V prosinci 1939, v průběhu sovětsko-finské války, přiletěla na letiště Vaenga (
dnešní letiště Severomorsk 1, poloostrov Kola – pozn. Skeptik) 4. samostatná stíhací letecká eskadra/letka (OIAE) ze 70. letecké brigády Běloruského zvláštního vojenského okruhu (BOVO) (
včetně B.F. Safonova – pozn. Skeptik) a 2. stíhací letecká eskadra/letka (IAE) 15. stíhacího leteckého pluku (IAP) F. E. Dzeržinského, obě na I-15bis. Kromě toho se sem přesunuly letadla SB a personál 5. rychlostní bombardovací letecké eskadry/letky (SBAE) 147. rychlostní bombardovací letecké brigády (SBAB) BOVO a část SB z 39. rychlostního bombardovacího leteckého pluku (SBAP) 10. smíšené letecké divize (SAD) BOVO.
23 prosince 1939 byl z těchto částí, rozkazem vrchního velitele VMF č. 006, zformován 72. smíšený letecký pluk (SAP) VVS Severního loďstva. Místem dislokace pluku bylo určeno letiště Vaenga. Pluku byla předána bojová zástava 4. OIAE VVS BOVO.
Součástí 72. SAP se staly:
• Velitelství pluku;
• 1. IAE (letka) – vyzbrojená 15 letadly I-15bis (
velitelem 1. letky byl ustanoven B. F. Safonov – pozn. Skeptik);
• 2. IAE (letka) – vyzbrojená 15 letadly I-15bis;
• 3. SBAE (letka) – vyzbrojená 8 letadly SB.
V průběhu sovětsko-finské války se 72. SAP aktivně účastnil bojů – prováděl vzdušný průzkum a bombardovací údery na nepřátelské objekty.
Před zahájením Velké vlastenecké války (VVV) obdržel 72. SAP od 5. IAP VVS Leningradského vojenského okruhu první 4 stíhací letadla I-16 (
typ 24, sériová čísla 24R2191, 24R2193, 24R2194 a 24R2181- pozn. Skeptik). Později, 29.4. 1941, byla z těchto čtyř letadel zformována 4. stíhací letka, do jejíhož čela byl postaven B. F. Safonov (
do té doby velitel 1. letky a „sedlající“ I-15bis výrobní číslo 5567 – pozn. Skeptik).
K 22. červnu 1941 měl 72. SAP v sestavě: 28 I-15bis, 17 I-153, 4 I-16 a 11 SB.
Po zahájení VVV byly na některé letouny pluku namalovány vlastenecké nápisy. Letadlo nadporučíka B. F. Safonova neslo nápis «За ВКП(б)!» a «Смерть фашистам!», letadlo nadporučíka А. Коvalenka nápisy «За Сталина!» a «За коммунизм!» (
před tímto letadlem resp. nápisem «За Сталина!» byl Safonov fotografován válečným zpravodajem E. Chaldejem a tato fotka po válce vnesla pochybnosti o tom, co bylo na Safonovově letadle napsáno. Zbytečně, protože v časopise Severního loďstva „Krasnoflotěc“ číslo 149 z 26.6. 1941, kde je článek o Safonovovi resp. o jeho sestřelu He-111, se jasně píše, že jej sestřelil na letadle s nápisy «За ВКП(б)!» a «Смерть фашистам!» - pozn. Skeptik) a letadlo seržanta C. Surženka nápis «За СССР!».
Pozn. Skeptik – Safonova si v té době již museli u VMF dost vážit, protože prý dostal za úkol zpracovat novou, moderní, stíhací taktiku. Safonov navrhl létání v párech, údery z převýšení s nabráním rychlosti, podklesáním pod cíl a útok ze spodní polosféry na vysoké rychlosti a palbou z 50 – 100 metrů. Tedy velmi moderní a jednoduchá taktika – žádná akrobacie, usazení se na 6-té hodině a ostřelování letadla před sebou. Taktika nebyla přijímána, protože počet zásahů ve vlečném rukávu bylo při takto dynamicky vedeném boji logicky méně, Safonov měl ale říci: „Raději budu mít v pytli mně zásahů, hlavně že si zachovám energii pro další manévrování“. Nutno podotknout, že blízká budoucnost mu dala za pravdu.
První vzdušné vítězství zaznamenala 72. SAD 24.6. 1941, kdy byl velitelem 4. stíhací letky nadporučíkem Safonovem sestřelen německý bombardér Heinkel He-111 (
4. letka měla pořád pouze 4 letadla a toto byl Safonovův jediný sestřel na I-16 typ 24 – pozn. Skeptik).
