PALBA.CZ

Dnes jsem narazil na zajímavý článek o tom jak NATO v roce 1987, mělo strach z nových tanků VS, hlavně že je nemělo čím ničit. A tak se znova vraceli k vývoji a produkci min, aby aspoň zpomalili případný postup vojsk VS. SAmozřejmě že ty miny měli útočit na slabá místa tanků - pásy a vršek. Jenom v tomhle roce vydali přes 750miliónů dolarů na tyto účeli oproti 115milionům v roce 1981.
Zmiňovali tam reaktivní pancíř na tancích, který se do VS zaváděl. U tohohle jsem si nebyl jistý.

Je to možné, že by už v roce 1987 byl na tancích VS reaktivní pancíř?

Mám takový pocit že ano. Možná by to chtělo aby se vyjádřil rabo.

rabo kde jsi?

JInak se mrknu do práce o tancích myslím, že jsem tam něco takového psal ale taky si to nemusím přesně pamatovat.

Tank T-80 BV (objekt 219RW)
Další modifikace tanku byla do výzbroje zařazena v roce 1985 s označením T-80 BV. Tento tank byl vybaven vnějším reaktivním pancířem Kontakt-1

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2355

A jsme doma. Díky.

Není to náhodou T72 AV ? T 80 ještě nebyli ve výzbroji nebo ano?

Pardon spletl jsem se .

Páni, akékoľvek údaje o prieraznosti, respekt. o "sile" panciera moderných tankov treba brať s rezervou. Dosť veľkou rezervou. Výrobcovia si presné údaje strážia, ako oko v hlave. O prieraznosti projektilov a striel to netvrdím, tam sa to dá ľahko zistiť, od výrobcu, počas cvičení, verejných výstav s ostrými streľbami na rôzne druhy cieľov / najčastejšie na vyradenú voj. techniku / atď.
Jedna z mála možností, kde sa dá zistiť skutočná sila panciera, sú výberové konania, v rámci ktorých sa stroje podrobujú ostreľovaniu rôznymi druhmi PT zbraní, ale ich výsledky sa dosť ťažko zisťujú. V tejto oblasti bolo jedno z najrozsiahlejších, výberové konanie na MBT pre Indiu, tam sa stretlo to najlepšie z najlepšieho.

Dynamický pancier v ZSSR - jeho sériové zavádzanie začalo v roku 1985 a to masovo - na tankoch T-80BV / objekt 219RV /, T-80U / objekt 219AS /, T-64BV / objekt 447AV / a T-72AV / objekt 176V / .

Ďaleko zaujímavejšie však bolo, že v roku 1983 bola zavedená menšia séria tankov T-55AD s aktívnou ochranou DROZD. Ich zavedenie nebolo na západe skoro zaznamenané.

Asi jim to připadalo jako dezinformace...
Jen se divím, že to navěsili na T-55, ale někde sem zaslechl spekulaci ( to tvrdil i autor ), že se mělo jednat o tanky námořní pěchoty a ve skutečnosti část z nich byly OT-55AD...tedy plamenometné...
Ale je to jen spekulace.

Tradične sa priebojnosť striel udáva proti RHA - teda na pancierové pláty, ktoré sú "nejak" štandartizované. Už tu je problém, pretože každý štát si to definuje po svojom, nie je jednotné ani zloženie ani tepelné spracovanie plátov, takže napríklad pláty nemecké majú mierne odlišné vlastnosti ako americké či ruské.
Porovnávanie priebojnosti RHA má len malú vypovedaciu schopnosť. Reálny pancier sa chová inak, ako oceľové pláty.

Momentálne majú v tejto oblasti asi najviac skúseností nemci, ktorý zdedili po NDR množstvo techniky i munície a robili ostré ostreľovania východnej techniky západnou muníciou i naopak - výsledky týchto skúšok ale nepoznám, našiel som len niekoľko fotiek T-72 po ostreľovaní Leopardom II a text vyjadroval isté sklamanie, pretože počet prierazov po zásahoch bol hodnotený ako nedostatočný a účinok za pancierom ako nízky.

Nápad s ERA bol v rusku skúšaný pomerne veľmi dávno - pri skúškach však došlo k nehode, vybuchli všetky schránky a skúšobný tank bol samozrejme zničený. Nápad skončil "u ledu" na takmer štvrť storočie.

