PALBA.CZ

Zájem je jedna věc, realita druhá.
Prostě zde byl rozhodující britský pohled.
Bezpečnost přepravy ve Středomoří.
Ale zpět k těm úzkým pásům.
Ony italské stroje byly koncipovány na úzké cesty, ne na široké pouštní pláně.
Tedy podmínky Balkánu. Kámen a úzké cesty. Nehledě na to, že cestní podmínky v samotné Itálii byly stejné.
Stačí si přečíst, jaké měli problémy Němci se svými stroji na Apeninském poloostrově.

Mirek58 píše:

Taliansko by to nedokázalo, na to že v púšti pracovali od roku 1911 boli až neskutočne nepripravený. Prachové filtre napríklad.

Jenomže nikdo nepředpokládal, že budou válčit v poušti.
S Brity byli kámoši a nepřítel byl na druhým břehu Jadranu.
Holt situace se vyvinula trošku rychle a překvapivě.

To bych tak jistě netvrdil. Britové jejich spojenci zase tak moc nebyli. Je fakt, že hlavním rivalem na africkém kontinentů pro Italy byla Francie, ale od útoku na Habeš (Etiopie), se prudce zhoršilo vzájemné vztahy i s Velkou Británii. Hrozba, že jejich nové kolonie budou napadené jak Francií, tak Británií, zde byly docela velké a oprávněně. Italové ale pro zajištěních svých afrických kolonií mnoho neudělali i z finančních důvodů, neboť je válka s Habeší téměř zruinovala. I proto byla například vyhlášená celonárodní sbírka "Zlato pro otčinu", kdy se darovali snubní prsteny na úhradu válečných výloh. Příkladem jim šel i královský pár.

Ale zpět k těm úzkým pásům.

Germáni v Africe také měli úzké pásy a nezaznamenal jsem na to nějakou fatální stížnost.

Šířka u BT byla 26 cm u nejběžnějšího německého Pz.III 36 cm. Protože délka obou byla podobná, znamenalo to, že při stejném měrném tlaku na půdu, mohl být PzIII těžší a tedy s výkonějším kanonem nebo silnějším pancíře. Právě ta šířka pásu omezovala krom dalších věcí celou konstrukci. Navíc ono tak propagované odpružení Christie mělo nevýhodu v tom, že zabíralo místo směrem dovnitř tanku (to i v T-34 nebo třeba Crusaderu) a ztěžovalo zvyšování průměru věnce věže, což je zase důležité pro zvyšování ráže kanonu. A protože celková šířka tanku je dána (kvůli přepravě po železnici) je to celé docela problém skloubit. Tanky BT byly v podstatě na konci svých možností a muselo se sáhnout k zcela zásadnímu překonstruování, jehož výsledkem pak byl T-34, který se liší skoro ve všem, zdědil jen odpružení a motor posledních verzí BT-7. BT v době Africké kampaně opravdu nebyl vhodný typ k okopírování.

Je fakt, že hlavním rivalem na africkém kontinentů pro Italy byla Francie

Jenomže tahle rivalita se vyřešila návštěvou Lavala v Římě, jak píše W.Churchil ve svém 1. díle 2.sv válka

Ano, ale zapojením Itálie do války v červnu 1940 proti Francii a Velké Británii se nepřátelství opět obnovilo.
Úzké pásy bych pak zase jako extra velký problém neviděl. Ty stroje co měli Italové, neměli zase kdoví jak velkou hmotnost a měrný tlak na půdu tak nebyl až tak špatný. Jako větší problém bych prostě viděl nedostatek strojů na daném bojišti a omezenou možnost jak jejich bojovou hodnotu zvyšovat.

Hm, nedostatek strojů na bojišti a jejich kvalita.
On jich byl dostatek v řádech stovek strojů všech možných kategorií.
Jenže ty byly bohužel určeny především pro jinou dobu a jiné prostředí, jak jsem psal. Asi jako kvanta sovětských T 26. Ty také patřily do jiné doby, ne do roku 1941.
A podle mě nikdo nepočítal s vážnými válečnými akcemi v poušti. Teda, mimo nějakých "proti kmenových" operací.
Konflikt se měl řešit jinde, na ev pevnině. Tam Itálie měla bolavou patu.

