PALBA.CZ

Mantra:
Já ti nevím, ale kdyby tam byly torzní tyče, proč by tam ještě byla ta listové pera?

Sisa:
T-26 bych jako tančík neoznačoval, je to plnokrevný lehký tank.



Další obrázky jsou na http://rkkaww2.armchairgeneral.com/gall ... /ST-26.htm

Mimo mostní tank existovaly také plamenometné tanky, v ruštině označované jako "chemické" - označení je OT-26, OT-130, OT-133

http://rkkaww2.armchairgeneral.com/gall ... /OT-26.htm
http://rkkaww2.armchairgeneral.com/gall ... OT-130.htm
http://rkkaww2.armchairgeneral.com/gall ... OT-133.htm

Mantra: Jenom k podvozku, ty pojezdová kola byla na torzních tyčích nebo jenom na otočném hřídeli?
No řekl bych, že je to normální pevný čep, na kterém je otočně uložená trubka. Odpružení je vidět na nákresech, jedna polovina vahadla je dělaná jako jen jako svazek listových per. Pod ten kryt je ukrytý další svazek listových per (ale tady tato část vahadla má i pevné rameno). Prostě odpružené dvojné vahadlo.

První sériově vyráběný tank s odpružením torními tyčemi byl švédský Landsverk L60, vyráběný někde od roku 1937.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1822

- ten mostní tank je luxusní vychytávka. Začínám litovat že jsem se o tanky zajímal jen teoreticky. Jenže za kamarády Mongoly, Chazary a podobně je nevyměním.

Obdivuji, že to toho o nich tolik víte, nejen ty ale i ostatní. Tak mám pocit, že jsem se svojí prací o tancích nosil pouze dřevo do lesa.

Pátrač píše:- ten mostní tank je luxusní vychytávka. Začínám litovat že jsem se o tanky zajímal jen teoreticky. Jenže za kamarády Mongoly, Chazary a podobně je nevyměním.

Obdivuji, že to toho o nich tolik víte, nejen ty ale i ostatní. Tak mám pocit, že jsem se svojí prací o tancích nosil pouze dřevo do lesa.

No na dřevo se tanky dobře hodí, dokonce jsem viděl nějakou sovětskou vychytávku - na podvozku SU-76 svážel mužik mléko z kolchozu.

Jo tak to mohlo být velmi dobré. Na druhou stranu trocha teorie neškodí a může inspirovat.

sapíku, máš tušení kdo poprvé použil nůžkovou koncepci mostního tanku? A kolik koncepcí mostního tanku vlastně existuje? Je tady o tom něco už zpracováno?

Děkuji příteli.

Mostní tanky a podobné vychytávky mě moc neberou, je to ženijní technika a to je pro pro mě španělská vesnice..

Takže asi budu muset dloubnout do Mantry. To je ženijní nadšenec. Mantro, kde jsi.

sa58 píše:Mimo mostní tank existovaly také plamenometné tanky, v ruštině označované jako "chemické" - označení je OT-26, OT-130, OT-133

Celkem běžně ujaté "ohňometné" tanky je možné nazvat jako eufenismus, poněkud zakrývající to co skutečně byly. Tank byl přijat pod indexem ChT-26 (XT-26) a jde podobně jako u jiných typů o tank chemický. V nádrži krom ohňometné směsi (tehdy v podstatě benzín) mohla být směs dýmotvorná, chemická bojová otravná látka a nebo látka určená k dekontaminaci zasažené techniky a prostředí. Chemické tanky byly běžnou součástí vedení chemické války v plánech RKKA. (Nezaměňovat s OT (po)válečnými)

Kluci pěkný, to je fakt pěkné.

Ještě k tomu podvozku, j mám jakési technické vzdělání, ale jenom tak že vím kde je motor, podvozek, vzduchojem, hydraulické čerpadlo atd. Takže proto ten "technický" dotaz.

K tomu mostu, je to zajímavý kousek. Byl někdy bojově použit? Nemáš další TTD - délka a nosnost? Nosnost bych předpokládal pro T-26.
Vidět takovéhle fotky je nádhera, ale dočíst se nějaké detaily to je těžké. Všichni hrnou para, bigo a tanky. Zbytek není.......

Kolik jich vyrobili? Jak fungovala pokládka? Lanový systém vidím ale jak dál?

Něco k další verzi T 26. A sice k "teletanku" TT 26, tedy dálkově řízenému. Poprvé byl použit, či spíše zkoušen za rusko-finské války v roce 1940. Nesl schránky s až 700 kg náložemi na ničení pevnostních objektů. Ukázalo se ale, že nebyly příliš úspěšné. Ještě jednou pak byly použity v bitvě o Charkov, kde se však díky své malé rychlosti staly snadnou kořistí pro zkušené německé střelce. Takže celkově bych řekl, že tato varianta T 26 nebyla úspěšná.

taková malá fotečka a způsobila skvělé oživení vlákna. Pak, že se spamování nevyplácí

Ženijní technika má svoje kouzlo, a celkově bez ženistů jsou všichni ztracení. Jo jo, na tak obsáhlé téma není v současném stavu ani pomyšlění. Někdy bych rád, ale....

Jinak most byl schopen přemostit překážku 7m a měl únosnost 14tun. Bylo jich vyrobeno 65ks v letech 1933-1935. A podle všeho, byly nasazeny v Zimní válce. Jestli je měla i Totenkopf mezi těmi 900ks to nevím.

I když podle stránek o zimní válce, kde jsou tabulkové a skutečné počty techniky 20.tankového sboru v roce 1938, je uvedeno že plánováno bylo 42ks CT-26, ale bylo jich jenom 5.

