Napsal: 15/5/2009, 11:30
Ještě se někam musí vejít ty nový LRD co koupili. Myslím že jich je 79 a to mi víc pasuje pro 43-ku, dají se přepravit i novými CASA.
Stránka 10 z 59
Napsal: 16/5/2009, 11:49
Obrázek holé korby z IDETu 2009. Je zde pěkně vidět, jak je tvarovaná.
Napsal: 16/5/2009, 11:52
OK, kolego komisař - je tady vidět i krásně písmeno "V" - za svou osobu děkuji.
Nové jméno pro Pandur???
Napsal: 16/5/2009, 19:00
Cituji:
"I wonder your interest. So I tell you something more even thought I don´t know much.
At first there are no UAZs in use by 43. They use only LRs 110 and trucks and almost all of LRs 110 should be replaced by LRs 130. The [highlight=red] KBVPs "Pinďour"s II [/highlight] should replace BMPs of 41. and 42.
At seccond nobody knows what will really be or not. You know the army..."
Tak se mi zdá, že už je někdo přejmenoval....
Více:
http://www.militaryphotos.net/forums/sh ... 5&page=121
"I wonder your interest. So I tell you something more even thought I don´t know much.
At first there are no UAZs in use by 43. They use only LRs 110 and trucks and almost all of LRs 110 should be replaced by LRs 130. The [highlight=red] KBVPs "Pinďour"s II [/highlight] should replace BMPs of 41. and 42.
At seccond nobody knows what will really be or not. You know the army..."
Tak se mi zdá, že už je někdo přejmenoval....
Více:
http://www.militaryphotos.net/forums/sh ... 5&page=121
Napsal: 16/5/2009, 22:39
Sa - neřekne.
Kopapaka - česko - slovenskej web.
Nezaťužejem tě ruštinou a vůbec jazyky z východu - to by ses divil...
Kopapaka - česko - slovenskej web.
Nezaťužejem tě ruštinou a vůbec jazyky z východu - to by ses divil...
Napsal: 17/5/2009, 00:32
Jo jasně, chápu, já tou američtinouKopapaka - česko - slovenskej web.
taky nevládnu, jen to důležité sem vypíchnul červeně...Ten zbytek opravdu není důležitej, ale když cituju i kvůli drobnosti, nemůžu to přece vytrhnout z kontextu,no ne?
Ale ten zbytek opravdu nechápu?
Re: Nové jméno pro Pandur???
Napsal: 17/5/2009, 09:37
Ve zkratce: 43.vmpr nejezdí v UAZech ale v LRD 110. Ty by měly být nahrazeny LR 130. No a "Pinďour" nahradí BVP u 41.(Žatec) a 42.(Tábor).kopapaka píše:Cituji:
"I wonder your interest. So I tell you something more even thought I don´t know much.
At first there are no UAZs in use by 43. They use only LRs 110 and trucks and almost all of LRs 110 should be replaced by LRs 130. The [highlight=red] KBVPs "Pinďour"s II [/highlight] should replace BMPs of 41. and 42.
At seccond nobody knows what will really be or not. You know the army..."
Tak se mi zdá, že už je někdo přejmenoval....
Více:
http://www.militaryphotos.net/forums/sh ... 5&page=121
Napsal: 19/5/2009, 21:01
Obrněné technice moc nerozumím. Proto se zde na Vás, věci znalé účastníky diskuse, obracím s následující otázkou.
Jaký důvod vede velení pozemního vojska k nákupu čistě kolových OT, proč se opomíjí i určité přednosti OT s housenkovými pásy?
Samozřejmě rozumím nižším provozním nákladům na kolové OT. Ale, jak máme přesouvat pěchotu po části bojiště, které hoří?
Jaký důvod vede velení pozemního vojska k nákupu čistě kolových OT, proč se opomíjí i určité přednosti OT s housenkovými pásy?
Samozřejmě rozumím nižším provozním nákladům na kolové OT. Ale, jak máme přesouvat pěchotu po části bojiště, které hoří?
Napsal: 19/5/2009, 21:23
Kolové samohyby jsou dnes "in", každý dnes asi předpokládá nějaký konflikt v bezlesé, urbanisticky změněné krajině s kvalitními silnicemi. Ale to chce klid, ono se to zase za pár let změní...
