S tím by řada obyvatel Českého Slezska nesouhlasila.

Já bych řekl, že je to fakt. Mentalita, kultura (v nejširším slova smyslu), to opravdu liší.
Neviem čo si zástancovia Tisa a jeho gardistov sľubujú od spojenia s Ruskom. Keby teoreticky tu rusi ustanovili svojho gubernátora, tek ako prvé by pozametal s pohrobkami ľudákov a zakázal strany Republika a ĽSNS. Že to našim hejnárodným nedochádza alebo si myslia že by to nejako uhrali.Na Slovensku už celá desetiletí probíhá boj ohledně interpretace slovenských dějin. Příkladem je snaha o rehabilitaci Jozefa Tisa, prezidenta Slovenského státu. Jako sociolog si pamatuji výsledky veřejného mínění z devadesátých let, kdy byla drtivá většina slovenské populace přesvědčená, že to byl válečný zločinec. Teď už si to myslí jen nějakých sedmdesát procent a v současné vládní koalici sedí lidé, kteří o Tisovi publikují oslavné básně a adorují jeho knížky.
Slovensko je dnes opravdu nejproruštější a nejproputinovštější zemí v Evropě. Dokonce víc než Bulharsko, kde by se proruské sentimenty daly očekávat, protože Rusko v 19. století sehrálo důležitou roli v jejich národně-osvobozeneckém boji a emancipaci Bulharů na Osmanské říši. Slováci zkrátka podléhají ruské a putinovské propagandě víc než kdokoliv jiný a mají i pozitivní vzpomínky na časy, kdy jsme všichni museli být se Sovětským svazem na věčné časy.
Je vidieť, že tým bláznom súdružská nenávisť ku západu a kapitalizmu vymietla mozog. Kapitalizmus im ničí život, zato súdruhovia ktorí zničili staré medziľudské vzťahy , zaviedli udavačstvo, triedny boj a neskôr zhnuntovali životné prostredie sú varení pečení. Týchto dôchodcov so spomienkovým optimizmom sa obávam najmenej, za 10 rokov bude väčšina na onom svete.V bratislavském Divadle Pavla Országha Hviezdoslava si letos připomněli výročí okupace tím, že tam vystavili ikonickou fotku Ladislava Bielika, a to muže stojícího proti tanku s odhalenou hrudí. Divadlu ji podepsanou daroval syn fotografa. Nedovedete si představit, jaký hejt za to schytali. To byly stovky e-mailů od mimořádně naštvaných lidí. Lidé psali, co si to dovolují, že to nebyla okupace, ale internacionální pomoc, že Rusové nás zachránili nebo že kdyby tehdy nepřijeli, tak by kapitalismus přišel už o dvacet let dříve a oni by měli zničené životy dříve než od roku 1989, a podobné nesmysly.
Co si s Ruskem spojují? Jednak je to uvažování ve stylu "nepřítel mého nepřítele je můj přítel". A tím nepřítelem obou je Západ a obecně civilizace. Jednak ruský režim není nic jiného než tamní verze fašismu a co jsou obdivovatatelé Tisá a První SK republiky? No fašouni jak z partesu.pjaro77 píše: ↑3/9/2024, 15:59 V tom článku ma zaujali dve aspekty:
Prvý je slovenský divný pokus o akúsi symbiozu hejslovanstva s ľudáctvom:Neviem čo si zástancovia Tisa a jeho gardistov sľubujú od spojenia s Ruskom. Keby teoreticky tu rusi ustanovili svojho gubernátora, tek ako prvé by pozametal s pohrobkami ľudákov a zakázal strany Republika a ĽSNS. Že to našim hejnárodným nedochádza alebo si myslia že by to nejako uhrali.Na Slovensku už celá desetiletí probíhá boj ohledně interpretace slovenských dějin. Příkladem je snaha o rehabilitaci Jozefa Tisa, prezidenta Slovenského státu. Jako sociolog si pamatuji výsledky veřejného mínění z devadesátých let, kdy byla drtivá většina slovenské populace přesvědčená, že to byl válečný zločinec. Teď už si to myslí jen nějakých sedmdesát procent a v současné vládní koalici sedí lidé, kteří o Tisovi publikují oslavné básně a adorují jeho knížky.
