Zemakt:
Zdravím, kolego. Problém Calvery speciálně se týkal mojí obecnější pochyby nad veliteli, kterými by byla 16. td vyplněna. Zřejmě samé podivné existence, který se za normálních okolností báli nějaklou jednotku svěřit.
21. pluk měl zase velitele šíleně mladé. Což mělo taky jisté mouchy. Velitelé obou pluků byli jeden lepší, než druhý.
Stran té T-72 a prostoru - viděl byste to dost jinak očima velitele, který má vpravo svoje vlastní křeslo a nesedí na opačné straně střelci za krkem.
Jmodrak:
Pochyby o vlacích vycházejí z možností tehdejší letecké techniky NATO a velikosti ČR. Bojovou zónou se mi jeví být celá plocha Čech, vlakování může chodit bezpečně za invaze tak na Moravě. Ulovit tanky na vlaku je drtivě efektivnější, než když jedou, nebo jsou zakopané.
Alfík:
Díky za geniální poznámku. Ano, přesně tak to je; a na tomhle by se vítězství armád VS mohlo velmi snadno zadrhnout.
Jinak jo, vlakovali jsme taky, a T-72, které jsou o ten protivný kousek širší. Jde to, ale žádná radost. A v boji asi spíš horor.
Dzin:
Jo, vidím to podobně. Nejde o to
vždycky bojovat malými jednotkami, ale vystavět armádu zdola nahoru; od malých jednotek, které se složí ve velikou, případně až kolosální. Pokud to uděláte obráceně, je to patent na docela veliké ztráty, pokud nepřítel náhodou přestane hrát podle vašich pravidel.
Kolosální Coverovy dotazy:
1) když jsi velel záložákům na T-55, měl bys přitom jako velitel T-72 (popř. T-72K?), nebo bys "downgradoval" též na T-55? Ve druhém případě -- jaký pak mělo smysl, aby ses cvičil na T-72 a ne rovnou na T-55?
Ne, měl bych stopro T 55 a downgrade byl dán zřejmě organizací; upgrade byl schovaný v tom přechodu na velitele roty. ideál byl mít samé T72, ale už na to nebyly prachy. Jinak jsem jezdil s oběma tanky, protože T55 jsme měli na katedře a na měsíčním cvičení 1986 (které bylo jaksi mimo vojnu). Rozdíl v ovládání není zase až tak drastický.
2) v témže případě - dostal bys stejnou posádku, s jakou jsi byl sžitý z výcviku, nebo by se to poskládalo "náhodně"?
Absolutně náhodně - mobilizovaní záložáci, které jsem nikdy neviděl, neviděl jsem nikdy ani velitele praporu, a možná je neznala ani armáda - zmastila by to podle toho, co by reálně sehnala. Tak trochu jednotka hrůzy. Možná by mi dali alespoň nějaké velitele tanku z původní jednotky, upgradované na velitele čet - bylo by to moudré.
3) zméněné záložní T-55 měly KLADIVO všechny, nebo jen pár? A byly pro tanky s KLADIVO k dispozici z kanonu odpalované PTŘS, nebo to byla jen teoreticky možná, ale nenaskladněná varianta?
Kladivo bylo tehdy snad na všech T55, které jsem potkal, na těchto v Žatci bylo zcela určitě. Jen o tom Slovensku se vyprávěly různé divoké story; co měly tamní B divize, to netuším, ale pomluvy říkaly, že tam byly i T34.
O PTŘS, odpalovaných z kanonu, jsem slyšel během vojny pouze v souvislosti s tehdy již exotickým tankem Sheridan. Že to uměla i T72, jsem zjistil až v 90tých letech. že to uměla T55 slyším teď poprvé. Jinak jsem k tomu dost skeptický, s ohledem na tehdy již hodně dobrý pancíř Leoparda 2; proti těm podkaliberním bestiím to bylo dost houby.
4) na mapkách mne zaujalo měření vzdálenosti. To se i u T-72 a T-55AM2 s laserovými dálkoměry počítalo s ručním vkládáním vzdálenosti k cíli, nebo šlo o "zálohu" pro případ výpadku SŘP a spíše o taktickou informaci?
Mám dojem, že tam byli alternativy, zachované kvůli nespolehlivosti tohoto prvotního sovětského computeru v reálných podmínkách. Ale ruku do ohně už za to nedám; třeba to někdo ví líp. V každém případě to zvedlo šanci trefy za jízdy asi na 50%, což T72 neuměla ani náhodou. Na T72 byl vynalezen Palcát, ale ten zase nezavedli, protože nebyly prachy. Komunismus se už dost sypal.
5) narazil jsem na informaci, že čety Abramsů se měly v obraně přesouvat mezi primárním a dvěma záložními postaveními, postavenými do trojúhelníku -- to aby na ně, v případě, že odrazí první útok, za chvíli nepřistála dělostřelecká salva. Po "vyplýtvání" sekundárního a tertiárního postavení se, v případě, že by útok nepřítele nebyl tak masivní, že by bylo nutné dále ustupovat -- měly přesunout zpět do prvotního palebného postavení. Přijde ti to jako blbost, nebo se s něčím takovým hypoteticky počítalo i v ČSLA?
Minimálně jedno záložní postavení bylo v obraně plánované od počátku, pro situaci, kdyby ji nepřítel prorazil. Ovšem potíž, že tank bojuje v proražené obraně obvykle na dvě strany najednou, to vyřešit nemůže. Pokud je mi známo, do podobné situace se nikdy žádný Abrams nedostal, takže věda neví. IMHO by dostal na budku, stejně jako jakýkoli jiný tank.
