Lord píše:Kouzelníku, díky za příspěvek, zřejmě máš uváděné knihy k dispozici, tudíž by nebylo od věci sepsat o nasazení letadel LW v Atlantiku článek, tedy pokud budeš chtít.
(...)
malinko jsem mrknul co by mohlo poučného/objevného. Ale jen tak z voleje jsem na nic slibného nenarazil.
1) Fw-200 Condor byl civilní letadlo. Jako pozoruhodné vnímám, že na rozdíl od např. britských dálkových letadel z Evropy do B.Indie/Singapuru/Austrálie... (=z velké části létající čluny) byl Condor nasazen na lince do Jižní Ameriky. Patrně si odhadli, že koncepce létajícího člunu neposkytne výhodu, při poruše motoru nad centrálním Atlantikem (=tj. to v čem patrně britové viděli výhodu používat létající čluny - Středomoří/Rudé Moře/Perský záliv, Bengálský oceán ... relativně blízko k souši, ale patrně bída ohledně letišť pro těžké dálkové letadla).
2) Nevím - spekuluji - že předválečné Německo pro své civilní i vojenské účely nepotřebovalo čtyřmotorová letadla s
až tak velkým doletem jako dosahoval Condor viz Ju-89 a poté Ju-90.
3) potencionálně zajímavější část nastává po pádu Francie a zejména po pařížských protokolech (květen 1941 s vágně dojednými možnosti základen v Sýrii, Tunisu a západní Africe -patrně Senegalu). Ovšem nezaznamenal jsem, že by tyto základny byly kdy použity jako cílové/startovní letiště pro etapové lety. S ohledem na charakter Condorů (militarizované civilní letadlo) tyhle letadla primárně vnímám jako průzkumné (a až sekundárně jako horizontálně bombardovací).
Zajímavé mi přišlo jak na hrozbu
a) Condorů z Bordeaux,
b) ponorek z ponorkových základech na francouzském pobřeží jižně od Velké Británie a
c) velkých hladinových lodí KM v Atlantiku (zejména v období od norské kampaně 1940 do jara 1941 - CA Admiral Scheer, CA Admiral Hipper, oba Gneisenau a rovněž CA Prinz Eugen, který přežil honičku na Bismarcka)
reagovala RN:
viz dislokace
BB a dislokace
CV (bez CVE)
Nezdá se mi, že by se RN přílišně obávala kombinace útočných sil Třetí říše pro korzárské plavby v severním Atlantiku. Přitom by potencionálně mohlo být produktivní koordinovat akce velkých hladinových lodí na konvoje mířící ze Sierra Leone/Gibraltaru na britské ostrovy (do Liverpoolu). Ale nenašel jsem žádnou koordinovanou akci a) dálkových letů LW (např. Condorů), b) ponorkových útoků a c) akcí velkých hladinových plavidel KM z francouzských přístavů. Počet konvojů na obou linkách viz
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_A ... _by_region (kódy jsou HG/OG na konvojové trase z/do Gibraltaru a SL na trase ze Sierra Leone do Liverpoolu)
Odplutím v únoru 1942 z Francie do Německa zůstaly v Biskaji tuším pouze torpédoborce a občas pomocný křižník (který ale neměl za úkol bojovat v Biskaji, nýbrž "proplížit se" do cílového prostoru - vesměs hodně daleko od Evropy).
4) z hlediska ochrany U-bootů pomocí dálkových letadel útočící na eskortní skupiny:
https://uboat.net/maps/biscay.htm
vypadá to, že v roce 1940-1942 U-booty nepotřebovaly chránit v západní části Biskaje proti eskortním lodím. Ovšem situace se mění v roce 1943 (viz oranžová). Jestli chápu správně, tak nasazením dálkových bombardérů schopných unést
Hs-293 se podařilo změnit hrozbu protiponorkových eskort číhající na západním konci Biskaje
5) co bylo po odplutí velkých hladinových lodí KM z francouzského pobřeží?
Dieppe v létě 1942 patrně nepřineslo žádný velký přesun velkých hladinových lodí zpět do Brestu/Bordeaux, patrně proto, že RN měla úplně jiné starosti (přetrvávající poškození BB v Alexandrii po italském útoku "vepříky" v 12/1941, drtivé porážky od Japonců v Singapuru, Barmě, Cejlonu, PQ 17 a faktor Tirpitz, faktická porážka konvojů na Maltu z obou směrů, invazní italsko-německá armáda hluboko v Egyptě těsně u hranice nilské delty)
Za to, o rok později (na podzim 1943) se KM rozhodla posílit -
http://www.lexikon-der-wehrmacht.de/Gli ... /8Flot.htm v oblasti Biskaje. Možná to souviselo s velkou aktivitou RN, která neváhala
zaútočit na lodě KM přímo na francouzském pobřeží.
Připomínám že v srpnu/září ve Středomoří premiérově nasadila LW protilodní
Fritz, popis
zde
Závěr: Zdá se, že nasazení dálkových těžkých letadel LW pro lety z Francie na Atlantik lze rozdělit do 2 fází:
a) první fází je ofenzíva, a to zejména po dobu přítomnosti 3 těžkých lodí KM v Brestu. Nicméně ofenzívní nasazení LW nad mořem se týkalo zejména průzkumu pro potřeby U-bootů. Zejména ve větší vzdálenosti od pobřeží tuto fázi pomohlo ukončit nasazení jako standartních tak nouzově startující letadel přímo u konvojů. Jednak Hurricaty (startující z běžné cargo lodi, která byla doplněna o katapult, označováno jako CAM). A dále
"nouzové" letadlovky adaptované z tankerů. A následně standartní eskortní letadlové lodě, ať už z britské produkce (následující HMS Audacity) nebo dodávané z USA v rámci Lend-Lease.
b) druhou fází byla spíše defenzivní role dálkových letadel LW, kdy jejich úkolem bylo "udržet" Anglo-Američany co nejdál od pobřeží. Nástup nových zbraní oba výše zmíněné dálkově ovládané bomby bezpochyby pomohl oslabil tlak RN+USN. Tyto protilodní akce nicméně nakonec ani jednu invazi (v Itálii, či na severu a jihu Francie) nedokázaly zastavit.