PALBA.CZ

pan spisovatel je evidentně pragmatik děkuji za typ.

Přečti a dej vědět jak se ti kniha líbila. Ještě upřesním, že ta pomoc zvenčí měla formu invaze mimozemšťanů zoufale hledajících novou obyvatelnou planetu.

Četl jsem všechny tři díly a musím říct, že je to skvělé. Vřele doporučuji.

Před časem jsem palbákům doporučoval knihu Problém tří těles od Liou Cch´-sina a ke svému překvapení jsem zjistil, že druhý díl nazvaný Temný les je ještě lepší. A to jsem si ještě nedávno myslel, že se jedná jenom o reklamní bublinu, a že největší autorovou předností je miliardový čínský trh, ale on opravdu umí a musím říct, že už dlouho na mě žádná sci-fi kniha neudělala takový dojem. Její základní myšlenka, že ve vesmíru je nejdůležitější mlčet a každá civilizace, která se prozradí pokusem o kontakt, je mrtvá civilizace, je ovšem dost mrazivá. Důvody výstižně vyjádřila hlavní postava knihy:

„Skutečný vesmír je černý jako uhel. Vesmír je temný les. A každá civilizace je ozbrojený lovec, který se krade podrostem tiše jako stín, opatrně odhrnuje větve před sebou a našlapuje jako kočka. Bojí se i hlasitě nadechnout. Musí si dávat pozor, protože lovců jako on je plný les. Jakmile připadne na kohokoliv jiného, ať je to také lovec, anděl nebo démon, novorozenec nebo stařec nad hrobem, víla nebo polobůh, má jedinou možnost-vystřelit a zabít. V temném lese je člověk člověku vlkem. Každá civilizace žije v neustálé hrůze z toho, že na sebe upozorní a bude promptně vyhubena. Tak vypadá obrázek kosmické sociologie. Tak zní vysvětlení Fermiho paradoxu.“

Nějak se na i na tu první nemohu odhodlat, ale když tomu děláš takovou pěknou reklamu, tak bych mohl.

Co já vím, tak jsou tři díly - Problém tří těles, Temný les a Vzpomínka na zemi. Četl jsem jsem je všechny a musím říct, že už dlouho jsem nečetl tak výborné knihy. Myslím, že patří mezi to nejlepší, co se v poslední době ve sci-fi objevilo. Určitě doporučuji.

Z té trilogie se stává opravdový fenomén. Nedávno jsem byl na víkend u kamaráda, který se zabývá měřením kosmického záření a instalací nejrůznějších zrcadel do observatoří, a zašli jsme i s jeho manželkou a dvěma kolegy do hospody. Brzy přišla řeč na Liou Cch´-sina a všichni tři vědátoři tu trilogii četli a ujišťovali nás, že se nic z toho co popisuje Temný les stát nemůže, protože žádné naše signály se zatím nedostaly dál než několik desítek světelných let od Země a pravděpodobnost, že by v našem blízkém okolí byla nějaká vyspělá civilizace je minimální, takže o nás nikdo ve vesmíru neví. Musím ale říct, že mě ani kamarádovu manželku nepřesvědčili.

Něco k problematice

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/z- ... f6b220ee8/

TV Broadcast signál nezachytí ani na Proxy Centauře...
https://tvtropes.org/pmwiki/pmwiki.php/ ... StealCable

za předpokladu, že informace nelze šířit rychleji než c, tak jsme v klidu před vetřelčím Kolumbem. Nicméně miluju číst o temném, děsivém a hlavně tajuplném nebezpečí, které číhá na nás někde ve vesmíru. Proto se mi se ze začátku líbila Expanse a celkem mě i bavil Problém tří těles. Je tam spousta dobrých a neotřelých nápadů (zase takový ovšem sci-fi přehled nemám). Zkusím ten Les i Vzpomínku.

jarl píše: ↑30/4/2022, 11:00 Z té trilogie se stává opravdový fenomén. Nedávno jsem byl na víkend u kamaráda, který se zabývá měřením kosmického záření a instalací nejrůznějších zrcadel do observatoří, a zašli jsme i s jeho manželkou a dvěma kolegy do hospody. Brzy přišla řeč na Liou Cch´-sina a všichni tři vědátoři tu trilogii četli a ujišťovali nás, že se nic z toho co popisuje Temný les stát nemůže, protože žádné naše signály se zatím nedostaly dál než několik desítek světelných let od Země a pravděpodobnost, že by v našem blízkém okolí byla nějaká vyspělá civilizace je minimální, takže o nás nikdo ve vesmíru neví. Musím ale říct, že mě ani kamarádovu manželku nepřesvědčili.