Takže si myslím že jejich použití bylo hodně limitované a spíš by byly na odpis. Finská obrana byla kvalitně vybudovaná a tak těch pět se je hodně málo. A i ta rychlost pokládky nemohla být nějak oslnivá a určitě bylo rychlejší ty protitankové příkopy zavalit buldozerem.(ovšem jestli je měli).

Mantra píše:Ženijní technika má svoje kouzlo, a celkově bez ženistů jsou všichni ztracení. Jo jo, na tak obsáhlé téma není v současném stavu ani pomyšlění. Někdy bych rád, ale....

Chaos, binec a nekázeň.

Ale ne ono by to dalo hodně práce. Alespoň o tom uvažuj. Já bych to něco málo co mám podstoupil aby se ti dobře začalo. Jak to složím tak Ti to pošlu.

Já mám ženisty rád. Jsou to prima kluci. Ten co mě kdysi učil trhací práce byl ženista tělem i duší - Čím větší výbuch, tím větší radost.

A ženijní technika? Takový DOK II, to byl kousek mašiny.

Za ta data navíc díky. To jsou mimořádně zajímavé věci. A nehaž flintu do jeteliny.

Něco k další verzi T 26. A sice k "teletanku" TT 26, tedy dálkově řízenému. Poprvé byl použit, či spíše zkoušen za rusko-finské války v roce 1940. Nesl schránky s až 700 kg náložemi na ničení pevnostních objektů. Ukázalo se ale, že nebyly příliš úspěšné. Ještě jednou pak byly použity v bitvě o Charkov, kde se však díky své malé rychlosti staly snadnou kořistí pro zkušené německé střelce. Takže celkově bych řekl, že tato varianta T 26 nebyla úspěšná.

Išlo o "komplex" tvorený dvoma typmi tankov - ovládaným TT-26 a tankom TU-26 z ktorého bol TT-26 za pomoci riadiaceho zariadenia "Most-1" ovládaný na vzdialenosť od 500 - 1500m. TT-26 boli postavené na základe tanku CHT-130 / OT-130 / preto bola ich výzbroj tvorená guľometom a plameňometom. Celkovo bolo postavených 55 ks strojov a boli z nich vytvorené 2 batalióny, zaradené k 30-tej chemickej tankovej brigáde. V prípade ničenia nepriateľského opevnenia, respekt. bunkrov, sa mohol osadiť špeciálnymi držiakmi pre 200 až 700 kg bomby so spomaleným pôsobením, ktoré zhadzoval v blízkosti, alebo nad nepriateľským miestom.

rabo -tak jak jsi to posal to vypadá zajímavě. Až 70 kg výbušného nákladu j hodě velká nálož. lehčí obekty by tak mohla zneschopnit i tlaková vlna. Akorát jsem nevyčetl jestli se po odhození náloží u cíle tank stahoval zpět - tedy pokud byl pojízdný - anebo se odpálil s výbušninou. Potom by totiž nádrž pro ohňomet mohla násobit ničivý výkon.

Tanková chemická brigáda? To jsem četl poprvé právě nyní. Nemáš odkaz abych se dověděl něco více?

pre Pátrača: nikde sa mi narýchlo nepodarilo nájsť podobu TT-26 s tou bombou. Išlo o podvozok z odstránenou vežou, na ktorom je umiestnená v špeciálnom železnom držiaku bomba, ktorá sa po dopadnutí na zem odistí a začne odrátavať 15min... Čo sa týka ničivého účinku, tak sa uvádza, že mala byť schopná zničiť podzemný bunker až do 4tej úrovne.

No a chemici:

http://mechcorps.rkka.ru/files/before_4 ... 30_tbr.htm

rabo - to je nějaká pitomost. Detonace volně na zem položené nálože půjde cestou nejmenšího odporu. Tedy nahoru a dostran. Neumím si představit, že by to bez zajištění směrového efektu bylo možné: Co myslíš vlastně tím bunkrem do čtvrté úrovně?

A jestli už v té době uměli směrové nálože. No nevím.

Za odkaz dík, podívám se na to.

EDIT: rabo to mám tak ma měsíc.

Úroveň 4, je úroveň ochrany. Což je nejvyšší a většinou odolává 155mm dělostřeleckým granátům. S tím únikem výbuchu máš pravdu, ale předpokládám že se to snažili vrhnout do zákopu a i kdyby ne, tak těch 200 až 700kg poblíž, i jenom na 50m od bunkru, muselo být děsné. Já bych v tom bunkru nechtěl sedět ani za zlatý prase. Menší zemětřesení by bylo na světě.

700kg nálož "na priloženie" má na pevnostný betón účinnosť okolo 3,5 metra - vytvorí v ňom kráter hlboký 3,5 metra, v železobetóne okolo 2 metrov, 200kg nálož asi 2-2,3 metra v betóne, v železobetóne okolo 1,2 metra. 700kg nálož na povrchu urobí v bežnej zemine kráter hlboký 4,5-5 metrov s priemerom 15-25 metrov.
200kg nálož položená priamo na ropík ho zruší takmer do základu, 700kg by na väčšine zrubov zlikvidovala minimálne priľahlú streleckú miestnosť alebo na strope zrušila zvony a kupoly. A seizmika k tomu - 700 kg dokáže posunúť aj dobre zakopaný bunker o pár decimetrov.

Vzorček má tvar: Hmotnosť nálože / (koeficient materiálu x koeficient umiestnenia nálože) = polomer účinnosti na tretiu
koeficienty materiálu sú okolo 0,6-0,7 pre zeminy, okolo 1,5-2 pre pevnostný betón, okolo 10-20 pre vysokopevný predpätý železobetón s deštrukciou výstuží, koeficient umiestnenia je pre priloženú nálož rovný 9, pre umiestnú k stene (zadná strana voľná) asi 5.