Dnešní mantrou jsou síly rychlé reakce, vyzbrojené lehkou technikou přepravitelnou letecky. Horší to bude, pokud narazí na partyzány či trochu schopnou armádu...
Dnešní mantrou jsou síly rychlé reakce, vyzbrojené lehkou technikou přepravitelnou letecky. Horší to bude, pokud narazí na partyzány či trochu schopnou armádu...
Napsal: 19/5/2009, 21:35
Asi máš pravdu,
Jenže, když už si stále bereme z někoho příklad ( nyní z US. Army), proč se nezařídíme jako oni? Polovovina OT je kolová, druhá půlka pásová. Tady bych se podíval na BVP Breda - mne vcelku zaujalo.
Jinak, dík za vysvětlení.
Jenže, když už si stále bereme z někoho příklad ( nyní z US. Army), proč se nezařídíme jako oni? Polovovina OT je kolová, druhá půlka pásová. Tady bych se podíval na BVP Breda - mne vcelku zaujalo.
Jinak, dík za vysvětlení.
Napsal: 19/5/2009, 21:57
To je odvěký boj. Kola nebo pásy. V dnešní době je zájem o kola hodně ovlivněn mírovými misemi, kde pásy ničí komunikace a armády za to hodně draze platily a platí. To platí o evropských misích.
Afghánistán tento problém nezná ale i tak se jeví jako vhodnější kola s velkou palebnou silou. Při nájezdu na minu ztratíš většinou jenom jedno kolo, jehož závěs vyvážeš. Kdežto u pásů přijdeš o pás a většinou o pojezdové kolo, a tím pádem se to hůř zpravuje.
Afghánistán tento problém nezná ale i tak se jeví jako vhodnější kola s velkou palebnou silou. Při nájezdu na minu ztratíš většinou jenom jedno kolo, jehož závěs vyvážeš. Kdežto u pásů přijdeš o pás a většinou o pojezdové kolo, a tím pádem se to hůř zpravuje.
Napsal: 20/5/2009, 06:15
Pop - našel jsem něco z minulosti na toto téma po úpavě kterou si vyžádal čas si myslím že by TI mohlo pomoci toto.
Možná klíčovým pojmem v celém sporu pásy vs. kola je termín mobilita. Z toho důvodu je nejprve nutné jej definovat, aby bylo jasné, jaká kritéria mám na mysli, mluvím-li dále o mobilitě.
Mobilita: Schopnost volného a rychlého pohybu zvoleným terénem za účelem splnění rozličných bojových cílů
Samotná mobilita se dále může členit na
bitevní - akcelerace, max. rychlost, překonávání překážek,
taktickou - přepravitelnost v rámci jednoho bojiště a
strategickou - přepravitelnost mezi více bojišti.
Zde si troufám říci, že kola nad pásy vedou ale jsou i lehká pásová vozidla která je možno za pomoci potřebné techniky přepravit v druhém a třetím případě stejně rychle jako vozidla kolová.
Jaké výhody s sebou přináší obrněná kolová technika? Všechny jednotlivé faktory tvoří mezi sebou jakýsi propletený řetězec, kde jeden ovlivňuje druhý a druhý zase třetí.
Kolová vozidla jsou rychlejší než jejich pásoví protivníci a umožňují tak značnou operační volnost při přesunech v příznivém terénu – slovo příznivé je důležité. Ta je navíc znásobena následujícími faktory:
- nižší spotřeba zajistí větší akční rádius,
- oproti pásům možnost přesunu po vlastní ose na delší vzdálenosti.
Tyto vlastnosti se tak příznivě odrážejí na nasazení vozidla, které nepotřebuje tak mohutnou logistickou podporu jako pásové vozidlo. Méně vyžadovaného paliva znamená menší potřeba zásobovacích kolon, obdobně je tomu tak i s náhradními díly.
U kolových vozidel jsou rovněž nižší náklady – výrobní, provozní a při opravách.