Slovensko je dnes opravdu nejproruštější a nejproputinovštější zemí v Evropě. Dokonce víc než Bulharsko, kde by se proruské sentimenty daly očekávat, protože Rusko v 19. století sehrálo důležitou roli v jejich národně-osvobozeneckém boji a emancipaci Bulharů na Osmanské říši. Slováci zkrátka podléhají ruské a putinovské propagandě víc než kdokoliv jiný a mají i pozitivní vzpomínky na časy, kdy jsme všichni museli být se Sovětským svazem na věčné časy.
Chtít po těhle lidech něco jako logiku, to je malinko preceňuješ. Navíc když kývnou na ten třetí Řím, tak by s Ruskem domluvit mohli. Putin je v tomhle celkem pragmatik.
Geneticky určitě, přeci jen jsme s Rakouskem byli řadu století v jednom státě, zatímco Slovensko, to byli 1000 let Horní Uhry. Vídeň byla druhé největší české město.
SK absurdistánLynx píše: ↑3/9/2024, 19:02 Na margo nemocnice v Presove
„Výdavky na zbrojenie boli vždy predmetom kritiky. Vcelku chápem verejnosť, že by privítala, keby išli zdroje z rezortu ministerstva obrany na civilné projekty a nie na zbrojenie, ktoré je dnes tak vášnivo presadzované v Európskej únii. Preto akonáhle sa vyskytla možnosť, že je možné použiť zdroje na civilný projekt, táto myšlienka dostala podporu,“ uviedol premiér.
Čítajte viac: https://presov.korzar.sme.sk/c/23378632 ... rokov.html
Len poznamka, nikdy sme neboli Horni Uhry. Felvidék znamená Vysočina, Vrchovina. Všeobecne su to oblasti nachádzajúce sa vo vyššej nadmorskej výške v rámci nejakého územia, hornatý kraj (napr. Balaton-felvidék – hornatá oblasť a národný park pri Blatenskom jazere)
maďarská wikiHorní Uhry (maďarsky Felső-Magyarország), také zvané Horní země (Felvidék), je vágní označení severní části Uherska, obývaného převážně slovanským obyvatelstvem, tedy především dnešního území Slovenska a Podkarpatské Rusi (která je součástí Ukrajiny). Používá se v historickém kontextu, vzhledem k faktu, že Uhersko (mimo Chorvatsko se Slavonií a Sedmihradsko) bylo souvislým územím, které se nedělilo na velké správní celky (jako byly například Horní a Dolní Rakousy).
Horní Uhry nebo také Horní Uhersko (v minulosti často psáno s malým h; cizojazyčné názvy viz níže; částečné synonymum je Horní zem) bylo v minulosti označení přibližně buď severních nebo východních částí Uherska. Podrobnosti viz níže.
Pojem Dolní Uhersko od poloviny 16. století označoval vždy území Uherska – bez Chorvatska, Slavonie a Sedmihradska – jiné než Horní Uhersko.
Staré přísloví káže, nikdy neříkej nikdy.A Wikipédiából, a szabad enciklopédiából
Közép-Európa 1572-ben
Közép-Európa 1683-ban
Felső-Magyarország vagy Felföld a történelmi Magyar Királyság északi, magasabban elterülő területeinek neve volt a 19. századig, amikortól e neveket fokozatosan kiszorította a Felvidék elnevezés.
A Felső-Magyarország és a Felföld elnevezések a Felvidék névnél kevésbé hordoznak ideológiai-politikai töltetet a magyar-szlovák területi-szupremáciai viták történetét illetően. Az előbbi neveket e viták felforrósodása előtt használták és a fogalmuk nem volt semmilyen tekintettel a későbbi államhatárokra, eltérően a Felvidék szótól, amely a trianoni békeszerződést követően Csehszlovákiához került Szlovákiát kezdte el jelenteni.
Felső-Magyarország, illetve a Felföld fogalmába beleértették nem csak a mai Szlovákia hegyvidékeit, hanem a ma Magyarországon található Zempléni-hegység, Bükk-vidék, Mátra, Cserhát és Börzsöny térségeit is. Ugyanakkor a Felvidék fogalmától eltérően Felső-Magyarországhoz, illetve a Felföldhöz nem tartozott hozzá a később Csehszlovákiához, majd Szlovákiához került Mátyusföld, Csallóköz és Zempléni-sík.