6) cvičili jste nebo probírali, jak se zachovat v případě napadení tankové čety bitevními vrtulníky s PTŘS?
Vrtulníky jsme řešili vlastně jen v tom průzkumu. Jinak na ně reálná a spolehlivá zbraň vůbec neexistovala. Věřilo se PVO, spíše z beznaděje. Starší T55 mívaly protiletadlový kulomet, ale to byla výborná zbraň hlavně proti náklaďákům, ne na moderní vrtulníky. Takže to později zabalili. Ano, vzduch je kardinální problém ruských jednotek. Jediná otázka je, zda mělo NATO dost vrtulníků, aby ustřílelo ruských 50.000 tanků.
7) jaká byla operační procedura pro případ, že by tvá četa vjela do nezmapovaného minového pole (třeba položeného raketovým dělostřelectvem) a zjistila to "po zlém"? A odpověď na tutéž otázku, kdybyste že se nacházíte v minovém poli zjistili při zteči?
Žádná. Jedna z mnoha věcí, co se neměla stát. Od toho byl průzkum. Normální velitel by asi zastavil a sháněl nějaké ženisty. Útok se smí zastavit i velitelem v poli; už se nepamatuju, jak moc vysokého. Obrana se smí odvolat příšerně vysoko postaveným velitelem. Takže obvykle vymře.
8) v článku se píše o stovkách nábojů do pistolí i Kosy. Ty byly napáskované do zásobníků, nebo v krabicích? Ve druhém případě -- kolik jste měli zásobníků? A měli jste jako tankáni vůbec sumky třeba na zásobník do Sa.58?
Bylo toho minimum. Kolik by bylo přesně při válce, to si fakt nepamatuju - zřejmě pár zásobníků. Tankista po opuštění tanku je z hlediska VS dost odepsaný. A jeden samopal na tank, zřejmě kdyby se šel někdo vyčůrat, nebo co.
2) v článku jsem se nedočetl, jak by s tanky postupovali protiletadlovci: kdo a odkud měl poskytovat podporu kupříkladu proti bitevním vrtulníkům, na které tou dobou US. Army již dosti spoléhala? Ještěrky? Pěchota s 9K32? BVP-2 s kanony? Frontové stéhací letouny? ...?
Otázka, co celou vojnu zajímala i mne, viz moje odpovědi. Pro posouzení šancí války je možná nejdůležitější. Tvoje další speciální otázka na vrtulníky je opět na nějakého PVO, ne na mne. Já s tankem zkusím zalézt do lesa a pokud to bude husté, zdrhnu z tanku.
1) letecký útok na železniční konvoje by patrně hrozil spíše v případě větších přesunů.
Invaze na západ by byla založena na gigantických vlakových přesunech. Fakt gigantických, když vezmu ty ruské tanky, o které by šlo především.
dalo by se totiž předpokládat větší jištění prostředky PVO i PVOS,
No, nelze dost dobře zajistit celou vlakovou trať se stovkami a tisícovkami vlaků (jeden vlak - jeden prapor).
odpovídající šancí na zničení ne 20, ale o hodně více tanků.
tebou popsané letce bych dal šanci na daleko víc tanků; pokud zruší tak tři vlaky za jednu akci, máš z toho pluk.
Ty mosty, tunely nebo cisterna PHM a muniční sklad a podobně je to samé - tím bys to mohl přinejmenším podstatně zdržet, což taky platí. A to si troufám trefit i námořním Tomahawkem, který doletí po celé ploše Čech; to by za to určitě stálo. Tohle je další strategická díra, o které pochybuji, že byla dostatečně vyřešená.
k iráckým tankům za dunou -- pokud vím, tam šlo o to, že se Iráčané, vědomí si toho, že vidí na menší vzdálenost, než Abramsy, a tudíž jsou před dunou jen snadný terč, za dunu schovali a úmyslem si buď odpočinout, nebo právě nalíčit léčku. Abrams ovšem uviděl termovizí, kterak nad dunou stoupá světlezelené teplíčko ze zapnutých motorů, tedy zamířil odhadem skrze dunu, vypálil podkaliberní střelu, která dunu prorazila a tank zasáhla, a v nastalém zmatku zlikvidoval i zbylé dva, které se jej pak pokusily již aktivně vymanévrovat. Přitom inkasoval jeden zásah z kumulativní střely ze vzdálenosti pod 200m, ale ustál to v pohodě.
Já viděl situaci, kdy mezi ně parta Abramsů prostě vlítla a začala střílet. Ani nevzdechli, což mne celkem nepřekvapuje. Moment překvapení má ve střetném boji úděsnou sílu. Z blbého úhlu nemáš šanci útočníka ani objevit, než je pozdě. Krom toho, měli i ty družice a další vychytávky; schovat velkou partu tanků dnes už skoro nejde, pokud se vás někdo fakt rozhodne najít. Navíc irácký terén je k tomu zoufale nevhodný.
"Abrams má TAK vyspělou termovizi, že VIDÍ SKRZE DUNY!"
To je samozřejmě kravina. Oba příklady by zmákl i velitel T72, kdyby s tím uměl zacházet. Usnadněno tím, že Abrams metá velikánský sloup tepla při jízdě přímo nad sebe. Oba příběhy nejsou o zázračném tanku Abrams, ale o tom, že s tím někdo fakt uměl zacházet.