Jinak by to samozrejme vypadalo, kdyby meli nemci vyskovy bombarder, ktery by mohli Ta 152H doprovazet.
Co se tyce turbin, tak P80 nebyla urcite o moc poruchovejsi, nez Me 262

Moderátor: Hans S.
Tyto stíhačky mohly relativně bezpečně operovat ve značné výšce a čekat tam (neohrožovány) právě na svazy bombardérů letící cca v 8000 m. Letové vlastnosti i samotné výkony nad nějakých 7000 m byly u Ta 152 H mnohem příznivější, než u klasických Fw 190 a to včetně D-9. Maximální stoupavostí překonávaly své stájové kolegy dokonce ve všech výškách.Tempik píše:Hlavne ale musel pilot TA152 do tech cca 10km vubec vystoupat, coz zabralo mraky casu a nemecke nebe nebylo v rukach nemcu. Boje v 10km se asi snad ani neodehravali.
Ta 152 H, i přes velmi slušný dolet, nikdy nebyl projektován jako eskortní stíhačka. Je to čistě záchytný letoun. V nouzi by se asi dal použít i jako poměrně slušný eskortní.Jinak by to samozrejme vypadalo, kdyby meli nemci vyskovy bombarder, ktery by mohli Ta 152H doprovazet.
Co se tyce turbin, tak P80 nebyla urcite o moc poruchovejsi, nez Me 262
V roce 1946 by byly zase i Me 262 jinde, zřejmě by létal Ta 183, nebo P.1011, nebo také oba. Ale to jsou čiré spekulace.Briti meli Meteory a i Vampiry uz ve 46 byli k dispozici. Ale hlavne spojenci uz na konci valky necpali svoje prostredky do novych stroju, nebylo proc.
Technická nadřazenost právě plyne z věcí, které dokončili a ke kterým se spojenci ani nepřiblížili. Ať už se bavíme o Hs 293, A4, MP 44, Me 262, ponorky typu XXI...ale ono těžko soudit, spojenci zase měli jadernou zbraň.Nemcum teklo do bot a tak do toho hrnuli vse co meli - hop nebo trop a jak to dopadlo vsichni vime, takze zbytecna debata. Musim se smat vsem tem recem o nemecke technicke nadrazenosti, co vychazi vetsinou jen z planu, ktere nikdy nedokoncili a zustalo to na prkne, ci stroju, ktere zabili vic svych pilotu, jak spojeneckych.
Taky nezapomeň na radary a REB, Němci to sice pomalu dotahovali, ale jen velmi pomalu... Pokud jde o letounové střely, jde kouknout sem a používali toho víc...Spojenci.Technická nadřazenost právě plyne z věcí, které dokončili a ke kterým se spojenci ani nepřiblížili. Ať už se bavíme o Hs 293, A4, MP 44, Me 262, ponorky typu XXI...ale ono těžko soudit, spojenci zase měli jadernou zbraň.
Hans S. píše:Pokud se bavíme o ASM-2B "Bat", tak to byla spíše semi-samonaváděcí puma. Nosný letoun PB4Y-2B cíl zachytil palubním radarem a následně automaticky naváděl pumu na cíl přes nějaký datalink. Což ale ve své době mělo podobné, nebo stejné nevýhody, jako Hs 293, tedy že PB4Y musel letět rovně a udržovat cíl "ozářený" relativně dlouhou dobu. Ale ano, systému patřila budoucnost. Moc informací o tom tedy vážně není, těžko srovnávat účinnost, přesnost..atd. Každopádně to bylo nasazeno téměř dva roky po Hs 293..a to je hromada vody
Nešlo by to bez tolika velkých písmen?ČETL JSEM, ŽE PRO LETOUN SE POČÍTALO S MOTORY JUMO 222, KTERÝ SE ZAŘÍZENÍM MW50 MĚL VÝKON 2 163KW ( 2 931k ), NEBO ŠESTNÁCTIVÁLCEM DB 609 O VÝKONU 1 956kW ( 2 660kW ) BEZ VSTŘIKOVÁNÍ ( ÚDAJNĚ S NÍM 2 253 kW ) A SE ČTYŘLISTOU VRTULÍ.
To bude nějaká mýlka. Ta 152 (ani C - DB 605 LA, ani H - Jumo 213 E) v takovéto výšce nebyly schopny dosáhnout ani zdaleka rychlosti 720 km/h, ale "pouze" rychlosti okolo 600 km/h. Oba dva letouny podávaly výborné výkony ve velké výšce a velmi dobré ve výškách středních. V nízkých ale na svou dobu již nikterak neexcelovaly - což je ostatně patrné z grafu, letouny jsou na tom podobně jako Fw 190 A-8/9. Až do výšky zhruba 7000 m se z hlediska výkonů lépe jevily Fw 190 D s motory Jumo 213 A, C, EB a F.JAKÉ BY ASI MĚL VÝKONY TAKOVÝ LETOUN. RYCHLOST Ta 152 VE VÝŠCE 1060 m. BYLA 720 km/hod.
No záleží na verzi, o které se budeme bavit. P51H byla pořádná pila, stejně jako P47M. Oba dva letouny v nízkých a středních výškách neměly z hlediska výkonů s Ta 152 problém - pravda, na rozdíl od Ta 152 si již nestihly zabojovat, ale to jen velice těsně.MUSTANG ANI THUNDERBOLT ZDALEKA RYCHLÍ TAK NÍZKO NEBYLY.
Ruské, německé, britské, sovětské i japonské konstrukční školy se značně odlišovaly. Porovnávat dva cizí letouny už je ošemetné a bagatelizovat toto srovnáním všech ruských a amerických stíhaček nelze. Obecně vzato v uvedené nízké výšce na tom sovětské stíhačky byly velice dobře. Taková La-7, pokud byla správně vyrobena a schopna dosáhnout továrních výkonů, předčila Ta 152 H dosti výrazně.PROTO SI MYSLÍM, ŽE BYL LEPŠÍ NEŽ AMERICKÉ STÍHAČKY NATOŽ RUSKÉ.
Mohl bych se zeptat z čeho čerpáš při otázce manévrovatelnosti Ta-152C vs FW-190D? Hmotnost o cca 700kg/500kg (u prázdného/plného letounu) větší mi přijde jako dost výrazný handicap pro Ta při manévrových soubojích při až ne tak velkém nárůstu výkonu a zvětšením plochy křídel. Vždyt samotná verze C Tankova nového stíhače se potýkala s nestabilitou za letu i bez boje.OndřejW píše:V manévrovatelnosti Ta 152 nijak výrazně za 190 D nezaostávala, Focke wulf se o něco lépe ovládal a hbitěji reagoval na ovládání. Navíc do budoucna se počítalo s použitímnových výkonějších motorů, které nebylo možné osadit do draku Fw 190 řady D, protože ten to neumožňoval. Je třeba si uvědomit, že Dora vycházela z konsrukce stíhačky postavené v roce 1941, byť přepracované.