PALBA.CZ

Pánové (či dámy, to se z nicku nedá poznat :o), je to celkem zajímavý pokec, ale hodí se spíše do hospody po šestém pivu
Nicméně pár komentářů.
Nejdůležitější poznámku měl Pátrač = pokud neznám budoucí očekávané hrozby, nemohu se na ně připravit :o(
Veškeré "materiály" a "Bílé knihy" jsou pak jen blábol, ospravedlňující to, že vlastně nevím co dělám.
Ano, chápu že pro MO je problematické přiznat, že by mohlo v budoucnosti dojít k ozbrojenému konfliktu se Slovenskem, pohraniční válce s Polskem či Rakouskem nebo okupaci pohraničí Německem (Poz. Všiměte si, že žádná jiná vnější hrozba není).
Stejně obtížné by bylo v demokratickém státě přiznat, že armádu připravujeme pro případ potřeby potlačení občanské války :o(
Ale co jiného zbývá?
Evropská armáda neexistuje. Česko nebude nikdy nikde intervenovat (nemá na to). Pro účast v cizích válkách (Irák, Afgánistán, Lybie ...) bigoši stačí :o(
Tak NA CO by byla potřeba těžkých zbraní?

Ale zpět k úvodní Idahově otázce: "Ideálním výsledkem by bylo najít řešení, které by dokázalo spolehlivě zlikvidovat všechny tři tanky."

Takové řešení existuje.
Jmenuje se ARMÁDA PRO ASIMETRICKÝ KONFLIKT
Armáda, která má dostatek vycvičeného mužstva/ženstva a která je dostatečně nasycena protitankovými a protiletadlovými zbraněmi.
Většina protitankových raket je schopna MBTzastavit, když už ne zničit. A to stačí.

Zdůvodnění :
Tank je čistě útočnou zbraní a nejblbější způsob použití tanku je přímá tanková bitva ... tank proti tanku ... a to ještě v poměrně složitém evropském terénu. To si mohu dovolit pouze tehdy, mám-li tanků přebytek, a to ještě jen párkrát :o)
Nepodléhejme prosím fabulaci, že tank je nejlepší protitankovou zbraní. Nikdy to neplatilo a nikdy platit nebude.
Cena tanku je v tom, že je ideální průlomovou a částečně i podpůrnou zbraní. Bitvu, potažmo válku, však nevyhraje. To umí jen pěchota.
Díky tanku, jeho palebné síle, pohyblivosti a odolnosti mohu vytvořit lokální převahu a prolomit nepřátelskou obranu v jejím slabém místě.
Nicméně mobilita tanku, a jejich relativně malý počet, je i jeho nějvětším nebezpečím. Prorazí-li tankový klín hluboko do nepřátelské obrany a ta nepovolí, oslabí se tím křídla a vytvoří se ideální prostor pro nepřátelský protiútok - opět ideálně vedený tanky. A pokud se zároveň obráncům podaří znehybnit útočníkovy tanky ... :o(

Zde jedna odbočka - T72, a to ještě v ořezané exportní verzi, opravdu není rovnoceným protivníkem Abramsu M1A2. Přesto jsem kdysi četl vyjádření velitele tankové čety USA z Iráku 1991, že taktika iráckých tankistů a jejich podpora ze strany ostatních armádních složek byla tak špatná, že by výsledek boje s nimi byl stejný i kdyby si navzájem vyměnili tanky. Americká velkohubost? Možná, ale mě to až tak přehnané nepřipadá.

Takže Idaho, odpověď za mne:
1/ zapomenout na "specializovanou" armádu a opětovně naučit zacházet se zbraněmi většinu populace
2/ vytvořit vlastní kapacity pro výrobu dostatečně výkoných protitankových a protiletadlových raket
3/ zajistit odpovídající systém spojení/řízení jednotlivých vojenských skupin
4/ profesionální armádu vytvořit na modelu sil rychlé reakce se schopností koordinace polovojenských záloh

ALE HLAVNĚ : vytvořit takovou společnost, kterou by chtěla většina jejích členů bránit :o(

POKUD ji však bránit nechceme, resp. nejsme ochotni ji bránit s jakýmikoli, či alespoň nějakými, ztrátami.
PAK se na armádu vykašleme, vytvořme jednotky civilní ochrany pro eliminaci živelných pohrom.
A pojďme do té hospody.

