PALBA.CZ

ad motor misto taliroveho kola - no ale to nespori zadne misto. Moje motivace proc dat motor do kol je ta abych
a]Mel volny stred vozidla pro uzitecny naklad posazeny co nejnize u zeme
b]Aby prostor kol nebyl vyplnen jen vzduchem ale taky nejakou hmotou na ktere se muzou rozptylovat kumulacni paprsky

ad tuhe clanky pasu - prijde mi ze by byly dost namahane v ohybu, a taky ze by stycna plocha s takovymi tenkymi (diskovymi) koly byla docela mala. Prijde mi ze o moc lepsi musi byt pas jen z nejakeho gumo-kevlaru nez z ocelovych trubek / profilu

ad znecisteni elektromotoru mezi koly
- jde ti o zadreni nejakeho kamene mezi kolo a motor? (ale to je asi problem i u normalnich pasu ne?)
- pokud ti jde o zadreni motoru, tak chladici zduch by mohl byt privaden zhora.

Motory v priestore pásov (podľa schémy) by odolnosť tejto časti proti bočnej paľbe určite zvýšili. Otázka je o koľko - ale keďže táto oblasť je u väčšiny tankov dosť slabá, prínos k zvýšeniu odolnosti by tu bol.

Prevod elektromotor-pojazdové koleso bude bez ohľadu na to, či bude trecí alebo zubový, značne citlivý na znečistenie (voda, prach, bahno) a cudzie predmety (pieskom počínajúc), takže ho budeš musieť nejak zapúzdriť a utesniť. Bohužiaľ celé púzdro bude tiež neodpružená hmota.

kopapaka píše: Tak mě napadá a co použít " dvoustopá " kola?
Nevím jestli něco takového existuje a jak se to případně jmenuje...

Představuju si to asi takhle:
Kolo by muselo mít Tatrovácké zavěšení s regulací světlé výšky, základ by bylo kolo na silnici, poměrně úzké které by dělalo první stopu při minimální světlé výšce.
Při vjezdu do terénu by se zvýšila světlá výška tak, že by na povrch dosedlo vnější kolo, mírně kuželové a tím by se pořádně zvýšila styčná plocha...

Tak jak jsi to popsal by to bylo asi naopak. Pokud by šiřší kolo mělo být v záběru jen v terénu musela by se naopak světlost snížit, aby se dostalo do záběru. Je to zajímavý nápad ale neumím si to dost dobře představit. Mohl bys to zkusit naskicovat a hodit to sem?

Doufám, že to bude stačit takhle..

Moc komplikované .. nebylo by v takovém připadku lepší použít dvojmontáž. Připadně odlehčovací nápravy, které známe z kamionové dopravy? Tedy ty co se dají, v případě jejich nepotřeby zvednout? Tím se ti zmenší měrný tlak, zvýší se ti přejezdové úhly.

Pre armádu by to asi nebolo veľmi realne, predstav si tu kolónu špecializovaných vozidiel ktorá by išla za obrnenými kolovými vozidlami a každé by nieslo 8 pneumatík pre jedno vozidlo, mimo už tak veľkej kolóny s palivom potravinamy, inžinierskými vozidlami atd. Keď už chceš hybrida v armáde, musí to byť niečo čo veľmi nezaťažuje logistiku a je to jednoduché na nasadenie.

Kopapaka - to je velmi zajímavé ale představ si jak ty tuny musíš zvednout nahoru, zafixovat a udržet zafixované. Asi by to bylo hodně hydrauliky a hodně pevných zámků. Ale je to zajímavý nápad.

Ionor o logistiku bych se nebál. Ty gumy mohou být standardizované s jinými typy vozidel. Nemusí to být žádný atyp. Spíš není kam ty zdvihací nápravy na osmikolkách dát
Ale než kuželové "kolo" tak bych byl spíš pro dvojmontáž. Bylo by to jednodušší, a co je jednodušší se neporouchá tak často.

No minimálne na zadnú štovicu kolies by ďalšiu generáciu 8 kolových vozidiel šlo upraviť, s prednými by to bol asi trochu problém , teda pokiaľ by sa to neriadilo po vzore pásových vozidiel. Teda keby si to chcel robiť po vzore toho traktora vľavo. Tade ale cesta veľmi nevedie a ten kamion sa vážne ani brať nedá.

