K operaci TET. Ano, nevím jestli chcete vymýšlet něco nového. Budeme rozlišovat časová období, ju

Vietkong nebyl zničen, ale na čas určitě vyčerpán a ztráty utrpěl poměrně velké. Takže „blátošlapové“ vojensky vyhráli, ale politicky to bylo horší. Zde je tak trochu rozdíl oproti Jižní Koreji. Z jižního Vietnamu si USA zřejmě nechtělo udělat svojí další základnu v Asii, resp. ne za velkých obětí. Také nenašli v zemi nějakou radikální sílu, o kterou by se mohli opřít a udělala „pořádek“ za ně.
Co píše Michan...
Po prvním šoku „Ofenzívy Tet“ jsou okamžitě po celém jižním Vietnamu zmobilizované americké a jihovietnamské jednotky (RVN dokonce povolá dalších 65 000 nováčků do armády). Začínají těžké týdny trvající boje o města a vesnice.
Ukáže se i nový prvek. Ve „Válce o města“ se náhle ukazuje, že po počáteční panice, dobře bojuje i ARVN. V hlavním městě Saigonu zaženou vojáci USA a ARVN „komunisty“ do husté spleti uliček v čínské čtvrti Cholon. Neustále na Vietcong útočí vrtulníky a pozemní jednotky. Vrtulníky svou palbou v Saigonu srovnají se zemí celé ulice.
Po několika dnech prudkých bojů, za těžkých ztrát, ustupují zbytky FNO a VLA ze všech měst a správních středisek.
Otřesná je bilance „Ofenzivy Tet“ i jinak, 25 000 civilistů bylo zraněno a více jak 14 000 jich bylo zabito (jen v Saigonu 6 000). Zničeno bylo ohromné množství budov a 670 000 lidí bylo bez střechy nad hlavou. Mnoho lidí skončilo v táborech, nebo v chudinských čtvrtích.
U amerických vojáků se během „Ofenzivy Tet“ uvolnila nahromaděná frustrace z nečekaného a stálého nebezpečí a ztrát. Sem patří v březnu 1968 otřesné události ve vesnici My Lai, kde jednotka pod velením poručíka Williama Calleyho, nejprve znásilní ženy a pak postřílí 200 lidí a dětí této vesnice. Vesnici My Lai pak vypálí do základů.
Pro FNO je „Ofenzíva Tet“ vojenskou porážkou a vedení VDR i FNO je velice zklamáno, neboť nedošlo (jen trochu v Hue) k povstání obyvatelstva ve městech. Většina lidí zaujala neutrální postoj k bojům, kterým se snažila vyhnout.
Ztráty FNO jsou obrovské a pohybují se mezi 40 000 až 50 000 mrtvých. Následky nejhůře postihnou FNO na venkově. FNO zde již není dostatečně silná a tak tam relativně snadno proniká armáda USA a ARVN. FNO tak na venkově ztrácí politický a hospodářský vliv a nemá odkud rekrutovat nové vojáky.
Po roce 1968 přestává být FNO rozhodující vojenskou silou v jižním Vietnamu a vedení války přebírá VLA s jejím komunistickým velením ve VDR.
I když z vojenského hlediska utrpí FNO těžkou porážku, znamená tato porážka novou politickou ofenzivu.
Generál Giap a politbyro Lao Dongu v roce 1973 již mělo zkušenosti z „Ofenzívy Tet“ i z „Vánoční ofenzívy“. Všechny tyto bitvy je stáli mnoho mrtvých. Po zhodnocení své vojenské situace se Hanoj vrací nejprve k defenzivní taktice. VLA/LOA ví, že ofenzivní síla ARVN je nyní na začátku roku 1973 mohutná a v případě jejího útoku se musí pružně stahovat a těžké boje by zastavovala jen s ohromným vypětím. Začne tedy trochu jinak.
Zkratky:
VDR - Demokratická republika Vietnam, stát na severu.
VLA - Severovietnamská lidová armáda
FNO - Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu, česky Vietkong
ARVN - (Army of the Republic of Vietnam), armáda jižního Vietnamu