V ČSLA bola zavedená "cvičná jadrová mína"

Vlastním v mém Válečném muzeu Sudety doklady od cvičné jaderné miny č. 059, vyrobené v roce 1975 ve VOP Uherský Brod.
- Záznamník CvJMi
- Seznam předmětů v soupravě
- Osvědčení o jakosti a kompletnosti soupravy CvJMi
- Obsahový list soupravy CvJMi
- Záruční list
- Dvě fotografie
Tyto doklady jsem získal od kolegy, který je odcizil z obalu od miny v bazaru vojenské techniky. Nevím, zda cvičné jaderné miny byly pak prodány nebo zlikvidovány.

Chtěl bych se zeptat, zda je to ta se kterou si se setkal a kolik jich asi armáda měla?

Pokiaľ otázka smerovala na mňa - balenie zodpovedá, dve kovové klietky s dvomi valcami (jeden je blok s elektronikou, druhý je prázdny a imituje vlastnú nálož)
Koľko bolo cvičných jadrových mín vyrobených, neviem, ale je to natoľko špecifický objekt, že určite ich nebolo viac než niekoľko málo kusov, typujem tak do desať kusov, skôr ešte menej, možno len dva, tri kusy. Číslo výtlačku dokumentácie nie je smerodatné, číslovanie mohlo kľudne začínať od 51 či 55 a výtlačkov dokumentácie mohlo byť viac ako predmetov, ku ktorým patrili (napríklad kontrolný zoznam pre nejaký vyšší stupeň velenia).
O osude CvJMi nepoznám žiadne väčšie podrobnosti, ale jeden kus som stretol na Slovensku v roku 2001, našli to u jedného útvaru v sklade a riešil sa práve problém, čo s tým. Ako to skončilo, neviem, môj návrh bol "odovzdať múzeu".

Děkuji, odevzdat muzeu je to správné. Nejlépe mému Válečnému muzeu Sudety, když už mám ty doklady.

Diskuse nesouvisející z tématem ze dne 29.6.2010 přesunuta zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4147

Alchymista píše:Pokiaľ otázka smerovala na mňa - balenie zodpovedá, dve kovové klietky s dvomi valcami (jeden je blok s elektronikou, druhý je prázdny a imituje vlastnú nálož)
Koľko bolo cvičných jadrových mín vyrobených, neviem, ale je to natoľko špecifický objekt, že určite ich nebolo viac než niekoľko málo kusov, typujem tak do desať kusov, skôr ešte menej, možno len dva, tri kusy. Číslo výtlačku dokumentácie nie je smerodatné, číslovanie mohlo kľudne začínať od 51 či 55 a výtlačkov dokumentácie mohlo byť viac ako predmetov, ku ktorým patrili (napríklad kontrolný zoznam pre nejaký vyšší stupeň velenia).
O osude CvJMi nepoznám žiadne väčšie podrobnosti, ale jeden kus som stretol na Slovensku v roku 2001, našli to u jedného útvaru v sklade a riešil sa práve problém, čo s tým. Ako to skončilo, neviem, môj návrh bol "odovzdať múzeu".

Sloužil jsem v 85 roce a měl jsem ČVO 703---průzkum zajištění a ničení jaderných min.Dle mých informací bylo vyrobeno 100 kusů cvičných min.Z tohoto počtu bylo 10kusů využito jako učební pomůcka ve VU 8006 Sered na PŠ.zbývající počet byl rozmístěn u ženijních útvarů západního okruhu,ale pokud vím nikdy se s nimi nemanipulovalo pro jejich poměrnou složitost, takže de fakto ležely ve skladech jako tzv. úloženky

