PALBA.CZ

Lord píše:prostě předpokládám, že posádky budou spojeny s letadly, snad nebude rozdíl tak velký

Osádky s letadly nejsou pevně spojeny, resp. osádek je vždy víc než letadel - musíš jim dát občas taky nějaké volno (šestihodinové, denní, třídenní apod.). Třeba squadrony FC měly nominální stav 26 pilotů (který ale prakticky nikde nebyl naplněn), přitom do boje podle předpisů létalo dvanáct stíhaček.

SK píše:Jakube, zásadný rozdiel medzi BoB a prípadnou inváziou by bol v tom, že kým nad Londýnom mali taktickú výhodu briti, tak nad kanálom by ju stratili...doba, ktorú by mohli tráviť stíhačky Luftwaffe nad kanálom by bola podstatne dlhšia ako nad Londýnom a naopak, RAF by nedokázala tak pružne reágovať pretože by to mala jednoducho podstatne ďalej zo svojích letísk nad kanál ako nad Londýn...

Rado, jak už tu bylo řečeno, v případě invaze by RAF šla prakticky najisto. Btw červencové a srpnové boje nad Kanálem taky měly vyhovovat spíš Němcům a podle výsledku to tak úplně nevypadá.

Lord píše:zbytek byl přesunout raději dál do vnitrozemí

Můžeš toto nějak rozvést? Nevím o žádné squadroně, která by byla ze své stálé základny přesunuta do vnitrozemí. Pokud mluvíš o konci využívání předsunutých základen jako Manston nebo Hawkinge, tak to bylo z jiného důvodu - FC tam drželo (resp. ráno posílalo ze stálých základen k hotovosti) stíhačky hlavně proto, aby dokázalo rychle reagovat na německé nálety na konvoje. Ve chvíli, kdy tyto ustaly a boje se přesunuly do vnitrozemí, nebyl důvod držet je tak vepředu a zranitelné. A z toho rozbitého Manstonu létala letadla pořád - jen nešlo o stíhačky, ale Lysandery.

Lord píše:Zajímavější je graf ze ztrátami, zde opět kraluje 18.srpen, který udává na německé straně neskutečné číslo 280 strojů?!

Ztráty jsou za týden - a máš v tom 12., 13., 15., 16. a 18. srpen. To docela stačí

Lord píše:Pak máme ještě jeden vrchol na konci 29.září 1940, který úplně nekoresponduje s německou aktivitou

… ale docela dobře koresponduje s tou britskou. Víš třeba, že 30. září byl den, kdy Fighter Command podniklo nejvíc vzletů za celou bitvu?
Jinak 8 tisíc vzletů za týden je fíkovina, součet za sedm nejaktivnějších dnů celé bitvy nedá ani sedm tisíc. Běžně se to pohybovalo kolem čtyř tisíc (viz týdenní svodky pro zasedání válečného kabinetu).

Lord píše:Hmm, možná na tom něco bude, ale Tempíku na co pak měli ty slavný radary? Ty to vysvětluješ jako, kdyby nevěděli, kdy Němci přilítnou.

Představuješ si to jako Hurvínek válku. Spousta vzletů byly hlídky do určitého prostoru (takhle třeba pomáhala 10. Group jedenácté - její stíhačky bojovaly vepředu s Němci, desátá střežila letiště, aby je mezitím někdo nerozbil), za operační lety se braly i vzlety těsně před bombardováním letiště (takhle byly třeba často „zvedány“ perutě Blenheimů - nemělo smysl, aby se zapojovaly do boje v přítomnosti stodevítek, ale taky nemělo smysl je nechávat na letištní ploše jako krásný cíl pro blížící se bombardéry Luftwaffe).
Pro příklad pojďme k náletu KG 30 na severní Anglii 15. 8. 1940. Leigh-Mallory proti osmaosmdesátkám poslal celkem čtyři squadrony (a to si ještě jednu musel půjčit…), ze kterých jedna zůstala striktně hlídat konvoj a půlka další střežila základnu.
Nezapomínej na vliv počasí: mraků, ve kterých se formace můžou minout i na relativně krátkou vzdálenost, na to, že některé squadrony mohly být poslány do boje příliš pozdě na to, aby ještě Němce stihly apod.
Možná tě překvapí, že 15. září vzlétly do boje stíhačky „jen“ 705krát, ale klíčem k úspěchu bylo, že prakticky všechny se zapojily do boje.

