To určitě, ale tam kde není písčité dno přirozeně. Tak tam ti to vydrží maximálně dva tři roky. V surfclubu na Jesenici takhle každých pár let navážíme pár tater písku, je tam jílovité podloží, jednou jsme zkoušeli i kačírek. Do pár let je v hajzlu.Nějaký aspoň trošku písčitý materiál je pro plavce určitě příjemnější, než tahle hrubota. Já si myslím, že by se to mělo vyzkoušet:)
Ba ba, dnes grilovačka na břehu "houmlejku", ve Špáru maj sixpack PU 12 v akci za 160, takže zatím to vypadá více než dobře. Berem s kámošem psy a jdem na věc. Jinak se obávám, že toho za pár let se Ty ani já už nedožijemTo si povíme za pár let. Mezitím doplňujme pitný režim a užívejme si koupání
Nějaký odkaz na tu studii prosím by nebyl? Já si to stejné myslím o větrnících na hranicích s Rakouskem...seabee píše: ↑11/7/2023, 15:30 Na nějakej ekologistickej web jsem před časem dával výzkumnou zprávu nějakýho týmu o tom, že desetitisíce větrníků na německém, holandském a belgickém pobřeží a i ve vnitrozemí rozbily klasický dlouhodobý proudění vzduchu a teď prší jinde než dřív, víc hned za těma větrníkama, míň ve větší dálce. Přičítal jsem tomu sucha v ČR. Dokládal jsem to korelací mezi poklesem srážek za cca deset let a nárůstem počtu větrníků za stejnou dobu (přestalo to tak lineárně platit před třemi roky myslím, kdy byly snad dva nadprůměrný srážkový roky za sebou)
Bohužel nebyl. Je to delší dobu, měnil jsem od té doby počítač a hlavně se změnil přístup do té diskuzní skupiny. Ale za dlouhých zimních večerů popátrám. Nevíš, jak se jmenovalo to ověřování identity, v angličtině ?Myslím, že to měly Ihned, než to zrušily, nebo přešly na FB.hydrostar píše: ↑11/7/2023, 18:51Nějaký odkaz na tu studii prosím by nebyl? Já si to stejné myslím o větrnících na hranicích s Rakouskem...seabee píše: ↑11/7/2023, 15:30 Na nějakej ekologistickej web jsem před časem dával výzkumnou zprávu nějakýho týmu o tom, že desetitisíce větrníků na německém, holandském a belgickém pobřeží a i ve vnitrozemí rozbily klasický dlouhodobý proudění vzduchu a teď prší jinde než dřív, víc hned za těma větrníkama, míň ve větší dálce. Přičítal jsem tomu sucha v ČR. Dokládal jsem to korelací mezi poklesem srážek za cca deset let a nárůstem počtu větrníků za stejnou dobu (přestalo to tak lineárně platit před třemi roky myslím, kdy byly snad dva nadprůměrný srážkový roky za sebou)
Na tom ověřovacím systému jsou (byly) uložený ty mý diskusní příspěvky a taky mi to posílalo reakce lidí na účet, který ale jak jsem zjistil je vyčištěnej (Seznam) - buď havárie, nebo že jsem tam dlouho nebyl. Prostě když jsem chtěl napsat příspěvek, tak to chtělo nejdřív přihlášení na tom systému - ten ale nebyl součástí toho webu - byl v angličtině.
A cos čekal? Takový kšeft, za státní dotace, a pro Melouny politický vliv - a ty jim do toho šťouráš?seabee píše: ↑11/7/2023, 15:30 Na nějakej ekologistickej web jsem před časem dával výzkumnou zprávu nějakýho týmu o tom, že desetitisíce větrníků na německém, holandském a belgickém pobřeží a i ve vnitrozemí rozbily klasický dlouhodobý proudění vzduchu a teď prší jinde než dřív, víc hned za těma větrníkama, míň ve větší dálce. Přičítal jsem tomu sucha v ČR. Dokládal jsem to korelací mezi poklesem srážek za cca deset let a nárůstem počtu větrníků za stejnou dobu (přestalo to tak lineárně platit před třemi roky myslím, kdy byly snad dva nadprůměrný srážkový roky za sebou).
Nedovedete si představit, jak mně zelený khmerové zjezdili, kolik zvířecích jmen jsem dostal. Samozřejmě vyvrácením tý studie se nikdo neobtěžoval. I za doplňující otázku, co takhle slavná předběžná opatrnost, jestli byly dělaný nějaký studie před explozí staveb větrníků jsem byl poslán do tmavých míst.
No ano, zbytok slnečnej energie sa premení na teplo. Ale to je najmenej čo ma trápi, celková svetová rozloha panelov je nula celá nula prd.seabee píše: ↑11/7/2023, 21:31 ...Taky by mně zajímalo, jaký vliv na oteplování atmosféry mají (černé) fotovoltaické panely - mají malou účinnost (20 - 30%, fyzikální limit je 34%) co se děje se zbytkem zachycené sluneční energie - nekonvertuje se 70 - 80% na infrazáření nebo přímo teplo? Jak vypadá srovnání jejich albeda s polem/loukou/mokřadem, který tam byl předtím? Není jejich CO2 bilance tak špatná, jako u energetické řepky nebo horší.
