PALBA.CZ

Pokiaľ by sa niekto hlbšie zaujímal o balistiku, http://www.ada.ru/Guns/ballistic/index.htm je celkom dobrý link v ruštine. Rozobraná je hlavne vonkajšia balistika.

Keď sa na údaje pozrieš, zistíš, že rýchlosť vlastnej (stabilizujúcej) rotácie strely stúpla zhruba dva krát.

Z 3164 l/s na 5169 l/s.
Jinak dik za stranku, je dobra.

alibaba: Mimochodem, zajímáš se o balistiku (a munici) jen jako o koníček, nebo jsi byl postižen i odbornějším vzděláním?
A ještě nemáš nějaké údaje průběhu kanálku munice ráží 7.62 a 5.56 (5.45). Poslední dobou se o to více zajímám, bohužel mám někdy docela odlišné údaje a tak se snažím schromáždit toho co nejvíce.

alibaba: nahoře, ty dva snímky kanálů, jde jistě o výsledek M855 se střelou SS-109? Není to náhodou původní americká munice M193? Já žil v domění, že právě původní střela byla tak háklivá na rozpad.

To Dzin: Neco jsem spachal.
Dokonce i par let praxe ale ted je to spis hobby.
V UK byl problem najit praci v oboru. Planuju navrat k oboru ale momentalne neni vhodna doba.
Jinak veskerou literaturu mam v CR a SR jak uz jsem psal Alchymistovi takze momentalne pouze net.Kdyz najdu co by te mohlo zajimat tak poslu .

To Redboy:
Ten obr. nahore by mela byt SS109.
Ve stejnem zdroji byl i M193, tady je zobrazeni:



A tady je adresa zdroje, pokud mas zajem i o jine raze: http://www.firearmstactical.com/wound.htm

Díky, to mě překvapuje, já opravdu myslel, že střela SS-109 je stabilnější a na rozpad není tak háklivá, a z těch schemat vychází opačný výsledek. Navíc sem si na tom odkazu všim 5,45x39 a ten se nerozpad vůbec. I když to vidím poprvé, tak když vemu v úvahu větší délku k průměru a dutinu pod pláštěm v špičce střely, tak bych předpokládal horší vrozenou stabilitu a podobnou náchylnost k rozpadu.

díky, člověk se učí dokud nezdechne...

Ber to jen informativne. Pred delsi dobou jsem cetl o nejakych balistickych testech kde uvadeli kazdy jednotlivy vstrel. Mezi nekterymi tvary dutin a fragmentace byl dost markantni rozdil. Pritom se snazili zachovat podobne podminky.

Kuprikladu ten zapado-nemecky 7.62 NATO nahore se lip fragmentuje protoze je plast v driku silny jenom 0.5mm oproti 0.8mm US projektilu.

Zdroj: http://www.razoreye.net/mirror/ammo-ora ... Mirror.htm
ve starsi (tusim 90-leta) Strelecke revue bylo tusim i vyobrazeni dutiny po obou projektilech. Mimochedem v tomto zdroji je hodne info hlavne 5.56x45 takze stoji za zhlednuti.

alibaba: Já si to myslel, člověk kolegu pozná, ikdyž v mém případě spíše skorokolegu, protože já nic nespáchal.

Herdek, musím nějak načíst obrázky se mnou už zmiňovaného testu, protože tam průběh SS 109 je opravdu úplně jiný, velmi stabilní. Pokud to porovnám s tím, co jsi tu posílal (nebo co je zde http://www.razoreye.net/mirror/ammo-ora ... Mirror.htm
což je ale identické), tak začáteční přímá část má cca 20 cm. Protože SS-109 má být výrazně stabilnější, zrovna jsme to nedávno s kamarádem řešili.
Což mě přivádí k tomu, není onen rozdíl dán použitou zbraní pro nástřely? Je tam uvedeno z čeho střílely? Sice se tam píše, že je to náboj pro M16A2, takže asi z ní...

Jak jsem se poslední dobou probíral stránkami na inetu, tak jsem si opět připomněl, proč obvykle nemám rád internetové zdroje, většinou na něm chybí doplňující informace (neřikám u všech a vždy). To mi připomíná, když jsem se snažil některým lidem vysvětlit, že pokud Němci uváději nějaké tabulkové hodnoty pro své PT děla, potom je nemohu prostě vzít a porovnat s tabulkovými hodnotami třeba Rusů, protože oba používají jinou metodiku pro jejich zjištění. Takovéto zjednodušení je právě pro internet tipické.
Ale vysvětluj to lidem bez technického povědomí. No, trochu jsem odskočil k mému oblíbenému tématu (já byl vždy více na ty velkorážové a druhoválečné a proti-tankové), zcela nenápadně, kdyby se o tom třeba někdo chtěl pobavit, takže klidně popojedem zpět.

