Julesak píše:Ak pod "Tajfuny" myslíš raketové ponorky Projektu 941 Akula, tak naozaj neviem, a ani neviem či ich nosili. Teoreticky toho iste schopné boli, ako každá sovietska/ruská ponorka so štandardným 533,4 mm torpédometom. Koniec koncov, aj námorné Jaky-38 boli nasadené aj v Afganistane, tažke dokázovať sa tým dá hocičo, ak je jedinec dosť kreatívny...
Jedinec vůbec nemusí být kreativní, bohatě stačí si projít výzbrojní specifikace Projektu 941, eventuálně výzbrojní specifikace Škvalu ve směru na které třídy byl umisťován. Ale pardon, já zapomněl, my se stále řídíme dojmy a tím, co někde najdeme na wiki a nebo hůře...
Manévrovat tu Jakem-38 mi přijde stejně kreativní, jako ten mimochodem výborný Skeletův příklad s tučňákem ala Mirek.
Julesak píše:Som ochotný zopakovať (Polarfox+1) krát, že pôvodný Škval je zbraň primárne proti lietadlovým lodiam, pokiaľ neuvidím niekde zdôvodnený opak - napr. že je schopný pôsobiť proti cieľom v hĺbke väčšej ako cestovnej (7-10m).
O kus dále v reakci na jiný příspěvek ti alespoň okrajově ukážu, proč nikde neuvidíš zdůvodněný opak, pokud se otrocky spolehneš na to, na co se spoléháš.
Julesak píše:Jadrová hlavica 150 kt pochopiteľne má dosah aj do väčšej hĺbky, ale určite sa Škval nedá použiť tebou popísaným spôsobom (americká ponorka odpáli torpédo na sovietsku, tá odpáli Škval, americká musí spraviť úhybný manéver a prerušiť navádzacie káble), už preto že aj sám uznávaš že max. hĺbka odpalu Škvalu je 30 m.
A nemusí to být jen přinucení nepřátelské ponorky k reakci, ale prostá odplata. Sověti počítali s tím, že jejich ponorky budou oproti svým protějškům tahat za kratší konec provazu a tedy ho alespoň vezmou sebou, když ten někde vyskočí a znenadání zaútočí. Ale tohle je poloviční spekulace z pár zmínek.
Sám uznávám, že ta hloubka bude asi 30m. Vše tomu zatím nasvědčuje. Jestli je to ale 100% pravda a co se rojilo v hlavách sovětských plánovačů se mě opravdu neptej, to se jdi zeptat jich. Jak už jsem říkal, předávám jak jsem koupil a sám bych rád detailnější informace, ale nemohu nic zatím najít.
Julesak píše:Čo sa týka mimóznosti, je možné že pôvodné očakávania pri začiatku vývoja boli iné, ale technologické schopnosti konečného produktu nepustia. Mne Škval príde vhodný na nasadenie v plytkých oblastiach s obmedzenou možnosťou manévru - pri prístupoch k námormým základniam, prieplavom či v prielivoch. Všade tam kde sa ponorka môže schovať na dno, a čakať na cieľ, ktorý nemá inú cestu.
Nebyly jiné, takové bylo zadání a od začátku vývoje se s tím počítalo.
Julesak píše:A tých 400 m teda pochádza odkiaľ, ak sa smiem opýtať. Pretože ja sa rád nechám poučiť, a viem si aj priznať omyl.
Pokud se rád necháš poučit, tak hledej. Je to otázka zadání pár hesel v ruštině do vyhledávače a trochy snahy při čtení a třídění. Z principu nehodlám šetřit práci někomu, kdo se chová jak mezek. Do této debaty jsem už něco investoval, včetně šance, byť malé, že budu za debila, když nebudu mít pravdu
(budiž, klidně si pak nasypu popel na hlavu), každej je tu strašně chytrej a předem přesvědčenej, tak ať se taky trošku zapotí a provětrá závity. Až pak něco najdeš, můžeme porovnat, zdali to bylo to samé. Počítej s tím, že najdeš 1-2 ucelenější/spolehlivější práce a několik kratších několikavětových zmínek v jiných.
