PALBA.CZ

Pátrači, tohle je naprosto famózní. Kus jsem přeletěl a kus mi to nedalo nepřečíst, ale na internetu a v publikacích vydaných za posledních 20 let jedná se vskutku o bezprecedentní dílo (pro mne o to lepší, že jsem při zaměstnání začal trošku vrtat právě do puškařiny).
Patří ti mé velké díky, to říkám rovnou.

Cover72- a tak to jsem potěšen. Celkově je v tom asi 160 hodin práce a chvílemi jsem skoro rezignoval a dalších 100 hodin dohledávání v literatuře. Tak jsem rád že to dopadlo dobře.

A to si počkej na další kousek ohledně vojenské doktriny, organizačních struktur a válečných plánů. Nevím kdy to bude, je to skoro stejně pracné jako to co jsi začal procházet ale bude to stejně zajímavé a hlavně v tom bude ledacos pro mnoho čtenářů naprosto nového.

Uff. Dúfam že som prví kto to prečítal celé. Miestami sa mi zdá že sa opakuje text ale je možné že už som mal oči kolmo.
Gratulujem je to úžasné dielo, pútavé a rozsiahle.
Chcel by som sa spýtať na výkon a rozsah produkcie Považskej zbrojovky.
ďakujem

Pátrač píše:Celkově je v tom asi 160 hodin práce a chvílemi jsem skoro rezignoval a dalších 100 hodin dohledávání v literatuře. Tak jsem rád že to dopadlo dobře.

No tak to klobouk dolů, už jen za to množství času, které jsi tomu věnoval! A to snad časem příjde ještě nějaké to slíbené pokračování. Jsem rád, že se na Palbě po delší době objevila nějaká práce o výzbroji armády První republiky. Už to vypadalo, že předválečné Československo tu ani nikoho nezajímá.

Hektor- Povážani jako takoví mi jakékoliv informace odmítli dělit s tím, že archiv zbrojní výroby byl převezen v roce 1992 do Brna. A mateřský podnik Zbrojovka Brno už neexistuje, tedy jsem nezískal nic co by mělo nějakou váhu. Samotného mě to zajímalo, chtěl jsem vidět kolik čeho se na Pováží vyrobilo jak pro Československou armádu tak pro armádu Slovenského štátu. Jenomže je ticho.

Dělat takovou práci je problém.

Já se třeba spojil přímo s Vlašimí. Místní muzeum má logicky expozici k místnímu nejdůležitějšími závodu, tedy firmě Sellier Bellot. Je to už 7 týdnů, e-maily, telefony a nemám nic. Největší starost abych z toho neměl nějakém peníze, tomu bych rozuměl. Když vysvětlím, že z toho budu mít akorát práci a oni zadarmo reklamu, vše co jsem napsal chtěli vidět abych je nepoškodil a aby se k tomu Sellier-Bellot vyjádřily. Tomu také rozumím, jenže čas běží. Tak jsem si v knihovně půjčil knihu
Hýkel, J.; Karlický, V. Dějiny firmy Sellier a Bellot, Praha, Naše vojsko, 2005
a vše co jsem do té doby neměl jsem získal tam. Přitom jsem jim řekl i napsal, že pokud mi dodané texty z redigují a doplní- chtěl jsem fotky továrny jako takové z různých dob, ta co je v práci je na portálu fotohistorie, a pořádné fotky zakladatelů a já bych to vše zveřejnil i s medajlonkem platným pro dnešní dobu. To muzeum musí velmi zajímavé. Ale co chcete dělat když první e-mail se pošle 27.února, poslední 5. dubna a dnes je 12. dubna a já nemám nic relevantního. Přitom je potřeba si přečist 90 řádků wordu a skouknou dvě foky a říci ano nebo ne a napsat co je špatně abych to napravil což by mi trvalo pár minut- a já za 43 dní nevím nic. Tak se to udělá jinak.

I tak jsem ale posbíral neuvěřitelné množství dat a je z toho co je. A jelikož mě díky tomu První republika a její konání v mnoha směrech potěšilo a někdy přímo nadchlo, ještě z toho něco bude.

Jarl: no abych řekl pravdu mě až tak moc první republika nezajímala ještě před vánocemi. Jenže k tomu abych udělal něco o další pravěké pevnosti se nemůžu dokopat, to platí i pro hrady a přitom jsem měl dost podkladů k tomuto. No a vše je jinak.

Dál jsem byl upozorněn na dvě chyby, pracuji na jejich napravení, jak to bude, dám přesné info.

Mohu se jenom připojit k všeobecné chvále. A nevím co dodat. Snad jen to, že Pátrač svými články zvedá úroveň Palby velmi vysoko. O to větší radost je být na jedné straně Portálu s takovým autorem. Díky za práci.

Pátrač píše:Cover72- a tak to jsem potěšen. Celkově je v tom asi 160 hodin práce a chvílemi jsem skoro rezignoval a dalších 100 hodin dohledávání v literatuře. Tak jsem rád že to dopadlo dobře.

