PALBA.CZ

Saša
Zdroj k Tacitovi: Život Iulia Agricoly - udalosti od roku 79-85 - ťaženie na sever - galský žoldnieri a problémy s nimi.
Batavska - archív nájdený vo Vindolande
Ako to bolo mimo Britanie mimo tohto obdobia neviem, ostatné pramene sú dosť skúpe, resp. ja o nich neviem. Ďalší prípad sa týka Frankov z roku 280, keď Frankovia slúžiaci v Ponte - oblasť dnešného Trabzonu v Turecku na čiernomorskom pobreží, sa vzbúrili, zmocnili sa lodí a oboplávajúc okolo celej Európy sa vrátili domov. Čo sa týka "neschopnosti", ako som písal, jadro tvorili dobre vycvičený a zrejme aj romanizovaný vojaci, ktorý to držali v akom takom poriadku.

Čo sa týka légii a ich schopnosti, nikde som napríklad nenarazil na zostavu milicie, ktorá tvorila zálohu a niekedy bojovala lepšie ako légie. Hlavne v období po Severovi, kedy doslova zachránili jednotu ríše, pretože légie vtedy bojovali medzi sebou navzájom. Pritom tieto miličné jednotky porazili Partov, Allamanov v Taliansku a keď na to prišlo aj légie. Dokonca aj Vandalov, keď Ricimerove a Majorianove legie boli nimi porazené. Jedine čo ako tak viem, že každý veterán mal povinnosť cvičiť synov a nejaký výcvik organizovali aj správcovia provincii. Nemáš k tomu niečo ?
S tým, že to s barbarmi nebolo tak, ako to prehnane opisovali niektorí historici najlepšie dokladá pomník v Panonii. "Francus ergo cives, miles romanus in armis" - Národnosťou - občianstvom som Frank, ale zbraňou rímsky vojak." Svedčia o tom slova posledného Vandalského kráľa Gelimera, keď odchádzal do vyhnanstva po porážke Byzanciou. A vraj nevzdelaný barbar.

Tak jsem v rychlosti prošel Tacitova Agricolu a nikde jsem tam žádné líčení o nespolehlivosti, nedisciplinovanosti a dezercích galských pomocných sborů nenašel. Jen v jedné části se líčí dezerce jednotky Usipů (germánské pomocné jednotky; Tac. Agr. 28), nicméně je patrné, že se jedná jen o ojedinělou a nijak závažnou záležitost. Je možné, že jsem něco přehlédl (nemám čas to celé pročítat podrobně). Takže pokud to tam opravdu je, prosil bych o přesný odkaz na konkrétní pasáž.

Co se tabulek z Vindolandy týče, nevím, že by obsahovaly nějaké rozsáhlé podrobnosti o problémech s pomocnými sbory. Ovšem přiznávám, že nějak moc podrobné znalosti o nich nemám.

Nicméně mám dojem, že jsem asi přišel na to, co máš možná na mysli. Z těch nejasných náznaků bych tipl, že možná píšeš spíše o velkém povstání Batavů (mimochodem Batavové jsou germánský kmen, nikoliv galský) let 69-70 n. l., které se odehrávalo v Germánii, a o kterém píše Tacitus v díle Historiae. Účastnily se ho mimo jiné i pomocné sbory složené z Batavů. No, ať už jsem to trefil, nebo ne, jednalo se prostě o více méně výjimečnou událost. Naopak Batavové byli pokládání za elitu a jedny z nejlepších římských vojáků. Dokonce z velké části z nich byli vybírání vojáci pro germánské osobní gardy některých římských císařů (Germani corporis custodes). Každopádně se stále domnívám, že názor, že pravidelné pomocné sbory byly obecně nedisciplinované a vzpurné, není správný. Ostatně i další známá jednotka osobních strážců římských císařů, equites singulares Augusti, byla tvořena vybranými vojáky z pomocných sborů. Něco takového by jen sotva bylo možné, kdyby s pomocnými sbory byly jen neustálé potíže.


Nejsem si jistý, co přesně máš na mysli těmi „milicemi“, o kterých píšeš. Ale opět bych tipl, že by se možná mohlo jednat o tzv. limitanei. Ve starší literatuře byli tito vojáci z různých důvodů občas přirovnávání k obyčejným milicím. Ve skutečnosti se ovšem jednalo o normální vojáky. V rámci pozdního římského císařství se vojsko začalo rozdělovat na limitanei – tzn. vojáky dislokované na hranicích a střežící je – a na comitatenses, což byly polní armády umístěné více v týlu, které bývaly nasazovány v ohrožených oblastech nebo třeba používány pro útočná tažení apod. Limitanei postupně začali být spjati s oblastí, ve které sloužili. Později v nich dokonce začali dostávat příděly půdy, kterou obhospodařovávali, která částečně zajišťovala jejich obživu a kterou také bránily. Služba u limitanei byla zřejmě v některých oblastech i dědičná. Právě díky zmíněnému napojení na půdu se tyto jednotky staly statickými a upadla jejich prestiž. Byly považovány za druhořadé. Nicméně stále to byli plnohodnotní římští vojáci. Teprve v šestém století píše Prokopios, že Iustinianus odejmul těmto mužům status vojáků. Nějakou literaturu (většinou části knížek) bych k tomu v případě zájmu měl (v angličtině). Pokud jsi měl na mysli něco jiného než výše uvedené, budeš to muset trochu upřesnit.

Saša

Naskenoval a upravil jsem pár zajimavých fotek z knihy Dějiny římského vojska.


Dřív tady někdo zmiňoval jezdecké hry, tak tady je jejich vyobrazení (vpravo)

Saša - nie limitanei na mysli nemám. Boli to klasické milicie,( vlastne slovo vymysleli Rímania od slova tisíc ) - domobrana. Napr. boli to milicie, ktoré tiahli proti Spartakovi z Kapui a potom obsadili cestu na Vezuv ( boli porazené), v dobe cisára Gallienusa počas krízových rokov rychlostriedania cisárov porazili Allamanov atď. Mali by to byť sedliaci, remeselníci, robotníci ale aj boháči a senátori. Rozhodne to neboli profesionálny vojaci typu profesionálny legionár a nemusel to byť zákonite ani rímsky občan, aj poddaní Ríma či cudzinec žijúci na území Ríma. Nemýliť si s feodorátmi - spojencami. O týchto jednotkách, okrem ich porážok a víťazstiev neviem v podstate za cisárstva nič.

Ahoj,

a vzpomeneš si, kde jsi o tom četl? Zkusil bych to dohledat.

Saša

E. Gibbon - Úpadok a zánik Rímskej ríše, v mojej knihe časť 1. Ale nič tam okolo toho nie je. Niečo pojednávani o miliciach je v spisbe byzantských autorov, ale to už je iná doba.