Praga TNH-P

[hydrostar]

Pozor, TNH byl čtyřmístný. Nebo to tak uvádí Francev. Výzbroj sem nepočítal jako rozdíl. Jak víme, tak i dělo prošlo vývojem a Škoda A7 byl přímým potomkem děla A3 BETA. Ale nechám se překvapit, co najdeš dál.

[kacermiroslav]

Samozřejmě najdu jen detaily a to převážně skryté. Ty viditelné rozdíly jsi už jasně definoval. Takže pokud sáhnu po Pejčoch/Pejs a Kliment/Francev, tak najdu tyto rozdíly:

Praga TNH prototyp
Praga TNH-P (série 50 ks pro Persii)
Praga LT vz. 38 (TNH-S)

Rozměry: Všechny tři stroje měly mít shodné rozměry. Alespoň podle Pejčocha a Pejse. Kliment/Francev vidí jisté rozdíly. Podle nich byl TNH a TNH-P o 4 cm kratší (451 vs. 455cm). Rovněž šířku uvádějí Kliment/Francev jinou (214cm oproti 208cm). A také výška podle nich je jiná (230 vs. 220 cm). Díky jinému rozložení pancéřování u LT-38 byl logicky rozdíl v hmotnosti. TNH a TNH-P vážili shodně 8,2 t. LT-38 vyrobený v prototyp z měkké oceli vážil 8,8 t (ten ale nebyl plně funkční...chyběla výzbroj a ta byla nahrazená zátěží do uváděných 8,8 t), kdežto první série LT-38 již 9,7 tuny.

Osádka: Tady je rozdíl ve zdrojích. Zatímco Pejčoch/Pejs u strojů TNH a TNH-P uvádějí 3 muže, tak Francev/Kliment čtyři členy osádky. U prototypu LT-38 z podzima 1937 se shodují orientačně na 3-4 členech. Série LT-38 měla již plné čtyři muže.

Pohon: TNH byl poháněn motorem Praga TN 3.série o výkonu 92 k (rozměry válců 105x150mm a objem 7793cm3). TNH-P pak měl motor Praga TN 100 o výkonu 104 k (válce 106x150mm a objem 7942cm3). LT-38 používal motor TNHPS o výkonu 125 k (válce 110x136mm o objemu 7754cm3). Tady se lišila o zásoba PHM kde starší modely měly 185 litrů, zatímco LT-38 již 220 litrů. Rozdíl v pohonné jednotce se podepsal i na výkonu. TNH dosahoval max 32km/h, TNH-P již 37,8 km/h a LT-38 dokonce 42 km/h. Rovněž dojezd je uváděn jiný. Pejčoch/Pejs u TNH a TNH-P uvádějí 160 km, tak Kliment/Francev uvádějí 200 km. V případě LT-38 se shodují.

Výzbroj: U strojů TNH a TNH-P byl použit kanón Škoda A4 Beta, ale u LT-38 již výkonější Škoda A7 (37 vz. 38 ÚV. Lišil se i počet vezené munice. Oba týmy autorů se pak neshodnou na sekundární výzbroji. Podle Pejčocha/Pejse byly TNH a TNH-P vyzbrojeny kulomety ZB-53, což ale považuju za tiskový překlep. Stejný je použit u LT-38. Ve skutečnosti by se asi mělo jednat o ZB-35 u starších tanků a ZB-37 uváděný u Klimenta/Franceva.

Tak to je jen pár drobných, na první pohled nepostřehnutelných detailů.Jak píše Hydrostar, viditelný rozdíl byl především ve věži a velitelském poklopu (věžičce).

[Ramon]

ZB-53 není žádný překlep, ale tovární označení pro kulomety zařazené do výzbroje jako vz.35 a vz.37. Zato ZB-35 a ZB-37 tak trošku jsou nesmysly.

[kacermiroslav]

ZB-53 není žádný překlep, ale tovární označení pro kulomety zařazené do výzbroje jako vz.35 a vz.37. Zato ZB-35 a ZB-37 tak trošku jsou nesmysly.

No vida....tak když se na to člověk podívá, tak jakému zdroji má nakonec věřit. Ani jeden není zcela přesný a každý používá něco, na co je asi více zvyklej (viz. Francev/Kliment na to označení kulometů), případně čemu dává větší přednost.

Nicméně závěr by asi měl být takový, že již na podzim 1935 postavila Praga prototyp TNH, který se stal nejen úspěšným exportním artiklem, ale o který projevila zájem i armáda s vyústěním ve finální verzi LT-38. Možná jen škoda, že samotný prototyp LT-38 byl postaven až na podzim 1937, tedy o dva roky později. Nevím proč se armáda o prototyp TNH a sérii TNH-P nezačala zajímat o něco dříve. Že by v tom měl prsty Škodovka a právě probýhající výroba LT-35? (přestože byla rozdělená mezi Pragu a Škodovku). Už samotná série 50 tanků pro Persii (Irán) v mnohém LT-35 převyšovala., a prvky jako čelní pancéřování by šlo modifikovat i na již vyrobené tanky tak, jak to později dělali i Němci přišroubováním dodatečných pancéřových desek. Tím by byl odstraněn asi největší handicap TNH-P v podobě čelního 15mm pancéřování.