PALBA.CZ

seabee píše: ↑27/9/2024, 16:01 Já se taky nechci hádat. Globální nárůst teploty je faktem, důsledky ve zvětšení oscilací také, podíl lidské činnosti na nárůstu koncentrace CO2 taky.

A ešte stále v tom CO² môže byť nevinne.

Z vlastnej praxe - ked som bol doktorand, CO2 merali vsetci, lebo sa to meralo lahko. Mne sa senzor CO2 pokazil, na druhy sme v projekte nemali peniaze, tak som meral NOx pri spalovacom procese. To vtedy v ramci Slovenska riesil len jeden docent zo Zvolena. Aspon som bol originalny a siel som proti prudu . Inak, NOx je daleko vacsi problem ako chudak CO2 a roky tomu nikto pozornost nevenoval. Moje zavery boli vtedy pre iste kruhy mierne sokujuce, lebo mi vyslo, ze zelene salenie nie je uplne zelene. Trvalo to skoro 10 rokov, kym sa podobne spravy zacali objavovat aj z tych katedier, ktore ma kritizovali a podobne zavery som zrazu cital z Bruselu. Ale zaujimave je, ze sa sice skonstatovalo, ze vsetko je inak, ale zelene sialenstvo pokracuje bez zmeny. Odvtedy ubehlo 15 rokov a nic.

jean píše: ↑27/9/2024, 18:10 Z vlastnej praxe - ked som bol doktorand, CO2 merali vsetci, lebo sa to meralo lahko. Mne sa senzor CO2 pokazil, na druhy sme v projekte nemali peniaze, tak som meral NOx pri spalovacom procese. To vtedy v ramci Slovenska riesil len jeden docent zo Zvolena. Aspon som bol originalny a siel som proti prudu . Inak, NOx je daleko vacsi problem ako chudak CO2 a roky tomu nikto pozornost nevenoval. Moje zavery boli vtedy pre iste kruhy mierne sokujuce, lebo mi vyslo, ze zelene salenie nie je uplne zelene. Trvalo to skoro 10 rokov, kym sa podobne spravy zacali objavovat aj z tych katedier, ktore ma kritizovali a podobne zavery som zrazu cital z Bruselu. Ale zaujimave je, ze sa sice skonstatovalo, ze vsetko je inak, ale zelene sialenstvo pokracuje bez zmeny. Odvtedy ubehlo 15 rokov a nic.

Svědčí to o tom, že to je náboženství, a ne věda. A zatím nám ujíždí vlak jinde, kde jde opravdu o kejhák. Co metan? Budeme vraždit prdící krávy a zatím z bažin a posunů zemské kůry a z ohřátých oceánů unikají mliardy tun a je několikanásobně skleníkově účinnější, než sodovkový plyn. Nedal by se zachycovat nějakými katalyzátory tj. nízkoenergeticky? Molekuly rozbíjet laděnými lasery? Já vím, Jules Verne, ale nezapomeňte na vynález defibrilátoru - statisíce blbečků si musí zkusit, jestli fakt dostanou pecku když si šáhnou do zásuvky, ale jen jeden se zamyslí, vymyslí defibrilátor a zachrání milióny životů. Oční operace lasery se používat poté, když se jeden student omylem do laseru podíval a při následném ošetření byl oftalmolog fascinovaný, jak je ta rána malá a přesně ohraničená proti následkům dosavadních chirurgických postupů. Ale nesmí nějaký zelený khmerové přikazovat, co se smí zkoumat!!

Inak, odporúčal som ako alternatívu spalovania biomasy používať zemný plyn (daleko stabilnejšie palivo s predvídateľnejším spalovacím procesom a lepšie riaditelnými emisiami, to taká slama je celkom peklíčko). Možno ma Angela vyslyšala, ked potom zavreli jadrovky a prešli na rusácky plyn

A sme si istý, že je to nejakým plynom a nie napríklad teplom uvoľňovanom pri spaľovaní fosílnych palív?

