PALBA.CZ

Rase píše:Dříve nebo později taky zjistí (nebo už zjistili), že cpát peníze do modernizace Milů, znamená je vyhodit oknem.

Kouzelnik píše:Pokud jde o AČR, tak je-li řeč o "kutání" na nejstarších Hipech viz: http://czechairforce.com/news/pardubick ... iku-mi-17/

A tam mířila moje poznámka, že v Polsku jsou tamní Hipy ještě starší než ty aktuálně vyřazované Hipy z AČR (resp. vyřazované z pardubického CLV)... A přesto v Polsku svoje "přestárlé" Hipy chtějí nějak polacinu dát do kupy, aby ještě mohly sloužit. .

Scotty87 píše:(...)Je dost možné že ty "polské" vrtulníky pro CLV stály míň než prodloužení životnosti jejich původních strojů.(...)

Scotty87 píše:(...) Mimochodem výroba vrtulníků v Polsku rozhodně nestojí na opravách Mi-17.

Kouzelnik píše:

Pikujuci brizolit píše:(...)
Lietajú ešte vôbec Mi-24 ex ČSLA u Vás, alebo už len Mi-35?

skelet píše:Takže pánové uvědomujete si, že v našem okolí mají všichni nějaký typ MANPADS, a to nejméně na úrovni Igla, Mistral a Stinger? Ty nemodernizované kusy se hodí jen pro přehlídky, což nám dokázalo ukrajinské letectvo.
(...)

skelet píše:(...)Původně se měly naše Mi-35 modernizovat společně s Polskem, proto k nim byla v rámci deblokace dluhu dodána i dokumentace. Tato modernizace zdechla na politice.(...)

skelet píše:(...)Poláci o modernizace Mi-24 od té doby mluví, mluví a mluví a kde nic tu nic.(...)

Předposlední květnový den učinili tři ze čtyř ministrů obrany Visegradské čtyřky zásadní krok k zahájení spolupráce na mezinárodním projektu modernizace bitevních vrtulníků Mi-24. O tom informujeme na jiném místě našeho časopisu. Tento materiál naopak přibližuje zmíněný záměr z technických a operačních aspektů.

Ačkoli společný projekt za účasti České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska rozhodně nebude jednoduchou záležitostí, rozdělení vývojových nákladů mezi čtyři země by mělo přinést významnou finanční úsporu pro každého z účastníků. Hlavním integrátorem se stává polský opravárenský podnik WZL 1 v Lodži a klíčovou funkci v celém programu bude zastávat integrátor výzbroje a avioniky, který vzejde z mezinárodního výběrového řízení. Kontrolu nad celým programem zajistí řídící výbor tvořený řediteli Národních úřadů vyzbrojování všech čtyř zemí. Do poloviny roku 2004 by měl být zhotoven první prototyp, na jehož vývoj a výrobu se počítá s částkou 3,5 až 9 milionů amerických dolarů. Následně získá každá z účastnických zemí za svůj čtvrtinový podíl výrobně-technickou dokumentaci. Vlastní sériovou výrobu si jednotliví partneři v rámci svého obranného průmyslu zajistí sami, přičemž vrtulníky by měly být v maximální možné míře shodné.

Stávající stav a způsob modernizace

Vrtulník Mi-24 je charakterizován kombinací vysoké rychlosti a palebné síly se schopností přepravovat osmičlenný výsadek. Podobný typ na západ od našich hranic chybí, avšak právě takový vrtulník se ukazuje jako velmi užitečný při některých operacích, například při boji se skupinami teroristů v obtížně přístupném terénu. Stroje používané českou armádou mají stanovenu technickou životnost do roku 2005 až 2008. Hodinový nálet je vyčerpán z 53 %. Vrtulníky nemohou plnit veškeré úkoly v noci a za všech povětrnostních podmínek a nemají ani adekvátní prostředky vlastní ochrany. Rovněž i navigační a komunikační prostředky neodpovídají současným požadavkům (a to ani na kompatibilitu se systémy NATO) a navíc část výzbroje - například protitankové řízené střely Falanga a Šturm - se již nevyrábí. S přihlédnutím k těmto skutečnostem byla pro modernizaci vrtulníku Mi-24 stanovena následující hlavní kritéria:
- prodloužení doby technické životnosti stroje o 15 let,
- prodloužit resurs až na 5000 letových hodin,
- zajistit interoperabilitu a kompatibilitu se systémy NATO,
- zásadně modernizovat navigační, přístrojové a komunikační vybavení,
- vybavit vrtulník moderními zbraňovými systémy,
- upravit stroj tak, aby mohl plnit úkoly i v noci a za všech povětrnostních podmínek,
- doplnit výbavu o moderní prostředky vlastní ochrany,
- zajistit odpovídající výcvik personálu,
- vybudovat potřebné logistické zabezpečení.

