PALBA.CZ

Fatale píše:Ona ta nadvlada byla vybojovana tak lehce i tim, ze se utocilo na staty, se kteryma nebylo Nemecko v podstate ve valecnym stavu, takze se vetsina letadel znicila na zemi.

Jak to myslíš? Pokud tak, že většina letadel byla zničena na zemi při prvních útocích, tak nesouhlasím. Například polské ani francouzské letectvo nebylo zničeno při prvních útocích na zemi! Pokud to myslíš celkově (za celou kampaň), tak k tomu se nebudu vyjádřovat, protože to nevím, ale můžeš sem hodit zdroje za jednotlivé kampaně z kterých si čerpal?

Mikhassel.Dralno píše: Za zmínku snad stojí ještě to, že v dubnu 1945 se sovětská armáda v oblasti Ostravy setkala s německými vojáky jež se opevnili v bývalých čsl. pevnostech. Rudá armáda zaplatila za průchod těmito liniemi tvrdou daň – 57 dní urputných bojů v celé oblasti a tisíce mrtvých rudoarmějců.

Tak cšl. předválečné opevnění tam nehrálo zas tak moc velkou roli, Němci zde hlavně vybudovali jednu z mála linií trvalé obrany během celé války a přisunuly velké množství obrněnců a navíc využili poměrně složitého terénu. Dobré je si to přečíst v Richterově: Dobývání domova.
Něco je i třeba zde:
http://www.kcprymarov.estranky.cz/clank ... -neznicila

Chybí mě také v tomto příspěvku, jaké byli možnosti čsl. a něm. průmyslu v případě delší války a jaké byly lidské zálohy obou států.

No ona chystaná operace "zelená" proti ČSR, by dle mého skončila během jednoho dvou týdnů, možná by už za 4 dny mohli stát němci na východním konci Prahy. Jde o to že obsazením Rakouska získali Adolf téměř nechráněnou cestu na jížní Moravu a Slovensko. A Němcům nedělali rychlé průlomy ani v Polsku, Beneluxu, Francii, Jugoslávii a SSSR problémy. Nevěřím že naše armáda, téměř nechráněnou cestu přes Brno by byla schopna ubránit.

Téměř nechráněnou? Kde jsi k tomu přišel? Odkáži na konkurenci, kde je několik špičkových "bunkrologů"... Fronta...opevnění hranice s Rakouskem

YAMATO píše:Téměř nechráněnou? Kde jsi k tomu přišel? Odkáži na konkurenci, kde je několik špičkových "bunkrologů"... Fronta...opevnění hranice s Rakouskem

Při srovnání slezkého opevnění, je jihomoravské opravdu velmi nedostačující.
Byť šlo o dvojité opevňovací pásmo, na řadě míst bylo dostaveno jen první pásmo, jako téměř všude minimálně nebo vůbec vybaveno těžkým a středním dělostřelectvem. Je pro mě těžko pochopitelné že by byly čechoslováci jedinej národ, kterej by mnohasetkilometrovým pásmem pevnůstek a srubů, dokázal na jednom místě s velmi řídkým opevněním zastavit typyckou německou snahu o průlom a přinutit frice k vedení zákopové války.

Zjistil jsem v knize od J.Zalogy: Poland 1939, že Poláci ztratili za celé tažení na zemi prý jen 24 bojových strojů!!!

Na jižné Moravě ve skutečnosti krom jednoho úseku, druhé pásmo vlastně neexistovalo, viz. třeba kniha Utajené pevnosti.

P.S. omylem jsem zahlasoval ano, protože jsem si nepřečetl dobře otázku, sorry!

Tohle všechno je hezké, a možná že proti německu samotnému bychom šanci měli - ale nesmíte zapomínat, že jsme byly na ostří nože i s Poláky a Maďary. Plus mám dojem, že si rusko dělalo nárok na podkarpatskou rus. A ti by samozřejmě využili příležitosti vzít si "svoje" území.

A boj na 3 frontách bachom v žádném případě neuhráli...

Bránit jsme se měli, neměli by jsme teď takové trauma!!!

I pokud bychom se bránili, o trauma by se postarali rudí soudruzi - stejně jako v polsku.

