jižně od Porovsku okupanti za podpory obrněných vozidel zaútočili v Preobražence a v jihovýchodní části Bohdanivky. V první jmenované vesnici byli okupanti zničeni, ve druhé boje stále pokračují. Východně od Novopavlivky se Rusům podařilo obsadit několik remízků mezi poli jižně od vesnice Sribné.

V Rozlivu pokračují těžké boje, okupantům se v noci do vesnice daří infiltrovat posily a obránci jim v tom zatím nejsou schopni zabránit. Ruské zdroje dnes zveřejnily video, ve kterém je vidět ruské dělostřelecké ostřelování vesnice, domníváme se však, že se jedná o starší záběry, které neodrážejí aktuální situaci.

U Veliké Novosilky se okupanti pokusili postoupit severně od Burlackého, útočná skupina však byla zničena za pomocí dělostřelectva a dronů.

Jižní fronta: Na Záporožském směru nepřítel postoupil v jižní části Lobkova a útočí na střední část s pěšími jednotkami směrem na sever. Boje pokračují také v oblasti Ščerbaky a Malé Ščerbaky.

Diplomatické a politické události:

Padesát amerických senátorů napříč republikánskou i demokratickou stranou předložilo návrh zákona, který zavádí sankce proti Rusku, pokud Moskva odmítne vyjednávat s Ukrajinou. S návrhem přišli republikán Lindsey Graham a demokrat Richard Blumenthal. Zákon počítá s primárními i sekundárními sankcemi vůči Rusku a osobám, které podporují jeho agresi vůči Ukrajině, pokud Moskva odmítne vstoupit do mírových jednání, nebo se pokusí podkopat ukrajinskou suverenitu po uzavření dohody. „Navrhujeme zavést clo až 500 % na zboží ze zemí, které obchodují s Ruskem – například s ruskou ropou, plynem, uranem a dalšími surovinami. Tyto sankce mají být tvrdé z dobrého důvodu,“ uvádí senátoři.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že vyslání polských vojáků na Ukrajinu by poskytlo ruské propagandě záminku tvrdit, že Polsko má úmysl obsadit ukrajinská území. V rozhovoru pro rádio RMF24 Sikorski upozornil, že Moskva už nyní obviňuje Varšavu z toho, že se chystá poslat vojáky na Ukrajinu kvůli dělení území. Podle něj není důvod, proč Rusku poskytovat nové argumenty. Zároveň ale zdůraznil, že polské firmy budou po válce „největším beneficientem“ obnovy Ukrajiny díky geografické blízkosti a jazykové příbuznosti.

Maďarský ministr spravedlnosti Tuzon Bencze oznámil, že země hodlá vystoupit z Mezinárodního trestního soudu (ICC). Informovala o tom maďarská redakce Rádia Svobodná Evropa s odvoláním na své zdroje. Ministr toto rozhodnutí oznámil během setkání s velvyslanci na půdě Ministerstva zahraničních věcí a obchodu. Už v loňském roce maďarská média informovala, že premiér Viktor Orbán pověřil tři ministry, aby analyzovali důsledky případného vystoupení Maďarska z ICC – zejména s ohledem na členství země v Evropské unii. Podle Rádia Svobodná Evropa padlo politické rozhodnutí o vystoupení již před několika týdny. Maďarská vláda však vyčkávala, jaký postoj zaujme americký prezident Donald Trump k ICC. Trumpovo oznámení, že uvalí sankce na Mezinárodní trestní soud kvůli zatykači na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bylo podle maďarské vlády vnímáno jako „zelená“ k odchodu. Postup bude následující: vláda předloží návrh parlamentu a pokud jej většina schválí, proces vystoupení bude oficiálně zahájen. Celý proces může trvat až jeden rok.

Dánsko rozšířilo schopnosti své protivzdušné obrany rozhodnutím vybavit nové systémy Skyranger 30 raketami Mistral 3, které doplní jejich hlavní výzbroj v podobě 30mm kanónu. K tomuto kroku došlo v návaznosti na kontrakt z roku 2024, v jehož rámci si dánské ozbrojené síly objednaly celkem 16 protiletadlových systémů Skyranger 30 od německé společnosti Rheinmetall, přičemž čtyři mají být dodány do konce roku 2026 a zbylých dvanáct v období 2027–2028. Rámcová dohoda o dodávkách střel Mistral 3 byla podepsána 1. dubna 2025 během první státní návštěvy krále Frederika X ve Francii a zahrnuje dodání 250 až 1000 kusů této francouzské střely krátkého dosahu.

Spojené království zahájilo rozsáhlý program posílení svých schopností raketového dělostřelectva s cílem zvýšit počet raketometů M270 na celkový počet 76 až 85 kusů do konce roku 2029. Základem plánu je modernizace stávajících 26–29 aktivních M270B1 a neupřesněného počtu systémů ze záloh na standard M270B2/A2, přičemž celkem má být modernizováno 44 odpalovacích zařízení. Modernizace zahrnuje instalaci nové kabiny posádky s vyšší ochranou, zesílené pancéřování, zlepšenou odolnost proti minám a improvizovaným nástrahám, nové kompozitní pásy a implementaci pokročilého systému řízení palby kompatibilního s municí M142 HIMARS. Zbývající raketomety mají být pořízeny formou nákupu, přičemž Británie získá 15 kusů z USA a další stroje z rezervních zásob jiných států, mimo jiné z Norska, které již vyměnilo 11 svých dříve vyřazených M270 za stejně početný kontingent, který Londýn poskytl Ukrajině.

Francie nepozorovaně upravila svůj plán modernizace stíhacích letounů Mirage 2000D v rámci programu Rénovation Mi-Vie (RMV), když oznámila, že celkový počet upravených strojů vzroste z původně plánovaných 48 na 50 kusů. Podle ministerstva ozbrojených sil bylo do konce roku 2024 dodáno 47 letounů a zbylé tři mají být předány v průběhu roku 2025. Program RMV, který zahrnuje například integraci schopnosti nesení střel AASM a modernizaci avioniky, byl několikrát odložen a redukován oproti původnímu cíli 55 strojů stanovenému ve vojenském programovém zákoně 2009–2014. Aktuální navýšení nebylo zahrnuto v oficiálním přehledu obranných dodávek pro rok 2025 a přichází v době, kdy se v parlamentních kruzích diskutuje o možném přesunu letounů Mirage 2000-5F na Ukrajinu, což by mohlo zvýšit význam modernizovaných Mirage 2000D pro zajištění domácích bojových schopností.

Německý Bundeswehr oficiálně uvedl do služby nově vytvořenou těžkou bojovou brigádu Panzerbrigade 45, která bude trvale dislokována v Litvě a představuje historicky první plně operační německou brigádu umístěnou mimo území SRN. Slavnostní ceremoniál proběhl ve Vilniusu, kde brigáda představila svůj znak a velení převzal brigádní generál Christoph Huber. Jednotka vznikla na základě rozhodnutí ministra obrany Borise Pistoriuse z léta 2023 a následné bilaterální dohody podepsané 18. prosince 2023. Brigáda má mít přibližně 4 800 vojáků a 200 civilních zaměstnanců a její jádro tvoří mechanizované a tankové prapory z Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska doplněné o mnohonárodní prvek navazující na dosavadní činnost eFP Battle Group. Plná operační připravenost brigády v Litvě je plánována do roku 2027, přičemž její dosažení závisí na dokončení nezbytné infrastruktury ze strany litevské vlády.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Dnes se zaměříme na vývoj výkonu ruské ekonomiky na základě indexu PMI (Purchasing Managers’ Index). Ten je zpracováván společností S&P pro třicet nejdůležitějších světových ekonomik a udává celkový výkon ekonomiky na základě průmyslové výroby i služeb, přičemž 50 bodů znamená stagnaci, hodnoty nad 50 bodů růst a pod 50 bodů recesi.

V březnu tohoto roku index PMI ruské ekonomiky dosáhl hodnoty pouze 48,2 bodů, což je nejnižší hodnota za poslední tři roky, a také to znamená, že celkový výkon ruské ekonomiky, tedy i se započtením zbrojní výroby, meziměsíčně poklesl, a to zejména z důvodu poklesu celkového objemu výroby i objemu nových objednávek. Klesající trend lze sledovat již přibližně rok, jedinou výjimkou v tomto trendu byl leden tohoto roku, kdy došlo k velkým objednávkám u ruského zbrojního průmyslu.

Přičemž pokles poptávky se týkal jak vnitřního, tak i exportního trhu. Jediným sektorem, který tlumí celkový propad objemu výroby, je produkce výzbroje, bez jeho vlivu by byl celkový pokles výkonu ruské ekonomiky mnohem znatelnější. Vzhledem k tomu, že objednávky u zbrojního sektoru jsou v Rusku obvykle realizovány primárně v prvních měsících kalendářního roku, bude možné v následujících měsících na základě vývoje indexu PMI sledovat reálný vývoj ruské ekonomiky, a lze předpokládat, že bez vlivu státních dotací bude pokles výkonu ekonomiky dále pokračovat.

Dnešní Třešnička™ bude takovým tím středoškolským valčíkem, když váš partner funí a konstantně vám dupe na prsty. Bruselský návrh, že by evropské miliardy mohly primárně skončit v evropských továrnách, spustil v Bílém domě hysterii, jakou naposledy viděli, když Francie řekla „non“ na invazi do Iráku. Všechny červené kontrolky začaly blikat, a Washington přepnul do FAFO módu (Fuck Around and Find Out). Ministr zahraničí Marco Rubio se promptně teleportoval do Pobaltí, aby důrazně připomněl, že výběrové řízení bez americké firmy je jako NATO bez Američanů – zbytečné, ba přímo nebezpečné. USA si totiž chtějí „uchovat přístup k evropskému trhu“ – což v překladu z diplomatičtiny znamená: „Náš Raytheon má složenky, Lockheed má bonusy a Northrop Grumman si právě objednal nové hračky.“ A pokud Evropa bude zlobit, dostane přes ruce (nejspíš nějakým tím clem, sankcí nebo nazlobeným emoji poslaným přes Signal). A aby byla metoda cukru a biče věrohodná, Trump podepsal dekret, který přikazuje zvýšit americký vývoz! Ha, Evropo! Starý kontitent si tedy má rozmyslet, jestli chce být strategicky autonomní, nebo strategicky na vodítku, zatímco Amerika má jasno – jen přes naše zbraně!

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1135 #aktuvalka

Analýza 1135. dne ruské invaze na Ukrajinu 03.04.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 3-04-2025/

(2 117 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 3. dubna podnikly ruské síly vzdušný útok na Ukrajinu s využitím 39 útočných dronů typu Šáhed a několika simulátorových UAV. Podle velení ukrajinského letectva se podařilo sestřelit 28 vzdušných cílů. Zásahy byly zaznamenány především na severu a východě země, konkrétně v oblastech Charkovské, Doněcké a Dněpropetrovské. Dalších 7 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje

Zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Pavlo Palis dnes potvrdil, že Ukrajina nadále považuje dohody o zastavení útoků na energetickou a civilní infrastrukturu, uzavřené za účasti Spojených států, za platné. Podle Palise jsou Spojené státy pravidelně informovány o případech jejich porušování ze strany Ruska prostřednictvím diplomatických kanálů. Toto prohlášení přichází ve světle nočního masivního útoku ruskými drony, který zasáhl několik ukrajinských regionů. Ukrajina tak zjevně využívá mezinárodní dohodu jako nástroj k tlaku na své partnery, aby zvýšili politický a případně i vojenský tlak na Moskvu.

Neplecha v Rusku:

Směr Belgorod: Tato část je dnes beze změn.

Směr Kursk: Podle ruského propagandisty vystupujícího pod přezdívkou DnevnikDesantnika se ukrajinské jednotky v oblasti vesnic Gueva a Hornalu pokoušejí narychlo budovat opevnění, včetně improvizované přestavby částečně zničeného místního kláštera na obranný bod.

Ruský telegramový kanál Slivočnyj Kapríz uvádí, že v Sudžanské oblasti pokračují poziční boje a ruské síly údajně obsadily centrální část Guevy, kde se momentálně snaží konsolidovat své pozice. Zóna ruské kontroly se má podle těchto zdrojů rozšířit až o 500 metrů. Informace však pocházejí výhradně z ruských kanálů a zatím je nelze nezávisle ověřit.

Směr Sumy: Ukrajinský analytický projekt DeepStateUA informuje, že taktika ruských sil v tomto sektoru se nemění. Útočící jednotky se pokoušejí rychle pronikat do vesnic na čtyřkolkách, následně opouštějí vozidla a ukrývají se v ruinách, sklepech a opuštěných stavbách, kde se konsolidují a postupně vyvíjejí tlak na obránce. Ukrajinské obranné jednotky podle autorů zprávy pokračují v aktivní obraně, a to navzdory komplikovaným podmínkám v oblasti.

Charkovská situace je nadále bez nových informací.

Severovýchodní fronta: Ruské síly vyvíjejí tlak na severní část Ondrašivky, nicméně obránci zde zatím úspěšně drží své pozice. Intenzivní boje probíhají rovněž v Kindrašivce, bez potvrzeného postupu na některé ze stran. Na jihu fronty pokračují poziční střety a vzájemné ostřelování v oblasti Serebrjanského lesa a u Bilohorivky. Významnější změny v linii jsme zde dnes nezaznamenali.

Bachmutská fronta: V Časiv Jaru se ukrajinským jednotkám podařilo osvobodit několik panelových domů západně od střední školy č. 15. Ruské dělostřelecké a dronové údery v tomto sektoru tento postup nepřímo potvrzují. Jinak zůstává situace na této části fronty stabilní, bez dalších změn v linii.

Doněcká fronta: V Torecku dnes beze změn. Jihozápadně od města se okupantům podařilo postoupit do východní části Olexandropilu, jak ukazuje video s ruskou vlajkou vyvěšenou na okraji vesnice. Oblast brání primárně jednotky teritoriální obrany, a pokud nebude situace posílena zálohami, hrozí další ruský postup.

Ve směru na Pokrovsk ruské jednotky opět pronikly do jižní části Tarasivky, kde pokračují boje a útoky dronů na ukrajinské pozice. Západněji byla zničena ruská útočná skupina severně od Tymofijivky ještě před přechodem na ukrajinské pozice. Intenzivní střety pokračují o Lysivku, kde se okupanti pokoušejí tlačit na sever. V Ševčenku a Piščané zůstává situace beze změn. V Kotliné se však stále bojuje – ukrajinské jednotky se pokoušejí obklíčit ruské síly v prostoru větrací šachty dolu Toreckaja.

Jižně od Pokrovsku se ukrajinským jednotkám podařilo zničit další ruskou útočnou skupinu, která postupovala údolím Stavkovaja západně od Slovjanky. Na jižním okraji tohoto úseku ruské síly podle DeepstateUA postoupily v Andrijivce, kde se jim podařilo obsadit další část vesnice.

