„Kvalita střel ráže 155 mm vyráběných některými asijskými zeměmi je fatální“. Nejzajímavější úryvky z rozhovoru s velitelem 7. brigády dělostřelectva „Hrehit“.
Nedávno na stránkách portálu Oboronka Ukrajinské pravdy vyšel rozhovor s Vytalijem Kornijenko, velitelem 7. brigády dělostřelectva „Hrehit“ 2. sboru GN „Chartia“. Níže nejzajímavější úryvky:
O změnách v taktice použití dělostřelectva ve válce rus-ukr.
„Na začátku jsme jak my, tak i Ruši mohli držet na pozicích dvě, tři haubice. Na nepřátelské straně to trvalo ještě v roce 2023. Potom se to začalo měnit, protože vystavíš šest haubic – a o hodinu později z nich zůstane jen vzpomínka. Nikdo už nevychází na otevřené pole. Dnes by se technika ani nedostala na pozici.
Výjezd dělostřelecké posádky je připravován dopředu. Nejprve protiletadlové dronové posádky „vyčistí“ oblohu od nepřátelského průzkumu na místě. Samotná pozice je to skloniště úplně zaryté do země, s dobře zamaskovanými vstupy.
(...)
Pokud vystřelíme z haubice sto střel denně, je málo pravděpodobné, že by přežila do večera. Protože obloha je plná dronů, každý výstřel prozradí pozici – bude odhalena a začnou ji ničiť všemi možnými prostředky.
Nyní je typickým úkolem série až 10 výstřelů. Nejprve 3–5 střel na zapřelování, a pak palba na cíl. Nejméně pět střel, z nichž každá stojí minimálně 2000 dolarů. To dává představu o nákladech.“
O způsobu využívání samohybných a tažených děl.
„Samohybná děla se používají „na zavolání“ a ne vždy budou nasazena proti pěchotě nebo nějaké budově. Tažená děla jsou už zarytá a čekají na rozkaz, mohou jednat rychle.
Samohybná děla nyní také pracují ze sklonišť, ale tažená se k tomu hodí lépe – jsou prostě menší. Navíc tažená děla jsou mnohem odolnější. Mohou být poškozena, ale je těžké je zničit – to je jejich výhoda.“
O typech munice ráže 155 mm.
„Munice 155 mm M107 se nazývá „krátká“. Je hromadná a levná, vyrábějí ji všichni naši spojenci, a dokonce i naše země. Máme jí dostatek, abychom vedli válku. Je přesná, ale její dostřel je 14–18 km v závislosti na náplni.
Pokud jde o ty dlouhého dosahu, pak M795 a její zahraniční ekvivalenty. Je delší, váží více a je mnohem dražší. S dobrou náplní dolehne na 30 km, a s dnovým plynovým generátorem ještě dál. Taková munice a náplně jsou docela deficitu.
Myslím, že vzdát se M107 není úplně dobrý nápad. Střely dlouhého dosahu rychleji opotřebí hlavni, prozrazují pozici – při náplni dlouhého dosahu z hlavně vyletí takový sloup ohně… Večer nebo brzy ráno je záblesk vidět z vzdálenosti kilometrů.“
O problémech se střelami ráže 155 mm výroby asijské.
„Máme širokou škálu střel z různých zemí a ty ze západních států jsou v pořádku. Nicméně jejich ekvivalenty vyráběné některými asijskými zeměmi [jde pravděpodobně o dělostřeleckou munici z Pákistánu vyráběnou Pakistan Ordnance Factories a z Indie vyrobenou neexistujícím Ordnance Factory Board – pozn. překl.]... jejich kvalita je upřímně řečeno fatální.
„Na papíře je hmotnost střely stanovena na 46 kilogramů, a my ji vážíme na místě a má 46,9 nebo 45,4 kg. A těch smluvních půl kila má obrovský vliv na to, kam dolehne.
Už nevěříme standardním tabulkám pro střely a vytváříme vlastní pro každého výrobce, vážíme každou várku, třídíme je podle hmotnosti, aby rozdíl mezi „skupinami“ byl malý a letělo to zhruba na jedno místo. Nemohu si dovolit chyby, aby střela letěla 2 km do strany, kde sedí naši chlapci z pěchoty.
Dodal bych, že naši dělostřelci se obecně bojí střel z jedné země [jde o Indii nebo Pákistán – pozn. překl.]. Byly případy, kdy u rippedy hamulce výstřelné, a dokonce roztrhly hlaveň. A když hlaveň roztrhne, je to velmi špatné.“
https://x.com/Thorkill65/status/2102034 ... 98737?s=20
zdroj z něhož autor vycházel
https://oboronka.mezha.ua/chi-vizhivut- ... iv-315324/