Tempik píše:A to ikdyž bylo "dost" jejich stíhačů ničeno "na zemi".

Mimochodem, největší úspěchy dosáhli Němci při ničení nesouvisejících typů - třeba se jim povedl zásah hangáru, ve kterém shořelo 43 starých cvičných dvouplošníků.

Ještě k tomu procentu operačních osádek: zajímalo by mě, co přesně to znamená. Tedy jestli se to počítá proti nominálnímu stavu anebo proti skutečnému stavu. V Prienovi jsou u stavů letadel vždycky Soll-Bestand, Ist-Bestand a einsatzfähig - přičemž to poslední určitě není poměr mezi Ist a Soll. Takže bych si tipl, že i operační způsobilost bude vůči skutečnému stavu, ne tabulkovému.

V tom případě by bylo zajímavé zamyslet se nad plochou křivkou u německých bombardérů ve dvou týdnech na přelomu srpna a září. Totiž Luftflotte 3 od 26. srpna létala prakticky jen v noci a všechny své stodevítky předala Luftflotte 2. Za noční nálety za ony dva týdny na přelomu srpna a září ztratila celá Luftflotte 3 jen 7 bombardérů (!). Dá se tedy předpokládat, že tamní jednotky si relativně odpočinuly. Přesto zůstává celkové procento stejné, a to i po příchodu KG 30 z Dánska na začátku září, u které se dá předpokládat, že za dva týdny po výprasku u Newcastlu doplnila stavy.
Dám-li toto všechno dohromady, nevychází mi z toho pro jednotky Luftflotte 2 nic hezkého.

SK píše:Jakube, zásadný rozdiel medzi BoB a prípadnou inváziou by bol v tom, že kým nad Londýnom mali taktickú výhodu briti, tak nad kanálom by ju stratili...doba, ktorú by mohli tráviť stíhačky Luftwaffe nad kanálom by bola podstatne dlhšia ako nad Londýnom a naopak, RAF by nedokázala tak pružne reágovať pretože by to mala jednoducho podstatne ďalej zo svojích letísk nad kanál ako nad Londýn...

Rado, jak už tu bylo řečeno, v případě invaze by RAF šla prakticky najisto. Btw červencové a srpnové boje nad Kanálem taky měly vyhovovat spíš Němcům a podle výsledku to tak úplně nevypadá.

No pokiaľ viem tak bitka nad kanálom dopadla tak, že briti najprv prešli k nočným plavbám konvojov a následne ich úplne zrušili a náklad sa prevážal železnicou...takže ak výsledkom bolo to, že britské lode kanál vyprázdnili tak to zrejme bolo to čo nemci potrebovali k úspešnej invázií nie?

Britské lodě ale kanál nevyprázdnili. Pořád se tam nějaké lodě motaly. To že jich bylo méně je samozřejmé. Nejde ochránit celé pobřeží, ikdybys měl dvojnásobek sil, co nepřítel. Vyjde méně riskantně to tahat po železnici, nebo druhou srtranou. Pokud by ale mělo dojít k vylodění, tak se dá jen těžko předpokládat, že by risk ztráty několika lodí RAF nezkusila.