A to si počkej na další kousek ohledně vojenské doktriny, organizačních struktur a válečných plánů. Nevím kdy to bude, je to skoro stejně pracné jako to co jsi začal procházet ale bude to stejně zajímavé a hlavně v tom bude ledacos pro mnoho čtenářů naprosto nového.

Tak to se Vážně těším již nyní.

Díky za tento souhrn.

Kolegové jak si postupně čtete tuto poněkud megalomanskou práci dostávám i cestou soukromých zpráv informace o nalezených chybách. Některé jsem opravil obratem, jelikož jde o nevelké zásahy. Ale tento co sem vložím takto jako další odpověď je zajímavý, i když trošku přesahuje sledovaný časový úsek.

Kolega Martin Hessler mě upozornil na to, že mnou vložené vyobrazení pušky Mauser používané za první světové války je chybné, protože se jedná o pušku výrazně mladší verze, i když je to pořád Mauser. Poslal mi dva obrázky a k nim tento text, který vkládám bez jakékoliv redakce.



První fotografie je celkový pohled zprava, druhá zachycuje detail závěru. Jedná se o pušku G.98 vyrobenou v r. 1906, tzv. II. varianta - nejde o oficiální označení, říkají jí tak sběratelé. Provedení je totožné, jaké se používalo za 1. světové války a takovéto pušky se v rámci odzbrojování Německa a válečných a reparací dostaly do řady evropských zemí včetně RČS. Používala je i francouzská armáda až do 30. let, i když jen ke střeleckému výcviku odvedenců. Délka zbraně je 1250 mm, hmotnost 4,65 kg. Typický pro tuto původní variantu pušky je dvojitě esovitě zakřivený tvar klapky hledí (systém Lange), který může sloužit jako základní rozpoznávací znak. Pušky s plochou klapkou hledí se objevily v relativně malém počtu až v samém závěru 1. světové války a měly také rovnou kliku závěru. Podobná je karabina K.98a, zavedená do výzbroje v r. 1923 pro dragouny a motocyklové oddíly: má shodnou délku, ploché hledí, avšak klika závěru je již ohnutá dolů (v pažbení nad lučíkem spouště je příslušný výřez pro kuličku kliky) a v hlavišti pažby je vytvořen průvlek pro nosný řemen (původní G.98 má ocelové poutko na pažbě).

Většina pušek (karabin) K.98k byla vyrobena z vysokou botkou pažby lisovanou z hlubokotažného plechu a s plechovými objímkami pažby bez výřezů. Hledí je vždy ploché, muška má odnímatelné tunelové chránítko z pružinové oceli. Pokud se vyskytne K.98k s nízkou botkou pažby a s frézovanými objímkami opatřenými výřezy, nejčastěji se jedná o úpravu starší pušky G.98 nebo některé její varianty na standart K.98k - v závěru 2. světové války se využívalo kdeco, včetně starých zbraní z let 1905 - 1918. K.98k je dlouhá 1110 mm a váží podle materiálu pažby 3,9 - 4,1 kg.

V PM která se našemu jednání vztahovala mi v závěru napsal:

Samozřejmě chápu, že smyslem tvé studie bylo něco jiného než takovéhle detaily. Jen si občas nemůžu pomoct - ruční zbraně, to je něco pro mne... Nic ve zlém... doufám ?

Nezlobím se vůbec, naopak. Jsem poctěn takovou spoluprací a rád, že jsem zase v takové formě, že podobné práce mohu pro Palbu tvořit.Další poděkování patří hydrostarovi - měl jsem chybu v označení tankové techniky.

Dále z toho plyne poučení- i encyklepdie obsahují chyby.

Bouře pominula a od poloviny roku 1923 byly dodávány nové zkrácené pušky tak, jak byly schváleny. Tyto pušky byly prvotně označeny jako „krátké pušky vz. 98“, potom jako vzor 98/23 a konečně podle návrhu zbrojně technického oddělení jako „pušky vzor 23“. Posledních deset tisíc kusů už měly nový typ hledí a dostal označení „puška vzor 23a“.

K tomuto "modelu" bych pouze doplnil, že na obrázku vyobrazený Mauser je zřejmě vz.24. Původní vz.23 postrádá na pažbě ergonomické vybrání pro lepší úchop, je to jednoduchý a jasně rozpoznatelný znak, ovšem na druhou stranu je možné, že tyto "babičky" mohly být klidně přepažbeny. Zvlášť jestli šly na export. Toť otázka.

Fotku původního vzoru 23, jsem si dovolil vypůjčit zde: http://brannamoc1938garda.webnode.cz/

No vida, tak já to zítra až se mi bude chtít opravím a vyměním, děkuji, a doufám, že podobných chyb už tam moc není, něco už jsem na základě podkladů od kolegů dal do pořádku. Děkuji a pokud najděš cokoliv dalšího piš.