Kolové sestavy jsou všeobecně považované za spolehlivější než pásové komplety a mají také delší životnost (ta je u pásů, tuším, v řádech několika tisíců najetých km). Zničené kolo se dá vyměnit snadněji než pás, nemluvě o technologii samonosných pneumatik, které umožní pokračovat vozidlu v jízdě (či spíše odbelhání z bojiště) i s několika poškozenými koly. Pásy jsou okamžitě imobilizovány. Takovéto pneumatiky jsou vnitřně „vyztuženy“ jádrem z tvrdé umělé hmoty a popř. i buňkami naplněnými dusíkem). Tento zlepšovák tak snižuje velkou slabinu – jejich zranitelnost. O té však až za chvilku. V závěru je zde ještě další pozitivum – kola nepůsobí hluk, zatímco rachotící ocelové pásy jsou slyšet již z dálky. Nabízí se tak možnost relativně rychlých a tichých úderů kde je zrovna třeba.
Podle předchozího odstavce to skoro vypadá, že pásy jsou věc dnes již zastaralá a v podstatě nepotřebná. Mohl by tomu nasvědčovat i fakt, že Američané již nějakou dobu preferují v KNI kolovou variantu. Rovněž tak i skutečnost, že v rámci válečných misí posledních desetiletí nastává renesance kolové obrněné techniky.
Bojové podmínky současných operací se totiž opět začínají podobat koloniálním konfliktů s jasně danou asymetrií sil.“
Takže otázka zní akto: Opravdu nám již nemají pásy nic k nabídnutí? Podívejme se tedy nejprve na slabiny kolové obrněné techniky a pak na to, jak by se s tím vypořádal pás.
Vlastnosti uvedené u pozitiv kolové obrněné techniky mají jednu podmínku a to dost zásadní – je jí terén. Pokud je terén příznivý – silnice nebo dostatečně pevný povrch a panují dobré klimatické podmínky, kolová technika vskutku dosáhne výše uvedeného. Jakmile má kolová obrněná technika projet obtížným terénem, nastává problém. O tom svědčí i zkušenost z Bosny. Tam se kolové sestavy dobře osvědčily při přesunu po silnicích, ale v okamžiku, kdy byly nuceny sjet do terénu (navíc zasněženého), jejich mobilita rázem klesá – viz. na začátku uvedená definice mobility.
Srovnávací průzkum americké armády přišel se závěrem, že je-li stroj využíván více jak z 60% k přesunu terénem a jeho hmotnost je větší než 20 tun, tak pásová technika je schopná dosažení vyšší mobility v terénu a to i za každého počasí, na rozdíl od kol. Vcelku zajímavá je i doba přesunu na vzdálenost 100 km v závislosti na tom, kolik % dráhy se vůz pohybuje terénem. Zde pásy poráží kola na hlavu.
Výrazným omezením v rámci mobility je pak pro kolová vozidla překonávání překážek. Zatímco pásový tank je zboří či přeleze, před kolovou obrněnou technikou vystává zásadní problém – např. překonávání svahů. Jistým řešením je systém hydraulického zdvihu kol, ale ten rozhodně nedokáže vyřešit vše.
Další slabinou kol je jejich velká zranitelnost a to i palbou z menších zbraní. Naznačený systém samonosných pneumatik umožňuje toto negativum (spíše jeho důsledek než příčinu) částečně eliminovat, ale nezachrání vše. Protože kola musí být schopná otočení, nelze je chránit boční ocelovou zástěnou jako např. u pásového tanku, kde nijak neomezila další důležitý ukazatel - manévrovatelnost. Právě značné riziko imobilizace znamená pro osádku velké potíže.
Nakousnutá manévrovatelnost představuje další komplikaci. Zatímco pásové vozidlo se dokáže otáčet na místě, kolové vozidlo musí zahnout a tím si dráhu prodlouží o k tomu potřebný rádius - který u větších vozidel není vůbec malý. Tato slabina se projevuje ponejvíce v komplikovaném terénu nebo městské zástavbě, kde není místa nazbyt. Otáčející se nebo zatáčející kolové vozidlo tak ze sebe činí snazší cíl než pásové, které se otočí „na pětníku“
Závěrem ještě poznámka k titulu větší spolehlivost kolových systémů. Je třeba si uvědomit, že kolová vozidla se využívají k přesunu po silnici více než pásová, ta pak trpí tím, že terén jednoznačně snižuje spolehlivost mechaniky.