Jižní fronta: Podle DeepStateUA ruské síly postupují v Pjatichatkách, nicméně z ruských zdrojů přichází záběry naznačující, že se okupanti dostali až do Lobkového, kde údajně zajali několik ukrajinských obránců. Není však zřejmé, zda šlo pouze o průzkumný nájezd, nebo zda Rusové ve vesnici zůstali. Situace je zde momentálně nepřehledná a vyžaduje další ověření.

Chersonská fronta je dnes beze změny

Diplomatické a politické události:

Von der Leyen: EU bude reagovat na americká cla protiopatřeními. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že Evropská unie je připravena reagovat protiopatřeními na cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, pokud jednání s Washingtonem ztroskotají. Ve svém prohlášení, které zveřejnila tisková služba EK, označila rozhodnutí USA zavést plošná cla za vážnou ránu světové ekonomice. Podle ní poškodí podniky i spotřebitele po celém světě a naruší globální hospodářské vztahy. „Miliony lidí budou platit víc za potraviny, léky i dopravu. Vzroste inflace – a nejvíce to dopadne na ty nejzranitelnější. Od prvního dne budou trpět velké i malé firmy,“ varovala von der Leyen. Souhlasila však s Trumpovou kritikou nedostatků světového obchodního systému a vyjádřila podporu jeho reformě. Zároveň ale zdůraznila, že cla nejsou řešením. Evropská komise podle ní už dokončuje první balík odvetných opatření v reakci na ocelová cla a připravuje se i na další kroky, pokud jednání selžou. „Od začátku jsme připraveni jednat o odstranění překážek v transatlantickém obchodu. Ale zároveň jsme připraveni odpovědět,“ dodala.

EU zajišťuje více než polovinu ukrajinské potřeby munice. Evropská unie momentálně pokrývá více než 50 % z celkové potřeby dvou milionů dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. Uvedla to vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas, kterou cituje agentura Reuters. „Postupujeme velmi dobře. Pomoc Ukrajině je třeba dodat co nejrychleji. Prezident Zelenskyj řekl, že pro získání dvou milionů granátů potřebují 5 miliard,“ uvedla Kallas. Zároveň ocenila, že už nyní existuje několik konkrétních návrhů a že se různé členské státy aktivně zapojují. Připomeňme, že už v listopadu 2024 uvedl tehdejší šéf diplomacie EU Josep Borrell, že v roce 2025 bude Unie schopna dodat Ukrajině další milion kusů munice, pokud výrobci dosáhnou „cestovní rychlosti“.

Zelenskyj: V příštích týdnech může dojít k příměří. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj věří, že v nadcházejících týdnech či měsících existuje reálná šance donutit Rusko k zastavení palby. Uvedl to během návštěvy Černihivské oblasti. Podle Zelenského jsou ve věci příměří jednotní jak Ukrajina, tak i Spojené státy a evropští partneři – i když má každý své zájmy. Zároveň zdůraznil, že příměří by znamenalo konec horké fáze konfliktu, ale ne konec války jako takové. „Po příměří by to byl pro naše lidi jasný signál, že se blíží konec války a spravedlivý mír,“ řekl prezident.

Rubio: USA zůstávají v NATO, ale chtějí silnější alianci. Spojené státy zůstávají v NATO, ale očekávají, že aliance bude silnější. Prohlásil to americký ministr zahraničí Marco Rubio během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bruselu. „Spojené státy jsou v NATO aktivnější než kdy dřív. Hysterie a přehánění, která slyším v médiích, jsou neopodstatněná,“ řekl Rubio. Podle něj prezident Donald Trump jasně vyjádřil podporu NATO a potvrdil, že USA v alianci zůstávají. Zároveň však Washington očekává, že členské státy posílí své obranné kapacity – konkrétně tím, že navýší obranné výdaje na 5 % HDP.

Maďarsko zahájilo proces vystoupení z Mezinárodního trestního soudu. Maďarská vláda oficiálně oznámila zahájení procesu vystoupení z Mezinárodního trestního soudu (ICC). Uvedl to vládní mluvčí Gergely Gulyás, kterého cituje maďarský server Index. Podle něj premiér Viktor Orbán věří, že se ICC odchýlil od svého původního poslání a stal se politickým nástrojem – příkladem je podle něj obžaloba izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který navzdory zatykači právě navštívil Budapešť. Gulyás zdůraznil, že Maďarsko považuje takový postup za nepřijatelný a nadále se nechce na činnosti soudu podílet. Již loni média informovala, že Orbán pověřil tři ministry analýzou dopadů možného vystoupení z ICC, zejména s ohledem na členství v EU.

Porsche zvažuje návrat k výrobě zbraní. Německá automobilka Porsche zvažuje návrat na světový trh se zbrojní technikou a obnovu vývoje obranných produktů. Informoval o tom německý magazín Europäische Sicherheit und Technik. Důvodem jsou obří ztráty – v roce 2024 firma vykázala čistou ztrátu ve výši 20 miliard eur a hledá nové oblasti podnikání. Porsche přitom není v obranném sektoru žádným nováčkem. Od roku 1958 spolupracovalo s Bundeswehrem na vývoji obrněné techniky, včetně tanku Leopard 1. Za druhé světové války pak Porsche navrhovalo a vyrábělo bojovou techniku včetně těžkých tanků Tiger, Tiger 2, samohybných děl Ferdinand a supertěžkého tanku Maus.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Dnes se zaměříme na na inverzní rovnost, tedy lépe řečeno rostoucí majetkovou nerovnováhu ruské populace. Přehled časopisu Forbes za rok 2024 ukázal, že 146 nejbohatších ruských oligarchů vlastní větší majetek, než jaký má v bankách uložený celá zbývající ruská populace. Jejich celkový majetek podle Forbesu dosáhl 625,5 miliardy USD. Tato suma odpovídá přibližně třetině ruského HDP, přičemž v průběhu roku 2024 objem jejich majetku vzrostl o přibližně 50 miliard USD.

V přepočtu podle kurzu ke konci roku 2024 se jedná o 63,3 bilionu rublů, veškeré úspory Rusů uložené na bankovních účtech dosahovaly 57,5 bilionu rublů. Zde je ale potřeba připomenout také informaci, kterou jsme podali 20.2., že totiž pouze 12% ruské populace má v současné době úspory vyšší, než jsou tři měsíční platy. Majetek ruských oligarchů je také větší, než rezervy zlata a zahraničních valut, které drží ruská centrální banka.

První místo v žebříčku Forbesu zaujímá z ruských oligarchů majitel Lukoilu Vagit Alekperov, jehož majetek se v průběhu roku 2024 zvětšil o 100 milionů USD a dosáhl 28,6 miliard USD, druhým je předseda představenstva skupiny Severstal Alexej Mordašov, jehož majetek v průběhu roku 2024 vzrostl z 25,5 miliardy USD na 28,6 miliardy USD. Vidíme tak, že majetková nerovnováha ruské populace, která byla již dříve vyšší než například v ČR, se za současného speciálního režimu ještě více zesílila, samozřejmě za tichého souhlasu ruské vlády.

Dnešní Třešničku™ nám napsal sám Mario Puzo, a asi je vystřižená z nového remaku Kmotra – akorát že tentokrát Donem není Corleone, ale Trumpone. Amerika 2025 totiž redefinuje pojem „volný trh“: kdo není s námi, ten platí clo. Amerika definitivně zahodila iluze o volném trhu a přešla na model „nabídky, kterou nemůžeš odmítnout“: zaveď cla, zavři trhy, obviň ostatní z neférovosti a nazvi to ekonomickou svobodou. Ale nejikoničtější moment přichází teď: Elon Musk, dosavadní šéf Ministerstva vládní efektivity, odchází ze své formální funkce, ale ne ze struktury. „Zůstává přítelem a rádcem,“ hlásí suše viceprezident Vance. A my už jen čekáme na tu legendární scénu od Scorseseho: dveře Oválné pracovny se pomalu zavírají, kamery couvají, Musk stojí, beze slov, přítomný u zrodu impéria. Rodina je semknutá. Loajalita se neztrácí – jen mění formu. Vítejte v Americe, kde i obchodní politika má svou omertu a každý, kdo zpochybní výhody „recipročních“ cel, se probudí s hlavou koně ve své ekonomické prognóze.

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1136 #aktuvalka

Analýza 1136. dne ruské invaze na Ukrajinu 04.04.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 4-04-2025/

(3 375 slov, doba čtení 18 minut)
V noci na 4. dubna podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu za použití 78 útočných dronů typu Šahed a cvičných (simulačních) dronů. Podle ukrajinské protivzdušné obrany bylo k 8:30 ráno potvrzeno sestřelení 42 útočných bezpilotních prostředků na severu, východě a ve středu země. Dalších 22 klamných dronů zmizelo z radarů, přičemž nebyla zaznamenána žádná škoda.

Ruské síly provedly 4. dubna útok na město Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti. Oznámil to šéf oblastní správy Serhij Lysak. Podle Oleksandra Vilkula, předsedy městské obranné rady, byla nad městem odpálena balistická raketa, která zasáhla centrum obytné čtvrti. Úder dopadl v blízkosti dětského hřiště. Počet obětí útoku vzrostl na 14, mezi nimi je šest dětí. Více než 50 lidí bylo zraněno. Údaje nejsou konečné. Na místě vypukly požáry a byly poškozeny výškové obytné budovy. Záchranáři stále sčítají oběti a škody.

Neplecha v Rusku:

Belgorodská oblast: Boje v tomto sektoru vstoupily do čtvrtého týdne a ukrajinské jednotky stále drží pozice v obcích Děmidovka a Popovka, které obsadily během ofenzívy zahájené 18. března. Ruským silám se nedaří tyto vesnice znovu ovládnout, a proto zesilují letecké údery. Na dostupných záběrech je vidět útočný vrtulník Mi-28, jak útočí neřízenými raketami poblíž Kondratovky, asi 7 km od kontaktní linie. Zajímavostí je, že Ka-52 jsou zde méně časté, přestože dříve jeden z Mi-28 utrpěl poškození po zásahu HIMARSem.

Do oblasti byly přesunuty jednotky praporu „Anvar“ a oddíly „Achmat“, ale dle ruských zdrojů je síly na místě již výrazně více. Ruské drony systematicky ničí objekty, kde se ukrývá ukrajinská pěchota. Na nově publikovaných záběrech je vidět zničená technika AFU, včetně inženýrských vozidel, která svědčí o pokusu o průlom. Podle některých ruských zdrojů nyní Ukrajinci těží ze zředění ruských sil a snaží se zatlačit ruskou obranu do šíře celé pohraniční linie, čímž brání její konsolidaci. Boje zde s vysokou pravděpodobností budou pokračovat i v následujících dnech.

Kurská oblast: Podle ukrajinského analytika Petrenka došlo k útokům na ruské pozice v oblasti západně od obce Melovoy. Útočící síly měly vycházet ze zalesněného terénu směrem na Olešné. Rozsah a výsledek těchto operací zatím nejsou potvrzeny nezávislými zdroji.

Sumská oblast: Tato část fronty dnes beze změn. Pokračují poziční střety v okolí obcí Basovka a Žuravka bez potvrzených posunů jedné či druhé strany.

Severovýchodní fronta: Ruským jednotkám se podařilo překročit řeku Oskil a proniknout do východní části vesnice Kamjanka. Zde byly následně zasaženy ukrajinskými drony a boje nadále pokračují. Jižněji, poblíž obce Tereny, se okupanti snaží využít údolí severně od Novoljubivky k postupu, což začíná vytvářet tlak na obranné pozice AFU. V ostatních částech této fronty jsme nezaznamenali nové změny.

Bachmutská fronta: Západně od areálu továrny na žáruvzdorné cihly v Časiv Jaru došlo k úderům ruských dronů, ale situace na linii zůstává beze změn. Boje zde evidentně pokračují bez jasného postupu jedné ze stran.

Doněcká fronta: V Torecku ruské síly postoupily v areálu šachty dolu Toreckaja, což potvrzuje DeepStateUA. Na jižním okraji města okupanti podnikají pokusy obejít sídliště Zabalka pomocí motocyklů a obrněných transportérů, nicméně při těchto manévrech utrpěli těžké ztráty.

Ve směru na Pokrovsk probíhají boje v několika lokalitách – Zelené, Ševčenko, Kotlyného a jižně od Tarasivky – ale bez potvrzených posunů. Jižněji, v oblasti Andrijivky a Konstantynopilu, došlo k větším střetům. V Andrijivce ukrajinská obrana zlikvidovala ruský mechanizovaný útok, při němž okupanti přišli o 3 tanky, 11 BTR a 58 vojáků. Video ze zásahu ukazuje chaotickou reakci ruské kolony, svědčící o nízké úrovni výcviku. V Konstantynopilu byl další útok rovněž odražen, přičemž samotná vesnice zůstává v pásmu nikoho.

U Veliké Novosilky ukrajinské drony zaútočily na ruské pozice jižně od obce Vesele. Některé ruské zdroje tvrdí, že obec je pod jejich kontrolou, avšak tato informace zatím nebyla nezávisle potvrzena.

Jižní fronta (Záporožská oblast): Ukrajinská vojenská rozvědka oznámila zničení obrněného vozidla Tigr u Melitopolu, které přepravovalo příslušníky jednotky „Achmat Vostok“, loajální Ramzanu Kadyrovovi. Vozidlo vybuchlo 3. dubna na okraji města. Podle dostupných údajů útok způsobil smrt nejméně pěti členů osádky. Ukrajinská rozvědka akci označila za odvetu za válečné zločiny.

Diplomatické a politické události:

Rubio: Rusko musí rozhodnout o ukončení války během týdnů, ne měsíců. Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává od Ruska rozhodnutí o ukončení války v řádu týdnů, nikoli měsíců. V současnosti podle něj Moskva porušuje příměří. Rubio to uvedl po skončení jednání ministrů zahraničí NATO. „Pokud někdo hraje o čas a jen čeká, nebude nás to zajímat. Prezident Trump nespadne do pasti nekonečných jednání,“ řekl Rubio. Zdůraznil, že rozhodnutí by mělo padnout brzy – ne za půl roku, ale během několika týdnů. Pokud se tak nestane, Spojené státy podle něj přehodnotí svůj přístup. Dodal také, že Rusko odmítlo úplné příměří a přišlo jen s návrhem částečného zastavení bojů, které už navíc několikrát porušilo. „Jde o činy. […] Pokud nemáte zájem o mír, oddalujete proces, vymýšlíte výmluvy… My nic z toho nebudeme tolerovat,“ uzavřel šéf americké diplomacie.

V Kyjevě jednají Francie, Británie a Ukrajina o vyslání vojenského kontingentu. Dnes 4. dubna začala v Kyjevě jednání zástupců Francie, Velké Británie a Ukrajiny o možnosti vyslání zahraničního vojenského kontingentu na Ukrajinu. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informuje server Suspilne. Jednání probíhají na úrovni náčelníků generálních štábů. Francouzskou delegaci vede generál Thierry Burckhardt, britskou admirál Anthony Radakin. Během dne mají absolvovat řadu setkání s ukrajinským velením. Na dnešek je rovněž plánováno jejich setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cílem návštěvy francouzsko-britské delegace v Kyjevě je projednat možnosti nasazení zahraničního vojenského kontingentu na ukrajinském území.

