PALBA.CZ

Vcelku solidní dokument o letounu Bell P-39 ve službách VVS. Objevil jsem některé chybičky v textu komentáře, ale na celkové hodnotě to neubralo.

S rudou hvězdou na trupu – Bell P-39/63 - doplnění

Rozhovor s N. Golodnikovem. P-39 Airacobra a Jaky

Kdy jste s Cobrou začal? Na jaké typy Cobry jste byl vycvičen? Měli jste dvoumístné?
N.G. My a dvoumístné! Ne, dvoumístné jsme neměli! Naše letadla přišla ve velkých bednách. Na Cobře jsem začal pracovat v listopadu 1942. První Cobry jsme dostali z Moskvy, v kontejnerech. Sestavili jsme je a pak jsme se na nich školili. Byly to P-39Q, snad typy 1 a -2, z britské objednávky. [Zřejmě by to měla být Aircobra I - pozn. red.] Měly na sobě žlutou kamuflážní barvu pro severní Afriku. Tvrdě jsme trénovali. Měli jsme instruktory a různé typy písemných materiálů. Přechod probíhal rychle, za pět nebo šest dní.
Později nám Cobry převáželi trajektem nebo jsme si je vyzvedávali v Krasnojarsku. Jednalo se o typy Q-5, -10, -25, -30 a Q-35. Tato letadla byla vyrobena speciálně pro SSSR. Zbývající období války jsme bojovali pouze v modelech Q.

Líbila se vám Kobra?
N.G. Líbily se nám. Zejména Q-5. To byla nejlepší stíhačka ze všech tří, ve kterých jsem bojoval. Z Cobry byla nejlehčí.

Pozn. Rusové své P-39 silně upravovali, např. odebrali pancíř, někdy křídelní zbraně, či radiostanici - výsledkem byla vysoká úspora hmotnosti. Mohli si to dovolit, protože motor za pilotem poskytoval jakousi ochranu. V „prázdné“ přídi mohla být soustředěna hlavňová výzbroj.


Nikolaji Gerasimoviči, jak se vám líbil kokpit?
N.G. Po P-40 se mi zdál poněkud těsný, ale byl velmi pohodlný. Viditelnost z kabiny byla vynikající. Přístrojová deska byla velmi ergonomická, s celým souborem přístrojů až po umělý horizont a radiokompas. Měla dokonce i odlehčovací trubici ve tvaru trychtýře. Pokud jste se chtěli vymočit, vytáhli jste trubku zpod sedadla a šli na to.

Zdroj: https://lend-lease.net/articles-en/conv ... -and-yaks/

Když už to Lord dal i sem, tak rovněž doplňuji odkaz na originál rozhovoru v ruštině (překlad do angličtiny není v některých případech zcela přesný)
V této části je zajímavé jeho porovnání kanónů

A.C. Nikolaji Gerasimoviči, pokud porovnáme 20mm kanóny - „Hispano-Suizu“ a ŠVAK - který z nich je podle vás lepší?

N.G. Náš. Nepochybně. ŠVAK byl řádově dvakrát spolehlivější. Hispano vyžadovalo neuvěřitelnou kvalitu údržby. Sebemenší prašnost, hustší mazivo nebo jiná maličkost, a to je vše - selhání. Velmi nespolehlivý.
Balistika naší zbraně byla navíc lepší. Náš kanón poskytoval plošší trajektorii palby, což při míření znamená hodně. Například zaměřovač na „jacích“ nebyl ani potřeba, trasa střel byla téměř rovná, srovnej se a střílej, kam čumák míří, tam střely dopadají.
Náš ŠVAK měl vyšší kadenci.
Co se týká účinku granátů, tyto zbraně byly přibližně stejné, žádný viditelný rozdíl tam nebyl.

Zajímavé je to proto, že dle technických údajů měl granát z HS.404 vyšší úsťovou rychlost = chtělo by se předpokládat, že i trajektorie střely bude plošší. Nicméně granát HS.404 byl o 30% těžší, což bude příčinou jeho horší trajektorie.

Lorde, odkud je tato poznámka?

Pozn. Rusové své P-39 silně upravovali, např. odebrali pancíř, někdy křídelní zbraně, či radiostanici - výsledkem byla vysoká úspora hmotnosti. Mohli si to dovolit, protože motor za pilotem poskytoval jakousi ochranu. V „prázdné“ přídi mohla být soustředěna hlavňová výzbroj.

Nedává totiž mi moc smysl ("prázdná příď" ... tu měly všechny Kobry, protože tam neměly motor) a v případě "odebírání radiostanice" ne přímo lživá ... naopak, radiostanice Kober byla považována v SSSR za jednu z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší), které byly. Navíc sundat ji "kvůli úspoře hmotnosti" by byla naprostá pitomost.