Samozřejmě, ani pásy nejsou dokonalé – jejich slabiny jsou v podstatě silnou stránkou kolových systémů. Nicméně pod pojem „pásy“ dnes již rozhodně nepatří klasické housenkové ocelové pásy. Nastupující generace pásů typu „band track“ a systém Mazkum dokáží napravit některé pásové neduhy.
“Mazkum“ je projekt izraelských IDF a dále pak francouzské armády. Jsou na světě dva tanky, které schopností pohybu terénem a hlavně životností podvozku vynikají nad ostatní. Jde o poslední tank studené války Leclerk a tank Merkava ve všech variantách. To kouzlo je v odpérování všech pojezdových kol. Podle informace od mého konzulanta mají všechna kola odpružená i tanky T-90. Je to asi fakt, jeho pohyb tomu odpovídá. Většina tanků na světě odpérovává 2 nebo výjimečně 3- jako třeba T-80 pojezdová kola.
Nc nebrání tomu, aby tyto technologie byl přeneseny na lehší pásová vozidla jako jsou průzkumné a bojové obrněné transportéry.
Při jízdě přes překážku například koleje, dochází k velkému napínání pásů a tím jejich přetěžování. Vzhledem k omezené elasticitě je to hlavní důvod nízké životnosti pojezdového ústrojí.
Pokud odpérujete všechna kola, pás nádherně kopíruje terén, je stále v optimálním torzním napětí a jeho životnost se zvýší až o 150%.
Je otázka co je opravdu lepší. Osobně si myslím, že pásové podvozky přes všechny jejich nevýhody budou pokračovat ve svém vývoji a budou používány dále. Kolové podvozky které jsou dnes in a prožívají velký rozvoj bych považoval za omezeně využitelné a bude stačit přezbrojení protivníků v současných konfliktech a možná se pásům rádi vrátíme.
Více momentálně dohromady nedám ale snad to bude stačit.
Možná klíčovým pojmem v celém sporu pásy vs. kola je termín mobilita. Z toho důvodu je nejprve nutné jej definovat, aby bylo jasné, jaká kritéria mám na mysli, mluvím-li dále o mobilitě.
Mobilita: Schopnost volného a rychlého pohybu zvoleným terénem za účelem splnění rozličných bojových cílů
Samotná mobilita se dále může členit na
bitevní - akcelerace, max. rychlost, překonávání překážek,
taktickou - přepravitelnost v rámci jednoho bojiště a
strategickou - přepravitelnost mezi více bojišti.
Zde si troufám říci, že kola nad pásy vedou ale jsou i lehká pásová vozidla která je možno za pomoci potřebné techniky přepravit v druhém a třetím případě stejně rychle jako vozidla kolová.
Jaké výhody s sebou přináší obrněná kolová technika? Všechny jednotlivé faktory tvoří mezi sebou jakýsi propletený řetězec, kde jeden ovlivňuje druhý a druhý zase třetí.
Kolová vozidla jsou rychlejší než jejich pásoví protivníci a umožňují tak značnou operační volnost při přesunech v příznivém terénu – slovo příznivé je důležité. Ta je navíc znásobena následujícími faktory:
- nižší spotřeba zajistí větší akční rádius,
- oproti pásům možnost přesunu po vlastní ose na delší vzdálenosti.
Tyto vlastnosti se tak příznivě odrážejí na nasazení vozidla, které nepotřebuje tak mohutnou logistickou podporu jako pásové vozidlo. Méně vyžadovaného paliva znamená menší potřeba zásobovacích kolon, obdobně je tomu tak i s náhradními díly.
U kolových vozidel jsou rovněž nižší náklady – výrobní, provozní a při opravách.
Kolové sestavy jsou všeobecně považované za spolehlivější než pásové komplety a mají také delší životnost (ta je u pásů, tuším, v řádech několika tisíců najetých km). Zničené kolo se dá vyměnit snadněji než pás, nemluvě o technologii samonosných pneumatik, které umožní pokračovat vozidlu v jízdě (či spíše odbelhání z bojiště) i s několika poškozenými koly. Pásy jsou okamžitě imobilizovány. Takovéto pneumatiky jsou vnitřně „vyztuženy“ jádrem z tvrdé umělé hmoty a popř. i buňkami naplněnými dusíkem). Tento zlepšovák tak snižuje velkou slabinu – jejich zranitelnost. O té však až za chvilku. V závěru je zde ještě další pozitivum – kola nepůsobí hluk, zatímco rachotící ocelové pásy jsou slyšet již z dálky. Nabízí se tak možnost relativně rychlých a tichých úderů kde je zrovna třeba.