Vyjádřeno v konkrétnější podobě, modernizovaný Mi-24 by se mohl vyznačovat následujícími novinkami nebo zlepšeními, i když v průběhu přípravné nebo vývojové fáze mohou samozřejmě nastat určité změny.

Drak a hnací skupina - Vrtulník by měl být vybaven novým nosným rotorem s kompozitovými listy, který byl vyvinut pro úderný stroj Mi-28. Sedm strojů Mi-24V, které ČR dostane z Ruska v rámci deblokací pohledávek, by již mělo být těmito rotory vybaveno standardně. Nový vyrovnávací rotor dostane dvojici tandemových listů vzájemně uspořádaných do tvaru písmene „X“ (podobně jako u amerického AH-64 Apache). Nový automat cykliky spolu se snížením celkové hmotnosti (nové listy případně hlava nosného rotoru) zlepší výkonnost a manévrovatelnost.

Pilotní kabina - Počítá s barevnými multifunkčními displeji a případně průhledovým displejem pro pilota. Oba členové posádky dostanou noktovizory, a proto musí být patřičně upraveno i osvětlení kabiny i displejů.

Senzorová věž - Pod příď se plánuje instalovat moderní otočné pouzdro obsahující stabilizovaný infračervený zaměřovač 3. generace, CCD kameru a laserový dálkoměr/značkovač cílů.

Zbraňový systém - Má být řešený tak, aby mohl využívat několik typů protitankových řízených střel nové generace. Kromě toho se počítá se standardizovanými bloky pro neřízené rakety ráže 70 mm, pro vlastní obranu by vrtulník mohl využívat protiletadlové ŘS krátkého dosahu s infračerveným samonaváděním a není ani vyloučena instalace dalšího kanonu či kulometu.

Navigační zařízení - Mělo by obsahovat jak dopplerovský, tak i taktický navigační systém (radiokompas VOR, systém pro přistávání podle přístrojů ILS a satelitní navigační systém GPS).

Taktický systém s otevřenou architekturou - Kromě standardní sběrnice dat MIL Std 1553 by měl obsahovat projektor digitální mapy, taktický počítač, videorekordér a zařízení pro přenos dat.

Komunikační zařízení - Kromě VKV/UKV a KV radiostanic se počítá se zdokonaleným datovým modulem.

Systém vlastní ochrany - Počítá se s potlačením radiolokační (RL) a infračervené (IČ) signatury pomocí chladiče výstupních plynů a v České republice vyvinutými materiály absorbujícími RL paprsky i speciální kamufláže, která maskuje nejen ve viditelném, ale i blízkém IČ spektru. Dále se počítá s instalacemi výmetnic klamných RL/IČ cílů, systémem výstrahy pro případy ozáření vrtulníku radiolokátorem a zvažuje se výstražný protiraketový systém.

Časový harmonogram

Podle současných plánů by ještě v letošním roce měla být nejen zpracována studie zahrnující požadavky uživatele, ale měla by být hotova veškerá zadávací dokumentace pro mezinárodní výběrové řízení. Jeho výsledky se vyhlásí počátkem roku příštího, kdy by měla být uzavřena smlouva s vybraným integrátorem výzbroje a avioniky. Ještě v roce 2003 se počítá se zahájením výroby prototypu. V roce 2004 by prototyp měl absolvovat nejen podnikové, ale i kontrolní a vojskové zkoušky, dále se počítá se schválením průvodní technické dokumentace, certifikací, převzetím výrobně-technické dokumentace i zavedením modernizovaného Mi-24 do používání v AČR. Ještě v roce 2004 by se mohl zahájit vlastní program přestavby, ale ten si budou jednotlivé státy provádět separátně podle svých vlastních plánů a potřeb.

