PALBA.CZ

S díky tento úkol odmítnu. Myslím, že jsou zde na to povolanější, kteří ruskou techniku mají v malíčku.

T-72M4 byla zdařilá modernizace a ze staré T-72 se povedlo udělat stroj na úrovni současné doby,ovšem z dnešního pohledu mi přijde celá akce celkem zbytečná kvůli 31 kusům tanků.To už by bývalo lepší nakoupit použité Leopardy2 z přebytků německé armády a modernizovat raději BVP-2,které slouží ve větším počtu,takže by modernizace byla efektivnější.Osobně si myslím,že jeden prapor T-72 je opravdu symbolický počet a že vyzbrojit další prapor T-72 mi přijde efektivnější než vytváření lehkých motorizovaných praporů v J.Hradci a Bučovicích,které stejně slouží jen jako zásobárna vojáků pro mise v zahraničí,ale jejich praktická bojová hodnota je mizivá.

Doplnění k úvodnímu tématu
Tankový kanon 2A46 Rapira (D-81) instalovaný do tanku T-72M4 CZ


Tankový kanon 2A46M (D-81TM)

Tankový kanon tohoto typu byl jako projekt zahájen v 60. letech (1962) konstrukční kanceláří OKB-9 v Jekatěrinburgu (dříve Sverdlovsk). Při jeho vývoji se vycházelo ze zkušeností s kanonem 2A26. Nový kanon model 2A46 byl poprvé instalován v roce 1967 do 20 tanků T-64A. Důvodem vývoje tohoto kanonu byly zprávy zpravodajské služby o novém britském tanku, který by odolal střelbě z kanonu ráže 115 mm stávajících tanků T-64. Jak už bylo uvedeno v úvodním článku, jedná se o kanon s hladkým vývrtem hlavně ráže 125 mm a byl vyráběn v Motovilichinském závodě, a.s. Perm, Rusko (ОАО Мотовилихинские заводы, Motovilikha Artillery Plant, Perm, Rusko). Kanon je doplněn ejektorem a tepelnou ochranou (termoizolační plášť) a lze z něj odpalovat protitankové řízené střely. Kanon byl v průběhu výroby několikrát modifikován a zde je jeho typová řada : 2A46 (D-81T), 2A46M (D-81TM), 2A46M-1 (D-81TM-1), 2A46M-2 (D-81TM-2), 2A46M-4 (D-81TM-4).


Tankový kanon 2A46M-2 (D-81TM-2)

Technická data kanonu 2A46M :
> délka hlavně : 6383 mm, v rážích : 51
> zákluz : 310 mm
> hmotnost hlavně : 1897 kg (s automatikou a brzdou závěru)
> celková hmotnost : kolem 2 500 kg
> použitá munice : APFSDS, HEAT-FS, HE-FS atd.
> nábojky : polospalitelné
> kadence : 6 - 8 ran/min
> kadence PTŘS : 3 ran/min
> úsťová rychlost (APFSDS-T BM15) : 1785 m/s
> úsťová rychlost (HEAT) 900 m/s (2A46)
> efektivní dostřel na 2 m cíl (APFSDS) : 2120 m
> efektivní dostřel na 2 m cíl (HEAT) : 1000 m
s použitím systému řízení palby:
> HEAT/APFSDS : 4000 m
> HE : 5000 m
> maximální mířená střelba (HE) : 10 km
> maximální dostřel (APFSDS) : 80 km
> tlak při výstřelu : 462,5 MPa (pro APFSDS při 15°C)
> životnost (počet výstřelů) : 500/800 (pro HE-FS), 150/210 (pro APFSDS) (?!)
co zdroj, to jiný údaj < bez rozlišení munice : 500 - 900 (ruský zdroj)
rozdělení typů podle instalace :
> 2A46 : T-64A, T-72
> 2A46M : PT-91, T-64B, T-64BV, T-72M1, T-72M3/4, T-72B, T-72S, T-80
> 2A46M-1: T-72MP, T-80B, T-80BV, T-80U, T-80UD, T-90
> 2A46M-2 : T-90S
> 2A46M-4 : T-80U-M1 Bars, T-80U-M2


Tankový kanon 2A46M-4 (D-81TM-4)

Kanónový náboj 125/EPpSv-97 :
> celková hmotnost náboje : 20,3 kg
> hmotnost střely (včetně dílčí spalitelné náplně) : 10,7 kg
> hmotnost penetrátoru : 3,8 kg
> počáteční rychlost střely : 1650 m.s -1
> vychýlení střely (výšková a stranová) m : 36 cm (při vzdálenosti 2 km)
> nábojka : Ž-62 CZ se spalitelným obalem
> použití : všechy tanky typu T-72 včetně T-72M4 CZ