Podle předchozího odstavce to skoro vypadá, že pásy jsou věc dnes již zastaralá a v podstatě nepotřebná. Mohl by tomu nasvědčovat i fakt, že Američané již nějakou dobu preferují v KNI kolovou variantu. Rovněž tak i skutečnost, že v rámci válečných misí posledních desetiletí nastává renesance kolové obrněné techniky.
Bojové podmínky současných operací se totiž opět začínají podobat koloniálním konfliktů s jasně danou asymetrií sil.“
Takže otázka zní akto: Opravdu nám již nemají pásy nic k nabídnutí? Podívejme se tedy nejprve na slabiny kolové obrněné techniky a pak na to, jak by se s tím vypořádal pás.
Vlastnosti uvedené u pozitiv kolové obrněné techniky mají jednu podmínku a to dost zásadní – je jí terén. Pokud je terén příznivý – silnice nebo dostatečně pevný povrch a panují dobré klimatické podmínky, kolová technika vskutku dosáhne výše uvedeného. Jakmile má kolová obrněná technika projet obtížným terénem, nastává problém. O tom svědčí i zkušenost z Bosny. Tam se kolové sestavy dobře osvědčily při přesunu po silnicích, ale v okamžiku, kdy byly nuceny sjet do terénu (navíc zasněženého), jejich mobilita rázem klesá – viz. na začátku uvedená definice mobility.
Srovnávací průzkum americké armády přišel se závěrem, že je-li stroj využíván více jak z 60% k přesunu terénem a jeho hmotnost je větší než 20 tun, tak pásová technika je schopná dosažení vyšší mobility v terénu a to i za každého počasí, na rozdíl od kol. Vcelku zajímavá je i doba přesunu na vzdálenost 100 km v závislosti na tom, kolik % dráhy se vůz pohybuje terénem. Zde pásy poráží kola na hlavu.
Výrazným omezením v rámci mobility je pak pro kolová vozidla překonávání překážek. Zatímco pásový tank je zboří či přeleze, před kolovou obrněnou technikou vystává zásadní problém – např. překonávání svahů. Jistým řešením je systém hydraulického zdvihu kol, ale ten rozhodně nedokáže vyřešit vše.
Další slabinou kol je jejich velká zranitelnost a to i palbou z menších zbraní. Naznačený systém samonosných pneumatik umožňuje toto negativum (spíše jeho důsledek než příčinu) částečně eliminovat, ale nezachrání vše. Protože kola musí být schopná otočení, nelze je chránit boční ocelovou zástěnou jako např. u pásového tanku, kde nijak neomezila další důležitý ukazatel - manévrovatelnost. Právě značné riziko imobilizace znamená pro osádku velké potíže.
Nakousnutá manévrovatelnost představuje další komplikaci. Zatímco pásové vozidlo se dokáže otáčet na místě, kolové vozidlo musí zahnout a tím si dráhu prodlouží o k tomu potřebný rádius - který u větších vozidel není vůbec malý. Tato slabina se projevuje ponejvíce v komplikovaném terénu nebo městské zástavbě, kde není místa nazbyt. Otáčející se nebo zatáčející kolové vozidlo tak ze sebe činí snazší cíl než pásové, které se otočí „na pětníku“
Závěrem ještě poznámka k titulu větší spolehlivost kolových systémů. Je třeba si uvědomit, že kolová vozidla se využívají k přesunu po silnici více než pásová, ta pak trpí tím, že terén jednoznačně snižuje spolehlivost mechaniky.
Samozřejmě, ani pásy nejsou dokonalé – jejich slabiny jsou v podstatě silnou stránkou kolových systémů. Nicméně pod pojem „pásy“ dnes již rozhodně nepatří klasické housenkové ocelové pásy. Nastupující generace pásů typu „band track“ a systém Mazkum dokáží napravit některé pásové neduhy.
