Už teď bys mi ale mohl vysvětlit, proč si myslíš,že je letecká archeologie mimo palbu
Já totiž tenhle názor nezdílím, i když nezveřejňovat to je tvoje výsostné právo 
Opevněné výšinné sídliště " Zámeček" u Křižanovic.
Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor
Tunac- jejku kolego to je asi tak. Horákovská kultura vybudovala s jistou možností chyby 39 opevněných sídlišť. A to jen na území jižní Moravy. Na severní Moravě je halštatský kulturní okruh reprezentován platěnickou a slezko-platěnickou kulturou. Jim je připisováno 42 opevněných sídlišť.
Pokud bych je měl takto projít, skončím v Kroměříži. Vybral jsem reprezentativní vzorek aby vynikl kontext doby. Ten je pro posouzení vývoje a možností kultury důležitý.
Kluci - letecká archeologie - mě je to skoro blbý. Jde o to, že je to věc která frčí jen pár desítek let. A pokud se dotýká vojenských věcí tak sice velmi markantně, ale když to sem dám, tak se budete dívat na vysoké a nízké obilí, stíny za východu slunce a podobně. Já už tak mám pocit, že váš tady přemrštěně školím a že vypadám jak nafoukanej trouba. Tím myslím třeba medajlonky archeologů a podobně - ale já si myslím, že ke komlexní práci patří dát na vědomí kdo se na těchto úžasných objevech podílel.
Ale rád to udělám, mám fantastické obrázky bojišť ve Francii z první světové a to jak se projevují dnes v porostových příznacích a podobně.
Takže jak dodělám první práci o Rusko-japonské válce, dokončím tedy leteckou archeologickou prospekci a dám to sem. Víte, já s Jarlem uzavřel kolchoz a když nebudu správně držet brázdu vyhlásí mi týden osobní nenávisti. A to by bylo skoro stejné jako když mi ho vyhlásil Pozorovatel - signalista
Pokud bych je měl takto projít, skončím v Kroměříži. Vybral jsem reprezentativní vzorek aby vynikl kontext doby. Ten je pro posouzení vývoje a možností kultury důležitý.
Kluci - letecká archeologie - mě je to skoro blbý. Jde o to, že je to věc která frčí jen pár desítek let. A pokud se dotýká vojenských věcí tak sice velmi markantně, ale když to sem dám, tak se budete dívat na vysoké a nízké obilí, stíny za východu slunce a podobně. Já už tak mám pocit, že váš tady přemrštěně školím a že vypadám jak nafoukanej trouba. Tím myslím třeba medajlonky archeologů a podobně - ale já si myslím, že ke komlexní práci patří dát na vědomí kdo se na těchto úžasných objevech podílel.
Ale rád to udělám, mám fantastické obrázky bojišť ve Francii z první světové a to jak se projevují dnes v porostových příznacích a podobně.
Takže jak dodělám první práci o Rusko-japonské válce, dokončím tedy leteckou archeologickou prospekci a dám to sem. Víte, já s Jarlem uzavřel kolchoz a když nebudu správně držet brázdu vyhlásí mi týden osobní nenávisti.
A to by bylo skoro stejné jako když mi ho vyhlásil Pozorovatel - signalista 
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Kolegové palbáci, v tomto vstupu budu reagovatna podněty a dodané podklady od jednoho člověka se kterým jsem otázky kolem Zámečku konzultoval. Jeho vstup jsem překopíroval z e-mailu co mi došel.
Napsal mi: Cituji:
Dobrý večer, vážený pane kolego,
předně se omlouvám ze opožděnou reakci, ale v poslední době jsem se nedostal moc na mail. Prošel jsem si Vámi zaslané rekonstrukce a je to opravdu výborné. O některých detailech se dá samozřejmě diskutovat, ale vzhledem k tomu, že výzkum na Zámečku nebyl nijak rozsáhlý a jeho závěry byly dosti omezené, se dá málo co z Vašich rekonstrukcí vyvrátit. Řekl bych, že významným způsobem obohacují diskuzi o této lokalitě.
