Události k vedoucí ke kapitulaci Japonska - diskuze

[rotaran]

Vývoj A bomby stál obrovské penize a tak jí radši použili na Japonsko než nechat umírat svoje vojáky při invazi na ostrovy.

[T-35]

Pokud je pravda - jak tvrdíte(stejně jako tvrdí Truman) - že se tím zachránili před invazí, pak to znamená že byly nutné ne? Věděl že Japonci již chtějí válku ukončit a navíc byl sám přesvědčen že i vstup SSSR do války to s nimi skončí - tedy Truman se žádné invaze ve skutečnosti nebál. Proto je to lež.

To je neuvěřitelná logika na hlavu postavená, copak jsi nikdy neslyšel slovo "ARDENY" Tam se toho taky vědělo o tom, že Německo mele z posledního, na nic se nezmůže a bla bla, realita nakonec byla dost krvavá.
Dokud se nepodepíšou příslušné listiny a nevzdají hlavní síly tj neodloží zbraně pod kontrolu protistrany je pořád fakticky jen příměří a někdy ani to ne. Bez ohledu na to jak se jmenuje dokument který byl podepsán. A jestli se nepletu tak podpis kapitulačních listin, který válku formálně ukončil byl prakticky až za měsíc od Nagasaki a Hirošimy. A to ještě nevěděli, že někteří Japonci zprávy o kapitulaci odmítnou. Poslední Japonec se vzdal kdy? Někdy v roce 72?

Když Truman řekne že si myslí o atomovkach že ukončí válku, jsou z toho všichni vedle a berou že to opravdu dovedou. Když to samé řekne o vlivu SSSR, tak najednou není jistého nic a nemá to pro vás žádnou váhu, co? A jestě k tomu, jestli si všímáte tak Truman si nemyslel že si již Japonci přejí mír, on to věděl.
Pokud víte že se váš nepřítel již chce vzdát a bez ohledu na to jste přesvědčen o dalších dvou věcech které to dokážou skončit, tak je snad hloupost se obávat nutnosti invaze.

Když si to přečtete tak tam žádné zamítnutí zachování císaře není, je tam pouze že bude podléhat spojeneckému vrchnímu veliteli, to je rozdíl.

Není tam nic o tom, že by se spojenci k něčemu zavazovali... To znamená ani k zachování císaře... A jasně deklarovali, že Vrchní spojenecký velitel má právo učinit všechny kroky, které uzná za správné... Tedy i zrušit císaře... To že ho ponechali byla benevolence spojenců a nikoliv podmínka kapitulace... Po kapitulaci dokonce probíhalo šetření, jestli nemá být císař souzen jako válečný zločinec... Nakonec spojenci rozhodli, že císaře soudit nebudou...

Tady máte vysvětlení:
http://www2.gwu.edu/~nsarchiv/NSAEBB/NSAEBB162/66.pdf
Řešilo se to i u Sovětů:
http://www2.gwu.edu/~nsarchiv/NSAEBB/NSAEBB162/68.pdf

Dále pak Stimson později upřesnil spojeneckou odpověd:
"implicitly recognized the Emperor's position by prescribing that his power must be subject to the orders of the Allied supreme commander"
"implicitně uznal pozici císaře tak že se stanoví že jeho síla musí podléhat nařízení spojeneckého vrchního velitele"

Ono se to zašmodrchalo aby se dalo tvrdit že je to bezpodmínečná kapitulace, ale císař byl uznán, tady je to vidět nejlépe:
"Forrestal came up with a shrewd and simple solution: Accept the offer and declare that it accomplishes what the Potsdam Declaration demanded. Say that the Emperor and the Japanese government will rule subject to the orders of the Supreme Commander for the Allied Powers. This would imply recognition of the emperor while tending to neutralize American public passions against the Emperor. Truman liked this. It would be close enough to 'unconditional'."
"Forrestal přišel s chytrým a jednoduchým řešením: Přijmout nabídku a prohlásit že se dosáhne toho co Postupimská deklarace požadovala. Říct že císař a japonská vláda bude vládnout s výhradou podřízenosti spojeneckému vrchnímu veliteli. To by znamenalo uznání císaře zatímco by to směřovalo k neutralizaci americké veřejné vášně proti císaři. Trumanovi se to líbilo. Blížilo se to dostatečně 'bezpodmínečnému'."