Trumpova podpora klesla na 43 %, nejméně od návratu do úřadu. Popularita prezidenta Donalda Trumpa klesla na 43 %, což je nejnižší hodnota od jeho návratu do Bílého domu. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters/Ipsos. Trump dosáhl svého historicky nejvyššího hodnocení v lednu 2017 (49 %), nejnižšího pak v prosinci téhož roku (33 %). Jeho současný pokles důvěry začal krátce po návratu do úřadu v lednu 2024, kdy měl podporu 47 %. K 21.–23. březnu to bylo 45 %, a na začátku dubna už jen 43 %. Průzkum dále ukázal, že 57 % respondentů považuje Trumpovo řízení ekonomiky za příliš chaotické. S tímto výrokem souhlasí 90 % voličů demokratů, ale jen 25 % republikánů. Dále 52 % dotázaných uvedlo, že zvyšování cel na automobily a náhradní díly negativně ovlivní jejich blízké. Přibližně třetina Američanů — převážně republikánů — si naopak myslí, že cla škody nezpůsobí.

Trumpova cla poškodí americký zbrojní průmysl, varují experti. Cla zavedená prezidentem Donaldem Trumpem mohou zasáhnout i americký obranný průmysl – zvýší výrobní náklady a zkomplikují mezinárodní spolupráci v oblasti zbraní. Píše o tom server Politico s odvoláním na své zdroje. Podle odborníků mohou cla narušit globální dodavatelské řetězce, které Pentagon budoval desítky let. Výsledkem by bylo zdražení amerických zbraní a komplikace pro mezinárodní projekty, jako je například společná výroba ponorek s Velkou Británií a Austrálií. Diplomaté a experti varují, že snaha USA o “větší soběstačnost” může přimět partnery hledat jiné možnosti mimo spolupráci s Washingtonem. To by mohlo narušit důvěru, na níž je globální zbrojní průmysl postaven. Bílý dům ve svém výnosu uvedl, že USA by měly produkovat klíčové součástky bez „nadměrné závislosti na dovozech“. Politico ale upozorňuje, že to je mnohem složitější, než se zdá – mnoho zahraničních firem, na nichž Pentagon závisí, bude nyní čelit clům. „Dočkáme se výpadků, odvety a některé klíčové materiály buď dramaticky zdraží, nebo vůbec nebudou dostupné,“ varuje Bill Greenwalt, bývalý úředník Pentagonu pro nákup zbraní.

Trump sníží cla jen výměnou za něco opravdu výjimečného. Prezident Donald Trump uvedl, že je ochoten snížit cla, pokud mu jiné země nabídnou „něco fenomenálního“. Píše o tom Bloomberg. Během rozhovoru na palubě Air Force One obhajoval Trump svůj celní program i navzdory propadu akciových trhů. Ocenil snížení úrokových sazeb a uvedl, že ekonomická nejistota je „pod kontrolou“. „Cla nám dávají obrovskou vyjednávací sílu,“ řekl prezident a dodal, že se mu ozývají státy z celého světa. Na otázku, zda tedy zvažuje zmírnění restrikcí, odpověděl, že to záleží na tom, co bude nabídnuto. „Pokud nám někdo nabídne něco opravdu výjimečného… pak o tom můžeme mluvit,“ řekl Trump. Jeho vyjádření přišlo po jednom z nejhorších dní na burzách od dob pandemie covidu-19. Index S&P 500 přišel o 2,5 bilionu dolarů a propadl se o 5 %. Index Russell 2000 spadl o 20 % oproti maximu z roku 2021. Dolar ztratil 1,5 %.

Trumpovi poradci radí “Nevolej Putinovi, dokud neslíbí příměří”. Blízcí poradci amerického prezidenta Donalda Trumpa mu doporučují, aby zatím nevolal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, dokud ten výslovně neslíbí úplné příměří. S odvoláním na své zdroje o tom informuje NBC News. Dva vysocí představitelé Trumpovy administrativy uvedli, že telefonát mezi Trumpem a Putinem zatím není plánován. Zároveň ale připustili, že prezident se může kdykoliv rozhodnout, že s ruským lídrem mluvit chce — bez ohledu na doporučení. Už v neděli 30. března Trump v rozhovoru pro NBC News řekl, že má v plánu s Putinem mluvit během týdne (31. března až 6. dubna). Také vyjádřil silné rozhořčení nad tím, že Putin zpochybnil legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Ministr obrany USA bude vyšetřován kvůli používání aplikace Signal pro tajné komunikace. Úřadující inspektor generálního úřadu Pentagonu oznámil, že ministr obrany USA Pete Hegseth a další představitelé ministerstva budou vyšetřováni kvůli používání aplikace Signal, a to po úniku utajovaných informací týkajících se útoků na Húsíje. Podle agentury Associated Press není Signal určen k práci s utajovanými informacemi a nepatří do oficiální komunikační infrastruktury Pentagonu. Kontrola se bude rovněž týkat dodržování pravidel pro nakládání s utajovanými materiály a archivaci. Podle zákona musí členové administrativy přeposílat oficiální komunikaci na vládní e-maily, aby byly zachovány ve federálním archivu. Když byl prezident Donald Trump na tuto záležitost dotázán, odmítl se jí dále zabývat a označil ji za „zbytečnou kachnu“.

EU chystá sankce proti sociální síti X kvůli šíření nelegálního obsahu a dezinformací. Evropská unie konečně připravuje sankce proti sociální síti X (dříve Twitter), která patří Elonu Muskovi. Důvodem je porušování evropské legislativy v oblasti boje proti nelegálnímu obsahu a dezinformacím. Informuje o tom The New York Times s odvoláním na vlastní zdroje. Podle nich by sankce měly být oznámeny v létě a půjde o první uplatnění nového evropského zákona, který má donutit provozovatele sociálních sítí k odpovědnosti za obsah na jejich platformách. Sankce by mohly zahrnovat pokuty ve výši přesahující miliardu dolarů a také požadavky na změny v provozu sítě. Evropští regulátoři prý zvažují, jak vysokou pokutu uložit, přičemž berou v potaz i riziko vyhrocení vztahů s prezidentem Trumpem. Cílem je nastavit precedent pro ostatní technologické firmy. Šetření bylo zahájeno už v roce 2023 a předběžné závěry potvrzují, že X soustavně porušovala platné předpisy. Unie a X se přesto mohou dohodnout na urovnání, pokud X provede požadované změny. Kromě toho X čelí ještě druhému, rozsáhlejšímu vyšetřování ze strany EU kvůli podezření, že se platforma stala „ohniskem nenávistných projevů a dezinformací“.

Otec Elona Muska: Na Putina nelze než pohlížet s respektem. Errol Musk, otec miliardáře Elona Muska, v rozhovoru pro ruskou redakci BBC uvedl, že jejich rodina cítí respekt k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Když se na něj podíváte jen jako na člověka a ne v kontextu mezinárodní politiky, těžko v něm nevidět silného lídra,“ řekl Errol Musk. Na otázku, zda má Elon podobný názor, odpověděl, že jejich pohledy jsou si blízké. Podle něj se v jeho okolí často lidé snaží ostatní přesvědčovat, aby Putinovi nedůvěřovali, on sám ho ale považuje za „příklad silného vůdce“. K válce na Ukrajině řekl, že „teprve čas ukáže, kdo ji skutečně začal“. Dodal také, že zpočátku považoval Elonovo rozhodnutí poskytnout Ukrajině síť Starlink za správné, ale jak válka pokračovala, jeho nadšení opadlo. Zároveň odmítl, že by za změnou postoje jeho syna byly finanční zájmy: „Naše rodina má vše, co potřebuje. Nepotřebujeme další peníze.“

Spojené království je podle informací serveru Avions Legendaires připraveno bezplatně poskytnout Ukrajině 8 až 10 vyřazených transportních vrtulníků typu Puma HC.2, které byly staženy ze služby k 31. březnu 2025. Stroje pocházejí ze 33. a 230. perutě RAF a byly dříve dislokovány v jižní Anglii a jihovýchodní Asii (Brunej). Přestože jde o starší platformu původně z 70. let, mezi lety 2012–2014 prošly kompletní modernizací, včetně instalace systémů nočního vidění, moderní protiraketové obrany a kapacity pro přepravu až 15 plně vyzbrojených vojáků. Dar navazuje na nedávné rozhodnutí Portugalska, které odeslalo 8 vrtulníků SA 330J Puma, a přichází v době, kdy Francie zvažuje podobné zapojení.

Dánsko oznámilo 25. balíček vojenské pomoci Ukrajině ve výši 6,7 miliardy dánských korun (přibližně 900 milionů eur) na období 2025–2027, který zahrnuje dodávky systémů protivzdušné obrany, dělostřelectva, podpory pro dronovou a IT koalici a finanční příspěvky na posílení ukrajinského letectva. Významná část prostředků je určena na spolupráci s ukrajinským obranným průmyslem, přičemž tzv. „dánský model“ se osvědčil jako efektivní nástroj pro přímou podporu domácí výroby zbraní a vybavení pro frontu. Kromě materiální pomoci plánuje Kodaň alokovat 1,4 miliardy DKK na spolufinancování dělostřeleckých dodávek prostřednictvím aliančních partnerů a 2 miliardy DKK na pokračování spolupráce s ukrajinskými výrobci v letech 2026–2027.

Německý Bundeswehr oznámil vytvoření nové Divize pro vnitřní bezpečnost, která bude odpovědná za vedení šesti specializovaných pluků a nově zřizovaných operačních mentorských a styčných týmů (OMLT), jejichž cílem je výcvik a podpora tzv. skupin průmyslové bezpečnosti v rámci obranného průmyslu. Tyto týmy, inspirované zkušenostmi z Afghánistánu, budou zajišťovat odbornou přípravu pracovníků vybraných vojensko-technických podniků v oblastech jako ochrana proti sabotáži, obrana před dronovými útoky a reakce na krizové situace. Opatření je součástí dodatkového protokolu k „Operačnímu plánu Německo“ a má řešit očekávaný nedostatek bezpečnostních sil při krizovém nasazení, kdy by kritická infrastruktura a výrobní kapacity mohly být ohroženy. Jelikož značnou část zaměstnanců zbrojního průmyslu tvoří bývalí vojáci, kteří nemohou být v krizové situaci povoláni bez ohrožení produkce, umožní jim nový model kombinovat pracovní činnost s bezpečnostními úkoly. První operační schopnosti se očekávají do 1. dubna 2027, poté budou následovat pravidelná cvičení v délce 96 hodin k ověření připravenosti, organizovaná na žádost ministerstva obrany.

Dánsko se oficiálně připojilo k mezinárodnímu programu CAVS (Common Armoured Vehicle System) zaměřenému na vývoj a společný nákup kolového obrněného transportéru Patria 6×6, přičemž plánuje pořídit celkem 130 vozidel ve dvou tranších za přibližně 250 milionů eur. Technická dohoda s konsorciem byla již podepsána, přičemž první menší část vozidel má být objednána ještě v roce 2025 a větší tranše následovat v roce 2026. Dánsko se tak přidává k Finsku, Švédsku, Lotyšsku a Německu, které v rámci programu CAVS usilují o standardizaci a interoperabilitu v oblasti lehce až středně těžce pancéřované kolové techniky. Finsko, Švédsko a Lotyšsko již objednaly více než 750 kusů různých verzí Patria 6×6, přičemž do budoucna se počítá s vývojem dalších specializovaných variant včetně velitelských, zdravotnických či ženijních.

Polský zbrojní podnik Huta Stalowa Wola (HSW) oznámil rozsáhlý plán rozvoje, jehož stěžejní součástí je výstavba nových výrobních hal v hlavním závodě ve Stalowa Wola, které vytvoří uzavřený výrobní komplex umožňující interní přesuny bez nutnosti vývozu dílů mimo areál. V současnosti probíhá instalace technologií ve čtyřech nových halách, přičemž zahájení výroby se očekává v následujících měsících. V roce 2025 má HSW zaměstnávat přibližně 2 500 pracovníků, z toho 340 v konstrukčních a vývojových odděleních. Výrobní kapacity letos zahrnují téměř 40 houfnic Krab, přes 70 pásových bojových vozidel (včetně Borsuk IFV a velitelských verzí) a více než 100 kolových vozidel (včetně systémů Chunmoo, obrněnců Waran a ženijní techniky). Firma zároveň pokračuje v dodávkách modernizovaných transportérů Rosomak s bezosádkovými věžemi ZSSW-30, určenými i pro nové Borsuky. Do dvou až tří let plánuje HSW zvýšit roční produkci houfnic Krab na 60 kusů a bojových vozidel Borsuk na 100 kusů.

Řecko oznámilo plán rozsáhlé modernizace ozbrojených sil, v jehož rámci hodlá během příštích 12 let investovat přibližně 25 miliard eur, tedy zhruba 3 % HDP ročně. Podle premiéra Kyriakose Mitsotakise je cílem reakce na zhoršující se bezpečnostní prostředí v důsledku války na Ukrajině a rostoucí nestability na Blízkém východě. Klíčovými prvky nové obranné doktríny budou bezpilotní systémy, technologie umělé inteligence, kybernetická bezpečnost a schopnosti vedení ofenzivních kybernetických operací. Ministr obrany Nikos Dendias zároveň deklaroval odklon od tradiční dominance námořnictva v egejském prostoru a přechod k integrovanému přístupu založenému na moderních technologiích. Důraz bude kladen i na rozvoj domácího zbrojního průmyslu, který má sehrát centrální roli v realizaci obranných programů. Součástí strategie je rovněž první zvýšení platů vojenského personálu po 14 letech s cílem přilákat mladé rekruty a stabilizovat personální základnu ozbrojených sil.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Dnes vám přinášíme další z pravidelných hlášení naší požární hlídky, požár tentokrát vypukl v loděnici Oněga, která se nachází v Petrozavodsku v Karelské oblasti. Vzhledem k poloze loděnice (a také proto, že Ukrajinská strana se tomuto požáru nepřihlásila) lze předpokládat, že k požáru došlo z přirozených příčin, tedy z důvodu nehody, neopatrnosti nebo cíleným žhářským útokem lidí spojených s majiteli loděnice.

MČS (tedy v překladu ministerstvo pro v Rusku obvyklé situace) informovalo o tom, že požár zasáhl 1500 metrů čtverečních plochy největší a současně nejmodernější produkční haly této loděnice, přičemž oficiální příčinou požáru byl výbuch plynové nádoby. Připomeňme, že v této loděnici byla v minulém a na počátku tohoto roku realizována jedna z největších vládních investic, zaměřených na rozvoj tohoto sektoru ruského průmyslu. Projekt o názvu “Digitální loděnice“ má pomocí počítačem řízených výrobních linek, distribuce materiálu a dalších aspektů výroby výrazně navýšit výrobní kapacity loděnice, které mají vzrůst ze 3 na 10 lodí ročně.

