PALBA.CZ

Sgt.Pierro: Neplánuješ někdy v budoucnu něco k panu Surinovi napsat???
No abych řekl pravdu, tak v dohledné době nic v plánu nemám. Já su spíš na technické věci. Životopisy, ty já předělávat neumím. Neumím pořádně napsat ani svůj.

O A. Surinovi jsem chtěl napsat již před časem, ale vyhodnotil jsem to tehdy jako prozatím zbytečnou práci. Zdrojů mám několik, možná se po chystaném článku o TVP k tomu dostanu.

Nebylo by možné k danému kanonu zjistit něco bližšího třeba ve vojenském archivu který je tušim v Praze na Invalidovně???

Se tam skoč zeptat, ne? Případně nejdřív zavolej, jestli informace tohoto rázu mají, ať nevalíš zbytečně..

zcela upřímně ani netuším, co bych potřeboval za známost i povolení abych se dostal k vojenskému archivu. Nemáš představu, zda je vůbec možné se do tohoto archivu podívat???

Já tu představu nemám. Ale mohl bys tam zavolat a zkusit se zeptat za nás za všechny

Sgt.Pierro: Nebylo by možné k danému kanonu zjistit něco bližšího třeba ve vojenském archivu který je tušim v Praze na Invalidovně???
No těžko říct, ale tak na 90% bych řekl, že tam nic nenajdeš. Pokud je tam sídlo VHÚ, tak tam také sídlí autor knížek o našich tancích pan Francev a pokud on neudává žádné větší informace, tak ne nějaké zřejmě ještě pořádně nenarazil. Víc informací spíš najdeš v archivu plzeňské Škodovky.

Sgt.Pierro: Nemáš představu, zda je vůbec možné se do tohoto archivu podívat???
Pokud vím, tak by měl být přístupný všem. Jen je nutné se domluvit.

Jak řiká hydrostar, VÚA je přístupný všem. V případě zájmu stačí se obratit na tamní pracovníky pomocí emailu, pozeptat se jestli nemají k dané věci nějaké podklady, pakliže něco o této věci naleznou dají Vám i umístění v archívu (" v kart. č. 1 je uložen svazek kopií k ...., jedná se hlavně o dokumenty č. 6 d, 7 e, 9 g a č. 11 ch, ze kterých hlavně dokument č. 6 d obsahuje informace týkající se ... "). A vy si pak už jen zavoláte do studovny VÚA a necháte si vyhladat potřebný dokumenty a domluvíte se na dni návštěvy (ale většinou to trvá i více jak měsíc).

Zde je stránka VÚA: http://www.vuapraha.army.cz/
email: podatelna@vuapraha.cz
Doporučuji se obrátit přímo na ředitele Vojenského historického archívu pana doktora Baláže je to vstřícný člověk.
Telefon do studovny pakliže se nezměnil je: 972 206 101

Já bych možná zkusil oslovit podnikový archív Škody Plzeň, ovšem určitě to nebude zadarmo.
http://www.skoda.cz/holding/zakladni-in ... a/kontakty

Pánové díky moc, jesli bude na tohle čas, rád se v obou archivech buu informovat na možnosti prostudování nějkýh těch materiálů..

Hydrostar napsal: Z projektu se prototypové realizace dočkal pouze kanón tanku T-25, čili 75mm dělo Škoda A18, které bylo po válce testováno na podvozku tanku Tiger.

Já jak jsem to pochopil u Pejčocha a Pejse, tak ten kanón byl zkoušen na královském Tigeru (Tiger VI), tedy jeho účinnost proti tehdy nejlepšímu pancéřování tanků, které bylo těsně po válce u nás k dispozici. Takže Tiger byl postřelován (?) Neví o tom někdo něco více? Nebo se pletu a ten kanón byl zamontován do věže Tigeru VI, takže Tiger byl pouze nosič a nikoliv terč?

Škodovácké střední tanky T-24 a T-25

Na území Protektorátu vznikly ve Škodových závodech, tehdy Skoda Werke, projekty tanků označené T-24 a T-25. Měly se vyznačovat účinnou výzbrojí, šikmým a odolným pancéřováním a vynikající rychlostí. Od roku 1938 se konstruktéři plzeňské Škody soustředili na vývoj tanku střední váhové kategorie. Vznikl tak projekt tanku T-21 (později licenčně vyráběný v Maďarsku pod označením Turán), neúspěšné prototypy T-22 a T-23, a koncem roku 1941 (již dle zadání Wehrmachtu) typ T-24. Na první pohled se T-24 podobal sovětskému T-34. Konstruktéři patrně měli koncem roku 1941 příležitost seznámit se s ukořistěnými sovětskými tanky tohoto typu, a také s těžkými KV-1. Právě první zmíněný udělal na německé ozbrojené síly velký dojem. Pro T-24 Škoda plánovala použít výkonný motor a šikmé pancéřování slibovalo dobrou odolnost. Mohutnější věž počítala se zástavbou kanónu Škoda A13 ráže 75 mm (s délkou hlavně 36,4 ráže). Vznikl dřevěný model, ale práce byly zastaveny, protože byl rozpracován těžší tank slibnějších parametrů s označením T-25. Hmotnost vzrostla z 18,5 tuny na 23 tun. Kromě výkonnějšího motoru a silnějšího pancéřování by se od předchozího projektu nový tank lišil především účinnější výzbrojí v podobě 75 mm kanónu Škoda A18 o délce 55 ráží. Tanky se v souladu se zadáním měly vyznačovat především nízkou náročností na nedostatkové suroviny a jednoduchostí výroby. Oproti standardní osádce německých středních tanků v počtu pěti se tanky T-24 a T-25 obešly bez nabíječe – byly totiž vybaveny automatickým nabíjecím systémem. Určitou nevýhodou konstrukce a potenciálním rizikem pro osádku byla v případě typu T-25 pozice věže, která nedovolovala umístění průlezů a poklopů pro řidiče a radistu – tito dva členové osádky by museli do tanku nastupovat a opouštět ho přes věž. Podobně jako u ostatních německých tanků bylo počítáno se specializovanými vozidly využívajícími podvozek tanku – v případě T-25 byly navržena moderně vyhlížející samohybné dělo ráže 105 a 150 mm, s plně otočnou věží. Do konce roku 1943 však nevzniklo více než výkresy, propočty a dřevěné modely. Tank T-25 byl patrně ve finále odmítnut proto, že během jeho projektování byl zásadním způsobem zhodnocen typ PzKpfw IV. Zabudováním účinného 75 mm kanónu vzniklo vozidlo schopné ničit i těžké sovětské tanky na velkou vzdálenost, a v kombinaci se zaběhnutou výrobou a logistikou údržby v polních podmínkách ztratil projekt T-25 smysl. Byla tu rizika spočívající ve slibné, ale nevyzkoušené technologii automatického nabíjení a specifická munice. Přesto je projekt T-25 zajímavou ukázkou schopností tuzemského zbrojního průmyslu.

https://www.securitymagazin.cz/historie ... 72976.html