Koukám, že si v pevnosti Douaumont byl na exkurzi. Můžeš sem dát ještě nějaké fotky? Moc rád bych se na ně podíval, když jsem neměl možnost tuhle pevnost navštívit osobně

Hlavně bych se chtěl podívat na ty, kde jsou zachyceny věže pro kanony, pozorovací zvony a kulometné věže...
Generál DE CASTELNAU se v roce 1913 vyjádřil: "OPEVNĚNÁ MÍSTA JSOU NA OBTÍŽ, JEN MI ODEBÍRAJÍ VOJÁKY. NECHCI MÍT S NIMI NIC SPOLEČNÉHO" (O tři roky později byl náčelníkem štábu Joffreho hlavního velitelství) Podle mého jeho názor nebyl moc dobrý...
Jinak tohle jsem našel k jejímu obsazení
Pevnost Douaumont byla největší a nejprestižnější pevností kolem Verdunu. Dostala jméno podle blízké vesnice Douaumont. I když byla plně dokončena až v roce 1913 koncepčně vycházela z pevnostní strategie z roku 1885, která byla mezi tím nahrazena doktrínou (ÚTOK ZA KAŽDOU CENU)

V srpnu 1914 byla její posádka z původních 6 důstojníků a 417 vojáků zredukována na jednoho důstojníka, 56 dělostřelců a jednoho ženistu. Její výzbroj sestávala z několika děl ráže 75 mm, jednoho ráže 155 mm a kulometů. Dne 25. února 1916 nepočetná posádka obsluhovala pouze dělo ráže 155 m, nikoli však děla ráže 75 mm a pozorovací zvony. (Předchozího dne byl sice vydán rozkaz posílit pevnost, ale kvůli zmatku nebyl splněn) V té době začaly na pevnost dopadat německé granáty, které ji díky konstrukci kombinující vrstvy betonu a písku způsobily jen malé škody... V původním útočném plánu německého III. sboru braniborského pěšího pluku pevnost Douaumont. Ve směru jeho postupu ale ve francouzské obraně zela mezera a vojáci pluku tak překonali více než kilometr za pouhou půlhodinu. Na samém levém křídle pluku postupoval II. prapor, devítičlenné družstvo vedené poddůstojníkem Kunzem před sebou náhle uviděl masivní pevnostní stavbu - Fort de Douaumont. Povzbuzeni dosavadním úspěchem a nezpozorováni posádkou prošli polem překážek z ostnatého drátu, které bylo poničeno dělostřeleckou palbou a dostali se do příkopu. tam objevili masivní ocelová vrata do pevnosti. Vrata byla pevně zavřena, ale asi 4 metry nad nimi se nacházela neobsazená střílna. Kunze vytvořil ze svých lidí pyramidu, po níž se dostal ke střílně, prolezl jí a pak po jistém úsilí otevřel ocelová vrata. Obsluha 155 mm děla, naprosto zaskočena útokem zevnitř se jeho mužům vzdala. Za Kunzeho družstvem brzy dorazila četa poručíka Radtkeho, poté přišel kapitán Haupt s částí své roty a na konec se objevil také nadporučík Brandis se svou jednotkou. Pevnosti Douaumont se tak nakonec zmocnilo pouhých 9 německých vojáků bez jediného výstřelu...
Důstojníci Brandis, Radtke a Haupt pronikli se svými jednotkami do pevnosti nezávisle na sobě. Poddůstojník Kunze, který je pravděpodobně všechny předešel, však zůstal se svými vojáky na bojišti, zatímco nadporučík Brandis se stal poslem dobré zprávy. Snad díky tomu dostal právě on, spolu s kapitánem Hauptem nejvyšší německé vyznamenání. POUR LE MÉRITE. nadporučík Radtke byl vyznamenán Železným křížem I. stupně, zatímco Kunze, jenž se po válce přihlásil o hlavní zásluhu při dobytí pevnosti, byl povýšen z policejního strážníka na inspektora. Následně v Německu vypukl ostrý spor o to, komu náleží sláva prvního dobyvatele pevnosti Douaumont...