Tankový kanon 2A46 (D-81T)

Pár plků k výzbroji :
> Spřažený kulomet PKT ráže 7,62 mm (Pulemyot Kalashnikova Tankovyi - Kalašnikova tanková zbraň) je montován na tanky od roku 1962, kdy začal nahrazovat zastaralý kulomet Goryunov SGMT MG. Kulomet má delší a těžší hlaveň, která umožňuje vyšší rychlost střelby a další vylepšení (elektrická spoušť, plynový regulátor).
> Vývoj protiletadlového kulometu NSVT ráže 12,7 mm začal v roce 1969. Jeho název je odvozen od jeho konstruktérů G. I. Nikitina, J. M. Sokolova a V. I. Volkova s přídavkem T (tankový). Zdroj proto uvádí název NSV (T) a do poloviny 70. let nahradil stávající kulomety DŠKM.

Zdroj : jako úvodní článek.

> efektivní dostřel na 2 m cíl (APFSDS) : 2120 m
> efektivní dostřel na 2 m cíl (HEAT) : 1000 m

Nemá to byť metná diaľka?

Úsťová rýchlosť podkalibrových šípových striel - existuj niekoľko údajov, kolíšu v rozmedzí od 1650 až do takmer 1900m/s, evidentne podľa verzie kanónu, typu šípovej strely (najmenej desať typov, z toho deväť pred rokom 1990), typu nábojky (najmenej tri typy - 4Ž40, 4Ž52, 4Ž63, posledná dáva údajne o 5% vyššie počiatočné [s]rýchlosti[/s] energie) a zrejme aj podmienok streľby (teplota náplne...)
Maximálny tlak v hlavni je podľa Fofanova 5100 bar (510MPa) pre 2A46, 2A46-1, 2A46-2, 2A46M a 6500bar (650MPa) pre 2A46M-1, 2A46M-2, 2A46M-4, 2A46M-5.

Životnosť - veľmi svojrázny a zaujímavý problém.
Bežne sa poukazuje na fakt, že 125mm tankové kanóny vydržia 150-160 výstrelov APFSDS (210 výstrelov je zrejme poľský údaj pre zbrane vyrábané v Poľsku), s tým, že je to "veľmi málo".
Nenašiel som však nikdy údaje na porovnanie - napríklad pre 120mm kanóny alebo inú podobnú vysokovýkonnú delostreleckú zbraň s porovnateľnou počiatočnou rýchlosťou.

Nemá to byť metná diaľka?

V Rusku je pre ten údaj, 2 m cíl (APFSDS) : 2120 m , používaný termín "Vzdialenosť priamej streľby/výstrelu". Po tejto vzdialenosti projektil začne klesať. http://www.pishtov.com/ballistic/glava53.htm

Nenašiel som však nikdy údaje na porovnanie - napríklad pre 120mm kanóny alebo inú podobnú vysokovýkonnú delostreleckú zbraň s porovnateľnou počiatočnou rýchlosťou.

Pre americký kanón M256 je udávaná hodnota 700 výstrelov / bez rozlíšenia nábojov / . U francúzskeho CN-120-26 je udávaných 400 výstrelov, opäť bez rozlíšenia náboja.

Diaľka priameho výstrelu a metná diaľka sú prakticky ekvivalenty.

K životnosti: Pokiaľ sú tvoje údaje správne, tak 2A46 je s M256 minimálne porovnateľný (mierne väčší kaliber a počiatočná rýchlosť 2A46 môže znamenať mierne nižšiu životnosť) a je lepší ako CN-120-46

K životnosti: Pokiaľ sú tvoje údaje správne, tak 2A46 je s M256 minimálne porovnateľný (mierne väčší kaliber a počiatočná rýchlosť 2A46 môže znamenať mierne nižšiu životnosť) a je lepší ako CN-120-46

Tu by som však bol presnejší, ide až o novšiu verziu - 2A46M a vyššie, lebo 2A46-2 a nižšie, majú len životnosť 300 výstrelov.
Áno, ten výsledok je s M256 porovnateľný, ale 2A46 sú dlhšie o 70cm a o 600kg ľahšie. Porovnateľný je aj max. tlak pri výstrele, u 2A46M-2 / T-90 / je 600MPa a pri M256 je 620MPa.

Tiež treba trochu brať do úvahy aj roky zavedenia:
2A46 D-81T bol zavedený v roku 1966 (T-64A)
2A46-1 D-81TM bol zavedený v roku 1974
2A46-2 D-81K bol zavedený v roku 1976
2A46M bol zavedený v roku 1981
2A46M-1 bol zavedený v roku 1981
2A46M-2 bol zavedený v roku 1992
2A46M-4 bol zavedený v roku 1998
2A46M-5 bol zavedený v roku 1998
2A75 bol zavedený v roku 1995

M256 bol zavedený v roku 1985
CN120-46 bol zavedený v roku 1992
Medzi prvou zavedenou verziou 2A46 a M256 sú takmer dve desaťročia vývoja, k CN120-46 je to štvrťstoročie technologického vývoja, vývoja zbraní i munície. Takže porovnávať treba zhruba M256 s 2A46M/2A46M-1, CN120-46 s 2A46M-2 alebo 2A75.