V květnu minulého roku byly na první fázi této investice z rozpočtu vyčleněny přibližně 2 miliardy rublů, a v lednu tohoto roku nařídil Nikolaj Patrušev (do jehož kompetencí nyní spadá i ruský loďařský průmysl) vyčlenění dalších 2 miliard rublů na druhou fázi této investice. Lze předpokládat, že minimálně část této investice byla požárem zničena, přičemž se nabízí i varianta, že k požáru došlo úmyslně, aby byl utajen rozdíl mezi investovanými prostředky a hotovou montážní halou, kde měla být zahájena výroba. Nejednalo by se o první takový požár v Rusku.

Dnešní Třešnička™ je titulní strana jakéhokoliv vašeho oblíbeného média. My bychom s ohledem na chování Trumpovy administrativy snad jen citovali klasika: “NEBUDU TO DĚLAT!!”

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1137 #aktuvalka

Analýza 1137. dne ruské invaze na Ukrajinu 05.04.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 5-04-2025/

(1 711 slov, doba čtení 9 minut)
V noci na 5. dubna podnikly ruské síly další masivní útok na Ukrajinu za pomoci 92 dronů různých typů. Úder zasáhl několik oblastí po celé zemi. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. Podařilo se sestřelit 51 dronů Šahed a dalších typů v severní, jižní, východní i střední části Ukrajiny. Dalších 31 nepřátelských dronů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody.

Ruské síly 4. dubna zaútočily útočným dronem FPV na chersonskou teplárnu. Oznámil to prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním videoprojevu. Zdůraznil, že takový útok nemohl být náhodný, protože ruská strana přesně věděla, že cílí na energetickou infrastrukturu. „Všechna ruská slova končí raketami, drony, bombami nebo dělostřelectvem. Pro ně je diplomacie prázdný pojem. Proto je nutný tlak – takový, který donutí Rusko nést následky každého svého podvodu,“ uvedl prezident. Na setkání s novináři také uvedl, že USA zvažují posílení sankčního tlaku na Rusko, aby ho přiměly k příměří. „Máme informace, že Amerika je blízko konkrétním krokům. Uvidíme, zda k tomu skutečně dojde – není to předpověď, jen existující informace,“ doplnil.

V noci na 5. dubna došlo k útokům bezpilotních letounů na několik ruských oblastí – mimo jiné Samarskou oblast a republiku Mordvinsko. Podle dostupných informací byl terčem mimo jiné závod na výrobu optických vláken, která se využívají při produkci ruských dronů. Útoky potvrdili guvernér Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev a hlava Mordvinské republiky Artem Zdunov. Podle Fedoriščeva došlo k útoku na průmyslový podnik ve městě Čapajevsk, kde následně vypukl požár. Úřady zatím nehlásí žádné oběti. V hlavním městě Mordvinska, Saransku, zasáhl dron jeden z místních podniků. Podle ruského Telegram kanálu Baza šlo o zásah do jediného ruského závodu na výrobu optických vláken. I zde vypukl požár.

Za nočním útokem dronů na město Čapajevsk v Samarské oblasti Ruské federace stojí ukrajinská bezpečnostní služba (SBU). Její bezpilotní prostředky zasáhly závod Promsintez, který vyrábí průmyslové trhaviny. Informoval o tom server Hromadske s odvoláním na zdroje uvnitř SBU. Podle jejich informací bylo na místě slyšet přes 20 výbuchů a vypuklo několik požárů. V důsledku útoku bylo přerušeno technologické zpracování v závodě. SBU upřesnila, že závod v Čapajevsku patří k největším výrobcům průmyslových výbušnin v Rusku a postsovětském prostoru a jeho produkce je určena i pro potřeby ruské armády.

Neplecha v Rusku:

Směr Sumy: Propagandista DnevnikDesantnika píše, že v oblasti Veselovky ukrajinské jednotky pokračují v útoku. Problémy jim zde mají činit ruští dronaři, jejich aktivita zde má být velmi vysoká. Bylo zaznamenáno, že ukrajinské jednotky instalují v pohraniční oblasti protidronové sítě, dřevěné sloupy pro sítě již byly instalovány u Junakovky. V Basovce mají být údajně ukrajinské skupiny likvidovány v jižní části obce neustálými ruskými útoky.

Z ostatních částí tohoto bojiště nemáme žádné relevantní informace.

Severovýchodní fronta: Z této části fronty není příliš nových informací. Na severu se obránci snaží dostat okupanty z Kamjanky zpět za Oskil a na jihu pokračuje vzájemné ostřelování v Serebrjanském lese. Rotace ruských jednotek východně od Zolotarivky ukazuje, že zde prozatím Rusové pomalu postupují pouze zemí nikoho a situace obránců se u Bilohorivky a Verchnokamjanského nadále zhoršuje.

Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru nemáme žádné nové zprávy.

Doněcká fronta: V Torecku nadále dochází k těžkým bojům v centru města, kde okupanti postoupili o několik ulic.

Směrem na Pokrovsk se Rusům podařilo vytlačit ukrajinské vojáky z většiny Lysivky a obránci zde drží jen severozápadní část. V Ševčenku a v Piščaném jsme nezaznamenali žádné změny. Okupanti vytrvale tlačí v Kotlyném a u Udačného, podle odhadů ukrajinských vojáků na místě okupanti ztratí až 50 mužů denně jen u těchto dvou vesnic.
Jižně od Pokrovsku údery ukrajinských dronů ukazují, že většina Andrijivky je opravdu v rukou okupantů a obránci zde odrazili další ruský útok na Oleksijivku. Jižněji pak útočily ruské drony na ukrajinské pozice v Konstantynopilu. Z Rozlivu nemáme žádné nové zprávy.

U Velike Novosilky přišlo první vizuální potvrzení toho, že okupanti drží vesnici Veselé, ale žádný další posun fronty jsme zde nezaznamenali.

Diplomatické a politické události:

Macron se rýsuje jako hlavní vyjednavač Evropy pro jednání s Putinem. Francouzský prezident Emmanuel Macron by se mohl stát hlavním zástupcem Evropy při budoucích mírových jednáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informuje o tom The Telegraph s odvoláním na zdroje z Elysejského paláce. Některé státy ze skupiny tzv. „koalice ochotných“ vyzvaly k tomu, aby roli evropského vyjednavače převzal silný lídr. Nejsilnějšími kandidáty jsou Macron a britský premiér Keir Starmer, který koalici vede. Podle zdrojů ale Starmer nemá v úmyslu s Putinem jednat. Macron je naopak připraven tuto roli přijmout, „až přijde vhodná chvíle“. Na otázku, zda už je čas znovu otevřít komunikační kanál s Kremlem, však zdroj odpověděl: „Zjevně zatím ne.“ Macron už dříve prohlásil, že míru na Ukrajině lze dosáhnout pouze u jednacího stolu za účasti Ruska i Ukrajiny.

Německo zvažuje stažení svých zlatých rezerv z USA kvůli obavám z Trumpovy politiky. Německo uvažuje o přesunu části svých zlatých rezerv ze Spojených států kvůli obavám z nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Informoval o tom The Telegraph s odkazem na německý deník Bild. Berlín si po desetiletí uchovává přibližně 1 200 tun zlata v podzemním trezoru Federální rezervní banky v New Yorku. Jde o druhý největší objem zlatých rezerv na světě po USA. Podle Bildu probíhá mezi předními představiteli CDU (Křesťanskodemokratická unie), která povede příští německou vládu, debata o přesunu zlata do Frankfurtu. Obávají se, že USA už nejsou spolehlivým partnerem. Odhadovaná hodnota německého zlata uloženého v USA činí 113 miliard eur – což je 30 % celkových německých zlatých rezerv.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Dnes pro článek v naší ekonomické rubrice budeme čerpat ze zdrojů, které standardně nevyužíváme. Tu a tam býváme obviňováni z toho, že u našich článků čerpáme pouze z protitirusky smýšlejících zdrojů, ať již zahraničních, nebo ruských emigrantů. Dnes tedy vezmeme jako základ úryvek z rozhovoru publikovaného na kanálu Cargrad.tv, tedy médiu, které systematicky podporuje ruskou vládu a jehož zprávy jsou často zaměřeny na propagaci “slovanství a pravoslaví” v Rusku.

Nedávno byl na tomto kanále publikován rozhovor, kde byla diskutována ekonomická situace v Rusku, přičemž host došel k závěru, že pro zabránění kolapsu ekonomiky bude muset centrální banka sáhnout k jednomu z dvou následujících nástrojů, přičemž bylo zmíněno, že v dlouhodobém hledisku a zejména z politické stránky jsou oba obdobně špatné.

Primárním důvodem k těmto opatřením je to, že se na účtech ruských obyvatel nahromadil velký objem finančních prostředků, který je navíc vzhledem k vysoké základní úrokové sazbě úročen sazbou například 18%, a tak se tento objem prostředků neustále zvětšuje. Jeho rychlé uvolnění do ekonomiky by vedlo k prudkému růstu inflace a tím ke znásobení potíží, jaké má ruská ekonomika již nyní, a tak je potřeba efekty tohoto uvolnění co nejvíce omezit.

Devalvace rublu
Tedy snížení hodnoty finančních prostředků, mechanismus podobný tomu, jaký byl využit i v ČSR v rámci měnové reformy v roce 1953.

Omezení výběru hotovosti, tedy zmrazení vkladů
Již od roku 2022 jsou v Rusku v platnosti omezení pro nakládání se zahraničními měnami na ruských účtech, 7.3. byla usnesením centrální banky platnost těchto omezení prodloužena o dalšího půl roku, tedy do září 2025.

V současné době je stále hlasitěji diskutováno omezení výběru hotovosti i z účtů vedených v rublech, a to například stanovením limitu pro denní nebo měsíční strop objemu vybrané hotovosti. To by sice omezilo inflační tlaky, politicky by ale takový krok byl silně nepopulární.

Přičemž to není jediný takový rozhovor, v posledních měsících jsou podobné úvahy stále častěji vidět na mnoha kanálech, které tradičně podporují pozici ruské vlády. Jakmile se i na těchto kanálech objevují chmurné předpovědi vývoje ruské ekonomiky, je evidentní, že potíže jsou již tak velké, že si je uvědomuje každý obyvatel Ruské federace.

Dnešní Třešnička™ bohužel není.

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1138 #aktuvalka

Analýza 1138. dne ruské invaze na Ukrajinu 06.04.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 6-04-2025/

(2 069 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 6. dubna podnikly ruské síly koordinovaný útok na Ukrajinu za využití střel ze vzduchu, země i moře a bezpilotních prostředků. Ukrajinská armáda dokázala zneškodnit více než 50 vzdušných cílů. Podle velení ukrajinského letectva bylo zaznamenáno celkem 132 cílů:

9 řízených střel Ch-101/Ch-55SM z letadel Tu-95MS (Saratovská oblast),
8 střel Kalibr z Černého moře,
6 balistických střel Iskander-M (Brianská oblast),
109 dronů Šahed a dalších typů včetně simulačních (vypuštěny z různých míst včetně Krymu).
Podařilo se sestřelit:

6 střel Ch-101/Ch-55SM,
6 střel Kalibr,
1 Iskander-M,
40 dronů.
Dalších 53 simulátorů dronů zmizelo z radarů bez následků.

Neplecha v Rusku:

Směr Belgorod: V oblasti vesnic Demidovka a Popovka pokračují intenzivní boje. Ruské zdroje, konkrétně propagandista vystupující jako DnevnikDesantnika, přiznávají komplikace způsobené zalesněným terénem, který podle něj ztěžuje nasazení dronů proti ukrajinské technice a jednotkám. Stejný zdroj tvrdí, že jednotky 83. výsadkové divize, 34. samostatné motostřelecké brigády (OMSBr(G)), 155. námořní pěchoty a jednotky Achmat dokázaly odříznout zásobovací trasy u Demidovky a obklíčit ukrajinskou skupinu v oblasti. Demidovka má být podle něj prakticky zablokována, přičemž logistické cesty a únikové trasy byly údajně zničeny. Tato tvrzení ale nejsou potvrzena z ukrajinských zdrojů, které se k situaci prozatím nevyjádřily, proto je vhodné k nim přistupovat s rezervou.

Směr Kursk: Ukrajinský analytik Petrenko informuje o pokračujících střetech v okolí obce Guevo a západně od Melovoje, směrem na Olešné. Podrobnosti o změnách v linii fronty zatím chybí.

Směr Sumy: Ruské jednotky pokračují v útocích na jižní část vesnice Basovka. V oblasti je hlášena vysoká aktivita dělostřelectva a bezpilotních prostředků. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo obsazení Basovky, což však působí přinejmenším sporně – podle ukrajinských zdrojů, které nadále referují o probíhajících bojích ve vsi, k definitivnímu obsazení nedošlo. Zpráva o případné ztrátě obce, o kterou se bojuje téměř měsíc, zatím nebyla na ukrajinských informačních kanálech potvrzena.

Charkovská situace je nadále bez nových informací.

Severovýchodní fronta: Ruské síly podle mapového portálu DeepstateUA postoupily v Kamjanském na západním břehu řeky Oskil, čímž upevnily své pozice v této klíčové oblasti. Jižněji rovněž rozšířily kontrolované území v okolí obce Novoljubivka. V jižnější části fronty pokračují poziční boje v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. Ruská vojska navíc zvyšují tlak západně od Zolotarivky a ostřelují ukrajinské pozice ve Verchnokamjanském, kde zatím nedošlo ke změně linie fronty, ale intenzita útoků naznačuje snahu o další posun.

Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru a jeho okolí nemáme dnes žádné novinky.

Doněcká fronta: V Torecku se bojuje jak na severním, tak na jižním okraji města. Okupantům se podle dostupných informací podařilo ovládnout část sídliště Zabalka, což představuje menší taktický zisk, ale ukrajinské jednotky zde nadále kladou tvrdý odpor.

Ve směru na Pokrovsk potvrzují ruské útoky dronů na severozápadní okraj Lysivky předchozí zprávy, že tato část obce zůstává pod ukrajinskou kontrolou. Z ostatních obcí v oblasti – Ševčenko, Piščane, Kotlyňa a Udačne – nepřicházejí žádné nové informace. Také z jižních sektorů u Pokrovsku nejsou hlášeny nové pohyby, kromě pokračujícího ostřelování Bahatyru ruským dělostřelectvem.

Jižní a Chersonská fronta jsou dnes beze změny.

Diplomatické a politické události:

Británie objevila ruské špionážní senzory u vlastního pobřeží. Britské námořnictvo objevilo u britských břehů skryté ruské špionážní senzory. Oznámily to listy The Telegraph a The Sunday Times. Zařízení pravděpodobně sledovala pohyb čtyř britských jaderných ponorek třídy Vanguard, které tvoří páteř námořního jaderného odstrašení Spojeného království. Vojenské zdroje upozorňují na rostoucí aktivitu ruského námořnictva v Atlantiku. „Tohle je podmořská studená válka 2.0. Je to jako novodobý vesmírný závod,“ řekl jeden z velitelů. Británie podezírá Rusko i z poškozování podmořských kabelů v Baltském moři – jen za posledních 15 měsíců bylo zaznamenáno 11 incidentů. K souvisejícím aktivitám patří i činnost ruské výzkumné lodi Jantar a podmořské programy řízené Hlavním ředitelstvím hlubinného výzkumu ruského ministerstva obrany. Británie spolu s NATO a Jednotkami rychlého nasazení posiluje podmořskou obranu pomocí nejmodernějších technologií včetně umělé inteligence.