Mám dojem, že se pomalu začíná jednat o duplicitní vlákno.
Je sice pravdou, že vzhledem k délkám předchozích
ROK 1938 - Mohli jsme se bránit? A ubránit?
ROK 1938 - Mohli jsme se bránit? A ubránit? 2.díl
jsou tyto vlákna uzavřeny, ale myslím, že že v nich je řečené vše podstatné, takže by je neškodilo pročíst.
Protože podruhé na stejné téma mohou diskutovat jen nově příchozí nebo silné povahy

Cassius Chaerea píše:Jde o to že obsazením Rakouska získali Adolf téměř nechráněnou cestu na jížní Moravu a Slovensko.

Četl jsem, že samotný Němci nebyli z jižní strany moc nadšený.Jelikož na ČSR straně tam prý byla mizerná silniční sít a hrozili by tam zácpy a obranci by věděli kudy němci musí útočit. A zadruhé, že na Rakouské straně v na potřebném místě vedla jen jedna železnice.

Nejsem bunkrolog, ale mám zato, že i na jihu na hranicích s Rakouskem se stavěli nějaké bunkříky.Lepší než nic.

Tuším, že na www.vojenstvikvalitně jsem četl, že ČSR armáda nepožadoval bunkry po celé hranici, ale jen na těch exponovaných místech . Stavět se to prý pak začlo leckde.Z politických důvodů, aby se lidem dala práce a posílila se morálka národa.
Myslím, že se mělo invetsovat do tanků a dělostřelecva. Kdyby místo každého řopíku bylo dělo nebo tank tak by Němci brzo o své plechtanky přišli.
ČSR měla hrát o čas.To, že Němci jsou agresevní bylo jasný asi všem, ale neměli nazbrojeno tak hráli komedii. Kdyby ČSR dokázala odradit Němce až do roku 40,možná by pak spojenci změnili postoj .-). Myslím že masová výstavba bunkr byl velký omyl.Nakonec pak zůstali v Sutdetech a veškerá obrana byla pryč.Kdyby bylo 1500 lt35 a 1500 KPÚVm a 1000 AA děl, přemýšleli by Němci taky jinak.

Cassius Chaerea píše:Při srovnání slezkého opevnění, je jihomoravské opravdu velmi nedostačující.

Nevím co je na něm nedostatečného. Určitě je lepší, když je několik pásem řopíků krytých pohyblivým dělostřelectvem, zvláště když je zde tak špatný nástupní prostor pro útok. Ale zkrátka pro někoho je pořád Jižní Morava neopevněná a nejlepší místo na útok.
Doopravdy by bylo zajímavé, jak by to chtěli dobývat. Bohužel, na dobytí stačila nepotrestaná zrada Hodžovy vlády a prezidenta Beneše.


Zdroj

Navíc, když tak koukám do mapy tak velkou část jižní hranice bývalého Československa tvoří řeka. Nejdřív Dyje, potom Morava a Slovensko-Maďarská hranice je zase zčásti tvořena Dunajem a Ipeľem. Už to samo o sobě tvoří dost podstatnou překážku při postupu jednotek do vnitrozemí. A není nic lepšího pro útočníka, když se jeho právě vyloděné, nezformované jednotky dostanou do těžké kulometné palby. To se to potom útočí proti bunkrům a polním opevněním.

Budovať miesto ropíkov, zrubov a tvrzí tanky a delostrelectvo znie logicky, ale narazí na tri významné problémy:
1) problém údržby a zásobovania
2) problém zastarávania techniky
3) problém vycvičenosti obslúh

K tomu pristupujú ešte ďalšie dva problémy:
4) problém výrobných kapacít
5) problém finančných možností štátu (porovnanie cien bunkrov a techniky)

Nakoľko nie som dostatočne oboznámený s celou problematikou, celkom by ma zaujímali Vaše názory k týmto problémom.

Odkud vůbec nakupovalo prvorepublikové Československo ropu? Pokud si pamatuji, používala se u nás směs benzínu a lihu (dobrý kšeft pro agrárníky...). Napadá mě jedině Rumunsko nebo nákup někde z oblasti Íránu.
O nějakém produktovodu na naše území jsem nikde nečetl, zbývá tedy asi železnice, případně Dunaj a Labe.