Zaujímavé by mohlo byť aj porovnanie úsťovej energie rôznych penetratorov pre 120 a 125mm tankové a protitankové kanóny... (Fofanov by sa dal použiť pre ruskú muníciu, ale chýbajú mi dáta pre nemeckú a francúzku muníciu, sčasti aj pre americkú a ďalšiu 120mm)

Presne o tom je to. Ťažko porovnávať zbraňové systémy, keď o tom môžu rozhodovať takéto "drobnosti". To som troška narážal na porovnanie T-72M4 a T-90. Niekedy je ťažko porovnávať technické údaje a nebrať pri tom do úvahy prevádzkové, napr.

Zaslechl jsem že o určitý počet kusů T-72M4 projevila částečný zájem nějaká větší africká země ( mám pocit že Alžír ? ) poté ztoho sešlo a Alžírko nakoupilo další tanky T-72B1 z Ukrajiny

Jak je to s T-72M4 pro Export? Předpokládám že když se původně mělo vyrobit více než sto tanků tak nějaké exportní záměry jistě byli.

Pokud vím, tak Alžír patří mezi země, kam je u nás vývoz zbraní zakázán.

Nicméně Kalouskovi se za dobu jeho působení na MO povedlo "zmizet" pár stovek tanků do afriky, pokud je mi známo - ale to byly spíše T-55AM nebo tak něco.

Jo jo, ale to šlo spíše přes firmu Thomas, ne? Tanky se myslím prodaly do Gruzie a pak šup do země, kam jsme prodávat nesměli.

Tak už se T-72M4 dostal i na D-FENSE - více ZDE

Tak jedno video ze serveru www.auto.cz a jejich Roadlooku krom pěkných jízdních záběrů je tam vidět i tankový trenažer.

pěknej smyk na konci ....

Jenom bych doplnil k debatě na téma, proč je jednou uvedena průbojnost 500 mm a podruhé 880 u kompozitního pancíře.
Jedná se o to, že 500 mm je hodnota pro homogenní pancéř, kdežto u 880 mm se jedná o více vrstev, které mají celkový průměr 880 mm. Fakticky se jedná o několik (většinou šest) vrstev oceli s mezivrstvami vzduchu. Takže ocel pak má třeba jen tloušťku 250 mm. Tímto typem terče se zkouší odolnost střely při prorážení několika vrstev a tím schopnost pronikat kompozitními pancíři, které mají více vrstev při větší tloušťce (běžně více než 600 mm).

Pokud je mi známo, kompozitní pancíř není tvořen ocelí s mezivrstvami vzduchu, ale ocelí s mezivrstvami plastových a skelných kompozitů, keramiky, popř. OU a dalších materiálů - a ergo mají kompozotní pancíře sakra vyšší odolnost, než homogenní. Tož mi to moc nesedí...

Warthog píše "Tímto typem terče se zkouší" - a zrejme skutočne myslí skúšobný terč definovaný určitým spôsobom, nie reálny pancier.

Navyše - je veľký, až zásadný, rozdiel v odolnosti určitého typu pancieru voči kinetickým strelám a voči strelám s kumulatívnou náložou. Vrstvený pancier je účinný predovšetkým voči kumulatívnym náložiam, voči kinetickým penetratorom už výrazne menej.
Môžeme uvažovať takto:
- Kinetický penetrator, pokiaľ vydrží bez výrazne deformácie dynamické namáhanie pri opakovaných rázoch a nestratí smerovú stabilitu, má zhruba rovnakú priebojnosť voči homogénnemu pancieru i voči mnohovrstvému kompozitnému pancieru s ekvivalentnou hrúbkou kovu. Proste sa spočíta len súčet hrúbok dielčích kovových vrstiev, a nepočítajú sa vzduchové medzi
vrstvami. U reálnych kompozitných pancierov to samozrejme tak jednoduché nie je, z hľadiska dynamiky rázov v strele je keramika náročnejší pancier ako kov - počiatočný odpor voči prenikaniu je vyšší, následne po rozrušení prudko poklesne a zmení charakter odporu voči prenikaniu. Asi najlepšie by sa prenikanie keramikou a podobnými materiálmi dalo prirovnať k prenikaniu strely do betónu - vyžaduje celkom odlišne tvarovanú hlavu strely.
- Kumulatívny lúč sa vyznačuje odlišnosťami - lúč nie je homogénny objekt, pozdĺž lúča i v jeho priereze sú časti pohybujúce sa odlišnými rýchlosťami, ľúč sa chová prakticky ako kvapalina. Pancier, vzhľadom na tlaky vznikajúce v dôsledku rýchlosti lúča, tiež.
Pri prenikaní vrstveným pancierom sa v každej "medziľahlej" vrstve s nižšou hustotou za vrstvou s vyššou hustotou "rozstrekuje" a tým klesá jeho hustota i hmotnosť a teda aj priebojnosť. Tento proces je najefektívnejší - napodi - v tekutej vode. Ani vo vzduchu, ale ani v keramike či plaste to až tak efektívne nie je. Voda sa však do pancieru nehodí, pretože tlakové rázy, ktoré pritom vznikajú, dobre prenáša na obal pancierového bloku či modulu - blok síce prestrelný nie je, ale rozpadne sa vnútornými tlakovými rázmi .

