Mirek58 píše:Svoboda může být klidně za nejbližším rohem. Ale kterým směrem? Podle mne by otázka měla správně znít - udělali jsme dost, abychom si "svobodu" zasloužili ?
Hoši s těmi morálními debatami si přeci jen myslím, že SSSR byl o něco menší zlo než hitlerovské Německo, které nás chtělo vyhubit! Co chcete po národu, který měl sotva 10 miliónů obyvatel? Z toho ještě ve třicátých letech bylo na 3 milióny Němců - sudeťáků, Čechoslováků asi jen 9 miliónů. Jsme jen docela přizpůsobivý
CAT píše:Ale reálně i říšský protektor (jako jedna z největších sviní) říkal, že půl národa vyhovuje... Takže ona to tak úplně pravda neni s tou likvidací (ale prosimtě hlavně neřikej že to obhajuju). Ale teď k té hlavní myšlence - ano máš pravdu z pohleda našeho (tedy popravdě Českého) se Hitler zdá jako větší zlo, než Stalin... Ale tak nějak mě to nutí se zamyslet se nad tím, jestli se hodnocením toho co je dobré a co je špatné z pohlednu jednoho národa nedopouštíš chyby... Pro mě je vcelku jedno jestli by Hitler, nebo Stalin chtěl vybít Čechy a ten druhej by je chtěl na rukou nosit, i kdyby byl Stalin/Hitler Čech a vybudoval z národa českého něco jako SSSR/třetí říši a použil k tomu nástrojů těch dvou mameluků, tak se odstěhuju někam daleko a nemůžu si pomoci...
CATe může ti to být možná jedno, ale přeci bych jen trošku rozlišoval