A hlavní je že i císař to takto správně pochopil a proto řekl:
"I have studied the Allied reply and concluded that it virtually acknowledges the position of our note [requesting the Emperor's retention] sent a few days ago. I find it quite acceptable."
"Studoval jsem spojeneckou odpověd a došel k závěru že v podstatě uznávají postavení naší poznámky [požadující zachování císaře] poslanou před pár dny. Myslím že je to vcelku přijatelné."

Tudíž skutečně o kapitulaci rozhodlo císařovo správné pochopení co mu chtějí říci.
Potvrdily to obě strany, proč asi po válce Stimson tvrdil tu větu:
"Only on the question of the Emperor did Stimson take, in 1945, a conciliatory view; only on this question did he later believe that history might find that the United States, by its delay in stating its position, had prolonged the war"
"Toliko v otázce císaře zaujal Stimson v roce 1945 smířlivý názor; pouze v této otázce měl později dojem, že dějiny mohou shledat, že Spojené státy svým otálením ve vyjádření svého názoru na věc prodloužily válku."
To by psal pěknou blbost pokud by císařství nebylo již tehdy zachováno že jo. Už je to jasné?

Pokud je pravda - jak tvrdíte(stejně jako tvrdí Truman) - že se tím zachránili před invazí, pak to znamená že byly nutné ne? Věděl že Japonci již chtějí válku ukončit a navíc byl sám přesvědčen že i vstup SSSR do války to s nimi skončí - tedy Truman se žádné invaze, kdyby nepouzil bomby, ve skutečnosti nebál. Proto je to lež.

Opět záměrně překrucuješ fakta... Pokud Japonci chtěli ukončit válku měli podepsat kapitulaci... Podepsali ji??? Nepodepsali...Tečka... Došlo tedy ke svržení A-bomb... Nutné to nebylo, ale uspíšilo to celý proces japonské kapitulace, eliminovalo to potřebu invaze na japonské ostrovy... Podepsalo Japonsko po svržení A-bomb bezpodmínečnou kapitulaci??? Podepsalo... A-Bomby tedy napomohly ukončení války... Takže to, co Truman tvrdil byla pravda....

Opakuji znovu chtěli vyjednat mír, ale se zachováním císařství, a to se nakonec stalo. Takže proč omíláte dokola že něco nepodepsali, když pak jim to bylo konečně potvrzeno a podepsali to tedy až poté? A navíc v té větě píšete to důležité - shoz bomb nebyl nutný - nebylo to tedy ani nutné k eliminaci invaze...

že se tím zachránili před invazí, pak to znamená že byly nutné ne?

Toto je typická ukázka záměrně zavádějící myšlenkové zkratky... Pokud A-bomby eliminovali potřebu invaze, tak to neznamená, že byly nutné... Znamená to přesně to co ta věta obsahuje... Tedy, že eliminovaly potřebu invaze... Ten výrok netvrdí, že by bez A-bomb nebylo dosaženo konce války... Tedy, že byly nutné...

Proč vy sám najednou tvrdíte že tam nepíše o dosažení konce války bez bomb, když předtím jste tvrdil:

Piše tam, že to udělal kvůli ukončení války (A ano, A-bomba byůa jedna z příčin, která ukončila válku) a že to ušetřilo mnoho lidských životů (I to je pravda... Další bombardování Japonska a následná invaze by si jistě další životy vyžádaly) A že by to udělal znovu.... Což se mu nedivím...

A stejně - pokud to bylo nutné k eliminaci invaze, tedy nutné bylo snad oboje, ukončit válku i zabránit invazi přece - zachranu půl milionu vojáku považuje za nutné. Právě s tím pak operuje že nechtěl aby při invazi zemřelo tolik lidí - takže i eliminace invaze byla nutná.
A když se na to podívám, je tam i kvůli ukončení války. Na co se mě tady snažíte dostat? Akorát jste se v tom zamotal.