Kto ho spaloval v interglaciáli?

Juraj Tichý píše: ↑27/9/2024, 20:37 A sme si istý, že je to nejakým plynom a nie napríklad teplom uvoľňovanom pri spaľovaní fosílnych palív?

Na rozdíl od neřiditelného a vysokého albeda fotovoltaických panelů a navíc díky černé barvě téměř stoprocentně přeměněného na infračervené záření je spalování fosilních paliv za ty tisíciletí používání už optimalizované a už v rámci "kapitalistické chamtivosti" jsou neefektivní úniky tepelné energie co nejmenší a neustále se pracuje na jejich snižování. I každý soukromník si rozmyslí, kolik "korun" mu uniká do atmosféry a jde požádat o dotaci na efektivnější kotel.

A nerozumím tvé otázce: Ty popíráš teorii o skleníkových plynech??????

Juraj Tichý píše: ↑27/9/2024, 20:37 A sme si istý, že je to nejakým plynom a nie napríklad teplom uvoľňovanom pri spaľovaní fosílnych palív?

Videl som výpočet. Teplo čo sa uvoľní v elektrárňach a pri spaľovaní fosílnych uhľovodíkov a biomasy je ročne cca 1/5000tina toho čo zem dostáva zo slnka. To sa rýchlo vyžiari do vesmíru, len malú časť z neho pohltí oceán a kontinenty.

seabee píše: ↑27/9/2024, 22:33

Juraj Tichý píše: ↑27/9/2024, 20:37 A sme si istý, že je to nejakým plynom a nie napríklad teplom uvoľňovanom pri spaľovaní fosílnych palív?

Na rozdíl od neřiditelného a vysokého albeda fotovoltaických panelů a navíc díky černé barvě téměř stoprocentně přeměněného na infračervené záření je spalování fosilních paliv za ty tisíciletí používání už optimalizované a už v rámci "kapitalistické chamtivosti" jsou neefektivní úniky tepelné energie co nejmenší a neustále se pracuje na jejich snižování. I každý soukromník si rozmyslí, kolik "korun" mu uniká do atmosféry a jde požádat o dotaci na efektivnější kotel.

A nerozumím tvé otázce: Ty popíráš teorii o skleníkových plynech??????

Každá forma energie sa na koniec zmení na teplo a vyžiari sa do priestoru. Teda aj elektrina aj energia v chemických väzbách, keďže aj výrobky degradujú a horia.
Aj v tesnej budove s kvalitným vykurovaním a výmenníkmi tepla sa ten proces len pozdrží nie zastaví.

pjaro77 píše: ↑27/9/2024, 23:56
Každá forma energie sa na koniec zmení na teplo a vyžiari sa do priestoru. Teda aj elektrina aj energia v chemických väzbách, keďže aj výrobky degradujú a horia.
Aj v tesnej budove s kvalitným vykurovaním a výmenníkmi tepla sa ten proces len pozdrží nie zastaví.

Chceš říct, že budova s kvalitním pláštěm se součinitelem prostupu tepla U: 0,11 W/m2K a tepelným odporem R: 9 m2K/W má ztráty - vyzáří do okolí a atmosféry stejně energie, jako budova s pláštěm s hodnotami násobnými, třeba U: 0,30 W/m2K0 - resp. polovičním R: 4 m2K/W???
Tak to ať tě neslyší výrobci zateplení a "blázni" kteří si ho pořizují, o energeticky úsporných cihlách ani nemluvě.

Já jsem vždycky myslel, že díky malým tepelným ztrátám je potřeba méně energie dodávat a tím i vyrábět, rozvádět a ztrácet.

Presne tak, len v dlhšom intervale. Zopakuj si vo fyzike druhú termodynamickú vetu. Alebo si myslíš, že keď vypneš kúrenie, tak budova vo vnútri nevychladne ? Samozrejme, že sa teploty vonku a vnútri vyrovnajú , otázka je len za aký čas. Aby sa teploty nevyrovnali, tak by súčiniteľ prestupu tepla musel byť 0 a to je nemožné.

