Ad Island:
A-10 jej měly jen jako Divert, tzn. zálohu -- když jednotky New York ANG poprvé zkoušely přelet do Evropy, jedna A-10A tam sedala, protože jí chcípl jeden motor. Jinak to zvládaly přeletět. Protivětru bych se nebál, proudění mají za ta léta hodně zmáklé aerolinky, je tam jetstream, prostě dá se s tím počítat. Plus tankery.
Na úder na Island z ponorek zapomeňte. Bavíme se o překvapení -- a okolí Islandu bylo zadrátované SOSUSem, který o poměrně hlučných sovětských ponorkách s přehledem věděl -- možná vyjma pár strategických, ale ty by nepálily na Island (bavíme se o konvenční válce, že).
Takže zbývá úder konvenčními bombardéry -- Tu-22, Tu-16, Tu-95 --, a s tím NATO počítalo a vydržovalo na Islandu dvě letecké základny plné F-15 a s AWACSy. To byla první linie obrany Islandu, který měl být pokud možno za každou cenu udržen.
Btw, napadení Islandu řeší román-válečná hra "Rudá Bouře" dvojice pisálka Toma Clancyho a ex-USN Larryho Bonda. Ti jej dobyli nenadálým výsadkem z "masrikovkované" lodi, která se díky maskováni za civilní dostala tak blízko, že to pak již NATO nedovedlo zastavit. Podotýkám, že Red Storm Rising, vzdor "štěstíčku", na kterém je postavená zápletka (rozvědčíka z KGB s plány pro diverzní útok srazí auto a v nemocnici mu dokumenty zabaví, ergo včasné varování
), se jako válečná hra regulérně používal na vysoké škole amerického námořnictva.
* * *
Ad útoky na letiště:
Bavíme-li se o roku 1988, tak na ptoky raketami zapomeňte. R-400 Oka -- a jim podobné -- byly totiž sověty vyřazeny a před očima mezinár. pozorovatelů zničeny v rámci smlouvy INF z roku 1987. V arzenálu ptočících armád by tedy bylo pouze 120ks R-400, a to v rukou ČSLA a NDR. Přičemž my jsme za ně velmi draze zaplatili a neměli jsme moc peněz, takže jsme neměli zdaleka tolik náhradních střel, aby to představovalo nějakou rozhodující sílu ke zničení letišť NATO.
Farky nebo kdo již správně podotkl zodolněné kryty; to byla ale doména hlavně letišť v NSR a na jihu Británie, a na jiných letištích to bylo pár krytů pro "domácí" stíhačky či TACAIR. Jinak se stavěly kryty polootevřené, které okolo stojánek naházely několik metrů vysoké betonové bloky + pytle s pískem a chránilo to stroje proti blízkým výbuchům, střepinám a případně RPG, nikoli však proti kontejnerovým pumám. Přičemž jak již jsem zmínil, SHORAD NATO byla vyjma NSR s jejími Gepardy a Rolandy dosti ubohá, protože M163 Vulcan byl jen o fous lepší, než Ještěrka (radarový dálkoměr a
možná primitivní počítač, počítající poloautomatické předsazení na základě dálky a úhlové rychlosti otáčení věže), a Ještěrka -- vzdor svému oddanému fanclubu -- byla dosti k ničemu. Prostě -- jediné skutečně nebezpečné PLK na celé frontě byly sovětské Šilky a německé Gepardy. Zbytek byl sto let za opicemi a mohl zmoci pouze náhodný sestřel či smrt veleneopatrného letadla.
NATO počítalo s tím, že sověti napadnou kontejnerovou submunicí a zejména minami VPD a případně pojížděcí dráhy, takže cvičili na to. Potom byla velká obava z toho, že sovětské taktické bombardéry prorazí PVO a napadnou letiště ve chvíli, kdy tam bude koncentrace dopravních letounů Military Airlift Command, což by způsobilo obrovské požáry, ještě obrovitější ztráty na životech a poněkud zhoršilo možnosti REFORGERu.
* * *
Ad A-10 (versus OSA, KUB, etc.)
Nevím, kolikrát to mám ještě zopakovat: taktika nasazení A-10 na evropském bojišti byla stavěna tak, že byla provedena analýza, jak dlouho trvá, než sovětské PLK a SAM zaměří cíl, jak dlouho trvá, než na něj vypálí a jak dlouho trvá, než k cíli doletí dávka z kanonu či raketa; to vše s ohledem na statistické pravděpodobnosti vzdáleností pro napadácí cílů A-10; to se zkombinovalo s tím, jaké statisticky má vlastnosti terén v cílové oblasti, a na základě toho se vytvořila a důsledně nacvičovala taktika, kde se A-10 budou pohybovat okolo 30 metrů na zemí takovým způsobem, že se PVO VS odkryjí vždy pouze na moment --
takže než OSA nebo KUB stihne zaměřit A-10, odpálit raketu a ta než stihne doletět k Warthogu a sundat jej, Warthog zmizí za kopec/údolí/whatever, radar ztratí zámek, střela ztratí zámek a A-10 unikne nezraněná. PVO se tolik nebáli, proto létali extrémně nízko.