Díky novému zařazení jsem si mohl zajít na sál za meteorology a zeptat se jich na tohle. Říkali, že tuhle studii by moc rádi viděli, protože je to naprostý nesmysl. Ty větrné elektrárny v té lokalitě toto nemohou vůbec ovlivnit. Na to by se musely nacházet ve vyšší výšce, někde na horách a nebo být samy daleko vyšší. Jediné co ovlivňují je, že vytvářejí turbulentní proudění vzduchu a tak za nimi mohou daleko častěji vznikat lokální bouřky. Ale na proudění vzduchu, které zapříčiňuje "distribuci" srážek nemají žádný vliv.seabee píše: ↑11/7/2023, 15:30 Na nějakej ekologistickej web jsem před časem dával výzkumnou zprávu nějakýho týmu o tom, že desetitisíce větrníků na německém, holandském a belgickém pobřeží a i ve vnitrozemí rozbily klasický dlouhodobý proudění vzduchu a teď prší jinde než dřív, víc hned za těma větrníkama, míň ve větší dálce. Přičítal jsem tomu sucha v ČR. Dokládal jsem to korelací mezi poklesem srážek za cca deset let a nárůstem počtu větrníků za stejnou dobu (přestalo to tak lineárně platit před třemi roky myslím, kdy byly snad dva nadprůměrný srážkový roky za sebou).
Nedovedete si představit, jak mně zelený khmerové zjezdili, kolik zvířecích jmen jsem dostal. Samozřejmě vyvrácením tý studie se nikdo neobtěžoval. I za doplňující otázku, co takhle slavná předběžná opatrnost, jestli byly dělaný nějaký studie před explozí staveb větrníků jsem byl poslán do tmavých míst.
Korelácia nie je ešte príčina, tých môže byť viac. Napríklad trvale klesá znečistenie atmosféry SO2 a sadzami z priemyslu, to má taktiež vplyv na kondenzáciu vody. Veterníky prúdenie môžu spomaliť, ale nie zablokovať, pretože vietor je spôsobený rozdielom tlaku. Čo sa týka vlhkosti, môžu mať vplyv na kondenzáciu pary, ale nemyslím si, že ktovieako veľa. To by muselo zásadne viac pršať na pobreží. Mimochodom, uvažoval si niekedy, že by miesto veterníkov bol na pobreží hustý les ? Aký by bol z princípu rozdiel ?seabee píše: ↑11/7/2023, 15:30 Na nějakej ekologistickej web jsem před časem dával výzkumnou zprávu nějakýho týmu o tom, že desetitisíce větrníků na německém, holandském a belgickém pobřeží a i ve vnitrozemí rozbily klasický dlouhodobý proudění vzduchu a teď prší jinde než dřív, víc hned za těma větrníkama, míň ve větší dálce. Přičítal jsem tomu sucha v ČR. Dokládal jsem to korelací mezi poklesem srážek za cca deset let a nárůstem počtu větrníků za stejnou dobu (přestalo to tak lineárně platit před třemi roky myslím, kdy byly snad dva nadprůměrný srážkový roky za sebou).
Nedovedete si představit, jak mně zelený khmerové zjezdili, kolik zvířecích jmen jsem dostal. Samozřejmě vyvrácením tý studie se nikdo neobtěžoval. I za doplňující otázku, co takhle slavná předběžná opatrnost, jestli byly dělaný nějaký studie před explozí staveb větrníků jsem byl poslán do tmavých míst.
Povinnost skrýt a uchovat ornici je, ale jako závěrečná vrstva na výsypkách se ornice dává snad je u zemědělských rekultivací, a těch je málo, většina rekultivací je lesnických. Kde se sází ponejvíce rovnou do substrátu. Ono to ani není tolik potřeba - například z odkališt se může uvolňovat prach s těžkými kovy a navíc jsou ještě náchylnější vlhkostním extrémům, takže ta se většinou ornicí pokrývají. Ale hnědouhelné výsypky často mívají na povrchu jílovcovité substráty, většinou s docela rozumnými vlastnostmi: původní kameny se vlivem povětrnostních podmínek rozpadají až na jíl, často poměrně bohatý fosforem a mírně zásaditým pH (tj. fajn pro kytky). Co brzdí vegetaci, je málo dusíku (musí se nejdřív zafixovat a dostat do půdy, k prvnímu jsou potřeba půdní bakterie a opad některých rostlin, u nás hlavně bobovitých, ke druhému zejména žížaly, které ty části rostlin zatáhnou do substrátu a promíchají ho s ním), vlhkostní a teplotní výkyvy (bez vegetace na povrchu a organické hmoty v substrátu jsou značné a semenáče je špatně přežívají) a absence diaspor (semen a jiných organismů). Pokud je substrát zvlněný, mírní to ty mikroklimatické výkyvy, a pak už záleží jen na tom, co tak kdy přiletí z okolí. Ne všechno, co přiletí, tak je na začátku schopno přežít, ale za zvlněném substrátu si někdo místo najde i na úplném začátku. První jsou kytky, které se šíří větrem, takže ze stromů hlavně břízy a osiky. Pokud ale došlo v rámci technické rekultivace k zarovnání povrchu, je to mnohem pomalejší, protože mikroklimatické extrémy jsou větší.Moskevskaja píše: ↑12/7/2023, 09:10 Hele musí dodržovat zemědělský půdní fond, ne? Jakože by první skrývka měla být buldozerem, aby právě půdu uchovali a cukrovali to tím pak zvrchu, aspoň někde? Nechápu, proč to musí dělat každej stavitel moderních logistickejch center a těžař by to dělat nemusel. Asi se ta půda může ztratit v průběhu sedání, no ale určitě by jí neměli jen tak zasypat 150 m pod další vrstvy a pak se divit, že tam nic neroste.
Nebo na to kašlou a jedou rovnou velkostrojem? Stromy a podobné věci čistí dopředu. Fuj to musí být hnusná práce, bejt poslední v krajině, kterou za chvíli veme rypadlo.
Jinak co se týče té závěrečné vrstvy, tak na Smolnické výsypce u Sokolova to byl asi nějaký jílovec, spraš no prostě něco měkkého, co mělo strukturu bobtnajícího mazlavého šutru, který se rozpadal na tisíce kusů. Půda to nebyla.