“Mazkum“ je projekt izraelských IDF a dále pak francouzské armády. Jsou na světě dva tanky, které schopností pohybu terénem a hlavně životností podvozku vynikají nad ostatní. Jde o poslední tank studené války Leclerk a tank Merkava ve všech variantách. To kouzlo je v odpérování všech pojezdových kol. Podle informace od mého konzulanta mají všechna kola odpružená i tanky T-90. Je to asi fakt, jeho pohyb tomu odpovídá. Většina tanků na světě odpérovává 2 nebo výjimečně 3- jako třeba T-80 pojezdová kola.
Nc nebrání tomu, aby tyto technologie byl přeneseny na lehší pásová vozidla jako jsou průzkumné a bojové obrněné transportéry.
Při jízdě přes překážku například koleje, dochází k velkému napínání pásů a tím jejich přetěžování. Vzhledem k omezené elasticitě je to hlavní důvod nízké životnosti pojezdového ústrojí.
Pokud odpérujete všechna kola, pás nádherně kopíruje terén, je stále v optimálním torzním napětí a jeho životnost se zvýší až o 150%.
Je otázka co je opravdu lepší. Osobně si myslím, že pásové podvozky přes všechny jejich nevýhody budou pokračovat ve svém vývoji a budou používány dále. Kolové podvozky které jsou dnes in a prožívají velký rozvoj bych považoval za omezeně využitelné a bude stačit přezbrojení protivníků v současných konfliktech a možná se pásům rádi vrátíme.
Více momentálně dohromady nedám ale snad to bude stačit.
Napsal: 20/5/2009, 06:39
Možná by bylo potřeba oprášit systém Christie
Napsal: 20/5/2009, 08:23
Christie? To byla nadčasová konstukce. Mě osobně vždy moc zajímaly tanky BT - nápad to byl dobrý ale myslím si, že tudy už dnes cesta nevede.
Napsal: 20/5/2009, 11:29
Pátrač:
A co například řada BMD? Všechny mají hydropneumatické pérování, které samostatný tlumič nepotřebuje. To samé platí i o vozidlech s listovými pružinami, například LT-38
.
V odpérování všech pojezdových kol to určitě nebude. Všechna bojová pásová vozidla mají odpružení všech pojezdových kol. Poslední bojová vozidla s neodpruženými pásy vznikla někdy po 1. světové válce. V tomto případě se může jednat o vybavení všech pojezdových kol tlumiči. U starších vozidel se totiž běžně vyskytují jen na prvním a posledním pojezdovém kole.To kouzlo je v odpérování všech pojezdových kol.
A co například řada BMD? Všechny mají hydropneumatické pérování, které samostatný tlumič nepotřebuje. To samé platí i o vozidlech s listovými pružinami, například LT-38
.Napsal: 20/5/2009, 21:49
to Pátrač: Moc děkuji!
Pro mne plno informací.
O nových tyoech pásů jsem už kdysi četl, ale neměl jsem potuchy o běžném používání, Pokud jde o odpružení pásových podvozků, vždy mne fascinoval německý ,, Leopard II ", a nejen podvozkem. Na druhé straně, u výrobků sov. / rus. oceňuji účelovost kobstrukcí.
Ad. zranitelnost kolového podvozku.
Němečtí vojáci, kteří bojovali v Africe, vzpomínali na akce britských záškodnických komand. Ta, mimo jiné, rozsypávala t. zv. ,,ježky"na týlové komunikace a do okolí letišť. Tím byly Wehrmacht a Luftwaffe působeny ztráty na technice, navíc byl kaučuk nedostatkový. Pořizovací cena ježka je určitě nižší, než cena pneumatiky OT.
Pokud jde o strategickou mobilitu, Pátrači, uvádíš možnosti lehčích pásových vozidel.
Vzpomínám na filmy, které nám na vojně promítali. Byl tam též film o hromadné akci sov. výsadkové divize. Na padácích byla zchazována obrněná technika - lehké tanky a samochodky, po zajištění prostoru transportní An-12 přistávala a technika vyjířděla z útrob letadel přímo do boje.
Ještě otázečka k diskutovanému OT ,, Pandur II 8x8.
Nikdy jsem jej neviděl ve skutečnosti, ale zdá se mi příliš vysoký a vratký - vysoké těžiště a, pro mne, nezvyklý poměr rozchod - rozvor nebo je to jen optický klam fotografií?
Pro mne plno informací.