On je problém v tom, že konvoje Kanálem proplouvaly i nadále - jednoduše protože objem dopravovaného zboží do Anglie byl tak velký, že bez nich to prostě nešlo. Část se mohla vyložit v jiných přístavech a dopravit do Londýna po železnici, ale její kapacita taky nestačila (podívej se třeba, co v té době vedlo za trať do Devonu, a že k přístavům na jihu prakticky žádná pořádná nebyla). Doverskou úžinou proplouvaly v noci, ale celý Kanál za tmy nestihli (nemohli stihnout). Tak to ale britští námořníci dělali už od července, pokud vím.
Němci konvojům od Adlertagu ale moc pozornosti nevěnovali, měli jiné starosti než honit kocábky - u těch šlo spíš o občasné noční akce Schnellbootů nebo sporadické ostřelování pobřežními bateriemi (které trefovaly leda kulový). Luftwaffe se do pobřežních konvojů pustila zase až v listopadu, kdy jich rapidně přibylo - navážely před zimou uhlí do Londýna*. Po pár náletech, při kterých Němci od RAF dostali co proto, toho zase nechali.

* což mimochodem hezky ukazuje, že kapacita páteřních železnic zoufale nestačila. Uhlí se vytěžilo v severní Anglii, kam vedly dvě páteřní železniční tratě - a stejně ho do Londýna musely vozit lodě.

Úplně původně jsem výsledkem měl na mysli poměr ztrát, ten taky pro Němce nebyl nějak lichotivý, přestože měli mít (a měli) taktickou výhodu.

karaya1 píše: Úplně původně jsem výsledkem měl na mysli poměr ztrát, ten taky pro Němce nebyl nějak lichotivý, přestože měli mít (a měli) taktickou výhodu.

Akú taktickú výhodu mali nemci pri útokoch na konvoje, ktoré sa plavili pri britskom pobreží?

SK píše:Akú taktickú výhodu mali nemci pri útokoch na konvoje, ktoré sa plavili pri britskom pobreží?

Výběr místa a času... Mohli a nemuseli zaútočit...

karaya1 píše:On je problém v tom, že konvoje Kanálem proplouvaly i nadále - jednoduše protože objem dopravovaného zboží do Anglie byl tak velký, že bez nich to prostě nešlo. Část se mohla vyložit v jiných přístavech a dopravit do Londýna po železnici, ale její kapacita taky nestačila (podívej se třeba, co v té době vedlo za trať do Devonu, a že k přístavům na jihu prakticky žádná pořádná nebyla). Doverskou úžinou proplouvaly v noci, ale celý Kanál za tmy nestihli (nemohli stihnout). Tak to ale britští námořníci dělali už od července, pokud vím.

* což mimochodem hezky ukazuje, že kapacita páteřních železnic zoufale nestačila. Uhlí se vytěžilo v severní Anglii, kam vedly dvě páteřní železniční tratě - a stejně ho do Londýna musely vozit lodě.

.

Tak s týmto sa dá ťažko súhlasiť. Buď máš zlý zdroj, alebo si si vyvodil zlé závery. V krajine, kde aj významnejšie lokálky boli dvojkoľajné, hovoriť o malej kapacite železníc je scestné. Problémom pre Angličanov bolo to, že Nemci, namiesto toho aby bombardovali trate sa zamerali na Londýnske stanice. Problém to bol do mája 1941 kedy sa ho organizačnými a stavebnými úpravami podarilo vyriešiť a eliminovať účinky bombardovania . Rozhodne sa dá povedať, že BR a REC plnili dané úlohy.

kopapaka píše:

SK píše:Akú taktickú výhodu mali nemci pri útokoch na konvoje, ktoré sa plavili pri britskom pobreží?

Výběr místa a času... Mohli a nemuseli zaútočit...

Miesto je pochybná výhoda...mohli útočiť jedine tam kde sa konvoj nachádzal...teda miesto nebolo pre britov žiadne prekvapenie. Čas realatívna výhoda eliminovaná vzdialenosťou britských základní + radarovou sieťou. Naviac briti mohli neustále držať hliadky nad chráneným objektom teda ani čas nebol pre nemcov výhoda - nemohli vedieť či sa nad konvojom nachádzajú britské stíhačky alebo nie.