Musím se přiznat, že jsem momentálně v časové tísni, takže jsem si textovou přílohu prošel je zběžně. Co se týče samotných rekonstrukcí. Dá se jim málo vytknout. O čem se dá diskutovat je nejen existence trojice příkopů v době horákovské kultury. Vzhledem k velice nevhodnému složení podloží, které tvoří spraš a v povrchových vrstvách se vyskytují i písky, je pravděpodobné, že v době kdy lokalitu osídlili příslušníci horákovské kultury, tak po 1200 letech byly zbytky uvedených příkopů asi skoro nepatrné.
Jestli zde provedli nějakou obnovu, případně co je, nebo není v tomto jejich dílem, je vzhledem k nedestruktivnímu zjištění této fortifikace velkým otazníkem. Osobně bych se přikláněl k tomu, aby u rekonstrukce z horákovského období byla jedna verze bez zmíněného trojitého příkopového opevnění.
Po pečlivém zvážení musím naznat, že to je relevantní úvaha. Takže se zde musí objevit tento rekonstrukční obrázek. Ten ukazuje jak tedy mohlo vypadat opevnění horákovské fáze osídlení bez použití či lépe bez obnovení příkopových pásem.
Takže takto to mohlo vypadat. Vypadá to poměrně jednoduše ale pořád je to silná fortifikace. Trochu mě to mrzí , podle podobných hradišť horákovské kultury kde se předsunutá opevnění vyskytovala je to jednoduší, ale na druhou stranu je pravda, že stav výzkumu, který nebyl prioritně zaměřen na fortifikace skutečně nedovolí příliš velký rozlet fantazie.
Pan Crhák pokračuje,cituji:
Samotný výzkum prof. Stuchlíka toho ke konstrukci fortifikace příliš nepřinesl. Ony nahodilé kůlové jamky, které zmiňuje Z. Baarová (Baarová 2004, 63), mohly být skutečně součástí nějaké konstrukce. Pravdou je, že ona sonda, která protnula val měla šířku jen 2 m (Baarová 2004, 56), což nemusí být k odhalení skutečné konstrukce hradby dostačující.
Nevím proč, ale vzal jsem si za svůj jeden výrok z přednášky doc. Čižmáře, že každý val (myšleno především v pravěkém období) je destrukce hradby. K valu jako samostatnému fortifikačnímu prvku se stavím dost skepticky. Jako předsunutá část opevnění má jistě svůj smysl, ale kolmou stěnu hradby nikdy nenahradí. Vzhledem ke stratigrafii na Zámečku, kde má velké zastoupení spraš a písek, což jsou materiály náchylné k erozi, muselo být použití nějakého typu konstrukce nezbytné. Nejsu inženýr, ale domnívám se, že i při sebe lepším zhutnění by pouze sypaný val na Zámečku vydržel maximálně několik let. Při prudších deštích nebo velkém taní by byla destrukce o to rychlejší. I z tohoto důvodu se stavím trochu skepticky k tomu terénnímu stupni na rekonstrukci. Bez nějakého zajištění by tam pravděpodobně dlouho nevydržel. Sice jste se dobře vypořádal s teorii o nedokončeném příkopu, ale tato terasa se mi moc nezdá.
Popravdě, opět musím zopakovat, že jestli byl příkop dokončený, nebo ne, se z 2m široké sondy příliš učit nedá. Tedy dá se připustit i úvaha o terase, ale moc se mi to nezdá.
Omlouvám, trochu jsem se nechal unést a rozepsal jsem se. Opravdu nechcu nějak moc polemizovat s výsledky výzkumu prof. Stuchlíka nebo se zvolenou metodou provedení, ale k opevnění příliš velkou vypovídající hodnotu nemají.
V příloze posílám pro inspiraci hradbu řešenou kombinací kůlů a propletených větví (něco na princip polského plotu). Zdrojem je bohužel jen jedna prezentace z přednášky, takže nevím, kdo přesně je autorem ani, ze které publikace toto vyobrazení pochází.
