Jenom doplněk k celému článku, jedná se o vzpomínky Lt. Col Davida Eshela, který napsal článek o této válce a hlavně o použití tanků Merkava.
Bitva o Wadi Saluki
Tato bitva byla vnesena do historie jako nejzuřivější bitva této války. Na jedné straně byla
401.obrněná brigáda a pěší brigáda „Nahal“ a samozřejmě na druhé straně, bojovníci Hezbolláhu.
Bitva se odehrála těsně před uzavřením příměří, takže většina vojenských expertů nechápala proč k ní došlo. Času udělat jí dřív, bylo víc než dost, ale......
Vojáci obrněné brigády čekali na rozkaz k útoku pomalu celý týden. Jejich úkolem bylo dostat se k řece Litani. Když rozkaz přišel, byl vzápětí zrušen a to se stalo dvakrát než do třetice přišel rozkaz k útoku.
Toto vydávání a rušení rozkazů bylo známkou politické i vojenské nerozhodnosti Izraelského vedení.

Mk 2b
Bojovat v tomto prostoru znamená že jednotky musí útočit do strmého kopce a jsou vystaveny PALBĚ z obou stran. Ke snížení tohoto rizika byla vyslána pěší brigáda „Nahal“, aby obsadila vesnice Andouriya a Farun.
Rozkaz k útoku přišel 11.srpna okolo 17.00hod. To už se ale stále více ozývaly hlasy proti jakékoliv akci, když se vědělo že příměří vstoupí v platnost 14.8. Rozkaz byl však potvrzen a tanky vyrazily do útoku ve 20.00hod. Jenže kvůli těm dvěma předešlým nácvikům, Hezbolláh věděl o každém kroku, který brigáda udělala a udělá po obdržení rozkazu a hlavně to že budou muset při útoku zdolávat kopec. Díky již zmíněné znalosti terénu, Hezbolláh přesně věděl kudy tanky musí jet a tam soustředili největší množství
PTŘS AT-14 Kornet, které rozmístili do předem vybraných a připravených palebných pozic.
K tomuto boji vedla půl roku dlouhá cesta přípravy bojovníků IHO. Začala po 22.listopadu 2005, kdy se pokusili zaútočit na vojáky IDF u vesnice al-Ghajar, a kde podle hlášení gen. Udi Adama, Hezbolláh použil všechny PT zbraně co měl k dispozici. Jeho tanky dostaly každý minimálně 7 zasáhů, z nichž žádný nepronikl do vnitřního prostoru tanku a všechny posádky vyvázly se zdravou kůží. Po tomto boji se Hezbolláh obrátil na Iránské kolegy, kteří byli ve výcvikovém táboře v údolí Beka‘a v Libanonu a ty pečlivě zkoumali video o průběhu bitvu a snažili se najít slabé místo na Merkavě kudy by se AT-14 Kornet a RPG 29V (kterou chtěli poprvé použít právě proti Merkavám 4) mohly dostat dovnitř.
Ke zdolání tohoto wadi byl určen jeden prapor. Jakmile se tanky pohnuly ze svých pozic spustili na ně příslušníci IHO palbu. První tanky z čelní roty ihned dostaly zásah AT 14 a tank velitele roty byl vyřazen a on sám byl těžce raněn. To bylo poprvé kdy byly tanky Merkava 4 vystaveny palbě z Kornetů. Zbytek roty se snažil dostat k zasaženým tankům a škrabaly se do kopce, který by jiné tanky nevyjely. Při jejich postupu směrěm nahoru se kolem nich rozpoutalo peklo na zemi. Bojovníci IHO pálili raketu za raketou ze svých palebných pozic, které byly vybrány s ohledem na možný zasáh nejslabšího místa tanku. Velitelé tanků zmateně volali palebnou a leteckou podporu, ale kvůli rozmístění pěšáků z brigády „Nahal“ v okolí tanků se jim jí nedostalo. A tak se tankisti při svém výstupu museli bránit sami až do doby, než se dostali na vrchol a odtud zahájili útok na palebné pozice Hezbolláhu. Když se toto podařilo, velitel brigády ke svému překvapení zjistil, že má pouze 4 mrtvé. Raněných bylo víc, ale většina lehce. Později při svém vyhodnocení bitvy napsal: „
Toto byl triumf tanků Merkava 4. Mít tanky starších generací bez vybavení jako má Merkava 4, měl bych 50 mrtvých!“ Ze všech 24 tanků bylo 11 zasaženo.