Na 77% tudy cesta nevede. Však mám radši pásy

Pátrač píše:to je velmi zajímavé ale představ si jak ty tuny musíš zvednout nahoru, zafixovat a udržet zafixované. Asi by to bylo hodně hydrauliky a hodně pevných zámků. Ale je to zajímavý nápad.

Vždyť sem psal, že

kopapaka píše:by muselo mít Tatrovácké zavěšení s regulací světlé výšky

Takže žádná hydraulika, žádné zámky...
To kolečko na konci té (polo)nápravy je Tatrovácká nosná roura



Teda pokud by to tak mohlo fungovat.

Problém je, že nevím jak to tatrovácké zavěšení funguje když to má regulovat světlou výšku a není tam na to žádný mechanismus ani fixace zaujaté polohy.

Nemáte někdo schéma?

Aha, promiň, Tatra má volitelně vzduchové pérování s regulací světlé výšky...
Takže by to mělo jít.

Jo takto je to myšleno, to je pravda, na to jsem si nevzpoměl. Ale pro bojové vozidlo u kterého se předpokládá ostřelování vším možným včetně kulometů, pušek a samopalů mi to připadá dost křehké a zranitelné ale je to takto řešitelné, dík za upozornění.

Regulace výšky se (nejen u Tatry) provádí pomocí dofouknutí/vypuštění měchů vzduchového pérování. Toto konkrétní řešení by u Tatrováckého podvozku teoreticky šlo, ale opět připomínám téměř neřešitelný problém různého obvodu kuželové pneumatiky, takže zatímco na velkém obvodu by kolo za jednu otáčku ujelo 3 metry, za tutéž otáčku by se menší konec odvalil jen o metry dva. Takže by to v podstatě celou dobu jelo smykem, podle toho, která část kola by zrovna měla nejlepší záběr. A při představě, že se takto hádá 8 kol současně mi z toho nic moc dobrého nevychází. Dalo by se to řešit soustavou disků různého průměru na společné hřídeli, ale pak by zase nebyla možnost je hnát, sloužily by jen k roznesení tlaku na půdu, ale to by řešilo jen půlku problému. pořád by tu zůstala potřeba rozložit tu trakci na co největší plochu málo únosného terénu.
Edit: Ještě k tomu gumovému pásu: Jsou v podstatě dva druhy: buď normální kovové články, které roznesou zatížení na celou plochu, navlečené na ocelových lanech, celé zalité do gumy, kdy na vnitřní straně trčí kovové výstupky po nichž jedou pojezdové kola a celý zbytek je v gumě, takže z vnější strany jen trčí vzorek jako na pneunatice (dělají se různé vzorky, podle terénu). Tento pás má dobré stranové vedení (nevuzouvá se), je tichý, tlumí část vibrací, ale při poškození je neopravitelný a je potřeba ho vyměnit.
Nebo pásy, které jsou obdobou pneumatikového běhounu, takže ve všech osách ohebný pás, vyztužený ocelovou tkaninou, nasazený na podvozku se širokými pojezdovými koly (válci) a zpravidla s hnacím kolem opatřeným pneumatikou. Tento pás více kopíruje terén a je vhodný do hodně měkkého terénu, zato má horší stranové vedení. V 80-tých letech zkoušeli japonci podobný pás nasazený na dvojnápravě upravené dodávky pro provoz ve městě a za rychlostí do 100km/h. Vzhledem k tomu, že od té doby o tom není žádná zmínka, asi se to neosvědčilo.

Můj návrh MBT č.2
...Má podobnou koncepci jako předchozí návrh jen je podsatně vylepšený.
Při pokusu navrhnout co možná nejnižší korbu –tedy osádka téměř leží a motor je typu boxer jsem narážel na problém značného nárůstu délky korby,neboť motor jsem musel umístit za věž. Existuje ale řešení a to omezit výšku motoru na minimum.Nejednodušší cesta jak zvýšit výkon motoru typu boxer ,aniž by narostla jeho výška je 1. přidání několika válců ,2.omezení zdvihu a 3.zvětšení vrtání válců. Ztrátu točivého momentu vlivem bodu 2. kompenzuji bodem 3. ,vlivem bodu 2.mohu navíc zvýšit o něco otáčky a bod 1. mi přirozeně též zvyšuje točivý moment. Jenže vlivem bodu 1. a 2. mi značně naroste délka motoru a zvětšovat vrtání též nemohu libovolně. Tak mne napadlo jako ideální použití oválných válců,prostě dva válce vedle sebe spojím v jediný oválný,přičemž zachovám dvě klikové hřídele i počet ventilů. Zvýším tak objem válců aniž by mi narostla délka a výška motoru.Samozřejmě nebylo by to bez komplikací,nicméně technicky proveditelné by to bylo a podle mne by to stálo za námahu (kterou si s tím dala i automobilka Honda i když důvodem bylo obejitíí pravidel při závodech) .