[Aaron Goldstein]

Je to jednoduché... A-bomby přispěli k ukončení války... Byly jednou z příčin.... Nebyly nutné protože Japonsko už bylo natolik rozvráceno, že by stejně dříve, či později padlo... Ale každý den války navíc stál nějaký ten lidský život... a A-bomby, tím že konec války uspíšily zachránily životy.... Už chápeš rozdíl mezi tím jestli byly nutné a nebo jestli něčemu napomohly??? Ještě ti to zjednoduším...

Padlo by Japonsko i bez A-bomb??? Padlo...
Byly nutné A-bomby k ukončení války??? Nebyly...
Padlo by Japonsko stejně rychle bez použití A-bomb??? Nepadlo...
Stálo by pokračování války další lidské životy??? Stálo...
Ušetřily tedy A-bomby svým uspíšením konce války lidské životy??? Ušetřily...


Pokud Japonci chtěli kapitulovat, tak měli podepsat bezpodmínečnou kapitulaci... Podepsali??? Nepodepsali.... Tak se shodily A-bomby... Podepsali pak??? Podepsali.... A je úplně irelevantní, jak si kdo vykládá dokument o kapitulaci... Protože jeho znění hovoří jasně.... Je irelevantní, co Japonci nalhávali sobě, že vlastně podepisují.... A je irelevantní, jak si to kdo vykládá.... Ten dokument je jasný a jasně hovořící.... Japonsko kapituluje a ve všem se podřizuje vrchnímu velení... Tedy bezpodmínečně... Tečka

Takže znovu...
Chceš-li si poplakat, jak je svět nespravedlivý, jak zlý a ošklivý Truman lže a jak zlé a ošklivé USA ubližovaly hodnému a nevinnému Japonsku, tak si posluž... Ale pokud se domníváš, že o tomhle nesmyslu přesvědčíš i někoho jiného, tak se obávám, že budeš velmi zklamán...

[IgorT]

Aaron, to je jasná a vyčerpávajúca odpoveď, k tomu už ozaj niet čo dodať!

[kacermiroslav]

Kdysi jsem se na téma obrany japonských ostrovů snažil dát dohromady menší článek, aby byla jasná představa o tom, kolik lidských životů byla země Vcházejícího slunce připravená ještě položit, než by se úplně vzdala. Dávám sem pár citací z této práce. Tím ale nechci nějak opravňovat použití A-bomby, protože jsem toho názoru, že měla být použitá na vojenské objekty (třeba námořní síly, loděnice, přístavy atd.), nikoliv na převážně civilní.

Japonské síly
A s jakými silami k obraně ostrovů mohli počítat japonští stratégové? Na první pohled to byly síly přímo impozantní. Hlavní silou byla armáda o přibližně 2,35 milionech, která byla složená z 2 obrněných divizí, 7 obrněných brigád, 53 pěších divizí, 25 pěších brigád. Již v létě 1945 se v Japonsku nacházelo 30 aktivních divizí schopných boje v první linii, dalších 24 divizí bylo u pobřežní obrany. K tomu je nutno ještě přičíst 23 samostatných brigád a další jednotky. Proti silným americkým leteckým svazům se počítalo s nasazením 4 divizí protiletadlové obrany. Jelikož se ale počítalo s civilními nepokoji, byla o 20.000 mužů posílená vojenská policie. Vedle pravidelné armády se počítalo s nasazením 2,25 milionů mužů pracovních jednotek, dále 1,3 milionů mužů námořních pracovních jednotek a 250.000 mužů speciálních posádkových sil. Celkem tedy více jak 6.150.000 mužů!!! Jen pro představu. Během operace Barbarossa nasadilo Německo proti Sovětskému svazu přibližně 3.000.000 mužů. Japonci tedy počítali se silami dvojnásobnýma. Japonské letectvo počítalo k obraně využít 8.000 až 10.000 letadel, z nichž více jak polovina byla pro tento poslední úder určená pro sebevražedné piloty. Těžko říct, jak by toto obrovské množství letounů nacpaných trhavinami a pilotovanými sebevrahy, dokázalo ničit americké vyloďovací jednotky. Zřejmě by Američané i přes silnou protiletadlovou obranu trpěli těžké ztráty. Kromě těchto operací japonské válečné velení počítalo s několika sebevražednými misemi, jako s tou, kdy se počítalo s výsadkem dvou tisíc mužů na Marianách, kde tato jednotka bez možnosti návratu měla za úkol zničit místní základnu bombardérů B-29. Kdyby Američané neprovedli nálet na severní Honšú, kde bylo pro tuto misi soustředěno na 200 letounů, tak by se celá akce zřejmě uskutečnila a Japonci by se na Marianách vysadili. Rovněž námořnictvo bylo připraveno obětovat vše. Z kdysi mocného loďstva sice zůstali jen skromné zbytky v podobě necelých 20 torpédoborců, které nemohli obrovské invazní jednotky vůbec ohrozit (nehledě na to, že by se k nim přes leteckou obranu ani nedostali), ale námořníci spoléhali na přibližně 3.300 sebevražedných rychlých člunů nacpaných trhavinami, které měli útočit na invazní jednotky.