Jen bych se tu chtěl vyjádřit k jedné věci. Narazil jsem tu několikrát na přirovnání k Jom Kippurské válce, výrok, že T 55 a T 62 byly ničeny v počtech, kterým se "nechce věřit". Tudíž: Izrael ztratil, podle jednoho často opakovaného údaje, 840 tanků v jomkipurské válce. Jiný údaj zase říká 400 nenávratně zničených, 600 poškozených, později opravených. (obojí z knihy Krvavý Jom Kippur, autora si nepamatuji). Což mě vede k názoru, že do toho počtu 840 jsou zahrnuty nenávratně zničené tanky a jiná vozidla (OT, atd), k tomu tedy 600 tanků později opravených. Na arabské straně bylo ztraceno 2350 tanků (opět myslím, že jsou v tom zahrnuty nejen MBT, ale i jiná vozidla, BVP, OT, atd). Otázka je, kolik bylo zničeno nenávratně a kolik pouze vyřazeno a následně ukořistěno Izraelci, z důvodu, že arabové nemohli svoje tanky odtáhnout a opravit. Při syrském útoku na Golanské výšiny, který je tu byl uváděn jako příklad, jak by probíhaly boje NATo proti VS, útočily syrské tanky úzkou horskou soutěskou, proti tankům IDF v připravených obranných pozicích, pod palbou izraelského dělostřelectva (horší podmínky pro útok si nedokážu představit). Po boji 7. Obrněné brigády IDF proti syrským tankům bylo zničeno 230 syrských tanků, 200 OT a BVP, IDF ztratilo 73-98 ze 105 Centurionů (tudíž, bylo to hodně těsné). Tudíž, syrské T 55 a T 62 dokázaly zabojovat i v takto mizerné situaci. Na egyptské frontě, během prvních chaotických izraelských protiútoků, bylo zničeno asi 260 tanků IDF, většinou M48 s kanonem L7, možná pár M 60, při podstatně menších arabských ztrátách (to uvádím jen proto, abych ukázal, že ztráty vždy neznamenají, že zbraň je šrot). Celkový poměr ztrát v jomkipurské válce může být tedy 2350:840, 2350:1000, případně 2350:1440, nejhorší poměr pro araby tedy 2,7:1, nejlepší 1,63:1. Což při obrovském rozdílu kvalit izraelských a arabských posádek vypovídá o dobré bojeschopnosti sovětských tanků. Pro srovnání, nikdo by netvrdil že Avia S199 je lepší než poslední verze Spitfiru a stejně Izraelci ty Spitfiry ničili. Nevím, jak přesně probíhal výcvik egyptských a syrských tankistů, ale výcvik iráckých tankistů například byl značně mizerný (viz M1A1 vs T 72 Ural, Stephen Zaloga, případně Husajn kontra Chomejní) a přitom Irácké vojsko bylo považováno v arabských měřítkách za kvalitní. Český tankista musel být na mnohem lepší úrovni výcviku, než syrský, podle mě.

Za další, až do roku 1979/80 by proti nám stály, jak již bylo zmíněno, US M 60-M 60 A1, Leopard 1, Amx 30 a Chieftain. Naše T 55 předpokládám měly poslední typ munice pro 100mm, kumulatívní 100 mm zavedená v roce 1963 nebo 67, myslím, měla průbojnost cca 370mm RHA, pro srovnání, M 60 měla čelo věže 285 mm RHA, Leopard 1 ještě méně. Tudíž by mohly být ničeny našimi T 55 i ve věžovém postavení, to by záleželo na úrovni střelců. Problém by představoval Chieftain s cca 400 mm RHA vs HEAT na čele věže, ale předpokládám, že ty byse spíš utkávaly se SSSR T 64. Takže naše tanky by rozhodně měly dobré šance proti západním.

V 80 letech bychom měli T 55AM2, T 72, NATO by to výzbroje přibyl M 1, IPM 1, případně M1A1. Ale M1A1 byl ve větších počtech zaváděn u jednotek v Evropě až v roce 1988, některé jednotky nasazené v pouštní bouři ho ještě neměli v roce 1991. Verze IPM 1 (Abrams s L7, pancíř na úrovni M1A1) bylo vyrobeno 894 kusů, tudíž ne moc, takže co se týče amerických jednotek, byly by proti nám hlavně M1 a M 60A3. M1 měl pancéřování max 470 mm RHA vs Sabot (udávám nejvyšší údaj, který jsem vyčetl) a asi 650mm vs HEAT. (M1A1 vz T 72 Ural, Steven Zaloga), no, doufám, že poslední munici pro 125 by nám aspoň Rusové dali, takže munice 3BM22 probíjela asi 440 mm (zavedená v roce 1976) a 3BM32 "Vant" 560 mm RHA (zavedena v roce 1984), takže v určité době bychom mohli M1 ničit sabotem, v určité době ne. Kumulativní 3BK21B probíjela asi 700 mm RHA (zavedena v roce 1982), ta by dokázala čelně propálit M1 i IPM1, takže by naše T 72 nebyly tak handicapované co se týče munice. PTŘS Svir a Reflex nemá cenu řešit, ty jsme neměli. Rakety Bastion by si poradili s čímkoliv kromě MBT třetí generace. Německý Leopard 2 měl značnou sílu pancíře na čele věže 600 - 700mm vs Sabot, 100 vs HEAT, ale slabý pancíř čela korby (cca 400mm vs Sabot). Takže i ten by naše T 72 zvládaly ničit. M1A1HA, který byl nezranitelný z čelní strany jakoukoliv SSSR municí, se začal zavádět až v roce 1988, studená válka končila v roce 1989, takže ten by naši tankisté pravděpodobně ani nepotkali. Neříkám, že by výkony našich T 72 proti tankům 3. generace nato mohly být nějak oslnivé, to v žádném případě, z důvodů podstatně horšího SŘP, absence kvalitních termovizí atd., ale pokud by velení východních armád nebyli úplní dementi, tak by naše T 72 proti těmto vozidlům snad ani neposílali, boj proti Leo 2, Abrams (M1, IPM1, případně M1A1) a Challenger by musely obstarat T 64B,BV, T 80B, BV a případně pár kusů T 80U, ale ty byly zaváděné až v roce 1985, takže by jich tu taky bylo jen pár.