Malá výška motoru je v mém návrhu totiž základ. Na rozdíl od mého prvního návrhu by šlo nad motor umístit nabíjecí automat,přitom výška korby by nepřesáhla průměrnou výšku trupů současných ruských tanků.
Osádka v korbě(Tří členná) téměř leží takže je nad ní možno umístit poměrně silný vrstvený pancíř .



Věž by díky umístění munice v korbě nebyla též větší než u ruských tanků a byla by tvarována podle mne optimálním způsobem ve smyslu schopnosti obstát zásah shora. Použil jsem na každý bok jeden plát skloněný pod mírným úhlem jak vzhledem k podélné tak příčné ose věže,takže by tvořil většinu plochy z horního tak i částečně předního a bočního pohledu,přitom při daném sklonu by při síle(fyzické, odolnost vůči heat kolem 500mm) cca. 300mm tvořil velmi silnou vrstvu překážku vůči nebezpeční z horizontu tak i při šikmých dopadech z horní sféry.





Jak je vidět z obrázku použil bych též prokládaná pojezdová kola o velkém průměru ala Panther.Výhodami by bylo rovnoměrnější rozložení hmotnosti tanku na pás a zem,tedy větší průchodnost terénem,kola by vzhledem k umístění motoru a osádky v dolní části korby představovala pro tyto dva "elementy" tanku ideální představný pancíř(přičemž kola by mohla být k této funkci speciálně kostruována).Nevýhody by byly ale též podstatné.jednak malá výška tanku a velký průměr kol by prakticky vylučoval využití prostoru nad pásy,neboť by bylo nutné zachovat přijatelný výkyv kol (a i tak by byl maximálně 40 cm což mi ale přijde zcela dostatečné)a také samozřejmě složitost tanku a hmotnost odpružení by se zvýšila.
Přesto mi přijde přínos použití takovéhoto typu pojezdu( v tomto konkrétním případě) větší než nedostatky.

Osádka by byla od munice oddělena přepážkou a palivovými nádržemi,konstruovanými navíc tak aby tvořili pro uložení munice dodatečný pancíř proti heat projktilům.
Slložení pancíře: Jednalo by se o klasický pancíř použitý sověty u Téček,tedy ocel-sklolaminát-ocel až na to že by byl doplněn o vrstvu karbidu wolframu,takže by šlo o ocel-stef-KW-stef-ocel.Tato poměrně jednoduchá úprava by měla dvojí efekt. Jednak karbid wolframu, vzhledem k extrémní hustotě a tvrdosti, by sám o sobě přidal na odolnosti vůči apfsds i heat, ale také by se do schématu přechodů řídké-husté-řídké-husté(vzduch-ocel-stef-ocel)přidal jeden extrémní(sklolaminát-karbid)čímž by se účinek KW umocnil.V podstatě se jedná o takovou (zdravější a možná i pro většinu států dostupnější)alternativu DU pancíře použitou na Abramsech.
Na střeše korby nad osádku bych místo první vrstvy sklolaminátu použil karbid křemíku vyztužený wolframovými vlákny.Na tomto místě by nehrozil útok APFSDS ani HES a karbid křemíku by zajistil větší erozi kumulativního paprsku přičemž by byly zachovány přechody mezi různě hustými prostředími. I kdyby tento pancíř zvyšoval cenu byl by nutný vzhledem k omezení prostoru pro stropní pancíř a výkonům dnešních PT střel.
Tloušťkový ekvivalent proti APFSDS munici by se u schématu ocel-stef-KW-stef-ocel podle mého dohadu pohyboval proti KE munici 0,8-1 proti HEAT 1,5-1,7(asi jako u DU pancíře),u schématu ocel-KK-KW-stef-ocel pak u heat (možná) 1,7 až 2. Dno a záď věže i korby by byly tvořeny titanovým popřípadě hliníkovým pancířem.