Polsko varuje Trumpa: Nepřipouštějte uznání okupovaných území jako ruských. Polský vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny, Pawel Kowal, před cestou do Washingtonu varoval, že mírová jednání nesmí vést k uznání okupovaných ukrajinských území jako ruských. Uvedl to v rozhovoru pro Financial Times. Kowal zdůraznil, že uznání Krymu, Donbasu či dalších oblastí jako ruských by bylo nepřijatelným precedentem. „Po rozpadu SSSR Rusko uznalo Ukrajinu v jejích hranicích včetně Krymu a Donbasu. To je základ mezinárodního práva a záruka stability v regionu,“ uvedl.

Macron: Pokud Rusko odmítá příměří, musí přijít rozhodné kroky. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřil soustrast Ukrajině v souvislosti s útokem na Kryvyj Rih, při kterém 4. dubna zemřelo 20 lidí, z toho devět dětí. Na sociální síti X napsal v ukrajinštině „V den státního smutku jsou mé myšlenky s dětmi a všemi civilními oběťmi ruských útoků.“ Macron upozornil, že Ukrajina před téměř měsícem přijala nabídku USA na úplné třicetidenní příměří, zatímco Rusko v útocích pokračuje. „Jak dlouho ještě bude Rusko ignorovat mírové návrhy, zatímco dál zabíjí děti?“ ptá se Macron a dodává, že je nutné dosáhnout příměří co nejdříve. Pokud Rusko bude dál zdržovat, je třeba podniknout rozhodné kroky.

Francouzský premiér odsoudil Trumpovu podporu Le Pen jako vměšování. Francouzský premiér François Bayrou označil vyjádření podpory amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k odsouzené političce Marine Le Pen za vměšování do vnitřních záležitostí Francie. V rozhovoru pro Le Parisien uvedl: „Vměšování se stalo novým světovým standardem.“ Dodal, že „velké politické debaty už nemají hranice“. Bayrou zároveň poukázal na to, že podporu Le Penové nevyjádřil jen Trump, ale i Kreml a maďarský premiér Viktor Orbán. „Je jasné, že se na několika kontinentech formuje obscénní neliberální fronta, která chce lidská práva, právní stát a demokratické vztahy mezi národy odsunout do minulosti,“ varoval předseda francouzské vlády. Jen připomeneme, že Marine Le Pen byla odsouzena ke čtyřem letům vězení (z toho dvěma s elektronickým náramkem), pokutě 100 000 eur a pětiletému zákazu výkonu veřejné funkce kvůli prokázané zpronevěře unijních peněz. V prezidentských volbách v roce 2027 tak kandidovat nebude moci.

Americký kongresman chystá nový návrh na Trumpovo odvolání. Demokratický kongresman Al Greene oznámil, že do 30 dnů připraví návrh na impeachment prezidenta Donalda Trumpa. Na demonstraci proti Trumpovi v centru Washingtonu řekl:
„Nezaslouží si být v této funkci. Ale i Goliáš má svého Davida – a David přichází.“ Greene obvinil prezidenta z ovládnutí armády, ministerstva spravedlnosti a Republikánské strany. Bílý dům reagoval prohlášením, že Trump bude nadále chránit sociální dávky a zdravotní péči pro „oprávněné občany“, zatímco obvinil demokraty z toho, že rozšiřují výhody i na nelegální migranty, čímž prý ohrožují americké důchodce.

Ve Washingtonu a dalších městech Spojených států vypukly demonstrace namířené proti politice prezidenta Donalda Trumpa a jeho spojence Elona Muska, který prosazuje rozsáhlé omezování role státu. Podle agentur Reuters a Associated Press je na 5. dubna naplánováno přibližně 1 200 protestních akcí ve všech 50 státech USA. Demonstrace nesou název „Hands Off!“ (Pryč s tím!) a organizuje je více než 150 občanských a komunitních skupin. Hlavní shromáždění ve Washingtonu má podle organizátorů přilákat přes 20 000 lidí. Protestující kritizují administrativu Donalda Trumpa za propouštění federálních zaměstnanců, rušení poboček sociální správy (SSA), uzavírání celých vládních úřadů, deportace imigrantů, omezování práv transgender osob a škrty ve financování zdravotní péče.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Dnes zavítáme do země jednoho z nejvěrnějších Putinových spojenců, tedy Lukašenkova Běloruska. Přibližně od poloviny března tohoto roku zde došlo k nebývalému jevu, totiž ke zdražení paliv na čerpacích stanicích. Připomeňme, že v Bělorusku jsou ceny na čerpacích stanicích řízeny na vládní úrovni, a tak i jakákoliv změna cen musela být předem schválena vládou nebo samotným Lukašenkem.

Přičemž zvýšení cen, ke kterému došlo, je na naše poměry směšně nízké, ceny jsou navyšovány o 2 běloruské kopějky týdně, a to plynule až do celkového zdražení 16 běloruských kopějek za litr paliva (tedy v přepočtu přibližně 1,15 Kč). Výchozí ceny paliv byly v Bělorusku také velmi nízké, benzín o 92 oktanech stál v polovině března 2,36 běloruských rublů (tedy v přepočtu přibližně 17 Kč za litr) a benzín o 95 oktanech 2,46 běloruských rublů (v přepočtu přibližně 17,7 Kč za litr). Nízké a stabilní ceny paliv jsou však prvkem běloruské společenské smlouvy, kdy vláda dává obyvatelům nízké ceny paliv jako jeden z prvků držhubného výměnou za drastické omezení občanských svobod, a tak je jakékoli zvýšení těchto cen velmi citlivým politickým tématem.

Příčinou zdražení byly finanční potíže obou běloruských rafinérií, které již delší dobu hospodaří se setrvalou ztrátou. Její příčinou je to, že Rusko přestalo Bělorusku poskytovat ropu se dříve obvyklou slevou, Mozyrská oblast, kde se nachází i největší běloruská rafinérie, se tak v loňském roce dostala do schodku ve výši 3,9% regionálního rozpočtu, namísto přebytku ve výši 6,6% v roce 2023. Rafinérie proto snížila objem zpracovávané ropy na dvě třetiny svých plných produkčních kapacit, aby ztrátu alespoň omezila.

V Novopolocké oblasti, kde se nachází druhá z běloruských rafinérií, závod Naftan, došlo k ještě většímu poklesu příjmů, a tento region hospodařil loni se schodkem ve výši 8,3%. Je tomu tak proto, že kromě rafinérie se v tomto regionu nachází i chemický kombinát Polimir, který je na místní rafinérii přímo navázaný.Připomeňme také, že export ropných produktů z Běloruska dříve tvořil přibližně třetinu celkového běloruského exportu, a představoval jeden z významných zdrojů financování celého běloruského státního aparátu. V okamžiku, kdy o tento zdroj příjmů Bělorusko přišlo, bude pro něj daleko složitější udržet společenskou stabilitu toho stupně, jaký byl v zemi ustaven po protestech v roce 2020, i když není pravděpodobné, že by ke změnám v této zemi došlo v blízké době.

Dnešní Třešnička™ bude ta nejvíce surová myšlenka za poslední roky – a klidně mohla vypadnout rovnou z Heinleinovy Hvězdné pěchoty, která letos slaví už 66 let od vydání. Generál Kyrylo Budanov, hlava ukrajinské vojenské rozvědky a zřejmě i čtenář kvalitní vojenské sci-fi, navrhuje odebrat občanství těm, kdo nepracují ani nebojují. Ne, není to výstřel do tmy, ale velmi konkrétní vize společnosti, kde služba garantuje občanství. V zemi, která denně platí životy za svou existenci, přestává být občanství automatickým nárokem a stává se potvrzením loajality. Pro jedny spravedlnost, pro druhé dystopie – jenže válka si nebere servítky. A ano, i Heinlein to myslel vážně: demokracie funguje jen tehdy, když je bráněna těmi, kdo jsou ochotni něco obětovat. Zvlášť když na druhé straně číhá kolektivní hmyz jménem Ruská federace – bez emocí, bez svědomí, jen tupý agresivní stroj na expanzi. Arachnidi v lidské kůži, pro které je jedinec jen potrava nebo munice. A proti nim nestojí liberální salónní diskuse, ale lidé jako Budanov, co pochopili, že přežití republiky nevyhrává morální relativismus, ale schopnost pro ní něco udělat. “Kdo nepracuje pro vítězství se nemůže považovat za občana”, zdůraznil šéf rozvědky. Mohli bychom si už konečně začít dělat zápisky.

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1139 #aktuvalka

Analýza 1139. dne ruské invaze na Ukrajinu 07.04.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 7-04-2025/

(2 195 slov, doba čtení 11 minut)
K dnešnímu dni Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny nezveřejnilo žádný oficiální přehled o nočních vzdušných útocích na území Ukrajiny.

Ukrajinské záchranné složky zlikvidovaly požár v obytném domě v Chersonu, který vznikl po dalším ruském ostřelování civilních čtvrtí města. Podle místních úřadů došlo po zásahu k požáru v jednom z vícepodlažních obytných domů. Na místo dorazila jednotka Státní pohotovostní služby, která požár rychle uhasila. Během zásahu byli ze zasaženého bytu evakuováni dva lidé, které záchranáři odvedli do bezpečného krytu.

Podle vojenského analytika Jarosława Wolského dosahuje současná měsíční kapacita školicích středisek v Ruské federaci přibližně 25 000 osob při standardní délce výcvikového cyklu 120 dnů, což v ročním součtu představuje schopnost připravit až 300 000 nových vojáků mimo rámec pravidelné branné povinnosti. Tato kapacita teoreticky umožňuje Rusku dlouhodobě doplňovat ztráty vznikající na frontě, včetně těch vysokých. Udržitelný cyklus náhrad však vychází z extrémně vysoké tolerance ke ztrátám a z mechanismů mobilizace, které předpokládají minimální ohled na životní podmínky či morální stav jednotek – to je možné jen díky extrémně barbarskému zacházení s vlastními vojáky.

Neplecha v Rusku:

Směr Belgorod: Frontová linie v Belgorodské oblasti zůstává podle kanálu „Karty a šipečky“ beze změn, nicméně aktivita obou stran přetrvává. Ukrajinské síly pokračují v přesunech pěchoty a techniky do oblasti, čímž zřejmě sledují cíl vázání ruských jednotek a oddalování plánované ofenzivy v oblasti Sum. Podle ruského zdroje Z-voencer Romanov došlo k ukrajinskému útoku západně od obce Děmidovka. Jednotky 34. brigády zde údajně ustoupily, což vedlo ke krátkodobému ukrajinskému postupu o zhruba 600 metrů. Situaci měla následně stabilizovat protiakce 155. brigády ruské námořní pěchoty. V oblasti operují kromě jednotek Achmatu a Anvaru nově i 38. motostřelecká brigáda a 155. brigáda námořní pěchoty, které byly přesunuty z Kurské oblasti, což potvrzuje efektivitu ukrajinské strategie vázání ruských rezerv. Boje aktuálně probíhají v okolí Popovky a Děmidovky, kde se ruské síly pokoušejí o postup do centra obce ze severních pozic.

Směr Kursk: Ruské síly zde zesílily útoky v okolí obce Guevo, kde podle dostupných informací prorazily až do obytné zástavby a postoupily přibližně o 1–1,5 km. Ve středu obce údajně vyvěsily vlajku. Zároveň pokračují útoky z oblasti Melového traktu směrem na Olešňu, kde byly nepřátelské manévrové skupiny zasaženy ukrajinskými drony. V oblasti přechodu Sudža pokračují poziční boje. Zaznamenány byly i útoky pomocí čtyřkolek v oblasti Basovky na ukrajinské straně hranice v Sumské oblasti. Situace v Gueve zůstává dynamická – ruské síly zde rozšířily svou kontrolu, avšak jejich pozice jsou vystaveny ukrajinskému ostřelování.

Charkovská situace je bez nových informací.

Severovýchodní fronta: Informace z této oblasti jsou omezené. Podle DeepsateUA se ruským silám podařilo mírně rozšířit kontrolované území v okolí obce Západne. Na jihu tohoto úseku pokračuje tlak ruských sil na pozice obránců v Bilohorivce. Ukrajinská obrana zde zatím odolává, ale charakter bojů zůstává poziční.

Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují intenzivní boje. Okupanti postoupili ze severu do obytné části sídliště Západní a pronikli také do areálu železničního depa. Ukrajinští obránci se pokoušejí o protiútok a boje o tyto klíčové lokality stále probíhají.

Doněcká fronta: V Torecku pokračují střety o areál šachty Toreckaja a o centrální části města. Ukrajinské jednotky zde pod tlakem pomalu ustupují, nicméně k zásadní změně linie nedošlo.

Ve směru na Pokrovsk došlo k potvrzení ruského postupu v Lysivce, kde obránci drží již jen severozápadní část vesnice. Na severu Ševčenka je situace podobná – vesnice je pod ruskou kontrolou s výjimkou severní části, která zůstává sporným pásmem. Jižněji, u Uspenivky, se ukrajinským silám podařilo odrazit ruský útok. V obci Rozliv však okupanti upevnili svou přítomnost a obránci zde aktuálně nemají dostatečné prostředky k protiútoku.

Ukrajinské síly zároveň pokračují ve výstavbě rozsáhlých obranných linií. Na záběrech jsou vidět dlouhé pásy tzv. dračích zubů ve směru na Doněck.

Jižní a Chersonská fronta jsou nadále beze změny.

Diplomatické a politické události:

Ukrajina požádala o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN v reakci na ruský raketový útok na Kryvyj Rih, při němž bylo 5. dubna zabito 20 civilistů, včetně devíti dětí, a dalších 33 osob utrpělo zranění, přičemž 18 z nich zůstává ve vážném stavu. Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy má být jednání svoláno na úterý a má upozornit na eskalaci ruských útoků proti civilní infrastruktuře v době, kdy probíhají diplomatická jednání o možném příměří. Incident, který Reuters označila za jeden z nejtragičtějších z hlediska civilních obětí za poslední období, vyvolal v Kryvém Rihu třídenní smutek a poukazuje na pokračující intenzitu ruských úderů navzdory mezinárodním výzvám k deeskalaci. Ukrajinská diplomacie se snaží využít mezinárodního formátu OSN k obnovení tlaku na Ruskou federaci, avšak reálný dopad takového jednání zůstává omezený vzhledem k postavení Moskvy jako stálého člena s právem veta.