Ano, určitě mohli Briti hlídkovat nad konvojem... ale proč by si komplikovali život, když to šlo obeplout i z druhé strany, nebo to vzít po té železnici? Navíc by bylo bláznovství posílat lodě přes kanál, který se dá pokrýt i pozemní dělostřelbou z pevniny a letadla by i tak nic moc nezmohla. RAF dokázala slušně pokrýt lodě i během Dunquerku a to bylo sakra dál, lodě musely dlouho stát, Luftwaffe to měla blíž a RAF neměla v těch místech radary.

OK, čtu a vrátím se ještě trochu zpátky k některým reakcím. Myslím, že už jsme si těch 8000 vzletů RAF vysvětlili jako chybu na předchozí stránce. Druhý vrchol na konci snad odpovídá. Údaje mezitím pravděpodobně taky. Dále nejvyšší ztráty jako součet za týden 18.8., jsem uvedl, bude to asi real, který nedopadl pro GAF vůbec dobře.

Za přínos pokládám rozvinutí ohledně aktivity RAF, z toho budu muset ještě vyvodit lepší závěry. Resp. z grafu jsou patrné jednotlivé fáze ... Od 07/07/1940 do 04/08 je aktivita RAF větší než Luftwaffe. Prostě se snaží hlídat co se dá a Němci se teprve připravují na hlavní nápor. Tedy jedná se o napadání konvojů, přístavů, apod. No a právě v první fázi, tedy tzv. Kanalkampfu je efektivita Luftwaffe (GAF) k ztrátám RAF největší, přitom nasazení (aktivita Jagdwaffe) není ještě tak velká. Je to stabilní trend. V další fázi BoB jsou letiště, fabriky, pak Londýn, na konci skoro sporadické nálety, nebo noční. S Londýnem a ke konci je to takový trochu "divoký".

Tenpiku podle mne děla nikdy nezasáhla nic. RAF sice měla nad Dunkerque s přimhouřením obou očí místní leteckou převahu, ale jinak se domnívám že Luftwaffe to blíže neměla a ještě jí značně omezovala nízká oblačnost v Německu. Luftwaffe stále ještě operovala ze základen Kolín n. R., Mohouč, Frankfurt n. M., Karlsruhe, Stuttgart a dokonce Augsburg. Potom taky už Antverpy a Brusel, ale jen některé stíhačky.

Přesně tak Mustangu! Podle mě i grafy naznačují, že Luftwaffe by po přesunu značné části Jagdwaffe do severní Francie - nad kanálem a jižní Anglií po Canterbury kralovala - a RAF by utrpěla značné ztráty. Tím netvrdím, že by se Seelöwe povedl, ale ta vzdušná převaha byla.



Samozřejmě lze pochybovat zda výsadek jen v oblasti Doveru, resp. Folkestone, tedy na užší frontě měl smysl, a jaké koncetrace by tam byly, ale na širší frontě od Folkestone až západně od Eastborne (od mysu Beachy Head), to smysl mělo, když pominu problémy Kriegsmarine

Cíle Maidstone, Hawkinge, Ford, radarová základna Lympne, etc.


Zmapováno to bylo ... byly analyzovány a identifikovány cíle jako letiště, komunikace, a jiné.
http://www.clique.co.uk/coloptics/luftw ... DSTONE.htm
http://www.clique.co.uk/coloptics/luftwaffe/CANTERBURY
http://www.clique.co.uk/coloptics/luftw ... HYHEAD.htm

Mustang píše:RAF sice měla nad Dunkerque s přimhouřením obou očí místní leteckou převahu, ale jinak se domnívám že Luftwaffe to blíže neměla a ještě jí značně omezovala nízká oblačnost v Německu. Luftwaffe stále ještě operovala ze základen Kolín n. R., Mohouč, Frankfurt n. M., Karlsruhe, Stuttgart a dokonce Augsburg. Potom taky už Antverpy a Brusel, ale jen některé stíhačky.