Jenže tady je střední Evropa a né poušť, při troše snahy by to tak jednoduché nebylo.

Proto píšu přese všechny terénní výhody a výcvik. Je to prostě pořád 30 tanků. V aspoň trochu intenzivním konfliktu ti prostě nevyhnutelně brzo dojdou.

Tak těch třicet tanků je určeno k udržení výcviku tankistů do doby než bude pevně rozhodnuto co dál, tedy do roku 2025. (I když realista ve mě mi říká, že tanky padnou s dalším škrtem v rozpočtu nejpozději do roku 2015.)
Ale držme se "plánu". Tedy co pak? Nejideálnější by bylo připojit se k polskému projekti Anders, a tím získat jak BVP, tak náhradu za tanky. Sice by to už nebylo MBT, ale pro obranu státu by to stačilo kvantitou i kvalitou.

* Změněn název tak aby lépe odpovídal obsahu *
* Přidána anketa *

Skeptik - pěkný Plně souhlasím ohledně asymetrické armády. Podle mě je naše situace jak dělaná pro vytvoření zcela "nového" konceptu profesionální armády. Výhrady bych měl jen k 1. bodu tvých doporučení, naučit populaci ovládat zbraně mi příjde za současné situace až nebezpečné, jak píšeš, problém je ve společnosti. Nicméně údajnou nechuť a protivládnost řešila i první republika (před rokem 1933), je to jen o tom mít jasného protivníka, když ho lidé nemají najdou si ho a většinou je to vláda. Proč tomu tak je, necháme do jiného tématu

Přiznám se že jsem nečetl BKO dopodrobna, ale přišlo mi že se počítá s odprodejem všech tanků, mimo těch 30 aktivních, nebo ne?
Protože i kdybychom měli těch třicet na udržení khow a výcvik, budete k něčemu? Myslíte že v budoucnu bude vůle a finance na nákup tanků?

Jinak polský projekt lehkých tanků mě zaujal, měl jsem za to že tyhle stroje jsou už mrtvé. Nicméně nemám z něho dobrý pocit a raději bych viděl nějaký obdobný český projekt

Skeptiku: V podstatě jsi napsal to co já osobně tvrdím již fůru let. Jen co se týče prvního bodu bych rád připomenul to, že toto nebude nikdy. Z prostého důvodu: Měli-li by obyvatelé zbraně, nastala by demokracie, a to naši politici nikdy nedovolí - vědí dobře proč.

Skeptik - to je skvěle napsáno. Pokud si ti co to mají v povinnosti nepřiznají, že nevědí jaké hrozby by měla armáda být schopná eliminovat a nebo nemají odvahu z politických důvodů nebo jiných říci, že ten kdo je dnes přítel může být za 10 let nepřítel je celá bílá kniha o ničem.

Otázka asymetrické strategie je moje oblíbené téma jak ukazuje čtyřdílný cyklus který jsem v počátcích svého působení na Palbě zveřejnil. První díl je zde:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2944

Pravda je, že na světě zatím armáda, kterou by šlo označit za armádu pro asymetrickou válku neexistuje. Navíc v rámci NATO tyto ulohy plní pouze určitý počet armádních sil a jsou stavěné celkově pro konflikt, který za asymetrický považovat nejde.

Masivní nasycení lehkých a kvalitně vycvičených jednotek PT zbraněmi by mohlo pokud bude fungovat koaliční zajištění obrany být řešením. Je otázkou jak by to nadále fungovalo v delěím časovém horizontu ale to je problém pouze logisticko technický.

Mám ale obavu že to není ideální řešení pro zemi ve střední Evropě.

Pátrač: a co Irán? Ten mi - v rámci jejich možností - připadá dost svatěný na asymetrickou válku.

Když vidím, že už nejsem jediný, kdo jako s potenciálními nepřáteli počítá s našimi sousedy, dá se rozvést i tvůj předposlední odstavec.
Pokud by na nás totiž útočil některý ze sousedů, nemohlo by mu jít o obsazení celé země - bylo by to toliko velice křehké (politicky) pokračování diplomacie jinými prostředky.
Scénáře pak vidím prakticky tři:
1) zabrání nějakých "sporných" příhraničních území.
2) (re)instalace loutkové vlády, jdoucí na ruku zahraničním mocenským blokům (např. "prvorychlostním" zemím EuroFederace, "vláda ekonomické jednoty s Eurem" apod.)
3) "chirurgický" zásah jednotek zahraničního státu proti elementům na území našeho státu, ohrožujícím jejich občany (např. vojenská evakuace francouzských pracovníků zprostřed davu rozzuřených propuštěných dělníků TPCA, záchrana ruských podnikatelů z obklíčení "nacionalisty" v Karlových Varech apod.)