Nizozemsko plánuje výrazně posílit svůj obranný průmysl prostřednictvím investice ve výši 1,1 miliardy eur, zaměřené na růst a inovace v rámci nově zveřejněné Obranné strategie, která zdůrazňuje nutnost rychlého rozšíření výrobních kapacit v reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí. Podle ministrů obrany Rubena Brekelmanse a hospodářství Dirka Beljaartse je klíčovým faktorem v současném konfliktu schopnost vyrábět efektivněji, inovovat rychleji a zajistit dlouhodobou udržitelnost produkce. Vláda proto plánuje preferovat evropské a domácí dodavatele a podpořit firmy uzavíráním dlouhodobých kontraktů, které mají odstranit nejistotu ohledně návratnosti investic do nových výrobních linek. Inspirací je například dvacetiletá smlouva belgické vlády s výrobcem FN Browning. Zároveň chce Nizozemsko více spolupracovat s dalšími státy při společném zadávání zakázek s cílem dosáhnout lepších cen a posílit stabilitu dodavatelského řetězce. Strategický význam má rovněž prohlubování technologické a operační spolupráce s Ukrajinou, jejíž armáda v reálném čase testuje nové taktiky a systémy.

Spojené království k 19. březnu 2025 oficiálně převzalo do výzbroje prvních 91 pásových průzkumných obrněných vozidel Ajax z celkově plánovaných 589 kusů, přičemž zbylých 498 vozidel má být dodáno později výrobcem General Dynamics UK. Program Ajax představuje klíčový prvek modernizačního plánu britské armády, jehož cílem je nahradit dosluhující vozidla CVR(T) a posílit schopnosti obrněných pěších brigád v rámci koncepce Future Soldier. Vývoj a výroba vychází z podvozku ASCOD, adaptovaného pro britské požadavky a montovaného ve Walesu, čímž Londýn podporuje vlastní obranný průmysl a zaměstnanost. Program však čelil opakovaným zpožděním a technickým potížím, včetně vážných problémů s hlukem a vibracemi, které vedly k přepracování celé konstrukce.

Baltské Intermezzo:

Pobaltské státy – Litva, Lotyšsko a Estonsko – přistupují k ruské agresivní politice s plným vědomím bezpečnostní hrozby. Dlouhodobě investují do reforem, modernizace svých ozbrojených sil a nákupu nové techniky. Zároveň se jim podařilo přesvědčit spojence v rámci Severoatlantické aliance, aby významně posílili svou vojenskou přítomnost v regionu. Vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 vedlo ke zřetelnému navýšení aliančních sil ve východní části Baltského moře. Spojenecká přítomnost byla posílena právě v Litvě, Lotyšsku a Estonsku – státech, které přímo sousedí s Ruskou federací. V rámci rozhodnutí přijatých na summitu NATO v Madridu v červnu 2022 se stávající mnohonárodní praporní uskupení měla rozšířit na úroveň brigád. Rámcovými státy těchto sil zůstávají Velká Británie v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě.

Po více než dvou letech od přijetí těchto závazků se však ukazuje, že realita je méně ambiciózní, než bylo původně deklarováno. V Estonsku je v současnosti nasazena posílená praporní skupina složená z britských a francouzských jednotek, která je doplněna o sklady výzbroje a techniky. Tato struktura má tvořit základ pro budoucí alianční brigádu. Velká Británie se zavázala, že v případě hrozby bude schopna do Estonska vyslat posily v řádu několika hodin. Zachování rotačního modelu nasazení je však částečně důsledkem současného stavu britských ozbrojených sil, které čelí vnitřní organizační a personální krizi. Intenzivní politická jednání proběhla také mezi Lotyšskem a Kanadou. Ottawa byla první, kdo předložil konkrétní plán brigádní struktury. Formálně byla brigáda v Lotyšsku ustanovena již v roce 2023, její plné operační schopnosti jsou však plánovány až na rok 2026. Do té doby mají kanadské síly více než zdvojnásobit svůj početní stav na základně Ādaži, přičemž model nasazení má i nadále zůstat trvale rotující.

Největší pokrok zaznamenala Litva, která získala závazek ze strany Spolkové republiky Německo na plné rozmístění brigády na svém území. Podle stávajících plánů dorazí jednotky Bundeswehru do Litvy do roku 2027, a to včetně techniky, civilního personálu a rodinných příslušníků. Litva se zavázala k přípravě nejen potřebné vojenské infrastruktury, ale i komplexního sociálního zázemí pro alianční personál. Tato politicko-bezpečnostní rozhodnutí však vyžadují další strategické úsilí ze strany Vilniusu, Rigy a Tallinnu – konkrétně rozsáhlou modernizaci výcvikové a logistické infrastruktury. Tento úkol se ukazuje jako výrazně složitější než samotné akvizice moderní techniky. V roce 2017, kdy se Kanaďané poprvé usadili v lotyšské základně Ādaži, operovali z provizorních stanových táborů a čelili omezeným kapacitám – tehdy šlo o nasazení několika stovek vojáků. Dnes je opakování takového scénáře nepravděpodobné. Spojenecké jednotky přicházející do Pobaltí musí mít zajištěno nejen ubytování, ale také dostatečné prostory pro výcvik a skladování techniky. Lotyšsko například uzavřelo s Kanadou pouze dohodu o dočasné přítomnosti sil, což bylo dáno nedostatečnou kapacitou stávající infrastruktury. Tento faktor komplikoval i samotná politická vyjednávání s partnery.

Všechny tři státy čelily ještě před rokem 2022 vyčerpaným kapacitám svých výcvikových a posádkových zařízení. Potřeba jejich rozšíření proto zůstává jedním z klíčových úkolů v souvislosti s navýšením alianční přítomnosti v regionu. Lotyšsko se zaměřuje na rozšíření základny Ādaži a výstavbu nového výcvikového centra Selonia, které mělo ale být dle původních plánů uvedeno do provozu již v roce 2024. Estonsko plánuje modernizaci základny Tapa a rozšíření výcvikových prostor Sirgala a Nursipalu, přičemž posledně jmenovaná lokalita by se měla stát druhou hlavní základnou sil NATO v zemi.

Litva investuje do rozsáhlé modernizace postsovětského cvičiště Rūdninkai, které má do roku 2026 dosáhnout plochy 17 000 hektarů a následně sloužit jako hlavní výcviková základna pro německé jednotky. Paralelně probíhají práce na rozvoji dalších cvičišť v Gaižiūnai a Pabradė. Dále bylo plánováno zřízení menších výcvikových center v lokalitách Pažiušė, Šiauliai a Rukainiai. Přesto tyto ambiciózní projekty narážejí na řadu překážek, zejména v Lotyšsku a Estonsku. Nejdůležitější překážkou zůstává zdlouhavé vykupování pozemků od soukromých vlastníků, které zpomaluje realizaci plánované výstavby. Litva je v této oblasti nejdále – několik menších projektů, jako například ve zmíněných lokalitách Pažiušė, Šiauliai a Rukainiai, je již v provozu. Největší výzvu však i nadále představuje modernizace rozsáhlého prostoru v Rūdninkai, který má po roce 2027 plně sloužit potřebám Bundeswehru. První fáze výstavby zde byla zahájena v prosinci 2024 a její dokončení se očekává do konce roku 2025. Celková modernizace má být završena v roce 2026.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Dnes se zaměříme na prohlubující se zadlužení ruské populace, které narůstá zejména kvůli prudkému rozmachu mikropůjček. Ten byl způsoben výrazným zpřísněním regulačních předpisů pro bankovní úvěry ze strany ruské centrální banky. V současné době získá bankovní úvěr jen asi jeden ze sedmi žadatelů, a tak se zbylí uchazeči ve finanční tísni obracejí na mimobankovní společnosti.

Podle centrální banky jsou tyto úvěry poskytovány s průměrným úrokem 292 % ročně, přičemž zákon umožňuje sazby až do 365 % ročně. Zjevně tak panuje natolik vysoká poptávka, že mimobankovní společnosti mohou operovat na horní hranici povoleného úroku, a přesto zájem o tyto půjčky nepolevuje.

Do konce roku 2024 se 6,4 milionu Rusů stalo poprvé klienty mimobankovních společností, což zvýšilo celkový počet klientů v tomto sektoru na 14,8 milionu. Podle odhadů centrální banky zhruba 2 miliony nových klientů reagovaly na internetové nabídky a uzavřely smlouvy s nejvyšším možným úročením.

Tento boom nebankovního financování se odrazil i v prudkém nárůstu počtu poskytovatelů – v roce 2024 se jejich počet zvětšil o 41 %. Některé banky dokonce zřídily vlastní nebankovní společnosti nabízející delší splatnosti a o něco nižší úroky. Celkový objem nebankovních úvěrů dosáhl ke konci roku 2024 částky 624 miliard rublů, což je nejvíce v celé historii zveřejňovaných statistik.

Ačkoli tedy v současné ruské ekonomice existují odvětví, jež rostou, jde zároveň o další potenciálně nebezpečný faktor – lze očekávat, že se počet Rusů nucených vyhlásit osobní bankrot bude v nejbližší době dále výrazně zvyšovat.

Dnešní Třešnička™ bude z Wall Streetu; Americké burzy si po turbulentních týdnech daly krátkou pauzu od paniky, když se mezi obchodníky roznesla zpráva, že „tarify jsou pozastaveny“. Zdrojem byl prý Bloomberg. Ne ten zpravodajský kolos, ale jistý Walter Bloomberg, muž s Twitterem a přesvědčením. A odkud to má? Od Reuters. Ne, ne od těch seriózních Reuters – od Johnnyho Reuters, kámoše z fantasy ligy a hospody u rohu. Trhy zareagovaly s typickým algoritmickým nadšením: akcie vyletěly, dolar posílil, investoři se začali tvářit, že rozumí, co se děje. Jenže o pár hodin později se ukázalo, že zpráva je stejně důvěryhodná jako ruská mírová iniciativa.

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1140 #aktuvalka

Analýza 1140. dne ruské invaze na Ukrajinu 08.04.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 8-04-2025/

(1 973 slov, doba čtení 10 minut)
V noci na 8. dubna podnikly ruské síly další vzdušný útok na Ukrajinu, při kterém použily balistické rakety Iskander-M a různé typy bezpilotních prostředků. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny bylo v severních a východních oblastech země sestřeleno 9 dronů typu Shahed a dalších UAV, zatímco dalších 31 nepřátelských dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.

V Dnipropetrovské oblasti byly zasaženy cíle v okrese Samarivskyj, kde došlo k požáru a poškození obytných domů a obchodního objektu; požár byl následně zlikvidován. Útoky mířily také na okres Nikopol, kde byly nasazeny drony, avšak bez hlášených obětí či zraněných.

Neplecha v Rusku:

Směr Belgorod: V oblasti Krasnaja Jaruga pokračují boje, přičemž se zdá, že se ukrajinské jednotky nadále udržují v bojových pozicích navzdory ruské snaze je vytlačit. Ačkoliv ruské síly kontrolují většinu obytných částí Demidovky, jejich postup brzdí tvrdý odpor obránců. Ukrajinské zdroje potvrzují pokračující střety jak v Demidovce, tak v sousední Popovce. Situace na místě zůstává napjatá a přehled o přesných liniích kontroly není zcela jasný.

Směr Kursk: Podle proruského kanálu Slivočnyj Kapríz došlo dnes k ukrajinskému útoku v oblasti Lokňa, zaměřenému na pozice ruských sil v obytné zástavbě. Údajně mělo dojít k zajetí několika ruských vojáků. Zprávy rovněž hovoří o bojových akcích ukrajinských jednotek, které pronikly až pět kilometrů do hloubky ruského území z oblasti Sumy. Tyto informace však zatím nejsou podpořeny nezávislým vizuálním důkazem a je vhodné k nim přistupovat s opatrností.

Ruské jednotky zároveň pokračují v ofenzivních operacích směrem na vesnice Guevo a Olešky. Ruský propagandistický kanál Dnevnik Desantnika publikoval záběry, na kterých mají být ruské síly zachyceny při vyvěšování vlajky na ruinách kostela v Guevu.

Charkovská situace je stále bez nových informací.

Severovýchodní fronta: Ukrajinské zdroje hlásí pokračující boje v okolí Teren a Jampolivky. Ve směru Borovsk ruské síly zaznamenaly dílčí úspěch, když postoupily západně od Novoljubivky na levém (západním) břehu řeky Žerebec. U Bilohorivky je situace pro obránce nadále kritická – podle dostupných záběrů i četnosti úderů zde ukrajinské jednotky drží už jen omezené pozice v okolí křídového dolu.

Bachmutská fronta: V Časiv Jaru dnes DeepstateUA potvrdil dřívější zprávy o ruském průniku do areálu železničního depa. Boje zde pokračují, přičemž situace zůstává velmi dynamická.

Doněcká fronta: V Torecku dnes žádné změny. Ve směru na Pokrovsk okupanti pokračují v útocích pomocí dronů, především na jihu Tarasivky, což svědčí o tom, že oblast zůstává pod kontrolou ukrajinských obránců. Na západě probíhají intenzivní střety v Lysivce. V Ševčenku ukrajinské síly provedly úspěšný protiútok a podle dostupného videa vytlačily okupanty ze severní a západní části obce. V Kotlyne byl ruský útok odražen.

Z oblasti Tarasivky a Bilohorivky přichází informace o zajetí dvou příslušníků Čínské lidové republiky, kteří bojovali na straně ruské armády. Oba jsou nyní v držení SBU. Prezident Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina má k dispozici jejich osobní doklady a další důkazy, přičemž bylo zahájeno diplomatické šetření. Ukrajinské tajné služby ověřují, zda se jedná o ojedinělý případ, nebo širší fenomén účasti čínských občanů v ruských ozbrojených silách.

Jižní fronta: Ve směru Záporoží ruské jednotky nadále útočí na pozice u Stepoveho, Malých Ščerbaků a Ščerbaků, ovšem bez viditelného postupu.

Chersonská fronta je nadále beze změny.

Diplomatické a politické události:

USA zvažují stažení 10 000 vojáků z východní Evropy. Informuje o tom NBC News s odvoláním na americké a evropské představitele obeznámené s plánem. Jde o jednotky, které byly vyslány do Evropy v roce 2022 bývalým prezidentem Joem Bidenem v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Posílení přítomnosti mělo sloužit jako jasný signál závazku USA vůči spojencům v NATO. Připomeňme, že podle Financial Times Rusko během jednání v Saúdské Arábii požadovalo stažení sil NATO z východní Evropy – tento požadavek byl však údajně odmítnut. Ruský mluvčí Dmitrij Peskov později popřel, že by k takovému požadavku vůbec došlo.

Trumpovy cla vyvolaly zájem téměř 70 zemí, tvrdí ministr financí. Americký ministr financí Scott Bessant uvedl v rozhovoru pro Fox News, že asi 70 zemí kontaktovalo USA kvůli celní politice prezidenta Donalda Trumpa. „Všechny tyto země hledají způsob, jak znovu vyvážit světový obchod,“ uvedl ministr. O jaké země se jedná nepřiblížil.

Podle Trumpa musí EU nakoupit americkou energii za 350 miliard dolarů, jinak přijde clo. Americký prezident Donald Trump oznámil, že pokud Evropská unie nekoupí americké energetické zdroje v hodnotě 350 miliard dolarů, zavede nová cla na dovoz. Oznámil to Politico krátce poté, co EU nabídla USA zrušení cel na průmyslové zboží v rámci principu „nula za nulu“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla: „Nabízíme spravedlivou dohodu.“ Trump ale na tiskové konferenci po boku izraelského premiéra Netanjahua reagoval jasně: „Ne, nestačí to.“ Zdůvodnil to obchodním deficitem USA vůči EU ve výši 350 miliard dolarů, který podle něj musí být „rychle odstraněn“.