Právo, 23.3.2004. Polská vláda v únoru 2004 rozhodla, že britská společnost BAE Systems zmodernizuje pro polské vojenské letectvo vrtulníky Mi-24. Menší modernizace těchto strojů už začala i na Slovensku. Naopak česká armáda stále ještě nemá jasno, co s jejími vrtulníky z časů Varšavské smlouvy bude. Modernizace má přitom umožnit, aby komunikační systémy vrtulníků byly plně interoperabilní s NATO. Na dotaz Práva, kdy tedy bude i v ČR vyhlášeno výběrové řízení, odpověděl včera tiskový mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha: "Nejprve je třeba dotáhnout jednání s Ruskem o konkretizaci úhrady jeho dluhu vůči naší republice." Pro ČR se totiž rýsuje možnost dostat z Ruska bezplatně zcela nové vrtulníky a ministerstvo obrany chce "postupovat citlivě", aby peníze vynaložené na modernizaci nebyly vyhozeny oknem. Na otázku, kdy bude konečně jasno, jakou cestou se půjde, Šticha uvedl: "Do několika měsíců. Jednání jsou velmi intenzívní. Naši a ruští experti se spolu scházejí každých čtrnáct dní." Jestliže v rámci úhrady ruského dluhu české vojenské letectvo skutečně dostane nové vrtulníky, bude podle Štichy nutné určité množství peněz vynaložit na jejich vesternizaci. Tedy dovybavení potřebnou technikou, aby byly schopny nasazení při operacích NATO. Pokud by se naopak ČR po vzoru Polska a Slovenska rozhodla pro modernizaci už dosluhujících vrtulníků, přineslo by to zakázky českým subdodavatelům a nové pracovní příležitosti. Těžit by z toho mohly nejen letecké opravny, ale zřejmě i pražský Letov nebo vodochodské Aero. To se už léta podílí na výrobě amerických vrtulníků Sikorsky. Nechybějí mu tedy zkušenosti a vzhledem k zastavení výroby letounu L159 ani volné kapacity, jež zoufale potřebuje naplnit. V Polsku bude BAE Systems při modernizaci Mi-24 spolupracovat s WZL Lodž a ruskými firmami. Slovenské ministerstvo obrany zase oslovilo osm zahraničních společností, aby podaly nabídky na modernizaci deseti Mi-24V, která by životnost těchto bojových vrtulníků prodloužila až o patnáct let. Součástí modernizace mají být nové motory i instalace družicových navigačních systémů a protikolizních majáků, splňujících normy NATO. "Slovensko má dvě možnosti. Buď se budeme finančně podílet na modernizaci vrtulníků Mi-24 v rámci projektu celé visegrádské čtyřky s Polskem, nebo sami vyhlásíme tendr na integrátora modernizace. O tom, zda půjdeme s Polskem, nebo sami, rozhodne naše ministerstvo do konce března," uvedl ve slovenských Hospodárských novinách vedoucí oddělení řízení projektů ministerstva obrany SR Vojtěch Lorenc. Rozhodnutí ale už na Slovensku padlo o menší modernizaci vrtulníků typu Mi-24D, přestože budou v roce 2008 vyřazeny ze služby. "Modernizace nám umožní používat do té doby i tyto staré stroje v rámci NATO," informoval Lorenc.

reorganizace ruského trhu s náhradními díly a nová politika jejich prodeje vedly k nedostatku
náhradních dílů a výraznému nárůstu jejich ceny
přetrvávající technologická závislost na zahraničních kooperacích, nízká spolehlivost některých
kooperovaných agregátů a dlouhé dodací lhůty