Oooo ano, takže si to rozeberme:
1) M-5 Ungelenkte Initialversion, Geschwindigkeit 194 Knoten. Nukleargefechtskopf mit 150 kt 6,5-7 km. (prvotní verze, 194 uzlů, 150kt hlavice, dosah 6,5-7 km)
2) VA-111 Schkwal Erste Ungelenkte Serienversion, Geschwindigkeit 200 Knoten. Nukleargefechtskopf mit 2–5 kt 11 km. (první neřízená sériová verze, 200 uzlů, 2-5kt hlavice, dosah 11 km)
3) VA-111E Schkwal-E Exportversion des VA-111 ab 1995 konventioneller Sprengkopf, 350 kg 7 km. (exportní verze výše uvedeného z roku 1995, konvenční hlavice 350kg, dosah 7 km)
4) Schkwal-15 Erste Version mit Drahtlenkung Nukleargefechtskopf (první verze řízená po drátě, jaderná hlavice)
5) Schkwal-15B Verbesserter Schkwal-15 konventioneller Sprengkopf, 100 kg 11 km. (vylepšení výše uvedeného, 100kg konvenční hlavice, dosah 11 km)
6) Schkwal-2 Verbesserte Ausführung ab 2005 mit modifiziertem Lenksystem konventioneller Sprengkopf, 210 kg 15 km. (vylepšená verze z roku 2005, upravený systém řízení, 210kg konvenční hlavice, dosah 15 km)
7) VA-111 Flurry-M Testversion ab 2010 mit größerer Tauchtiefe, Reichweite sowie höherer Geschwindigkeit (studie/experimentální verze z roku 2010 s vylepšenými parametry jako hloubka, dosah, rychlost)
1) M-5 je první sériová verze, dosah 10-12 km, efektivní 7km, rychlost 194 uzlů, 150kt hlavice, zavedena v listopadu 1977....tady je to ještě celkem ok.
2) Tady už ovšem začíná sranda, protože VA-111 je název celého komplexu a vůbec se tu jako jiná verze popisuje identická věc. 200 uzlů je zaokrouhlení ze 194, dosah 11 km (berme to jako zprůměrování 10-12 km) je nyní cca ten maximální a 2-5kt hlavice se vzala bůhví kde. Neboli začínáme pomalu šilhat po jízdě po jiné koleji.
3) Exportní verze, uvolněná v roce 1992 a představená v roce 1995, má konvenční 210kg hlavici, ne 350kg a opět jsme se tu přehoupli k efektivnímu dosahu (7 km) jako měřítku.
4) Škval-15 - jak značí i číslovka, měla to být vylepšená verze s dosahem 15 km (neptejte se mě kterým, ale spíše maximálním) - je možné, že její vývoj se stihnul ještě v 80tých letech před rozpadem SSSR dokončit, ale ??? O navádění nemám informaci.
5) Škval-15B - viz. výše, druhá zmiňovaná verze z 80tých let, jak se liší od první nemám tucha. Údaj o dosahu 11 km je vyloženě protimluv k ideji prodloužení dosahu a 100kg hlavice je dost podezřelá sama o sobě.
6) Škval 2 - jakási avizovaná vylepšená verze exportního modelu, s 350 kg hlavicí a snad nějakou formou navádění. Vyvinuta? Nevyvinuta? Kdo ví. Všímejte si ale 350 kg, které se objevily v bodu 3 a 210 kg, co se objevily zde...exportní verze jako exportní verze.
7) Existuje taková věc, eventuálně jaká je reálná podoba a označení? Už nějaký čas se mluví o nástupci Škvalu, který je v anglojazyčných zdrojích označován jako Khishchnik (ev. Khishchnik-M), proč to duplikovat?
A teď si schválně proklikej různé jazykové verze wiki a zjistíš, že na každé je to přinejmenším trochu jinak. A pak si vem všechny ty stránky, které čerpají z wiki a nebo wiki z nich, které čerpají ze sebe navzájem a a jiných nejistých zdrojů, pár komerčních prohlášení a kratičkých novinových zpráviček, vše se to tisíckrát duplikuje a prolíná, duplikuje a prolíná, duplikuje a prolíná...a..a..a
1) Co ten závod momentálně vyrábí je otázka, protože je to post-sovětská zanedbaná nemodernizovaná fabrika. V některých zprávách se objevuje i jako nefunkční.
2) Ten závod se hodí mít, protože to byl myslím jediný závod v SSSR/SNS, který vyráběl superkavitační torpéda, dále je to velká zbrojní/torpédová fabrika obecně a má cenné testovací prostory u jezera Issyk-kul. Rusové tam dle některých zpráv zkouší své zbraně dodnes a obecně měla o tyto testovací/výrobní kapacity zájem například i Indie (plus mluvilo se i o tom, že by Indové zavedli Škval).
3) Něco, co máš pod kontrolou, ti nepouští citlivé a cenné technologie do zahraničí. Viz. třeba Škval, jak se již stalo.
4) Přinejmenším prozatím z toho sešlo:
http://www.eurasianet.org/node/72191
)