Tím ale neříkám, že jedno bylo větší blaho než druhý

Němci viděli naši budoucnost nejdříve jako "7 miliónů rakví". Dále víme, že plán se měnil, když Reinhard Heydrich
přišel na "rasový výzkum" a zjistil, že asi třetina národa by se hodila na převychování, pokud se nebudou zpěčovat. Třetina měla otročit než zemře a nerozmnožovat se, a poslední část bez milosti fyzická likvidace. Směnka se nám měla předložit, jak doufali až po vítězné válce. Zatím měli všichni otročit pro válečné hospodářství. Metodou cukru a biče se to docela dařilo. Jen holt vysoké finanční kruhy na západě se více bály bolševiků než národních socialistů, než jim začlo téct do bot. Do Stalingradu ještě někteří prohlašovali, když uvidíme že vyhrává Německo pomůžeme Rusku, předtím kdyby vyhrával Sovětský svaz, tak pomůžou Německu.
S tou svobodou asi neplést národ a jednotlivce, nyní si sice může kdákat každý skoro co chce, ostatně za glasnosti se to taky popustilo, ale drží se to na háku trošku jinak, ale to sem nepatří.
Milos984 píše:Tak ako to spomenul Dzin, toto je hlavná "zásluha" Suvorova-Rezuna. On dal do obehu "Stalinov plán na dobytie európy až po francúzsko", čo preukázateľne RKKA neplánovala a ani toho nebola schopná. Reálnejšie vyzerá útok (maskovaný ako odpoveď na hitlerovskú agresiu) na nemecké jednotky zhormaždené v južnom polsku, s cielom zlikvidovať (alebo aspoň Vážne oslabiť) toto uskupenie, teda nie postup na Berlín ale niečo menšie, v štýle napr.
http://www.solonin.org/article_igryi-41-go-goda
Potom by snaď nemecký proletariát už konečne povstal proti hitlerovy a zvrhol jeho vládu(???)
Improvizáciou nemal byť samotný plán útoku, ten mala RKKA rozpracovaný na všetkých úrovniach a podla všetkého okrem útoku takmernič iné necvičila, ALE improvizáciou bolo to že tieto plány boli uvedené do chodu predčasne, teda už v roku 1941.
Ano, Miloši s tím jak jsi to nyní napsal jsem už docela spokojený! SSSR měl nepochybně připraven jakýsi plán na válku, či válečnou hru. Ale RKKA se z 500 tisíc lidí rozrostla v důsledku napětí a nové situace na 5 miliónů lidí. Jak jsem dával to video, budovala se letiště, probíhala reorganizace sborů, dokonce se budovala i obrana, ale byl nedostatek stavebního materiálu, včetně zbraní do kasematů. Někde se demontovala i stará tzv. Stalinova linie a přesun.
Čas od 7 minut - stačí si poslechnout
http://www.youtube.com/watch?v=PC0Y5eumzUU
Už jsme diskutovali, byla významná chyba, že nové
opevnění na západní hranici SSSR se stavělo v bezprostřední blízkosti posunuté státní hranice. Také mezi opevněnými rajóny existovaly značné mezery. Dobře bylo postaveno ... v linii řek Goryn Zbruch Mozyr, Šepetovka, Proskurova, Kamenetz-Podolsk - mocné opevnění - železobetonové bunkry, dělostřelecké sruby...
Zdroj:
litmir.net a
kamenets-tour.com
Datum sovětského útoku červenec 1941 mi přijde mimo mísu, myšleno jako aktivní krok Stalinovy sebranky k nastolení lidově-demokratického zřízení v Evropě. Rok 1942 pokládám už za možný. Ano, zdá se, že když Rusové zjistili, že je něco špatně, snažili se improvizovaně jet plán podle Žukova, resp. plán udržení obrany a posléze koncept klešťového úderu. Stalina překecali, že na hranicích jsou Němci, tak ať se začnou přesouvat ke „hranicím“ další vojska, ale bylo neskoro. Takovej mám na to názor a nejen já. Je to složitější – Stalinovi se na jednu stranu vyčítá, že může za porážky RA, protože podceňoval nebezpečí. Na druhé straně je zase extrém to vykládat jako, že měl velkolepý plán, ale Hitler ho předběhl jen o pár dnů. Asi by se měla rozlišovat akce – reakce, příčina a následek.
Kdyby se nevyplašili, Němci se nepřipravovali na vpád, tak Sověti v roce 1941 nic nepodniknou. Dokud zde byly jen německé pěší divize, tak dobrý, ale pokud se dva týdny před zahájením Barbarossy začaly přesouvat i německé tankové divize bylo zle! I když se to Němci snažili zastírat, Rusové se o tom dozvěděli, ale už toho moc nestihli. V blízkosti hranic byla sovětská vojska, ale relativně slabá, Sověti měli k dispozici více sil v dalších okruzích stovky kilometrů od hranic. Ty se měly při spuštení „červeného tlačítka“ (v případě ohrožení státu) přesunout do prvního pásma.
Na jihu byla koncentrace sil větší, resp. německé síly menší, zde měli Němci problém postupovat. Dle KOVO (rusky KОBО), ony tři pásma (sledy) s koncentrací vojska za sebou s odstupem stovky km. Na severu a ve středu, kde byla společná hranice (po rozdělení Polska), bylo rozvrstvení podobné, jenže zde fašisty nasadili mocné síly. Takže celé toto uskupení nebylo nakonec ani útočné ani čistě obranné. Nicméně zbývající jednotky rozmístěné dál od hranic způsobovaly zpomalení agresora.
Za další je jasné, že nepřítele typu Hitlera musíte taky ofenzivně tlačit, furt se bránit nelze. Takže byl to boj, kdo z koho. Žukov nechtěl za žádných okolností přenechat německému velení iniciativu, ale stejně nakonec RA vymanévrovali.
Zpětná rekonstrukce je zajímavá, ale i obtížná. Z kousků se snaží sestavit velký plán. Jedna z her na mapě vypadala takto.
V únoru 1941 vojenský okruh PribOVO - operativní hra "obrana a přechod do útoku". Tento koncept má být údajně podle Solonina v souladu s podmínkami "hry", které nastaly v červnu 1941 v reálné historii. Ve skutečnosti však byly síly na severo-západní frontě roztroušeny ve velké vzdálenosti od sebe, dvě armády v první vrstvě (sledu) nebyly ne více než na polovině z celkového počtu vojsk v přední linii (15 z 33 pěších divizí, z toho 4 ze 7 obrněných brigád, 6 z 11 samostatných dělostřeleckých pluků), atd.
Miloši, už ani nevím odkud ty mapy jsou, myslím, že tam žádný povidání stejně nebylo, ale hodím ti další várku i se zdroji.
Odkazy:
Positions of soviet 41 Rifle Corps in 1941 - diskuse na zahraničním fóru.
Severní sektor - stav na začátku / postup od 22. do 30. června / od 1. do 31. července / útok na Pskov



Střední sektor

1.7. 1941 ve Středu Heinz Guderian s tanky přechází Berezinu. Panzery skupiny armád Sever přes Dvinu na Pskov.
operationbarbarossa.net
Celkový postup
Výborný ruský archivní projekt o Velké vlastenecké válce
http://www.podvignaroda.ru/