V průběhu bitvy se odehrály dvě zajímavé epizody. V první z nich, byl jeden tank zasažen Kornetem do zadní části věže, kde jsou vezeny náboje do kanónu. Ty ihned začaly hořet, ale protipožární systém je uhasil. Tento požár zranil dva příslušníky osádky. Ti byli evakuováni, doplněni ze záloh a tank pokračoval v boji. Druhý tank dostal náhodou zásah do kanónu. Podařilo se mu odjet zpět na hranice k servisákům a ty mu kanón během několika hodin vyměnili a poslali zpátky do bitvy. K tomuto výroku není třeba překlad: "
The army wanted to show that it could conquer ground,"prohlásil nejmenovaný důstojník.
"They wanted to prove that they were capable of doing it." Bitva skončila 13.srpna v ranních hodinách dobytím tohoto kopce a již v odpoledních hodinách přišel rozkaz ke stažení?!
Teď o použití tanků Merkava v Libanonu roku 2006
V této válce došlo k nasazení těchto typů tanku Merkava – Mk 4, Mk 2(záložními jednotkami), Mk 2D(se šikmou věží) a Mk3 Baz.
Ke konci bojů byl velitel tankových vojsk brigádní generál Halutzi Rodoi požádán, aby vyhodnotil odolnost tanků v boji s PTŘS v této válce s důrazem na výsledky použití Mk4, která byla poprvé bojově nasazena v boji.

Mk 2d
Generál Rodoi musel konstatovat, že Merkava dokázala že je velmi odolný tank i při zásahu a proražení pancíře. IDF nasadilo do války několik set tanků z nichž 10 procent dostalo zásah z různých druhů zbraní. Méně než polovina zásahů pronikla pancířem. Kdyby tanky byly „normální“ koncepce, tak by většina z nich i s osádkami byla odepsána. Na základě výpovědi velitele tankové brigády, jehož brigáda nesla hlavní tíhu bojů v této bitvě, že z několika stovek raket, které byly vypáleny na jeho tanky pouze 18 bylo vážně poškozeno a z těchto jenom 5-6 bylo probito. A jenom dva tanky byly ztraceny, když najely na super-velké IED.
Jak známo věž Merkavy je vybavena speciálním pancířem, který znemožňuje průnik žhavých střepin vytvořených pronikajícím tloukem z usměrněné nálože PTŘS do vnitřního prostoru tanku. Všechny typy Merkav mají munici uloženou ve speciálním oheň zpomalujícím pouzdře, aby nedošlo k sekundárnímu výbuchu této munice. Dále jsou tanky vybaveny rychlým protipožárním zařízením, které má stejný úkol – zabránit sekundární explozi. Díky těmto opatřením jenom několik tanků podlehlo plamenům po zásahu muničního prostoru ale i tak nedošlo k vážnějším popáleninám osádek.
Merkavy vybavené přídavným pancéřováním LIC (víc na
http://www.defense-update.com/features/ ... rmor-3.htm), dokázaly odolat náložím o hmotnosti větší než 150kg. A v některých případech se posádkám podařilo vyváznout s lehkými zraněními. Jeden za všechny: Merkava byla zasažena jednou z těchto zesílených protikorbových náloží. Jeden člen posádky zemřel na místě a dalších 6(i s výsadkem) bylo zraněno. Pro Izraelce ztráta jednoho člena osádky, je brána jako důkaz o účinnosti tohoto systému. Po těchto zkušenostech byly před tanky nasazeny obrněné buldozery CAT 9d, které měli za úkol v nebezpečných oblastech jet před tanky a přivést IED k výbuchu.