O nových tyoech pásů jsem už kdysi četl, ale neměl jsem potuchy o běžném používání, Pokud jde o odpružení pásových podvozků, vždy mne fascinoval německý ,, Leopard II ", a nejen podvozkem. Na druhé straně, u výrobků sov. / rus. oceňuji účelovost kobstrukcí.
Ad. zranitelnost kolového podvozku.
Němečtí vojáci, kteří bojovali v Africe, vzpomínali na akce britských záškodnických komand. Ta, mimo jiné, rozsypávala t. zv. ,,ježky"na týlové komunikace a do okolí letišť. Tím byly Wehrmacht a Luftwaffe působeny ztráty na technice, navíc byl kaučuk nedostatkový. Pořizovací cena ježka je určitě nižší, než cena pneumatiky OT.
Pokud jde o strategickou mobilitu, Pátrači, uvádíš možnosti lehčích pásových vozidel.
Vzpomínám na filmy, které nám na vojně promítali. Byl tam též film o hromadné akci sov. výsadkové divize. Na padácích byla zchazována obrněná technika - lehké tanky a samochodky, po zajištění prostoru transportní An-12 přistávala a technika vyjířděla z útrob letadel přímo do boje.
Ještě otázečka k diskutovanému OT ,, Pandur II 8x8.
Nikdy jsem jej neviděl ve skutečnosti, ale zdá se mi příliš vysoký a vratký - vysoké těžiště a, pro mne, nezvyklý poměr rozchod - rozvor nebo je to jen optický klam fotografií?
Napsal: 21/5/2009, 13:59
Samostatný tlmič pre každé koleso na pásovom vozidle, bol zhruba v polke 70. rokov, vyvíjaný a skúšaný aj v ČSSR, konkrétne v niektorom pracovisku Konštrukty, š.p. Išlo o upravený podvozok z BVP-1. Napriek dobrým výsledkom bol vyhodnotený ako konštrukčne veľmi náročný, čo by mohlo spôsobovať problémy so samotnou výrobou, ale hlavne s následným "servisovaním".
a jazdné vlastnosti GaZu-5923 / pracovný názov BTR-90 /
http://www.youtube.com/watch?v=WjU9Fs4Z ... re=related
GAZ-5923 / BTR-90/ má mať v porovnaní s konkurenciou lepšie jazdné charakteristiky, nie len točenie na pätníku, ale aj schopnosť rovnakou rýchlosťou ísť na spiatočke.
Celý projekt stojí, okrem iného, ale to je na dlhšiu debatu, na motore. Používa motor vychádzajúci z motoru z pásového vozidle / uvádza sa tank /, ale to je nepodstatné, vďaka tomu má však veľmi nízky resurs motora. Pri pásákoch to tak nevadí, tie sa značnú časť cesty vezú, ale kolesové konštrukcie ju prechádzajú po svojich. Aktuálne je pre GAZ vo vývoji nový motor vychádzajúci z motoru pre BMP-3.
4min46 sek http://www.youtube.com/watch?v=z9qBvDI6kzMNakousnutá manévrovatelnost představuje další komplikaci. Zatímco pásové vozidlo se dokáže otáčet na místě, kolové vozidlo musí zahnout a tím si dráhu prodlouží o k tomu potřebný rádius - který u větších vozidel není vůbec malý. Tato slabina se projevuje ponejvíce v komplikovaném terénu nebo městské zástavbě, kde není místa nazbyt. Otáčející se nebo zatáčející kolové vozidlo tak ze sebe činí snazší cíl než pásové, které se otočí „na pětníku“
a jazdné vlastnosti GaZu-5923 / pracovný názov BTR-90 /
http://www.youtube.com/watch?v=WjU9Fs4Z ... re=related
GAZ-5923 / BTR-90/ má mať v porovnaní s konkurenciou lepšie jazdné charakteristiky, nie len točenie na pätníku, ale aj schopnosť rovnakou rýchlosťou ísť na spiatočke.
Celý projekt stojí, okrem iného, ale to je na dlhšiu debatu, na motore. Používa motor vychádzajúci z motoru z pásového vozidle / uvádza sa tank /, ale to je nepodstatné, vďaka tomu má však veľmi nízky resurs motora. Pri pásákoch to tak nevadí, tie sa značnú časť cesty vezú, ale kolesové konštrukcie ju prechádzajú po svojich. Aktuálne je pre GAZ vo vývoji nový motor vychádzajúci z motoru pre BMP-3.
