PALBA.CZ

Hele a jak je moderní elektronika ve válečných strojích chráněna před účinkem silné sluneční bouře? Tipnu si, že to vyřadí všechny drony, ale věc jako je tank či letadlo by na takovou eventualitu mohla být připravena líp, ne? Poslouchal jsem teď Vinohradskou 12 o polární záři, protože mi ta z 10. května letos utekla (a to mě fakt mrzí, muselo to být pěkný) a tam říkali, že pravděpodobnost velmi silné bouře je dle výzkumu v nějakejch šutrech či kde, ze kterých to jde poznat, zhruba 5 krát za tisíc let. A že teď je sluneční aktivita vysoká, že to může klidně přijít.
Viz heslo wikipedia a Carringtonova událost z roku 1859. To prej hořely telegrafní sloupy.. tak co to udělá s pidi tištěným spojem.

To sme sa tu ale rozpisali o kadeakych eventualitach, pozeram.
Inak sa tu stale argumentuje s Ukrajinou. Jediny dron, ktory bol na Ukrajine nasadeny na ozbrojeny prieskum, teda mensie utocne misie bol Bayraktar, pricom jeho straty dosiahli 40%. Dnes sa uz velmi nepouziva prave kvoli jeho zranitelnosti. Straty ukrajinskych bojovych vrtulnikov dosiahli za 2 roky konfliktu 13,3 %, pricom stroje su v nasadeni nadalej.

Tak to ovplyvnuje taktika nasadenia. Rusaci maju straty kolko, 30-40%?

Tazko povedat. Nevieme kolko maju rusaci nasadenych bojovych vrtulnikov. Kazdopadne taktika nasadenia, vycvik a doktrina su hlavny dovod ich velkych strat.

Moskevskaja píše: ↑11/8/2024, 21:53 Viz heslo wikipedia a Carringtonova událost z roku 1859. To prej hořely telegrafní sloupy.. tak co to udělá s pidi tištěným spojem.

Ad Carrington event: O tom se často mluví, ale práve Carringtonova "událost" vedla ke změnám v technologii el. vedení, které podobné důsledky vylučují, nebo omezují v podstatě na míru běžných jiných mimořádek, poruch, apod.
Ta tehdejší bouře ani nebyla nějak extra velká, jak jsem slyšel od astronomů, podobné se už od té doby, tzn. poloviny 19. stol., vyskytly znovu. Ale bez těch následků.

Ad tištěný spoj: Ona je na podobné věci (sluneční bouře) paradoxně ta silnoproudá elektrika citlivější než elektronika, z důvodů velikosti. Prostě, když přiletí nějaká extra silně nabitá částice, ať už od Slunce nebo třeba až z jiné galaxie, tak vyřadí konkrétní kus elektroniky, třeba procák, ale u kilometrů drátů je to jinak.

PS: Srv. třeba blesk - může "vyhodit" pojistky a jističe, a hlavně bleskojistky (proč se asi jmenují zrovna takhle... ), ale pokud poškodí elektroniku, tak v poměrně malé oblasti. Příkl. V r. 88 uhodil blesk do věže kostela v obci kde jsem tehdy měl trvalé bydliště. Zničilo to elektroniku v několika domech (v TV mých rodičů odešel kanálový volič, pro příkl.), a odpojilo proud v celé obci. Ale jen to. Žádná větší "událost" s dopadem na celou soustavu se nekonala.

Tak to vypadá, že Ukrajincům dělají problémy ruské bitevní vrtulníky .. teda aspoň to hlásí Ukrajinci, ale co oni ví..
https://x.com/Fitek69/status/1822945470085275792

Rusove si stezovali na totalni zaruseni veskere komunikace . Tedy v podobnem clanku se pise , ze opet Lancety , coz je dnes spicka v trefeni se. Fungujou pres Cinske nebo Ruske druzice.
Nicmene oko pilota nezarusis a vrulnik je Faradayova klec, zvlast ten nas Viper, poctivy,, dural nytovany,,. Do nej se nejaka indukce nedostane.
Dulezity je i akcni radius , nosnost a rychlost. Takovou davku jako unese bitevni vrtulnik a pouzije , takovou rychlost kterou vyvine a urychli tim i strely , tak takto muze pusobit dron jen naprosto stejne konstrukce jako bitevni vrtulnik.
Navic tento dron bez posadky je vystaven sofistikovanemu ruseni , pilot vidi a streli.
Presto, ze jsem priznivcem vyroby dronu u nas , ne nakupu za dardy, jsem smiren s tim , ze to bude beh na dlouhou trat s neustalym vyvojem a oprogramovanim.

skelet píše: ↑12/8/2024, 15:23 Tak to vypadá, že Ukrajincům dělají problémy ruské bitevní vrtulníky .. teda aspoň to hlásí Ukrajinci, ale co oni ví..
https://x.com/Fitek69/status/1822945470085275792

Iste robia problémy ale taktiež padajú ako hrušky. Nie každý štát má mnogo vrtuľníkov ako RF.