Rád bych uvedl na pravou míru hned první větu - Nikde a nikdy jsem nenapsal a ani jsem si nemyslel, že by RAF měla nad Dunquerkem leteckou převahu. Jediné co jsem napsal bylo, že dokázala lodě vcelku obstojně pokrýt daleko od svých základen a blíž k nepříteli. Svůj konvoj by v případě potřeby dokázaly ochránit s mnohem lepším výsledkem, než byli ztráty na lodích u Dunquerku. Co jsem tím chtěl říci bylo to, že v poměru vzdáleností nad Dunqeurk a nad vlastní pláže na tom RAF byla nad Dunquerkem hůře a dokázala účel splnit. Nad vlastním pobřežím a nad polovinou kanálu by se dokázala držet ještě lépe. O tom se snad nemusíme přít. A Luftwaffe by to měla nad pobřeží Británie ze svých letišť cca podobně, spíše v průměru dále.


Lorde, předpokládám, že si děláš legraci, viď? Luftwaffe NIKDY neměla nad anglií vzdušnou převahu a RAF ikdyž utrpěla značné ztráty, tak dokázala udržet stejnou, či vyšší bojeschopnost jako při vstupu do války. Nějak nechápu, proč by díky přejmenování z Adlertagu na Seelowe najednou měla LW nad RAF dominovat až po Canterburry. A opět nějak nepočítáš ztráty LW, které nedokázali nahrazovat. Ti by to jako ustáli z nějakého důvodu beze ztrát?
Které ty grafy to pořád ukazují? Já to zatím v žádných neviděl.

British Tempík, Kublaj měl trochu pravdu Ano nikdy neměla, protože to vedla, tak jak vedla. Göring Luftwaffe vyčerpal samostatnými vzdušnými boji, ale to se už začínáme motat v kruhu. V žádným případě nechci podceňovat britské úsílí, rovněž nezpochybňuji, že dokázali vyrobit letadel více a lépe nahrazovat ztráty. Mě jde jen o to do hloubky analyzovat a nacházet optimum, tím neříkám, že by při jiném stylu vedení a velení byla invaze možná ... to vylučuji, ale také naznačuji, že Němci se dopustili některých chyb, což je také poměrně známé.

Prevahu má ten čo si udržiava iniciatívu...a tou bola Luftwaffe i za cenu väčších strát (spôsobených hlavne taktickou nevýhodou boja nad územím protivníka). Nad kanálom by sa pomer strát vyrovnal naviac v prípade invázie by sa RAF musela venovať podstatne zložitejším úlohám ako brániť Luftwaffe v náletoch...obrana lodí, zväzov bombardérov sú náročnejšie úlohy než strieľanie "krocanov" za takticky výhodných podmienok niekde v okolí Londýna...

Největší slabinou "cokdyby" scénářů je to, že se počítá s tím, že se bude protivník chovat jako idiot a nebude reagovat na "cokdyby" chování druhé strany.

SK a v čem by si Luftwaffe udržovala iniciativu, když by musela bránit svoje lodě při pokusu o vylodění? Nebyla by naopak iniciativa na straně RAF, protože ta by si volila kdy a kde na ty lodě zaútočit? A mimochodem RAF na ta vyloďovací plavidla skutečně útočila ještě u pobřeží Francie během Bitvy o británii a potopily 10% výtlaku a překvapivě u toho nevykrvácela a musel dělat i něco jiného, než střílet "krocany" u Londýna.

SK píše:Akú taktickú výhodu mali nemci pri útokoch na konvoje, ktoré sa plavili pri britskom pobreží?

Několikrát použili radar proti Britům - falešné formace křižující nad Francií a posléze mířící k Albionu, které v půlce Kanálu otočily zpátky, ale RAF na ně reagovat muselo. Ta skutečná pak potkala menší sílu (rozdrobenou proti klamným formacím, resp. zase na zemi). Že to Němci nevyužívali víckrát a chytřeji, to je jejich chyba.