Pre moderné kolesové bojové vozy nie je drobná dierky v gume problém, majú schopnosť priebežného dohusťovania a udržiavania stáleho tlaku v pneumatike. To by tam tých dier muselo byť viacej, aby viac vyfukovalo, ako sa dofukovalo. Pre nové kolesáky nie je ani problém strata jedného až dvoch kolies. Dokonca konštruktéri GAZu-5923 uvádzajú schopnosť jazdy aj po strate 4 kolies / no to by som si celkom pozrel, ako by jazdil, ak by boli všetky na jednej strane /.Ad. zranitelnost kolového podvozku.
Němečtí vojáci, kteří bojovali v Africe, vzpomínali na akce britských záškodnických komand. Ta, mimo jiné, rozsypávala t. zv. ,,ježky"na týlové komunikace a do okolí letišť. Tím byly Wehrmacht a Luftwaffe působeny ztráty na technice, navíc byl kaučuk nedostatkový. Pořizovací cena ježka je určitě nižší, než cena pneumatiky OT.
Napsal: 21/5/2009, 20:46
to Rabo:
Psal - li jsem o ,,ježcích", nemůžeš si představovat čtyřbodec, který rozhazovali Žižkovi válečníci na loukách před vozovou hradbou. Šlo o skutečně nebezpečný výrobek, který dokázal v pneumatice vytvořit díru o délce přes 100 mm, šířka až 20 mm. Nejsem přesvědčen, že by takový únik vzduchu kompresor nahradil.
Psal - li jsem o ,,ježcích", nemůžeš si představovat čtyřbodec, který rozhazovali Žižkovi válečníci na loukách před vozovou hradbou. Šlo o skutečně nebezpečný výrobek, který dokázal v pneumatice vytvořit díru o délce přes 100 mm, šířka až 20 mm. Nejsem přesvědčen, že by takový únik vzduchu kompresor nahradil.
Napsal: 21/5/2009, 21:34
O.K. Skutočne som si to predstavoval ako klasické troj-štvorbodce. Súčasné vojenské pneumatiky sú však konštruované s výrazne vyššou odolnosťou voči mechanickému poškodeniu. Nebude to asi také účinné, keď to nevyužívajú, ale zo 100prerc. istotou to netvrdím, lokálni bojovníci v Afganistane a Iraku. Museli by byť asi dosť veľké, aby to mohlo mať požadovaný účinok. Máš nejaké foto tých druho vojnových "bodcov" ?to Rabo:
Psal - li jsem o ,,ježcích", nemůžeš si představovat čtyřbodec, který rozhazovali Žižkovi válečníci na loukách před vozovou hradbou. Šlo o skutečně nebezpečný výrobek, který dokázal v pneumatice vytvořit díru o délce přes 100 mm, šířka až 20 mm. Nejsem přesvědčen, že by takový únik vzduchu kompresor nahradil.
No a proti tomuto použijeme čo?
http://www.membrana.ru/print.html?1218647940
Napsal: 21/5/2009, 22:06
Fotografii takového ,,ježka" jsem viděl v nějaké knize, měl jsem ji půjčenou a název si nepamatuji, ale, popisovala akce ,,Long Range Desert Group" proti Afrika Korps.
Tyto akce musely Romelovým vojskům značně znepříjemňovat činnost, protože se o nich zmiňují také H. Ring a W. Girbig v knize ,,Stíhací eskadra JG 27", která se zaobírá čistě leteckou tematikou. Zde však autoři popisují pouze použití plastových náloží.
Hezký videoclip. Ale, dokážeš si představit něco podobného v terénu? V nadpise je jasně uvedeno, že se jedná o kola do městských aglomerací.
Tyto akce musely Romelovým vojskům značně znepříjemňovat činnost, protože se o nich zmiňují také H. Ring a W. Girbig v knize ,,Stíhací eskadra JG 27", která se zaobírá čistě leteckou tematikou. Zde však autoři popisují pouze použití plastových náloží.
Hezký videoclip. Ale, dokážeš si představit něco podobného v terénu? V nadpise je jasně uvedeno, že se jedná o kola do městských aglomerací.