Výška tanku by nepřesáhla 2,2 metru,délka by byla kolem 6 ti metrů šířka kolem 3,6 metru,hmotnost do 45 tun,výkon motoru by se pohyboval mezi 1200-1500 koní(odhad),zásoba munice cca.20 kusů.

Kanón bych zvolil s ohledem na použitou munici radši "kratší a širší" tedy bych preferoval větší ráži při menší relativní délce,konkrétně 135mm L 35-40 s hladkým vývrtem.


Výhody mé koncepce ? Osádka i motor jsou v místě které je z velké části kryto terénem,navíc jsou kryty pojezdovými koly ,jež jsem i z důvodu ochrany koncipoval jako prokládaná a která díky tomu představují téměř ideální představný pancíř.
Dále při zachování všech nutných prvků pro boj a velmi silném stropním pancíři má tank velmi malé rozměry a hmotnost,zejména pak délka tanku je menší dokonce než u ruských strojů podobné kategorie.Tank má velmi dobré jízdní vlastnosti(kanón minimálně přesahuje přes obrys tanku,malý měrný tlak na půdu,vysoký měrný výkon motoru)a podle mne čisté linie a kompaktní tvar snižují demaskující faktory(stejně jako umístění motoru těsně nad zem).



Munici by byla kapitola sama pro sebe. Už dávno mne napadlo ( a je to jen nápad,mohu se mýlit)že kasický tvar projektilů(klasickýhch ala WW2, ne apfsds)není z areodynamického(ale ani z hlediska účinku) hlediska ideální,podle mne špice projektilu by měla mít spíše lahvovitý tvar, tedy měla by být zaoblená dovnitř a ne ven(viz .obr.). Je to intuitivní nápad,takže ho nedokážu u areodynamiky zdůvodnit,nicméně u průbojnosti by se u mého tvaru kombnovala vysoká hmotnost projektilu a malý čelní průře.Zpočátku by tedy špice udělala malý otvor(přičemž by velká kinetická energie střely koncentrovala ve velmi malé oblasti a střela by tak ztratila mnohem méně energie)a plným průřezem by střela přžekonávala už z velké části narušené okraje zbytku pancíře.Samozřejmě špice střely by musela pravděpodobně být z wolframu aby vydržela tak extrémní namáhání,ale to není technicky neřešitelný problém.
Moderním využitím mého nápadu(neboť s příchodem apfsds by můj tvar střely trochu u tanků ztrácel smysl)by byla kombinace kinetického a "chemického" působení-ve zkratce špice střely,jež by pronikla dynamickým pancířem a prvními vrstvami pancíře, by byla z wolframu,v těle by pak byla kumulativní nálož, jež by explodovala se spožděním a pronikla zbytkem pancíře.Celé uspořádání ukazuje obrázek.Samozřejmě je to idea,velkou otázkou je např pevnost těla střely při probíjení kinetickým činkem,kdy by hrozilo narušení kumulativní nálože(to by se dalo řešit např.zpevněním ocelového těla uhlíkovými vlákny),druhou komplikací, jež mne napadá, je oslabení účinku nálože špicí střely.Velkou otázkou je jaké by tato střela měla oproti APFSDS munici výhody. To nedokážu odpovědět,možná větší rezistenci vůči ERA a celkově větší průbojnost(proti některým typům vrstv.pancíře).Za experta na munici se však nepovažuji tak jsem zvědav na vaše názory.(na munici i tank)