Belgie poskytne Ukrajině miliardu eur na obranu ročně. Belgie v roce 2025 poskytne Ukrajině balík obranné pomoci ve výši 1 miliardy eur. Uvedl to belgický premiér Bart De Wever na společné tiskové konferenci s prezidentem Volodymyrem Zelenským. De Wever potvrdil, že stejnou částku plánuje Belgie poskytovat i v dalších letech. Podle něj je důležité pomoci Ukrajině vybudovat vlastní obranný průmysl a zároveň připravit Evropu na případné hrozby ze strany Ruska.

Norsko poskytne Ukrajině 417 milionů eur na nákup dělostřelecké munice. Norská vláda oznámila, že uvolní přibližně 417 milionů eur na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Z této částky:

4 miliardy norských korun (cca 333 milionů eur) poputují na podporu české iniciativy pro nákup dělostřeleckých granátů,
1 miliarda korun (cca 83 milionů eur) bude poskytnuta Evropskému mírovému fondu (EPF), který EU využívá k financování vojenské pomoci Ukrajině — i zde se prostředky zaměří na munici.
Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že dělostřelecká munice patří mezi největší potřeby ukrajinské armády, a právě proto se Norsko rozhodlo podpořit její zajištění.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Dnes se zaměříme na nepřímý dopad cel, která vyhlásil americký prezident Donald Trump. Ačkoli Rusko patří k několika málo zemím, na které se tato nová cla nevztahují, Trumpův krok způsobil výrazný propad na všech světových burzách, což se projevilo i v poklesu cen nerostných surovin. Například ropa se včera obchodovala za čtyřleté minimum a podobný vývoj zaznamenaly i další komodity.

Pro Rusko je takový pokles cen velmi problematický, neboť export surovin je klíčovým sektorem ruské ekonomiky a jakékoli výraznější potíže v této oblasti se odrazí na celkovém hospodářství. Druhým faktorem, který ovlivnil cenu ropy, bylo rozhodnutí kartelu OPEC+ o dalším zvýšení produkce, což tradičně vede ke zlevnění ropy.

Cena ruské ropy Urals se nyní pohybuje kolem 50 USD za barel u dlouhodobých kontraktů, například uzavřených s Indií. I spotové ceny na moskevské burze se aktuálně nacházejí v rozmezí 56 až 58 USD za barel, takže Rusko v současnosti prodává veškerou svou ropu pod úrovní cenového stropu stanoveného západními sankcemi. Jedná se zároveň o nejnižší ceny od začátku invaze na Ukrajinu, přičemž hladina 50 USD za barel již zcela jistě leží pod prahem ziskovosti ruských ropných společností, jejichž finanční potíže se tímto dále prohlubují.

Takto nízké ceny představují problém nejen pro ropné podniky, ale také pro ruský státní rozpočet. Ten byl sestaven s předpokladem průměrné ceny ropy na úrovni 69,77 USD za barel. Současná úroveň okolo 50–58 USD znamená, že daňový výnos z těžby nerostných surovin je asi o 25 % nižší, než se očekávalo. Již v březnu činila průměrná prodejní cena ruské ropy 58,99 USD za barel, což naznačuje, že i v dalších měsících bude ruský rozpočet nadále tížit rostoucí deficit.

Dnešní Třešnička™ bude o kolaboraci. Nebo felaci? V případě Lubomíra Volného je to jedno — výsledek je stejný: hluboký předklon směrem k Moskvě. Bývalý poslanec, který se v pandemii proslavil hlavně svým antivaxerským rodeem a ochotou mlátit se ve sněmovně, teď u nás zdobí billboardy, kde nabízí „příležitost“ s Ruskem. S tou samou zemí, která nám ve Vrběticích vyhodila do vzduchu muniční sklady, zabila dva Čechy a de facto nám vyhlásila válku. Ale co je pár mrtvých a akt státního terorismu proti levnému plynu a teplému objetí Vladimíra „Navždy“ Putina, že? Česko je dodnes na prvním místě ruského seznamu nepřátel a Volný se přesto snaží prodávat kolaboraci jako výhodnou dohodu. Možná doufá, že když bude dost hlasitě olizovat kremelské kliky, Kreml ho pak nechá přežít jako maskota nového protektorátu. Pokud tedy budeme parafrázovat jednu gumu; “Proč vůbec někdo může obdivovat, omlouvat nebo dokonce blahořečit tak neuvěřitelně zvrhlý režim, jako je třeba současný Putinův. Velmi často to jsou lidi, kteří jsou nešťastní, zahořklí, zapšklí, smutní, opuštění nebo mají prostě jenom životní smůlu… a nebo je to prostě jenom Konečná a Volný”.

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1141 #aktuvalka

Analýza 1141. dne ruské invaze na Ukrajinu 09.04.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 9-04-2025/

(2 546 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 9. dubna podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s využitím 55 dronů různých typů, většinu z nich se podařilo sestřelit. Informovalo o tom velení ukrajinského letectva. Celkem bylo sestřeleno 32 dronů Šahed a dalších typů na severu a východě země. Dalších 8 dronů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Útoky zasáhly především Dnipropetrovskou a Charkovskou oblast. V Dnipru utrpělo při ruském úderu zranění 15 lidí, z nichž 8 zůstává ráno hospitalizováno, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. Drony zasáhly také město Apostolove v okrese Kryvyj Rih, kde byl poškozen soukromý podnik. V Nikopolu a obci Marhanec byla poškozena sportovní infrastruktura. V těchto místech nebyly hlášeny žádné oběti ani zranění Charkov čelil rozsáhlému útoku, při kterém byli zraněni dva lidé. Údery zasáhly několik částí města.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na 9. dubna sestřelilo 158 ukrajinských dronů, mezi cíli měl být i vojenský letištní komplex v Mozdoku v Severní Osetii. Další drony měly být sestřeleny nad Belgorodskou, Penzenskou, Saratovskou a Orelskou oblastí, nad Stavropolským krajem, Krymem a také nad vodami Černého a Azovského moře. Ruské Telegram kanály s odkazem na svědky hlásily sérii výbuchů v několika obcích Rostovské oblasti. Podle tamního gubernátora Jurije Sľusareva došlo k poškození střech budov. Kuriózní incident se odehrál ve městě Aksaj v Rostovské oblasti, kde jeden z dronů údajně uvízl na prádelní šňůře mezi obytnými domy. Všichni obyvatelé byli evakuováni. Jedním z pravděpodobných cílů byl také vojenský letištní areál v Mozdoku, Severní Osetie. Regionální úřady tvrdí, že při útoku nedošlo k žádným škodám ani zraněním. Telegram kanál Astra však zveřejnil fotografii z města, která byla pořízena poblíž místního domu kultury – asi 6 km od vojenského letiště. Skutečný rozsah zásahu tedy zůstává nejasný.

Neplecha v Rusku:

Dnes nemáme žádné validní informace z tohoto sektoru.

Charkovská situace je stále bez nových informací.

Severovýchodní fronta: Situace ve směru na Lyman se pro ukrajinské síly viditelně zhoršila. Podle zdrojů DeepastateUA se ruským jednotkám podařilo obsadit vesnici Katerynivka, ležící východně od Novoljubivky. O stavu obrany v přilehlých vesnicích Nové a Lypové zatím chybí ověřené informace, nicméně postup okupantů naznačuje, že v oblasti došlo k prolomení ukrajinské obrany. Ukrajinské velení bude zřejmě nuceno přesměrovat další posily, aby tento vývoj zastavilo nebo zvrátilo. Jižněji, v Serebrjanském lese, pokračují poziční střety, zatímco u Bilohorivky zůstává tlak ruských jednotek nepolevující.

Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru nemáme dnes žádné zprávy.

Doněcká fronta: V Torecku se intenzivně bojuje o areál severní šachty dolu Toreckaja, přičemž jeho většinu momentálně ovládají ruské jednotky. Na jižním okraji města ukrajinské drony útočí na ruské síly u terikonu číslo 7, což naznačuje, že okupanti ovládli podstatnou část sídliště Zabalka.

Ve směru na Pokrovsk se těžiště bojů přesunulo k obci Lysivka, kde ukrajinské síly udržují severozápadní část. V Ševčenkově došlo k ruskému protiútoku, ale situace zůstává v zásadě beze změn. V Piščane, Kotlyne i Udačném pokračují poziční boje bez výrazných posunů. Jižněji, u Naděždinky a jihozápadně od ní, dosáhly ruské síly menšího postupu o několik set metrů. Ve směru na Oleksijivku se obráncům podařilo odrazit ruský mechanizovaný útok.

Na jižním úseku fronty severně od Veliké Novosilky pokračuje vzájemné ostřelování, ale situace zůstává relativně stabilní a okupanti zde v posledních dnech nepostupují.

Jižní a Chersonská fronta jsou dnes bez nových informací.

Diplomatické a politické události:

Ukrajina jasně definovala svou pozici a vizi k budoucí dohodě s USA o svých nerostech. Dohoda podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybigy musí být oboustranně výhodná, zohledňovat zájmy obou stran a nesmí být v rozporu s cestou Ukrajiny do EU.

CDU/CSU a SPD se dohodly na vytvoření nové německé vlády. V Německu skončila koaliční jednání mezi konzervativní unií CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Strany se dohodly na vytvoření nové vlády a plánují představit koaliční smlouvu 9. dubna. Informovaly o tom Deutsche Welle a Reuters. Strany se dohodly na vládním programu, který zahrnuje zrušení daňových úlev pro nízko- a středněpříjmové skupiny, snížení daní pro firmy, podporu odvětví elektromobility, zrušení zákona o dodavatelských řetězcích a snižování cen energií. Nová koalice plánuje také vytvořit Národní bezpečnostní radu, (znovu)zavést dobrovolnou vojenskou službu, zjednodušit procesy při nákupech pro obranu a zavést přísnější přístup k migraci. Ten zahrnuje zrušení zrychleného udělování občanství a zpřísnění hraničních kontrol. Podle informací Deutsche Welle získá SPD klíčová ministerstva financí a obrany, zatímco CDU/CSU obsadí ministerstva vnitra a zahraničí. Jména ministrů zatím nebyla zveřejněna. Reuters uvádí, že koaliční dohoda ještě musí být schválena hlasováním členů SPD. Novým spolkovým kancléřem by se měl stát předseda CDU Friedrich Merz. Hlasování v Bundestagu o jeho kandidatuře je plánováno na 7. května. Do té doby zůstává vláda Olafa Scholze ve funkci v přechodném režimu.

Evropská unie převedla Ukrajině další miliardu eur z výnosů ruských aktiv jako součást makrofinanční pomoci. EU poskytla Ukrajině třetí tranši makrofinanční pomoci ve výši jedné miliardy eur, a to z výnosů zmrazených ruských aktiv. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo financí. Celkově už Ukrajina v rámci iniciativy G7 s názvem Extraordinary Revenue Acceleration for Ukraine získala od EU 5 miliard eur. Tyto prostředky slouží k podpoře ukrajinské ekonomiky a pokrytí rozpočtových potřeb během války.

Zajatý Číňan přiznal, že zaplatil prostředníkovi za možnost bojovat v ruské armádě a získat tak občanství. Jeden z čínských občanů zajatých ukrajinskými obránci u Bilohorivky uvedl, že se do ruské armády dostal přes prostředníka v Číně, kterému zaplatil 300 000 rublů (přibližně 75 000Kč). Informovalo o tom komunikační oddělení Luhanské oblastní taktické skupiny v komentáři pro Ukrajinskou pravdu. Dotyčný byl jedním ze tří vojáků ruské armády, které při bojích v oblasti Bilohorivky zajali příslušníci 81. samostatné mechanizované brigády. Ruská útočná skupina se po tlaku ukrajinských jednotek vzdala. Zajatý Číňan uvedl, že absolvoval výcvik na okupovaném území Luhanské oblasti spolu s dalšími občany Číny. Výcvik zahrnoval základní vojenské dovednosti, probíhal bez tlumočníka – za pomoci posunků a překladače v mobilním telefonu. Jeho hlavní motivací prý byla touha stát se důstojníkem a získat ruské občanství. Dodal také, že někteří členové skupiny měli v Číně problémy se zákonem. Kvůli jazykové bariéře si prý plně neuvědomoval situaci během útoku. Po ztrátách, které skupina během boje utrpěla, se rozhodli složit zbraně a vzdát se. Ukrajinské tajné služby dle ukrajinského prezidenta odhadují, že v ruských ozbrojených silách bojuje nejméně 155 občanů Čínské lidové republiky. Ta o jejich osud podle dostupných informací nejeví zájem.

Lotyšské ministerstvo obrany uzavřelo kontrakt v hodnotě 373 milionů EUR se španělskou společností GDELS-Santa Bárbara Sistemas na nákup 42 bojových vozidel pěchoty ASCOD, která nahradí dosluhující britská průzkumná vozidla CVR(T) v jedné z mechanizovaných brigád lotyšských ozbrojených sil. Nová vozidla přinesou výrazné zlepšení v oblasti palebné síly, ochrany a mobility, přičemž smlouva zohledňuje i možnost budoucího rozšíření akvizice a lokalizace výroby. Lotyšsko plánuje upřednostnit provozní jednotnost napříč jednotkami a zvažuje širší využití platformy ASCOD. Významnou součástí kontraktu je závazek, že 30 % hodnoty zakázky bude investováno do domácího obranného průmyslu prostřednictvím transferu technologií, výrobní spolupráce a podpůrných služeb.

Bundeswehr vstoupil do finální fáze procesu pořizování vyčkávací munice, přičemž cílem je otestovat a následně vybrat nejvhodnější řešení pro širší zavedení do výzbroje. Podle informací ze Spolkového ministerstva obrany má být v první fázi zakoupen omezený počet systémů od dvou německých startupů, Helsing a STARK, přičemž oba subjekty deklarují, že jejich návrhy reflektují poznatky z probíhající války na Ukrajině. Vojáci Bundeswehru budou tyto systémy testovat během letošního roku a na základě výsledků bude koncem roku rozhodnuto o případném rozšířeném nákupu. Tento postup představuje odklon od dosavadních standardních akvizičních procesů, neboť klade důraz na rychlost, flexibilitu a přímou zpětnou vazbu z praxe, která může být využita k dalšímu vývoji technologií. Zároveň tento přístup posiluje domácí obranný průmysl a zvyšuje šance na rychlé škálování výroby v případě potřeby.

Spojené království oznámilo významný pokrok ve vývoji hypersonických zbraní, když britští vědci úspěšně dokončili klíčový test motoru schopného dosahovat rychlostí nad 5 Mach. Testování, které probíhalo šest týdnů v úzké spolupráci s americkou vládou a průmyslovými partnery, umožnilo v reálném čase analyzovat data pro optimalizaci konstrukce a zlepšení výkonu pohonné jednotky. Vývoj tohoto hypersonického motoru je součástí širšího konceptu nové generace hypersonické řízené střely, na kterém pracuje britský program MOD’s Team Hypersonics (UK). Cílem je dodat technologický demonstrátor do roku 2030, přičemž tato schopnost má podle britského ministerstva obrany představovat zásadní posun v operační výhodě budoucích ozbrojených sil.