Cynicky řečeno nemusíme moc řešit scénář č.3 - ten by vznikl masivním selháním našich vlastních bezpečnostních složek, které by nezvládly zajistit bezpečnost zahraničním státním příslušníkům; v takovém případě by nebylo úlohou armády zastavit jejich evakuaci, ale minimalizovat ztráty na životech domácích násilníků a hlavně "vypadat, jako že armáda něco dělá a brání".

Scénáře 1 a 2 pak mají každý svá vlastní specifika, ale jedno mají společné: jsou politicky extrémně nestabilními. Je to prostě politicky "o hubu" - a pokud se vyskytnou dostatečně velké ztráty či zdržení na straně útočníka, jeho domácí veřejné mínění se přehoupne a donutí ho operaci ukončit. Scénář č.2 je z tohoto pohledu nejjednoduší - můžeme si v něm bez problémů dovolit měnit území za čas, protože nám území zůstane. Scénář č.2 tedy vyžaduje maximalizovat ztráty protivníka, masivně zapojit domácí obyvatelstvo a mediálně jasně ukázat, že si obyvatelé naprosto demokraticky nepřejí instalaci loutkové vlády a že dokonce bojují proti okupantům. A využít historické události 1938 a 1968.

Nejvíc "o hubu" je tedy scénář číslo 1. Ten vyžaduje minimální reakční doby, počítá ze všech scénářů s nejvyšším nasycením prostředky protivníka (protože zabírá malé území), malou hloubkou rozvinutí (která podstatně ztěžuje manévrový boj a přepady ze zálohy a útoky do týla (týlo může být klidně v zahraničí) a jakmile by byl jednou prohrán, měli bychom dost pravděpodobně smůlu, protože bychom se ocitli v "patové situaci", řešené diplomaticky proti vojensky, ekonomicky a hlavně diplomaticky silnějšímu protivníku - ergo s minimální nadějí.

Proto vidím jako kriticky důležité ono podminování mostů apod. - maximální ztížení průchodu protivníka pohraničním územím. Byly by fajn i instantní betonové zátarasy a'lá Švýcarsko, které by šlo ze svahů pyrotechnicky shodit na pod nimi ležící silnice. Cokoli, co zpomalí zabírače území se počítá.

Javeliny jsem zmínil jako zástupce PTŘS, splňujících dvě podmínky:
1) napadají cíl seshora. To je, vzhledem k tloušťkám pancířů, nutnost.
2) jsou "fire and forget" - voják zamíří, zamkne cíl, odpálí a už se nestará o navedení střely.
Onou PTŘS tedy naprosto nemusí být Javeliny - bohatě stačí jakákoli střela (třeba i domácí), splňující tyto dva parametry.

Masivní využití pěchoty a prostředků poněkud asymetrického boje má pak jednoduchou příčinu, na kterou je zde zapomínáno:
Vzdušná nadvláda.
Je utopií, abychom s dvanácti supersoniky zajistili vzdušnou nadvládu proti komukoli s výjimkou Slovenska a Maďarska. Typhoony jsou prostě jiná třída a jak Německo, tak Rakousko jich mají více. Gripeny by měly šanci na přežití a "páchání ztrát", pokud by se rozvinuly na rychlostní silnice a dálnice - ale jak někdo správně podotkl, letiště by byla první na ráně. Jsem si dost jistý tím, že Čáslav je naprogramovaná nejen do pár ruských ŘSPDL, ale i do nějakých francouzských Apache a jejich německých ekvivalentů.

A když není vzdušná nadvláda, má to dva efekty:
1) zničení čehokoli, co se hýbe a je vidět na radaru vzdušnými prostředky nepřítele - T-72 by velice rychle zmizely
2) možnost nepřítele deptat zemi ekonomicky a politicky (viz kapitola "Wardenova strategie" v mé práci "Strategie USAF", té se dnes drží většina západních států jako doktríny letecké války - viz Lybie a údery na nejvnitřnější kruh, ač je diplomaticky cílem kruh vnější).

