Pátrači, já okomentuji sem tvoje poznámky z aktualit; je to totiž zajímavé k těm vymýšleným taktikám. I když se v článcích politicky manipuluje, vydestilované taktické infrormace dávají smysl.
Generální otázka
jestli to co je ještě ve skladech ještě k něčemu je nebo je to jen šrot.
Podle mne ty články řeší něco jiného, a vesměs to, na co jsme už přišli taky.
V prvním článku :
http://technet.idnes.cz/tanky-na-ukraji ... enstvi_vse
se praví zejména že
Boje mezi ukrajinským vládním vojskem a proruskými separatisty si vyžádaly velké ztráty na obrněné technice. Tanky a obrněné vozy čelily podkaliberním a kumulativním střelám, dělostřeleckým granátům i minám.
Nebudu moc otravovat politickým zjištěním, že to, co útočí na Ukrajinskou armádu je zjevně ruská armáda, zřejmě s T90 a T72. Povstalci s podkaliberními střelami jsou stejně nepravděpodobná teorie, jako povstalci s Bukem.
Dalšími zabijáky ukrajinských tanků jsou podkaliberní střely, protitankové řízené střely a kumulativní granáty.
V zásadě jsou i řízené střely a kumulativní granáty tankové zbraně. Článek si důsledky zřejmě uvědomil, a ihned to opatrně oslabuje:
Je však nutno zdůraznit, že na zničení obrněné techniky se podkaliberní střely podílely jen výjimečně. Důvodem se stala poměrně velká řídkost tankových soubojů.
Může být, tanků tam je přesto hodně a lze to ověřit z jiných zdrojů
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa ... senko.html dokonce i z Google Earth zjistíte, že nekecá.
Používané (Ukrajinské, pozn. A) staré tankové podkaliberní munice typů 3BM15, 3BM26 3BM22 měly navíc malou šanci na probití pancíře nasazených tanků a to zejména, pokud zásah přišel pod úhlem.
Nechtěné potvrzení mých závěrů; ty neprůstřelné tanky jsou očividně T-90 nebo modernizované T-72, což je prakticky totéž.
Pro naše účely je podstatné, že na jedné straně je armáda červených, co má vyspělé MBT, na druhé straně armáda modrožlutých, co má střední tanky ze skladu, v obou případech v řádu stovek.
Pokud se nás pokouší článek přesvědčit, že vyspělý moderní tank s APFSDS a aktivními pancíři je lepší, než starý tank bez těchto vynálezů, pak se snaží zbytečně. To by se asi nikdo nehádal.
Proti armádě s masivním nasazení moderních MBT – řádově stovky – nemá naše armáda sebemenší šanci, a to ani v Pátračově modifikaci. Takové nadělení lze zastavovat jedině v rámci kolektivní obrany.
MBT je král pozemního bojiště a lze ho efektivně zastavit jiným MBT, ve stejném nebo alespoň srovnatelném počtu, nebo masivním nasazením letectva (vrtulníky a protipozemními letadly). Všechno ostatní jsou spíš zbožná přání a fantazie.
Pokud naše armáda nehodlá vlastnit třicítku letadel A-10 nebo vrtulníků Apache nebo několik stovek MBT, pak něco podobného prostě nebude v našich silách.
Mimochodem, Thunderbolty asi budou na prodej
http://zpravy.idnes.cz/armadni-letoun-a ... anicni_bva
a stávaly něco pod 10 milionů dolarů, vyjdou tedy možná levněji, než nakupovat odpovídající několikanásobný počet MBT, kdyby chtěl někdo tyto sny rozvíjet.
Relativně levný patent na ničení MBT jsem navrhl s těmi houfnicemi a značkovacím vrtulníkem; úplně levné to asi nebude, ale věřím, že to je v našich silách. A funguje to na malé podpůrné skupinky MBT, ne na nějaký vytuhlý prapor nebo pluk.
Cituji z článku dál:
Při použití ukrajinských tanků na bojišti docházelo ke katastrofálním taktickým chybám. Ukrajinské tanky často působily bez podpory pěchoty a co více, útočily soustředěně jen v malých počtech.
No, pokud útočila rota postarších tanků na prapor MBT, výsledek mne opravdu moc nepřekvapuje. Nic podobného bych od Argonantovy roty ani nežádal; maximálně snad může zkusit ten prapor napadnout v léčce, vše ostatní je kolektivní sebevražda.
Další poznámka v článku je přesně voda na můj mlýn:
Tanky se ani nemohly spolehnout na podporu bitevních letadel a vrtulníků. Separatisté leteckou podporu vyřadili přenosnými systémy Igla. Ukrajinské letectvo účinně potlačily ruské protiletecké systémy 9K37 Buk-M1 a Pancir-S1 96K na ruské straně hranice.