Jen tak jsem se mrknul na Helidat CR..
Tedy na registrovane stroje ,vrtulniky vseho druhu.
Podotykam,ze podlehaji konfiskaci v pripade ohrozeni statu.
Samozrejme ,ze to nejsou specialy s vojenskym uzitim.
Ale dostrojit je aspon pro pruzkum ci transport ci nerizenou strelbu kanonem ci nerizenou raketou se daji.
No a to cislo je neuveritelne:1166 ks.

HONZIK11 píše: ↑12/8/2024, 17:20 Jen tak jsem se mrknul na Helidat CR..
Tedy na registrovane stroje ,vrtulniky vseho druhu.
Podotykam,ze podlehaji konfiskaci v pripade ohrozeni statu.
Samozrejme ,ze to nejsou specialy s vojenskym uzitim.
Ale dostrojit je aspon pro pruzkum ci transport ci nerizenou strelbu kanonem ci nerizenou raketou se daji.
No a to cislo je neuveritelne:1166 ks.

No ony to většinou budou spíš Robinsony a 22 ani 44 moc velkou nosnost nemají. U 22 se tak akorát vejdou dva vystrojení vojáci a plná nádrž.
Ale zase se schovají za stodolou - policejní verze unesou i generátor pro reflektor a výkonný tlampač, takže průzkumný infrahled nebo přijímač pro lokalizaci nepřátelských EW zdrojů při dnešní miniaturizaci taky. Ale to číslo je ohromující

...a co potom rozpracovat motorovy paraglide do ucinnej podoby. Spomeniem, ze ich s velkym uspechom pouzili Palestinci pri tom teror utoku. Keby ten koncept bol rozvinuty s pouzitim ticheho el pohonu... ale nie je to vrtulnik takze to sem celkom nepatri.

A co tohle:

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

AH-64E Apache V6 odpaluje střelu Spike NLOS na střelnici Yuma Proving Grounds v Arizoně Zdroj: US Army/Lockheed
Spike NLOS má dolet 25 km, předchozí verze ER II 10 km, ER 8 km

Ma dolet 25km z akej výšky? Spoza tej stodoly kde sa ma ukrývať alebo z výšky kde je veľmi ľahko zachytený a znicitelny?

Tam bude skor uloha najst a zamerat ciel. Ak to ma fungovat v integrovanom systeme, to si predstavit viem, ked uz budu k dispozicii dokonale prieskumne stoje a la F35, JSTARS, F16/70, takze ano, teoreticky, na papiery to vyzera zazracne. Aka bude realita mimo strelnice...kto vie

Juraj Tichý píše: ↑12/8/2024, 19:33 Ma dolet 25km z akej výšky? Spoza tej stodoly kde sa ma ukrývať alebo z výšky kde je veľmi ľahko zachytený a znicitelny?

Ze země, je to střela Z-Z a na vrtulnících se teprve experimentuje. Výrobce uvádí dokonce 32 km a ze vzduchu 50 km.

Západní koncept s tím počítá. Cíle prioritně vyhledávají jiné prostředky.

pjaro77 píše: ↑12/8/2024, 17:01 Iste robia problémy ale taktiež padajú ako hrušky. Nie každý štát má mnogo vrtuľníkov ako RF.

Maloktory stat ma aj tak vysoke straty bojovych vrtulnikov ako RF.

niko píše: ↑12/8/2024, 19:56

pjaro77 píše: ↑12/8/2024, 17:01 Iste robia problémy ale taktiež padajú ako hrušky. Nie každý štát má mnogo vrtuľníkov ako RF.

Maloktory stat ma aj tak vysoke straty bojovych vrtulnikov ako RF.

No ale malo statov ich ma tak vysoke pocty ako ma Rusko. A kym ich Rusko ma, tak ich nasadzuje aj do nie celkom pripravenych situacii, kedy sa skor spolieha na hrdinstvo posadok a stastie.

seabee píše: ↑12/8/2024, 19:49

Juraj Tichý píše: ↑12/8/2024, 19:33 Ma dolet 25km z akej výšky? Spoza tej stodoly kde sa ma ukrývať alebo z výšky kde je veľmi ľahko zachytený a znicitelny?

Ze země, je to střela Z-Z a na vrtulnících se teprve experimentuje. Výrobce uvádí dokonce 32 km a ze vzduchu 50 km.

Hmm, 32km je fakt slušne. To som netušil.
To už vrtuľník za 50 milionov ani nie je potrebný, ked ti stačí JLTV za milión.

Jo, akorát že JLTV nelétá. Což je drobet handicap.