Tento aspekt je nejtěžší. Vzhledem k rozloze země a tím omezenému manévrovacímu prostoru bychom měli minimální šance na úspěch i s šedesáti SuperHornety, vyzbrojenými po zuby AMRAAMy a prostředky REB. Stejně tak sebelepší statická raketová PVO by byla, vzhledem k hustotě geografické a vzhledem k novým prostředkům SEAD/DEAD, předem mrtvá.
Dvanáct Gripenů by zvládlo akorát působit ztráty (viz scénáře 3 a 2) a případně provést zhruba jeden "hloubkový úder" do týla nepřítele v přízemní výšce (narozdíl od doby studené války nejsou malé výšky nasyceny prostředky PVO a jen let v malé výšce by mohl zvýšit prodlevu zachycení našich strojů systémem PVOS nepřítele a navedením přesily nepřátelských stíhačů na ty naše. To jest tehdy, pokud by Francouzi neposkytli nepříteli svoje AWACSy).
ALCY jsou na tom jinak. Umí operovat z travnatých ploch, jsou pomalé, dobře manévrovatelné, piloti mají výcvik v letech v minimálních výškách. Dělal bych pravidelná cvičení na styl "úlet", kdy by úspěšnost byla vyhodnocována podle toho, jak rychle se všechny funkční Alcy rozházejí po silnicích a travnatých letištích po celé republice. Vzhledem k nenasycenosti obrněných sestav nepřítele prostředky PVO pak Alcy mají velmi dobré šance na útok - kdyby např. Rakousko přišlo o své stíhače a my tím získali vzdušnou nadvládu, Alcy by z přesily 140-ti rakouských Leopardů II nadělaly sekanou. Pokud by tedy měly dost Mavericků.

Á propos - kdysi jsem si pohrával právě s plánováním útoků na Rakousko - možná i zde. Pokud by byl na naší straně moment překvapení, zdá se mi být ideální taktikou trochu diverze - "civilní" L-410 vydá při letu nad Rakouskem signál "mayday", s jedním nefunkčním motorem se navede na přistání na letecké základně Typhoonů a po přistání uprostřed dráhy (či u palivových nádrží) bouchne, čímž vytvoří pěkný kráter a znemožní operace Typhoonů ideálně na tak dlouhou dobu, abychom měli onu vzdušnou nadvládu. Kdyby se toto povedlo, tak se dá uvažovat i o následném průletu L-159 a zasypání hangárů Typhoonů kontejnerovou municí (ošklivou, nehumánní, kterou nemáme).
Alternativou by byl vývoj něčeho jako "Nakitky" pro RM-70, které by - neviděny radarem - dojely oklikou k hranicím a odpálily na nepřátelské letiště salvu. Ale RM-70 nebudou a tato taktika by nemohla platit proti Německu a Polsku, které mají leteckých základen vícero a hluboko ve vlastním území.

Údery na území nepřítele, byť logické z hlediska vojenského, pak musí být zvažovány i politicky. Naším cílem v takovém omezeném konfliktu by bylo v prvé řadě podkopat legitimitu vojenských akcí nepřítele a poštvat proti němu jeho domácí obyvatele; v případě napadení jeho území - byť v odvetě - by ale hrozil "morální efekt bombardování Londýna", čímž bychom prohráli.

Tedy rekapitulace:
-soustředil bych se na pěchotu, operující v malých jednotkách (na ochranu proti dělostřelectvu) a provádějící víceméně diverzní akce a neustálé deptání nepřítele.
-nutno zapojit širokou veřejnost do "národně-obranného boje", a to i proto, aby bylo vyvoláno a zřejmě potvrzeno demokratično akce. Pak by se mohly zapojit i USA s diplomatickým nátlakem na útočníka, zvláště když se oženeme "selháním USA v roce 1968" a "historickou rolí Woodrowa Wilsona na budování RČS".
-bezpodmínečně nutno DOZBROJIT ŘS - 24 AMRAAMů a pár Mavericků naprosto nestačí. Stejně tak by bylo nutno pořídit značné množství PTŘS.
-je nutné se znova naučit bleskově rozházet cenné zdroje po celé republice, aby byly chráněny. A maskovány, a to i v EM spektru.
-nutno vymyslet, jak se vypořádat se vzdušnou nadvládou nepřítele, útočícího ze středních letových hladin.