27.6. 1941 udeřilo 5 letadel SB 3. bombardovací letky, pod velením poručíka A. K. Osokina proti závodu na drcení rudy ve městě Petsamo (Finsko), který dodával do Německa niklovou rudu.
Na přelomu července a srpna 1941 bylo rozkazem vrchního velitele VMF z 3.8. 1941 na letiště Vaenga přemístěno:
od Baltického moře 9 letadel SB a 12 letadel I-16
od Černého moře – 10 letadel I-153 a dále 10 MiG-3 a 4 Pe-2
které všechny přešly do výzbroje 72. SAP a velitel SF přikázal zformovat v 72. SAP k 15.7. 1941 další letku SB (
tj. 5. letka – pozn. Skeptik). Rozkazem velitele SF z 23.7. 1941 byla tato letka prohlášena za zformovanou – následně byla přezbrojena na PE-2.
Pozn. Skeptik – Alespoň některé stroje I-16 byly kanónové verze typ 17 resp. typ 28. Safonov obdržel I-16 výrobní číslo 28213-95 (tedy typ 28 s motorem M-63) a na tomto letounu bojoval pravděpodobně od 10. července do 17. října 1941 a má na něm uznáno 13 sestřelů. Tento letoun se dochoval v St. Petěrsburgu. Někdy se uvádí, že se jednalo o I-16 typ 17, protože křídla dochovaného I-16 jsou z typu 17. K tomu ale pravděpodobně došlo v lednu 1943, kdy byl Safonovův Išak zkomletován pro výstavu "Loďstvo v Občanské válce", která se uskutečnila v březnu 1943 v Moskvě. Safonov na tomto letounu musel nalézt „zalíbení“ v jeho kanónové výzbroji, což později vyústilo v tlak na přezbrojení Hurricanů z Browningů puškové ráže na velkorážné UBK a kanóny ŠVAK.
Od října do prosince 1941 se 72. SAP zapojil do bojových operací, spolu se 151. wingem RAF.
Na podzim 1941 došlo ve struktuře pluku k další organizační změně – 12. září 1941 na letišti Vaenga přistál roj 3 letadel DB-3f od Baltu, pod velením kapitána I. J. Garbuze. Tato letadla se stala součástí formované 5. bombardovací letky 72. SAP.
V druhé polovině září bylo u 72. SAP ukončeno formování 4. bombardovací letky s letadly Pe-2 (4 kusy). Letce velel A. V. Osokin.
16. září 1941 byl 72. SAP rozkazem Nejvyššího sovětu SSSR „za příkladný výkon velitelských úkolů na frontě proti německému fašismu a za projevenou odvahu a statečnost“ vyznamenán Řádem Rudého praporu. Do té doby bylo plukem zničeno kolem 100 nepřátelských letadel (
pozn. Skeptik – jako u všech leteckých jednotek světa, i zde platí, že toto číslo je pravděpodobně nadsazené. V dobré víře, protože rozpoznat skutečně sestřelené letadlo v průběhu boje je prakticky nemožné.).
Velitel stíhací letky letadel I-16 kapitán Boris Feoktistovič Safonov se stal prvním Hrdinou SSSR z námořních pilotů Severního loďstva.
14. října 1941 byl na základech 4. IAE 72. SAP zformován 78. IAP, jehož velitelem byl jmenován Hrdina SSSR kapitán B. F. Safonov. V této době se personál nového pluku přeškoloval na letadla Hawker Hurricane, které převzali od angličanů (
151. wing RAF – pozn. Skeptik).
Pozn. Skeptik – Safonov obdržel Hawker Hurricane Mk. IIA s taktickým číslem 10. Desítka prý byla jeho „šťastným“ číslem a často prý, jakožto skvělý střelec, používal rčení: „přesně do desítky“, pokud se něco povedlo.
15. listopadu 1941 byla zrušena 4. IAE 72. SAP.
K 1. lednu 1942 se ve výzbroji 72. SAP VVS SF nacházelo (celkem / provozuschopných) letadel:
- na letišti Vaenga-1: 10/7 SB; 3/3 Pe-2; 4/2 MiG-3, 1/1 TB-3
- na letišti Vaenga-2: 16/9 I-15bis, 13/6 I-16
- na letišti Čalmpuška: 14/9 I-153
Pozn. Skeptik – Toto je poměrně zajímavý údaj. Protože v jinak skvěle zdokumentované historii 72. SAP není zmínka o dalším doplňování letadel, tak za první rok války tento pluk ztratil ze všech příčin:
14 I-15bis … z 28-mi
3 I-16 … ze 16-ti
13 I-153 … z 27-mi
10 SB … z 20-ti
6 MiG-3 … z 10-ti
1 Pe-2 … ze 4
CELKEM tedy 47 letadel
Zvlášť zajímavé je velmi nízké procento ztrát I-16 (Safonovova 4. stíhací letka), a to nelze tvrdit, že by málo létali nebo se vyhýbali boji. Spíše naopak. Je tedy vidět, že správně vycvičený a dobře takticky vedený pilot byl na I-16 poměrně tvrdým oříškem.