Přeji mnoho zdaru a je mi ctí být nápomocen. S pozdravem Michal Crhák
Takže se nad tím zamyslíme. Vše co je zde uvedeno vede k tomu, že je potřeba tyto možnosti diskutovat a podívat se na to jak tedy tato hradba mohla vypadat v plné kráse. Zde využiji obraz který mi pan Crhák poslal a který jsem zpracovala popsal. Vzniklo z toho šest možných variant hradby. Podotýkám, že úsudek pana Crbáka plně respektuji a tomu co napsal dávám plnou váhu. Tak se na to podíváme.
První varianta je tato:
[align=center]Je to spíše než hradba jen jiná varianta lehčí fortifikace. Podobně jako jsem vytvořil pro obvodovou fortifikaci.
Je to hliněný val na čelní straně vyztužený kamennou plentou podpůrnou dřevěnou konstrukcí. Obránci pohybující se na koruně valu jsou před působením protivníka kryti dřevěnou konstrukcí, zde je zvolena podoba dneska nazývaná jako polský plot.
[align=center]Druhá varianta je zde:
Je to otevřena komorová konstrukce kde čelní a zadní stěnu netvoří dřevěná plocha ale kamenná plenta. Je to řešení požárně odolnější a lépe odolává povětrnostním podmínkám.
[align=center]Následuje třetí varianta:
Je to roštová konstrukce a zde tvoří hlavní masu tělesa hradby dřevo. V oblasti ho vždy bylo hodně ale tuto variantu bych vyloučil. Velká hmota zeminy v dnešním valu napovídá že musela být významnou složkou pravěké hradby. Tato varianta ukazuje, že zeminy by bylo použito jen málo.
Čtvrtá varianta je také pravděpodobná.
Jde o komorovou hradbu. Je to vlastně srubová konstrukce a komory které takto vzniknou jsou vyplněny zeminou. Je to stavebně poměrně jednoduché když poměrně pracné. Čelní stěny pro vylepšení požární odolnosti mohly být převrstveny opět kamennou plentou.
Následuje pátá varianta:
Jde o těžký typ fortifikace, je tvořena četní kamennou stěnou vyztuženou dřevěnou konstrukcí a zadní stěna je tvořena dřevěnou stěnou. Těleso hradby je tvořeno zeminou a tuhost tělesa hradby je podpořena dřevěnou konstrukcí. I tato varianta by zanechal jen málo stop po konstrukci hradby.
Jako poslední je zde šestá varianta:
Je to hradba tvořena skořepinovou konstrukcí ze svislých kmenů a proutěných výpletů, tím vzniknou dvě stěny. Prostor mezi nimi je vyplněn zeminou. Není vyloučena ani vnitřní konstrukce.
Takže takto různě ta hradba také mohla vypadat. Splňuje to vše co bylo na Zámečku nalezeno. - málo kůlových jamek.
- velké zemní těleso
- žádné stopy po vnitřní konstrukci. To je dáno tím že sprašová půda není díky provzdušnění schopna konzervovat dřevěné prvky, které tak mohly lehčeji podlehnou působení prostředí a živých organismů.
Je prostě vidět, že spolupracovat s odborníky je pro laika jako já velmi užitečné. Je pravda že kdykoliv jsem se na archeology obrátil, vždy mi vyšli vstříc. Jsou to prima lidé.
Jako poslední co v tomto možná posledním vstupu - nebo třeba také ne, zaleží i na Vás kolegové – musí zveřejnit je obraz záhadných obyvatel Zámečku v dnešní době. Asi ufouni a doprovázeli mě i moji paní po celou dobu našich návštěv na této lokalitě.
Už jsem je potkal ledaskde.
Zdraví Vás Pátrač
Napsal mi: Cituji:
Dobrý večer, vážený pane kolego,
předně se omlouvám ze opožděnou reakci, ale v poslední době jsem se nedostal moc na mail. Prošel jsem si Vámi zaslané rekonstrukce a je to opravdu výborné. O některých detailech se dá samozřejmě diskutovat, ale vzhledem k tomu, že výzkum na Zámečku nebyl nijak rozsáhlý a jeho závěry byly dosti omezené, se dá málo co z Vašich rekonstrukcí vyvrátit. Řekl bych, že významným způsobem obohacují diskuzi o této lokalitě.