Tak Alky by se měli konečně dozbrojit Brimstormy, o nichž se uvažovalo od začátku, a dalšími typy řízených raket a bomb.
Stran nadzvuků - pro "policejní" akce typu honím Hanse.S po obloze by stačila bojová verze T/A-50 nebo z hlediska logistiky domácí verze Ching Kuo (používá odvozené motory od F124 našich L159). Ale druhá varianta by byla příliš drahá.

Nejlepší by ovšem bylo vytvořit ze stávající V4 konfederaci, přeci jen máme obdobnou bezpečnostní a zahraniční politiku.

Údery na území nepřítele, byť logické z hlediska vojenského, pak musí být zvažovány i politicky. Naším cílem v takovém omezeném konfliktu by bylo v prvé řadě podkopat legitimitu vojenských akcí nepřítele a poštvat proti němu jeho domácí obyvatele; v případě napadení jeho území - byť v odvetě - by ale hrozil "morální efekt bombardování Londýna", čímž bychom prohráli.

Myslím, že bychom se měli zabývat možností napadnout s náklady přiměřenými této zemi cíle na nepřítelem kontrolovaném území (ať už patřilo původně komukoliv) a proti cílům v blízkosti fronty pokládám tank za dobrý prostředek k prolomení a dočasnému zajištění terénu.

Pokud se týká přímo nepřátelského týlu, připravoval bych se na nemilosrdné zničení energetické infrastruktury toho, kdo by nás napadnul – elektrárny, rozvodny, vedení VVN, přečerpávací stanice ropovodů a plynovodů, rafinerie, zásoby paliv a komunikace důležité pro zásobování elektráren. Bez elektřiny se země hroutí rychleji než bez paliv, protože elektřina není v nádržích. Dávám znalejším do úvahy, zda by toto bylo možno vyřešit balistickými raketami, bezpilotními prostředky, střelami s plochou dráhou letu nebo jiným způsobem a to i s ohledem na finance. U liniových staveb bych viděl velkou naději na diverzní akci, stejně jako při ničení menších rozvoden, ale proti elektrárnám, rafieneriím a velkým rozvodnám bych si na pěší jednotlivce příliš nevsázel. (Nejvíce vsázím na technologické části rafinerií a turbíny elektráren – rychlou obnovu si tam nedovedu představit a nahrazení silně zatěžuje komunikace (ať silnice, železnice, nebo přenosovou soustavu) – každé jejich malé poškození se rázem daleko více projeví).

LWG: mám za to, že takový úder by byl sebevraždou.
Mé tři scénáře počítají de facto s vedením omezené války - napadení infrastruktury nepřítele by ale bylo zhruba něčím takovým, jako první jadernou zbraní, shozenou na postupující tankové armády SSSR - začátkem laviny.

Jistě bychom mohl zvládnout útok na německé či polské rafinérie či elektrárny. Možná i prolomit přehradu. Ale jaký by byl efekt? Jednoznačně nemáme vojenské zdroje, které by nám umožnily opakovat něco takového vícekrát a na území celého Německa. Oproti tomu co by v případě takové eskalace bránilo Německu, aby nám shodilo celou Vltavskou kaskádu a spláchlo Prahu třicetimetrovou vlnou? Co by jim zabránilo v chirurgickém úderu pár ŘSPDL na teplovody, bez nichž by obyvatelé velkých měst v zimě zmrzli?

Nehledě na ony morální dopady. Kdybychom se stavěli do pozice chudáků, které napadli zlí skopčáci-okupanti jako v roce 1968 (á propos - "CNN: zatímco se německé tanky ženou polabím, Praha si připomíná enderácké invazní síly, jež před 40 lety nastolily normalizaci") a kteří se jen brání, půjde do obrany své země IMHO značná část obyvatel, zvláště mladších ročníků. 1938 je už dostatečně zprofanovaný.
Stejně tak obyvatelé SRN by zčásti trpěli historickým komplexem, zčásti by je silně štvaly ztráty (Viz americké veřejné mínění a Vietnam, Irák...) a zčásti by se rozmáhala nespokojenost s tím, že je vláda žene do nespravedlivé, útočné války.