Otázkou je, co bylo s letadly DB-3f, které byly do pluku zařazeny 12.9. 1941. V tomto soupisu nejsou, ale v dalším, z 1.4. 1942 je vedeno 8 DB-3f, přičemž mezi lednem a dubnem 1942 bylo k 72. SAP přeloženo pouze 6 těchto letadel = dvě přebývající jsou nejspíše „zbytek“ z těch původních tří.
18. ledna 1942 byl rozhodnutím Nejvyššího sovětu SSSR a rozkazem vrchního velitele VMF číslo 10 pluk, jako jeden z prvních v letectvu VMF, reorganizován a přejmenován na
2. gardový smíšený letecký pluk Rudého praporu (2. GSAP).
Koncem března 1942 proběhla reorganizace sil stíhacího letectva VVS SF. V souladu s rozkazem vrchního velitele VMF byl, 20. března 1942, do 2. GSAP převeden letový personál 78. IAP se vší leteckou technikou (
tj. z toho IAP, který vznikl na základech 4. stíhací letky původního 72. SAP – pozn. Skeptik). Při tom byla 4. a 5. bombardovací letka sloučena do jedné (4.) a byla založena nová (5.) stíhací letka. Velitelem 2. GSAP byl jmenován Hrdina SSSR major B. F. Safonov.
Současně s tím jsou z 2.GSAP vyčleněna letadla I-16 spolu s piloty (původní „safonovská“ letka) a převedena do 78. IAP jehož velitelem se stává kapitán I. K. Tumanov.
Ve stejné době jsou z 2. GSAP vyčleněny 1. a 2. stíhací letka, vybavené letadly I-15bis a I-153, které se stávají základem nového 27. IAP pod velením kapitána N. I. Chrjaškova.
23. března 1942 bylo 2. GSAP přiděleno šest torpédonosných letadel DB-3f ze 4. MTAP VVS TOF (
tedy: mino-torpédonosného leteckého pluku vojenských vzdušných sil tichooceánské flotily 
) pod velením kapitána G. D. Popovkina (velitelé osádek – V. Agafonov, V. Balašov, P. Zubkov, A. Sidorov a G. Tkačev). Z těchto letadel byla zformována 6. mino-torpédonosná letka, jejímž velitelem se stal kapitán G. D. Popovkin.
K 1. dubnu 1942 bázoval 2. GSAP na letišti Vaenga-1 a to v následujícím složení:
50/30 letadel Hurricane (1. a 3. stíhací letka)
4/3 letadla MiG-3 (2. stíhací letka)
3/1 Pe-2 + 10/8 SB (4. bombardovací letka)
8/6 DB-3f (6. mino-torpédonosná letka)
1/1 TB-3
1. května 1942 byla pluku předána gardová bojová zástava.
Od dubna 1942 začal pluk dostávat nová stíhací letadla americké výroby P-40E Kittyhawk. Jako jeden z prvních se na letoun přeškolil velitel pluku Hrdina SSSR podplukovník B. F. Safonov, který však 30. května 1942 zahynul při ochraně konvoje PQ-16.
15. června 1942 byl rozhodnutím Nejvyššího Sovětu SSSR Boris Feoktistovič Safonov vyznamenán druhou Zlatou hvězdou (posmrtně), a stal se tak prvním dvojnásobným Hrdinou SSSR v námořním letectvu.
18. června 1942, na základě rozkazu vrchního velitele VMF číslo 01376 bylo 2. GSAP přiznáno jméno jeho zahynuvšího velitele – dvojnásobného Hrdiny SSSR podplukovníka B. F. Safonova (
nyní toto jméno nese 279. OKIAP VVS SF … 279. samostatný palubní stíhací leteckého pluku, tedy ten co létá na Su-33 na Kuzněcovovi – pozn. Skeptik)
K 1. červenci 1942 měl 2. GSAP bázující na letišti Severomorsk-1 (dříve Vaenga-1) ve výzbroji:
35/5 letadel Hurricane
21/8 letadel P-40 Kittyhawk
4/1 letadla MiG-3
7/6 letadel SB
8/7 letadel DB-3f