Určitě se někdo ozve, že by naše T 72 dopadly jako v Pouštní bouři. K tomu. T 72 v pouštní bouři měly a) mizerně vycvičené posádky b) špatné velení c) často opotřebované hlavně (nepřesné) d) munici pro 125 hodně zastaralou - sabot nejčastěji 3VBM-3 (ocelový penetrátor, 290mmRHA), HEAT nejčastěji 3VBK-7 nebo 10, 500mm RHA.
Bojovaly proti M1A1 a M1A1HA, se kterými, jak jsem již psal, by se naši vojáci pravděpodobně (k jejich štěstí) moc nepotkávali. Za další, US armáda si volila styl boje, který jim vyhovoval. Podle tvrzení některých US tankistů by vyhráli, i kdyby si tu techniku vyměnili.

Obavu mám akorát ze špatných výkonů našich tanků v noci a za špatného počasí, protože vzhledem ke kvalitním termovizím tanků NATO (nejen M1, ale i M 60A3) by byly naše tanky viditelné dobře, zatímco ty jejich, díky absenci termovizí u našich vozidel, moc ne. Takže by mohla nastat situace, že by na naše jednotky padaly hromady DU a naši by nebyli schopni pálit zpátky.

Jinak, jak jsem řekl, Abrams, se kterým by se reálně setkávali naši vojáci by byl M1, se 105 mm kanonem. Ovšem, aby nedošlo k nedorozumění, kanon 105 mm s municí z konce 70. let dokáže bez problémů prostřelit T 72 až do verze T 72B. Tudíž by naše T 72 byly zranitelné všemi tanky NATO.

Čím dál lepší se mi na toto téma jeví kniha Rudá Bouře od Clancyho, početní převaha relativně kvalitních zbraní východního bloku a vysoce kvalitní, ale drahé přístrojové vybavení zbraní NATO.

To je asi všechno, co jsem chtěl napsat, pokud jsem napsal nějakou blbost, rád se nechám poučit.

Alchymista: Jak jsi říkal, že Němci testovali palbu z Leoparda 2 na T 72 a účinky palby byly zklamáním, to mohlo být tím, že po NDR Němci pravděpodobně podědili T 72B, případně T 72 s Kontaktem 5 a protože pro Leopard 2 neměli vlastní munici z ochuzeného uranu, měla jejich munice horší výkony než americká M 829. Vlastně T 72B s Kontaktem 5 neprostřeli ani M 829A1 "Silver Bullet", taky v roce 1994 se zavedla do výzbroje M829A2, která byla částečně ohebná a mohla projít přes Kontakt 5.

T-72 B po NDR podediť nemohli, tie pokiaľ viem mala iba SA a aj si ich so sebou vzala späť do ZSSR/RF (ak ich vôbec mala v NDR). Kontakt-5 dtto.

Co znamená ddto?

Brad Bellick píše:Český tankista musel být na mnohem lepší úrovni výcviku, než syrský, podle mě.

Ovšem je třeba uvažovat, jestli by český nebo slovenský tankista byl ochoten být kannonenfuter pro zájmy sovětských soudruhů. Myslím si, že tomu, že by za ně byli záklaďáci ČSLA bojovat, nevěřili ani naši komunisti. Proč by jinak byly veškeré zbraně a náboje tak pečlivě střeženy, za dvojímí pancéřovými dveřmi, v trezorových skříních atd.?

Trochu mi to přípomíná situaci, popisovanou v některých Stahlových knihách, kdy vojáci na frontě říkali směrem k partajním bossům: "Uživejte si války, mír bude hrozný".

Na praporu jsme, radiotechnické vojsko, měli dávno naplánováno, kteří lampasáci by v okamžiku války dostali kulku do hlavy.

dtto - to isté.