Okamžikem našeho útoku na německou infrastrukturu se vše mění: my jsme ti hnusí agresoři, co přepadli vysílač a snaží se zavraždit co nejvíce nebohých německých civilistů - a proč? Když si neměcká vláda jen bere, co jí patří/když se takovou hnusnou a agresivní českou vládu snaží sesadit. Proti takovým hnusným válečným štváčům by šel celý svět.

Nesmíme ani na moment pustit ze zřetele, že všichni z našich sousedů vyjma Slovenska (které nás IMHO napadat vážně nebude) má v mezinárodní diplomacii výrazně lepší postavení, stejně jako výrazně lepší výstroj i výzbroj a ekonomické postavení. Když člověk bojuje z pozice slabšího, nemůže si vyskakovat - musí taktizovat. A pokud možno tomu silnějšímu ukousat nohy nebo na něj poštvat někoho ještě silnějšího.

Souhlas, řvát, povykovat, brečet, ohlodávat nohy a protahovat to co nejdéle. A protahovat by to dokázala asi jen vybavená pěchota, o to lepší a těžší by jsme povětšinou přišli v úvodu.

Tato strategie má zásadní problém.
1) Protivníka to neodstraší (viz. Afghánistán1 až 2, Palestina, Libanon atd.). Naopak bude to v něm budit dojem "relativně snadno" vyhrané konfliktu (bavím se o politicích a veřejnosti, ne vojácích)
2) Může to odradit spojence, protože ti by museli nést na bedrech veškeré oběti. Zatímco ti líní Češi si tam "v poklidu vyhazují auta ... "

Z přírody víme, že efektivní obrana je pouze dvojího druhu:
1) zastrašení - tedy mít natolik silnou armádu, že protivníka odradí kalkulované ztráty na vojácích a technice (příkladem budiž Izrael, Tchaj-wan a předválečná ČSR). Ale na to chybí politická vůle a vůle veřejnosti.
2) jed - tedy zneschopnit, či usmrtit útočníka jedním úderem. Což znamená mít prostředky ZHN nebo větší množství ŘSPDL a balistických střel (např.Iskander, Prithvi III). Díky tomu si to protivník-soused rozmyslí, neboť na co mu je útok, když následně jeho infrastruktura a ekonomika půjde někam (a následně se stane soustem pro naše spojence).. Ale na tohle řešení chybí především politická vůle.

V každém případě se spoléhat na to, že nám někdo pomůže je chybné. A o tom jsme se už přesvědčili několikrát.
"Pomož si, a bude ti pomoženo"

Trošku se nám to tu zvrhává Pan ministr obrany (Já!) chtěl jen vědět čím a jestli vůbec nahradit naše tanky ;)

Takže jen malé shrnutí a pak bych Vás poprosil aby jste se věnovali tématu, pokud bude zájem, můžeme pokračovat v diskuzi o konceptu a doktrýně AČR v nějakém novém topicu

Na fráze typu: To by politicky nešlo atd... bych se nespoléhal, proč? Protože 1938, 1968...

Cover: S leteckou nadvládou máš pravdu, ale nebál bych se bombardování (myslím že i bombardování zbrojovky by mediálně a lidsky neprošlo), hrozbu bych spíše viděl v rychlých přesunech nepřítele:

V Praze přistává pravidelná linka Lufthansy, ale místo nafrněných turistů v podivných košilích se z letadla hrnou příslušníci německé speciální jednotky, během chvíle přebírají kontrolu nad přistávacími plochami a za okamžik začnou přistávat transportní letadla, samozřejmě s početným leteckým doprovodem. To samé se děje i v několika dalších městech, ve kterých není prakticky nic co by se postavilo nepříteli na odpor....

to je jen příklad.

Co se týče angažovaní obyvatelstva - I kdyby se opravdu zapojilo (já bych rád), tak co z toho? I kdyby ti mladší dokázali využít jakés takés znalosti přejaté z filmů a her, stejně není dostatek dostupných zbraní, i kdyby byli, pravděpodobně by se polovina civilních obránců postřílela mezi sebou, ta druhá by doplatila na absenci velení a potřebných znalostí. Fyzickou stránku civilních obránců si ani netroufnu rozebírat

Jinak ohledně onoho "rozházení", váhavě souhlasím, ale nejsme si jistý, jestli by to zbytečně moc nezatížilo velení a jestli by to mělo skutečný užitek

LWG má pravdu o té energii a Cover zase o dopadu chápaní toho kdo je agresor a kdo oběť.

