PALBA.CZ

Co to je excelentní vlastnost? Vyváženost, spolehlivost. Dobře jsi to pojmenoval.

Bral jsem to jako nějakou charakteristiku, kde Typ VII exceloval (a další mě nenapadl). Nenapsal jsem to srozumitelně.

Kdysi jsem hledal, která ponorka se mohla ponořit (a pak vynořit ) nejhlouběji. Už si přesně nepamatuju, ale měl to být nějaká varianta typu VII ( asi C/41), kde byla použita "lepší ocel" a navíc Němci pracovali s vyššími bezp. faktory než Spojenci, proto typ VII vydržel i velké poškození. Protože to neplatilo pro celý typ, tak bych asi nenazval typ VII jako "nejpevnější" ponorkou své doby.

Zemakt píše: ↑15/4/2025, 19:15 Obě. A klidně si tam dej i tu devitku.

A ještě i anglický U, V...americký fleetboaty...atd...atd...

Zemakt píše: ↑15/4/2025, 19:15Více zítra, dík.

Jo jo, já už taky mám jinou práci

V pohodě, myslel jsem to řečnicky.

Takže abych se vrátil ke včerejšku, karty na stůl.

Takže, v čem vlastně spočívá to unfér a nichts košér? Obzvláště když píšu, že zmíněná byla technicky na úrovni a dosahovala kvalit Němců.

Tohle není úplně košer a k T-class ponorkám dosti unfér.

Ten rozdíl v té maximální hloubce ponoru tedy byl opravdu propastný.

Zemakt píše: ↑16/4/2025, 07:59Takže, v čem vlastně spočívá to unfér a nichts košér?

Mno, tak na začátek na "doplavbě" buď tomu německýmu šrotu 2500nm ubereme, nebo anglické lady 3000nm přidáme (VIIA x Group 1/VIIC x Group 2).
A více až někdy odpoledne, je hezky, jdu střílet.

A nebo se juknem k jakýmu datu měly ty necky poprvé vodu pod kýlem. Příjemnou zábavu, taky bych šel.

Ty rozdíly mezi verzemi typu VII jsou významné, takže je důležité říct, které verze VIIA, VIIB, VIIC... bereme do porovnání.

Tak jsem ještě vše konfrontoval s pár knihami. Skutečně VIIC/41 byla asi nejlepší varianta osvědčeného typu VII. Před výrobou byla verze VIIC/42 a verze VIIC/43, ale byla ukončena ve prospěch typu XXI, která měla větší potenciál. Co mě zarazilo, že Rossler ve své knize uvádí u této verze crush depth 500m! A jak jsem se dozvěděl ta honba za větší hloubkou nebyla nepodstatná, protože schopnosti detekce ASDICu rychle klesala s hloubkou, takže v té době byla tato vlastnost klíčová a zvyšovala šanci na přežití.

Jistě bate, viz výše. Jako srovnávací základnu jsem vzal datum spuštění na vodu +/- . Áčka ani Béčka VII proto nemůžeš s class T porovnávat.

Zemakt píše: ↑16/4/2025, 09:48Příjemnou zábavu, taky bych šel.

Děkuji, již sem zpět. Pěkná procházka to byla.

Zemakt píše: ↑16/4/2025, 09:48 A nebo se juknem k jakýmu datu měly ty necky poprvé vodu pod kýlem.

Uvedeno do služby:
VIIA/B - 1936
VIIC - 1940

T Gr.1 - 1938
T Gr.2 - 1941
T Gr.3 - 1942
Sloužily do sedmdesátých let.

Zemakt píše: ↑16/4/2025, 14:26Áčka ani Béčka VII proto nemůžeš s class T porovnávat.

Ani Céčka.Když už porovnávat velkou oceánskou ponorku, tak s jejím ekvivalentem, tedy IX.

bat píše: ↑15/4/2025, 19:17 Co bych u VII vyzdvihnul byla rychlost ponoření...Typ VII měl vyvážené charakteristiky

To je pravda. Taky je ale pravda, že v tý době už rychlost ponoření ani "vyvážený charakteristiky" nehrály extra roli. Mnohem důležitější pro ponorku bylo vidět a nebýt viděna a to se kvůli tehdejšímu komplexu protiponorkových opatření spojenců a zaostávání němců v radarový technologii víc než nedařilo.

Navíc co to je, ty vyvážený charakteristiky? T-class je neměly? Fleetboats je neměly? Samozřejmě že ano.
A ještě třeba taky Američani začali od r.1940 vybavovat ponorky nejprve varovnými SD radary a od r.41pak vyhledávacími SD radary které jim umožňovaly vidět dřív, než byly viděny a i komunikovat mezi ponorkami, čehož se využívalo v CAGs(který sou bůhvíproč pořád označovaný jako americký vlčí smečky).
Angličani zase měly ASDIC, kterej kromě podvodní komunikace mezi dvěma ponorkami usnadňoval navigaci v nepřehledných vodách včetně detekce min a zejména poskytoval údaje pro palebný řešení.