Musím se přiznat, že jsem momentálně v časové tísni, takže jsem si textovou přílohu prošel je zběžně. Co se týče samotných rekonstrukcí. Dá se jim málo vytknout. O čem se dá diskutovat je nejen existence trojice příkopů v době horákovské kultury. Vzhledem k velice nevhodnému složení podloží, které tvoří spraš a v povrchových vrstvách se vyskytují i písky, je pravděpodobné, že v době kdy lokalitu osídlili příslušníci horákovské kultury, tak po 1200 letech byly zbytky uvedených příkopů asi skoro nepatrné.
Jestli zde provedli nějakou obnovu, případně co je, nebo není v tomto jejich dílem, je vzhledem k nedestruktivnímu zjištění této fortifikace velkým otazníkem. Osobně bych se přikláněl k tomu, aby u rekonstrukce z horákovského období byla jedna verze bez zmíněného trojitého příkopového opevnění.
Po pečlivém zvážení musím naznat, že to je relevantní úvaha. Takže se zde musí objevit tento rekonstrukční obrázek. Ten ukazuje jak tedy mohlo vypadat opevnění horákovské fáze osídlení bez použití či lépe bez obnovení příkopových pásem.
Takže takto to mohlo vypadat. Vypadá to poměrně jednoduše ale pořád je to silná fortifikace. Trochu mě to mrzí , podle podobných hradišť horákovské kultury kde se předsunutá opevnění vyskytovala je to jednoduší, ale na druhou stranu je pravda, že stav výzkumu, který nebyl prioritně zaměřen na fortifikace skutečně nedovolí příliš velký rozlet fantazie.
Pan Crhák pokračuje,cituji:
Samotný výzkum prof. Stuchlíka toho ke konstrukci fortifikace příliš nepřinesl. Ony nahodilé kůlové jamky, které zmiňuje Z. Baarová (Baarová 2004, 63), mohly být skutečně součástí nějaké konstrukce. Pravdou je, že ona sonda, která protnula val měla šířku jen 2 m (Baarová 2004, 56), což nemusí být k odhalení skutečné konstrukce hradby dostačující.
Nevím proč, ale vzal jsem si za svůj jeden výrok z přednášky doc. Čižmáře, že každý val (myšleno především v pravěkém období) je destrukce hradby. K valu jako samostatnému fortifikačnímu prvku se stavím dost skepticky. Jako předsunutá část opevnění má jistě svůj smysl, ale kolmou stěnu hradby nikdy nenahradí. Vzhledem ke stratigrafii na Zámečku, kde má velké zastoupení spraš a písek, což jsou materiály náchylné k erozi, muselo být použití nějakého typu konstrukce nezbytné. Nejsu inženýr, ale domnívám se, že i při sebe lepším zhutnění by pouze sypaný val na Zámečku vydržel maximálně několik let. Při prudších deštích nebo velkém taní by byla destrukce o to rychlejší. I z tohoto důvodu se stavím trochu skepticky k tomu terénnímu stupni na rekonstrukci. Bez nějakého zajištění by tam pravděpodobně dlouho nevydržel. Sice jste se dobře vypořádal s teorii o nedokončeném příkopu, ale tato terasa se mi moc nezdá.
Popravdě, opět musím zopakovat, že jestli byl příkop dokončený, nebo ne, se z 2m široké sondy příliš učit nedá. Tedy dá se připustit i úvaha o terase, ale moc se mi to nezdá.
Omlouvám, trochu jsem se nechal unést a rozepsal jsem se. Opravdu nechcu nějak moc polemizovat s výsledky výzkumu prof. Stuchlíka nebo se zvolenou metodou provedení, ale k opevnění příliš velkou vypovídající hodnotu nemají.