Co se zbytku týče, pak:
- ano, křídelní kulomety byly často odstraňovány, protože P-39 měla i tak dost silnou výzbroj a zbraně v křídlech (tj. mimo osu letounu) nebyly v SSSR považovány za efektivní;
- je pravdou, že piloti P-39 v SSSR si "ochranu motorem" zezadu pochvalovali. Nikdy jsem ale neslyšel, že by odstraňovali pancéřovou ochranu hrudi (pancíř) či ochranu hlavy (pancéřové sklo později pancíř). Nebylo tím myšleno odstranění pancéřování olejové nádrže ... viz schéma ?

Skeptiku, k odlehčování kobry, je to z více zdrojů, píše o tom i Sapík v úvodním článku. Prázdná příď, jasně vím, že tam nebyl motor, a mohla tam být tedy výzbroj, tak je to myšleno. Radiostanice a pisoár viz text od Sapika.

Vrátím se ale k testů v NII VSS. Asi největším problémem P-39 se ukázal přechod letounu do ploché vývrtky, byl o tom dokonce natočen v NII instruktážní film „vývrtka letadla Airacobra“.
Tento problém se vyřešil pozdější montáží silnějších motorů Allison a odlehčením letounu o 300-400 kg.

Je sejmuto zadní pancéřování za pilotem, zbraně v gondolách pod křídly a bylo demontováno některé přístrojové vybavení, například jedna radiostanice a pisoár.

... naopak, radiostanice Kober byla považována v SSSR za jednu z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší), které byly. Navíc sundat ji "kvůli úspoře hmotnosti" by byla naprostá pitomost.

Lord píše:Skeptiku, k odlehčování kobry, je to z více zdrojů, píše o tom i Sapík v úvodním článku.

Je sejmuto zadní pancéřování za pilotem, zbraně v gondolách pod křídly a bylo demontováno některé přístrojové vybavení, například jedna radiostanice a pisoár.

Tak toto to myslím vysvětluje. V úvodním článku je to trochu popleteno.

P-39 nikdy neměly DVĚ radiostanice. Ta druhá "radiostanice" byl evidentně systém IFF, který naopak Kobry měly, a který byl v SSSR jako zbytečný skutečně demontován ... nebyl k ničemu, když nebyla pozemní infrastruktura.

Stejně tak "zadním pancéřováním" evidentně není myšleno pancéřování chránící pilota zezadu (to bylo v těžišti a tudíž by při zlepšení vlastností při vývrtce nepomohlo), ale s největší pravděpodobností o uvedené pancéřování olejové nádrže, které v ocase skutečně bylo.

Rovněž křídelní zbraně (ať už ty přímo v křídlech nebo gondolách) nebyly demontovány kvůli zlepšení vlažností Kobry ve vývrtce (tomu by moc nepomohly, když byly fakticky v těžišti), ale kvůli jejich zbytečnosti a neúčinnosti ("nosová" výzbroj plně postačovala).

A úsměvné nakonec. Demontáž pisoáru odlehčení P-39 moc nepomohla - vyčůrání se pilota odlehčilo Kobru víc

Je to možný ... když to máš nastudované, hádat se nebudu.
S deskou napsal "za pilotem", a ne motorem, ale v podstatě jí spíše dali pryč v ocasu, jak uvádíš. Že by se zbavovali radiostanice mi bylo divné, protože tak činili snad jen samurajové, když neměli náhradní díly a špatnou údržbu. Dvě radiostanice měli jen někteří velitelé. Když Boris Safonov začal létat v Tomahawku, nechal si nainstalovat vysílačku Hurricanu, protože polovina jeho pluku stále létala na Hurricanech, které měly UHF vysílačky. Takže létal se dvěma vysílačkami.

Skeptik píše: Stejně tak "zadním pancéřováním" evidentně není myšleno pancéřování chránící pilota zezadu (to bylo v těžišti a tudíž by při zlepšení vlastností při vývrtce nepomohlo), ale s největší pravděpodobností o uvedené pancéřování olejové nádrže, které v ocase skutečně bylo.

Pokud vím, tak tohle souviselo s demontáží nikoli pancíře zad, ale ramen a hlavy. A redukce byla pravděpodobně dělána spíše kvůli zlepšení viditelnosti, než kvůli odlehčení letounu. Na schématu je to označené číslem 15.

