PALBA.CZ

Nie som si istý rovnostárskou spoločnosťou v Amerikách. To možno platilo v osadách prvotnej spoločnosti ale v aztéckej ríši bol panovník tak oddelený od plebsu, že na neho nemohli neurodzení ani pozrieť.

U Aztéků rovnostářství opravdu nekvetlo, ale jezuité (a zvláště ti francouzští) se na počátku osmnáctého století setkávali hlavně s indiány v Kanadě a americkém Eastern Woodlands, u kterých byla situace zcela jiná.

Zároveň je zajímavé, že je úplně jedno, jak moc byly indiánské společnosti skutečně rovnostářské – důležité je, že tak působily na jezuity, kteří u nich působili, a ti tento obraz předali dál, kde vyvolal širokou společenskou reflexi.

Predsa len naučiť sa čítať a písať s 26-40 hláskami je ďaleko jednoduchšie než tisíce ideogramov.

Nakonec asi ano, ale i přesto dokázal čínský systém produkovat obrovské množství gramotných lidí, kteří byli potřeba ve státní správě... a také lidí, kteří se tam snažili dostat, ale nebylo pro ně místo. Tito vzdělaní muži pak neměli moc co na práci, i když do svého vzdělání investovali mnoho energie a času, takže se pak v časech krize stávali jedním ze zdrojů společenského neklidu.

pjaro77 píše: ↑12/6/2025, 16:23 Ešte ma napadá zaujímavá hypotéza : Či neprispela k zaostávaniu Číny aj zložitosť ich písma. Predsa len naučiť sa čítať a písať s 26-40 hláskami je ďaleko jednoduchšie než tisíce ideogramov.

No to spíš naopak. Výhodou písma které bylo původně piktogramické, a dnes je ideogramické, je to, že se v jakémkoli jazyce čte různě - ale znamená totéž.
Pokud císař vydá ferman, tak si jej přečtou všichni, od Ujgurů přes Mongoly až po Namu. Každý ovšem jinou řečí.

Mimochodem, jednou z příčin zaostávání Číny a Opiových válek byla jejich konzervativní a přehlíživá povaha.
Čína chtěla prodávat čaj pouze za stříbro - na základě snad tisíc let starého zákona o zamezení zahraničního obchodu kladením "stříbrné překážky" (sic!!!).
Ovšem svět, a hlavně Evropa, no a tudíž především Británie tolik stříbra neměla.
Ovšem měla Afghánistán, kde se dařilo máku... takže (zase) trojúhelníkový obchod. Opium z Af. do Číny, kde za něj překupníci ochotně "taňgům" platili čímkoli, třeba i stříbrem, za které si "velké nosy" koupily čaj. Ten se ziskem prodali v Británii, a peníze pak posloužily zase k nákupu opia.
Ani nemusím psát že nejvíc na tom profitovaly "tungy" (triády)
Ten zákon nebyl jediný. Čína se prostě už celá tisíciletí snažila o izolaci. Což se jí, dodnes, k její smůle daří.

Aj v Indii sa vyžadovalo striebro.
V renesancii po objave amerík striebra bolo habadej. Mexiko a hora Cerro Rico priniesli europanom záplavu zlata a striebra aj keď len dočasne. S ním sa plavili nakupovať do ázie.
EDIT: Zlato ťažili aj v západnej afrike - zlatonosné pobrežie.

Ano. A navíc pak Británie Indii "převzala do své péče" a pak Britové navíc zjistili, že v Siváliku a na jižních svazích Himálají rostě čaj ještě lépe než v Číně...
Což byl:
1) konec tohoto trojúhelníkového obchodu.
2) totální úpadek Číny i Afghánistánu.
- protože prachy jsou prachy, a bez nich se všecko po...dělá.

Mch k tomu Af.: Ony tam byly v dobách Hedvábné stezky velmi bohaté a vlivné státy. Např. Médie a Achaimenský stát. Žily z obchodu, a vybíraly daně a především cla.
Pak se to zhoršilo páč Af. byl souč. Persie, takže ty chechtáky odešly do Bagdádu.
Pak byl už obchodu přes Af. konec. Hedvábná stezka se stala stínem své dřívější slávy. Zboží se vozilo po moři.
Pak byli místní vládcové podporováni tím stříbrem za opium, a zažili zase vzrůst.
Pak, až dodnes, nemají nic. Mají zase jen to opium, ale už to není taková komodita jako když je odebírali Britové po celých lodích.

Mimochodem, někdy se musím podívat, čím platilo za čaj Rusko. K nám např. se dostal touto cestou - viz jméno
Už jsem to tu v jiném vlákně kdysi vysvětloval, proč čaj - thé
Něco mi říká, že v příp. Ruska byla protihodnota něco jiného než stříbro, jen zatím nevím co.

Něco mi říká, že v příp. Ruska byla protihodnota něco jiného než stříbro, jen zatím nevím co.

Odhadoval bych kožešiny – Rusové je vyváželi ve velkém do Evropy, ale nejsem si jistý, jak velká po nich byla poptávka v Číně.

Kožušiny a mamutovina. V 18tom - 19tom storočí dodávali rusi na trh veľké množstvo mamutích klov.

Mamutovina. Jistě, že mě to nenapadlo. (-_Q)
V 19. stol dokonce obchod s mamutovinou převýšil obchod se slonovinou.
Dík.