Ovšem počet není všechno. Japonsko na rozdíl od Němců během Barbarossy se již nacházelo na konci svých materiálních sil. Přeci jenom, oproti Evropě se v Asii válčilo od roku 1931 a dosti intenzivně od roku 1937 a tak muselo dříve či později dojít k tomu, že docházeli zdroje. Takže čísla to je jedna věc, ale bojová hodnota, to je věc druhá. Japonců bylo hodně, ale trpěli chronickým nedostatkem téměř všeho materiálu. Na příklad, na deset vojáků připadala jen jedna puška a japonský průmysl pod tíhou amerických leteckých náletů na tom nedokázal v nejbližší době nic změnit. Pušku tak dostával jen ten nejzkušenější rezervista a ostatních devět muselo čekat až na padlé, od kterých by si zbraň vzali. To byla trošku nadsázka. Ve skutečnosti to bylo tak, že většina nových branců beze zbraně byla nasazována na nejrůznější práce a čekala, kdy průmysl vyrobí dostatek zbraní. Jelikož se Japonci po vzoru Němců snažili stavět nové vojenské továrny tak, aby je nešlo leteckými nálety snadno zničit, bylo přeci jenom možno doufat, že dostatek zbraní bude a to podle plánovačů v únoru 1946 (dostatek pušek, kulometů i děl).

Nicméně otázkou zůstává, jak by si nadále počínal japonský průmysl pod ničivými leteckými nálety obrovských bombardovacích svazů. Letadla USA proměňovala jedno japonské město za druhým v ruiny, ale oproti Německu v Japonsku nebyla nikdy velká koncentrace průmyslu na jednom místě. Takže zatímco v Německu bylo s poměrně velkým úspěchem možno bombardovat města a jejich průmyslové oblasti, tak v Japonsku to bylo složitější, protože výroba již dávno před válkou více roztříštěná do velkého množství malých továren. Ovšem na druhou stranu vzhledem k tomu, že většina japonských měst byla postavená ze dřeva a bambusu, tak mohli Američané uvažovat o osvědčených náletech s účelem vyvolat rozsáhlé požáry. Ostatně několik takových ohnivých smrští už Američané nad japonskými městy rozpoutali. K jednomu z prvních náletů tohoto typu došlo v noci z 9. na 10. března 1945, když s účastí 333 bombardérů typu B-29 (startujících z Guamu, Tinianu a Saipanu) bylo bombardováno Tokio. Hlavní město Japonska mělo po náletu vybombardovaný střed města o ploše 26 km2. Zničeno bylo 267.000 budov a jen při samotném náletu zahynulo na 130.000 obyvatel města (nemluvě o obětích, kteří zahynuli později v důsledku náletu). Podobným způsobem, i když v o něco menším měřítku, byla o den později zničena Nagoja a dále následovalo Kóbe, Ósaka, Jokohama a další významná průmyslová centra. Další cíle na sebe nenechali dlouho čekat a tak bylo ničeno jedno město po druhém. Ke konci války jich bylo na pět desítek. Pokud na začátku války v roce 1940 Američané kritizovali plošné bombardování ve stylu Coventry v Anglii, či Rotterdamu v Holandsku, tak válka je rychle naučila změnit názor.