Čo sa týka efektívnosti výroby elektriny: pomer medzi vyrobenou elektrinou a teplom v elektrárni je jedna vec. Elektrina prúdi vodičmi, vykoná prácu v nejakom stroji a premení sa na teplo - v žiarovke, v elektrickej pílke, sústruhu, či televízori.

pjaro77 píše: ↑28/9/2024, 17:26 Presne tak, len v dlhšom intervale. Zopakuj si vo fyzike druhú termodynamickú vetu. Alebo si myslíš, že keď vypneš kúrenie, tak budova vo vnútri nevychladne ? Samozrejme, že sa teploty vonku a vnútri vyrovnajú , otázka je len za aký čas. Aby sa teploty nevyrovnali, tak by súčiniteľ prestupu tepla musel byť 0 a to je nemožné.

Čo sa týka efektívnosti výroby elektriny: pomer medzi vyrobenou elektrinou a teplom v elektrárni je jedna vec. Elektrina prúdi vodičmi, vykoná prácu v nejakom stroji a premení sa na teplo - v žiarovke, v elektrickej pílke, sústruhu, či televízori.

To nemá s termodynamikou nic společného - prosté kupecké počty: energii, kterou nepotřebuješ - nemusíš vyrobit - nemůžeš ztratit!!!!!
Jediné mínus může být energie spotřebovaná při výrobě izolantů/hmotnějších cihel. Za jak dlouho se bilance vyrovná?

Co se vyzařování týče, každé hmotné těleso vyzařuje energii v závislosti na svém povrchu a teplotě.
Zateplování má ten smysl, že povrch tělesa (domu - ale i osoby třeba ve vaťáku) má nižší teplotu než je uvnitř. Čímžtopádem má nižší vyzařování.
Ochlazování vyzařováním ovšem NENÍ jediné, k tomu máme přenos teploty těleso-těleso, při dotyku, a to platí i o vzduchu, zvláště pak o vzduchu rychlostním až sprintujícím
Takže, kromě rozdílu teplot, hodí se taky navléci budovám nějaký ten chlupatý světřík na zpomalení proudění vzduchu který se dotýká fasády.

No a protože energii jaxi nelze ani vyčarovat, ani odčarovat, tak množství které dodáme se nám nakonec taky ztratí. Záleží ovšem za jak dlouho

Mch: Pro vyzařování je příznačné, že se jím ochlazuje extra málo ve srv. s přenosem na vzduch. Tak např. v termosce... a v kosmickém prostoru... jen napovídám těm chytřejším

Alfik, chlpata fasada by bola na diskusiu. Narusis medznu vrstvu a zvacsis teplovymenny povrch. Pocitat sa mi to nechce, ale necudoval by som sa, keby lestena stena vysla lepsie. On aj ten vzduch ma hranicu, cca od 10m.s-1 uz sa jeho "chladiaca" schopnost nezvysuje - tepelna kapacita a tepelna vodivost to zacnu kurvit

seabee píše: ↑27/9/2024, 22:33

Juraj Tichý píše: ↑27/9/2024, 20:37 A sme si istý, že je to nejakým plynom a nie napríklad teplom uvoľňovanom pri spaľovaní fosílnych palív?

A nerozumím tvé otázce: Ty popíráš teorii o skleníkových plynech??????