Nicméně, koncepce teroristických útoků jak jsem já zmiňoval dříve, nepočítá s útokem na civilní obyvatelstvo, ale spíše s tíchým vydíraním, tzn. odpálit jednu nálož v Berlíně jako demonstraci síly (oni to prohlasí za unik plynu a my budeme moci v tichosti vyjednávat, nebo ne, to je jedno), dalším krokem by bylo prohlášení - vypadněte od nás, nebo vám vyhodíme do luftu parlament!

A co se týče dopravení oněch záškodníků na místo určení - už by tam byli ;) Máme shengen, máme pracovní povolení, máme inspiraci u skutečných teroristů, máme možnost. Spící podzemní armáda přímo vedle mytrální chlopně nepřítele

Tak a zpátky k tankům! Na tohle téma (koncepce, doktrýna...) si založíme jinej topic, ne? Nebo to chcete spojit?

Som len amater a moc do toho nevidím tak to berte z rezervou
T 72M4 je dobrý tank ale už je asi na vrchole svojho modernizačného potenciálu. Nejaké veľké tankové bitky ala Kursk sa už diať nebudú a priamo tank proti tanku (len ako posledná možnosť) a podla môjho názoru by mal tank podporovať hlavne pechotu a zachranovať nahnuté situácie kde klasické BVP nestačí mal by mať zabezpečenú dostatočnú PVO inak je to len otázka času kým ho dostanú zo vzduchu.Aspoň takto si ja predstavujem úlohu tanku teda nie primárne ničiť ostatné tanky.
A ako náhrada / doplnenie T72 sa my pozdáva Polský lahký tank (BVP) Anders a z týmto vozidlom by sa získala aj dobrá podvozková platforma pre dalšie verzie (sanitná, PVO) hlavnú výzbroj tvorí 120mm kanón má slušnú ochranu STANAG level 5 tzn. že je odolný do 25 mm a podla môjho sedliackeho rozumu keď na vyradenie/zničenie treba niečo večšie: pancierovku,PTRS,iný tank,delostrelectvo,letectvo a to už dokáže zničiť aj M1A2 abrams.
Také základne info o anderse je tu na strane 28.

A tak trochu OT nebolo by vhodné zaviesť ZVS a po jej ÚSPEŠNOM skončení nechať obačanom zbraň vo vlastníctve pod podmienkov že sa budú zučasnovať cičení ako aktývna záloha ? Ale to by trebalo zmeniť náladu v celej spoločnnosti

Idaho píše:I kdyby ti mladší dokázali využít jakés takés znalosti přejaté z filmů a her

Toto dúfam nebolo myslené vážne
Pretože akákoľvek "domobrana" postavená na tomto by pri kontakte s akokukoľvek silou cvičenou či už na boj, ale hoci "len" policajne operácie išla rýchlo

Julesak píše: Toto dúfam nebolo myslené vážne

No zkus hádat Nebylo, neboj. Cílem bylo spíše zviditelnit fakt, že normální obyvatelstvo nemá nic co by víc připomínalo výcvik

Jelikož nemám nyní tak promyšlený plán jako cover72 navážu na jeho resp. dovolím si doplnit jeho strategii, jež se mi líbí, v oblasti, kde se cítím doma-tedy v oblasti tankového střetnutí. Ačkoli k dálkově ovládaným strojům mám jistý odpor, coverova taktika použití starých T-72 mi přijde nápaditá a pro použití tak malého počtu T72M4CZ jako účinná a snad i jedině možná.

Nicméně já bych začlenil do sestavy dálkově ovládaných útočících tanků průzkumná vozidla a přestavěl bych část T-72 na stroje palebné podpory vybavené univerzálními raketami a rychlopalnými kanóny, jež by s určitým odstupem za T-72M4 ničily tanky,vrtulníky a pěchotu na střední až dlouhou vzdálenost . Ideální pro tento účel se mi jeví použití raket systému adats-multifunkční rakety použitelné jak proti tankům-průbojnost 900mm,tak proti živé síle a helikoptérám i letadlům-dosah 10km rychlost letu až mach tři.(přitom by mohl být opraven software tak aby napadaly tanky shora)

Mojí hrubou představu takového vozidla ukazuje obrázek.