Báli se Šilek schovaných v tankových kolonách, protože ty neuměli v té rychlosti tak rozlišit a při útoku kontejnerovou submunicí byli nejzranitelnější.
A ještě poznámka k A-10:
A-10 by útočily v loveckých dvojicích. Ne ve velkých formacích, ale v sekcích. Podobně, jako bitevní vrtulníky. Sekce by se dosti samostatně poflakovaly za vlastními liniemi, hotové vyrazit na zavolání tankánů nebo pro nějakou skvělou příležitost, o které informuje průzkum (kolona, nebo taktická past, viz dále).
A ještě jednapoznámka: na Aljašku jsem zapomněl. To bylo třetí plánované bojiště ještě vedle Západní Evropy a Koreje: USA počítaly, že se sověti pokusí na Aljašce vylodit, takže aljašské A-10 a F-15 by se do Evropy patrně též nepodívaly.
* * *
Ad TACAIR versus záplava tanků.
NATO si bylo vědomo toho, že bude početně totálně nahrané, takže nebylo v úmyslu jít přímo proti tankům, útočícím plnou rychlostí. Vzdušné krytí mělo podporovat toliko vlastní tanky v jejich obraně a "taktickém ústupu", jinak ale TACAIR věnovalo maximum úsilí
1) vybojování vzdušné nadvlády (zničení stíhaček + PVO VS)
2) nepřímému zastavování nepřítele
3) vytváření "úzkých hrdel lahve" -- a'lá "taktická past"
První je jasné.
Druhé znamená špatnou zprávu pro pátrače, protože namísto tanků by byl prioritním cílem on: logistů je méně než tanků, jsou to snazší cíle -- zatímco na tank je potřeba přímý zásah, náklaďák vyřadí bomba, shozená tak zhruba nějak okolo -- a bývají i hůře chráněné (namísto Šilky zakopaná Ještěrka). To okolo fronty.
A pak samozřejmě již zmíněné a popisované útoky na týlo nepřítele, ničení železnice, mostů, tunelů.
Třetí, to bylo logické východisko pro to, co jste si tu spočítali a v čem máte pravdu: tanků bylo tolik, že nemělo smysl ani možnost je zastavovat v pohybu. NATO počítalo s tím, že F-111 a Tornada rozbombardují všechny mosty -- nejen v týlu ČSLA, ale i v německu, čímž donutí armády se zastavit a stavět pontonové s nižší propustností -- a až se takto u břehu řeky nashromáždí pár set tanků na extrémně malé ploše, snažících se přejet řeku, pak se tam provede koncentrovaný úder letectvem a případně raketovým dělostřelectvem.
Že letadla a dělostřelectvo bude na dálku pokládat nečekaná minová pole, která opět -- operativně donutí útočící masu zpomalit či zastavit, odminovat si
úzký průchod (viz odminovávače), tj. s malou propustností, než se velitelé VS nadějí,
tanky, útočící v sevřené formaci, se nahrnou na sebe jako fronta na poslední kus vepřové kýty a pak tam najednou naletí TACAIR a napere to do nich koncentrovaně. Přičemž takto "operativní" hrdla lahví mají tu výhodu, že
protože vzniknou během pár minut a nepředvídaně, VS tam nestihne nachystat silnou PVO jako u pontonových mostů. Je to de facto forma přepadu ze zálohy, až na to, že minami a letectvem. Udeř a uteč.
Vlastně jde o analogii tankových odřadů či doverzantů, až na to, že letectvem a minami
* * *
Ad zmínka Argonanta o diverzantech.
Na tu jsem chtěl reagovat v tom původním smazaném postu.
Telegraficky: tvá úvaha je správná. Ví se, že Zelené Barety počítaly s tím, že budou nasazeny v zázemí ČSLA s tím, že tam letecky budou shozeny bedny s municí a diverzanti se pokusí zangažovat odpor disidentů proti fuj sovětským okupantům a zahájit de facto partyzánskou válku místních.
Dává tedy logiku, že pokud toto reálně plánovali proti nepřátelské ČSLA, tím spíše bylo v plánu podobně vyzbrojit jako partyzány i civilisty spřátelené z NSR. Sice bude většina bojeschopných odvedena, ale veterán z Arden s nějakým RPG či C4kou a skvělou znalostí terénu ze Spolku Lidových Pochodů, chodících každý víkend 10km (gen. Schwarzkopf se jich účastnil také) také může docela otrávit život týlovým jednotkám VS
* * *
Ještě k Ještěrce
jsem si vzpomněl, že byla těžká a podmotorovaná a tedy je velmi reálné, že by tanky nechránila: prostě by s nimi nebyla schopná držet krok. Takže buď by sověti "zapůjčili" Šilky, a v tom případě by Argonantus byl dosti "za vodó", nebo by Argonanta chránila pevná víra, kanony BVP-2 a pár pěšáků se Strelami