V příloze posílám pro inspiraci hradbu řešenou kombinací kůlů a propletených větví (něco na princip polského plotu). Zdrojem je bohužel jen jedna prezentace z přednášky, takže nevím, kdo přesně je autorem ani, ze které publikace toto vyobrazení pochází.
Přeji mnoho zdaru a je mi ctí být nápomocen. S pozdravem Michal Crhák
Takže se nad tím zamyslíme. Vše co je zde uvedeno vede k tomu, že je potřeba tyto možnosti diskutovat a podívat se na to jak tedy tato hradba mohla vypadat v plné kráse. Zde využiji obraz který mi pan Crhák poslal a který jsem zpracovala popsal. Vzniklo z toho šest možných variant hradby. Podotýkám, že úsudek pana Crbáka plně respektuji a tomu co napsal dávám plnou váhu. Tak se na to podíváme.
První varianta je tato:
[align=center]Je to spíše než hradba jen jiná varianta lehčí fortifikace. Podobně jako jsem vytvořil pro obvodovou fortifikaci.
Je to hliněný val na čelní straně vyztužený kamennou plentou podpůrnou dřevěnou konstrukcí. Obránci pohybující se na koruně valu jsou před působením protivníka kryti dřevěnou konstrukcí, zde je zvolena podoba dneska nazývaná jako polský plot.
[align=center]Druhá varianta je zde:
Je to otevřena komorová konstrukce kde čelní a zadní stěnu netvoří dřevěná plocha ale kamenná plenta. Je to řešení požárně odolnější a lépe odolává povětrnostním podmínkám.
[align=center]Následuje třetí varianta:
Je to roštová konstrukce a zde tvoří hlavní masu tělesa hradby dřevo. V oblasti ho vždy bylo hodně ale tuto variantu bych vyloučil. Velká hmota zeminy v dnešním valu napovídá že musela být významnou složkou pravěké hradby. Tato varianta ukazuje, že zeminy by bylo použito jen málo.
Čtvrtá varianta je také pravděpodobná.
Jde o komorovou hradbu. Je to vlastně srubová konstrukce a komory které takto vzniknou jsou vyplněny zeminou. Je to stavebně poměrně jednoduché když poměrně pracné. Čelní stěny pro vylepšení požární odolnosti mohly být převrstveny opět kamennou plentou.
Následuje pátá varianta:
Jde o těžký typ fortifikace, je tvořena četní kamennou stěnou vyztuženou dřevěnou konstrukcí a zadní stěna je tvořena dřevěnou stěnou. Těleso hradby je tvořeno zeminou a tuhost tělesa hradby je podpořena dřevěnou konstrukcí. I tato varianta by zanechal jen málo stop po konstrukci hradby.
Jako poslední je zde šestá varianta:
Je to hradba tvořena skořepinovou konstrukcí ze svislých kmenů a proutěných výpletů, tím vzniknou dvě stěny. Prostor mezi nimi je vyplněn zeminou. Není vyloučena ani vnitřní konstrukce.
Takže takto různě ta hradba také mohla vypadat. Splňuje to vše co bylo na Zámečku nalezeno. - málo kůlových jamek.
- velké zemní těleso
- žádné stopy po vnitřní konstrukci. To je dáno tím že sprašová půda není díky provzdušnění schopna konzervovat dřevěné prvky, které tak mohly lehčeji podlehnou působení prostředí a živých organismů.
Je prostě vidět, že spolupracovat s odborníky je pro laika jako já velmi užitečné. Je pravda že kdykoliv jsem se na archeology obrátil, vždy mi vyšli vstříc. Jsou to prima lidé.
Jako poslední co v tomto možná posledním vstupu - nebo třeba také ne, zaleží i na Vás kolegové – musí zveřejnit je obraz záhadných obyvatel Zámečku v dnešní době. Asi ufouni a doprovázeli mě i moji paní po celou dobu našich návštěv na této lokalitě.
Už jsem je potkal ledaskde.
Zdraví Vás Pátrač
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.