SK píše:Naviac briti mohli neustále držať hliadky nad chráneným objektom

Tomuhle se Dowding snažil vyhýbat, seč mohl. Obyčejně nad konvojem držel jeden flight, maximálně squadronu, ktera měla aspoň vyrušit útočníky, pokud se posily opozdily. Místo střetu bylo samozřejmě jasné, šlo o to, že Němci si mohli vybrat čas a sílu, s jakou zaútočí. Nezapomínej taky, že Britové si museli vždycky nechat zadní vrátka otevřená a část jejich stíhaček hlídala domovská letiště. Opět že Němci v době Kanalkampfu bojovali jen nad Kanálem a jižními přístavy, to jde jen na jejich konto.

Abych doplnil, jak to bylo s přesměrováním lodí z Kanálu pryč. K určitému „vyklizení“ došlo až na začátku září 1940 (srv. s obdobím, kdy Luftwaffe na konvoje útočila), kdy Admiralita rozhodla využívat východní pobřeží „co nejméně“. Důvodem byly kromě letadel (hlavně) Schnellbooty. Po začátku Blitzu a bombardování londýnského přístavu bylo rozhodnuto, že od 10. září do něj nesmí žádná oceánská obchodní loď. Konkrétní omezení: přístavy v ústí Humber a na sever od ní mohou používat jen lodě o maximálně 6500 BRT, přístavy jižně od řeky Humber výhradně pobřežní plavidla. Pak pár specialit (jako že lodi s cenným nákladem nebo rychlé lodi taky na východě nemají co dělat - první ze zjevného důvodu, druhé aby se zbytečně pomalou konvojovou plavbou nevystavovaly riziku).
Od ledna 1941 do Londýna mohlo až padesát oceánských plavidel současně a limit na východě se posunul na 8500 BRT.

jmodrak píše:Tak s týmto sa dá ťažko súhlasiť. Buď máš zlý zdroj, alebo si si vyvodil zlé závery. V krajine, kde aj významnejšie lokálky boli dvojkoľajné, hovoriť o malej kapacite železníc je scestné. Problémom pre Angličanov bolo to, že Nemci, namiesto toho aby bombardovali trate sa zamerali na Londýnske stanice. Problém to bol do mája 1941 kedy sa ho organizačnými a stavebnými úpravami podarilo vyriešiť a eliminovať účinky bombardovania . Rozhodne sa dá povedať, že BR a REC plnili dané úlohy.

Asi jsem to špatně napsal, šlo mi o to, že železnice při veškeré dobré vůli prostě nemohla pojmout všechen náklad, který vozily pobřežní konvoje. Třeba v lednu a únoru 1940 (to ještě o útocích na Británii nebo provoz v Kanálu nemohla být řeč) železnice nestíhaly přepravovat na jih uhlí a v Londýně ho byl silný nedostatek. Máš pravdu, že krizi na podzim 1940 způsobilo kromě přesměrování lodí do západních přístavů i bombardování Londýna; nicméně konvoje na jihovýchodě nebyly zastaveny úplně a stále železnicím ulevovaly.
Mně šlo primárně o to, že železnice nebyl všelék na konvojovou dopravu - ano, zaoceánské lodi šly do relativně bezpečných přístavů, ano, byla snaha minimalizovat riziko přesunem na železnice, ale nešlo to udělat úplně (před válkou přes dotyčné přístavy proudilo cca 60 % dovozu, na podzim 1940 jen - nebo ještě? - 18 %). A to i přes optimismus vládnoucí v prvních měsících války.

Tempik píše: RAF dokázala slušně pokrýt lodě i během Dunquerku

Ona RAF nad Dunkerque vybírala ze dvou špatných řešení - buď tam být pořád, ale v síle jedné squadrony - a tím pádem být proti Luftwaffe bez šance, anebo tam být jen někdy, ale zato ve větší síle (tady leží prapůvod wingu u Fighter Command). Ono to dost koreluje s výsledky bombardování - když tam zrovna wing byl, Němci toho moc nedokázali; když tam nebyl, měli nerušené pré.

Lord píše:Luftwaffe by po přesunu značné části Jagdwaffe do severní Francie - nad kanálem a jižní Anglií po Canterbury kralovala

Tohle přesně se ale na konci srpna (tuším 25.?) stalo, Luftflotte 3 předala všechny své stíhačky Kesselringovi a sama se soustředila na noční nálety.