Kromě 8 mi takovýchto řízených střel by stroj nesl min. 40milimetrový spíše však 45-50mm automatický kanón(ideálně konstruovaný pro teleskopickou munici), přičemž by byl postaven na modernizovaném podvozku T-72M4CZ (se zesíleným pancéřování). Jediné, co by bylo potřeba vyvinout, je věž (to by nemusel být až takový problém)-což považuji z hlediska nákladů a i z hlediska využití investic do modernizace T-72 za pozitivní. Přitom bojová síla 30 tanků T-72 by přidáním např.20 takovýchto strojů by podle mne stoupla mnohem (mnohonásobně) více než přidáním dalších 20 tanků.

Dalším prvkem asymetrické války by mohl (podle mne) být granát jež by obsahoval speciální krycí a extrémně rychle schnoucí barvu , která by se explozí rozprskla na čelo tanku a zaslepila senzory či periskopy. Nevím sice jak moc by to bylo účinější než střepiny klasického HE granátu, nicméně předpokládám, že krycí skla optiky nějaký ten zásah šrapnelem vydrží, proti barvě však chráněny nejsou nijak.

Jako ministr obrany a zadavatel : Jsem nadmíru spokojen s Petrzem. Přestože nepovažuji jím navržené řešení za ideální, líbí se mi způsob jakým za to vzal a zpracoval.

Sám za sebe:Každopádně vize dálkově řízených tanků se mi zrovna moc nelíbí a nejsem si jistý finanční náročností tohoto projektu. Na druhou stranu využít stávající tanky a jejich technologie by sebou přineslo jisté výhody. Zůstává však otázka, zda by toto řešení bylo natolik učinné aby 30 tanků nebylo k smíchu

Můj projekt počítal s dálkovým řízením nikoli oněch T-72M4, ale starých T-72 nemodernizovaných. Jejich schopnosti by byly mírně degradované, ale takový výsledek mi přijde pořád lepší, než v tom posílat posádky na smrt nebo je nevyužít vůbec.

"COTS" je zkratka, znamenající ve vojenství součástky původem z civilního trhu. To jest - dálkové řízení tanku by vypadalo tak, že by se na místo řidiče namontovala pomocná konstrukce s elektricky poháněným hydraulickým čerpadlem, ventily a písty vedenými na "rajčáky"; řídící mikrokontroler by umožňoval přesné řízení obou pístu na základě diskrétních údajů z datového vstupu. Na periskop řidiče by se připevnila trojice webkamer se slušným rozlišením. Toto celé by se zadrátovalo a vyvedlo do nějakého "embedded" zařízení, sloužícího jako mozek tanku a zároveň vysílač, schopný komunikovat na bázi frequency-hopping a důkladně šifrovaně.
Stejně tak na místo střelce by byla navařena webkamera na okulár, servomotory na řízení a ovládání a bylo by. Vývod a řízení opět do ebmedded zařízení.
Nabíječ je automatický, ten se řešit nemusí.

Výsledek? čtveřice webkamer po cca 3000/kus (dobré rozlišení a zvýšená odolnost) + embedded zařízení/max 5000 + hydraulika a servomotory + jejich řízení/tady si cenu odhadnout netroufám - bez vývojových nákladů by se takové dálkové řízení dalo bez problémů realizovat do 20000 za tank. To jest - v dílnách/svépomocí, bez toho, aby si na tom "někdo" udělal "vejvar".

Mně se na návrhu Petrz velmi líbí ta protiletadlovost. S tou jsem ve své koncepci nepočítal vzhledem k ceně PV zbraní - ale pokud by se k ADATSům přidalo něco, schopné sestřelovat i PT munici (jako to prý umí Tor-M1), měla by taková tanková jednotka šanci přežít nějakou dobu i bez vzdušné nadvlády.

cover72 - příteli našče armáda má prioritně bránit vlast. Nikoliv bojovat v asymetrickém konfliktu někde na Středním východě.

JInak se mi Tvá rekapitulace více než líbí. Až si to pořádně promyslím a prostuduji reakce na ni tak se pokusím opět něco sdělit zbytku světa.