V červenci 1945 se Američané rozhodli vyslat ke břehům japonských ostrovů silný námořní svaz složený z 15 letadlových lodí, 8 bitevních lodí, 15 křižníků a 55 torpédoborců. O pár dní později, dne 10. července zaútočilo na Tokio 1.022 spojeneckých letadel. Útoky spojenců pokračovali i na cíle na severním Honšú a jižním Hokaidu. V polovině července je letecká obrana Japonských ostrovů již tak chabá, že se Američané troufají s bitevními loděmi až k pobřeží a odstřelují železárny a ocelárny v Kamiši a u Muroranu. V následujících dnech bitevní lodě ostřelují další průmyslové cíle. Koncem července se do této akce zapojují již i torpédoborce, protože japonská letecká a námořní obrana leží prakticky v troskách. Nicméně země Vycházejícího slunce se stále nevzdávala a tak muselo americké vojenské a politické velení rozhodovat o tom, jestli proti nepříteli nasadit svou nejsilnější zbraň – atomovou bombu.

Domobrana
Nedílnou součástí japonských obranných plánů bylo využití i domobrany. Do té byli odváděni prakticky všichni muži a ženy produktivního věku. Celkem se počítalo s obrovským počtem 28 milionů mužů a žen!!! Domobrana pak byla dělená na tři skupiny:

Speciální strážní síly – jednalo se o muže, kteří zatím sloužili v armádě a byli přiděleni k různým podpůrným úkolům. V případě invaze se s nimi počítalo, že budou bojovat jako klasické bojové jednotky. Vezmou jakoukoliv zbraň, kterou budou mít po ruce a budou plnit svou povinnost vůči císaři a vlasti.

Samostatné roty – jednalo se o záložníky, kteří za sebou měli buď zkušenosti z bojů, nebo alespoň prodělali vojenský výcvik a doposud pracovali u různých jednotek. V případě invaze se opět s nimi počítalo, že budou bojovat jako klasické bojové útvary.

Civilní dobrovolné sbory – tato složka byla zdaleka nejpočetnější. Spadali do ní všichni muži ve věku 15 – 60 let a ženy od 17 do 40 let v první fázi, později všichni ve věku 13 až 60 let. Jejich úlohou bylo především pracovat v různých pomocných a pracovních sborech a také se s nimi počítalo pro „poslední“ sklizeň úrody. V případě invaze měli muži i ženy bojovat všemu dostupnými prostředky, mezi kterými nechyběli ani kopí vyrobená z bambusů (pouze tyče se zašpičatělými hroty), meči, oštěpy a trhavinami. Jsou zaznamenány i případy, kdy malé děti byli školeny v sebevražedném útoku jako živé terče s trhavinou upevněnou na svém těle.

[palo satko]

Aaron Goldstein

použil si zapadnu logiku a zapadne argumenty. Podla zapadnej logiky prehrali už pri Midway. ale kapitulaciu nepodpisovali američania sami so sebou, ale museli ju podpisat aj Japonci. aby si zistil, čo viedlo ku kapitulácii Japonska musiš sa na vec pozerat ako Japonec. zbytočne je mudrovanie o A-bombe, ked neuvažuješ o japonskom chapani vojenskej cti, vernosti cisarovi a vlastenectve.
Zober si Europu. Po pravde Nemci nekapitulovali. Nemci prehrali, totalne a definitívne prehrali a po prehre len podpisali kus papiera aby bol nejaky doklad. Lenže Japonci ani náhodou neprehrali ako Nemci. Japonci v čase podpisu, boli schopni viest obrannu vojnu ešte niekolko mesiacov. To, že podpisali k tomu ich mohlo viest tisic poražok a miliony obeti, ale rozhodnutie bolo založene na ich vlastnom chapani cti, povinnosti a vlastenectva.