Tempik píše:Největší slabinou "cokdyby" scénářů je to, že se počítá s tím, že se bude protivník chovat jako idiot a nebude reagovat na "cokdyby" chování druhé strany.

Zatímco se omílají chyby Němců, tak se zapomíná, že Britové jich taky nenasekali málo. A přijde mi fair, že pokud bych je chtěl odstranit u jedné strany, tak bych tuto možnost měl dát i té druhé

SK píše:než strieľanie "krocanov" za takticky výhodných podmienok niekde v okolí Londýna...

No tak, Rado...

Co já považuju za potřebné co měli němci udělat

Za včasu začít vyrábět ve velkém stíhací a torpédové letouny. Ani jedno Němci neudělali.
Zapojit Italskou flotilu do operace vylodění. Italové, byť si o nich můžeme myslet co chceme měli v této době silnější hladinové loďstvo, než Němci. A s podporou francouzských válečných plavidel (ikdyž tam by byl problém přesvědčit francouzské námořníky, nebo problém nahradit je německými) by měla Royal Navy problém i bez německých letadel.
Tohle jsou dle mého podmínky pro vybudování nadvlády v kanále.
Další problém je ale udržet zásobování během prvních pár dní. Přístavy by byli s jistotou zničeny. Ostatně zničit přístav není až takový problém, jak ukázali němci v roce 44 spojencům. Němci neměli nic jako plovoucí přístavy. Lodě by se vykládaly přes menší plavidla a to je další zranitelná část operace. Nad kanálem by RAF měla velký problém, ale pokud by napadala lodě přímo u pobřeží, tak by je němci nedokázali ochránit. Útoky by se objevovaly prakticky bez varování, každá ztráta lodě by byla tragická a pokrýt neprodyšně celý prostor nelze. Neslyšel jsem o jedinné akci, kam by útočná letadla nedokázala se ztrátami proletět. Natož když to k cíli mají blíž, než obránci.
Němci by nedokázali v dostatečných počtech vylodit svoji hlavní sílu, která jim vyhrávala bitvy dosavadní válku a i další roky poté. Tanky a Blitzkrieg by se tu nedokázali tak prosadit. Bylo by jich málo. Otázkou pak je, jestli by se němci dokázali dostat z předmostí dřív, než by Británie povolala celý Commonwealth a zatlačila němce i čepicemi.

Asi jo, jen dotaz - dokázala by se italská marína probít přes Gibraltar? Osobně se v tomto vláknu zase na chvíli odmlčím, už je to více "co kdyby" než fakta a čísla, občas to někdo dobře okoření jako karaya1 všechna čest! Jsou cítit znalosti. Jinak jsem neměl na mysli vzdušnou nadvládu nad celým bojištěm, nad celou Anglií. Jen spekuluji o omezené lokální v čase i místě, nebo jen v den invaze. Jako třeba v Koreji v tzv. aleji MiGů.
Jenže opět jsme u toho, kdo by dokázal rychleji soustředit síly a zda by Němci po vytvoření předmostí, dokázali vybudovat i dobré zásobování a vyložili těžké zbraně o čemž je možné úspěšně pochybovat. Další otázkou je, zda by jim to za ten risk stálo.
Taky vidím, že RAF si vedla z dlouhodobého pohledu o něco lépe. Ale možná by Němci udělali lépe, kdyby na cíle použili letadla dřevěno-plátěné konstrukce velmi těžko zachytitelná radarem, které by se mohly téměř beztrestně pohybovat nad nepřátelskými letištmi. Vyhlédly by si vhodný cíl, snesly se téměř k zemi a uvolnily bombičky umístěné pod křídlem. Ale už radši končím, jdu se věnovat opevnění. Nerad bych to tady zamykal. Tohle je prostě kontra téma, buď se může přikyvovat, pást se, nebo dávat něco proti.