Pokiaľ si všimnete - M1A1 má uvádzanú odolnosť čelnej partie veže okolo 940mm KE a 2200mm HEAT, podobne aj v iných miestach je uvádzané odolnosť KE:HEAT zhruba 1:2.

Veľmi efektívny je pancier s vrstvami ochudobneného uránu (OU, DU). Hlavný dôvod je vysoká merná hmotnosť uránu. Keďže mechanizmus prierazu kumulatívnym lúčom a do istej miery aj veľmi rýchlym kinetickým penetratorom je predovšetkým hydrodynamický prieraz, hlavným parametrom ktorý ovplyňuje hĺbku vniku penetratoru či lúča danej dĺžky do prekážky je pomer merných hmotností materiálu prekážky a materiálu penetratoru - ich pomer určuje, v akom pomere bude hĺbka vniku do prekážky k dĺžke penetrátoru.

Nie nepodstatná je z hľadiska priebojnosti či odolnosti vrstveného pancieru jeho vnútorná štruktúra (vec o ktorej sa takmer nikde nedočítate) - pokiaľ je totiž blok pancieru zložený z dosiek orientovaných voči typickému smeru útoku šikmo, strela síce dopadá voči povrchu bloku kolmo, ale voči vnútornej štruktúre, ktorú bude prerážať - šikmo. A tak mnohovrstvý pancier s vnútornou štruktúrou v šikmej polohe je VÝRAZNE odolnejší, ako šikmo postavený homogénny pancier, pretože zvýšené straty, ktoré nastávajú pri vnikaní strely do šikmého homogénneho pancieru sa opakujú pri vnikaní o každej ďalšej vrstvy mnohovrstvého pancieru.

A konečne - priebojnosť RHA je obvykle uvádzaná pre bežne konštrukčné ocele, ocele pre výrobu pancierov majú dnes v tomto smere výrazne lepšie vlastnosti, čo sa týka odolnosti voči prierazu, ale ich zloženie, spracovanie a vlastnosti patria k ťažko dostupným informáciám. Rozdiel v priebojnosti môže dosiahnuť až desiatky percent.

Cover72:

Ano, samozřejmě, že moderní pancíře mají místo vzduchu plast a keramiku (nebo obecně materiály odlišných mechanických vlastností).
Vícenásobné pancíře typu ocel/vzduch se používají pro testování odolnosti střel proti rázům vznikajícím při změnách v pronikaném materiálu. Navíc, protože nikdo pořádně neví, jaký pancíř přesně používá nepřítel, pak pokud chcete zákazníkovi říct něco o odolnosti střely pak použijete tyto víceméně univerzální měrky. Používají se i docela extrémní. Někde mám doma údaj o BM42? o průstřelu skoro 2000 mm vícevrstvého pancíře. Když tak to můžu dohledat. Třeba první generace šípových střel APFSDS se rozpadla už po průstřelu první pancéřové desky a pak už zbytky neprostřelily ani pár cm oceli.

Alchymista:

Ten pancíř u M1A1 je přehnaný (zvláště HEAT).
KE možná, ale verze M1A1 HA s DU mezivrstvou (stejně je to ale jen odhad ).
Ale jinak zbytek souhlas.
U tvrdosti ocele jsem slyšel historku, která se tu hodí. Týká se totiž munice do T-72M4. Říkal mi ji chlápek ze SETUZY (vyrábí nábojky).
Cílem byla munice s průbojností 500 mm RHA na 2000 m vždy.
Když střelivo zkoušeli zjistili, že ne vždy přes 500 mm řádně "prolezla".
Nakonec zjistili, že naše terče měly vyšší tvrdost než standart RHA.
Standartní terč 500 mm pak nepředstavoval problém.