Díky Kepleru máme probádáno na vzdálenost stovek až tisíců světelných let, všude je fůra kamenných planet, dodnes známe tak zhruba na 1500 které by bylo možno navštívit, tzn. nejsou to supertěžké - ale na žádné zelení mužíci. Ani šedí. Ani s tykadýlkama...
Všude je to pro nás, až tedy vynalezneme něco na to abychom se tam dostali
Tudíž, naše vysírání, včetně toho pro ně, se k nim ještě nějakou tu dobu nedostane ani náhodou
Když před tím Hawking varoval, bylo to ještě před vypuštěním Keplera, tudíž ani on nemohl vědět to co potom.

No jo Alfiku ale vše je relativní. A to i těch 1500 a nějaké ty vzdálenosti, obzvlášť časem pro lidstvo dosažitelné. Problém není ani tak technický jakožto principiální

Před několika dny ve věku 92 let zemřel Vlastislav Toman. Dlouhá léta pracoval jako šéfredaktor časopisu ABC kde vyšly i jeho komiksy Příhody malého boha, Příchod bohů a Kruanova dobrodružství, které mě svého času přivedly k zájmu o sci-fi žánr.

To jo, moje první scifi bylo ABC speciál 85 "Pod paprsky Zářícího". Do teď mám tahle příběhy moc rád.

Tak to jsme na tom úplně stejně. A za rok vyšel další speciál s vynikajícím komiksem Vzpoura mozků a od té doby jsem věděl, že sci-fi bude v mém čtenářském životě hrát stěžejní úlohu.

Pěkná vzpomínka. Půjčoval jsem si od kamaráda a musel brzy vrátit, protože čekali další zájemci. Abíčko bylo podpultová záležitost tehdy. Ve stejném speciálu vyšel také Golem, hodně mě to utkvělo v paměti...
Moje úplně první sci-fi byly komiksy z Ohníčka (Pavouk Nephila), kterým jsem se děsil ještě, než jsem uměl číst a samozřejmě verneovky hned jak jsem se trochu naučil. V Ohníčku byla občas i stránka "Možná jednou", kde bylo nakresleno co budou lidi v budoucnosti používat. Přísahal bych, že už tehdy se tam objevil hyperloop zřejmě ve službách komunistické společnosti.
Z té doby dětských let si ještě pamatuju Lemovu "K mrakům Magellanovým" a knihu "Planeta tří sluncí", kterou jsem miloval i díky ilustracím. Asi tu první zde dost lidí zná.

Ohníček s pavoukem Nephilou si taky pamatuju. Vzpouru mozků jsem si chodil číst ke kamarádovi, ještě když vycházel přímo v ABC, byla to těžká podpultovka, vždycky to čekání na nový díl. Jo kdo měl tenkrát známýho v trafice to byla výhra, ještě Čtyřlístek, ten byl taky těžká podpultovka a navíc vycházel nepravidelně, asi 8-9 čísel za rok.

Sám jsem ABC četl snad od druhé či třetí třídy, ale po strejdovi jsem dostal časáky od prvního ročníku, od čísla tři nebo čtyři, i když nekompletní ročníky.
Sci-fi, a nejen sovětské, tam byly od začátku, jako povídky. Na konci byly od začátku komixy, už si ani nepamatuju jméno (jestli ona to nebyla Pevnost pod ledem... hmmm podívám se ) toho co mě tehdy nejvíc nadchl, ale to že tam vytvářeli pevninské mosty mezi kontinenty pomocí zařízení "Terratom" si pamatuju dodnes
Taky tam vyšel pro příklad "Muž na Marsu" od Burroughse, a další. Pochopitelně rozsah, i úroveň kresby a tisku kolísala, a postupně se vyvíjela s časem.
Zajímavost: Do pátého ročníku nešlo o pravidelné vydávání s pevně daným počtem čísel, byl to spíše občasník, a od pátého do desátého to byl měsíčník.
Teprve od tohoto to byl čtrnáctidenník, ovšem s tím, že v létě místo čtyř čísel vyšly dvě dvojčísla.
Po 24. ročníku (po komixu Druhá výprava - myslelo se tím do Ztraceného světa volně podle Doyla) jsem to už pak přestal sledovat... to už jsem byl moc velký kluk s moc velkými zájmy a povinnostmi
Pánovi čest. ABC spolu s VTM a TM ze mě udělaly tohohle dnešního protivného dědka se zájmem o vědu a techniku, s minimem pochopení pro ty blbosti co se na nás valí z dnešního Femi-BLM-mnohopohlavního západu...