Má někdo více informací?

asd1937 píše: Myslím, že se mělo invetsovat do tanků a dělostřelecva. Kdyby místo každého řopíku bylo dělo nebo tank tak by Němci brzo o své plechtanky přišli.

Dělo nebo tank místo každého řopíku zní sice hezky, ale při ceně tak 50 000 Kč za nevyzbrojený řopík a např. 385 125 Kč za 8cm kanon vz. 30 nebo 122 000 za KPÚV vz. 37M ...

Navíc kapacita zbrojovek měla nějaké limity a stavební firmy daly aspoň práci velkému množství lidí v době velké nezaměstnanosti.

Rosomak píše:

Cassius Chaerea píše:Při srovnání slezkého opevnění, je jihomoravské opravdu velmi nedostačující.

Nevím co je na něm nedostatečného. Určitě je lepší, když je několik pásem řopíků krytých pohyblivým dělostřelectvem, zvláště když je zde tak špatný nástupní prostor pro útok. Ale zkrátka pro někoho je pořád Jižní Morava neopevněná a nejlepší místo na útok.
Doopravdy by bylo zajímavé, jak by to chtěli dobývat. Bohužel, na dobytí stačila nepotrestaná zrada Hodžovy vlády a prezidenta Beneše.


Zdroj

Srovnej si slezské opevnění s jihomoravským. Vždyť tam mimo kulometných řopíků, nebyly skoro žádné těžké dělostřelecké posty. Ale chápu že někdo považuje řopík, za nepřekonatelnou obranu pro motorizované sbory.

Jasně, československé dělostřelectvo bylo zalezlé někde v kasárnách...
Slezké opevnění bylo tak silně vyzbrojeno proto, aby v tomto směru nemohl nastat neočekávaný průlom a zůstal hlavní železniční tah na Slovensko neohrožen.

Odkud vůbec nakupovalo prvorepublikové Československo ropu? Pokud si pamatuji, používala se u nás směs benzínu a lihu (dobrý kšeft pro agrárníky...). Napadá mě jedině Rumunsko nebo nákup někde z oblasti Íránu.
O nějakém produktovodu na naše území jsem nikde nečetl, zbývá tedy asi železnice, případně Dunaj a Labe.

Za 1. republiky sa vyťažilo len v Gbeloch cca 230 tis. ton ropy / cca 70% z celej ťažby v ČSR / z tade sa prepravovala do rafinérie v Pardubiciach. Ťažba ropy mala pre ČSR veľký význam, preto jej riadenie bolo presunuté až na ministerstvo. Nemám predstavu, či tento objem postačoval, ale určite to krylo, minimálne, dosť veľkú časť domácej spotreby.

Při srovnání slezkého opevnění, je jihomoravské opravdu velmi nedostačující.

Nejsem strateg, ale myslím si že když se nepodařilo Rudé armádě v dubnu 45 projít přes jižní Moravu kvůli Dýji (je pravda,že na jaře byla silně rozvodněná) a musela při útoku z Vídně na Brno použít směr Vídeň - Malacky - Hodonín, tak by útok přes Moravu pro Wehrmacht nebyl jednoduchý. A navíc, ja je napsáno v diskuzi na začátku, plánoval Hitler hlavní smě útoku přes Plzeň na Prahu.
O vybudování opevnění v oblasti severní Moravy a Opavska bylo rozhodnuto na základě analýzy z konce 20. let, kdy se předpokládal válečný konflikt mezi Německem a Polskem. V té době nemělo Německo územní požadavky na nově vzniklou ČR. Ty vyvstaly až kolem r. 1935, kdy se v Sudetech začali Němci hlásit k Říši. Možný útok přes j. Moravy byl zahrnut do strategických plánů obou štábu až po r. 1937. Pro Wehrmacht by to znamenalo značně časově zdlouhavé přeskupení sil před útokem. V Rakousku v oblasti Vídně měl Wehrmacht okolo 20 000 mužů, počty techniky neznám. Na to by naše velení reagovalo defenzivním rozložením sil této oblasti a hlavně dělostřelectva. Možná někde v archívu existují nějaké takové plány.