PALBA.CZ

Redukcia je už osudom armád malých štátov, teda hlavne európskych, aby som bol presný. Otázne je, do akej miery je to správne.

reddog píše: A bude po ptákách ,armáda bude příchozím vojákům mávat násadama od lopat.

Ženisti vpřed!! Tam je lopat jako nikde jinde v armádě.

Buďme rádi žeje mír a že naše politická reprezentace nemusí řešit něco jako napadení naší země "bruálními ranaři" z Lichtenštejnska. Panika, mor, svrab......

Hans S. píše:Dle mého názoru to až přespříliš zjednodušuješ. Trošičku si pohrát s Alcou, dát do ní jinší motor a vylepšenou avioniku, někde malinko vyztužit supermateriály a máme dokonalou stíhačku schopnou létat Mach 5 a obratnější, nežli F-22. Jenže ono všechno třeba nakonec nemusí být tak snadné, jak se zdá. Nezapomínej, že armáda není jen Parkanová a že vývoj není jen o tom říci si "to je ale hezký podvozek" a "to je ale hezké dělo". To jistě nějak splácneme dohromady.

Dal jsem si tu práci a vyhledal si projekt, který jsem už kdysi viděl. Je to projekt švédské armády, která si, jak známo, na demokratický stát mimo Varšavskou smlouvu, až neuvěřitelně cenila ruských podvozků na bázi BVP a MT-LB. Když přišla ve švédsku řeč na výměnu BVP za nový, vlastní typ, tak se samozřejmě začalo testovat, zda nebude možné unifikovat výrobní části i se dříve zavedenou produkcí.
A ejhle, máme tu BVP (dokonce neprodloužené s původním počtem pojezdových kol) a na něm věž z CV90. Vidíš sám, že je to velice prosté a to je, prosím, věž z CV90, pokudvím, u bojových vozidel pěchoty, brána jako jedna z těch nejtěžších.
Tento projekt beru jako jeden z dalších důkazů, že na BVP se dá instalovat po patřičných úpravách takřka jakákoli známá věž příslušné hmotnostní kategorie.



Jako třešničku na dortu přidávám dříve zmíněné kubánské BTR-60PB s věžemi z BMP-1 a jako naprostý vrchol kubánské BTR-70 s věžemi z T-55. Jak vidno, platí stará zásada, že hlavní zbraní konstruktérů vojenských vozidel je jejich představivost. Pro Vás, kolego, to budiž ponaučením.

YAMATO píše:Co to je za blbost? LT.34 a 35 byly prostě vyvinuty dříve a LT.38 nebyl zdaleka vyvinut jen pro vývoz (respektive LT.38 jako takový byl primárně vyvinut pro nás), prostě už se jen nestačil dostat do výzbroje.

Jak už zmínili kolegové přede mnou, LT-38 byla odvozenina od exportního typu, určeného pro Írán.

Pátrač píše:- kolik tanků a jakých skutečně je na nějaké úrovni aby vůbec mohli bojovat
- jak to vypadá s BVP, OT a taky jaký je jejich skutečný stav
- jak to vlastně vypadá s dělostřelectvem? Cvičí vůbec a pokud ano na čem či lépe s čím.

Stačí se podívat na web AČR.


Struktura pozemních sil
Struktura letectva
Struktura logistiky
Počty techniky

Ono BVP-1 s věží CV-90 není švédský, ale polský prototyp BWP-40. A po zkouškách putoval do propadliště dějin. Proč? Díky velké věži se zmenšil výsadek na pouhé 4 vojáky. Vozidlo ztratilo možnost plavání, zhoršily se jízdní vlastnosti (vážil o dvě tuny více než klasické BVP-1), bylo potřeba použít silnější motor a zesílit korbu neb ta měla během střelby tendenci se deformovat.
http://pl.wikipedia.org/wiki/BWP-40
http://otvaga2004.narod.ru/otvaga2004/a ... _bwp40.htm

Díky velké věži se zmenšil výsadek na pouhé 4 vojáky. Vozidlo ztratilo možnost plavání, zhoršily se jízdní vlastnosti (vážil o dvě tuny více než klasické BVP-1), bylo potřeba použít silnější motor a zesílit korbu neb ta měla během střelby tendenci se deformovat.

Co potom asi udělala věž z T-55 na kolovým podvozku...

Ten tanko-transportérový kubánský mutant je řešení z nouze. Provoz, spotřeba PHM a náročnost tanku klasické koncepce na schopnosti osádek a logistiky je natolik vysoká a náročná, že po ztrátě podpory zaniklých socialistickýc států Kuba šla cestou - jen to co umíme. Tak vznikl tento hybrid. Jako nouzové řešení to ale není úplně blbé.