jarl píše: ↑14/5/2022, 20:36 Tak to jsme na tom úplně stejně. A za rok vyšel další speciál s vynikajícím komiksem Vzpoura mozků a od té doby jsem věděl, že sci-fi bude v mém čtenářském životě hrát stěžejní úlohu.

Přesně Tyhle dvě (spolu s Alfikem zmíněnou Druhou výpravou) jsou doposud pro mě jedním vrcholem české/československé komiksové tvorby. Já si navíc vzpomínám, že jsem ´86 tehdy viděl u kamaráda ve škole a potom jsem po vyučování lítal po městě a sháněl ji. A nikde nebyla. Až v jedné zapadlé trafice. Tak jsme ji chtěl koupit, ale neměl jsem dost peněz. Tak jsem trafikantku tehdy přemluvil a ona mi to prodala s tím, že jí zbytek potom přinesu. Když jsem potom celý nadšený přišel domů, čekala tam na mě další, co mi mamka koupila ráno, když šla do práce. Jinak zbytek peněz hodná paní trafikantka potom dostala.

Předpovědi budoucnosti, které jaxi nevyšly. V knize "Zelená nasedat" (1957?) jsou kousky , co nás čeká v roce 2000. Všechno je atomové, auta, vlaky, letadla. Do vesmíru se létá na dovolenou...:-) Ovšem vůbec se nepředpokládá doslova explose technologií informačně výpočetních a sdělovacích. Nechci se posmívat autorům, kteří popisují havarie kosmických lodí, kdy se hvězdoplavci rozsypaly děrné štítky, kde členkami posádky byly telegrafistky, nebo kde se fotografie pořízené z hvězdoletu vyvolávaly (Jefremov-Mlhovina v Andromedě)
Zaujalo mne, jak autoři SF předpokládali ukrutný rozvoj technologie DOPRAVY. Prostě extrapolovali vývoj do budoucna. A ten technologický pokrok se vydal ve skutečnosti jiným směrem, ne doprava, ale výpočetní a sdělovací technika.
Který vědecký obor čeká nyní období rozmachu, když- jak se zdá- přední místo explose poznatků a pokroku aktualně náleží počítačové informatice? Co se začne rozvíjet nejvíc? Zase Doprava? Nebo Chemie, Biologie? Psychologie? Z těch starých scifistických spisovatelů asi málokterý předpokládal tu budoucnost, která je teď naší přítomností. Nenapadá mne nikdo, kdo by ve své Scifi tvorbě předpokládal něco takového... Za sebe si Vlastimil Čech myslí, že v pořadí na další skok na první místo vývoje je obor u kterého ho naprosto nečekáme. Třeba Magie :-), Nebo přechod z jednoho světa do druhého (Kejvalka). Nebo Věštectví... Nebo-... prostě nevím

Vlastimil Čech píše: ↑15/5/2022, 15:11Ovšem vůbec se nepředpokládá doslova explose technologií informačně výpočetních a sdělovacích.

Tohle nevyšlo prakticky žádnému autorovi píšící v té době, ale i pozdější. Viděl jsme na to zajímavý rozhovor s prof. Kakaliosem (Fyzika superhrdinů), který na tento fenomén upozorňoval v komiksu a říkal, že tehdy převládalo obecné mínění, že dojde k revoluci v energetice a ne informatice. Ostatně tvůj příklad je přesně o tom. Jinak i poukazoval na revoluci v sociálních vztazích, kdy si třeba tehdy nedokázal nikdo představit nekuřácká pracoviště. Přitom poukázal na to, že odhadovat technologický vývoj je náročné, ale společenský ještě náročnější.