Hans
Krásné schéma. Neměl jsem. Díky

Ale Sapík tam uvádí, že demontáž měla proběhnout kvůli snížení nebezpečí pádu do ploché vývrtky (zásadní problém prvních P-39).
Tomu by demontáž 12-ti kilového pancíře v těžišti moc nepomohla.
Demontáž 29-ti kilového pancíře v ocasu letounu ale ano. Dost.
Takže myslím, že se bavíme o číslu 16.

Co jsem viděl, tak toho za hlavou se zbavovali určitě (nechávali jen pancéřové sklo). Nemyslím, že by to bylo kvůli snaze řešit stabilitu stroje, ale kvůli výhledu. U toho zadního trupového pancíře nevím. Ten na stabilitu vliv mít mohl, ale jestli se dával pryč, netuším. To není z fotek vidět .

Jo, ty myslíš ten límec kolem skla?
Tak to jo, to jsem nepochopil

Při nouzovém přistání se mohlo stát, že motor projel do kokpitu. Takže nějaká deska za pilotem by ho možná mohla trošku ochránit a zvýšit tuhost, ale to je vtip Jestli si nějaký kusy montovali z kontejnerů, tak tam něco ani nemuseli rovnou dávat.

Lord píše:Při nouzovém přistání se mohlo stát, že motor projel do kokpitu. Takže nějaká deska za pilotem by ho možná mohla trošku ochránit a zvýšit tuhost, ale to je vtip Jestli si nějaký kusy montovali z kontejnerů, tak tam něco ani nemuseli rovnou dávat.

To znamená, že přistávali ocasem napřed?

gogo74
Airacobra měla motor za pilotem a vrtule na přídi byla poháněna dlouhou hřídelí.

Nechceš ten dotaz smáznout, já smažu toto

Vím, že měla motor za pilotem. Jen mně není jasné jak může při nouzovém přistání projet motor do kokpitu?

Je to cca tunová hmota, která se dost často při tvrdém přistání utrhla ze svého lože. A to bez ohledu na to, jestli byla před, či za kokpitem.

Ono to zase tak jednoduchý není.
Na rozdíl od motorů vpředu byl motor uložený v prostorových trupových nosnících, ne jenom letmo na čtyřech trubičkách, nebo dvou lisovaných výložníků, jako motory vpředu.
Takže síly nutné k utržení motoru byly sakra větší.
Bylo to nutné k omezení torzních kmitů kombinace vrtule/dlouhá dělená hřídel/motor.

Zemakt píše:Je to cca tunová hmota, která se dost často při tvrdém přistání utrhla ze svého lože. A to bez ohledu na to, jestli byla před, či za kokpitem.

Chápu, že když je motor před kokpitem (dopředná síla), tak může způsobit devastaci kokpitu. Motor za kokpitem ničící zadní část taktéž, ale jak dokáže při setrvačném pohybu (není to pevný bod) ničit kokpit před ním nechápu.

Utržení motoru je asi myšleno k raným verzím, či k XP-39. Pozdější verze to už měly ošetřené a nosníky za pilotem jsou poměrně robustní. Někde jsem četl, že se to mohlo stát.

Pro zajímavost ... motor se neutrhl, ale jsou vidět detaily konstrukce.
Fotky vraku Bell P-39 Airacobra z druhé světové války byly vytaženy z Černého moře. Letadlo bylo vytaženo z vody v zátoce Kalamita u obce Novofjodorovka na Krymu v rámci společné expedice Ruské geografické společnosti a ruského ministerstva obrany. Letoun vstoupil do služby u Černomořské flotily v roce 1943, ale již o rok později byl nucen přistát na vodě kvůli technické závadě během cvičného letu.

https://www.dailymail.co.uk/news/articl ... k-Sea.html

(není to pevný bod)

Myšleno ve vztahu k nepříliš vydařenému nouzovému přistání. Ne vždy, a ne všude se nacházela plocha podobná "greenu". Takže, trochu větší pangejt, zídka oddělující pole, pařez, začátek lesa. Je x možností, kdy nouzák smrdí průserem. A kdy se z nenadání ten pevný bod objeví.

Lord píše:Při nouzovém přistání se mohlo stát, že motor projel do kokpitu. Takže nějaká deska za pilotem by ho možná mohla trošku ochránit a zvýšit tuhost, ale to je vtip Jestli si nějaký kusy montovali z kontejnerů, tak tam něco ani nemuseli rovnou dávat.

Tohle byl jeden z důvodů (tedy možnost takové havárie, zvl. s kombinaci s bržděním hákem a lany), proč letadlo nebylo v USA přijato jako palubní letadlo.
Ovšem popravdě řečeno nevím o jediném případu, kdy by bylo zdokumentováno, že k podobnému utržení motoru z jeho lože, a posunu směrem dopředu, až do kabiny (ke kabině) došlo...