PALBA.CZ

Rase píše: ↑23/1/2024, 15:37 Předpokládám že nyní se už jenom řeší kdo všechno se ke společnému nákupu přidá a co všechno si bude chtít vyrábět doma (viz ony naše dřívější jednání s Německem o výrobě některých věcí v ČR). Snad se to dojedná brzo a bude moct být zahájena výroba.

Lotyšská letecká základna se připravuje na hostování operací Air Policing 24/7, německé Eurofightery mají být po devět měsíců nasazeny na Lielvarde a odtud létat ostré hotovosti i cvičné poplachy. Jsou to první stíhačky NATO umístěné v Lielvarde v rámci této mise. Německé letouny provedou zkušební lety a seznámení se s misí v únoru. Jakmile budou certifikovány NATO, budou pokračovat v kolektivní misi a chránit vzdušný prostor Baltského moře spolu s dalšími spojenci, kteří operují z letecké základny Šiauliai v Litvě.

V rámci kontraktu v hodnotě 386 milionů EUR podepsaného v roce 2016 litevská armáda obdržela 89 kolových bojových vozidel pěchoty Vilkas (KOT Boxer + věž Samson Mk2), dvě cvičná vozidla, dodávku munice, výcvikový a logistický balíček. Tato vozidla jsou součástí dvou praporů v rámci mechanizované brigády „Iron Wolves“. Posledních 23 Vilků bylo dodáno na konci roku, i když se o jejich příchodu spekulovalo mnohem dříve, v létě.

Tím končí poměrně turbulentní období jejich implementace do litevské armády, protože v roce 2020 byly zjištěny problémy s izraelskými věžemi, včetně: napájení zbraně, systému řízení palby nebo pozorovacích a zaměřovacích zařízení. To přineslo nutnost dodatečných zkoušek a oprav, což mělo za následek značné zpoždění dodávek (původně se očekávalo dokončení v roce 2019).

Cernysip píše:V pobaltských zemích bude postaveno 1000 bunkrů a začnou se kopat příkopy pro případ ruského útoku

https://www.moscowtimes.ru/2024/02/14/v ... ii-a121646

Pobaltské země postaví na svých hranicích s Ruskem a Běloruskem více než 1000 betonových bunkrů, uvádí The Times. "Pobaltská obranná linie" podle novin bude zahrnovat všechny prostředky k odstrašení potenciálních útočníků: protitankové miny, příkopy, ostnatý drát a tzv. dračí zuby - protitankové hrboly ve tvaru pyramidy z betonu nebo železobetonu. V blízkosti hranic budou umístěny muniční sklady. Zahájení stavby je plánováno na leden příštího roku. Estonské úřady se chystají utratit asi 60 milionů eur na výstavbu 600 zařízení podél celé hranice s Ruskem. Každý z těchto bunkrů o velikosti 37 metrů čtverečních pojme asi tucet vojáků a je chráněn před dělostřeleckými údery, uvedla vicekancléřka ministerstva obrany Susan Lillevaliová. Podle plánu by obranná linie měla obsahovat odpověď na „rychlou a dalekosáhlou“ ruskou ofenzívu. Podle odhadů estonského ministerstva obrany k obsazení takových pozic by útočník potřeboval čtyřikrát až sedmkrát více lidské síly než bez opevnění. Armáda NATO zároveň věří, že i když se linie nakonec prolomí, získaný čas umožní rychlé přeskupení k přesunu sil z jiných zemí aliance.

Premiérka Kaja Kallasová řekla The Times, že Rusko by mohlo zaútočit na NATO za tři roky. Podle údajů rozvědky se Moskva chystá rozmístit na hranicích pobaltských zemí dvakrát více vojáků než před začátkem války na Ukrajině. Rusko tak plánuje vytvořit nový armádní sbor se základnou v Petrozavodsku pro pokrytí hranic s Finskem. V roce 2024 armáda nejméně 10 zemí NATO oznámila, že případná ruská agrese proti zemím aliance je reálným scénářem blízké budoucnosti. Zejména polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz řekl, že úřady republiky nevylučují ruský útok po skončení války na Ukrajině. Podle něj, polské ministerstvo obrany již na pozadí této hrozby začalo podnikat konkrétní kroky, včetně řešení mezer ve výzbroji armády: byly uzavřeny smlouvy na dodávky zbraní v hodnotě 19 miliard zlotých (více než 4 miliardy eur), zejména s Polské obranné podniky.
Místním médiím sdělila dánská vojenská rozvědka, že Rusko „velmi pravděpodobně“ použije vojenskou sílu a může napadnout země NATO. A předseda Vojenského výboru NATO, nizozemský admirál Rob Bauer, oznámil nevyhnutelnost války s Ruskem. Všechny země bloku se podle něj musí připravit na to, že začne během příštích 20 let. Obdobně se ozvali armádní velitelé a ministři obrany Velké Británie, Norska, Dánska, Nizozemska, Švédska, Německa, České republiky, Belgie a Estonska. Loni v létě zahájily země NATO radikální reformu vojenského plánování a poprvé od studené války začaly připravovat podrobné plány pro otevřenou ozbrojenou konfrontaci s Ruskem. Plány budou zahrnovat jak posílení vojsk, tak logistiku a jejich realizace může trvat několik let. "Spojenci budou vědět jistě jaké síly a schopnosti jsou potřeba, kde, co a jak nasadit," vysvětlil tehdy generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Před pár dny lotyšská vláda oznámila, že plánuje vytvořit „armádu dronů“. Na tento účel má být vyčleněno až 20 milionů EUR.
Lotyšský ministr obrany Andris Sprūds uvedl, že zhruba sedm společností již prošlo prvními testy a plánují se předběžná jednání o nákupu až 1000 dronů.

Litevská vláda podepsala investiční dohodu s německou zbrojní společností Rheinmetall ohledně výstavby továrny na výrobu 155mm dělostřelecké munice, oznámilo v pondělí litevské ministerstvo hospodářství a inovací. Jednání trvala přibližně 10 měsíců. Do výstavby továrny společnost investuje přes 180 milionů eur a vznikne minimálně 150 nových pracovních míst.

Litevské ministerstvo obrany oznámilo svůj plán odstoupit od úmluvy z Osla, která zakazuje držení a používání kazetové munice. Iniciativu již podpořil prezident Gitanas Nausėda a také litevská vláda.