PALBA.CZ

Pop píše:Možná jsem se vyjádřil nepřesně. Produkce SSSR/Rusko vyráběla pro letecký výcvik "registr" s funkční hlavicí v tělese ŘS, která, jak správně píšeš, snímá parametry cíle a imituje činnost ostré střely do okamžiku odpalu. Vše je zaznamenáváno na film v systému radiolokátoru. Ten je po přistání vyhodnocován.
Na základě samonaváděcí střely R-3S byla dodávána střela pro seznámení s odpalováním raket. Tato školní střela měla zadní část těla R-3S s motorem, ale bez stabilizátorů. Přední část s naváděcí hlavicí a bojovou částí chyběla a namísto ní bylo tělo střely vepředu zašpičatělé.

"Register" R-3U nezapisoval na film, ale na papierovú pásku v zapisovači, ktorý bol súčasťou "registru". Zapisovalo sa päť alebo šesť signálov: časové značky, "zachvat" zachytenie cieľa, "preťaženie" nad 4G, "pusk" povel k odpáleniu, signál "PAD gotov" - oneskorený voči povelu k odpáleniu o nejaký čas (imitoval nábeh rakety na vlastný zdroj) a "zápočet". Signál "zápočet" bol vydaný v prípade, že súčasne boli signály "zachvat", "pusk", "PADgotov" a nebol signál "preťaženie" ("peregruzka").
Na film v kamere rádiolokátoru sa zaznamenávalo použitie rakiet RS-2US a R-3S v spolupráci s RL.
Register bol pomerne ťažký, síce ľahší ako úplná ostrá raketa, ale ťažší, než by zodpovedalo takto očesanej časti ostrej rakety.

Popisovaná "cvičná" strela R-3 bol zrejme v skutočnosti terč RM-3U pre výcvik v bojovom použití R-3S. Z R-3S mu zostal len motor so zmenenou tryskou, motor mal dlhší čas horenia a rýchlosť bola oproti R-3S asi polovičná. Tryska s nástavcom bola masívna konštrukcia, ktorá sa po krátkom čase letu rozpadla (skrutky alebo kolíky z nejakého ľahko taviteľného kovu?) a tým sa zmenil kritický prierez, poklesol ťah motoru a predĺžila sa doba horenia. Plameň motoru smeroval cez štrbiny v nástavci trysky i do strán a medzi zväčšenými krídlami bez roleronov boli ešte dve asi kilogramové stopovky zapaľované plameňom motoru - všetko s cieľom vytvoriť zreteľný IR cieľ pre použitie ostrej R-3S. Raketový motor horel tuším minútu (asi 5-6 krát dlhšie ako normálne)
Použitie prebiehalo tak, že vedúci z dvojice/štvorice odpálil terčovú raketu a urobil odval - vedený potom na ňu viedol paľbu na 1000-1500 metrov. Počas horenia motoru spravidla stihla urobiť útok aj ďalšia dvojica na cca 2000 metrov.
Existovala aj R-3P bez bojovej časti (inak normálne odpalovaná R-3S, u nás tuším nezavedená). Používala sa pri streľbe na bezpilotné cielové lietadlá (Tu-16, Mig-19...)

Pre výcvik vojakov v podvesovaní sa používali aj "školné" - oficiálna R-3U a tiež "delaborované" R-3S, o delaborátoch neviem, či sa zhotovovali silami útvarov z poškodených alebo vadných rakiet (sotva), alebo ich takto zhotovoval nejaký opravárenský podnik. Mal som možnosť osahať si len jednu, evidentne bola viac krát opravovaná a intenzívne používaná a bola to hmotová a tvarová maketa (v inom farebnom prevedení by bola zvonku identická s ostrou raketou s príslušnými krytmi, celkom bez "vnútorností"), existoval vraj aj podobná s elektronikou z "registru".

V našich končinách je málo známy "kríženec" K-55 (R-55 izdelije 67) - trup z RS-2 a riadiaca časť z R-3S. V Rusku bola hojne rozšírená.

to Alchymista:

Máš samozřejmě pravdu. Střely R-3S a R-60 zaznamenávaly vše na papírovou pásku, která stačila na mnoho cvičných přepadů cíle.
Základní otázka byla věnována střelám R-98, které se ve většině používaly v provedení R-98R - poloaktivní navedení. Stejně jako střely R-23R/24R i u této ŘS probíhalo použití registru stejně. Do systému palubního RL byla vkládána kazeta s filmem. Tu po letu pilot odnesl k vyvolání a vyhodnocení. Jde tedy o podobný způsob kontroly na jiném záznamovém médiu.

Čistě výcviková R-3 k výcviku personálu ILS nemohla být použita coby cvičná letová zátěž.
Jak jsem již napsal, některé výcvikové verze AIM-9 toto umožňují.

Právě jsem ukončil malou konzultaci na téma výzbroj Su-15 s kamarádem, který měl možnost si tato letadla prohlédnout při přeletech na střelby do Astracháně.