Přesně tohle, co provedla červená armáda, se musíme naučit taky. Asi se tím nemůže podařit ovládnout vzduch, ale může se tím podařit nepřátelským vrtulníkům zkomplikovat život natolik, že na našich pozemních brigádách nic moc nedosáhnou.
Pokud si uvědomíme, že se jedná o geograficky ohraničený lokální konflikt proti relativně malému počtu separatistů, ztráty jsou doslova neuvěřitelné.
Kecy v kleci, jinak to říct neumím. Stovky MCBT je konflikt, který přesahuje v tuto chvíli možnosti jakéhokoli evropského státu, a zdá se, že i NATO jako celku, viz počty výše. Ukrajinská armáda, které se článek posmívá, je zřejmě jedna z největších v Evropě. Ostatní by dopadly spíš ještě hůře.
Kdo jsou tedy největší zabijáci ukrajinských tanků? Kromě špatně vycvičené posádky jsou to protitankové miny, fugasy (ženijní miny), improvizované výbušné systémy nebo pěchotní protitankové zbraně.
Článek je silně zmatený; tady najednou mizí podkaliberní granáty a taktika ze scény, a je k vidění jiný příběh, který se dá shrnout slovy nedostatečný průzkum.
Jedním z velkých zabijáků tanků na Ukrajině je dělostřelectvo. Ukrajinští vojáci často používali tanky jako pevné body obrany, což zjednodušovalo práci ruskému a separatistickému dělostřelectvu.
Potud k zakopaným obranám. Tank musí jezdit; stát smí jenom jako prvek překvapení. Po spuštění útoku v léčce se musí velmi rychle rozjet, jinak toho bude litovat. A to už jsme také věděli nejméně od Iráku. Pro BVP platí přesně to samé.
Druhý článek prakticky opakuje to, co napsal první.
Třetí článek je víceméně o boji ve městě, což je samostatná kapitola.
Ani jeden z těch článků nezpochybňuje moje předchozí tvrzení:
Přesně stejný nápad, jako byl OMS; zastaralé tanky útočí na všechno možné, co nejsou tanky.
Šrot nešrot, pokud se setká T-72 s BVP jakékoli konstrukce, má tank beznadějnou výhodu. Nerní to ničitel jiných tanků, ale ničitel pěšáků, zejména; a taky všeho možného ostatního.
Že nějaké moderní tanky MBT mimo to potřebujeme taky, o tom není pochybností.
Docela zajímavě s tím zápasí Poláci; tak nějak bych si představoval něco, co je v našich možnostech:
http://www.sekuritaci.cz/program-modern ... 2013-2022/
Tomáš Kotnour:
Je počet 3 tanků na četu ideální? Nebylo by lepší mít 4 a tím trochu simulovat strukturu pěšího buddy teamu - fire teamu?
Na jedné straně je ideální mít tanků ve všech jednotkách co nejvíc, aby zásah byl co nejmasivnější. Na druhé straně jsem přesvědčen, že v boji zoufale potřebujeme tu PVO, což je v minimální podobě BVP na četu, neboli četa BVP k rotě (a řeším tím také případný boj ve městě, kde musí být pěšáci také). Tím bych se ovšem dostal k poměrně obézní rotě 16 mašin a ozvou se jistě námitky, jestli to velitel roty dokáže uvelet.
A podotýkám, že mne zajímá
reálný stav v boji; pokud se nechá „dobře vypadající“ rota 12 nebo 13 tanků ve standardní mírové organizaci, je jisto, že v boji z toho stejně povstane úkolové seskupení 16 mašin. Protože bez PVO nelze, viz výše. A zřejmě i bez těch dronů, a možná i nějakých REB maníků (viz dále) a kdovíčeho ještě – to prostě tankisti svými málo lidmi nedávají.
Navíc to, co se předvedlo na tom cvičení Saber junction je tak trochu výstavní Potěmkinova vesnice – kdyby se v reálné válce k standardnímu bigošskému praporu převelelo odněkud PVO, tanky a dělostřelectvo, pak to všechno zákonitě bude těm jiným jednotkám chybět. A mimochodem, stran velení, taky je z toho bigopraporu pěkné monstrum.
Já bych přesto byl ochoten na tu maxirotu jít; velitel roty nemůže být žádné máslo, ale profesionál, jehož činnost je pro úspěch v boji naprosto zásadní. Záložní myslivci začínají až od velitelů čet, vzor ČSLA. A taky se nám tím zvednou počty tanků (prapor 36, brigáda zřejmě 60 se dvěma smíšenkami, pokud počítám dobře). Já bych to tedy bral, ale ministr financí bude kvílet.
Jo, a bigošská rota může být menší, tam pro 16 mašin nevidím důvod. Třináct BVP?