Vyjadrím sa len k munícii - idea nie je celkom špatná, niečo podobné, hoci v inom prevedení už zrejme existuje.
V navrhovanej podobe to však fungovať príliš dobre nebude. Prečo:
1) strela je zobrazená veľmi dlhá, cez 5,5 kalibru - taká strela už bude mať ako rotačná problém so stabilitou, alebo bude musieť byť stabilizovaná šípom (krídelkami)
2) rotačne stabilizované kumulatívne nálože majú výrazne menší účinok ako rovnaké nálože nerotujúce - opäť nutnosť prejsť na stabilizáciu šípom/krídlom
3) V súčasnosti sú nerotujúce delostrelecké strely s kumulatívnou náložou stabilizované nielen samotnými krídelkami, ale významnú úlohu v ich stabilizácii hrá aj "hrana" na prednej časti nálože (resp. kombinácia aerodynamického chovania troch prvkov konštrukcie - distancieru ("sosáku") na čele, hrany a valcového tela. U čs. protitankovej zbrane RPG-75 bola pôvodná strela stabilizovaná len distancierom, hranou a valcovým telom, to sa ale ukázalo ako nedostatočné riešenie, takže novšia strela dostala druhú "stabilizačnú hranu" na zadnú časť tela strely.) Tieto prvky sú u navrhnutej konštrukcie nepoužiteľné, takže stabilizáciu budú musieť zabezpečiť len krídla s väčším rozpätím a plochou - to ale znamená i väčšiu citlivosť strely na bočný vietor a prekážky na dráhe letu (kroviny...)
4) V navrhovanej konštrukcii je čelná časť distancieru plná, dokonca z ťažkého kovu - to je absolutne nežiadúce, pretože táto časť stojí v ceste kumulatívnemu prúdu - z tohoto pohľadu táto časť strely vlastne zvyšuje hrúbku pancieru!
5) Pri vnikaní čelnej časti strely do pancieru bude strela mimoriadne namáhaná a hrozí deformácia bočných stien v mieste nálože. Navyše, zotrvačné sily pôsobiace na trhavinu v náloži sú zachycované len jej kumulatívnou vložkou - existuje vysoké riziko zbortenia vložky pri náraze a počas fázy kinetického prenikania strely do pancieru (ešte pred detonáciou nálože).
Treba si uvedomiť, že kým pri výstrele je strela urýchlovaná na konečnú rýchlosť na dráhe rádovo metrov a trhavina sa opiera o zadnú časť tela strely, kde nie sú tak prísne podmienky na presnosť a konštrukcia sa dá bez problémov urobiť dostatočne robustná, aby si udržala tvar, pri náraze je nálož vystavená zrýchleniam najmenej o dva rády väčším (teoreticky zbrzdí sa na dráhe niekoľkých centimetrov, maximálne decimetrov). Pritom kumulatívna vložka nemôže mať ľubovoľnú hrúbku a pevnosť/tuhosť, musí byť konštruovaná predovšetkým ako vložka kumulatívnej nálože, až následne ako oporný prvok zachycujúci sily pôsobiace na nálož...

Pokiaľ by sa malo uvažovať u kinetickom prieraze panciera kumulatívnou strelou, tak do úvahy pripadá len kinetický prieraz bloku reaktívneho panciera. Kovové dosky v reaktívnom pancieri nie sú príliš hrubé, zrejme ani v prípade "ťažkej" ERA nebudú hrubšie ako jeden-dva centimetre, takže vhodne tvarovaný čelný nástavec, chrániaci piezoelektrický prvok zapalovaču, by mohol zabezpečiť ich prerazenie, pritom ale zrýchlenia pôsobiace na strelu by neboli extrémne (nástavec má malý priemer, je umiestený na prednom konci distancieru, má priemer maximálne 30-35mm, pritom využíva kinetickú energia celej strely). Po preniknutí blokom ERA naráža nástavec na konci distancieru na hlavný pancier - odpor hlavného pancieru proti vnikaniu je výrazne väčší ako odpor bloku ERA, takže nástavec sa zbortí a pod ním ukrytý piezoelektrický prvok zapalovaču zapracuje a je odpálená kumulatívna nálož. Kumulatívny prúd sa pohybuje vnútornou dutinou distancieru a takmer bez prekážky vniká do hlavného pancieru tanku - blok ERA bol prekonaný bez jeho aktivácie a nemá na priebojnosť nálože žiadny vplyv.

ad pacir - DU je vyrazne levnejsi nez W. Tvrdy karbid wolframu, jako kazda jina keramika by mel byt budto podlozen nejakym houzevnatym a tezkym materialem, nebo byt ve forme mensich elementu v nejake pruzne matrici.
Nerozumim proc zrovna wolframove vlakna? A jak hrube? Jde ti o pevnost nebo o nejakou heterogenitu hustoty? To uz bych spise udelal presne naopak nejake keramicke vlakna jako matrici a do nich kousicky WC, nebo vylozene W vystuzeny uhlikovymi vlankny (pokud to jde, nektere kovy uhlikove vlakna priliz narusuji).