Ono u BT nešlo jen o šířku pásu, problémů bylo víc, třeba i to, že články byly konstrukce jako na FT 17, tedy poměrně dlouhé v poměru k šířce, takže se podstatně více opotřebili, pokud to bylo použito jak to američan vymyslel, tedy že se jezdilo hlavně po kolech a pásy se nasadili až na akci v terénu, moc to asi nevadilo, ovšem pokud BT měl fungovat především na pásech šly pásy dost rychle do háje. Navíc protože pás nasazovala posádka, tedy 3 lidi, nemohl být moc masivní, aby ho dokázali dostat na blatníky kde se vozil a zase dolů, pak ho pospojovat a natáhnout. Velká rychlost byla hlavní výhodou, ale v terénu BT moc úspěšný nebyl. Navíc Sověti se až hystericky drželi předlohy (třeba i u T-26 je řidič "po anglicku" tedy na pravé straně), snad se obávali postihu v případě změny a nezdaru. U Christie/BT se vlastně za celou dobu měnila jen věž a až v samém závěru u BT-7M se změnil motor. A i ten motor byl vlastně stejný jako u amerického vzoru (koupili dva jeden bez věže). Přes různou propagandu a mnohatisícové série nebyl BT nějak moc povedený tank a měl řadu problémů (některé pak zdědil i T-34).
Italové si vzali za vzor Vickers 6 ton, a pojali ho po svém, vyšel jim pak lepší tank než klony BT. Ostatně pokusy s Christie dělali i Poláci a další státy a obvykle bez úspěchu. Pouze Britové a Sověti (ti po zrušení BT) z něj použili jen odpružení a zbytek bez možnosti jet po kolech pak udělali zcela jinak. Britská řada končila Cromwelwm a dál nepokračovala. Sovětská dala jen T-34 v několika verzích a opět nepokračovala. Prostě i to odpružení mělo hodně problémů byť se často vychvaluje (myslím, že neprávem).

Mirku, vždyť Italové měli v Africe poměrně rozsáhlé kolonie, kde neustále museli potlačovat vzpoury atd. Stačí se podívat na Italské Somálsko, Eritreu, Etiopii i Libyii, kterou definitivně ovládali až v roce 1935 po dobytí oázy Kufra. Bránit své kolonie proti vnitřnímu i vnějšímu nepříteli tak potřebovali. A tudíž i potřebné obrněné prostředky.

Navíc Sověti se až hystericky drželi předlohy

Ale jen zkus odhadnout, kolik konstrukční práce by znamenalo přesadit řidiče na levou stranu.
Překreslit, přepočítat celé převodové a rozvodové ústrojí.
Tedy náklady a čas.

Edit:
Jistě že měli a stejně jako britové, proti jezdcům na koních s předovkami stačily tančíky, nebo OA.
Pochybuji, že někdo plánoval v poušti manévry tankových armád.
S tímhle nápadem vlastně přišel Adolf svou směrnicí č16?
- Roztáhnout Britské síly do šířky -

Práce to byla minimální, stačilo plán zrcadlově převrátit. Ale podobně jako jinde i zde na to bylo spousta času, výroba běžela od roku 1931, tedy v době kdy ještě válka nehrozila.

Mirek58 píše:Edit:
Jistě že měli a stejně jako britové, proti jezdcům na koních s předovkami stačily tančíky, nebo OA.
Pochybuji, že někdo plánoval v poušti manévry tankových armád.
S tímhle nápadem vlastně přišel Adolf svou směrnicí č16?
- Roztáhnout Britské síly do šířky -

Mirku, tak jak byl do určité míry čitelný Hitler se svým Main Kampf, tak podobným způsobem byl čitelný i Mussolini se svou snahou obnovit moc římské říše. A bylo jasné, že bez moderní armády to nelze. Proto také italské námořnictvo mocně posilovalo a obdobným způsobem i letectvo a pozemní jednotky. Jenomže kromě námořnictva to vypadalo, jako když Italové zamrzli s další technikou v čase. Neúměrně dlouhé vývoje, a pomalé náběhy sériové výroby. Proto nedostatečné množství i obrněné techniky v časech, kdy se Italové rozhodli expandovat. A i z toho důvodu žádali pomoc svého německého spojence, nebo hledali licenční výrobu ze zahraničí atd.

Jistě, čitelní byli všichni hráči v kole.
A někteří neuvěřitelně otevření, žádné diplomatické řeči.
Např:
7.7.1939 sdělil Mussolini britskému vyslanci -
Řekněte Chamberlainovi, že jestli bude Anglie ochotna bojovat za Polsko, Itálie se chopí zbraní na straně svého spojence, Německa