Pokud dojde k rozdělení tankové roty u mech. praporu na čety posilující jednotlivé roty, může jejich boj spíše připomínat postup fire teamu než valící se ocel na poušti.
Já myslím, že na valící se ocel na poušti vpodstatě moc nemáme prachy. A taky, chybí nám k tomu letectvo, které bylo tichým předpokladem, aby si tanky vesele jezdily po Iráku bez jakékoli vlastní PVO podpory. Takže spíš fire team, valící se ocel jen za výjimečných a příznivých okolností, kdy by se improvizovaně sehnaly třeba dva prapory nebo několik rot. Nebo dáme dohromady valící se ocel s Poláky a Slováky, když seženeme několik svých praporů dohromady.
Otázka opět nepřímo míří k účelnosti čistě tankové brigády, jako jakési univerzální zásobárny té ocele.
Průzkum: Pokud se podíváme na nejmodernější součást AČR, máme k dispozici 8 rot KBVP, k nim je k dispozici 8x KBV-PZLOK s radarem a kamerami a 8x KBV-PZ bez radaru avšak stále se stejnou palebnou silou jako má KBVP na rozdíl od LOS a LOS-M.
Pak se nabízí tohle v nouzi rozhodit k brigádním Pátračovým mobilizovaným záložákům po rotách a nebo po praporech, a máme solidní průzkum nejméně pro tři brigády (v nouzi pro osm). A sedí v tom profesionálové, nikoli záložáci. Všechno, co funguje, má cenu zlata.
To mě přivádí k názoru, že by naše vlastní jednotky REB měly být začleněny do samostatně operujících praporů
tohle je další kapitola, o které víme s Pátračem celkem houby a za nápady budeme vděční. Už to tu nakousl Cover, někde hliběji v debatě. Nějak se to řešit musí. V každém případě je třeba počítat, že od toho našeho REB praporu může být jednotka třeba 15 kilometrů daleko. Má smysl jeden drsný hacker v BVP v rotě? Nebo celé BVP u praporu?
A také, rota i prapor musí být stavěny tak, aby měly alternativní možnost bojovat nasucho se zhaslou elektronikou. Pokud drony postřílejí a obrazovky hacknou, opět se ukáže, že zastaralé koukání mrňavým průzorem a vysílání pěšího pátrače na kopec (tentokrát s malým p) není až tak zastaralé. Proto mám také trochu obavy z tanků, kde celá posádka sedí vzadu; tam se to vlastně vyřešit nedá (Merkava 4). Bezosádkové věže jsou to samé.
když je dnes ohrožena i rádiová komunikace vojáků v rámci družstva.
Tohle je problém jako prase a vyřešit ho neumím vůbec. I v zastaralém tanku na sebe totiž členové posádky nevidí a neslyší se, takže jsou na vnitřní komunikaci velice závislí. Zvláštní průšvih je řidič, který je třeba nejvíc ze všech. BVP zřejmě to samé.
Tématem tohoto cvičení byl i boj lehkých mobilních jednotek proti těžším nepřátelským
s high-tech udělátky jde leccos, a v lese, v horách nebo ve městě fungují i různé klasické triky.
Nic to nemění na faktu, že ve větších počtech obvykle vítězí hrubá statistika a větší bere, jak dokládá ten horní Pátračův článek po moclikáté.
Já mám určité pochybnosti o velitelském tanku jako adekvátního vozidla velitele roty.
Já pochybnost nemám, neb jsem ho dal do BVP už v tom předchozím dlouhém pojednání. Mám tam 4 BVP, jeden na každou četu plus 1 velitelský, bez ohledu na to, kolik dáme nakonec tanků. Velitel roty se musí držet spíš vzadu seskupení, a musí mít kolem sebe miništáb těch šoumenů s drony a dalšími informacemi. Zavřít ho osaměle do plechovky není dobrý nápad. ČSLA to sice dělala, ale spíš z důvodů symbolických a taky proto, že vlastně doopravdy ničemu nevelel, to se řešilo mnohem výš.
CAT: No, zrovna z Ukrajiny bych žádné tanky neodvážel. Oni je tam používají a brání tím vlastně nás.
Klingy + Skelet:
jakékoli řešení, které demontuje tanky, je špatně. BVP máme málo, ale tanků máme ještě méně. Tank T-72 má kanón 125 mm, který nemáme čím nahradit. Když ho odmontujete, zničíte to, co je na tanku nejdůležitější.
Jedna cesta je zase začít T-72 vyrábět. pak si na to montujte co chcete.
EDIT Cover.
co má kanon, nemusí mít rakety a naopak.
Svatá slova. navíc kanón má větší kadenci. Nechápu to nadšení dělat z tanků BVP.