ad strela - No graficky to sice vypada jako ze to uplne hezky sedi, ale myslim ze takovy hibrid by byl spatny jak z hlediska kinetickeho ucinku (vetsi prurez spice, zbytecne velka hmotnost, mala tuhost) tak zhlediska HEAT ucinku (DU špice a zvlast deformovana by uplne rozlozila paprsek, vysoka rychlost potrebana pro kineticky ucinek by komplikovala spravny odstup )

Ale co naopak? Tj. mit malou Heat naloz na spici kinetickeho projektilu? No asi by to dost pokazilo aerodynamiku (tazke treba jen na malou vzdalenost). Ale mohlo by to pomoci proti ERA. A taky mi pripada ze by se sip mohl lepe zahryznout do pancire ktery uz je naruseny paprskem. Keramika uz je popraskana. A projektilu uz je vedeny otvorem. Predstavuju si to asi jako kdyz se napred vyvrta mala dirka a pak se vetsim vrtakem rozsiruje.

"mit malou HEAT naloz na spici kinetickeho projektilu?"
Vyzerá to síce lákavo, ale s tým tiež asi príliš nepochodíš
1) reakčná rýchlosť iniciačného reťazca kumulatívnej nálože by musela byť hodne vysoká (pri rýchlosti strely cez 1000m/s s tým začínajú všeobecne problémy, už pri rýchlosti cez 700-800m/s prestáva pre kumulatívne nálože vyhovovať pyrotechnický prenos impulzu - nedá sa spoľahlivo zabezpečiť dodržanie predstavnej vzdialenosti)
2) šíp APFSDS, už tak dosť citlivý na rôzne rázy by dostal tesne pred dopadom na pancier celkom poriadnu pecku od vlastnej kumulačky a prípadne následne aj druhú od ERA, ktorú by aj malá kumulačka určite "zobudila".
-> Veľká nálož sa nedá použiť, menšia zasa nemá dostatočný výkon, aby mala podstatnejší vplyv (vonkajšia vrstva kovu i vo vrstvenom pancieri je celkom hrubá, aspoň 40-50mm, aby bezpečne odolala strelám menšej ráže, napríklad automatickým kanónom BVP, bez narušenia vnútorných vrstiev keramiky)

"DU je vyrazne levnejsi nez W" - ako pre koho. V prípade USA to je viacmenej pravda, ale len preto, že DU je v podstate "odpadový materiál" z výroby jadrového paliva a vysoko obohateného uránu. Čo sa týka technologickej náročnosti spracovania, sú prinajmenšom porovnateľné, navyše DU je stále "žiarič" a ťažký toxický kov, takže bezpečnostné a hygienické normy sú podstatne náročnejšie a oveľa zložitejšie je i zaobchádzanie s odpadmi z výroby. V konečnom dôsledku bude použitie DU drahšie - ale kým pre W ako strategickú surovinu (a v prípade USA aj "dovozovú") existuje mnoho iných, lepších, spôsobov využitia, pre DU ich toľko zďaleka nie je.

K hybridnej KE-HEAT strele: Alchymistovo riešenie dáva zatiaľ najväčší zmysel, na duhej strane to bude podľa mňa stále málo na prerazenie predných pancierov dnešných západných tankov na ruské by to mohlo stačiť.
Riešenie od asija by malo zmysel asi len u dodatočne urýchľovanej strely typu scramjet a pod., kde by dokázal trvalý pohon a vyššia koncová rýchlosť na veľké vzdialenosti lepšie vykompenzovať tú "pecku" od formovanej nálože.

K tanku: wolfram karbid ide nahradiť trojvrstvovou oceľou zo stejnym koeficientom a pre niektoré krajiny lacné DU sa dá použiť na vežu kde neohrozuje posádku. Tie kolesá sú nevhodné, pokiaľ raz prejdeš po kolesá blatom alebo snehom a potom budeš pár hodín stáť na mieste v mraze s tankom už nepohneš (overené na Panteroch počas vojny). Tank s 20 nábojmi mimo ľahké tanky asi nikdo nepustí do služby takže by som radšej pridal aspoň pol metra ku korbe na muníciu. Krátka 135mm hlaveň nemusí byť nutne lepšia na APFSDS ako dlhá 120mm, aj keď má zmysel pre tvoje hybridné strely kde priemer zvyšuje potenciál HEAT.