Francouzský ministr pro Evropu a zahraniční věci Jean-Noël Barrot v odpovědi na dotaz v Senátu jednoznačně podpořil Dánsko ve sporu s USA ohledně geopolitického postavení Grónska. V kontextu státní návštěvy dánského krále Frederika X. zdůraznil, že hranice Evropy a územní celistvost členských států NATO nejsou předmětem vyjednávání a označil americký tlak na Dánsko za neospravedlnitelný. Připomněl přitom historickou přítomnost USA v Grónsku, kde dříve operovalo až 17 amerických vojenských základen, a vyzval k obnovení angažovanosti Spojených států cestou dialogu s Kodaní. Zároveň popřel spekulace o čínských investicích v Dánsku a ocenil rostoucí dánské vojenské nasazení v arktickém prostoru. V závěru uvedl, že Francie a Dánsko uzavřely novou strategickou dohodu, která posiluje jejich bilaterální obrannou spolupráci a potvrzuje francouzskou podporu dánské suverenitě.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Dnes si na příkladu jednoho ruského strojírenského závodu ukážeme, jak v posledních měsících vygradovaly potíže v ruském průmyslu, které jsou způsobeny nedostatkem financí z důvodu vysokých úrokových sazeb.Příkladem může být Alexandrovský strojírenský závod, nacházející se ve městě Perm, ve kterém pracovníci zahájili stávku, neboť jim zaměstnavatel dluží mzdu již za tři měsíce. Práce některých provozů byla paralyzována a zaměstnanci vyhlásili, že se odmítají vrátit k výkonu práce, dokud jim závod nevyplatí dlužnou mzdu.

Alexandrovský závod vykázal v roce 2024 příjmy ve výši 844 milionu rublů, což činí pokles o 7% oproti roku 2023. Ve stejném čase se více než pětinásobně zvýšila ztráta závodu, a to ze 103 na 575 milionů rublů. Ředitel závodu Artur Markarjan zdůvodnil zhoršenou finanční situaci několika příčinami: potížemi s realizací zahraničních plateb, výpadky v dodávkách komponent, rostoucími úrokovými sazbami a také indexací výplat zaměstnanců (tedy jejich růstu s ohledem na inflaci).

Alexandrovský závod je podnik s velmi dlouhou tradicí, založen byl v roce 1822, v současné době jsou zde prodkována zařízení pro těžební průmysl, například pásové dopravníky sloužící pro přepravu uhlí, rudy, stavebních materiálů nebo jiných obdobných surovin. Na tento závod tak kromě celkové ekonomické situace v Rusku dolehla i krize ruského těžebního sektoru.

Přičemž Alexandrovský závod není jediný, který má v současnosti potíže, počet oznámení o zadržování výplat podaných organizaci Rostrud (státní agentuře, která má za úkol dohlížet mimo jiné na bezpečnost práce a dodržování pracovního práva) se meziročně zvýšil o 40%. I podle státní statistické agentury Rosstat se v roce 2024 meziročně zvýšil objem zadržovaných mezd o 43%, přičemž k počátku tohoto roku (tedy za leden a únor) se objem zadržovaných mezd meziročně zvýšil o 230%. Celkový objem dlužných výplat ke konci února 2025 činil 1,2 miliardy rublů. Na těchto údajích jasně vidíme, že se situace ruského průmyslu v průběhu roku 2025 začala prudce zhoršovat.

Dnešní Třešnička™ bude o … třeba o Babišově vzoru. V zemi, kde se autoritářské líbání prstenů stalo státní doktrínou a vládní politika připomíná kabaret pro pokročilé milovníky kleptokracie, je Orbanistán zase o krok před ostatními! Tentokrát ve schopnosti ohnout hřbet tak hluboko, že už prakticky tvoří most přes Atlantik — přímo k Trumpovu golfovému hřišti. Když Evropská unie reagovala na nesmyslná 25% cla, která na evropskou ocel a hliník uvalil Donald “art of deal” Trump (znovuzvolený, protože očividně hospodářské krize i zdravý rozum musí přijít nadvakrát), bylo Maďarsko jediným členským státem, který se postavil PROTI odvetným clům. Zatímco zbytek Evropy se rozhodl, že když už jim někdo plivne do obličeje, nebudou se tvářit, že prší, Viktor Orbán a jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó schovali deštníky a broukají si “It’s raining (se)men” s otevřenou pusou. Navzdory tomu, že Trumpova cla z celé Unie zasáhnou Maďarsko nejtvrději, se totiž klobáskový král rozhodl být „strategicky klidný“. Což je v překladu do reálné diplomacie výraz pro: „Byl jsem hodně zlobivý kluk, tak už mi pojď naplácat na účet maďarských daňových poplatníků“. Přátelé, to není diplomacie. To je něco mezi Stockholmským syndromem a vzájemným pozdravem globální mafie. Zatímco se evropské země pokoušejí alespoň symbolicky zachovat tvář a poslat signál, že se nenechají ekonomicky šikanovat šíleným americkým císařem, Budapešť se rozhodla, že raději bude předstírat, že je vše v pořádku a sami si za to můžeme. Subík Orbán si totiž nechce znepřátelit dalšího „silného muže“, jehož fotku má ve zlatém rámečku vedle Putina a Si Ťin-pchinga. To že Trump údajně veškerá cla (kromě toho na Čínu, které osolil na 125 %) pozastavil je jen takovou třešinkou na třešničce.

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.

Zdroj Fb skupina Válka.Online se nikdy nemění

#Aktualita #Ukrajina #Ukraine #Den1142 #aktuvalka

Analýza 1142. dne ruské invaze na Ukrajinu 10.04.2025

Celá analýza, včetně situace na Blízkém východě, na webu: https://valka.online/aktualni-konflikty ... 0-04-2025/

(1 628 slov, doba čtení 8 minut)
V noci na 10. dubna podnikly ruské síly masivní vzdušný útok na Ukrajinu s nasazením 145 dronů různých typů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 84 útočných dronů typu Shahed a dalších UAV nad severními, jižními, východními a centrálními oblastmi země. Dalších 49 nepřátelských dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Útoky zasáhly více regionů. V Mykolajivu dopadly trosky jednoho z dronů na dvůr pětipatrového obytného domu, přičemž došlo k poškození okolních budov a ke vzniku požáru; zraněno bylo deset osob. V Kyjevě drony zasáhly Darnycký obvod, kde byly zraněny dvě ženy – jedna z nich utrpěla vícenásobná povrchová poranění na ruce. V Holosijivském obvodu došlo po zásahu k požáru skladu, bez hlášených obětí. Noční ostřelování dále zasáhlo Doněcký, Charkovský, Chmelnycký a Poltavský region.

Neplecha v Rusku:

Z Kurské a Belgorodské oblasti dnes nejsou hlášeny žádné zprávy.

Směr Sumy: Ruské síly pokračují v infiltrační taktice v oblasti severní Sumska, přičemž nasazují pěchotu bez těžké techniky, často přepravovanou na čtyřkolkách. Tato taktika, zaměřená na postupné obsazování okrajových částí osad, má pravděpodobně za cíl vytvořit výchozí pozice pro případnou širší ofenzivu. Podle ruského proruského kanálu Mapy a šipečky dochází k opakovaným pokusům o získání opěrných bodů bez ambice překvapení, ale s cílem oslabit obranu protivníka v delším časovém horizontu.

V okolí vesnice Žuravka ruský propagandistický zdroj DnevnikDesantnika tvrdí, že se ruským jednotkám daří rozšiřovat zónu kontroly. Výsadkáři z 83. ussurijské brigády zde údajně drží většinu obce, avšak uznávají, že část zůstává v ukrajinských rukou. Ukrajinské velení situaci oficiálně nekomentovalo, a proto je nutné přistupovat k těmto zprávám s rezervou.

Ruské jednotky nadále vyvíjejí tlak ze směru od Basovky a Žuravky, přičemž jejich deklarovaným cílem zůstává logistické centrum ukrajinské armády v Junakovce. To slouží jako klíčový bod zásobování sil bránících Kurský sektor. Proběhly zde také ukrajinské protiútoky, které podle ruských tvrzení nebyly úspěšné – tuto informaci však zatím nelze nezávisle ověřit.

Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk pokračují těžké boje o ruské předmostí za řekou Oskil. Nejintenzivnější střety se odehrávají v centrální části Kamjanky, kde se ruské jednotky pokoušejí o průlom už přibližně týden. Ukrajinské drony nadále napadají ruské pozice v severovýchodní části Zapadného. V oblasti Teren okupanti postoupili o několik set metrů směrem k Zelené Dolyně a současně obchází Jampolivku z východu, čímž ohrožují zásobovací linie do této vesnice. Dále na jih pokračují dělostřelecké souboje v Serebrjanském lese.

Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru nadále nemáme dnes nové zprávy.

Doněcká fronta: Okupanti postoupili severně od Družby o několik set metrů v zemědělské krajině mezi remízky, přičemž ukrajinská mapa Deepstate výrazně rozšířila území nikoho mezi Družbou a Ozarianivkou. To naznačuje zvýšenou aktivitu ruských jednotek v této oblasti. Pokračují i útoky východně od Oleksandropilu, kde se okupantům podařilo rovněž rozšířit území nikoho.

Ve směru na Pokrovsk probíhají boje v jižní části Tarasivky, kde situaci komplikují časté ukrajinské protiútoky. Jižní část vesnice se zřejmě nachází v pásmu nikoho. Ukrajinské drony cílí na ruské pozice v jižní části Lysivky a ve vesnici Ševčenko. V Piščane nedošlo k žádnému posunu. V Kotlyne pokračují těžké boje, nicméně ukrajinské síly podle dostupných informací udržují kontrolu nad většinou obce. Jižně od Pokrovsku bylo zaznamenáno rozšíření ruského předmostí v oblasti Rozlivu.

Jižní fronta: Ve směru na Záporoží pokračují ruské útoky na vesnici Ščerbaky. Podle dostupných zpráv se okupanti dostali do její centrální části.

Diplomatické a politické události:

Americký ministr obrany Pete Hegseth se 11. dubna připojí k jednání skupiny Ramstein o obraně Ukrajiny, avšak pouze online. Informoval o tom server Politico. Ještě nedávno server Defense News s odkazem na zdroje uváděl, že Spojené státy se setkání ve formátu Ramstein vůbec nezúčastní — poprvé od vzniku této koalice. Tehdy se uvádělo, že se Hegseth nezúčastní ani osobně, ani na dálku, a Pentagon pravděpodobně nevyšle žádné vysoce postavené zástupce. Skupina Ramstein (oficiálně Kontaktní skupina pro otázky obrany Ukrajiny) vznikla v dubnu 2022 a sdružuje přibližně 50 zemí, které poskytují Ukrajině vojenskou pomoc. První jednání se konalo 26. dubna 2022 na americké základně Ramstein v Německu. Do změny administrativy v USA byla setkání vedena vrcholnými americkými představiteli – ministrem obrany a předsedou Sboru náčelníků štábů. Po nástupu nové vlády oznámil tehdejší ministr Lloyd Austin, že budoucnost skupiny Ramstein bude záviset na rozhodnutí nové administrativy. V současnosti převzaly vedení Spojené království a Francie. Pete Hegseth se k jednání skupiny poprvé připojil 12. února, kdy označil snahu Ukrajiny obnovit hranice z roku 2014 za „honbu za iluzí“.

Svéráz ®uské ekonomiky:

Dnes máme pro ty z vás, kdo chtějí ušetřit za prázdninovou dovolenou, mimořádnou nabídku. A sice v černomořském letovisku Anapa, které je známo svými plážemi a na Rusko velmi rozvinutou rekreační architekturou. Tedy do poloviny prosince minulého roku byly, tehdy došlo v Kerčské úžině k nehodě dvou tankerů (Volgoněft212 a Volgoněft-239) a úniku téměř deseti tisíc tun ropných produktů do moře. Anapa se nachází relativně blízko úžiny, a tak byly její pláže ropnými produkty znečištěny v velké míře.

Informace o znečištění místních pláží se mezi ruskými rekreanty rychle rozšířily, a tak zájem o rekreaci v této oblasti značně poklesl. Odhaduje se, že místní letoviska přijdou v této sezóně přibližně o polovinu obvyklých hostů, přičemž vytíženost hotelů v květnu a červnu se pohybuje mezi pětadvaceti a třiceti procenty, a i ubytovaní hosté zakoupili pobyt s výraznou slevou.

Malý zájem je způsoben zejména neustále pokračujícím vyplavováním ropných produktů na pláže, neboť některé frakce se po úniku z tankeru usadily na dně a až nyní, kdy se teplota vody začíná zvyšovat, začínají být vyplavovány na povrch. Druhým aspektem jsou velmi omezené prostředky, jaké k očišťování pláží uvolnila vláda, na mnoha místech byly práce prováděny pouze vlastními silami dobrovolníků bez jakékoli mechanizace.

Pokud tedy máte letos hluboko do kapsy a chcete ušetřit, jsou anapská letoviska jistě zajímavou nabídkou, zejména proto, že nabízejí možnosti rekreace v podobě naftových koupelí a mazutových zábalů, na které jinde narazíte jen těžko.

Dnešní Třešnička™ bude opět ten “jejich” Donnie. Nám je to jasný, na ekonomickou Nobelovku to nestačí (i když tvrdil, že „nikdo nerozumí dluhu líp než já“), deficit, který po jeho éře zbude, by rozplakal i Miltona Friedmana. Cena míru? No, to by po posledním měsíci už vůbec neklaplo. Literatura? Tam to sice Donald zkouší usilovně („I have the best words“), od caps locku po přímou řeč ve třetí osobě, leč Hemingway to nebude, mladý pane. A tak zbývala jediná šance na nesmrtelnost: chemie. A heuréka! Donald J. Trump, člověk, který „věděl víc o virech než všichni epidemiologové“, právě vynalezl dihydrogen monoxid. V rámci svého mokrého manifestu podepsal dekret, kterým osvobozuje americké sprchy z okovů eko-teroru. „Když pustím vodu, kape to. Kap, kap. Já chci vodu, co TEČE!“, rozohnil se v Oválné pracovně, zatímco se mu v očích zračila vize plnotlaké hygieny a vlasů jako čerstvě fénovaný jezevčík. A tak přepsal dějiny. Možná nezachránil planetu, zato konečně porazil největšího nepřítele intráků a instalatérů – slabý tlak. Zapomeňte na Einsteina, vždyť přichází Trump s revoluční myšlenkou: „Voda by měla téct, když pustíte vodu.“ Vědecký svět žasne, kadeřníci jásají a sprchové hlavice po celé Americe dostaly pokyn: Make Flow Great Again*. Gratulujeme, pane prezidente. Jako bonus k medaili možná dostanete i gumovou kachničku.

*Nebo by MFGA, kdyby se neměly prodávat s ego-narcistickou přirážkou 104%

Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.

V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.