Pátrač-jako nouzové řešení to nemusí být blbé do vystřelení první rány. Existuje nějaká fotka jak ten hybrid střílí? Na přehlídku můžeš dát v podstatě cokoli. Zajímalo by mě, jakou to monstrum může mít bojovou hodnotu

Věřím tomu že to dělali ve spolupráci se sovětskými soudruhy a ti jak je známe většinou chyby nedělají.

Vypadá to ale dost dobře. Korba pomalu sedí na kolech ale asi pro jejich účely je to dostačující.

Mantra-že je to pro jejich účely dostačující to naprosto sedí Zřejmě při výrobě vycházeli z předpokladu, že na Kubě se už válčit nebude....

Dovedu si představit, že bych kombinaci BTR-70/T-55 prodal někam do afriky. Ale jinak vážně nevím. Nebo možná jako takový mobilní opevnění.

Přesněji je to BTR 60 s notně odlehčenou věží T-55.
Jinak jeden africký stát má/měl ve výzbroji kombinaci BTR60 s věží s kanónem ráže 90mm. Původně patřila AML 90 francouzského původu, který byl uveden do neopravitelného stavu .. byl postaven jen jeden kus této kombinace

Thór- nevidím to tak zle. Podvozek je snížený a pokud ještě pořád platí že Kuba je ostrov tak nějaké dlouhé přesuny nejsou v plánu. Tankový kanón sice má slušný výkon a asi tímto podvozkem slušně zahýbe. Ale že by se to mělo rozpadnout, na to nevěřím.

Je to ruský stroj, patřičně dimenzovaný a s přetížením se u něj počítá. Navíc sice Kubánci nejsou žádní lumeni ale předpokládám, že provedli potřebné vyztužení korby a pravděpodobně i zesílení per podvozku.

Edit: podívej se třeba na tato vozidla:

AMW 8x8 s věží CMI Defence CT-CV 105mm, to vysloveně kolový tank

nebo

Centauro 8x8 s věží Hiftact s kanónem 105 mm s délkou hlavně 52 ráží. Ten kolový kousek pancíře má palebnou sílu jako Leopard 1 nebo M60. A to jsem viděl i demonstrátor s věží s kanónem ráže 120 mm. A to jsme už někde jinde.

To mě právě lákalo na možnosti vlastního vývoje a výroby. Zajistit si na kolovém podvozku veškerou potřebnou bojovou techniku.

Ten kubánský hybrid má co za věž, jako T-55 to nevypadá

Pátrač píše:Je to ruský stroj, patřičně dimenzovaný a s přetížením se u něj počítá. Navíc sice Kubánci nejsou žádní lumeni ale předpokládám, že provedli potřebné vyztužení korby a pravděpodobně i zesílení per podvozku.

Předimenzované máš skoro všechno..třeba starý zemědělský traktory jsou naprosto brutálně dimenzovány. Ale i ona předimenzování mají své limity, za které se nechodí. Používají se určité bezpečnostní koeficienty, kdy se spočítá max. povolené zatížení součástky/prvku, vynásobí se to právě nějakým tím koeficientem a zkonstruuje. Jenže předimenzování počítá jak s přímým (a plánovaným) zatěžováním, tak i třeba únavou materiálu. Jenže pokud je něco dimenzováno nějak, pro nějaký účel, tak to může být zcela nedostatečné pro zatížení jiné. A ty rozdíly nemusí být vysoké. Například nový prostředek zvládne 1,5 násobek maximálního provozního zatížení. S postupujícími cykly a únavou materiálu nám ale tento násobek začíná klesat až třeba k 1,0. To se pak řeší třeba tím, že se prvek buď vymění za nový, nebo se sníží provozní maxima třeba na 0,8 původní hodnoty.
Namontovat na nějakou korbu, která je dimenzována na nějaké zatížení zařízení, které má dvojnásobnou hmotnost může a nemusí znamenat to, že dané zařízení bude v praxi na hranici použitelnosti a jak tady někdo zmiňuje - celé se to může po několika výstřelech rozsypat. Začnou vznikat trhliny a prásk. Záleží na tom, kolik tomu konstrukční tým dá a může dát času, což se opět odvíjí především od peněz do projektu nalitých. Konečně není nic tak složitého s dostatkem peněz to postavit rozumně.

Navíc se dá zajistit o kanón podobného typu jako byl na BVP-1-velkorážový nízkotlaký kanón. Pro podmínky středoevropského válčiště plně vyhoví i dostřel kolem 1500 metrů.

Umíme ledacos - tak proč to nezkusit. Navíc pořád je zde možnost využít možnosti, které se nám naskýtají. Jsou možnosti koaličního vývoje, je zde stále otevřená nabídka od Izraelců. Nevím. Možná jsme vylili vaničku a miminko jsme tam tak nějak zapoměli.

tohle přece není věž z T55 a natož odlehčená.

Vskutku je to nějaké divné. Jdu se podívat na tank PT-76.

No Pt76 to asi nebude.
Ta věž by měla používat kanon D10, je možné že jde o čistě kubánskou konstrukci.