Ja pro zmenu "plavu" v delech , houfnicich,....
Ale pokud PT male raze tak se mi libi system Gerlich.
Skusim najit vic testu.

Dzin - určite sa nedá posudzovať len strelivo samé o sebe, vždy je potrebné skúšať systém strelivo + príslušná zbraň, prípadne strelivo + balistická hlaveň.

Na problém posudzovania prieraznosti PT zbraní som sa pred časom pýtal na válce, ale tam to zakapalo na ignorancii niektorých čitateľov.

Mozna bude nekoho zajimat tohle : http://www.tacticalshotgun.ca/ballistics_rifle.html

Systém Gerlich? Neznám, bylo by nějaké info?

Ale vysvětluj to lidem bez technického povědomí. No, trochu jsem odskočil k mému oblíbenému tématu (já byl vždy více na ty velkorážové a druhoválečné a proti-tankové), zcela nenápadně, kdyby se o tom třeba někdo chtěl pobavit, takže klidně popojedem zpět.

To to je všeobecne obľúbená téma, hlavne na fórach o WWII, sprav nový Topic a možno sa pár ľudí "chytí". Prieraznosť panciera a s tým súvisiacia jeho účinnosť / sklon, hrúbka, kvalita.. / na jednej strane a účinnosť PT diel / projektily, schopnosť penetrácie, presnosť ... / na strane druhej, je často nosná téma o pozemných zbraniach z WWII. Síce neviem či do tých PT diel radíš len delá PT, alebo aj „samochodky“ príp. tankové delá ?

To by ode mne vyžadovalo větší angažovanost.
Samo i samochodky, proto jsem proti-tankové oddělil pomlčkou.

Taky bych byl rad kdyby ses podelil o informace.

Systém Gerlich? Neznám, bylo by nějaké info?

V podstate hlaven je zakoncena kuzelem ktery zmensi razi.(pro vnitrni balistiku je vhodnejsi vetsi pricny prurez a pro vnejsi zase mensi)
Skusim neco poskladat o PT puskach systemu Gerlich a pak to se vlozim.
Tady je neco o PT kanonech (ber s rezervou-je to wiki) :
http://en.wikipedia.org/wiki/2.8_cm_sPzB_41

Som tiež za, zopár tabuliek i konkrétnych výkresov nábojov by sa našlo.

2,8/2cm sPzB-41 je najťažšia protitanková puška (Schwere Panzerbüchse - ťažká protitanková puška) alebo najľahší protitankový kanón.

alibaba píše:Strelam "dum-dum" se rikalo poloplastovym strelam raze .303 vyrabenych v tovarne ve meste Dum Dum v Indii (odtud nazev).Originalni Dum-dumy byli pouzivane jen v letech 1897-1898.
V roce 1899 na zaklade Haagske konvence byli zakazane (pro vojenske pechotni zbrane) strely, ktere nejsou scela pokryte plastem nebo se rozsiruji anebo se jinak deformuji.
Poloplastove strely se dnes bezne pouzivaji pro lov a v kratkych zbranich (vyjma vojenskych).
Policie ji napriklad muze pouzivat (a nektere "zapadni" zbory ji pouzivaji) jelikoz Haagska konvence se vztahuje na vojenskou munici.
U nas je tento typ munice povolen jen pro lov a sportovni strelbu.

Jen bych si dovolil opravit malou chybku, kterou jsem na internetu už viděl vícekráte. Název DumDum z žádnou muničkou nesouvisí. Dum Dum byla Indická vesnice u Kalkaty (dnes je tam Kalkatské letiště) kde Britové poprvé použili tento typ munice proti revoltujícím Indům. Vzhledem k tomu že v Indii tenkrát žádný průmysl nebyl odhadoval bych že střelivo bylo dovezeno z Británie.

Název DumDum z žádnou muničkou nesouvisí. Dum Dum byla Indická vesnice u Kalkaty (dnes je tam Kalkatské letiště) kde Britové poprvé použili tento typ munice proti revoltujícím Indům.

Musim Te opravit, v mestecku(v angl. literature) Dum Dum nedaleko Kalkaty byla opravdu municka. Mela znaceni "NI, SI , DI , DFI", najdes ji na strance se znacenim vyrobcu .303 British: http://users.swing.be/sw017995/303.htm
Problem je casto s prekladem protoze "arsenal" je jak sklad tak i municka. Ale jasny je preklad slova "manufacture".
Priklad i "vzorek" teto municky :