[Aaron Goldstein]

Sám píšeš, že kapitulaci museli podepsat i Japonci...

Napomohly dle tebe A-bomby k tomu, že jí podepsali??? Dle mě napomohly... (a jako jeden z důvodů to uvedl i císař v kapitulačním projevu )Tečka... U zbytku tvého postu nechápu, co se snažíš říct...

[kacermiroslav]

Já myslím, že přestože nemalá část japonských sil zůstávala stále bojeschopná a počty to nebyli zrovna malé (viz. můj předchozí příspěvek), tak si vedení paradoxně v porovnání s Němci uvědomovalo, že by se jednalo jen o masakr.

[T-35]

Aaron Goldstein:

Takze tvrdite ze bomby nebyly nutne k ukonceni valky, zaroven vsak byly nutne k eliminaci invaze? Takze bez nich by podle vas byla invaze nutna? A kdy podle vas by mela valka skoncit, kdyby nebyly pouzity, az po samotnem dobyti Japonska?

[petrp]

Včera běžel v TV (Zoom) americký dokument Druhá světová válka: Globální perspektiva 2/2 Doporučuji shlédnout...
O použití Abomby v Japonsku konstatoval zhruba toto:
- použití bomby bylo politické rozhodnutí
- celou dobu amíci přesvědčovali Rusko, aby vstoupilo do války
- když to konečně rusové udělali, dostali amíci strach, že to tam rusové vymydlí a zaberou Japonské ostrovy
- svržení Abomby byla především demonstrace síly a hrozba pro rusy

[Aaron Goldstein]

Aaron Goldstein:

Takze tvrdite ze bomby nebyly nutne k ukonceni valky, zaroven vsak byly nutne k eliminaci invaze? Takze bez nich by podle vas byla invaze nutna? A kdy podle vas by mela valka skoncit, kdyby nebyly pouzity, az po samotnem dobyti Japonska?

Záměrně používáš zavádějící zkratky... Takže znovu...

Padlo by Japonsko i bez A-bomb??? Padlo...
Byly nutné A-bomby k ukončení války??? Nebyly...
Padlo by Japonsko stejně rychle bez použití A-bomb??? Nepadlo...
Stálo by pokračování války další lidské životy??? Stálo...
Ušetřily tedy A-bomby svým uspíšením konce války lidské životy??? Ušetřily...

Tečka

[petrp]

Takže znovu:
Padlo by Japonsko i bez A-bomb??? Padlo...
Byly nutné A-bomby k ukončení války??? Nebyly...
Padlo by Japonsko stejně rychle bez použití A-bomb??? Nepadlo...
Stálo by pokračování války další lidské životy??? Stálo...
Ušetřily tedy A-bomby svým uspíšením konce války lidské životy??? Ušetřily...

Jediný bod k polemice je možná ten poslední - když srovnáš počet obětí výbuchu a předpokládaných padlých v bojích (beru to obecně, neřeším přítel-nepřítel)
Jinak se s tím asi nedá nesouhlasit. Ale, je to jen můj názor...

[Aaron Goldstein]

Jediný bod k polemice je možná ten poslední - když srovnáš počet obětí výbuchu a předpokládaných padlých v bojích (beru to obecně, neřeším přítel-nepřítel)

Jednalo se o válečný stav... Takže rozlišování přítel - nepřítel je nutné....

[T-35]

Mě zajímá jestli by bez nich podle vás byla nutná invaze...

[Aaron Goldstein]

To je pouze čirá spekulace... Bez A-bomb by invaze možná byla nutná, možná nebyla nutná... S použitím A-bomb došlo k tomu že definitivně byla pohřbena její případná nutnost...

Výrok "A-bomby eliminovaly potřebu invaze" je tedy beze zbytku pravdivý...

[Mauler]

Aaron Goldstein

použil si zapadnu logiku a zapadne argumenty. Podla zapadnej logiky prehrali už pri Midway.