Polarfox píše: ↑15/4/2025, 19:00 Je mi to úplně jasný...jak se to mělo co nejvíce podobat obchodní lodi (nebo je to jachta ), tak je to tvoje

K tomu můžu říct akorát "jen houšť a větší kapky!"

Každé srovnání bude kulhat a ani sem němel v plánu toto dělat neb o anglických ponorkách vím je přehled. Reagoval jsem na to, že podle mě typ VII byl pro počátek války vyvážený a pro německé potřeby velice vhodný.
Konkrétně tedy pokud chceme srovnávat, tak pro první VIIB se uvádí rok 1936. Tedy to můžeme srovnávat s Group 1. A jak se dívám, tak třeba akční rádius je podobný. Označení za šrot neobstojí, protože pak bychom mohli klidně za šrot označit i řadu T.
Samozřejmě v té době (počítejme začátek války, protože porovnáváme první varianty) ještě použití radaru bylo velmi omezené a schopnosti ASDICu také, takže rychlost ponoření i hloubka ponoru byly podstatné. Němci také neměli detekční prostředky ani nějaké anechoické nátěry nebo šnorchly.

Možná by bylo jednodušší vrátit se na počátek. A jen číst s rozvahou a ne s rudým cvikrem.

Předválečný typ T, ve své době velmi výkonné ponorky na úrovni něm. Typu VII.

Což, jak jsme si ukázali není dehonestace, nýbrž pochvala. Nicméně ač jsem hnidopich, tak zrovna v námořnictví zastávám názor, že každá loď je tak dobrá, jako její kapitán a posádka. TTD pak.

Srovnat to nejde, jen jsem chtěl říct, že technický byly tyto čluny na úrovni užší světové špičky 1938-40. Howgh.

bat píše: ↑16/4/2025, 17:55 Označení za šrot neobstojí

Je to německý.

bat píše: ↑16/4/2025, 17:55 Samozřejmě v té době (počítejme začátek války, protože porovnáváme první varianty)

Ano, počátek války. Na konci války byl tento účet:
98% lodí Atlantik ve zdraví překonalo, 75% úbótů dopadlo tam, kam patřilo - na dno.
Ale slova kapitána Olega Harny, kterej na atlantických konvojích jezdil, si pamatuju, bylo to takhle:
Báli ste se něčeho?
Jo, ponorek.
A co ste s tím dělali?
Chlastali sme.

bat píše: ↑16/4/2025, 17:55schopnosti ASDICu také

Jen na okraj, počátky ASDICu spadají do konce první války a není ASDIC jako ASDIC(ponorky/hladinový lodě).

bat píše: ↑16/4/2025, 17:55Němci také neměli detekční prostředky ani nějaké anechoické nátěry nebo šnorchly.

No, neměli. A když už pak ty šnorchly měli(což nebyla žádná výhra, bylo s nima dost problémů), tak využití radaru už nebylo velmi omezené.

Zemakt píše: ↑16/4/2025, 18:18Možná by bylo jednodušší vrátit se na počátek. A jen číst s rozvahou a ne s rudým cvikrem.

No jo, no jo. Vidím li hněď, není čas na rozvahu a barví se mi cvikr do ruda.

Zemakt píše: ↑16/4/2025, 18:18Nicméně ač jsem hnidopich, tak zrovna v námořnictví zastávám názor, že každá loď je tak dobrá, jako její kapitán a posádka. TTD pak.

Jo.

Zemakt píše: ↑16/4/2025, 18:18Srovnat to nejde, jen jsem chtěl říct, že technický byly tyto čluny na úrovni užší světové špičky 1938-40. Howgh.

Taky jo.

bat píše: ↑16/4/2025, 16:55
Němci také neměli detekční prostředky ani nějaké anechoické nátěry nebo šnorchly.
No, neměli. A když už pak ty šnorchly měli(což nebyla žádná výhra, bylo s nima dost problémů), tak využití radru už ....

Ale

Zemakt píše: ↑16/4/2025, 20:18

bat píše: ↑16/4/2025, 16:55
Němci také neměli detekční prostředky ani nějaké anechoické nátěry nebo šnorchly.
No, neměli. A když už pak ty šnorchly měli(což nebyla žádná výhra, bylo s nima dost problémů), tak využití radru už ....

Ale

No jo, radaru, už sem to opravil.

Jááj, Metox, Naxos, Samos, Tarnmatte apod. študuj študente