ENGINEERS LEAD THE WAY!
IDF má již tradičně dobře vybudovanou zpětnou kontrolu poškození tanků po bitvě, tak aby mohli vylepšit svoje taktické a technické postupy nasazení tankových jednotek, který byl založen po Yom-Kippurské válce „otcem“ Merkavy, generál-majorem Israelem Talem, který vzal v potaz dvě věci, specifické podmínky bitevního pole(Israel a okolí) a zkušenosti z předchozích bitev.
Na základě rozkazu generála Tala byl zkoumán každý zásah na tanku přímo na místě, kde došlo k tomuto zásahu a na základě výsledků této skupiny se zrodil první tank Merkava, který měl a stále má za úkol chránit život osádky. A ten samý tým provedl zkoumání všech zasažených tanků v Libanonu a tento rozbor byl předán jak vládě tak vývojářům z izraelských firem.

Mk 4
Hezbolláh používal tandemové PTŘS AT 13 Memphis a AT 14 Kornet hlavně proti Merkava Mk4. Proti slaběji vybaveným Mk2 a Mk3 Baz nasadil RPG 26, Konkurzy a Fagoty, mezitím co obyčejné PTŘS jako TOW, RPG 7 použili proti obrněným transportérům. Tyto posledně jmenované se ukázaly jako velmi účinné proti pěchotě, která hledala úkryt v domech. Víc jak 90% tanků bylo zasaženo tandemovou hlavicí. Je jasné, že Hezbolláh se snažil hlavně zasáhnout Mk4 než ostatní verze a také se více soustředil na tanky než obrněné transportéry. Izraelci měli největší strach z toho, že Hezbolláh má ve výzbroji AT 14 Kornet a báli se použití thermobarických RPO-A. K tomu ovšem nedošlo.
Tak jako Čečenci, tak se Hezbolláh rozdělil do tanko-zabijáckých odddílů po 5-6, kde každý byl vybaven 5-8 PTŘS a k tomu měli odpovídající, dobře zamaskované a odolné bunkry s náhradní municí. Další taktikou bylo položení IED na přístupovou cestu k obci. Bojovníci IHO se schovali do domů a čekali až první tank vybuchne na IED a pak zahájili minometnou
PALBU aby zabránili přístupu záchranných jednotek. Na tanky které se snažili rozvinout sestavu a udeřit ze strany na jejich pozice se vedli palbu zezadu do slabých míst tanku. Izraelcům trvalo nějaký čas než vymysleli účinnou taktiku proti těmto útokům. Jak to vyřešili? Použili pěchotu společně s tanky a ta měla v boji zblízka zlikvidovat palebné pozice, používali dýmotvorné granáty a dělostřeleckou palbu. K tomu samozřejmě používali speciální zdravoťácké Merkavy, které byly vybaveny systémem LIC a již zmíněné CAT 9d na vyprošťovací akce pod palbou.
Neadekvátní výcvik a škrty v rozpočtu
Zmiňuje ty samé problémy co jsem již popsal v úvodním článku . V prvních dnech války některé ztratili pásy kvůli necvičennosti řidičů, kteří se snažili vyhnout zaminovaným cestám jízdou přes skaliska. Bohužel v kurzu je učili jezdit jenom po cestách.
Díky škrtům v rozpočtech tanky nebyly vybaveny základními ochrannými prvky jako zadýmovací granáty, laserové hlásiše zaměření a IR rušičky. Tyto byly urgentně dodány ale i tak bylo pozdě.
Hlavně velitelé tankových jednotek obvinili politické představitele že díky těmto rozpočtovým škrtům zemřelo tolik vojáků, už jen kvůli nevybavení tanků „zázračným“
systémem Trophy, který vytváří 3600 obranné pole kolem tanku a ničí ve správný čas pomocí železných neutralisátorů blížící se raketu.
Víc na
http://www.defense-update.com/products/t/trophy.htm
Závěrem lze říct, že s více slabě pancéřovanými tanky by ztráty byly ještě větší.

Mk 3d