Kde si si tam všimol popieranie?
Osobne si myslím, že celý náš atmosferický systém je tak komplikovaný, že vyhodnocovať jeho fungovanie na základe 200 rokov pozorovaní, z toho len asi 100 intenzívnych je príliš málo.
Boli obdobia, kedy bola koncentrácia CO2 vyššia a teploty nižšie.
Mne práve teória o teple unikajúceho zo spaľovania fosílii príde pravdepodobnejšia.(Ale kto som ja, mám príliš malé vzdelanie v odbore, aby som dokázal všetky premenné správne porovnať)
A je jedno že ide o 1/5000, keďže efekt bude kumulačný = princíp 5000 sviečok ohrievajúcich izbu a 5001 sviečok. Pričom steny si môžme predstaviť ako bariéru úniku tepla do vesmíru.
Všetci vieme, že bez slnka, by bola Zem kusom ľadu.
Platí že časť slnečného žiarenia sa odrazí, časť sa premení na celulózu, časť ohreje planétu. Miliony a miliony rokov "slnečného tepla" uloženého a premeneného na fosilné palivá, teraz pálime ročne v kotloch a uvoľňujeme z nich toto "slnečné teplo".
Áno teplo sa vyžiari do vesmíru, ale toto vyžarovanie bude predsa konštantné, lebo ide o plochu atmosféry, nie jej teplotu. Delta -270°C vezrus +15°C či +16°C je zanedbateľný rozdiel.

Svojou otázkou si však smeroval podľa mňa inde.
Moja motivácia nevyužívania fosilnych palív je hlavne otázka pokroku. Myslím, že by sme mohli opustiť technológie staré 200 rokov a viac.
Ohrievame vodu pálením uhlia ako takí trubirohovia, aby sme vyrobili elektrinu a špiníme si tak vzduch ktorý dýchame a vodu ktorú pijeme.
Pričom máme k dispozícii lacnejšie a čistejšie zdroje, akurát sa nevyužívajú, lebo vlády majú tendenciu voliť najednoduchšie riešenia.
A keď niekto chce mať telo plné mikroplastov, nech má. Ja preferujem bez.

Juraj Tichý, spaľovaním fosílií dokážeme ovplyvniť klímu v malej oblasti, napr. para z chladiacich veží tepelnej elektrárne. V globálnom merítku je to úplný "pšouk" v atmosfére. Pre porovnanie, Slnko dodáva na Zem cca 1,7.10na17W

Čiže 174454 terrawatt nech sa nám na to lepšie pozerá (alebo 342W na m2)
Koľko z toho sa zmení na teplo?

Celosvetová spotreba uhlia je 8 miliard ton. Jeden kg uhlia ma výhrevnosť +/- 30Mj (24-36). Mj je 8,3kWh.
Naozaj to nie sú zanedbateľné čísla.
Ale čo ja viem... vravím bola to jedna s teórií, ktorá ma zaujala.

jean píše: ↑29/9/2024, 14:00 Alfik, chlpata fasada by bola na diskusiu. Narusis medznu vrstvu a zvacsis teplovymenny povrch. Pocitat sa mi to nechce, ale necudoval by som sa, keby lestena stena vysla lepsie. On aj ten vzduch ma hranicu, cca od 10m.s-1 uz sa jeho "chladiaca" schopnost nezvysuje - tepelna kapacita a tepelna vodivost to zacnu kurvit

Vím vím.
Dříve se dělaly např. štukové výzdoby na rozích, a ty měly právě rozbíjet ten proud vzduchu za větru. Samozřejmě působí "jen" do nějaké rychlosti - ale i to je lepší než nic.
Mch podobně funguje i porůst nějakou rostlinou - břačťanem, vínem, apod. To ovšem zase brání pohybu luftu natolik, že to snižuje odvětrávání vlhkosti ze zdiva... vím to i z vl. zkušenosti, obě řešení.

Juraj Tichý píše: ↑30/9/2024, 09:44 Koľko z toho sa zmení na teplo?

Všechno, nakonec. A spousta z toho už JE teplo... ta malá část ve viditelné a IR oblasti je málo. A tvrdé záření na Zem moc nedopadá, díky ozonu a Van Allenovi.

Alfik píše: ↑30/9/2024, 10:41

Juraj Tichý píše: ↑30/9/2024, 09:44 Koľko z toho sa zmení na teplo?

Všechno, nakonec. A spousta z toho už JE teplo... ta malá část ve viditelné a IR oblasti je málo. A tvrdé záření na Zem moc nedopadá, díky ozonu a Van Allenovi.

Časť sa predsa odrazí a vyletí späť.