Ano, je vazalem už od skončení druhé světové války. Nacionalismus a Hitlerovu Evropu už jsme zažili, tak tohle je možná o něco lepší. Já vůbec pochybuji zda by amíci takový vývoj dovolili, a i kdyby tak kdo to bude platit? Francie a Německo, stejně si všechny mozky odsají za moře. A ostatní státy jsou rádi, když zaplatí stíhačky
Jinak bohužel nevím z čeho se to přesně skládá, ale následující může trochu napovědět.
Německo významně podporovalo taktický protiraketový systém
MEADS (Medium Extended Air Defense System), ale USA snad od tohoto společného mezinárodního úsilí ustoupilo. Systém MEADS nové generace je navržen k ničení letounů, řízených střel s plochou dráhou letu, bezpilotních prostředků a zároveň má zajišťovat bodovou obranu proti balistickým raketám.
Protiletadlový a protiraketový systém MEADS má využívat k ničení balistických raket existující antirakety Patriot PAC-3 s dosahem 20 km a k ničení klasických vzdušných cílů protiletadlové řízené rakety IRIS-T s dosahem 30 km. Je mobilní, všechny jeho prvky využívají podvozek 5t nákladního automobilu.
MEADS vytváří prostor k aplikaci různých špičkových technologií, jako např. unikátního italského crypto/IFF systému, německých mikrovlnných vysílacích/přijímacích modulů, které mají být součástí plošné fázované antény radaru, a další.
Na realizaci projektu se podílejí Německo (25%) Itálie (17%) a Spojené státy (58%). Další zúčastněnou zemí byla Francie, která později z důvodů rostoucích technických problémů od projektu odstoupila.
AMERICKÁ CESTA
Nejdále v problematice protiraketové obrany jednoznačně postoupily Spojené státy, které se jí intenzivně zabývají řadu let a investují do ní ohromné finanční prostředky (doposud přes 100 mld. USD). Snahou je vytvořit víceprvkový integrovaný celosvětový systém k ochraně vlastního teritoria i území spojenců proti omezenému úderu balistických raket všech dosahů a ve všech fázích jejich
letu. Kromě kompletů Patriot PAC-3, MEADS a Aegis s řízenou střelou SM-3 se jedná ještě o několik dalších systémů.
Dnes budovaný protiraketový „deštník“ USA má kořeny v „Hvězdných válkách“ (Strategické obranné iniciativě) prezidenta Reagana.
Studie NATO MD mj. konstatovala, že problematika ničení mezikontinentálních raket je dosti složitá, a obsahovala určité implicitní doporučení, aby byl tento úsek ponechán USA, jež mají daleko větší zkušenosti i vůli jej realizovat. Evropské země NATO se měly soustředit spíše na boj proti raketám krátkého či středního doletu, což znamená především protiraketovou obranu bojiště.
ALTBMD řeší ochranu území členských zemí NATO (myšleno převážně evropských) a jejich vojenských jednotek mimo území Aliance proti balistickým raketám s dostřelem do 3000 km, tj. proti všem raketám krátkého a středního doletu a části zbraní strategických.
PAA (Phased Adaptive Approach) se skládá ze čtyř fází, které jsou časově ohraničeny.
Po oznámení ALTBMD byl jedním z problémů umístění amerického
AN/TPY-2 (X-band) radaru v Turecku. Jedná o plně mobilní tzv. předsunutý radar důležitý pro sběr dat potřebných k sestřelení nepřátelských raket.
Turecká zahraniční politika minimálně za poslední dva roky je velmi suverénní, jelikož se země snaží být mocenským hegemonem ve svém regionu. To se například projevuje na vztazích s Izraelem, které jsou nyní na velmi špatné úrovni, nejhorší od druhé světové války.
ALTBMD se skládá ze senzorů, tzv. shooters (sestřelovače) spadajících pod národní vedení jednotlivých států a velitelského, řídícího a komunikačního zázemí, které jsou pod společným vedení států NATO.
Senzory mají za úkol detekci a monitoring leteckého prostoru a případně varování před nepřátelským útokem. Samotné senzory se dělí na pozemní, vesmírné, umístěné na moři a letecké. Mezi pozemní se řadí francouzský M3R, americký AN/TPY-2 (tzv. forward based radar), polský FADR/DADR a italský TPS 77. Mezi na ty umístěné na moři patří americká Aegis BMD (která je zároveň i protiraketovým zbraňovým systémem), italský Horizon, nizozemský ADCF, německý F- 124 a španělský F-105. Jedná se o fregaty vybavené protileteckou obranou a senzory.
Nejdříve bude bráněna oblast jihovýchodní Evropy, která je nejohroženější. Hlavním komponentem této fáze a v podstatě celého PAA jsou tzv. protiraketové komplety Aegis se střelami Standard Missile – 3 IA. Tyto rakety budou postupně vylepšovány, aby byly schopné obrany proti raketám delšího rozsahu (2011; SM-3 IA, 2015; SM-3 IB, 2018; SM- 3 IIA a SM-3 IIB). Mimo jiné hlavní změnou oproti Bushovi administrativě je důraz právě na AEGIS a SM-3.
Druhá fáze bude probíhat v roce 2015. Kromě dodatečného zlepšení senzorů a nasazení lepší varianty SM-3 IB, bude hlavním bodem přizpůsobení a vybudování systému Aegis Ashore Missile Defense System (AAMDS), který bude nasazen v Rumunsku. Ostatně již v únoru 2010 rumunský premiér souhlasil s umístěním protiraketové základny. AAMDS je nyní ve stádiu vývoje.
Třetí fáze by mělo být dosaženo kolem roku 2018, kdy má být v Polsku vybudována další základna AAMDS. Protiraketový systém by měl být schopen obrany proti raketám středního dosahu. Kromě toho by měl být doplněn o nový komponent obrany –
THAAD. V té době by měly být všechny země NATO pod společnou protiraketovou obranou. A konečně v poslední fázi by měl být systém schopen obrany proti mezikontinentálním balistickým střelám (kolem roku 2020). Všechny fáze počítají s vylepšováním senzorů, řídících a velitelských schopností.
*****************************************************
Další fází je získání „počáteční operační schopnosti“ (Capability 1 Initial Operational Capability, IOC), k čemuž má dojít v roce 2012. V této fázi mají být integrovány a nasazeny prvky tzv. nižší vrstvy. Poslední fází je Capability 2 Full Operational Capability (FOC), kdy má být v roce 2020 dosažena plná operační schopnost. V této fázi má dojít k integraci a nasazení prvků tzv. vyšší vrstvy (THAAD a Aegis BMD). Kromě toho bude doplněna nižší vrstva o protiraketový komplet MEADS.
Více na
www.onwar.eu