Stíhací pluk PVOS měl tabulkově 36 strojů Su.15TM, po dvanácti v letce, plus zálohu. K tomu je třeba přičíst několik kusů spárek. Letadla stála v postaveních z nahrnuté zeminy - žádné úkryty letadel letiště nemělo. Čtyřčlené roje měly stroje vyzbrojeny následovně:
Dvě letadla s 2 x R-98 + 2 x R-60M + 2 x 600 l přídavná nádrž pod trupem.
Dvě letadla s 2 x R-98 + 2 x kontejner s Gš-23L pod trupem.

Takto byly vyzbrojeny všechny tři letky.

SU-15 je zajímavý stroj, nedávno jsem jej objevil s velkým překvapením. O jeho existenci jsem vlastně nevěděl. Moc jsem toho o něm nezjistil, jistá dávka lenosti, a tak děkuji autorovi za jeho článek. Lidi perte to sem:-)

V úvodním článku redboy popisuje změnu tvaru náběžné hrany křídla a především změnu tvaru přídě.
Obě tyto změny značně zasáhly do původního tvaru letounu. Čelní a indukovaný odpor vzrostly natolik, že klesla maximální rychlost a samozřejmě i dosažitelná hodnota "M".
Zatím co před rekonstrukcí mohl Su-15 létat rychlostí až 2 350 km/h, po konstrukční změně se maximálka snížila pod 2 200 km/h. Dosažitelné M=2,2 kleslo asi na M=2,075, někde je udávána hodnota M=2,1.

Tato změna byla provedena i na Jian-7 (kopie MiG-21), a uživatelé si nad touto úpravou pochrochtávají blahem. Výrazně se zvedla obratnost letounu a mám za to, že i dolet

Upravená verze F-7 má rozšířenoun palivovou soustavu. Oproti Migu-21F-13, ze kterého vychází, přibyly dva vnější podkřídlové závěsníky. Na rozdíl od našich Migů-21MF, kreré pod křídla podvěšují 2x490 litrů, čínská úprava podvěšuje 2x 750 litrů. Přídavnou nádrž stejného objemu lze zavěsit i na centrální závěsník pod trup.
Su-15 zůstávaly stále jen dva podtrupové závěsníky na přídavné nádrže 2x 600 litrů ( stejnou možnost zvýšení doletu měly i typy Su-7, Su-9/11).

Su-15 doznal změny šípovitosti náběžné hrany, kdežto F-7 má vnější část křídla opatřenou sklopnou náběžnou hranou. Proto vylepšení letových vlastností na nižších rychlostech u čínské mutace Migu-21
Samozřejmě, že i úprava na Su-15 přinesla určitou pozitivní změnu v chování letounu na rychlostech pod 780 km/h, jinak by k přeměně křídla konstruktéři nesáhli.

No čtyři závěsníky už má J-7IIM, která má klasické delta křídlo. Ale o tom jindy, jinde

Samozřejmě, že jinde. Zde vedeme polemiku o Su-15 a ne o mutacích Mig-21.

Přeci jen byl Su-15 letoun těžší kategorie, i proto menší vliv na letové vlastnosti.

Nadherne letadlo na svou dobu

http://www.youtube.com/watch?v=ZgTU_DL7iCw

Je pravdou, že Flagony opravdu prosluly dvěma zásahy proti civilním narušitelům vzdušného prostoru SSSR. Ovšem kde je pravda u obou incidentů ví asi velice málo lidí a ti co vědí moc nemluví. O KAL 007 jsem četl knihu Drama nad Sachalinem od M.Bruna a mám z toho rozporuplné pocity , to samé by se dalo říci např o odkazu : http://kostlanova.blog.idnes.cz/c/10036 ... nem-I.html.
Jiné zdroje uvádí něco jiného . Kde je opravdová pravda se již asi nedopátráme.

Letoun Su-15 sloužil výlučně u útvarů PVOS SSSR. I když jistou dobu hostovaly dva roje Su-15TM v Sýrii a Egyptě, vrátily se zpět do Svazu a typ nebyl exportován. Přesto bylo vyrobeno 1 400 letadel daného typu.
Mimo to je Su-15 zajímavý tím, že všechny dvoumístné cvičně-bojové stroje byly vybaveny palubním RL, což u tehdejších sovětských stíhacích letounů nebylo zvykem.

Útok na cíl pomocí vlastního letounu potřebuje hodně sebeovládání a silný pocit odpovědnosti za splnění svěřeného úkolu. Provedení taranu nadzvukovým letadlem a ještě jej přežít, to musí mít člověk i notnou dávku štěstí. https://www.youtube.com/watch?v=x3gDKjsiuLc

Jestli bych byl stihaci pilot a byl naveden na bombarder napakovany jadernyma bombama ci strelama a nemaje opravdu nic cim bych ho sundal ....Vetsi motiv k sebeobetovani clovek, jedinec , vojak , mit nemuze.
Jen jsem chtel napsat , ze v takto vyhranenych situacich zastupuje kazdy zachytny stihac , pilot ,jiz ze sve podstaty i funkce, velice inteligentni , rizenou protivzdusnou zbran, ktera neni prave k disposici v raketovem provedeni.
Jinak SU15 , muzu uz mnoho desitek let. Ve vsech konfiguracich. Pozn. Neni to tank, pro kolegu z F15.