S tou prohrou u Midway to je pravda jelikož ztratily iniciativu a následně schopnost vést OFENZÍVNÍ akce díky nemoci z vítězství a následné boje bylo jen prodlužování agonie takže jednoznačně lze tvrdit že těch 5 minut ve kterých přišly o 3 letadlové lodě a po několika hodinách o další rozhodlo o výsledku války.....který ale nebyly ochotni akceptovat

[Alchymista]

aaron - S takýmito formuláciami (predposledné dva posty) viacmenej súhlasím, ale významnou motiváciou k použitiu bola i nepriama hrozba sovietom.

Výrok "A-bomby eliminovaly potřebu invaze" je tedy beze zbytku pravdivý...

v zmysle, že takto to prebehlo. Ale v momente priatia rozhodnutia o použití to bola len "možnosť", ktorá sa mohla - ale nemusela vyplniť.

petrp - niekde som čítal, že američania sami kalkulovali, že prípadná invázia na japonské ostrovy a boje pri ich obsadzovaní by ich stála minimálne 50 000, skôr až vyše 150 000 vojakov, na strane japoncov sa straty odhadovali "v milionoch". Čiže s tým obmedzením/zmenšením strát má Aaron v podstate pravdu, a to na strane američanov, i na strane japoncov (a tam vlastne podstatne viac).

Mauler - to je ale len logická skratka, porovnateľná viacmenej s "odrazením nástupu na Moskvu" alebo Stalingradom. Bol to síce veľmi významný zlom, ale samotný nerozhodoval o výsledku vojny ako celku.

[Aaron Goldstein]

v zmysle, že takto to prebehlo. Ale v momente priatia rozhodnutia o použití to bola len "možnosť", ktorá sa mohla - ale nemusela vyplniť.

To je samozřejmé... Ten výrok, který se snaží T-35 označit za lživý, proběhl až po použití A-bomb a je tedy pravdivý...

Neřešil jsem "motivaci k použití" ale "důsledky použití"... Proto ani nerozporuji, že použití bylo více politické rozhodnutí než vojenské...

[Polarfox]

S tou prohrou u Midway to je pravda jelikož ztratily iniciativu a následně schopnost vést OFENZÍVNÍ akce díky nemoci z vítězství a následné boje bylo jen prodlužování agonie takže jednoznačně lze tvrdit že těch 5 minut ve kterých přišly o 3 letadlové lodě a po několika hodinách o další rozhodlo o výsledku války.....který ale nebyly ochotni akceptovat

Popravdě Japonci prohráli v momentě, kdy tu válku začali. Vzhledem k tomu, jak moc reálné bylo docílit té podmínky, za které jediné by mohli zvítězit (tj. Američané dostanou rychlou sérií vítězství takový šok, že začnou jednat ...vs... pokud nehodí ručník do ringu, tak jsme nakonec v ..., úspěchy neúspěchy), tak... To že je to dost vachrlatý předpoklad věděli sami Japonci moc dobře, ale rozhodli se prostě koukat jinam. Alternativní Midway to mohlo pouze prodloužit.

[Mauler]

Popravdě Japonci prohráli v momentě, kdy tu válku začali. Vzhledem k tomu, jak moc reálné bylo docílit té podmínky, za které jediné by mohli zvítězit (tj. Američané dostanou rychlou sérií vítězství takový šok, že začnou jednat ...vs... pokud nehodí ručník do ringu, tak jsme nakonec v ..., úspěchy neúspěchy), tak... To že je to dost vachrlatý předpoklad věděli sami Japonci moc dobře, ale rozhodli se prostě koukat jinam. Alternativní Midway to mohlo pouze prodloužit.

Souhlasím nicméně do midway byly schopni iniciativy ale po neuváženém vstupu do války udělaly další chybu že pověřily Naguma velením letadlových lodí což se negativně projevilo při ůtoku na Pearl Harbour (následně i u midway) jelikož přerušil plán vyslání třetí vlny letounů na zničení infrastruktury Pearl Harbouru,tím by mohly mít Japonci daleko lepší podmínky pro vyjednávání a získaly by více času pro svoje operace i když je otázka zda by v této alternativě s nimi chtěl někdo jednat po tom co napadly USA bez vyhlášení války což je další pochybení kterého se dopustily hned na začátku.